I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou
Ustanovení § 181b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“), zmocňuje vládu, aby stanovovala kvóty pro ekonomickou migraci z tzv. třetích zemí. Institut těchto kvót je v praxi aplikován od 1. září 2019. Vláda svým nařízením č. 220/2019 Sb. stanovila maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které bude možné podat v rámci období 1 roku v územním obvodu příslušného zastupitelského úřadu.
Ke změnám nařízení vlády č. 220/2019 Sb. přistupuje vláda vždy po vyhodnocení dosavadní praxe, a to nejméně jedenkrát za rok.
Celkové kvóty pro zastupitelské úřady jsou v souladu s § 181b odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. rozděleny na maximální počty žádostí o pobytová oprávnění, které lze podat v rámci vládou schválených programů (programů schválených vládou za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku, které jsou organizačně zajišťovány nebo koordinovány k tomuto účelu Ministerstvem vnitra nebo jiným ústředním správním úřadem, jehož okruhu působnosti se program týká – legislativní zkratka zavedená v § 42g odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb.). Programy jsou určeny pro cizince, na jejichž příchodu má ČR zvýšený zájem. V zemích, pro něž jsou vládou schválené programy určeny, jsou proto hodnoty kvót primárně nastaveny pro jejich účastníky a pro podávání žádostí mimo programy jsou nastaveny pouze nízké, někdy i nulové hodnoty. (V příloze nařízení vlády nejsou počty žádostí, které lze podat mimo vládou schválené programy, explicitně uvedeny, jsou vyjádřeny rozdílem mezi celkovou kvótou a kvótami stanovenými pro vládou schválené programy).
V prvním pololetí roku 2025 byla aktuální praxe využívání kvót, stejně jako existující poptávka diskutována resorty, které se pracovní migrací bezprostředně zabývají (MV, MZV, MPO a MPSV). Následně byly navržené změny diskutovány v meziresortních orgánech. Hlavním motivem navržených změn je úprava struktury žadatelů na vybraných zastupitelských úřadech ČR ve třetích zemích, a to směrem k přednostnímu zpracování žádostí vysoce kvalifikovaných pracovníků zapojených do vládou schválených programů.
2. Zhodnocení platného právního stavu a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Zhodnocení platného právního stavu
Přílohy nařízení vlády č. 220/2019 Sb. v současné době stanovují kvóty pro 2 typy oprávnění k pobytu:
1) v příloze č. 1 jsou uvedeny kvóty pro žádosti o dlouhodobá víza za účelem podnikání.
2) v příloze č. 2 jsou uvedeny kvóty o žádosti o zaměstnanecké karty.
Obě přílohy uvádějí celkovou roční kvótu (maximální počet žádostí ročně) pro příslušný zastupitelský úřad a příslušný typ žádosti. Celková roční kvóta je dále rozdělena ve prospěch účastníků vládou schválených programů. V případě přílohy č. 1 jde pouze o Program klíčový a vědecký personál. V případě přílohy č. 2 jsou pak uvedeny dílčí kvóty pro účastníky Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Programu klíčový a vědecký personál a Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Část kvóty nerozdělená ve prospěch účastníků uvedených programů představuje tzv. zbytkovou kvótu. V rámci zbytkové kvóty jsou podávány žádosti nejméně kvalifikovaných pracovníků a jiné cizince, kteří nespadají do cílových skupin vládních programů.
Cílem návrhu je reagovat na aktuálně zjištěné poznatky a obecně upravit strukturu příchozích pracovníků ve prospěch vysoce kvalifikovaných pracovníků. Dostupné kapacity státní správy by měly sloužit zejména k vyřizování jejich žádostí. Naopak by neměly být blokovány žádostmi méně kvalifikovaných pracovníků.
Návrh proto mění dosud platné kvóty tímto způsobem:
A) Navyšuje kvóty v příloze č. 1 na zastupitelském úřadu (ZÚ) v Dillí ve prospěch Programu digitální nomád , s cílem umožnit příchod vyššího množství vysoce kvalifikovaných specialistů, především v sektoru IT, do ČR. V příloze č. 1 je tak zaváděn zcela nový sloupec určený právě pro účastníky Programu digitální nomád.
B) V příloze č. 2 zavádí kvóty pro pracovníky z Číny (ZÚ Peking a Šanghaj), a to ve prospěch programů pro vysoce kvalifikované pracovníky; snahou je (1) zastavit výrazný nárůst počtu žádostí podávaných v Číně pracovníky s minimální kvalifikací a nízkým mzdovým ohodnocením (skoro výhradně pomocný personál pro pohostinství) a zastropovat jejich přijímání kvótou a (2) stanovit současně dostatečnou kvótu pro přijímání vysoce kvalifikovaných pracovníků z Číny a změnit tak strukturu příchozích pracovníků z nízkokvalifikovaných na vysoce kvalifikované.
C) V příloze č. 2 snižuje kvóty pro žádosti podávané mimo vládou schválené migrační programy (tzv. zbytkové kvóty) na celkem 5 zastupitelských úřadech Afriky (v Addis Abebě, Káhiře, Lusace, Pretorii a Rabatu).
D) V příloze č. 2 navyšuje dlouhodobě zcela vyčerpávané kvóty na ZÚ v Bangkoku , a to zejména ve prospěch Programu kvalifikovaný zaměstnanec.
E) Zavádí kvóty na ZÚ v Japonsku a na Tchai-wanu (Tokio a Tchai-pej), nikoli však pro občany těchto států. Za tímto účelem je navržena zcela nová příloha č. 3, která se bude vztahovat také na žádosti o zaměstnanecké karty, ale bude platit pouze pro občany států nebo samostatných jurisdikcí, které nemají podle zákona o zaměstnanosti automaticky volný přístup na trh práce.
Cílem opatření je zajistit na ZÚ dostačenou kapacitu ve prospěch občanů Japonska a Tchai-wanu (typicky vysoce kvalifikovaných), kterou v současnosti široce využívají občané jiných států dlouhodobě pobývající v Japonsku a na Tchai-wanu (typicky nízko kvalifikovaní).
Aktuální právní úprava připouští, aby žádosti na zastupitelském úřadu podávali nejen občané příslušného státu (nebo samostatné jurisdikce), ale i občané jiných států, kteří v tomto státě pobývají alespoň 2 roky. Žádná ze skupin nemá automaticky přednost. Svým počtem tak mohou nepůvodní žadatelé zahltit kapacity zastupitelského úřadu (např. občané Vietnamu žádající na Tchai-wanu).
Nově proto bude stanovena kvóta, ale pouze pro občany států bez automatického volného přístupu na trh práce. Takových států (samostatných jurisdikcí) je podle nařízení vlády č. 158/2024 Sb. celkem 10: Austrálie, Japonsko, Kanada, J. Korea, Nový Zéland, Singapur, Spojené království, USA, Izrael a Tchaj-wan.
Jelikož Japonsko i Tchai-wan na tomto seznamu nechybí, pro jejich občany tato nová kvóta platit nebude. Kapacity ZÚ budou lépe obsluhovat občany Japonska i Tchai-wanu.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Předkládaný návrh nařízení je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh nařízení respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
Návrh je dále v souladu s § 181b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 176/2019 Sb., který je vládou prováděn.
Návrh dále reaguje na vytvoření nového institutu v § 98 písm. u) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 408/2023 Sb. a zákona č. 470/2024 Sb., který počítá s existencí seznamu států (nebo jurisdikcí), u jejichž občanů se nevyžaduje k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta. Tento seznam byl vyhlášen nařízením vlády č. 158/2024 Sb., ve znění nařízení vlády č. 44/2025 Sb. Aktuálně obsahuje 10 států nebo jurisdikcí.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Návrh nařízení umožňující vládě stanovit maximální objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na území České republiky za účelem zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti je v souladu s právem Evropské unie (takovou úpravu předpokládá Smlouva o fungování EU - viz čl. 79 odst. 5). Z hlediska principů rovnosti mužů a žen je návrh novely zákona neutrální (návrh respektuje směrnici Rady 79/7/EHS a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání) a vztahuje se stejně na obě pohlaví.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh nařízení není v rozporu se žádnými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a je plně slučitelný s právem Evropské unie.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Popsané změny by neměly vést k výrazným změnám celkového počtu žádostí podávaných občany třetích zemí na zastupitelských úřadech a následně zpracovávaných Ministerstvem vnitra. Dotčené resorty proto s návrhem nespojují rozpočtové dopady nad rámec schválených výdajů jednotlivých kapitol.
7. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh jako podzákonný právní předpis nezavádí nová práva, ani povinnosti.
8. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Navržené změny ovlivní strukturu příchozích zahraničních pracovníků, a to ve prospěch vysoce kvalifikovaných pracovníků. Kapacity zastupitelských úřadů budou vymezeny zejména pro účastníky příslušných vládou schválených programů.
9. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Návrh nemá tyto dopady.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Návrh nemá tyto dopady.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Návrh nemá tyto dopady.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Návrh nemá tyto dopady.
13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá tyto dopady.
14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nemá tyto dopady.
15. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Návrh nemá tyto dopady.
16. Odůvodnění odchylek v postupu projednání návrhu právního předpisu
Vzhledem k tomu, že návrh byl konzultován s dotčenými resorty a projednán se sociálními partnery, požádal 1. místopředseda vlády a ministr vnitra ministra spravedlnosti a předsedu Legislativní rady vlády o výjimku z povinnosti provést k tomuto návrhu meziresortní připomínkové řízení.
Návrh na změnu kvóty byl se sociální partnery a nejvíce dotčenými resorty projednán dne 11. března 2025 Koordinačním orgánem pro řízení ochrany státních hranic a migraci a 9. dubna 2025 na půdě pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity) pro zaměstnávání zahraničních pracovníků.
Změna představuje parametrickou změnu, podle obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace. Proto současně požádal 1. místopředseda vlády a ministr vnitra ministra spravedlnosti a předsedu Legislativní rady vlády o výjimku z povinnosti provést k tomuto návrhu hodnocení dopadů regulace (RIA).
Předseda Legislativní rady vlády vyhověl výšel uvedené žádosti v obou bodech a svým dopisem č.j. 21442-2025_UVCR ze dne 27. května 2025 v souladu s čl. 76 odst. 1 a 2 Legislativních pravidel vlády
a) stanovil, že se k tomuto návrhu neprovede připomínkové řízení
b) udělil výjimku z povinnosti provést k tomuto návrhu hodnocení dopadů regulace (RIA).
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády č. 220/2019 Sb.)
K § 1 odst. 3
Nově vložený odstavec 3 vymezuje podstatu nové přílohy č. 3 k návrhu. Maximální počty žádostí o zaměstnanecké karty podle přílohy č. 3 budou aplikovány pouze na občany států neuvedených na seznamu států (a jurisdikcí) podle § 98 písm. u) zákona o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tento seznam aktuálně obsahuje 10 států (nebo jurisdikcí) a je upraven v nařízení vlády č. 158/2024 Sb., ve znění nařízení vlády č. 44/2025 Sb.
K § 2 odst. 2
Legislativně technická úprava reagující na vytvoření nové přílohy č. 3, která stejně jako příloha č. 2 dopadů také na žádosti o zaměstnanecké karty. Zcela neomezen bude počet žádostí o zaměstnanecké karty pouze na zastupitelských úřadech neuvedených ani v jedné z těchto 2 příloh.
K § 3 odst. 2
Legislativně technická úprava reagující na vytvoření nové přílohy č. 3. Stejně jako v dosavadní příloze č. 2 budou i v příloze č. 3 celkové maximální počty žádostí uvedené ve sloupci 2 rozděleny mezi jednotlivé vládou schválené programy ekonomické migrace (sloupce 3 a 4).
K příloha č. 1
A) Navýšení kvóty na zastupitelském úřadu (ZÚ) v Dillí ve prospěch Programu digitální nomád .
Program digitální nomád je realizován na základě usnesení vlády č. 475 ze dne 28. června 2023, jeho gestorem je MPO. Cílovou skupinu programu jsou vysoce kvalifikovaní zahraniční pracovníci z oblasti IT a marketingu, pro které je typický výkon práce „na dálku“, nezávisle na konkrétním místě výkonu práce, za použití telekomunikačních prostředků. Po službách poskytovaných digitálními nomády je značná poptávka i v ČR. Program této vysoce mobilní kategorii specialistů umožňuje zrychlené získání pobytového oprávnění v ČR, a to případně i s nejbližšími rodinnými příslušníky. Digitální nomádi, kteří v ČR zamýšlejí působit jako osoby samostatně výdělečně činné, žádají o vydání víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání. Program garantuje jeho účastníkům (zařazeným MPO) vyřízení žádosti o vízum do 45 dnů.
V současnosti je program otevřen pro občany 12 vybraných států. Pro žádný z nich však v současnosti není v příloze č. 1 nařízení vlády č. 220/2019 Sb. stanovena kvóta pro náběr žádostí o dlouhodobé vízum za účelem podnikání. Kapacity všech zastupitelských úřadů s působností pro dané státy umožňují migrantům rychlé podání žádosti i bez využití kvótového systému. Navíc se jedná o státy, jejichž občané jsou oprávněni podávat žádosti na kterémkoli zastupitelském úřadu ČR ve světě (podle vyhlášky MZV č. 429/2010 Sb.).
Nové otevření Programu digitální nomád (na návrh MPO) pro občany Indie, která je významnou zdrojovou zemí z hlediska migrace specialistů v IT sektoru, si však vyžaduje zavedení kvóty pro náběr žádostí o dlouhodobá víza za účelem podnikání na ZÚ Dillí, protože tento úřad je dlouhodobě kapacitně velmi vytížen a nebylo by jinak možno účastníkům Programu digitální nomád přidělení termínu pro podání žádosti garantovat. (Občané Indie jsou navíc oprávněni podávat žádosti o víza pouze na ZÚ Dillí; na jiných ZÚ pouze v případě, že v příslušném jiném státě pobývají nepřetržitě nejméně 2 roky a jsou držiteli povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu vydaného takovým státem). Kvóta ve výši 24 žádostí ročně odpovídá očekávanému maximálnímu zájmu žadatelů odhadovanému MPO.
Rozšíření programu o občany Indie s účinností k 1. červenci 2025 schválí meziresortní Koordinační orgán pro řízení ochrany státních hranic a migraci, který je k provádění změn programu zmocněn vládou (usnesením vlády č. 475 ze dne 28. června 2023).
Nový sloupec 4 vložený do této přílohy pro Program digitální nomád obsahuje u zbylých zastupitelských úřadů uvedených v této příloze nulovou kvótu, protože se v příslušných zemích neaplikuje.
Zastupitelský úřad Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Program klíčový a vědecký personál Program digitální nomád Zbytková kvóta (není uvedena v nařízení) Dillí 24 48 12 24 12
K příloha č. 2
Úpravy přílohy č. 2 se týkají celkem 3 okruhů:
B) Zavedení kvóty pro pracovníky z Číny (ZÚ Peking a Šanghaj)
Pro podávání žádostí o zaměstnanecké karty na ZÚ Peking a Šanghaj roční kvóty dosud zavedeny nebyly. V uplynulých letech však došlo k výraznému nárůstu počtu žádostí o zaměstnanecké karty podávaných občany Číny. Téměř výhradně přitom tento nárůst tvoří pracovníci s minimální kvalifikací (a nízkým mzdovým ohodnocením), kteří chtějí v ČR nejčastěji vykonávat práci na pozicích pomocných kuchařů a pomocníků v kuchyni, a to prakticky výlučně v restauračních zařízeních či pouličních občerstveních provozovaných jinými čínskými občany.
V roce 2024 podali čínští občané na obou zastupitelských úřadech dohromady 1 315 žádostí o zaměstnanecké karty, zatímco ještě v roce 2022 podali pouze 235 žádostí a v roce 2023 pak již 1 166 žádostí. Vysoké počty žadatelů jsou nadále zaznamenávány i v dosavadní části roku 2025. Za této situace je navrženo zastropování“ dalšího nárůstu počtu nízko kvalifikovaných pracovníků a úprava struktury pracovní migrace z Číny ve prospěch vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, kteří mají často problém získávat termíny pro podání žádostí z důvodu kapacitní limitace obou zastupitelských úřadů.
Zavedení ročních kvót a vyčlenění jejich významné části pro účastníky vládních migračních programů určených pro vysoce kvalifikované pracovníky umožní českým zaměstnavatelům přijímat přednostně tuto kategorii zahraničních zaměstnanců, která je preferována i v rámci dlouhodobé migrační politiky státu.
Méně kvalifikovaní pracovníci budou o zaměstnanecké karty žádat v rozsahu tzv. zbytkové kvóty. Protože jsou nyní čínští pracovníci zaměstnáváni prakticky výhradně v jednom specifickém sektoru služeb s výraznou zahraniční účastí (čínské gastropodniky), nebude mít zavedení kvóty negativní dopady na jiná odvětví české ekonomiky a personální politiku zaměstnavatelů v těchto odvětvích.
Souhrnná výše ročních kvót na obou zastupitelských úřadech v Číně (1 170) přitom bude odpovídat současnému zvýšenému zájmu o migraci z Číny do ČR.
Zastupitelský úřad Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Program klíčový a vědecký personál Program kvalifikovaný zaměstnanec Zbytková kvóta (není uvedena v nařízení) Peking 760 400 0 360 Šanghaj 410 250 0 160
C) Snížení kvóty pro žádosti podávané na 5 zastupitelských úřadech Afriky (ZÚ Addis Abeba, Káhira, Lusaka, Pretorie a Rabat)
Působnost vybraných zastupitelských úřadů pokrývá velký počet afrických států (Angola, Botswana, Džibuti, Egypt, Eritrea, Etiopie, Jemen, Jižní Afrika, Jižní Súdán, Konžská demokratická republika, Komory, Lesotho, Madagaskar, Malawi, Maroko, Mauricius, Mauritánie, Mosambik, Namibie, Palestina (Pásmo Gazy), Seychely, Somálsko, Súdán, Svazijsko, Zambie a Zimbabwe). Na všech zastupitelských úřadech je navrženo zrušení současné tzv. zbytkové kvóty pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty mimo vládní migrační programy a snížení celkové kvóty o příslušný počet (tj. v souhrnu o 140 na všech ZÚ dohromady). Žádosti tak budou nadále moci podávat pouze vysoce kvalifikovaní pracovníci z dotčených afrických zemí.
Migrace z dotčených zemí je z bezpečnostního hlediska spojena s vysokou mírou rizika. Zájemci o pracovní migraci do ČR, kteří nepatří mezi vysoce kvalifikované a kteří se v současnosti na zastupitelské úřady v praxi obracejí, dlouhodobě vykazují velmi nízkou informovanost o pobytu a zaměstnání v ČR, plnou závislost na organizátorech jejich migrace, nízkou připravenost v migračním procesu i vysokou míru možné zranitelnosti. Jde o osoby se zcela minimálním nebo žádným vzděláním, mnohdy s nejasnou motivací k pobytu v ČR/EU, s nízkou pravděpodobnosti úspěšného získání pobytového oprávnění a se značným rizikem jeho zneužití k jiným účelům v případě úspěchu (zejména k remigraci do jiných států EU). Náběr žádostí těchto osob přitom značně zatěžuje kapacity zastupitelských úřadů. Navrhované opatření vychází rovněž ze stanovisek vyslaných imigračních policejních důstojníků.
Zastupitelský úřad Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Program klíčový a vědecký personál Program kvalifikovaný zaměstnanec Zbytková kvóta (není uvedena v nařízení) Addis Abeba 110 80 80 0 30 0 Káhira 130 100 100 0 30 0 Lusaka 110 80 80 0 30 0 Pretorie 110 80 80 0 30 0 Rabat 100 80 80 0 20 0
D) Navýšení kvóty na ZÚ v Bangkoku
Po navýšení stávající kvóty pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty v Thajsku je mezi českými zaměstnavateli dlouhodobě vysoká poptávka. Část kvóty vyhrazená pro vysoce kvalifikované pracovníky dostačuje reálnému zájmu žadatelů, část kvóty vyhrazená pro méně kvalifikované pracovníky je však v praxi zcela vyčerpávaná, počet zájemců o podání žádosti její výši 6násobně převyšuje a stále roste. Za této situace je na zastupitelském úřadu uplatňován transparentní náhodný výběr zaregistrovaných zájemců losováním. Tento segment pracovní migrace z Thajska je v praxi tvořen prakticky výlučně masérkami zaměstnávanými v ČR v salonech thajských masáží.
Z bezpečnostního hlediska vykazuje pracovní migrace z Thajska nízkou míru rizik, nejsou zaznamenávány ani problémy s integrací thajských občanek a občanů v ČR. Navýšení kvóty umožní příchod vyššího počtu pracovnic a pracovníků do ČR a sníží současný enormní převis poptávky po pracovní migraci do ČR nad nabídkou volných termínů pro podání žádosti. Thajsko bude nově zařazeno do vládního migračního Programu kvalifikovaný zaměstnanec a část kvóty bude vyhrazena pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty od jeho účastníků, kterým bude zastupitelský úřad sám přidělovat termíny pro osobní podání žádosti, bez nutnosti slosování, stejně jako účastníkům programů pro vysoce kvalifikované pracovníky. V rámci programu je uplatňován vyšší stupeň prověřování budoucích zaměstnavatelů a pro jeho účastníky z řad cizinců je stanoven požadavek, aby jim zaměstnavatel garantoval vyšší mzdové ohodnocení (alespoň 1,22násobek minimální mzdy). Zařazení Thajska do Programu kvalifikovaný zaměstnanec s účinností k 1. červenci 2025 schválí meziresortní Koordinační orgán pro řízení ochrany státních hranic a migraci, který je k provádění změn programu zmocněn vládou (usnesením vlády ze dne 26. srpna 2019 č. 581).
Zatupitelský úřad Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Program klíčsový a vědecký personál Program kvalifikovaný zaměstnanec Zbytková kvóta (není uvedena v nařízení) Bangkok 300 460 80 0 100 220 280
K příloha č. 3
E) Zavedení kvóty na ZÚ v Japonsku a na Tchai-wanu (Tokio a Tchai-pej)
Pro zastupitelské úřady v Tokiu a Tchaj-peji dosud kvóty pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty zavedeny nebyly. Pracovní migrace občanů obou zemí je dominantně tvořena vysoce kvalifikovanými zaměstnanci a je spojena s minimálním bezpečnostním rizikem. Obě země jsou od loňského roku zařazeny na seznam států a samostatných jurisdikcí uvedený v nařízení vlády č. 158/2024 Sb., ve znění nařízení vlády č. 44/2025 Sb., jejichž občané mají „plošný“ volný přístup na český trh práce. Jejich zaměstnání v ČR tak nepodléhá povolování ze strany českých orgánů. Na tomto seznamu je zařazeno dalších 8 vybraných států, kterým byla udělena stejná výhoda (Austrálie, Izrael, Jižní Korea, Kanada, Nový Zéland, Singapur, USA a Velká Británie).
Pravidla místní příslušnosti k zastupitelským úřadům stanovená zákonem o pobytu cizinců (§ 169g) umožňují na ZÚ Tokio a Tchaj-pej podávat žádosti o zaměstnanecké karty také občanům jiných zemí, kteří na území Japonska a Tchaj-wanu pobývají na základě povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu vydaného těmito státy, a to za podmínky, že na jejich území pobývají nepřetržitě po dobu nejméně 2 let. V praxi tuto možnost využívají zejména občané Vietnamu, jejichž počty rostou. (V menší míře v Japonsku a na Tchaj-wanu podávají žádosti i občané Filipín). Jedná se přitom o převážně nízko kvalifikované pracovníky. V roce 2024 počet vietnamských žadatelů na ZÚ Tchai-pei převyšoval počet tchaj-wanských žadatelů čtyřnásobně a počet vietnamských a japonských žadatelů na ZÚ Tokio byl téměř vyrovnaný. Občané Vietnamu tak značně zatěžují kapacitu zastupitelských úřadů, která byla vytvořena primárně pro občany Japonska a Tchaj-wanu. Samotný Vietnam je přitom považován za migračně vysoce rizikovou zdrojovou zemi a pro náběr žádostí méně kvalifikovaných vietnamských občanů na ZÚ Hanoj je stanovena nulová kvóta; z Vietnamu jsou přijímáni jen vysoce kvalifikovaní pracovní migranti.
Ve světle uvedených skutečností se proto navrhuje zavést na ZÚ Tokio i Tchaj-pej kvótu pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty, která se však NEBUDE vztahovat na občany Japonska, Tchaj-wanu, ani na občany dalších 8 států, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 158/2024 Sb., a kteří mají současně podle vyhlášky MZV č. 429/2010 Sb. oprávnění podávat žádosti o zaměstnanecké karty na kterémkoli zastupitelském úřadu ČR ve světě. Občané všech 10 zvýhodněných zemí tak budou mít nadále možnost podávat žádosti na ZÚ Tokio a Tchaj-pej bez početního omezení.
Kvóta stanoví maximální počet žádostí přijímaných ročně od občanů jiných států, např. Vietnamu, a bude současně vyhrazena pouze pro vysoce kvalifikované pracovníky.
Zastupitelský úřad Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Program klíčový a vědecký personál Program kvalifikovaný zaměstnanec Zbytková kvóta (není uvedena v nařízení) Tchaj-pej 60 60 0 0 Tokio 60 60 0 0
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
K čl. II
Účinnost novely stanovená na 1. července 2025 odpovídá pravidlům zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.