I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Nařízením vlády č. 347/2016 Sb., o sazbách poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jsou upraveny sazby poplatku za žádost a udržovacího poplatku pro vybrané činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“). Nařízení vlády č. 347/2016 Sb. je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „atomový zákon“).
Hlavním cílem předkládaného návrhu novely nařízení vlády je reagovat na zákon č. 83/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, který nabyde účinnosti dne 1. července 2025 (dále jen „novela atomového zákona“). Novelou atomového zákona byla nově do § 228a zavedena možnost žádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost o předběžnou informaci o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. Nový institut tzv. předběžné informace vychází zejména z obdobné mezinárodní praxe zahraničních kontrolních orgánů v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Jeho zavedení vychází z § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád., který stanoví, že předběžnou informaci lze poskytnout, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Institut předběžné informace je zaváděn v návaznosti na aktuální potřeby praxe, zejména v oblasti využívání jaderné energie a zvažovaného uvedení nových jaderných zdrojů. Nové technologie a relativně rychlý postup jejich nasazení přinášejí řadu odborných a technologických nejistot na straně budoucího provozovatele i státu. Řadu faktických kroků je přitom nezbytné učinit s předstihem, nežli je k dispozici komplexní suma informací umožňující v plném rozsahu ze strany státu posoudit, zda je možné a bezpečné dané zařízení umístit, vystavět a provozovat. Jedná se například o zajišťování komponent s dlouhou dobou výroby, jejichž obstarávání je nutné zahájit řadu let před zahájením výstavby in situ, neboť v opačném případě by se celý postup výstavby a uvádění do provozu značně prodlužoval. Za tímto účelem je potřebné před provedením příslušných řízení provést konzultace k vyjasnění, zda informace a podklady pro příslušné řízení, resp. i technologie, zařízení nebo lokalita, které jsou v informacích zachyceny, mohou být dostačující a odborně vyhovující.
Míra detailu poskytnuté informace bude záviset na způsobu formulace žadatelem položených otázek a dostupnosti informací o dané věci v okamžiku zpracování předběžné informace správním orgánem.
Účelem předběžné informace však není nahrazování činnosti žadatele o povolení regulátorem (SÚJB). Odpovědnost za úplné a správné zpracování dokumentace a jiných podkladů pro budoucí řízení vždy ponese žadatel o povolení, SÚJB v tomto směru smí poskytovat pouze metodickou a konzultační pomoc.
Institut předběžné informace nevylučuje dosavadní praxi pracovních konzultací a vyjádření v dalších věcech. Obecně dává institut předběžné informace smysl tam, kde je vyžadováno komplexní odborné posouzení a je nutné a priori znát hledisko státu v otázkách zvláště složitých a rizikových a získat potřebnou právní jistotu. Z praktického pohledu lze předpokládat, že předběžná informace bude vyžívána zejména u nejsložitějších a nejnáročnějších položek, zatímco v jednoduchých věcech bude praktičtější podávat běžnou stručnou informaci či vyjádření.
Novým ustanovením (§ 228a atomového zákona) byla tedy nově zavedena možnost žádat o předběžnou informaci. Se žádostí o předběžnou informaci je na základě novely atomového zákona podle § 34 písm. c) spojen poplatek, jehož výše činí podle § 39 odst. 5 atomového zákona maximálně 1 500 000 Kč. Předmětem poplatku za požádání o předběžnou informaci je činnost SÚJB související s poskytnutím předběžné informace. Cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je stanovit různou výši poplatku za předběžnou informaci v závislosti na složitosti a významu vypracování předběžné informace a to (v souladu s tím, co je uvedeno výše) u vyjmenovaných administrativně nejnáročnějších informací, které vyžadují komplexní odborné posouzení ze strany SÚJB.
Částky v nově přidávaném § 3a jsou strukturovány podle tematických okruhů, kterých by se mohla žádost o předběžnou informaci dotýkat a pohybují se v rámci maximální meze určené atomovým zákonem. Návrh nařízení vlády rovněž na základě odstupňovaného přístupu přepokládá i nižší částku poplatku v případě výzkumných jaderných zařízení, u nichž se nepředpokládá taková míra složitosti a detailu jako například u energetických jaderných zařízení. Nižší částka je oproti předběžným informacím týkajících se pracoviště IV. kategorie stanovena například i v případě pracovišť III. kategorie a v případě jiných činností v rámci expozičních situací.
V případě, když by se žádost o předběžnou informaci týkala více nařízením vlády vyjmenovaných témat, dochází k součtu částek uvedených sazeb u jednotlivých tematických okruhů až do maximální výše stanovené zákonem.
Celý nový § 3a je strukturován do několika tematických oblastí. První dvě oblasti se týkají mírového využívání jaderné energie a upravují potenciální oblasti zájmu spojené s životním cyklem jaderného zařízení (energetického jaderného zařízení a výzkumného jaderného zařízení) a jeho regulací. Třetí oblast se týká koncového cyklu jaderného zařízení, tedy oblasti nakládání s radioaktivními odpady a vyřazování, čtvrtá schvalování typu výrobku a přepravy, pátá až sedmá činnosti v rámci expozičních situací a poskytování služeb významných z hlediska radiační ochrany a osmá oblasti nešíření jaderných zbraní.
Dále jsou v rámci novely nařízení vlády navrhovány úpravy již existující sazby poplatku za žádost o povolení a udržovacího poplatku s tím, že se poplatek bude nově týkat všech energetických jaderných zařízení a u výzkumného jaderného zařízení bude odlišení výše poplatku v závislosti na tom, zda se jedná o výzkumné jaderné zařízení s nulovým nebo nenulovým výkonem. V těchto případech se však jedná spíše jen o drobné terminologické úpravy. Návrh nařízení v této souvislosti upravuje stávající pojem energetického jaderného zařízení a vypouští slova, která znamenala, že energetické jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem nižším nebo rovným 50 MW, které zároveň ale není výzkumným jaderným zařízením, není zatíženo sazbou poplatku za žádost. Tato zvláštní kategorie energetických jaderných zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 50 MW doposud nebyla a do budoucna ani nebude nikde jinde v právním řádu ČR upravena. Poplatkem budou nově zatížena všechna energetická jaderná zařízení, což by do budoucna mělo pokrýt i případné „mikroreaktory“, které by mohly mít i výkon nižší než je 50 MW a mohly by mít komerční využití.
Finanční dopady na státní rozpočet budou pozitivní, bude nově vybírán poplatek za požádání o předběžnou informaci. Hodnocení dopadů regulace RIA podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace není provedeno na základě schváleného Plánu legislativních prací vlády na rok 2025. Účinnost návrhu nařízení vlády se navrhuje dnem 1. července 2025 v souladu s nabytím účinnosti novely atomového zákona.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Nařízení vlády č. 347/2016 Sb. je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 263/2016 Sb., atomový zákon, a v současnosti platné nařízení vlády odpovídá znění atomového zákona ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je však s účinností od 1. července 2025 novelizován. V návaznosti na změny v něm učiněné, je třeba upravit i toto nařízení vlády a reagovat zejména na § 39 odst. 5 atomového zákona, který říká, že vláda stanoví nařízením sazby poplatků na odbornou činnost SÚJB pro jednotlivé činnosti SÚJB podle § 36. Nově touto činností bude i poskytnutí předběžné informace. Předložený návrh nařízení vlády je v souladu s novelou atomového zákona a jeho obsah je stanoven v mezích uvedených zákonných zmocnění.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Návrh právního předpisu je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky a vychází ze zásad pro formulování ustanovení o daních a poplatcích.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Předkládaný návrh nařízení vlády nereaguje na předpisy Evropské unie, legislativní záměry a s návrhy předpisů Evropské unie nekoliduje. Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace). Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které se týkají jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, nakládání s radioaktivními odpady a nešíření jaderných zbraní.
6. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky
Návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
7. Informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu (ve vztahu k ne/obsaženým ustanovením, která by byla svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky)
Návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
8. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci
Návrh právního předpisu nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.
9. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Státní úřad pro jadernou bezpečnost nepředpokládá, že by bylo žádosti o předběžnou informaci užíváno často, předpokládá však, že bude užívána v situacích, kdy bude pro budoucího žadatele výhodné obrátit se na SÚJB s dotazem, jehož zodpovězení bude pro něj znamenat nasměrování jeho budoucí činnosti v oblasti jaderné energie a využívání ionizujícího záření. Současně poplatek za požádání o předběžnou informaci bude podle § 42 atomového zákona příjmem státního rozpočtu, kapitoly Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Na ostatní veřejné rozpočty nebude mít předkládaný návrh vliv.
Jednotlivé sazby poplatků jsou v rámci zákonné meze uvedené v § 39 a byly stanoveny na základě odhadované práce odborných pracovníků SÚJB. Tyto odhady byly vypočteny na základě již v minulosti vykonávané úřední činnosti SÚJB v jednotlivých tematických oblastech. Na základě těchto historických zkušeností již má SÚJB vcelku přesné povědomí o tom, kolik hodin práce bude přibližně potřeba pro poskytnutí předběžné informace v dané oblasti.
Základem pro kalkulaci poplatku pak je průměrná nákladovost odborníka působícího v agendách SÚJB, která je rovněž východiskem pro sestavování závěrečného účtu a návrhu rozpočtu SÚJB. Tato činila pro rok 2023:
Nákladovost na 1 zaměstnance SÚJB 2023 Výdaje na 1 osoboden v Kč/os.den 12 960,56 Výdaje na 1 osobohodinu v Kč/os.hodinu 1 620,07
Uvedený údaj zahrnuje všechny relevantní složky, které se do hodnocení SÚJB promítají, tj. personální náklady, režijní náklady na provoz budov, administrativu, služby pro podporu dozoru, krizového řízení, mezinárodní spolupráce a majetkového vybavení.
Výsledný poplatek tedy byl vypočten jako součin počtu očekávaných odpracovaných člověkohodin odborným pracovníkem SÚJB pro poskytnutí požadované předběžné informace a částky 1620 Kč.
SÚJB předpokládá spíše nižší jednotky využití tohoto institutu v příštích letech, tudíž výsledné dopady na veřejné rozpočty budou jen v řádu statisíců Kč. První nápad těchto žádostí se očekává pravděpodobně až od roku 2027 před zahájením větších správních řízení souvisejících s novými jadernými zdroji.
S návrhem nařízení vlády není spojeno navýšení počtu systemizovaných míst ani objemu peněžních prostředků na platy. Nelze vyloučit, že z důvodu výstavby nových jaderných zdrojů, bude ze strany kapitoly požadováno navýšení objemu platových prostředků na rok 2026. Toto případné navýšení objemu platových prostředků bude kapitola uplatňovat v rámci rozpočtového procesu při zpracování návrhu státního rozpočtu kapitoly SÚJB na rok 2026.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh právního předpisu rozšiřuje práva fyzických a právnických osob vůči státu, neboť jim dává možnost žádat o tzv. „předběžnou informaci“, nejedná se tedy o obligatorní fázi licenčního procesu.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Poskytnutí předběžné informace bude mít pro žadatele pozitivní efekt, protože jako protihodnotu za poplatek získá informaci, díky jejímuž užití potenciálně ušetří do budoucna více prostředků, než kolik jich vydal za poskytnutí předběžné informace, například tím, že nebude už určité alternativy své budoucí investice dále rozpracovávat, dokáže lépe plánovat svou činnost v rámci dalšího správního řízení a komunikace s jeho dodavateli. Na podnikatelské prostředí a ostatní veřejné rozpočty nebude mít zavedení poplatku a určení jeho konkrétních výší žádný vliv. Návrh nařízení vlády byl před odesláním do mezirezortního připomínkového řízení zveřejněn a odeslán ke konzultacím k nejvýznamnějším stakeholderům v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
12. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by mělo mít sociální dopad na jakoukoliv skupinu obyvatel.
13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Na rovnost mužů a žen nebude mít návrh nařízení vlády dopad, obsah nařízení vlády je neutrální.
14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Návrh nařízení vlády nebude mít negativní vliv na životní prostředí.
15. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Návrh nařízení vlády nebude mít vliv na ochranu práv dětí.
16. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nařízení vlády nebude mít vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
17. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
18. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
19. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
II. Zvláštní část
K Celé Nařízení vlády
Prvním novelizačním bodem se reflektuje posun v číslování odstavců v § 39 atomového zákona, když se novelou (zákonem č. 83/2025 Sb.) zavedl nový odstavec 4, který upravuje poplatek za požádání o přdbežnou informaci a nově zmocnění pro vydání tohoto nařízení vlády je obsaženo až v odstavci 5.
K čl. I (novela)
K § 2 písm. a) bod 1, § 2 písm. b) bod 1, § 2 písm. c) bod 1 a § 3 písm. a) bod 1
Návrh nařízení upravuje stávající pojem energetického jaderného zařízení a vypouští slova, která znamenala, že energetické jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem nižším nebo rovným 50 MW, které zároveň ale není výzkumným jaderným zařízením, není zatíženo sazbou poplatku za žádost. Tato zvláštní kategorie energetických jaderných zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 50 MW doposud nebyla a do budoucna ani nebude nikde jinde v právním řádu ČR upravena. Poplatkem budou nově zatížena všechna energetická jaderná zařízení, což by do budoucna mělo pokrýt i případné „mikroreaktory“, které by mohly mít i výkon nižší než je 50 MW a mohly by mít komerční využití. Zrušení hranice 50 MW pro jaderně energetická zařízení nemůže mít negativní dopady ani na nasazování tzv. mikroreaktorů, které výkonově spadají pod tento limit (1 až 20 MWe dle mezinárodní klasifikace). Vývoj této technologie je globálně ve velmi rané fázi, s potenciálem nasazení ve 40. až 50. letech tohoto století, a to nejspíše ve značně specifických aplikacích, v odlehlých oblastech či pro atypická odvětví (vojenství, kosmonautika, těžba). V ČR lze tedy předpokládat, pokud vůbec, jejich nasazení až později. Půjde o technologii využívající zcela nové technologické prvky, ať již z hlediska principu štěpné reakce, chlazení, materiálu či jaderného paliva. Tyto nové prvky budou znamenat, že, alespoň v počátečních fázích nasazení, budou tyto reaktory relativně nákladné a z hlediska účelnosti úzce profilové a obtížně dostupné (z důvodu omezených produkčních kapacit). Posouzení těchto technologií z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti bude významně náročnější, než u standardních jaderných zdrojů, včetně tlakovodních SMR, protože bude vyžadovat zvláště vysokou a úzkoprofilovou odbornost (neplatí přímá úměra, že nižší výkon znamená automaticky jistější a vyšší bezpečnost a tedy i jednodušší regulaci a regulatorní zhodnocení). Proto je relevantní poplatek zachovat i pro ně, alespoň ve stávající výši. Současně, jak zmíněno, budou ve fázích před masovějším nasazením poměrně nákladné, takže výše poplatků na odbornou činnost úřadu bude představovat pouze zanedbatelný zlomek celkových nákladů nasazení a jen stěží bude odrazujícím či ztěžujícím prvkem. Z koncepčního pohledu se však jedná o téma, které bude nutno legislativně řešit až v horizontu cca 15 až 20 let, takže není nutno stávající verzi nařízení vlády z tohoto hlediska modifikovat.
K § 2 písm. a) bod 3, § 2 písm. b) bod 3, § 2 písm. c) bod 3 a § 3 písm. a) bod 2
Návrh nařízení nově zavádí sazbu poplatku pro kategorii výzkumné jaderné zařízení s nenulovým výkonem. Doposud byla nařízením vlády upravena jen sazba poplatku pro výzkumné jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem do 50 MW. Sazba poplatku pro výzkumné jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem o 50 MW nebo vyšším upravena nebyla. Navrhovanou úpravou dojde k tomu, že bude sazba poplatku stanovena pro všechna výzkumná jaderná zařízení bez ohledu na jejich výkon, což pokryje i možný technologický vývoj v této oblasti a případy, které nebyly doposud právním řádem předpokládány. U výzkumných jaderných zařízení s nulovým výkonem (v současnosti v ČR například jaderný reaktor LR-0 v CV Řež s. r. o., v Řeži a školní reaktor VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT) je stanovena sazba nižší a u ostatních výzkumných jaderných reaktorů (výzkumné reaktory nenulového výkonu) sazba vyšší (v současnosti v ČR například jaderný reaktor LVR-15). I tato vyšší sazba je však nižší než sazba u energetických jaderných zařízení.
K § 3a
V tomto ustanovení je navrhováno rozčlenit do osmi samostatných písmen sazbu poplatku za požádání o předběžnou informaci, a to podle obsahu žádosti.
Sazby poplatků vycházejí z ohodnocení náročnosti správních činností nutných pro vydání předběžné informace.
K § 3a písm. a)
Toto písmeno se týká poplatků v oblasti činnosti související s využíváním jaderné energie v případě energetických jaderných zařízení, což je činnost administrativně nejsložitější. Byly stanoveny celkem 4 cenové skupiny podle náročnosti správních činností. V rámci bodu 19. je zavedena zbytková kategorie s nejnižším poplatkem, která pokrývá všechny jiné oblasti činnosti související s využíváním jaderné energie než uvedené v předchozích bodech.
K § 3a písm. b)
Toto písmeno stanoví obdobné oblasti jako písmeno a) jen v případě výzkumných jaderných reaktorů. Tyto reaktory jsou potenciálně méně nebezpečené a tudíž je v souladu s odstupňovaným přístupem i administrativa spojená s jejich licencováním méně náročná. Z toho důvodu byly v tomto písmeni stanoveny nižší částky oproti písmeni a).
K § 3a písm. c)
Toto písmeno se týká poplatků v oblasti nakládání s radioaktivními odpady a vyřazování z provozu. Byly stanoveny celkem 3 cenové skupiny.
K § 3a písm. d)
Toto písmeno se týká poplatků v oblasti schvalování typu výrobku a přepravy. Rozdělení zde kopíruje kategorie schvalování typu výrobků podle atomového zákona uvedené v § 137.
K § 3a písm. e)
Toto písmeno se týká poplatků v oblasti činnosti v rámci expozičních situací a poskytování služeb významných z hlediska radiační ochrany na pracovišti IV. kategorie. Byť je sazba stejná u všech písmen tohoto odstavce, rozčlenění na písmena je nutné z důvodu možné žádosti zahrnující více kategorií v tomto odstavci. Pracoviště IV. kategorie jsou z technického i administrativního pohledu nejsložitější pracoviště v rámci kategorizace pracovišť se zdroji ionizujícího záření podle § 61 odst. 3 atomového zákona. U pracovišť III. kategorie a u jiné činnosti v rámci expozičních situací a poskytování služeb významných z hlediska radiační ochrany je sazba nižší.
K § 3a písm. f)
V souladu s odstupńovaným přístupem je obdobně jako u písmene e) stanoven poplatek u činností v rámci expozičních situací a poskytování služeb významných z hlediska radiační ochrany na pracovišti III. kategorie. Pracoviště III. kategorie podléhají mírnější regulaci než pracoviště IV. kategorie, tudíž jsou zde částky adekvátně nižší.
K § 3a písm. g)
V souladu s odstupńovaným přístupem je obdobně jako u písmene e) a f) stanoven poplatek u jiných činností v rámci expozičních situací a poskytování služeb významných z hlediska radiační ochrany. Tyto činnosti podléhají mírnější regulaci než je tomu v případě pracoviště III. nebo IV. kategorie, tudíž jsou zde částky adekvátně nižší.
K § 3a písm. h)
Toto písmeno se týká poplatků v oblasti nešíření jaderných zbraní. Bylo stanoveno celkem 6 cenových skupin a nejvyšší částky se týkají dokumentace na jaderných zařízeních, což jsou nejvýznamnější záruková zařízení.
K § 4
Účinnost návrhu nařízení vlády se navrhuje dnem 1. července 2025 v souladu s nabytím účinnosti novely atomového zákona.