I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Dne 27. června 2019 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (dále jen „směrnice 2019/882“).
Cílem směrnice 2019/882 je prostřednictvím harmonizace právních předpisů členských států zajistit odstranění překážek volného trhu v oblasti požadavků na přístupnost určitých výrobků a služeb. Skupinou osob, které je předmětná právní úprava především určena, jsou osoby se zdravotním postižením. Za takové osoby směrnice považuje osoby, které mají trvalé nebo dočasné fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení. Osoby se zdravotním postižením vymezuje směrnice 2019/882 shodně jako Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006 (dále jen „Úmluva“). Velký význam tato směrnice však má i pro jiné osoby, než jsou osoby se zdravotním postižením, pro které bude přístupnost využitelná. Jedná se například o starší osoby, osoby, které neznají místní jazyk atd.
Transpozice směrnice 2019/882 je zajištěna zejména zákonem č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 424/2023 Sb.“). Účinnost tohoto zákona nastala 28. června 2025.
Zákonem č. 424/2023 Sb. se v souladu se směrnicí 2019/882 zajišťuje přístupnost výroků, jako jsou například počítače, mobilní telefony, tablety, bankomaty, automaty na prodej jízdenek, odbavovací kiosky, čtečky elektronických knih a další a služeb, jako jsou například služby elektronických komunikací, audiovizuální a mediální služby, služby elektronického obchodování, některé prvky dopravních služeb (např. prodej jízdenek nebo poskytování dopravních informací), některé finanční služby a další.
Směrnice 2019/882 však stanovuje i požadavek na zajištění přístupnosti, pokud jde o příjem tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 (dále jen „tísňová linka 112“ nebo „tísňová komunikace“). Na rozdíl od jiných služeb a výrobků však může být zajištění zpřístupnění tísňové linky 112 odloženo až na 28. června 2027 (resp. může být i dříve, nejpozději však k tomuto datu). Tato možnost byla v České republice využita.
Zákon č. 424/2023 Sb. není právním předpisem, který by byl vhodný k zajištění kompletní transpozice, pokud jde o tísňovou linku 112. Důvodem je zejména to, že uvedený zákon zajišťuje přístupnost některých výrobků a služeb, přičemž tísňovou linku 112 za službu ve smyslu tohoto zákona považovat nelze (už vůbec pak za výrobek). O tom svědčí i skutečnost, že samotná směrnice 2019/882 tísňovou linku 112 nezařazuje mezi služby v čl. 2 odst. 2, ale v oblasti působnosti této směrnice ji vymezuje samostatně v čl. 2 odst. 3. Uvedená směrnice totiž služby chápe ve smyslu služeb podle čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, dle které se takovou službou rozumí jakákoliv samostatná výdělečná činnost poskytovaná zpravidla za úplatu. Tísňová linka 112 tyto požadavky nenaplňuje.
Druhým důvodem je skutečnost, že tísňová linka 112 je právně zakotvena zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v § 33. Dle odstavce 14 uvedeného ustanovení zákona o elektronických komunikacích tísňová komunikace na tísňovou linku 112 zahrnuje volání, zasílání zpráv SMS a další způsoby komunikace podle § 33 odst. 15 tohoto zákona, pokud jimi bude dosaženo účelu tísňové komunikace podle tohoto zákona. Podle § 33 odst. 17 tohoto zákona pak může Ministerstvo vnitra stanovit vyhláškou požadavky na formu a způsob tísňové komunikace podle odstavce 14.
S ohledem na toto zákonné zmocnění a nemožnost podřadit tísňovou linku 112 pod služby dle zákona č. 424/2023 Sb. se navrhuje zajistit transpozici v části směrnice 2019/882 požadující zajištění přístupnosti tísňové linky 112, resp. té části, jejíž transpozice není doposud zajištěna, právě navrhovanou vyhláškou vydanou k provedení § 33 odst. 17 zákona o elektronických komunikacích.
Navrhovaná vyhláška zajistí transpozici přílohy I oddílu V směrnice 2019/882, který stanovuje požadavky na přístupnost tísňové linky 112, a to s účinností od 28. června 2027.
Současně se navrhuje, aby vyhláška stanovila požadavky na zpřístupnění i u národních tísňových číslech 150 a 158, a to v rozsahu zajištění přístupnosti tísňové linky 112. Do budoucna se předpokládá stejným způsobem zajištění přístupnosti i u národního tísňového čísla 155.
2. Zhodnocení platného právního stavu
V současné době platnou a účinnou právní úpravu zajišťující transpozici směrnice 2019/882 představuje zákon č. 424/2023 Sb., který však neupravuje přístupnost tísňové linky 112, resp. ji neupravuje kompletně, neboť povinnosti poskytovatelů služeb elektronických komunikací ve vztahu k tísňové lince 112 zákon č. 424/2023 Sb. stanovuje.
V souladu s čl. 31 odst. 3 uvedené směrnice musí členské státy uplatňovat předpisy zajišťující transpozici této části uvedené směrnice nejpozději od 28. června 2027.
Částečně je transpozice směrnice 2019/882 v části týkající se tísňové linky 112 zajištěna zákonem o elektronických komunikacích, zejména pak ustanovením § 33 odst. 14 a 15. K zajištění úplné transpozice, pokud jde o tísňovou linku 112, je potřeba přijmout navrhovanou vyhlášku.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu se zákonem o elektronických komunikací, k jehož provedení je navržena. Zákonné zmocnění k vydání vyhlášky je uvedeno v § 33 odst. 17 tohoto zákona. Vydání navrhované vyhlášky je v souladu s čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“).
Při tvorbě vyhlášky byl zkoumán soulad především s Ústavou, a dále s usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. S ustanoveními těchto předpisů nebyl shledán žádný rozpor. Judikatura Ústavního soudu se vztahem k dané oblasti není evidována.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Navrhovaná vyhláška je implementačním předpisem zajišťujícím transpozici směrnice 2019/882 v části týkající se tísňových komunikací. Navrhovaná vyhláška není v rozporu s jinými právními předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU nebo obecnými zásadami práva EU.
Navrhovaná vyhláška obsahuje pouze ustanovení nutná k zajištění řádné transpozice; nedochází k nežádoucímu rozšiřování obsahu implementovaných norem, tzv. gold-platingu. Vyhláška je v souladu se směrnicí 2019/882, k niž není ke dni předložení navrhované vyhlášky evidována žádná judikatura soudních orgánů EU, a lze tak návrh vyhlášky hodnotit jako plně slučitelný s předpisy EU a obecnými právními zásadami práva EU.
Směrnice 2019/882 stanovuje, že tísňové komunikace mají být zodpovězené za použití stejných komunikačních prostředků, jakými byla komunikace obdržena, zejména použitím synchronizovaného hlasu a textu (včetně textu v reálném čase), nebo je-li poskytováno video, použitím synchronizovaného hlasu, textu (včetně textu v reálném čase) a videa jako služby úplné konverzace. Povinnost zpřístupnit tísňovou komunikaci podle směrnice 2019/882 má členský stát v rozsahu synchronizace hlasu a textu (včetně tísňové komunikace). Pokud centrum tísňové komunikace poskytuje video, na základě povinnosti odpovídat za použití stejných komunikačních prostředků, jakými byla komunikace obdržena, musí poskytovat službu úplné konverzace. Avšak v tomto případě se jedná pouze o volitelnou možnost členského státu. V souladu se směrnicí 2019/882 bude v České republice zajištěna v požadovaném termínu přístupnost tísňové komunikace formou synchronizace hlasu a text (včetně textu v reálném čase). Pokud jde o služby úplné konverzace, zpřístupnění tísňové komunikace na lince 112 tímto způsobem lze předpokládat v letech 2029 až 2030. Policie České republiky předpokládá službu úplné konverzace zavést na tísňové lince 158 nejdříve v roce 2028; pokud jde o zavedení služby textu v reálném čase, předpoklad Police České republiky je od 1. července 2028.
Přijetím navrhované vyhlášky dojde ke splnění závazků, které pro Českou republiku z členství v Evropské unie vyplývají, a to, pokud jde o transpozici směrnice 2019/882.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Předkládaný návrh vyhlášky je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie.
Předkládaná vyhláška je rovněž v souladu s Úmluvou. Jakožto mezinárodní smlouva dle čl. 10 Ústavy byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 10/2010 Sb.m.s. Pro ČR Úmluva vstoupila v platnost 28. října 2009.
Návrh vyhlášky představuje realizací určitých povinností stanovených Úmluvou, která je pro ČR závazným a s ohledem na čl. 10 Ústavy přímo aplikovatelným předpisem. Úmluva je nejen základní deklarací práv osob se zdravotním postižením, ale stanovuje státům konkrétní povinnosti, jak mají tato práva prosazovat a dohlížet nad rovným přístupem. Navrhovaná vyhláška vycházející ze směrnice 2019/882 představuje realizaci zejména článků 4 a 9 Úmluvy, které se přímo otázkou přístupnosti zabývají.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Na základě průzkumu trhu je odhad nárůstu ročních nákladů na implementaci změn (možnost komunikace prostřednictvím textu v reálném čase) předpokládán ve výši cca 1,6 mil. Kč měsíčně. Což představuje nárůst ve výši necelých 19,5 mil. Kč ročně oproti stávajícím výdajům. Investiční náklady v tuto chvíli předpokládány nejsou.
Tento požadavek bude uplatněn v návrhu státního rozpočtu na rok 2027; s ohledem na plánované testování bude dále jednáno o výši úhrady za období testovacího provozu od 1. ledna 2027 a za provoz v ostrém režimu předpokládaný od 1. června 2027. Případné investiční výdaje budou záviset na rozhodnutí vlády o dalším způsobu řešení, tedy zda bude realizována společná platforma pro tísňovou komunikaci, nebo řešení pouze pro linku 112.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
(Účinnost této vyhlášky je navrhována od 28. června 2027. K tomuto dni směrnice 2019/882 požaduje, aby členské státy uplatňovaly právní předpisy týkající se zajištění přístupnosti tísňové linky 112 (čl. 31 odst. 3), pokud se tak nestane dříve. Výjimkou je pouze stanovení požadavků na formu a další tísňové komunikace na národní tísňové číslo 158, kdy se navrhuje účinnost od 1. července 2028. Od 28. června 2027 tak bude zpřístupněna tísňová komunikace na lince 112 (požadavek směrnice 2019/882) a 150, od 1. července 2028 na lince 158.
Vzhledem k tomu, že datum účinnosti se řídí požadavkem směrnice 2019/882, resp. možností, kterou tato směrnice poskytuje, není vhodné stanovit datum účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci (s výjimkou tísňové komunikace na lince 158), jak vyžaduje zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, v § 9 odst. 2. V souladu s § 9 odst. 5 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se navrhuje nabytí účinnosti ke stejnému dni k němuž uvedená směrnice použití právních předpisů členskými státy umožňuje.
Nabytí účinnosti pozdější den by vedlo k porušení primárního práva EU. Případné dřívější datum nabytí účinnosti směrnice 2019/882 sice umožňuje, avšak s ohledem na to, že již z části je transpozice směrnice 2019/882 v části týkající se tísňové linky 112 zajištěna, a s ohledem na to, že k zajištění úplné transpozice je potřeba učinit nezbytná technická opatření, je stanovení dřívější účinnosti nežádoucí.
8. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Odůvodnění dílčích ustanovení návrhu vyhlášky je uvedeno ve zvláštní části důvodové zprávy k jednotlivým dílčím fragmentům.
9. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Navrhovaný předpis není technickým předpisem, který by podléhal oznámení Evropské komisi a ostatním členským státům, neboť se jedná o transpoziční předpis.
10. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh takové konzultaci nepodléhá.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
11.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhovanou vyhláškou dojde k realizaci práva osob na zpřístupnění komunikace na tísňové lince 112 (rovněž dojde ke zpřístupnění tísňové linky 150 následně od 1. července 2028 i tísňové linky 158). Jednak toto právo vyplývá z Úmluvy a jednak ze směrnice 2019/882. Povinností členského státu je zajistit realizaci tohoto práva. Uvedená vyhláška nemá přímý dopad na právnické osoby. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací, kteří technicky budou zajišťovat přenos přístupné komunikace mezi fyzickou osobou a centrem tísňové komunikace, tuto povinnost mají stanovenou již v zákoně č. 424/2023 Sb. V rámci navrhované vyhlášky je stanovena povinnost (na základě zmocnění v § 33 odst. 17 zákona o elektronických komunikací pro Ministerstvo vnitra stanovit požadavky na formu a způsob tísňové komunikace) zajistit přístupnost centry tísňových komunikací.
11.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Pokud jde o zajištění přístupnosti tísňových komunikací na linku 112 (150 a 158), dopad na podnikatelské prostředí má zejména zákon č. 424/2023 Sb., který stanovuje požadavky na zajištění této komunikace poskytovatelům služeb elektronických komunikací. Z hlediska nyní navrhované vyhlášky se pro podnikatelské subjekty nestanovují žádné povinnosti.
11.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
11.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrhem vyhlášky lze předpokládat dopad na osoby se zdravotním postižením, pro které zejména bude přínosné zajištění tísňové komunikace s centry tísňových komunikací na lince 112 (150 a 158) prostřednictvím textu v reálném čase. Tento pozitivní dopad lze předpokládat i u jiných skupin osob, tedy nikoliv pouze u osob se zdravotním postižením, které z různých důvodů nebudou moci komunikovat běžným způsobem.
11.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
11.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh nemá dopad na životní prostředí.
11.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nemá žádné dopady na ochranu práv dětí.
11.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
11.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
11.10 Dopad na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nebude mít žádné negativní ani pozitivní dopady na územně samosprávné celky, neboť se samosprávných celků nijak nedotýká.
11.11 Zhodnocení souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy
Návrh vyhlášky je tvořen v systému ESEL (e-Legislativa), což je samo o sobě v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.
12. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná vyhláška nepřináší korupční rizika.
13. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
K navrhované vyhlášce se nenavrhuje žádná odchylka v postupu jejího projednání.
14. Informace podle zákona o regulaci lobbování
Návrh nebyl předmětem lobbování; při tvorbě tohoto návrhu nedošlo ke kontaktu s lobbistou.
II. Zvláštní část
K § 1
Ustanovení § 1 vymezuje předmět úpravy navrhované vyhlášky. Tento předmět úpravy vychází ze zmocnění zákona o elektronických komunikacích, uvedených v 33 odst. 17 tohoto zákona, dle kterého Ministerstvo vnitra může vyhláškou stanovit požadavky na formu a způsob tísňové komunikace podle § 33 odst. 14 písm. c). Navrhovanou vyhláškou se stanovují požadavky na formu a další způsoby tísňové komunikace.
Tato vyhláška představuje částečnou transpozici směrnice 2019/882, která stanovuje mj. požadavky na přístupnost tísňových komunikací na tísňové lince 112.
K § 2
Pro účely navrhované vyhlášky je definován pojem „text v reálném čase“. Jedná se o klíčový pojem, pokud jde o zajištění přístupnosti tísňových komunikací, kdy tento pojem není definován v zákoně o elektronických komunikací, na rozdíl od jiných pojmů uvedených ve směrnici 2019/882, které se k zajištění přístupnosti tísňových komunikací vztahují, jako např. „centrum tísňové komunikace“, „tísňová komunikace“ a další. Je proto žádoucí tuto legální definice zavést navrhovanou vyhláškou.
K § 4
Návrh vyhlášky stanovuje, že součástí tísňové komunikace prostřednictvím hlasové komunikační služby je rovněž poskytování textu v reálném čase, resp. se zajišťuje, že tato forma tísňové komunikace poskytuje synchronizovanou hlasovou komunikační službu a textu v reálném čase.
Povinnost zajistit tuto synchronizaci stanovuje zákon č. 424/2023 Sb. poskytovatelům služeb elektronických komunikací v příloze I oddílu IV bodu 1.
K § 5
Podle směrnice 2019/882 (příloha I oddíl V) musí být centrum tísňové komunikace schopné náležitě odpovídat za použití stejných komunikačních prostředků, jakými byla komunikace obdržena, zejména použitím synchronizovaného hlasu a textu (včetně textu v reálném čase), nebo je-li poskytováno video použitím synchronizovaného hlasu, textu (včetně textu v reálném čase) a videa jako služby úplné konverzace.
K § 6
Účinnost této vyhlášky je navrhována od 28. června 2027. K tomuto dni směrnice 2019/882 požaduje, aby členské státy uplatňovaly právní předpisy týkající se zajištění přístupnosti tísňové linky 112 (čl. 31 odst. 3), pokud se tak nestane dříve. Výjimkou je pouze stanovení požadavků na formu a další tísňové komunikace na národní tísňové číslo 158, kdy se navrhuje účinnost od 1. července 2028. Od 28. června 2027 tak bude zpřístupněna tísňová komunikace na lince 112 (požadavek směrnice 2019/882) a 150, od 1. července 2028 na lince 158.
Vzhledem k tomu, že datum účinnosti se řídí požadavkem směrnice 2019/882, resp. možností, kterou tato směrnice poskytuje, není vhodné stanovit datum účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci, (s výjimkou tísňové komunikace na lince 158) jak vyžaduje zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, v § 9 odst. 2. V souladu s § 9 odst. 5 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se navrhuje nabytí účinnosti ke stejnému dni k němuž uvedená směrnice použití právních předpisů členskými státy umožňuje.
Nabytí účinnosti pozdější den by vedlo porušení primárního práva EU. Případné dřívější datum nabytí účinnosti směrnice 2019/882 sice umožňuje, avšak s ohledem na to, že již z části je transpozice směrnice 2019/882 v části týkající se tísňové linky 112 zajištěna, a s ohledem na to, že k zajištění úplné transpozice je potřeba učinit nezbytná technická opatření, je stanovení dřívější účinnosti nežádoucí.