zákon č. 20/2004 Sb.

č. 10 Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 a způsobu kontroly jejich užití zákona č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2002,

Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody,

Vyhláška č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl,

Vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně,

Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území,

Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě,

Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí,

Vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla,

Vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, která k 1. červenci 2003 ruší vyhlášku č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné vodohospodářské evidenci,

• Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech,

• Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod,

• Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech,

• Vyhláška č. 139/2003 Sb., o evidenci stavu povrchových a podzemních vod a způsobu ukládání údajů do informačního systému veřejné správy,

• Vyhláška č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod,

• Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob.

Stávající prováděcí právní předpisy, které zůstávají v platnosti:

• Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy,

• Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy, a Žamberk-Králíky,

• Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy,

• Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy

Předkládaný návrh novely vodního zákona se téměř výlučně zaměřuje na plnou transpozici ustanovení nejnovější směrnice ES v oblasti podoblasti „Kvalita vody“ - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále „rámcová směrnice“).

Tato rámcová směrnice poprvé na komunitární úrovni vytvořila po řadě sektorálních směrnic v oblasti ochrany vod jednotnou komplexní úpravu vodní politiky. Vodní zdroje podle rámcové směrnice budou obhospodařovány podle základních správních jednotek nazvaných oblasti povodí. Poprvé je určujícím faktorem kvality vod tzv. vodní ekologie, resp. vodní biologie, což je podstatnou změnou oproti současné koncepci, kdy byly pro kvalitu vody rozhodující její fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto dva posledně jmenované faktory nicméně nadále hrají důležitou roli při určování kvality vod.

Ke zjišťování kvality vodních zdrojů, hodnocení provedených analýz a k realizaci opatření vedoucí k zachování nebo zlepšení vodního prostředí zavádí rámcová směrnice institut plánování s plány řízení oblastí povodí (čl. 13) a programy opatření (čl. 11). Jejich prostřednictvím má být dosahováno vysoké kvality vody v rámci Společenství, jsou pro správnou implementaci rámcové směrnice naprosto stěžejní.

Rámcová směrnice zavazuje členské státy k naplňování jednotných environmentálních cílů (čl. 4), které se nevztahují pouze na nakládání s vodou, ale zahrnují v sobě ekologické požadavky. Obecným cílem podle směrnice je tak dosažení dobrého stavu všech vod, který by měl být dosažen během 15 let po vstupu rámcové směrnice v platnost. Dobrý stav vod v sobě zahrnuje dobrý ekologický a chemický stav povrchových vod, dobrý ekologický potenciál a dobrý chemický stav pro umělé a silně ovlivněné vodní útvary (tzn. průplavy, kanály ve městech, vodní cesty pro lodní dopravu apod.), dobrý kvantitativní a chemický stav podzemních vod a konečně odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek ve vodním prostředí.

Současný vodní zákon sice z převážné části vyhovuje požadavkům rámcové směrnice, na druhou stranu je ovšem třeba lépe transponovat zejména ustanovení, která se týkají zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod ve vymezených vodních útvarech a vytváření plánů a programů opatření, a to ve vztahu k environmentálním cílům v oblasti vod, které nejsou v současném znění vodního zákona transponovány. Postup implementace rámcové směrnice byl po jejím přijetí v následujících 2 letech rozpracován řadou expertních týmů ze členských států v rámci Společné implementační strategie Evropské komise do návodů na jednotné zavádění ve členských a kandidátských zemích. Z těchto upřesněných výkladů a jednotných návodů vyplynula potřeba úpravy zejména zahrnutí programů opatření ihned do procesu plánování, vytyčení přesného harmonogramu postupu prací tak, aby požadavky časového zavedení rámcové směrnice byly promítnuty do národních legislativ členských a kandidátských zemí. Dalším požadavkem bylo přesné uvedení environmentálních cílů do ustanovení zákona tak, aby kroky k jejich naplnění byly následně vymahatelné (vynucovatelné) ve standardním postupu vodoprávních úřadů v souladu s dalšími ustanoveními vodního zákona. Při navržených úpravách bylo rovněž využito poradenství z probíhajícího projektu pomoci při zavádění „acquis communautaire“ tzv. twinningu, který v České republice vede pracovník zúčastněný na přípravě rámcové směrnice. Proto je při přijetí dikce navržených ustanovení hlavy III a IV splněna záruka plné kompatibilty s „acquis communautaire“.

Část návrhu novely vodního zákona se dále snaží v únosné a efektivní míře zavést důležité legální definice, jak je vymezuje směrnice (čl. 2), aby tak nedocházelo ke zbytečným nejasnostem jak v rámci transpozice očekávaných následných norem komunitárního práva, tak v rámci práva národního.

Dále na základě analýzy transposice dalších relevantních směrnic v oblasti vod a dalších souvisejících směrnic doplňuje novela vodní zákon tak, aby byla potvrzena úplná slučitelnost s právem Evropských společenství.

Navrženou novelou vodního zákona dochází k naplnění nezbytné transposice předpisů ES. V souhrnu lze konstatovat, požadavky stanovené vodním zákonem nejsou tvrdší než stanoví tyto předpisy s výjimkou vyhlášení celé České republiky citlivou oblastí. Tato skutečnost vyplynula z přístupových jednání o kapitole „Životní prostředí“ v roce 2001, které umožnilo kapitolu uzavřít. Důsledkem je zpřísnění limitů na vypouštění sloučenin dusíku a fosforu z čistíren odpadních vod v obcích nad 10 000 ekvivalentních obyvatel. Ve všech ostatních případech je pouze dosaženo nezbytného souladu tohoto zákona s předpisy ES včetně nejnovějších návodů expertů členských zemí pro implementaci rámcové směrnice.

Podle zkušeností s roční aplikací zákona v praxi se dále navrhují potřebné novely ustanovení paragrafů včetně těch, které se staly předmětem poslaneckých návrhů na změny vodního zákona (k § 88 a 101) a dále některé úpravy, jejichž potřeba vyplynula ze zkušeností z prvních let zavedení zákona do praktického života.

Soulad s ústavním pořádkem České republiky, jejími mezinárodními závazky a právem Evropských společenství

Navrhovaná právní úprava novely vodního zákona navazuje na přijatý zákon tak aby byly plně transponovány právní akty Evropských společenství a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhované řešení je rovněž v souladu s mezinárodními závazky, to jest se smlouvami v oblasti vodního hospodářství, kde je Česká republika smluvní stranou, a kterými jsou:

Dvoustranné smlouvy

• Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách, podepsaná dne 21.3.1958

• Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách, podepsaná dne 7.12.1967

• Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství, podepsaná dne 12.12.1996

• Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na hraničních vodách, podepsaná dne 16.12. 1999

Vícestranné smlouvy

• Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe, podepsaná dne 8.10.1990

• Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje, ke které přistoupila Česká republika dne 10.3.1995

• Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním, podepsaná dne 11.4.1996

• Úmluva o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer, (souhlas s přístupem České republiky vyslovila vláda dne 22. září 1999, Senátem Parlamentu ČR byl přístup schválen dne 5. dubna 2000)

Rovněž tak je navrhované řešení v souladu s dalšími dvoustrannými i vícestrannými smlouvami, kde je signatářem Česká republika (smlouvy o společných státních hranicích, smlouvy o spolupráci v oblasti životního prostředí apod.) a dále i s nově připravovanými smlouvami nebo existujícími vícestrannými smlouvami, které se připravují nebo ke kterým Česká republika výhledově přistoupí (např. nová Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách).

Společným rysem všech relevantních směrnic je požadavek sestavení programů implementace požadavků směrnic v příslušných oblastech, důraz na stanovení příslušných technických parametrů (závazné hodnoty, emisní a imisní limity ap.) stimulujících zlepšení stavu v jednotlivých oblastech, územní nebo věcné vymezení oblastí s nepříznivým stavem.

Novela vodního zákona zajišťuje povinnost přijetí akčních plánů a programů na zlepšení stavu povrchových a podzemních vod všude, kde nesplňují vymezené nároky a to především v období do roku 2009, než budou přijaty plány a programy opatření podle hlavy IV zákona „Plánování v oblasti vod“.

Pro průkaz slučitelnosti navrhované novely, resp. celého vodního zákona s rámcovou směrnicí obsahuje návrh Srovnávací tabulku prokazující jejich plnou slučitelnost. Vodní zákon po novele bude tedy plně v souladu s právními předpisy Evropských společenství, relevantními pro Českou Republiku v oblasti kvality vod, jejichž seznam je uveden na závěr Srovnávací tabulky návrhu novely s rámcovou směrnicí.

Vodní zákon a jeho novela však není jediným právním předpisem, který upravuje příslušné požadavky právních předpisů ES v oblasti kvality vod; další požadavky jsou transponovány do dalších právních předpisů, např. do zákonů o odpadech, o veřejném zdraví, o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, o hnojivech, o chemických látkách.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na hospodářské subjekty a sociální dopady a dopady na životní prostředí

Typ příjmu	Příjemce	Objem
		(odhad v mil. Kč)
Platby za odběr povrchových vod	správci vodních toků	1 930
Poplatky za odběr podzemních vod	50 % SFŽP 50 % kraje	380
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových	SFŽP	800 - 900
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod podzemních	obce	zanedbatelné
Další tržby správců vodních toků	správci vodních toků	650

Tabulka 2

Rok	2003	2004	2005	2006
Státní rozpočet	1 797	974	1 075	1 075
Státní fond životního prostředí	948	1 699	859	859
ISPA*)	4 197

0

0

0

Kohezní fond

0

2 962

3 162

3 162

Phare CBC

188

0

0

0

Strukturální fondy

0

256

436

436

Ostatní zahraniční granty

93

93

0

0

Vlastní zdroje

3 480

3 350

3 485

3 485

CELKEM

10 703

9 334

9 017

9 017

Průměrný celkový roční objem finančních prostředků (mil. Kč)

9 518

*) Využití finančních prostředků ISPA je možné na schválené projekty do konce roku 2006, avšak k jejich alokování musí dojít nejpozději do konce roku 2003.

Tabulka 3

Přehled předpokládaných finančních zdrojů pro zabezpečení implementace směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (výhled na období 2003-2006 v mil. Kč).

Rok	2003	2004	2005	2006
Státní rozpočet	41	81	100	150
SAPARD	122	94	0	0
Strukturální fondy	0	200	400	600
Vlastní zdroje	163	376	500	750
CELKEM	326	751	1 000	1 500
Průměrný celkový roční objem finančních prostředků (mil. Kč)	894

č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.).

V praxi se objevují názory, že k vypouštění odpadních vod jinam než do povrchových nebo podzemních vod není třeba povolení vodoprávního úřadu a je zřejmá snaha vypouštět odpadní vody z menších zdrojů znečištění „na terén“, do silničních příkopů a podobně. Vodoprávní úřady pak obtížně dovozují, že vypouštění odpadních vod ”na terén” je nedovoleným vypouštěním odpadních vod do vod podzemních.

Do doby zpracování pánů oblastí povodí a programů opatření může vláda přijmout na návrh MŽP programy ke snížení (odstranění) znečištění vod nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami tak, aby byla zahájena opatření požadovaná Rámcovou směrnicí.

Odstraňuje se nedostatečná transpozice Směrnice Rady 80/86/EHS o ochraně podzemních vod před znečištěním způsobeným určitými nebezpečnými látkami – ošetřením tzv. nepřímého vypouštění odpadních vod (čl. 1 odst. 2 a čl. 2 této Směrnice).

K bodu 35 až 38 (§ 39)

Odstraňují se aplikační potíže platného ustanovení, podle kterého měli uživatelé závadných látek povinnost jednou za 6 měsíců zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu závadných látek. Technická náročnost zkoušky těsnosti prakticky vylučovala možnost její realizace každého půl roku. Ve vazbě na příslušnou technickou normu se nově stanoví lhůta 3 let, ve které jsou uživatelé povinni zkoušku těsnosti provést. Další úpravy zpřesňují adresnost textu tohoto paragrafu.

K bodu 39 (§ 42 odst. 4)

V současné době zřizuje účet pro úhradu nákladů vzniklých zabezpečením opatření k nápravě z vlastního podnětu vodoprávního úřadu nebo ČIŽP Ministerstvo životního prostředí jako ústřední vodoprávní úřad. Tato úprava je nevyhovující jak z hlediska subjektu, který má posuzovat, na která opatření budou prostředky z účtu použity, tak z hlediska alokace, neboť ústřední vodoprávní úřady dle jasného stanoviska Ministerstva financí nemohou vytvářet reservy ve svých kapitolních rozpočtech. Navrhuje se proto, aby namísto Ministerstva životního prostředí vytvářely tuto rezervu všechny kraje, neboť mají dostatečné informace o závažnosti případu ve své územní působnosti. Ke zmírnění dopadu vázání značného objemu prostředků v rozpočtech krajů jako rezervu, byla částka upřesněna do výše 10 000 000 Kč jako přijatelný objem k řešení neočekávaných havárií znečištění v případech, kdy nebude zjištěn původce.

K bodu 40 a 41 (§ 48 odst. 4 a 7)

V odst. 4 je použita dikce z předchozí právní úpravy (zákon č. 138/1973 Sb., o vodách), která zajišťuje kontinuitu výkonu správy drobných vodních toků, doplněná o možnost správy drobného vodního toku státem prostřednictvím jeho organizační složky Zemědělské vodohospodářské správy.

K bodu 42 (§ 55)

Formulačně je odděleno slovní spojení kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod tak, aby posuzování těchto staveb odděleně nepřinášelo problémy, které indikovala praxe. Věcně se obsah neměnil.

K bodu 43 (§ 66)

Zpřesnění a rozšíření specifikace území, ve kterém se vyhlašuje záplavové území.

K bodu 44 (§ 67)

Ošetřuje se, aby nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury mohly být umístěny v aktivní zóně záplavových území pouze za podmínky, že budou učiněna všechny opatření k zamezení vlivu těchto staveb na zhoršení průběhu povodňové vlny.

K bodu 45 (§ 68)

Vypuštění uvedených slov vylučuje časovou prodlevu při zahájení realizace opatření podle programů a plánů pro zlepšení stavu vod před přijetím plánů oblastí povodí.

K bodu 46 až 69 (§ 71 až § 87)

Jedná se o úpravu struktury a působnosti povodňových orgánů (komisí), kdy povodňové komise ucelených povodí jsou nahrazeny krajskými povodňovými komisemi, které zastřešuje ústřední povodňová komise. Povodňové komise krajů zřizuje a řídí hejtmani s působností ve správním obvodu kraje, příslušnou koordinaci v hydrologických (ucelených) povodích zabezpečuje účast správců povodí v těchto komisích. Uvedené změny a úpravy byly vyvolány promítnutím zkušeností z průběhu povodně v srpnu 2002 a uvedené změny jsou reakcí na zákonodárnou iniciativu Královéhradeckého kraje a mají podporu ostatních krajů.

K bodu 70 (§ 88)

Od samého počátku účinnosti vodního zákona docházelo k problémům s aplikací ustanovení § 88. K vybírání a vymáhání poplatku za odebrané množství podzemní vody jsou pověřeny finanční úřady, které přitom mají postupovat podle zákona o správě daní a poplatků. Finanční úřady nemají však možnost kontrolovat správnost plateb záloh na poplatek za odběr podzemních vod, neboť vodoprávní úřad nevydává rozhodnutí o stanovení záloh, ani nemají možnost zjistit, které subjekty a v jaké výši mají zálohy platit.

Navržená úprava odstraňuje aplikační problémy tím, že zavádí systém placení plateb analogický k systému placení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (§ 89 – 99 vodního zákona), tzn.:

• zavádí systém zálohového výměru a poplatkového výměru jakožto rozhodnutí české inspekce životního prostředí podle správního řádu,

• zálohový výměr resp. poplatkový výměr vydá Česká inspekce životního prostředí na základě poplatkového hlášení resp. poplatkového přiznání zpracovaného odběratelem,

• formuláře (vzory) poplatkového hlášení a poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou,

Vybírání a vymáhání poplatků bude i nadále náležet v rámci tzv. dělené správy místně příslušným finančním úřadům. Česká inspekce životního prostředí je orgánem dozírajícím na dodržování povinností mj. na úseku nakládání s vodami, tj, jak při odběrech povrchových a podzemních vod, tak i při vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací. Má tedy dostatek informací ze své kontrolní činnosti pro rozhodování o výši poplatkové povinnosti. Obdobná právní úprava se osvědčila na úseku poplatků za znečišťování ovzduší. Zvýšením povinností ovšem narůstají finanční náklady na činnosti České inspekce životního prostředí, které lze odhadnout na cca 3 500 000 Kč ročně; v prvním roce jednorázově s potřebou na vybavení ve výši cca 1 000 000 Kč.

Předkládaná úprava nemění zásadně koncepci platby za odběr podzemních vod (tzn. zachovává princip placení poplatku za skutečný odběr s tím, že zálohy jsou placeny za odběr povolený, aby byl odběratel motivován mít povolení k odběru podzemních vod ve výši odpovídající jeho reálným potřebám), upravuje však oproti dosavadnímu stavu placení poplatků za celý odebraný objem podzemní vody, tzn. že ze skutečného odběru se neodečítá množství 6 000 m³ za kalendářní rok nebo 500 m³ za kalendářní měsíc. Limit, od kterého je povinnost platit poplatek za odběr podzemní vody (6 000 m³ za kalendářní rok nebo 500 m³ za kalendářní měsíc) je zachován.

K bodu 71 (§ 89 odst. 3)

Upravuje se zpoplatnění vypouštěných odpadních vod do vod povrchových z čistíren odpadních vod za živelních pohrom tak, aby platby odpovídaly průměru časového období v předchozím roce, neboť poškození a nefunkčnost čistíren odpadních vod byla vyvolána nepředvídanou skutečností a vyšší mocí (povodně).

K bodu 72 až 74 (§ 90)

Kromě formální úpravy názvu ustanovení § 90 dochází ke zvýšení limitu objemu pro platby za znečištění (z 30 000m³ na 100 000 m³). Dále se ruší se možnost povolit výjimku z placení poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod v případě, že znečišťovateli zároveň nevznikla povinnost platit poplatek za znečištění. Možnost udělení této výjimky je v rozporu s principem znečišťovatel platí a vedle toho absence ustanovení upravujících postup při udělování této výjimky způsobuje v současné době značné potíže při vydávání zálohových i poplatkových výměrů krajskými úřady.

K bodu 75 až 91 (§ 91 až 99)

Základní úpravou je zavedení funkce České inspekce životního prostředí namísto krajských vodoprávních úřadů ve věci vyměřování a procesování poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (viz odůvodnění k bodu 70).

V ustanovení § 99 je navíc nahrazena citace zákona o správě daní a poplatků obecným odkazem na právní předpisy upravující správu daní a poplatků aby se nemusel novelizovat vodní zákon po přijetí zákona o daňovém řádu.

K bodu 92 (§ 100 odst. 2)

Upřesňují se objekty, z nichž lze připustit vypouštění odpadních vod do vod podzemních za stanovených podmínek a na základě příslušného povolení.

K bodu 93 a 94 (§ 100 odst. 3 písm. c) a d)

Navrhuje se rozšíření zproštění povinnosti placení poplatků za vypouštění specifických vod do vod podzemních. Navrhuje se, aby vypouštění vod použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d) vodního zákona] nepodléhalo poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Při použití těchto vod dochází pouze k minimální změně jejich jakosti (teploty). Zároveň se formulačně upravuje osvobození od poplatku v případě sanačního čerpání – v souladu s dikcí § 8 odst. 1 písm. e) vodního zákona jde o vypouštění odpadních vod, které byly čerpány za účelem snížení jejich znečištění.

K bodu 95 (§ 100 odst. 7)

V souvislosti s předpokládanou náhradou zákona o správě daní a poplatků je upraven text obecným odkazem na právní předpisy upravující správu daní a poplatků.

K bodu 101 a 102 (§ 101)

Úprava zajišťuje, aby pro vodní rekultivace zbytkových jam po těžbě nerostů kdy dochází k odběru povrchové vody čerpáním nebo převáděním vody z jiného povodí, byla stanovena zvláštní jednotková platba („cena“) za 1 m³ vody, která bude zahrnovat pouze provozní náklady správce vodního toku na toto čerpání, resp. převádění vody. Tato zvláštní platba tedy nezahrnuje další náklady správce vodního toku k úhradě správy vodních toků, popřípadě správy povodí.

Hlavním důvodem zavedení této zvláštní platby je skutečnost, že voda pro zatápění umělých prohlubní v terénu (zbytkových jam) může přitékat z vodního toku zvláštním zařízením vybudovaným správcem vodního toku a navíc k zajištění jejího dostatečného množství je třeba přečerpávání (převodů) z jiných vodních zdrojů pomocí zařízení správce vodního toku, které může být využíváno i pro jiné účely. V této zvláštní platbě jsou tedy zahrnuty zvláštní náklady správce vodního toku, než jsou běžné pro úhradu správy vodních toků a správy povodí.

Obdobně v ostatních případech § 101 odst. 3 písm. a), b) jde o zvláštní typ platby a vycházejí obdobně ze zvláštní jednotkové platby zahrnující jinou sestavu úhrad, než je běžně obsažená ve standardní platbě k úhradě správy vodních toků a správy povodí.

V odstavci 4 je v kontextu s úpravou v odstavci 3 vyjmuto zpoplatnění odběru povrchové vody pro vodní rekultivace zbytkových jam po těžbě nerostů jejich napouštěním z přirozených průtoků bez posílení čerpáním, resp. převáděním vody z jiného povodí a dále odběru vody pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, které zajišťují výzkumné úkoly a školení obsluhujícího personálu.

K bodu 98 a 99 (§ 102)

Mezi demonstrativní výčet titulů pro poskytnutí finančních prostředků k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu se výslovně doplňuje provádění kontrolního emisního monitoringu včetně identifikace zdrojů znečištění Českou inspekcí životního prostředí. Provádění kontrolního monitoringu je nepochybně opatřením ve veřejném zájmu a požadavek jeho fungujícího zabezpečení vyplývá z požadavků příslušných směrnic ES (zejména z Rámcové směrnice).

K bodu 100 a 101 (§ 103)

Povinnost platit penále za prodlení v placení plateb se rozšiřuje i na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových – opominutím uvedením ustanovení § 89 ve výčtu obsaženém v § 103 došlo k právní nemožnosti vymáhat na znečišťovatelích penále při prodlení v placení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

Dále je provedena úprava korespondující s náhradou zákona o správě daní a poplatků obecným odkazem na právní předpisy upravující správu daní a poplatků

K bodu 102 (§ 107 písm. d)

Úprava promítá změny v plánování v oblasti vod v rámci transposice rámcové směrnice v ustanovení § 23 až 26.

K bodu 103 (§ 107 písm. f)

Je upravena působnost ke kontrole technickobezpečnostního dohledu na vodní díla, která krajský úřad povoluje.

K bodu 104 (§ 107 písm. h)

Vypouští se působnost ve věcech poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, která přechází na Českou inspekci životního prostředí a vkládá se působnost stanovená v § 40 horního zákona.

K bodu 105 (§ 107 písm. k)

Odstraňuje se nejednoznačnost výkladu současného ustanovení (nevhodná dikce „s výjimkou případů mimo případy“). Krajským úřadům přísluší povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod se zvláště nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 do vod povrchových.

K bodu 106 (§ 107 písm. 8)

Úprava zpřesňující, že jde o vyjádření pole § 18.

K bodu 107 (§ 107 písm. u)

Úprava vypuštěním písmene u) ve vazbě na novelizační bod pro § 15 odst. 6 a zařazením kompetence krajského úřadu pro povolování vodních děl, která slouží nakládání s vodami, která byla zákonem č. 320/2002 Sb. určena do působnosti krajských úřadů.

K bodu 108 (§ 107 písm. v) a w)

Doplnění kompetencí krajského úřadu je nutné v prvním případě ochranných pásem vodních děl podle písmene u) a ochranných pásem vodních zdrojů s nimi souvisejících, ve druhém případě povinnosti schvalovat manipulační popřípadě provozní řády vodních děl povolovaných podle písm. u).

K bodu 109 (§ 112)

Ve vazbě na požadavky příslušných směrnic ES (zejména čl. 8 a 10 Rámcové směrnice) se určuje ČIŽP jako orgán, který bude provádět kontrolní monitoring jakosti vypouštěných odpadních vod včetně identifikace neznámých zdrojů znečištění.

Dále se doplňují kompetence stanovené úpravou ustanovení § 88 a § 89 až 99.

K bodu 110 (§ 114)

Mezi oprávnění inspektorů se za účelem úplné a kvalitní kontroly doplňuje nezbytná možnost odebírání potřebných vzorků.

K bodu 111 (§ 115)

Nově se zavádí místní příslušnost vodoprávního úřadu, kterou neřeší správní řád. Jde o rozhodování ve věcech, jak nakládání s vodami tak ke stavbám a činnostem podle § 14, které zasahují do více správních obvodů vodoprávních úřadů a byly by všechny místně příslušné ve svém správním obvodu.

K bodu 112 až 118 (§ 116 až 122)

Uvedené novelizační body obsahují novelu ustanovení vodního zákona, které se týkají sankcí a to v souladu s usnesením vlády č. 162 ze dne 20. února 2002, kterým byla schválena koncepce reformy správního trestání obsažená ve věcném záměru zákona o správním trestání. Tímto novelizačním ustanovením byly konkrétně vymezeny skutkové podstaty k uložení sankcí v § 116 odst. 1 písm. e) dříve nespecifikované „jiné povinnosti stanovené tímto zákonem“ a v § 122 byly k těmto protiprávním jednáním právnických nebo podnikajících fyzických osob stanoveny příslušné výše pokut.

K bodu 114 (§ 116 odst. )

Sankční ustanovení pro obec, která nesplní uloženou povinnost je důležitým vynucovacím krokem ke splnění závazku České republiky dohodnutého při vyjednávání o přistoupení České republiky k Evropské unii v kapitole Životní prostředí se stanovením přechodného období do konce roku 2010.

K bodu 115 (§ 120)

V § 120 v závislosti na vypuštění písmene d) bylo provedeno zpřesnění sankčního ustanovení týkající se porušení povinností stanovených stavebními předpisy.

K bodu 119 (§ 126)

Řeší problém neexistence zákonného zmocnění vodoprávních úřadů vydávat stanovisko dotčeného správního úřadu při projednávání územně plánovací dokumentace podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Je rozdělena kompetence pro vydávání stanovisek mezi MZe a MŽP (ÚPD pořizované kraji) a krajské úřady (ÚPD pořizovaná obcemi s rozšířenou působností).

K bodu 120 (§ 126b)

Podle požadavku čl. 49 Smlouvy o založení Evropského společenství se zajišťuje rovný přístup odborně způsobilých osob z jiných členských států ES k podnikání na úseku provádění odběrů vzorků odpadních vod a jejich rozborů.

K bodu 121 až 126 (

č. 1)

Za účelem odstranění nejasností při zařazování konkrétních látek do skupin zvlášť nebezpečných látek se stanoví, že za zvlášť nebezpečné závadné látky se považují látky výslovně uvedené v příloze č. 1 C nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění vod. Ostatní látky se považují za nebezpečné látky.

V této souvislosti je v dalších bodech provedeno zpřesnění formulací.

K Čl. II(Závěrečná a přechodná ustanovení)

Ad 1. - určuje nutný termín pro vyměření záloh na poplatky za odběr podzemní vody pro rok 2004 aby novela ustanovení § 88 byla plně účinná pro vybírání a vymáhání poplatku od roku 2004.

Ad 2. - určuje, že platnost zde uvedených povolení končí dnem 1. ledna 2008, není-li v nich stanovena doba kratší. Účelem zákona není prodlužovat ze zákona všechna stávající povolení, je-li v nich stanovena doby platnosti kratší než 1. ledna 2008.

Ad 3. - zavádí povinnost vytvoření příslušných evidencí danou rámcovou směrnicí.

Ad 4. a 5. - určuje podle požadavku čl. 11 čl. 13 rámcové směrnice termín přijetí prvních plánů v oblasti vod, od kterých se odvíjí další termíny prací a činností před jejich přijetím (publikování a zveřejnění přípravných prací k připomínkám) a po jejich přijetí (zavedení opatření, jejich revize a aktualizace).

Ad 6. - zavádí důležitou povinnost obcím splnit závazek České republiky vyplývající z vyjednávání o přistoupení k EU – přechodného období do roku 2010 k vybudování odkanalizování a čištění městských odpadních vod u zdrojů o velikosti nad 2 000 EO, jejichž vybudování stát podporuje finančně ze státního rozpočtu a ze sjednané půjčky od Evropské investiční banky.

Ad 7. - určuje dobu, která slouží vlastníkům vybudovaných vodních děl k nejzazšímu datu na zajištění potřebných podkladů pro zápis do katastru nemovitostí podle vyhlášky, která bude vydána ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a která podrobně vymezí stavby, které se budou zapisovat do katastru nemovitostí. Dále je doplněna povinnost předložení podkladů pro vyznačení ochranných pásem vodních děl a vodních zdrojů do katastru nemovitostí. .

K Čl. III(Zmocnění k vyhlášení úplného znění)

Je využita možnost daná Legislativními pravidly vlády u tak rozsáhlé novely zákona včetně změn provedených předchozími předpisy vyhlásit úplné znění ve Sbírce zákonů.

ČÁST DRUHÁ

K Čl. IV

V souvislosti s navrženou úpravou povodňových komisí ucelených povodí na povodňové komise krajů, je nutná přímá novela zákona o integrovaném záchranném systému .

ČÁST TŘETÍ

K Čl. V (Účinnost)

Definuje s účinnost zákona dnem 1. ledna 2004, zejména pro změnu systému rozhodování o poplatcích za odběr podzemní vody a poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Odložená účinnost k datu vstupu smlouvy o přidružení České republiky k Evropské unii v platnost plně vyhoví naplnění transpozice legislativy Evropských společenství.

V Praze dne 4. června 2003

předseda vlády

PhDr. Vladimír Špidla, v. r.

ministr zemědělství

Ing. Jaroslav Palas, v. r.

ministr životního prostředí

RNDr. Libor Ambrozek, v. r.

Platné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 1

Účel a předmět zákona

"(1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství¹⁾. Účelem tohoto zákona je též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.

"(2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha.

____________________

¹⁾ Například směrnice Rady 75/440/EHS z 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech, směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vody pro koupání, směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady, směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná směrnicemi rady 90/656/EHS a 91/692/EHS, směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, směrnice Rady 96/61/ES z 24. září 1996 o integrované prevenci a řízení znečištění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

§ 2

Vymezení pojmů

"(1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

"(2) Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

"(3) Vodním útvarem je vymezitelné významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu; vodní útvary jsou přírodní a umělé; umělé vodní útvary jsou vytvořené lidskou činností.

"(4) Vodním zdrojem je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro uspokojení potřeb člověka.

"(3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.

(4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.

(5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.

(6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.

(7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.

(8) Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

"(5) (9) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.

"(6) (10) Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku) do jiného vodního útvaru. Povodí je ohraničeno rozvodnicí, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí zahrnuje také plochy povrchových vodních útvarů v povodí.

"(7) (11) Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

§ 4

"(1) Na vody, které jsou podle zvláštního zákona^{1) 1a)}vyhrazenými nerosty, a na přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, o nichž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního zákona,²⁾ se tento zákon vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.

"(2) Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon^{1) 1a)}nestanoví jinak.

____________________

^1)1a)Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7

Užívání povrchových vod k plavbě

"(1) K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.

"(2) Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových.

"(3) Provozovatelé přístavů a speciálních lodí⁶⁾ určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen „obslužní loď“) jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod.

"(4) Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď.

(5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní cesty,⁷⁾ je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

"(6) Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi.

"(7) O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 pro sportovní činnost rozhoduje v jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební správou.

"(8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky jejich užívání vykonává Policie České republiky a Státní plavební správa.

_______________________

⁶⁾ § 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.

⁷⁾ Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.

§ 8

Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami

"(1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen „povolení k nakládání s vodami“) je třeba

1. jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi

1. k jejich odběru,

2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,

3. k využívání jejich energetického potenciálu,

4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,

5. k jinému nakládání s nimi,

2. jde-li o podzemní vody

1. k jejich odběru,

2. k jejich akumulaci,

3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,

4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,

5. k jinému nakládání s nimi,

3. k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,

4. k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,

5. k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových.

"(2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen „oprávněný“) je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.

"(3) Povolení k nakládání s vodami není třeba

1. k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 5 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,

2. k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),

b) c) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,

c) d) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České republiky nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem.

§ 9

"(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí.⁸⁾

"(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.

"(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.

"(4) Dobu platnosti povolení k nakládání s vodami lze k návrhu oprávněného prodloužit, pokud se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení uděleno.

"(5) Návrh na prodloužení platnosti povolení k nakládání s vodami je nutno podat nejpozději do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto povolení vydáno. V takovém případě povolení k nakládání s vodami nezaniká, dokud o návrhu nebude rozhodnuto.

"(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 25 let.

_________________

⁸⁾ Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10

"(1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3 až 4 v množství alespoň 6 000 m³ vody v kalendářním roce nebo 500 m³ vody v kalendářním měsíci, jakož i ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem, je povinen měřit množství a jakost vody, se kterým nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí (§ 48 odst. 1).

"(2) Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m³, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí.

"(3) Způsob a četnost měření množství vody a jakosti vody podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 a rozsah, způsob a četnost předávání výsledků těchto měření správcům povodí stanoví Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

"(4) Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.

§ 12

Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami

(1) "Vodoprávní úřad může z vlastního podnětu nebo na návrh platné povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit, a to,

1. dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení k nakládání s vodami, například při změně stanoveného minimálního zůstatkového průtoku (§ 36) nebo při změně stanovené minimální zůstatkové hladiny podzemních vod (§ 37),

2. dojde-li při výkonu povolení k nakládání s vodami k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo stanovených podle něho, popřípadě k poškozování práv jiných,

3. nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami bez vážného důvodu po dobu delší 2 let,

4. požádá-li oprávněný písemně o jeho zrušení,

5. přesahuje-li rozsah vydaného povolení k nakládání s vodami dlouhodobě potřebu oprávněného,

6. dojde-li ke změně právních předpisů stanovujících ukazatele přípustného znečištění vod a jejich hodnoty (§ 38 odst. 5 6).,

7. byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle zvláštního právního předpisu^8a) nebo

h) je-li to nezbytné ke splnění

1. akčního programu (§ 33 odst. 2),

2. programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1),

3. programu snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 38 odst. 6),

4. plánu pro zlepšování jakosti surové vody podle zvláštního právního předpisu^8b) nebo

5. plánu oblasti povodí (§ 25 odst. 6).

(2) Technická kriteria a způsob zpracování odborných podkladů pro rozhodování vodoprávního úřadu podle odst. 1 písm. f) a h) stanoví Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

_________________________

^8a) § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

^8b) § 13 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích.

§ 14

Povolení k některým činnostem

"(1) Povolení k některým činnostem je třeba

1. k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry,

2. k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. (dále jen „říční materiál“) z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku,

3. ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,

4. k zasypávání odstavených ramen vodních toků

5. k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45).

"(2) Povolení k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže. Dále není třeba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li je vlastník lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostech uložených zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

"(3) Vodoprávní úřad stanoví při povolování těžby říčního materiálu podmínky těžby tohoto materiálu, včetně případné sanace a rekultivace.

"(4) Osoba oprávněná k těžbě podle odstavce 1 písm. b) je povinna po skončení těžby říčního materiálu zaměřit a zakreslit do technické dokumentace skutečný stav místa těžby a předat tuto dokumentaci vodoprávnímu úřadu a správci vodního toku.

"(5) Na vydání, zrušení, změnu a zánik povolení k některým činnostem se použijí ustanovení § 9 až 13 přiměřeně.

§ 15

Stavební povolení k vodním dílům

"(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Slouží-li vodní dílo k nakládání s vodami a je-li vydání tohoto povolení k nakládání s vodami třeba, lze je povolit, bylo-li povoleno odpovídající nakládání s vodami nejpozději současně s povolením stavby vodního díla.

"(2) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit⁹⁾ vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií; v těchto případech činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů.

"(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit; stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto zákonem.

"(4) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního úřadu podle zvláštního zákona.¹⁰⁾

"(5) Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.

"(6) Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech

1. jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží,

2. vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem nebo

3. kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.

"(7) Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.

_______________________

⁹⁾ § 57 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

¹⁰⁾ § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

§ 16

Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť

nebezpečné závadné látky do kanalizace

"(1) Povolení je třeba k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) do kanalizace.

"(2) Při vydávání povolení podle odstavce 1 vodoprávní úřad postupuje přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 5. Ustanovení § 9 až 13 platí v těchto případech obdobně.

(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvláště nebezpečných závadných látek (§ 39 odst. 3) do kanalizace, je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 6.

(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvláště nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.

(3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle ustanovení § 9 až 13 a § 38 odst. 6 až 9. Ustanovení zvláštního právního předpisu^10a) tím nejsou dotčena.

(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Přitom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu.

(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit namísto povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.

____________________

^10a) Zákon č. 274/2001 Sb.

§ 17

"(1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to

1. ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,

2. ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,

3. ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,

4. ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,

5. ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.

Souhlasu není třeba ke stavbám, které podle zvláštních právních předpisů⁴⁾ podléhají pouze ohlášení.

"(2) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.

"(3) Souhlas je závazný pro orgány, které rozhodují v řízení o povolení stavby, terénních úprav nebo o těžbě nerostů v případech uvedených v odstavci 1.

"(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České republiky a ozbrojených sil České republiky, které v případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.

§ 20

Údaje zapisované do katastru nemovitostí

"(1) Stavby související s vodními díly uvedenými v § 55 odst. 1 písm. a), d), f), g), h) a k) se evidují v katastru nemovitostí. Podrobnosti vymezení těchto staveb stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

"(2) V katastru nemovitostí se dále evidují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) jako ochrana území.¹³⁾

(1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť se evidují v katastru nemovitostí.^12a) Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.

(2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostí.¹³⁾

"(3) Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území vymezena.

_________________________

^12a) § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹³⁾ Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹³⁾ § 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

§ 21

"(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.

"(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména

a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování ekologického stavu povrchových vod,

b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),

c) vytváření a vedení evidence

1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a umělých vodních útvarů

2. množství a jakosti povrchových a podzemních vod,

3. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

4. oblastí povodí (§ 25),

5. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

6. ochranných pásmech vodních zdrojů (§ 30),

7. zdrojů povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody (§ 31),

8. citlivých oblastí (§ 32),

9. zranitelných oblastí (§ 33),

10. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),

11. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),

12. záplavových území (§ 66).

Rozsah údajů zahrnutých do evidencí a způsob jejich ukládání do informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

"(3) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen "pověřené odborné subjekty"). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.

"(4) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních zákonů;¹⁴⁾ ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované skutečnosti tím nejsou dotčena.

"(5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

"(6) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.

"(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.

"(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména

a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,

b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),

c) zřízení, vedení a aktualizace evidence

1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,

2. vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,

3. množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,

4. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

5. oblastí povodí (§ 25),

6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),

8. zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

9. citlivých oblastí (§ 32),

10. zranitelných oblastí (§ 33),

11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),

12. povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§ 35),

13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),

14. záplavových území (§ 66).

Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

(3) Vymezení vodních útvarů, definice a hodnoty ukazatelů a hodnotící systém stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a), postup vymezení programů pro zjišťování a hodnocení stavu vod v každé oblasti povodí (§ 25 odst. 2), jejich obsah a způsob sestavení, použité metody a četnosti sledování a další náležitosti jejich uplatňování podle požadavků zvláštního právního předpisu Evropských společenství^13a), stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

"(4) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí, Zemědělská vodohospodářská správa^13b) a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen „pověřené odborné subjekty“). Správci povodí, Zemědělská vodohospodářská správa a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.

"(5) Správci povodí, Zemědělská vodohospodářská správa a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;¹⁴⁾ ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí, Zemědělské vodohospodářské správě a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí, Zemědělská vodohospodářská správa a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované skutečnosti tím nejsou dotčena.

"(6) Správci povodí, Zemědělská vodohospodářská správa a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

"(7) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí, Zemědělské vodohospodářské správy a pověřených odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.

_________________________

^13a) čl. 8 a

V. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

^13b) Zákon č. /2003 Sb., o Zemědělské vodohospodářské správě.

¹⁴⁾ Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb.

§ 22

"(1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

"(2) Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m³ nebo 500 m³ v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m³, povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění (zejména jejich množství a jakost) a dále údaje o vzdouvání, popř. akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

"(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a umělých vodních útvarů,

2. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

3. oblastí povodí,

4. zdrojů povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

5. staveb k závlaze a odvodnění pozemků.

"(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správypro evidenci

a) množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování ekologického stavu povrchových vod,

b)chráněných oblastí přirozené akumulace vod,

c) ochranných pásem vodních zdrojů,

d) citlivých oblastí,

e) zranitelných oblastí,

f) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,

g) záplavových území.

"(5) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního zákona.¹⁵⁾ Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, pro plánování v oblasti vod § 23 až 26, a pro správu povodí § 54.

"(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,

2. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

3. oblastí povodí,

4. zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

5. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).

"(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

a) vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,

b) množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,

c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,

d) ochranných pásem vodních zdrojů,

e) citlivých oblastí,

f) zranitelných oblastí,

g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,

h) záplavových území.

"(5) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu.¹⁵⁾ Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54a § 108 odst. 2 písm. v).

______________________

¹⁵⁾ Zákon č. 365/2000 Sb.

§ 23

"(1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky, plány oblastí povodí, a programy patření.

"(2) Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, územní rozhodování a povolování staveb.

"(1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně programů opatření. Účelem plánování v oblasti vod je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy

a) ochrany vod jako složky životního prostředí,

b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,

c) trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.

"(2) Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí včetně příslušných programů opatření jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, územní rozhodování, vodoprávní rozhodování a povolování staveb.

§ 23a

Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí

(1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí^15a) (dále jen „cíle ochrany vod“)jsou

1. pro povrchové vody

1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,

2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,

3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,

4. snížení jejich znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu do těchto vod,

2. pro podzemní vody

1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,

2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,

3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod,

c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů^15b) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky.

(2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodě 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.

(3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odst. 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.

(4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí (§ 25) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůt uvedených v odstavci 2 nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary povrchových a podzemních vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany vod ostatních útvarů povrchových a podzemních vod.

(5) Lhůty uvedené v odstavci 2 mohou být prodlouženy pouze tehdy, je-li včasné dosažení cílů ochrany vod nemožné z důvodu technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů nebo přírodních podmínek a je-li zároveň vyloučeno další zhoršování stavu vybraných vodních útvarů.

(6) Lhůty prodloužené v souladu s odstavcem 5 nesmí přesáhnout délku 2 období pro aktualizaci plánů oblastí povodí (§ 25 odst. 7).

(7) Méně přísné požadavky podle odst. 4 nemohou být stanoveny u cílů ochrany vod uvedených v odst. 1 písm. a) bod 1 a 4, odst. 1 písm. b) bod 1 a 3 a odst. 1 písm. c). V ostatních případech mohou být méně přísné požadavky stanoveny pouze tehdy, pokud cíle ochrany vod nemohou být dosaženy z důvodů technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného zájmu.

(8) Zvláštní cíle ochrany vod se v plánech oblastí povodí (§ 25) uvádějí spolu s vymezením důvodů, na jejichž základě byly určeny. Přehled o plnění těchto cílů se uvádí v aktualizovaných plánech oblastí povodí (§ 25 odst. 7).

__________________________

^15a) čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

^15b) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

Plán hlavních povodí České republiky

"(1) Plán hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, pro trvale udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí České republiky vymezuje i rámcovou strukturu potřebných opatření k prosazování veřejných zájmů, včetně zdrojů a způsobu jejich financování. Při stanovení rámcových cílů a struktury potřebných opatření respektuje Plán hlavních povodí České republiky mezinárodní závazky České republiky.

"(2) Plán hlavních povodí České republiky pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a kraji pro 3 hlavní povodí, a to pro povodí Labe, pro povodí Moravy a pro povodí Odry. Plán hlavních povodí České republiky podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů.¹⁶⁾

"(1) Plán hlavních povodí České republiky je strategický dokument plánování v oblasti vod, který stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, které vycházejí z cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1, pro trvale udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí České republiky zahrnuje rámcové programy opatření k prosazování veřejných zájmů, které jsou závazné pro pořizování plánů oblastí povodí, včetně zdrojů a způsobu jejich financování. Plán hlavních povodí České republiky musí být v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

"(2) Plán hlavních povodí České republiky pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady pro 3 hlavní povodí na území České republiky, a to pro povodí Labe (úmoří Severního moře), pro povodí Moravy včetně dalších povodí přítoků Dunaje (úmoří Černého moře) a pro povodí Odry (úmoří Baltského moře), která jsou národními částmi mezinárodních oblastí povodí Labe, Dunaje a Odry. Plán hlavních povodí České republiky podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů¹⁶⁾a je již v návrhu publikován a zpřístupněn k připomínkám veřejnosti včetně uživatelů vody.

"(3) Obsah Plánu hlavních povodí České republiky, způsob jeho zpracování a postup při jeho projednávání a zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

"(4) Plán hlavních povodí České republiky schvaluje vláda. Závazné části Plánu hlavních povodí České republiky vyhlásí vláda nařízením.

(5) Plán hlavních povodí České republiky se přezkoumává včetně rámcových programů opatření a aktualizuje se nejpozději každých 6 let ode dne jeho schválení.

________________________

¹⁶⁾ Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

§ 25

Plány oblastí povodí

"(1) Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí na základě rámcových cílů Plánu hlavních povodí České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně návrhů potřebných opatření, například k zachování a zvětšování rozsahu přirozených koryt vodních toků a nákladů na ně. Plány oblastí povodí pořizují správci povodí pro 5 oblastí povodí podle své působnosti,¹⁷⁾ a to pro oblast povodí Horního a středního Labe, oblast povodí Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry a oblast povodí Moravy.

"(2) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých oblastí povodí podle odstavce 1 zahrnující příslušná povodí a hydrogeologických rajonů.

"(3) Plány oblastí povodí stanoví zejména omezení pro nakládání s vodami a limity pro využití území. Tato omezení a tyto limity jsou závazné pro rozhodování vodoprávních úřadů [§ 105 odst. 2 písm. a)].

"(4) Obsah plánu oblasti povodí, postup při jeho zadání, způsob zpracování plánu, postup při jeho projednávání a způsob jeho zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem vnitra.

"(5) Plány oblastí povodí schvalují ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady podle své územní působnosti kraje. Plány oblastí povodí podléhají posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů.¹⁶⁾

"(1) Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření Plánu hlavních povodí České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně programů opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních cílů.

(2) Plány oblastí povodí pořizují správci povodí¹⁷⁾ podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady pro 8 oblastí povodí, a to pro oblast povodí Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje. Plány oblastí povodí se zpracovávají ve třech etapách, které představují

a) přípravné práce, zahrnující analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod a ekonomickou analýzu užívání vody, které musí být zpracovány 5 let před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat,

b) návrh plánu oblasti povodí, který musí být zpracován, publikován a zpřístupněn uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat; v rámci zpracování návrhu plánu oblasti povodí se musí publikovat a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám časový plán a program prací pro zpracování plánu oblasti povodí a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat a předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí včetně určení silně ovlivněných vodních útvarů a návrhů zvláštních cílů ochrany vod, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat,

c) konečný návrh plánu oblasti povodí.

Zpracování každé etapy plánů oblastí povodí se konzultuje s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými k jednotlivým hlavním povodím České republiky, se správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Plány oblastí povodí podléhají posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních předpisů.¹⁶⁾

"(3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou jednotlivé oblasti povodí podle odstavce 2 vymezené povodími a k nim přiřazenými hydrogeologickými rajony a vztah jednotlivých oblastí povodí k správním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, k hlavním povodím České republiky a mezinárodním oblastem povodí Labe, povodí Odry a povodí Dunaje.

"(4) Obsah plánu oblasti povodí, postup při jeho zadání, způsob zpracování plánu, postup při jeho projednávání a způsob zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem vnitra.

"(5) Etapy zpracování plánu oblasti povodí uvedené v odst. 2 písm. a) a b) schvaluje po souhlasném stanovisku ústředních vodoprávních úřadů (§ 108) a ústředního správního úřadu pro územní plánování podle své územní působnosti krajský úřad. Konečný návrh plánu oblasti povodí schvalují podle své územní působnosti kraje. Závazné části plánu oblasti povodí pro správní obvod kraje vydá rada kraje nařízením, které zavazuje vodoprávní úřady při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření podle tohoto zákona.

(7) Plány oblastí povodí budou přezkoumány a aktualizovány každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupu v předchozích odstavcích.

____________________

¹⁷⁾ Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.

§ 26

Programy opatření

"(1) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a dotčenými kraji zajišťuje sestavení programů opatření podle schváleného Plánu hlavních povodí České republiky, a to včetně časových plánů realizace a způsobu jejich financování; tam, kde je to vhodné, se programy opatření člení podle regionů (regionální programy opatření). Programy opatření schvaluje vláda.

"(2) Kraje podle své územní působnosti zajišťují ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady sestavení a schválení programů opatření podle schválených plánů oblastí povodí, a to včetně časových plánů realizace a způsobu jejich financování.

"(3) Vodoprávní úřad ukládá správcům povodí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl nebo jiným osobám povinnost provést opatření, která stanoví ve veřejném zájmu schválené programy opatření podle odstavců 1 a 2.

("4) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodou v oblastech povodí.

"(5) Obsah programů opatření, postup jejich zpracování, projednávání a způsob jejich zveřejňování stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem vnitra.

(1) Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v Plánu hlavních povodí České republiky a plánech oblastí povodí. Programy opatření stanoví časový plán jejich uskutečnění a strategii jejich financování. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení Plánu hlavních povodí České republiky nebo plánů oblastí povodí.

(2) Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při zavádění opatření včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství vydanou ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

(3) Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být

a) vyšetřeny příčiny možného nesplnění,

b) přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami na něž se vztahuje § 12 písm. h) bod 5,

c) přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,

d) přijata dodatečná opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod, včetně stanovení přísnějších cílů ochrany vod.

V případech, kdy jsou tyto příčiny dány okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné a nemohly být předvídány, zejména v případě extrémních povodní a období déletrvajícího sucha, není nutno dodatečná opatření provádět při přiměřeném použití § 23a odst. 4 až 8.

(4) Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku.

(5) "Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.

§ 30

Ochranná pásma vodních zdrojů

"(1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m³ za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.

"(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

"(3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území

1. u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,

2. u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,

3. u vodních toků

1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

4. u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,

5. v ostatních případech individuálně.

"(4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d).

"(5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.

"(6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 11.

"(7) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.

"(8) V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad po projednání s dotčenými orgány státní správy stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

"(9) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.

"(10) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody.

"(11) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

§ 33

Zranitelné oblasti

"(1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují

1. povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo

2. povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

"(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Vymezení zranitelných oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky.

"(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen „akční program“). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.

§ 34

Povrchové vody využívané ke koupání

"(1) Povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob, stanoví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. Koupání v nich je povoleno, pokud jakost vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem.²¹⁾

(2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových, uvedených v odstavci 1, a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením.

"(2) (3) Pokud povrchové vody uvedené ve vyhlášce vydané podle odstavce 1 přestanou odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání stanoveným ve zvláštním právním předpise,²¹⁾ nebo v nařízení vlády podle odstavce 2 uloží nebo přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí.

_________________________

²¹⁾ Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.

§ 35

Podpora života ryb

"(1) Povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, stanoví vláda nařízením.

"(1) Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.

"(2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod uvedených v odstavci 1 stanoví vláda nařízením.

"(3) (2) U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních toků může vodoprávní úřad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního toku a uživateli rybářského revíru též způsob rybářského obhospodařování.

"(4) (3) Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a vodních nádrží bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu, je zakázáno.

§ 38

Odpadní vody

"(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu.

"(2) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, vody užité na plavidlech, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona.

"(3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření.

(4) "Vypouštění odpadních vod do vod podzemních lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domků a staveb pro individuální rekreaci na základě individuálního posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod. Odpadní vody nesmějí být vypouštěny přímo do pásma nasycení (§ 2).

(5) "Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, které stanoví vláda nařízením.

(6) "Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad

1. přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování vyhovujícího stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů,

2. posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.

(7) "Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vodoprávní úřad stanovit přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod přísnější než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 5 , případně stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených vládou podle § 31 a 35.

(8) "Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.

(9) "Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní, popřípadě zvláštní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 5 nebo podle § 31.

"(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace nebo odtékají do vod důlních;^21a) dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

"(2) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, vody užité na plavidlech a chladící vody vodních turbin, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona.

(3) Odpadní vody nepodléhající povolení k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních se považují za závadné látky (§ 39).

"(4) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření.

"(5) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod nelze povolit. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout, lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod.

"(6) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, které stanoví vláda nařízením. K omezení znečišťování povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3) může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.

"(7) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad

1. přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování vyhovujícího stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů,

2. posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.

"(8) Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vodoprávní úřad stanovit přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod přísnější než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 6, případně stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených vládou podle § 31 a 35.

"(9) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.

"(10) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní, popřípadě zvláštní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 6 nebo podle § 31.

_____________________

^21a) § 40 zákona č. 44/1988 Sb.

§ 39

Závadné látky

"(1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen „závadné látky“). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

"(2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:

vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení,

provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.

"(3) Seznam nebezpečných závadných látek (dále jen „nebezpečné látky“) je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť nebezpečné látky“).

"(4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména

umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,

používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,

nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, jakož i zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu závadných látek a provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,

c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,

vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek,

zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.

"(5) Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek.

"(6) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám prostředí a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.

"(7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito

k úpravě a udržování vodního toku,

ke krmení ryb,

z důvodů zdravotních,

k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,

k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku, nebo

jako indikátorových látek pro účely měření. nebo

v rámci schválených sanačních technologií.

"(8) Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

"(9) Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, ze kterých by pohonné hmoty nebo mazadla mohly ohrozit jakost kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.

§ 42

Opatření k nápravě

"(1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav“) uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod (dále jen „původce“), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu (dále jen „opatření k nápravě“), popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků.

"(2) Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně,²²⁾ který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu.

"(3) Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce.

"(4) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů,²³⁾ která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje ústřední vodoprávníúřad v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 50 000 000 Kč. K tomuto účelu zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč.

"(5) Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.

"(6) Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby České republiky platí zvláštní právní předpisy.²⁴⁾

"(7) Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky nebo stavby do předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obec, a to z prostředků státu. "(8) Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, nebo u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.

_______________________

²²⁾ Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

²⁴⁾ Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

§ 48

Správci vodních toků

"(1) Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona¹⁷⁾ (dále jen „správci povodí“).

"(2) Správu drobných vodních toků jsou oprávněny vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické osoby nebo právnické osoby, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, určené Ministerstvem zemědělství. O určení správce drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti.

"(3) Na území vojenských újezdů²⁹⁾ zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků.³⁰⁾

"(4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného vodního toku podle odstavce 2, vykonává správu drobných vodních toků stát svými organizačními složkami, které k tomuto účelu Ministerstvo zemědělství zřídí.

"(4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného vodního toku podle odstavce 2, vykonává správu drobných vodních toků správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, pokud ji nevykonává stát svými organizačními složkami, a to až do doby, než bude jeho správce určen podle odstavce 2.

"(5) Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

"(6) Na určení správce drobného vodního toku se nevztahuje správní řád.

"(7) Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků. Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto zákona, Ministerstvo zemědělství zruší může zrušit jeho určení jako správce drobného vodního toku.

_________________________

¹⁷⁾ Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.

²⁹⁾ Zákon č. 222/1999 Sb.

³⁰⁾ Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 55

Vodní díla

"(1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména

1. přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

2. stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

3. stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,

c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,

4. stavby na ochranu před povodněmi,

5. stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,

6. stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

7. stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

8. stavby odkališť,

9. stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

10. studny,

11. stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon²⁵⁾ nestanoví jinak,

12. jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8."

(2) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.³³⁾ Za vodní díla se také nepovažují průzkumné hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací.²⁰⁾

"(3) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

_____________________

²⁹⁾ Zákon č. 222/1999 Sb.

³⁰⁾ Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 66

Záplavová území

"(1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.

"(2) V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

"(2) V současně zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně v mimořádných a řádně odůvodněných případech též v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

"(3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

"(4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, předává mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí.

"(5) Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady při své činnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.

"(6) Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.

"(7) Na stanovení záplavových území se nevztahuje správní řád.

§ 67

Omezení v záplavových územích

(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky.

(2) V aktivní zóně je dále zakázáno

a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

§ 68

Území určená k rozlivům povodní

"(1) Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad jako preventivní opatření v záplavovém území na podkladě plánu oblasti povodí místo jiných opatření na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní.

"(2) V rozhodnutí o stanovení území určených k rozlivům povodní omezí vodoprávní úřad po projednání s dotčenými úřady státní správy právo užívání pozemků a staveb v tomto území.

"(3) Za omezení užívání pozemků a staveb náleží jejich vlastníkům náhrada. V případě potřeby může vodoprávní úřad podat ve veřejném zájmu návrh na vyvlastnění dotčených pozemků a staveb, případně může podat stavebnímu úřadu návrh na vyhlášení stavební uzávěry.

§ 71

Povodňové plány

"(1) Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

"(2) Obsah povodňových plánů se dělí na

1. věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, uceleného povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,

2. organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby,

3. grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.

"(3) Povodňovými plány územních celků jsou

1. povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni,

2. povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností,

3. povodňové plány ucelených povodí správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,

4. Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.

"(4) Pro pozemky a stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti rozhodne k jejich návrhu vodoprávní úřad.

"(5) U povodňových plánů územních celků (odstavec 3) zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány (odstavec 4) zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.

"(6) Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánů pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obce. Potvrzením souladu se stává věcná a grafická část povodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití. Na potvrzení souladu se nevztahuje správní řád.

§ 75

Povodňové zabezpečovací práce

"(1) Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků.

"(2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména

1. odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,

2. rozrušování ledových celin a zácp na vodním toku,

3. ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,

4. opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,

5. opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu,

6. provizorní uzavírání protržených hrází,

7. instalace protipovodňových zábran,

8. opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,

9. opatření k omezení znečištění vody,

10. opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.

(3) Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo uceleném v celém povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených do I. nebo II. kategorie se projednávají s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 9), pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.

§ 77

"(1) Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.

"(2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány

1. orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,

2. obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,

3. krajské úřady,

4. Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.³⁴⁾"

(3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány

1. povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí,

2. povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,

3. povodňové komise ucelených povodí krajů,

4. Ústřední povodňová komise.

"(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

"(5) Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.

"(6) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.

"(7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.

"(8) Vyšší povodňový orgán, který převezme řízení povodňovéochrany, Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.

"(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona,³⁴⁾ přejímá řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.

§ 79

Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností

"(1) Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu uceleného povodí kraje.

"(2) Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

1. potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů obcí s povodňovým plánem správního obvodu obce s rozšířenou působností,

2. zpracovávají povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku,

3. organizují provádění povodňových prohlídek,

4. prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

5. organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů obcí a účastníků ochrany před povodněmi,

6. ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,

7. organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním obvodu obce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České republiky,

8. organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

9. vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

10. využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky,

11. v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise uceleného povodí kraje, nařizují po dohodě se správou povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,

12. v případě nebezpečí z prodlení vyžadují výpomoc ozbrojených sil České republiky nad rámec sil a prostředků vymezených v povodňových plánech,

13. spolupracují v době povodně s povodňovými orgány obcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

14. soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni,

15. vedou záznamy v povodňové knize.

§ 80

Povodňové orgány ucelených povodí

"(1) Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem vnitra vymezí ucelená povodí. Předsedou povodňové komise uceleného povodí je hejtman kraje, v jehož územní působnosti ucelené povodí nebo jeho převážná část leží. V pochybnostech určí příslušný kraj Ministerstvo životního prostředí. Místopředsedu a další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců správy povodí, zaměstnanců krajských úřadů v uceleném povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán uceleného povodí je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.

"(2) Povodňové orgány ucelených povodí ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

1. potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem uceleného povodí,

2. zpracovávají povodňový plán uceleného povodí a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,

3. prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

4. ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,

5. organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,

6. účastní se hlásné povodňové služby na území uceleného povodí, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,

7. organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,

8. vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

9. řídí ovlivňování odtokových poměrů v ucelených povodí manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují po projednání s příslušnými povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností (při nebezpečí prodlení pouze oznamují) mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem v rámci uceleného povodí,

10. posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim a koordinují jejich provádění,

11. zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,

12. vedou záznamy v povodňové knize,

13. využívají pro řízení záchranných prací, pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky.

Povodňové orgány krajů

"(1) Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán kraje je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.

"(2) Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

1. potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem správního obvodu kraje,

2. zpracovávají povodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst. 3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,

3. prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

4. ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,

5. organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,

6. účastní se hlásné povodňové služby na území kraje, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,

7. organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,

8. vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

9. řídí ve svém správním obvodu ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují mimořádné manipulace na těchto vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, s příslušnými správci povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto mimořádnou manipulací ovlivněny,

10. posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a vodních děl, které jimi mohou být dotčeny, a koordinují jejich provádění,

11. zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,

12. vedou záznamy v povodňové knize,

13. využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky.

§ 81

Ústřední povodňový orgán

"(1) Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,

metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,

zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové komisi,

potvrzuje soulad povodňových plánů ucelených povodí správních obvodů krajů s povodňovým plánem České republiky,

účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,

zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování a podobně),

účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.

"(2) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.

"(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

1. informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,

2. nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány ucelených povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec uceleného povodí,

3. koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí ucelených povodí,

4. vede záznamy v povodňové knize.

"(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

1. informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,

2. nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,

3. koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,

4. vede záznamy v povodňové knize.

§ 82

Správci povodí

"Správci povodí v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi kromě úkolů správce vodních toků

zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních obvodů obcí s rozšířenou působností,

b) spolupracují na povodňových plánech ucelených povodí,

spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů a povodňového plánu České republiky,

spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a ucelených povodí krajů při provádění povodňových prohlídek,

dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před povodněmi,

účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům, spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem při provádění předpovědní povodňové služby,

spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí zvláštní povodně,

navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity,

poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti povodňovým komisím ucelených povodí krajů,

zabezpečují dokumentování průběhu povodně v uceleném povodí,

po povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností a správců vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za ucelené povodí a předkládají ji povodňovému orgánu uceleného povodí povodňovým orgánům krajů a Ministerstvu životního prostředí,

spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a ucelených povodí krajů při školení a výcviku pracovníků,

zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.

§ 84

Vlastníci vodních děl

"(1) Vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené povodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

1. provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a ucelených povodí krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a odstraňují zjištěné závady,

2. zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění zabezpečovacích prací na vodních dílech,

3. v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,

4. sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,

5. účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán obce s rozšířenou působností, správce vodního toku, příslušného správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,

6. manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí,

7. k mimořádným manipulacím na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu obce s rozšířenou působností nebo uceleného povodí kraje podle možného dosahu vlivu manipulace,

8. provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech,

9. zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,

10. po povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, správci vodního toku a příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni,

11. odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují pro případ další povodně.

"(2) Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu dále

1. poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení³⁴⁾ a orgánům integrovaného záchranného systému³⁵⁾ údaje o parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickobezpečnostního dohledu (program) v období povodňové aktivity nebo krizových stavů,

2. oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních toků a Hasičskému záchrannému sboru České republiky skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,

3. při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů územních celků, Hasičský záchranný sbor České republiky a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.

"(3) Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla (odstavce 1 a 2) stavebník.

§ 86

"(1) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy opatření vycházející z plánů Plánu hlavních povodí České republiky, hradí stát. Pokud jsou součástí takových opatření technická zařízení, hradí stát také jejich provoz.

"(2) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy opatření vycházející z plánů oblastí povodí, hradí kraje, které za tím účelem vyčleňují v rámci svého rozpočtu přiměřenou rezervu sloužící pro krytí ostatních opatření na ochranu před povodněmi v regionu ucelených povodí ve správním obvodu kraje. Stát může na tato opatření přispět.

"(3) Jednotlivé obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření přispět. Obce mohou požádat vlastníky majetku, který je těmito opatřeními chráněn, o příspěvek na jejich výstavbu.

"(4) Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.

"(5) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí jejich správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto vodních dílech.

"(6) Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 4, hradí obce, kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu.³⁶⁾

§ 87

"Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně

1. povodňovou komisí obce hradí obec,

2. povodňovou komisí obce s rozšířenou působností hradí obec s rozšířenou působností,

3. povodňovými komisemi ucelených povodí povodňovou komisí kraje hradí kraj,

4. ústřední Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.

§ 88

Platba za odebrané množství podzemní vody

"(1) Oprávněný, který odebírá podzemní vodu, je za podmínek stanovených v tomto zákoně povinen platit platbu za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody.

"(2) Tato platba se platí formou poplatku. Sazby poplatku v Kč/m³ jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

"(3) Předpokládaná roční výše poplatku se vypočte vynásobením sazby poplatku povoleným objemem podzemní vody za kalendářní rok v m³ snížením o množství podzemní vody, na které se platba nevztahuje. Odebírá-li oprávněný podzemní vodu z vodního zdroje na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.

"(4) Nepřesahuje-li roční poplatek 300 000 Kč, platí se čtvrtletně záloha ve výši jedné čtvrtiny předpokládaného ročního poplatku vždy do dvacátého pátého dne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Činí-li předpokládaný roční poplatek více než 300 000 Kč, platí se měsíčně ve výši jedné dvanáctiny předpokládaného ročního poplatku vždy do dvacátého pátého dne každého kalendářního měsíce. Zanikne-li povinná osoba v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je povinna nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož kalendářního roku.

"(5) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho zdroje menší než 6 000 m³ za kalendářní rok nebo menší než 500 m³ měsíčně v kalendářním roce a za odběry povolené podle § 8 odst. 1 písm. d) a e).

"(6) Oprávněný, který odebírá podzemní vodu, je povinen do 15. února předložit finančnímu úřadu poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání oprávněný uvede údaje o skutečném množství odebrané podzemní vody a o výši zaplacených záloh. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než skutečná výše poplatku (jednotková výše poplatku vynásobená skutečným odběrem podzemní vody) uhradí oprávněný tuto částku do 15. února po skončení kalendářního roku. V případě, že skutečná výše poplatku je nižší než zaplacené zálohy, vrátí příslušný finanční úřad oprávněnému přeplatek do 30 dnů ode dne doručení poplatkového přiznání finančnímu úřadu.

"(7) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají místně příslušné finanční úřady podle sídla jednotlivých oprávněných k nakládání s vodami na základě podkladů vydaných vodoprávním úřadem; přitom postupují podle zákona o správě daní a poplatků,³⁷⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak.

"(8) Z poplatku za skutečný odběr podzemní vody je 50 % příjmem státního rozpočtu a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí.

Poplatek za odebrané množství podzemní vody

1.  Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody (§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a§ 8 odst. 2) (dále jen „odběratel“), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu^36a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl^36b) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m³ jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

2.  Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m³ za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m³ v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené podle § 8 odst. 1 písm. d) a e) a za odběry sloužící k hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

3.  Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody sčítá.

4.  Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají finanční úřady místně příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.

5.  Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

6.  Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m³.

7.  Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních či měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a finančnímu úřadu místně příslušnému^37a) sídlu nebo bydlišti odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek.

8.  V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

9.  Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož kalendářního roku.

10.  Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

11.  Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m³.

12.  Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet vyrovnání poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a jeho vyrovnání se zaplacenými zálohami poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a finančnímu úřadu místně příslušnému podle sídla nebo bydliště odběratele do 30. dubna běžného roku vyrovnání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.

13.  V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného finančního úřadu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný finanční úřad odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému finančnímu úřadu doručeno oznámení České inspekci životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.

14.  Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.

(15) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury.

_________________________

^36a) Zákon č. 274/2001 Sb.

^36b) § 8 zákona č. 274/2001 Sb.

³⁷⁾Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^37a) § 6 odst. 2 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 89

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

"(1) Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (dále jen „znečišťovatel“) je za podmínek stanovených v tomto zákoně povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (dále jen „poplatky“). Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.

"(2) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění

1. minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona²⁾ jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

2. přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,

3. vod ze sanačních vrtů,

4. odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.

(3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru za toto období.

§ 90

Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod

Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

"(1) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

"(2) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 30 000 100 000 m³. Ministerstvo životního prostředí může z této povinnosti stanovit výjimku, pokud znečišťovateli nevznikla za týž kalendářní rok povinnost platit poplatek za znečištění podle odstavce 1.

"(3) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m³.

"(4) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok. Celkové množství znečištění se zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod.

"(5) Sazba pro zpoplatnění u ukazatele znečištění „organické látky charakterizované chemickou spotřebou kyslíku“ se použije podle odpovídajícího druhu odpadních vod.

"(6) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané vodě od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván.

§ 91

Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod

"(1) Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost podle tohoto zákona, povinen u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle jednotlivých ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění, měření objemu vypouštěných odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po dobu 5 let.

"(2) Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod započítávají vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby. Při výpočtu poplatku se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní vody jsou vody vyčištěné např. v mechanicko-biologické nebo mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, rozhodne vodoprávní úřad příslušný podle místa vypouštění Česká inspekce životního prostředí.

"(3) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle § 90 odst. 6, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

§ 92

Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod

"(1) Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách pro účely tohoto zákona mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod mohou provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „kontrolní laboratoř“).

"(2) Kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „měřící skupina“). Způsob sledování znečištění odpadních vod, měření objemu vypouštěných odpadních vod, požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku seznam oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin.

"(3) Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím svou činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů, poskytnout jim podklady nezbytné pro provedení kontroly a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.

"(4) Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol znečištění odpadních vod pro účely výkonu státní správy zajistí Státní fond životního prostředí České republiky na základě návrhu vodoprávního úřadu podle místa zdroje znečišťování České inspekce životního prostředí.

§ 93

Zálohy

"(1) Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením skutečností rozhodných k jejímu výpočtu, zejména údaje o množství i koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí včetně údajů pro odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a údajů o poskytnutých odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a předloží je vodoprávnímu úřadu České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Poplatkové hlášení zašle vodoprávní úřad České inspekci životního prostředí.

"(2) Vodoprávní úřad Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši zálohy výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému finančnímu úřadu, Státnímu fondu životního prostředí České republiky a České inspekci životního prostředí do 15. prosince běžného roku. Ve výměru vodoprávní úřad Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.

"(3) Měsíční zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

"(4) Zjistí-li vodoprávní úřad Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž jsou zálohy splatné, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30 % nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení hodnoty znečištění za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle skutečných údajů nový výměr do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto novém výměru stanoví nově výši záloh pro zbývající část roku, a to obdobným způsobem podle odstavce 2; výše dosud splatných záloh se nemění. Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil.

"(5) Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o více než 30 %, je povinen podat nové poplatkové hlášení, na jehož podkladě vodoprávní úřad Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení záloh na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.

"(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé jednorázové odchylky.

§ 94

Poplatkové přiznání

"(1) Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit vodoprávnímu úřadu České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

"(2) Vodoprávní úřad Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému finančnímu úřadu a Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřená výše poplatků, je znečišťovatel povinen nedoplatek zaplatit na účet příslušného finančního úřadu do 15 dnů ode dne doručení poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřené poplatky, vrátí příslušný finanční úřad znečišťovateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému finančnímu úřadu doručeno oznámení vodoprávního úřadu České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. Nedoplatky nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se převádějí do dalšího zúčtovacího období.

§ 96

Odklad placení poplatků

"(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen „stavba“) nebo jiného zařízení investičního charakteru (dále jen „jiné zařízení“) ke snížení množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,³⁸⁾ avšak po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem³⁹⁾ (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně sdružil prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby či jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o sdružení finančních prostředků požádat vodoprávní úřad Českou inspekci životního prostředí o povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky sdružil (dále jen „odklad“). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle vodoprávní úřad Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli, příslušnému finančnímu úřadu a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.

"(2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po dni skutečného zahájení stavby nebo výstavby jiného zařízení doloženého zápisem ve stavebním deníku nebo v případě sdružení finančních prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení, nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení. Odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v pravomocném povolení vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad Česká inspekce životního prostředí povolí odklad nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného zařízení.

"(3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, dokončí stavbu nebo jiné zařízení před termínem stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení vodoprávního úřadu, je povinen tuto skutečnost do jednoho měsíce ode dne jejich dokončení písemně oznámit vodoprávnímu úřadu České inspekci životního prostředí. Odklad končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení vodoprávnímu úřadu České inspekci životního prostředí doručeno.

"(4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, požádal podle zvláštního právního předpisu⁴⁾ o souhlas se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o prozatímním užívání stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento souhlas mu byl udělen, odklad trvá po dobu zkušebního provozu, nejpozději však 2 roky od udělení souhlasu nebo povolení.

"(5) V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, nesplnil podmínky odkladu, je znečišťovatel na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu České inspekce životního prostředí povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami. Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.

"(6) Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy o sdružení prostředků.

"(7) Znečišťovatel je povinen předložit potřebné doklady pro přiznání odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.

"(8) Náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup vodoprávního úřadu České inspekce životního prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

_______________________

³⁹⁾ Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.

§ 97

Prominutí části poplatků

"(1) Dodržel-li znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, lhůtu k dokončení stavby nebo jiného zařízení stanovenou v povolení vodoprávního úřadu a znečištění vypouštěných odpadních vod dosahuje úrovně stanovené v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, maximálně však úrovně stanovené zvláštním právním předpisem,³⁸⁾ promine vodoprávní úřad Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli část poplatků ve výši odpovídající částce, jejíž zaplacení bylo podle § 96 rozhodnutím vodoprávního úřadu České inspekce životního prostředí odloženo.

"(2) O prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje vodoprávní úřad Česká inspekce životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele. Rozhodnutí zasílá znečišťovateli, příslušnému finančnímu úřadu a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.

§ 99

Správa poplatků

"(1) Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vykonávají místně příslušné finanční úřady podle sídla jednotlivých znečišťovatelů na základě podkladů vydaných vodoprávním úřadem Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle zákona o správě daní a poplatků,³⁷⁾ právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.

"(2) Poplatky včetně záloh, penále³⁷⁾ a pokut⁴¹⁾ platí znečišťovatel na účet příslušného finančního úřadu a jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Výnos poplatků a jejich příslušenství včetně záloh, vybraná penále a pokuty převádí příslušný finanční úřad na účet Státního fondu životního prostředí České republiky měsíčně.

§ 100

Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

"(1) Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí oprávněný (§ 8) poplatek.

"(2) V případě, že jsou odpadní vody z rodinných domů nebo staveb pro individuální rekreaci čištěny domovní čistírnou na úroveň stanovenou v povolení k vypouštění odpadních vod, se poplatek za vypouštění takových vod do vod podzemních neplatí. Za povolené vypouštění v ostatních případech se platí poplatek ve výši 3 500 Kč za kalendářní rok.

"(3) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění

minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona²⁾ jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,

vod ze sanačních vrtů.použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)],

znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].

"(4) Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební povinnost vznikla.

"(5) Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění dochází, a je jejím příjmem.

"(6) Vodoprávní úřad vydávající povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních předává obci potřebné údaje.

"(7) Při správě poplatků postupuje obec podle zvláštního zákona.³⁷⁾

(7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu a při vybírání a vymáhání podle daňového řádu.

§ 101

Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

"(1) Oprávněný, který odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m³ podle skutečně odebraného množství povrchové vody.

"(2) Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního zákona.⁴²⁾ Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.

"(3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití

1. průtočného chlazení parních turbín,

2. zemědělských závlah,

3. zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,

4. ostatních odběrů.

"(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší než 6 000 m³ za kalendářní rok nebo 500 m³ za měsíc. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.

"(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m³ za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m³ v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.

"(5) Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.

"(6) Nezaplatí-li oprávněný dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, oprávněn domáhat se jí včetně penále (§ 103) u soudu.

_____________________

⁴²⁾ § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 102

Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu

"(1) Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro

1. činnosti správy povodí podle tohoto zákona,

2. správu drobných vodních toků,

3. zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,

4. plánování v oblasti vod,

5. studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie preventivních protipovodňových opatření,

6. obnovu vodních děl a koryt vodních toků,

7. zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před povodněmi a suchem,

8. zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování odtokových poměrů v krajině,

9. zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,

10. obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,

11. obnovu a provoz vodních cest,

12. správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník znám,

13. další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),

14. obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1).,

15. provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování."

(2) Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl, a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst. 3) a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není právní nárok.

"(3) Vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních prostředků a způsobu kontroly jejich užití, která jsou přílohou státního rozpočtu.

§ 103

(1) "Za každý den v prodlení placení plateb podle § 88, 89, 100 a 101 jsou odběratelé povinni zaplatit penále ve výši 1 promile z částky včas nezaplacené. Na prominutí penále se obdobně vztahuje zvláštní zákon.³⁷⁾

(2) Při správě penále podle tohoto zákona se uplatní postup pro úrok z prodlení podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.

§ 107

Krajské úřady

"Do působnosti krajských úřadů patří

1. vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,

2. rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána,⁴⁴⁾

3. činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo možnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

4. spolupracovat s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí při zajišťování sestavení programů opatření v oblastech povodí a kontrole jejich plnění. Orgány krajů si mohou při zajišťování sestavení a provádění kontroly plnění programů opatření v oblastech povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,

d) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí a kontrole jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblastí povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,

5. ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 3

6. kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, která povoluje,

7. rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,

8. rozhodovat ve věci poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

h) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních,

9. připravovat ve spolupráci se správcem povodí podklady pro rozhodnutí o určení správce drobného vodního toku,

10. povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,

11. povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod se zvláště nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových s výjimkou případů mimo případy pod písm. j),

12. povolovat vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky podle přílohy č. 1 do kanalizace (§ 16),

13. povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm.e)],

14. povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m³ nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,

15. stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a ukládat jim zpracování takového návrhu,

16. rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody,

r) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odst. 1,

19. vyjadřovat se vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,

20. povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7),

21. povolovat výjimky z požadavku průchodnosti vodního toku pro ryby a vodní živočichy podle § 15 odst. 6 v případech vodních děl pro účel chovu ryb, např. průtočné rybníky a vodní nádrže, nebo k ochraně před škodlivými účinky vod, k zajištění bezpečnosti občanů a jiných veřejných zájmů, např. omezení eroze, devastace koryt, bystřin apod..

u) povolovat vodní díla umožňující nakládání s vodami podle písmen j) až n),

19. rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,

20. schvalovat manipulační, popřípadě provozní řády vodních děl, která povoluje.

_________________________

⁴⁴⁾ Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách.

Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.

Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách.

§ 112

Česká inspekce životního prostředí

"(1) České inspekci životního prostředí přísluší

a) dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku

1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,

2. ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,

3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,

4. vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací,

5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,

6. uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost,

b) ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a)

c) nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat dozor, zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,

d)spolupracovat s vodoprávními úřady,

e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,

f) dozírat nad dodržováním ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,

g) provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

rozhodovat ve věci poplatků za odběry podzemních vod,

rozhodovat ve věci poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

g) j) plnit další úkoly podle tohoto zákona.

"(2) Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení § 115.

§ 114

Oprávnění osob vykonávajících vodoprávní dozor a vrchní vodoprávní dozor

"(1) Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí (dále jen „inspektoři“) a pověření pracovníci vodoprávních úřadů jsou oprávněni při výkonu své činnosti

1. v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a dále vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,

2. požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu dozoru a odebírat potřebné vzorky; kontrolovaný subjekt je povinen požadované doklady, údaje a vysvětlení poskytnout a v potřebném rozsahu při provádění kontroly spolupracovat.

"(2) Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou povinni

1. vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,

2. před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

"(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 115

Vodoprávní řízení

"(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle správního řádu,⁴¹⁾ popřípadě podle stavebního zákona,⁴⁾ jde-li o rozhodování týkající se vodních děl.

"(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí nebo vyjádření povinen předložit, jakož i náležitosti povolení, souhlasů a vyjádření, v souladu s tímto zákonem.

"(3) V případech, kdy může povolení vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů. K ústnímu jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky řízení.

"(4) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

"(5) Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku; vodoprávní úřad pozve k řízení též příslušného správce povodí, jestliže může rozhodnutím dojít k ovlivnění vodních poměrů v povodí.

"(6) Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována.

"(7) Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6.

"(8) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodoprávní úřad do vlastních rukou účastníku řízení nejméně 8 dnů, ve složitějších případech nejméně 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech podle odstavce 3. Vodoprávní úřad přitom účastníky upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, se nebere zřetel. U liniových staveb nebo u staveb zvlášť rozsáhlých nebo v řízení s velkým počtem účastníků řízení může vodoprávní úřad uvědomit účastníky o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, a to nejméně 30 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené pro podání námitek. Jiným účastníkům řízení, než je žadatel o povolení nebo než je správce vodního toku, popřípadě ten, kdo vznesl námitky, může v těchto případech vodoprávní úřad doručit veřejnou vyhláškou v obcích, v jejichž územních obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny, i rozhodnutí.

"(9) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.

"(10) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkům vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v těchto lhůtách, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.

"(11) Vydává-li vodoprávní úřad témuž žadateli současně několik rozhodnutí, může tak učinit v jediném rozhodnutí.

"(12) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.

"(13) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.

"(14) Opatření, popřípadě rozhodnutí vodoprávních úřadů učiněná podle § 109 (opatření při nedostatku vody), lze vyhlásit popřípadě zrušit veřejnou vyhláškou nebo jiným v místě obvyklým způsobem. Veřejnou vyhláškou lze vyhlásit i zákazy, omezení, popřípadě jiná opatření vodoprávního úřadu podle § 6 odst. 4, § 30, § 58 odst. 3 a § 68.

"(15) K žádosti o vydání povolení ke vzdouvání povrchových vod je žadatel povinen vodoprávnímu úřadu doložit, že má právo k pozemkům a stavbám vzdouváním vody dotčeným, popřípadě, že podal návrh na jejich vyvlastnění nebo že učinil opatření k objasnění nejasných vlastnických vztahů k těmto pozemkům a stavbám nebo ke zjištění pobytu jejich vlastníků, nejsou-li mu známi.

"(16) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává.

"(17) Manipulační řády vodních děl schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.

(18) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost podle § 14 do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti podle § 14.

Pokuty podnikajícím fyzickým osobám nebo právnickým osobám

§ 116

"(1) Nejde-li o trestný čin, uloží Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností pokutu podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě (dále jen „povinná osoba“), která

1. odebere povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním (dále jen „nedovolené odběry vod“),

2. vypustí odpadní nebo důlní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do kanalizace v rozporu s tímto zákonem (dále jen „nedovolené vypouštění vod“),

3. znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace v rozporu se zákonem (dále jen „nedovolené nakládání se závadnými látkami“),

4. poruší povinnosti týkající se vodních děl založené stavebními předpisy, nebo

5. poruší jiné povinnosti stanovené tímto zákonem nebo povinnosti podle něj uložené.

d) poruší další povinnosti tím, že

1. neprovede, při nakládání s povrchovými a podzemními vodami k výrobním účelům, účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů zohledňující nejlepší dostupné technologie (§ 5 odst. 2),

2. nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo je řádně neprovozuje nebo nezabrání únikům odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových (§ 7 odst. 2),

3. nezabezpečuje povinnosti provozovatele přístavu nebo speciální lodi určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (§ 7 odst. 3),

4. nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami bez povolení vodoprávního úřadu v případech, kdy je takového povolení třeba podle ustanovení § 8, nejde-li o nedovolený odběr vody podle § 117,

5. přečerpává odpadní vody nebo závadné látky z plavidel nebo zásobuje plavidla pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď (§ 7 odst. 4),

6. neměří množství a jakost povrchových nebo podzemních vod, s nimiž oprávněný nakládá (§ 10 odst. 1 a 2),

7. neoznámí přechod nebo převod práva nakládat s povrchovými nebo podzemními vodami spolu s pozemkem nebo stavbou, jako její nabyvatel ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 1),

8. provádí činnost, k níž je třeba povolení podle ustanovení § 14 bez povolení vodoprávního úřadu (§ 14 odst. 1),

9. provede stavbu, zařízení nebo činnost bez souhlasu vodoprávního úřadu (§ 17 odst. 1),

10. nepředloží podklady potřebné pro zápis vodního díla, jehož je vlastníkem, do katastru nemovitostí ve stanovené lhůtě (§ 127a odst. 7),

11. nesdělí informace vyžádané správcem povodí nebo pověřeným odborným subjektem o svém nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nebo mu neumožní si je u něho zjišťovat (§ 21 odst. 5),

12. neoznámí údaje potřebné pro vodní bilanci ve stanoveném termínu a stanoveným způsobem (§ 22 odst. 2),

13. nezajišťuje jako vlastník, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů nebo odnosu půdy erozní činností vody (§ 27),

14. provádí v zakázaném rozsahu činnosti uvedené v ustanovení § 28 odst. 2 bez povolení výjimky Ministerstvem životního prostředí v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (§ 28 odst. 2 a 3),

15. neoznámí zjištěný výskyt podzemní vody v neobvyklém množství na svém pozemku nebo zjištěný výskyt podzemních vod s napjatou hladinou na svém pozemku (§ 29 odst. 3),

16. vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže bez souhlasu vodoprávního úřadu (§ 35 odst. 4),

17. neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo neohrozily jejich prostředí (§ 39 odst. 1),

18. neučiní přiměřená opatření při zacházení se závadnými látkami, aby nevnikly do kanalizace, která netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení (§ 39 odst. 4),

19. nezpracuje havarijní plán pro případ havárie (§ 39 odst. 2 písm. a)),

20. nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních při zacházení se závadnými látkami (§ 39 odst. 2 písm. b)),

21. neumístí zařízení, v němž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky způsobem podle § 39 odst. 4 písm. a),

22. nekontroluje nebo neopraví sklady, skládky, těsnost potrubí, nádrží určených pro skladování závadných látek a prostředků pro jejich dopravu ve lhůtách stanovených v ustanovení § 39 odst. 4 písm. c),

23. nevybuduje nebo neprovozuje kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek (§ 39 odst. 4 písm. d)),

24. nezajistí nově budovanou stavbu proti úniku závadných látek při hašení požáru (§ 39 odst. 4 písm. e)),

25. nevede záznamy o typech zvlášť nebezpečných látek, které zpracovává nebo s nimiž nakládá nebo záznamy o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek nebo o jejich vlastnostech (§ 39 odst. 6),

26. neposkytne na vyžádání informace vodoprávnímu úřadu nebo Hasičskému záchrannému sboru České republiky, které je povinna zaznamenávat (§ 39 odst. 6),

27. myje motorové vozidlo nebo provozní mechanismus ve vodním toku nebo na místě, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod (§ 39 odst. 9),

28. neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků havárie, kterou způsobila (§ 41 odst. 1),

29. neřídí se při odstraňování havárie, kterou způsobila, schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu, popřípadě České inspekce životního prostředí (§ 41 odst. 1),

30. neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila nebo způsobila (§ 41 odst. 2),

31. nevyhoví výzvě při provádění opatření k odstranění příčin nebo následků havárie jí způsobené (§ 41 odst. 5),

32. neposkytne vyžádané údaje o havárii, jejíhož zneškodňování se zúčastnila (§ 41 odst. 6),

33. neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu do předchozího stavu, pokud se s jejím vlastníkem nedohodla jinak (§ 42 odst. 7),

34. zasáhne do koryta vodního toku neoprávněně tím, že změní směr nebo podélný sklon nebo příčný profil koryta vodního toku nebo poškodí břeh koryta vodního toku nebo z něj těží říční materiál nebo uloží do koryta vodního toku předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku povrchové vody, zdraví nebo bezpečnosti, popřípadě uloží takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do povrchových vod (§ 46 odst. 1),

35. nesplní povinnost správce vodního toku nebo jeho úseku, jehož je správcem nebo vykonává jeho správu (§ 47),

36. nesplní povinnost vlastníka pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku (§ 50),

37. nesplní povinnost vlastníka pozemku sousedícího s korytem vodního toku (§ 51 odst. 1),

38. neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení v korytě vodního toku, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 1),

39. nedbá o statickou bezpečnost nebo celkovou údržbu stavby nebo zařízení v korytě vodního toku, které nejsou vodními díly, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 2),

40. neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod, k němuž došlo následkem zanedbání péče o statickou bezpečnost nebo celkovou údržbu stavby nebo zařízení, které nejsou vodními díly, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 2),

41. užívá pozemek, jehož je vlastníkem, tak, že tím negativně ovlivní funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části (§ 56 odst. 4 písm. a)),

42. neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce zjištěné na pozemku, jehož je vlastníkem (§ 56 odst. 4 písm. b)),

43. nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část na pozemku, jehož je vlastníkem (§ 56 odst. 4 písm. a)),

44. nestrpí užití pozemku, jehož je vlastníkem, k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56 odst. 4 písm. d)),

45. poškodí cizí vodní dílo nebo jeho funkci (§ 58 odst. 1),

46. vysází na ochranných hrázích dřeviny (§ 58 odst. 2),

47. přejíždí vozidly ochrannou hráz (§ 58 odst. 2),

48. poškodí vodočet, vodoměr, cejch, vodní značku, značku velkých vod nebo jiné zařízení sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod (§ 58 odst. 2 písm. b)),

49. nedodrží schválený manipulační případně provozní řád vodního díla (§ 59 odst. 1 písm. a)),

50. nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh úpravy schváleného manipulačního řádu vodního díla, jehož je vlastníkem (§ 59 odst. 1 písm. a)),

51. neudržuje vodní dílo, jehož je vlastníkem, ve stavu, aby nemohlo dojít k ohrožení (§ 59 odst. 1 písm. b)),

52. neprovádí u vodního díla podléhajícího technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, technickobezpečnostní dohled (§ 59 odst. 1 písm. c)),

53. neřídí se pokyny správce příslušného vodního toku při manipulaci na vodním díle, jehož je vlastníkem (§ 59 odst. 1 písm. e)),

54. neodstraní předměty a hmoty ulpělé na vodním díle, jehož je vlastníkem, nebo je odstraní nedovoleným způsobem (§ 59 odst. 1 písm. f)),

55. neosadí na vodním díle, jehož je vlastníkem, plavební znaky (§ 59 odst. 1 písm. h)),

56. neudržuje jako vlastník vodního díla, sloužícího ke vzdouvání povrchové vody ve vodním toku, v řádném stavu dno a břehy vodního toku, zejména neodstraňuje nánosy a překážky ve vodním toku (§ 59 odst. 1 písm. i)),

57. nevytvoří podmínky pro migraci vodních živočichů přes vodní dílo, jehož je vlastníkem (§ 59 odst. 1 písm. i)),

58. neodstraní náletové dřeviny z hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod, jejímž je vlastníkem (§ 59 odst. 1 písm. j)),

59. neumožní vstup na pozemek, sousedící s vodním dílem (§ 60 odst. 1),

60. neurčí fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled na vodním díle, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, popřípadě neoznámí nebo neohlásí stanovené údaje (§ 62 odst. 4 písm. a)),

61. nepřizve k prohlídce vodního díla, podléhajícího technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, vodoprávní úřad ve stanovené lhůtě (§ 62 odst. 4 písm. b)),

62. nepodá zprávu o výsledku technickobezpečnostního dohledu na vodním díle podléhajícím technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, ve stanovené lhůtě (§ 62 odst. 4 písm. c)),

63. znemožní vstup, popřípadě vjezd na pozemek popřípadě stavbu, jejichž vlastníkem, osobám, které řídí, koordinují nebo provádějí zabezpečovací a záchranné práce při ochraně před povodněmi (§ 63 odst. 3),

64. neposkytne na příkaz povodňových orgánů osobní nebo věcnou pomoc k ochraně před povodněmi (§ 63 odst. 3),

65. neřídí se příkazem povodňového orgánu při povodni (§ 63 odst. 3),

66. těží nerosty nebo zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod, popřípadě provádí terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod ve vymezené aktivní zóně záplavového území (§ 67 odst. 2 písm. a)),

67. skladuje odplavitelný materiál, látky nebo předměty ve vymezené aktivní zóně záplavového území způsobem ohrožujícím plynulý odtok povrchových vod (§ 67 odst. 2 písm. b)),

68. zřídí oplocení, živý plot nebo podobnou překážku v aktivní zóně záplavového území (§ 67 odst. 2 písm. c)),

69. zřídí tábor, kemp nebo jiné dočasné ubytovací zařízení v aktivní zóně záplavového území (§ 67 odst. 2 písm. d)),

70. nezpracuje povodňový plán pro pozemek nebo stavbu, jejichž je vlastníkem, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně (§ 71 odst. 4),

71. neaktualizuje povodňový plán územního celku (§ 71 odst. 5),

72. nepředloží věcnou a grafickou část povodňového plánu územního celku nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně (§ 71 odst. 6),

73. nepředloží povodňový plán pozemku nebo stavby, jejichž je vlastníkem, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, povodňovému orgánu obce, v jejímž územním obvodu se pozemek nebo stavba nachází (§ 71 odst. 6),

74. neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby ( § 73 odst. 3),

75. nezabezpečí přednostně komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby (§ 73 odst. 4),

76. neprovede povodňové zabezpečovací práce na vodním toku, jehož je správcem nebo na objektu, jehož je vlastníkem, podle povodňového plánu (§ 75 odst. 3),

77. neprojedná provedení zabezpečovacích prací na vodním díle, zařazeném do I. nebo II. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu, pokud nehrozilo nebezpečí z prodlení (§ 75 odst. 3),

78. neplní povinnosti správce povodí nebo správce vodního toku (§ 82 a § 83),

79. neplní povinnosti vlastníka vodního díla (§ 84),

80. nezajistí, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně (§ 85),

81. nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku, jehož je vlastníkem, způsobem, který nebude bránit odtoku velkých vod, popřípadě neznemožní odplavení tohoto majetku (§ 85 odst. 3),

82. nepředloží poplatkové hlášení (§ 88 odst. 5 a § 93 odst. 1) nebo poplatkové přiznání (§ 88 odst. 10 a § 94 odst. 1),

83. nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo neměří objem vypouštěných odpadních vod (§ 91 odst. 1),

84. nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení po stanovenou dobu (§ 91 odst. 1), nebo

85. neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění (§ 92 odst. 3).

"(2) Fyzické osobě podnikající lze uložit pokutu, jen pokud se dopustila uvedeného jednání při své podnikatelské činnosti.

(3) Obci, která nesplní povinnost stanovenou v čl. II bodě 6 zákona č. /2003 Sb., může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

§ 120

Pokuty za porušení povinností týkajících se vodních děl

"Za porušení povinností podle § 116 odst. 1 písm. d) stanovených stavebními předpisy ukládají orgány uvedené v § 116 pokuty podle stavebního zákona.⁴⁾

§ 121

Pokuty za porušování povinností týkajících se užívání

povrchových vod k plavbě

"(1) Státní plavební správa může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč provozovateli plavidla, který

1. provozuje plavidlo se spalovacím motorem na povrchových vodách, na kterých je plavba plavidel se spalovacím motorem zakázána (§ 7 odst. 5),

2. provozuje plavidlo v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě (§ 7 odst. 5).

"(2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy se Státní plavební správa o porušení uvedených povinností dověděla, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení došlo.

"(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

"(4) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Uložené pokuty Státní plavební správa rovněž vybere. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 122

Pokuty za porušení jiných povinností

"(1) Pokuta za porušení jiných povinností [§ 116 odst. 1 písm. e)] se stanoví ve výši od 1 000 Kč do 1 000 000 Kč.

(1) Za protiprávní jednání

a) podle § 116 odst. 1 písm. d) bod 7, 11, 12, 15, 27, 42, 43, 44, 47, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65 nebo 75 se uloží pokuta ve výši od 1 000 Kč do 50 000 Kč,

b) podle § 116 odst. 1 písm. d) bod 10, 19, 20, 25, 26, 30, 32, 33, 36, 37, 38, 41, 46, 50, 53, 54, 55, 57, 58, 70, 71, 72, 73, 77, 81, 84 nebo 85 se uloží pokuta ve výši od 5 000 Kč do 200 000 Kč,

c) podle § 116 odst. 1 písm. d) bod 6, 8, 18, 22, 23, 24, 35, 39, 49, 52, 78, 79, 80, 82 nebo 83 se uloží pokuta ve výši od 10 000 Kč do 500 000 Kč,

d) podle § 116 odst. 1 písm. d) bod 1, 2, 3, 4, 5, 9, 13, 14, 16, 17, 21, 28, 29, 31, 39, 40, 45, 48, 51, 56, 66, 67, 68, 69, 74 nebo 76 se uloží pokuta ve výši od 20 000 Kč do 1 000 000 Kč.

"(2) Při ukládání pokuty se přihlíží zejména k tomu, jaké následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem, za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

"(3) Za porušení jiných povinností se nepovažuje porušení platebních termínů podle hlavy X tohoto zákona.

§ 126

Společná ustanovení

"(1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem „vlastník“ nebo „nabyvatel“, rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.

"(2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří.⁴⁵⁾ V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.

"(3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.

"(4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.

(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst.1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle § 18 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

(6) Vodoprávní úřady se účastní územního plánování jako dotčené orgány státní správy a vydávají stanoviska k územně plánovací dokumentaci projednávané podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾ Tím není dotčeno ustanovení § 126 zvláštního právního předpisu⁴⁾. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vydávají stanoviska k územně plánovací dokumentaci pořizované kraji. Do působnosti krajských úřadů patří vydávat stanoviska k územně plánovací dokumentaci pořizované obcemi s rozšířenou působností.

§ 126b

(1) Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod (§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České republiky dočasně^45a) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud prokáží, že

1. jsou státními příslušníky členských států Evropské unie,

2. jsou oprávněny k provozování činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2 podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.

(2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2.

___________________

^45a) Čl. 49 a 50 Smlouvy o založení Evropského společenství.".

č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

Zvlášť nebezpečné látky

Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:

1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,

2. organofosforové sloučeniny,

3. organocínové sloučeniny,

4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem,

5. rtuť a její sloučeniny,

6. kadmium a jeho sloučeniny,

7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,

8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod, .

9. kyanidy.

Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 6; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.

Nebezpečné látky

Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:

1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:

	1. zinek	6. selen	11. cín	16. vanad
	2. měď	7. arzen	12. baryum	17. kobalt
	3. nikl	8. antimon	13. berylium	18. thalium
	4. chrom	9. molybden	14. bor	19. telur
	5. olovo	10. titan	15. uran	20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.

3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.

4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.

5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu.

5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.

6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.

7. Fluoridy.

8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.

9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty.

9. Kyanidy.