Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Důvodová zpráva k vyhlášce č. 209/2026 Sb.

Návrh vyhlášky o Programu statistických zjišťování na rok 2027

Původ dokumentu

Zákon
č. 209/2026 Sb.
0
Navrhovatel
Český statistický úřad

I. Obecná část

1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.

Na základě vydané vyhlášky o Programu statistických zjišťování na rok 2027 (dále jen “vyhláška“) budou Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“) a další orgány státní statistické služby (dále také „ministerstva“) realizovat v kalendářním roce 2027 potřebný sběr statistických dat za účelem plnění zákonem stanovených úkolů a taktéž požadavků vyplývajících z právních předpisů Evropské unie (dále také „EU“). Hlavním zdrojem statistických údajů jsou konkrétní závazná statistická zjišťování uvedená v Programu statistických zjišťování.

Identifikace dotčených subjektů Dotčenými subjekty jsou orgány státní statistické služby, které provádějí statistická zjišťování v rámci vyhlášky a příslušné zpravodajské jednotky statistických zjišťování (dále také „respondenti“), tj. především ekonomické subjekty – právnické a fyzické osoby zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, kraje a obce.⁠​‌​​‌​‌​‌​​‌‌‌‌‌⁠

Orgány státní statistické služby Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví (výkonem státní statistické služby pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR), Ministerstvo zemědělství.

Zpravodajské jednotky statistických zjišťování Podle § 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (dále také “zákon“), je okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, uveden u každého statistického zjišťování v Programu statistických zjišťování na příslušný kalendářní rok. V závislosti na zvolené metodě statistického zjišťování jsou tyto zpravodajské jednotky oslovovány všechny, tj. vyčerpávajícím zjišťováním, nebo jen jejich část výběrovým zjišťováním. V některých případech se uvedené metody kombinují. Při výběru zpravodajských jednotek se vždy přihlíží ke skutečnosti, zda je zpravodajská jednotka vedena v Registru ekonomických subjektů jako ekonomicky aktivní či nikoliv. a) V případě použití výběrové metody statistického zjišťování je z množiny všech zpravodajských jednotek, které splňují kritéria pro dané statistické zjišťování, náhodně za použití matematicko-statistických metod vybrán soubor statistických jednotek tak, aby reprezentoval celou statistickou populaci, splňoval požadavky na kvalitu a současně minimalizoval administrativní zátěž respondentů. Pro výběr těchto jednotek jsou použita kritéria, jako jsou např. převažující ekonomická činnost dle mezinárodní statistické Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), velikost subjektu vyjádřená počtem zaměstnanců, výše aktiv či obratu. Výběrové soubory jednotek jsou tvořeny každoročně znovu. b) V případě vyčerpávající metody statistického zjišťování jsou vybírány všechny zpravodajské jednotky splňující kritéria pro dané statistické zjišťování.

O vzniklé zpravodajské povinnosti jsou všechny vybrané zpravodajské jednotky informovány písemně prostřednictvím Oznámení o zpravodajské povinnosti vůči Českému statistickému úřadu. V oznámení jsou vyjmenována všechna statistická zjišťování, ke kterým má daná zpravodajská jednotka zpravodajskou povinnost, a dále je v něm uveden odkaz na příslušné statistické formuláře. Zpravodajská jednotka má možnost se rozhodnout, zda požadované údaje vyplní elektronicky či do papírového formuláře.

Popis cílového stavu Statistická zjišťování obsažená ve vyhlášce jsou určena k získání dat pro další zpracování s cílem vytvářet souhrnné statistické informace o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky. V přílohách č. 1 a 2 vyhlášky je stanoven Program statistických zjišťování na rok 2027 obsahující statistická zjišťování prováděná ČSÚ a ministerstvy za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 5 a 6 zákona ve znění zákona č. 250/2014 Sb.

Změny ve statistických výkazech byly konzultovány se zástupci zpravodajských jednotek, uživateli statistických informací, odbornými svazy a asociacemi.

Český statistický úřad

Změny ve zjišťováních, provedené zejména z důvodu změn v právních předpisech, optimalizace některých zjišťování, aktualizace ukazatelů a výsledků analýz aktuálních potřeb ČSÚ, byly konzultovány s vybraným vzorkem zpravodajských jednotek, uživateli statistických informací, odbornými svazy a asociacemi.

Ministerstvo zemědělství

Do konzultací k návrhům všech statistických zjišťování byly zapojeny následující subjekty: Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR, Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz mlékárenský, z. s., Svaz drůbežářských podniků, Českomoravská drůbežářská unie, z. s., Spolek pro komodity a krmiva, Státní zemědělský intervenční fond, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Národní lesnický institut, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i a odborné útvary Ministerstva zemědělství.

U statistických zjišťování uvedených v Programu statistických zjišťování mají zpravodajské jednotky zpravodajskou povinnost podle § 10 odst. 3 zákona. U každého statistického zjišťování ve vyhlášce je uveden jeho účel, obsah, okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, dále způsob statistického zjišťování, periodicita, lhůty k poskytnutí údajů a orgán provádějící statistické zjišťování.

Program statistických zjišťování na rok 2027 byl připraven v těsné spolupráci všech zainteresovaných subjektů a byl projednán Českou statistickou radou (poradním orgánem ČSÚ). Statistická zjišťování byla také konzultována se zástupci z řad zpravodajských jednotek statistických zjišťování a hlavních uživatelů statistických informací.

V rámci přípravy návrhů jednotlivých statistických zjišťování je kladen důraz nejenom na věcný obsah zjišťování plynoucí z požadavků na tvorbu výstupních ukazatelů, ale také na hodnocení administrativní zátěže. Zátěž se každoročně optimalizuje s ohledem na zachování požadované kvality výstupů a na minimalizaci zátěže zpravodajských jednotek.

Při rozhodování o tom, která statistická zjišťování a v jakém rozsahu se mají provádět, se orgány státní statistické služby řídí zejména hledisky potřebnosti, rozsahu a nákladovosti sledovaných statistik a také ochrany individuálních údajů. Dbají na to, aby zatěžování zpravodajských jednotek nepřekročilo nezbytně nutnou a objektivně zdůvodněnou míru a maximálně se využívaly administrativní a jiné dostupné zdroje dat nahrazující statistická zjišťování.

Změny ve statistických zjišťováních uvedených v Programu statistických zjišťování na rok 2027 ve srovnání s Programem statistických zjišťování na rok 2026 jsou provedeny z důvodů změn v právních předpisech, optimalizace některých zjišťování, aktualizace ukazatelů a výsledků analýz aktuálních potřeb ČSÚ a ministerstev. V následujícím výčtu jsou uvedena nová a vyřazená statistická zjišťování na rok 2027 včetně zdůvodnění.

Zrušená statistická zjišťování v Programu statistických zjišťování na rok 2027 ve srovnání s Programem statistických zjišťování na rok 2026. a) Zrušená/opětovně vyřazená statistická zjišťování prováděná ČSÚ: GVC 1-01 Dotazník o zapojení podniků do globálních hodnotových řetězců Práce 2-04 Čtvrtletní výkaz o práci Přímé zjišťování 2 Měsíční zjišťování spotřebitelských cen potravinářského zboží TI Dotazník o inovacích Zem IŠ 1-01 Integrované šetření v zemědělství Z programu jsou z důvodu tříleté periodicity vyřazena zjišťování GVC 1-01 (Dotazník o zapojení podniků do globálních hodnotových řetězců) a Zem IŠ 1-01 (Integrované šetření v zemědělství). Z důvodu dvouleté periodicity je vyřazeno zjišťování TI (Dotazník o inovacích). Z programu je vyřazeno zjišťování Práce 2-04 (Čtvrtletní výkaz o práci), potřebná data budou získána z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. V případě, že data z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele budou dostupná v potřebné kvalitě, může dojít k redukci sběru dat u dalších zjišťování, na kterých se vyskytují ukazatele z trhu práce. Z programu je také vyřazeno Přímé zjišťování 2 (Měsíční zjišťování spotřebitelských cen potravinářského zboží). Důvodem je ukončení publikace časové řady Průměrné spotřebitelské ceny potravin. Nadále jsou zveřejňovány Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží na základě scanner dat. b) Zrušená statistická zjišťování prováděná ministerstvy: Z programu je vyřazeno zjišťování ISPV (MPSV) V 1-02 (Pololetní šetření o průměrném výdělku) potřebná data budou získána z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.

Nová statistická zjišťování v Programu statistických zjišťování na rok 2027 ve srovnání s Programem statistických zjišťování na rok 2026 . Žádná nová statistická zjišťování nejsou ze strany ČSÚ ani ministerstev požadována.

Návrh řešení Předkládaný návrh vyhlášky o Programu statistických zjišťování na rok 2027 se považuje za optimální řešení vzhledem k porovnání přínosů a nákladů. Stěžejní přínos je shledáván ve splnění všech povinností, které pro Českou republiku vyplývají z národních právních předpisů a právních předpisů EU, potažmo v produkci nezbytných statistických informací v požadované kvalitě. Vazba předpisů EU na jednotlivá statistická zjišťování je zachycena v souvisejícím materiálu „Informace o prokázání slučitelnosti s právem EU“. Součástí nákladů, které vznikají na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, resp. každoročně vydávané vyhlášky o Programu statistických zjišťování, jsou náklady ČSÚ a ministerstev na výkon státní statistické služby a náklady zpravodajských jednotek při plnění zpravodajské povinnosti. Dlouhodobým cílem ČSÚ je redukce zátěže zpravodajských jednotek spojené s vyplňováním formulářů, a to přebíráním údajů od jiných institucí a implementací nových metod zpracování dat (např. scanner data). Český statistický úřad dlouhodobě a systematicky využívá pro tvorbu statistických informací a statistických registrů údaje administrativních a jiných dostupných zdrojů a je na nich do velké míry závislý. Tyto zdroje (např. informační systém pro výběr daní, platby sociálního a zdravotního pojištění, evidence pracovní neschopnosti atd.) nejsou primárně vytvořeny a spravovány pro statistické účely. Jejich vlastníci je vedou na základě zvláštních právních předpisů.

Hlavními výhodami využívání administrativních dat pro statistické účely je jejich vícenásobné využití v rámci státní správy, stabilita a úplné pokrytí ekonomických subjektů, kterých se právní předpis týká, a zamezení duplicitního zjišťování dat. Důležitým přínosem je i nahrazení statistických zjišťování administrativními daty, což přispívá ke snižování administrativní zátěže respondentů statistickými výkazy. Navíc využití administrativních dat často vede i ke zvýšení kvality a rozsahu publikovaných statistických informací. Mezi hlavní nevýhody administrativních dat pak můžeme zařadit zejména nedostupnost v potřebném čase, odlišné metodické vymezení ukazatelů dané jiným primárním účelem jejich užití, kvalita dat neodpovídající potřebám produkce oficiálních statistik, finanční požadavky na úpravu aplikací pro předávání dat apod. ČSÚ průběžně spolupracuje se správci administrativních zdrojů dat na odstranění výše uvedených překážek pro přebírání a implementaci těchto dat do statistického systému. Přestože ČSÚ v současné době využívá více než sto těchto zdrojů dat, stále se neobejde bez údajů získaných od respondentů v rámci statistických zjišťování.

Možnost přístupu a využívání údajů od jiných orgánů státní správy je pro další redukci administrativní zátěže zásadní. Podporou pro ČSÚ je v tomto směru nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství, v platném znění (dále také „nařízení o evropské statistice“), jež posiluje pozici národních statistických úřadů. Čl. 17a nařízení o evropské statistice stanoví těmto subjektům povinnost bezplatně umožnit národnímu statistickému úřadu přístup k údajům a příslušným metadatům z administrativních zdrojů údajů, databází, systémů interoperability nebo údajům relevantním a nezbytným pro vývoj, vypracování a šíření evropské statistiky, jejich použití a integraci, a to včas a s dostatečnou četností a úrovní podrobnosti pro účely vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky.

Pozici ČSÚ rovněž posiluje schválené usnesení vlády České republiky, které ČSÚ inicioval, ze dne 14. prosince 2016 č. 1135, o realizaci integrovaného sběru vybraných údajů pro veřejnou správu, ukládající členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů spolupracovat s ČSÚ při realizaci přístupu k jejich administrativním zdrojům dat.

ČSÚ a ministerstva každoročně analyzují všechny statistické formuláře z hlediska potřebnosti sledovaných ukazatelů. Obsahové vymezení jednotlivých statistických zjišťování je spojeno s řadou průběžných konzultací s významnými externími uživateli statistických informací a se zástupci zpravodajských jednotek. Rozsah zjišťování je dán i novými požadavky mezinárodních institucí, zejména Eurostatu.

Přínosy Konkrétní přínosy návrhu vyhlášky jsou kvalitativně vyjádřeny v přílohách č. 1 a 2 v návrhu vyhlášky v bodě a) „Účel statistického zjišťování a jeho obsah“ u každého zjišťování.

2. Zhodnocení platného právního stavu

Český statistický úřad každoročně předkládá návrh vyhlášky k provedení § 27 písm. b) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb.

Podle § 10 odst. 1 zákona ve znění zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 81/2004 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb. Český statistický úřad stanoví vyhláškou Program statistických zjišťování na následující kalendářní rok. ČSÚ vypracovává návrh vyhlášky v součinnosti s ministerstvy, popřípadě i s jinými správními úřady, a vyhlásí ji vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku ve Sbírce zákonů.

Zhodnocení rizika Nepřijetí vyhlášky v zákonem stanoveném termínu by znemožnilo plnění povinností vyplývajících z právních aktů EU, které by mohlo vyústit v sankční opatření EU vůči České republice.

Na národní úrovni by to znamenalo porušení povinnosti uložené Českému statistickému úřadu v § 10 odst. 1 zákona, podle kterého Program statistických zjišťování stanoví ČSÚ vyhláškou, kterou vypracovává v součinnosti s ministerstvy a jinými správními úřady. Vyhláška se vyhlásí vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku. Tato skutečnost by měla zásadní vliv na činnost nejen ČSÚ, ale i na činnost ostatních orgánů vykonávajících státní statistickou službu, které vyplývají z jejich působnosti. Nepřijetí vyhlášky by představovalo nerespektování ustanovení § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 a 5, § 4, § 7 a § 17 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb. Byla by ohrožena povinnost těchto orgánů vykonávat státní statistickou službu, protože by jim byl znemožněn přístup k individuálním údajům sbíraným na základě zpravodajské povinnosti.

V souvislosti s tím by se zřejmě jednalo o porušení povinností vyplývajících jak z právních předpisů, tak z usnesení vlády, na základě, kterých mají příslušná ministerstva a další orgány státní správy realizovat svou činnost: podávat zprávy, analýzy, plánovat, vytvářet koncepce a plnit další uložené úkoly. Lze předpokládat, že by absence statistických informací plynoucí z nepřijetí vyhlášky měla negativní dopad na většinu procesů řízení sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje v České republice, které vycházejí ze statistických údajů.

3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.

Návrh předkládané vyhlášky je plně v souladu s ustanoveními § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 81/2004 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb., podle nichž ČSÚ každoročně stanoví v souladu s § 27 písm. b) zákona ve znění zákona č. 411/2000 Sb. Program statistických zjišťování na následující kalendářní rok.

Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Návrh vyhlášky je v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb.

4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.

Program statistických zjišťování je plně v souladu s právními předpisy Evropské unie. Většina statistických zjišťování je prováděna právě v souvislosti s plněním úkolů a závazků vyplývajících z konkrétních předpisů EU. Tyto úkoly a závazky mohou být definovány různým způsobem:

  • · právní předpis definuje obsah i formu statistického zjišťování, · právní předpis definuje pouze obsah, forma statistického zjišťování je v pravomoci příslušných orgánů České republiky, · právní předpis definuje výstupní ukazatele, které má povinnost Česká republika evropským orgánům reportovat, bez ohledu na zdroj vstupních dat.

Evropské právo v současnosti preferuje 3. způsob, který podporuje využívání dostupných administrativních zdrojů dat, jež nahrazují statistická zjišťování údajů u zpravodajských jednotek a snižují jejich administrativní zátěž. Aktivity ČSÚ v oblasti maximalizace využívání administrativních zdrojů dat jsou zcela v souladu s tímto principem.

Seznam předpisů citovaných u jednotlivých statistických zjišťování je uveden v souvisejícím materiálu „Informace o prokázání slučitelnosti s právem EU“.

5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Na Program statistických zjišťování se nevztahují konkrétní mezinárodní smlouvy obecné povahy, avšak většina statistických zjišťování je prováděna rovněž v souladu s cíli, potřebami a úkoly vyplývajícími z členství České republiky ve specializovaných mezinárodních organizacích (vzájemná výměna informací, metodika a okruh sledování apod.), např. Evropské hospodářské komisi OSN, OECD, UNESCO, Světové zdravotnické organizaci aj.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

Vyhodnocení nákladů a přínosů V dané oblasti dochází k neustálému vyhodnocování finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí v České republice, a to vzhledem k usnesení vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 634 k Záměru zefektivnění výkonu státní statistické služby, usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 980 k návrhu dalšího postupu zefektivnění výkonu státní statistické služby a revize v oblasti výkaznictví a evidencí ve znění usnesení vlády ze dne 14. prosince 2016 č. 1135 o realizaci integrovaného sběru vybraných údajů pro veřejnou správu. Každoročně se vyčíslují předpokládané roční náklady ČSÚ a ministerstev, které vykonávají státní statistickou službu, a náklady (administrativní zátěž) obcí plynoucí z plnění zpravodajské povinnosti vůči ČSÚ a ministerstvům. Každoroční nároky Programu statistických zjišťování na státní rozpočet jsou u ministerstev vymezeny přidělenými prostředky z rozpočtu těchto institucí na státní statistickou službu. V případě ČSÚ je Program statistických zjišťování podstatnou částí jeho činností a dotýká se proto rozpočtu úřadu v celé jeho struktuře. Kromě rozpočtovaných výdajů nebude mít návrh vyhlášky další dopady na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty. To se týká i personálních a mzdových nákladů. Případné zvýšení nákladů na plnění zpravodajské povinnosti bude pokryto z vlastních finančních zdrojů příslušných organizací bez dodatečného požadavku na státní rozpočet.

Náklady Předpokládané roční náklady ČSÚ a ministerstev , které vykonávají státní statistickou službu na základě Programu statistických zjišťování, jsou vyčísleny v tabulce č. 1. Pro stanovení nákladů na rok 2027 byl použit stanovený postup výpočtu těchto nákladů publikovaný Ministerstvem vnitra v „Metodice pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti“ z roku 2020.

Tabulka č. 1: Předpokládané roční náklady ČSÚ a ministerstev v roce 2027 Řádek Sledovaný údaj Jednotka Hodnota A Přepočtený počet úředníků 1) počet 717 B Mzdové náklady (roční) jednotkové mzdové náklady 2) [tis. Kč] 760 C celkové (roční) [tis. Kč] 544 471 D Poměr režijních a mzdových nákladů [%] 31 E Celkové režijní náklady (roční) 3) [tis. Kč] 168 651 F Mzdové a režijní náklady (roční) [tis. Kč] 713 123 G Jednorázové náklady 4) [tis. Kč] 20 482 H Čisté náklady na výkon státní správy (součet řádků F a G) [tis. Kč] 733 605

  • 1) Přepočtený počet úředníků, kteří budou vykonávat státní statistickou službu podle Programu statistických zjišťování na rok 2027, se vypočítá jako: A = B/C, kde B je součet součinů průměrného evidenčního počtu zaměstnanců vykonávající státní statistickou službu podle Programu statistických zjišťování ve fyzických osobách za rok a příslušného počtu odpracovaných hodin při výkonu státní statistické služby za týden a C je týdenní pracovní doba zavedená u zaměstnavatele. 2) Jednotkové mzdové náklady na jednoho úředníka na rok se vypočítají podle vzorce M 1 = (T 8 +0,25 * T 12 ) * 1,338 * 12, kde T 8 je měsíční platový tarif v 8. platovém stupni a T 12 je měsíční platový tarif ve 12. platovém stupni. Při stanovení tarifu se vychází z platové třídy a platového stupně, vybraná platová třída musí odpovídat kvalifikačním předpokladům pro výkon navrhované agendy a katalogu prací. Platový stupeň T 8 se stanoví jako průměrný, T 12 jako nejvyšší. Koeficienty zahrnují nadtarifní složku platu (např. osobní příplatek, atd.) ve výši 25 %, povinné odvody ve výši 33,8 % a počet měsíců v roce. 3) Režijní náklady na výkon státní statistické služby podle Programu statistických zjišťování může mít každý úřad individuální. Jedná se o náklady související s řízením, činností a obsluhou úřadu, např. kancelářské potřeby, energie, telefony, pošta, nájemné, odpisy, pojištění, vzdělávání úředníků, náklady na obslužný a řídící personál. Podrobněji viz kapitola 4.2 Metodiky pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti, vydané Ministerstvem vnitra v roce 2020. 4) Jedná se o jednorázové náklady na pořízení hmotného a nehmotného majetku vynaložené na zajištění výkonu agendy Státní statistická služba podle Programu statistických zjišťování (např. náklady na nákup a instalaci vybavení pracovišť, softwarové vybavení, materiálové vybavení). Pozn.: Do počtu úředníků jsou započteni pouze zaměstnanci, kteří se přímo podílejí na pracích souvisejících s Programem statistických zjišťování. Ostatní zaměstnanci započteni nejsou. (V případě ČSÚ nejsou započteni např. zaměstnanci, kteří se podílejí na zpracování statistických zjišťování mimo Program statistických zjišťování a obslužné útvary - IT, odbor personální apod.). Stejným způsobem byly vyčísleny i režijní náklady.

Předpokládaná administrativní zátěž všech zpravodajských jednotek (nejenom podnikatelů) za statistická zjišťování uvedená v programu 2027 činí 206,4 mil. Kč, v tom 191,3 mil. Kč za ČSÚ a 15,1 mil. Kč za ministerstva (viz tabulka č. 2). Zátěž je vyčíslena podle „Metodiky měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů“ Ministerstva průmyslu a obchodu, která byla v červenci 2017 aktualizovaná na verzi 2.1. Z celkové odhadované výše administrativní zátěže zpravodajských jednotek za statistická zjišťování uvedená v programu na rok 2027 se předpokládá, že zátěž obcí plynoucí z plnění zpravodajské povinnosti bude činit 14,7 mil. Kč (tj. 7,1 % z celkové zátěže), v tom vůči ČSÚ 11,0 mil. Kč a vůči ministerstvům 3,7 mil. Kč.

Tabulka č. 2: Vyčíslení administrativní zátěže všech zpravodajských jednotek za statistická zjišťování uvedená v programu 2026 a 2027 Zdroje administrativní zátěže Počty zjišťování Administrativní zátěž v tis. Kč 1) 2026 2027 rozdíl původní odhad 2) 2026 upřesněný odhad 3) 2026 odhad 2027 rozdíl 4) ČSÚ 89 84 -5 207 006 206 483 191 271 -15 212 MD 14 14 0 2 920 2 906 2 906 0 MK 12 12 0 2 520 2 530 2 512 -18 MPSV 5 4 -1 7 293 2 451 2 451 0 MPO 7 7 0 147 142 137 -5 MZ 12 12 0 6 535 6 671 6 671 0 MZe 16 16 0 421 423 451 28 Celkem 155 149 -6 226 842 221 606 206 399 -15 207

  • 1) V případě vyčíslení administrativní zátěže se jedná o kvalifikované odhady, které vycházejí z odhadu náročnosti vyplnění formuláře, z předepsané periodicity statistického zjišťování a odhadu rozsahu výběrových souborů (hodinové náklady x počet hodin na vyplnění x periodicita x počet zpravodajských jednotek). Hodinové náklady jsou podle Metodiky měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů uvažovány se sazbou 180,13 Kč/h. Uvedené hodnoty odhadů se mohou dále měnit na základě zpřesňování rozsahu výběrových souborů. 2) Jedná se o původní odhad na rok 2026, který byl stanoven v květnu 2025. Tento odhad byl uveden v odůvodnění k vyhlášce o Programu statistických zjišťování na rok 2026. 3) Jedná se o upřesněný odhad na rok 2026, který byl na základě přesnějšího vymezení výběrových souborů zpravodajských jednotek stanoven v květnu 2026. 4) Rozdíl mezi odhadem na rok 2027 a upřesněným odhadem na rok 2026.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Český statistický úřad bude v roce 2027 provádět 84 statistických zjišťování, tedy o pět méně než v roce 2026. Z programu je vyřazeno zjišťování Práce 2-04 (Čtvrtletní výkaz o práci), potřebná data budou získána z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, administrativní zátěž se tím sníží cca o 9,6 mil. Kč. Dále je vyřazeno Přímé zjišťování 2 (Měsíční zjišťování spotřebitelských cen potravinářského zboží). Důvodem je ukončení publikace časové řady Průměrné spotřebitelské ceny potravin. Nadále jsou zveřejňovány Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží na základě scanner dat. Zrušení nemá dopad na administrativní zátěž respondentů, zjišťování prováděli zaměstnanci ČSÚ. Z důvodu víceleté periodicity jsou z programu vyřazena zjišťování GVC 1-01 (Dotazník o zapojení podniků do globálních hodnotových řetězců) a Zem IŠ 1-01 (Integrované šetření v zemědělství) a TI (Dotazník o inovacích). Administrativní zátěž se tím sníží cca o 0,5 mil. Kč za GVC 1-01, 5,2 mil. Kč za Zem IŠ 1-01 a 2,2 mil. Kč za TI. Celková administrativní zátěž za ČSÚ pro rok 2027 se odhaduje na 191,3 mil. Kč, což je snížení o 7,4 % oproti upřesněnému odhadu pro rok 2026, který činí 206,5 mil. Kč.

MINISTERSTVO DOPRAVY Ministerstvo dopravy bude i v roce 2027 provádět 14 statistických zjišťování. Z celkového počtu statistických zjišťování je 9 nutných pro plnění povinností vyplývajících z právních předpisů Evropské unie a dalších mezinárodních organizací. Ostatní jsou využívány pro potřeby Ministerstva dopravy, dalších ústředních orgánů státní správy a pro odbornou i laickou veřejnost. Pro rok 2027 se žádný z výkazů MD nemění, administrativní zátěž zůstává na stejné úrovni.

MINISTERSTVO KULTURY Ministerstvo kultury bude v roce 2027 provádět 12 statistických zjišťování, z nichž 9 je určeno i pro podnikatele a 1 zjišťování pro orgány státní správy a samosprávy. 2 zjišťování jsou určena výhradně pro Národní knihovnu ČR. Údaje z těchto zjišťování jsou využívány pro plnění národních právních předpisů, pro výkon státní správy Ministerstva kultury a dalších ústředních orgánů, pro potřeby mezinárodních organizací a pro sestavování Satelitního účtu kultury. Odhad administrativní zátěže pro rok 2027 se v porovnání s upřesněným odhadem na rok 2026 mírně snížil. Tato skutečnost je způsobena především odhadovaným snížením počtu respondentů (knihoven) u zjišťování Kult (MK) 12-01 (Roční výkaz o knihovně).⁠​‌​​‌​‌​‌​​‌‌‌‌‌⁠

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí bude podle současného právního stavu za rok 2027 zajišťovat 4 resortní statistická zjišťování, tedy o jedno méně než v roce 2026. Z programu bylo vyřazeno zjišťování ISPV (MPSV) V 1-02 (Pololetní šetření o průměrném výdělku), potřebná data budou získána z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Administrativní zátěž lze předpokládat na stejné úrovni jako za rok předchozí, neboť počet výkazů, rozsah jednotlivých statistických zjišťování, frekvence sběru dat a počet zpravodajských jednotek zůstanou na obdobné úrovni. Zjišťování ISPV (MPSV) V 1-02 bylo sice součástí PSZ 2026, ale nebylo realizováno, administrativní zátěž tedy klesla již mezi lety 2026 a 2025 o 66,4 %.

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU V roce 2027 bude Ministerstvo průmyslu a obchodu realizovat shodný počet statistických zjišťování jako v roce 2026, tedy 7 zjišťování. Administrativní zátěž za rok 2027 se mírně sníží, díky snížení počtu respondentů u zjišťování Crs (MPO) 1-01 a Crs (MPO) 2-02 o provozu čerpacích stanic pohonných hmot, plnicích a dobíjecích stanic.

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ Ministerstvo zdravotnictví bude v roce 2027 provádět celkem 12 statistických zjišťování, tedy stejný počet jako v roce 2026, administrativní zátěž zůstane na stejné úrovni. Upřesněný odhad administrativní zátěže pro rok 2026 a odhad pro rok 2027 se oproti původnímu odhadu na rok 2026 mírně zvýšily, protože byly stanoveny podle skutečného počtu oslovených respondentů roku 2025. Jedná se o počty respondentů z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) platných k 31. 12. 2025.

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Ministerstvo zemědělství bude v roce 2027 provádět 16 statistických zjišťování, tedy stejný počet jako v minulém roce. Návrhy výkazů byly zpracovány s ohledem na optimalizaci administrativní zátěže respondentů. V případě nabytí účinnosti novely zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, bude upuštěno od statistického zjišťování Mysl (MZe) 1-01 (Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře od 1. dubna 2027 do 31. března 2028). Administrativní zátěž pro zpravodajské jednotky se pro rok 2027 odhaduje na 451 tis. Kč a je oproti roku 2026 zvýšená o cca 6,6 %. Zvýšení zátěže je způsobeno zejména navýšením počtu zpravodajských jednotek u zjišťování Les (MZe) 1-01 (Roční výkaz o hospodaření v lesích) z důvodu změny parametrů výběrových souborů.

7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.

Odůvodnění se netýká návrhu vyhlášky.

8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.

Odůvodnění se netýká návrhu vyhlášky.

9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.

Odůvodnění dílčích ustanovení návrhu vyhlášky je uvedeno ve zvláštní části důvodové zprávy. Návrh vyhlášky nevytváří žádné nové veřejnoprávní povinnosti.

10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.

Návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem.

11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.

Návrh nepodléhá konzultaci.

12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména

12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

Návrh vyhlášky nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob. Práva a povinnosti zpravodajských jednotek vyplývají ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, který zmocňuje k jejímu vydání. Vyhláška pouze stanoví Program statistických zjišťování na následující kalendářní rok v součinnosti s ministerstvy, popřípadě i s jinými správními úřady, a vyhlašuje se vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku ve Sbírce zákonů.

12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

Předložený návrh vyhlášky představuje administrativní zátěž pro podnikatele a pro ostatní zpravodajské jednotky (viz bod 6).

12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.

Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.

12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

Předkládaná vyhláška nepřináší žádné dopady do sociální oblasti ani na specifické skupiny obyvatel.

12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.

Navrhovaná právní úprava je ve vztahu k rovnosti mužů a žen neutrální. Porušování zákazu diskriminace v souvislosti s navrhovanou úpravou se proto neočekává.

12.6 Dopad na životní prostředí.

Předkládaná vyhláška nepřináší žádné dopady na životní prostředí.

12.7 Dopad na ochranu práv dětí.

Předkládaná vyhláška nepřináší žádné dopady v oblasti ochrany práv dětí.

12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Obecně Český statistický úřad a další orgány státní statistické služby (dále společně také jen „správci“) při výkonu činností podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, tj. při výkonu státní statistické služby, zpracovávají relevantní údaje za účelem produkce statistických informací, jak vyplývá z jejich působnosti vymezené tímto zákonem. Předložený návrh vyhlášky počítá se zpracováváním některých osobních údajů subjektů údajů a realizuje pouze ta oprávnění správců, která vyplývají z § 10 citovaného zákona za plného respektování § 3 odst. 6 tohoto zákona. Se všemi osobními údaji správci nakládají v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění (dále jen „GDPR“) a zákonem č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů, ve znění zákona č. 448/2024 Sb. (dále jen „zákon o zpracování osobních údajů)“. Správci zejména: · zpracovávají osobní údaje, které jim poskytly zpravodajské jednotky z důvodu plnění právní povinnosti podle zákona, · zpracovávají osobní údaje ze statistických zjišťování pouze pro účely a na základě právních důvodů, konkretizovaných pro každé statistické zjišťování uvedené v Programu statistických zjišťování v příloze č. 1 a 2 návrhu vyhlášky, · při zpracování osobních údajů důsledně dbají na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů a dodržují další povinnosti stanovené GDPR a jinými platnými právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů, · v souladu se zásadou minimalizace dat zpracovávají vždy pouze ty osobní údaje, které nezbytně potřebují pro daný účel a uchovávají je po nezbytně nutnou dobu. Jakmile tato doba uplyne, jsou osobní údaje anonymizovány nebo vymazány, · v souladu s požadavky GDPR, zákona o zpracování osobních údajů a zákona o státní statistické službě zabezpečují veškeré osobní údaje prostředky, postupy a technologiemi, které je možné s ohledem na aktuální stav technologií a prostředků po správci rozumně vyžadovat, · mohou poskytnout osobní údaje jako důvěrné statistické údaje pouze v souladu s § 17 zákona, a to vždy způsobem, který zajišťuje ochranu jejich důvěrnosti. Každý správce zodpovídá za zpracování osobních údajů z těch statistických zjišťování, která podle této vyhlášky provádí.

Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů v oblasti statistiky obyvatelstva ČSÚ vyhodnotil, že provede posouzení vlivu na ochranu osobních údajů zpracovávaných ve statistice obyvatelstva, a to s ohledem na počet a citlivost zpracovávaných osobních údajů v uvedeném statistickém zjišťování. Společný právní rámec pro vývoj, tvorbu a šíření evropských statistik týkajících se obyvatelstva a událostí přirozené změny (narození a úmrtí) je stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice a nařízením Komise (EU) č. 328/2011 ze dne 5. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti (zemřelí a mrtvě narozené děti) . Předkládaný návrh vyhlášky, ve srovnání s vyhláškou č. 445/2025 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2026 nestanoví žádné nové statistické zjišťování pro účely statistiky obyvatelstva, resp. faktická realizace sběru údajů i o rozvodech partnerství (v rámci hlášení o rozvodu) zanesená do Programu statistických zjišťování na rok 2026 a rozšíření se přesouvá na rok 2027. Návrh vyhlášky předpokládá, stejně jako v minulých letech, shromažďování osobních údajů v rámci statistiky obyvatelstva, a to při respektování výše uvedených předpisů.

Specifický účel Zpracování osobních údajů v rámci statistiky obyvatelstva je realizováno čtyřmi statistickými zjišťováními, která provádí Český statistický úřad. Jedná se o následující: - Obyv 1-12 Hlášení o uzavření manželství/partnerství, - Obyv 2-12 Hlášení o narození, - Obyv 3-12 Hlášení o úmrtí, - Obyv 4-12 Hlášení o rozvodu. U všech vyjmenovaných statistických zjišťování je v návrhu vyhlášky uveden jeho účel a obsah, okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, způsob statistického zjišťování, periodicita, lhůty k poskytnutí údajů a skutečnost, že toto zjišťování provádí ČSÚ.

Účelem zpracování uvedených osobních údajů je sestavování statistiky stavu a pohybu obyvatelstva (dále jen „statistika obyvatelstva“) podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona. Statistika obyvatelstva je založena na sběru individuálních hlášení o demografických událostech (obsahující osobní údaje), nikoliv souhrnných hlášení, a to zejména z důvodu zpracování statistik v (kombinačním) třídění podle demografických údajů nositelů událostí (např. podle bydliště (nikoliv místa události), pohlaví, věku, rodinného stavu a dalších zjišťovaných údajů). Osobní údaje slouží pouze pro vytváření statistik, výpočet odvozených ukazatelů z rodného čísla, data narození (u rozvodů) a z data události a k zajištění kvality zpracovávaných statistik, mají tak identifikační a verifikační význam.

Do okruhu zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, patří obecní úřady pověřené vedením matrik a zdravotnická zařízení. V případě hlášení o rozvodu (Obyv 4-12) jsou zpravodajskými jednotkami Ministerstvo spravedlnosti, okresní soudy (pro okres Brno-město Městský soud v Brně), obvodní soudy.

Kategorie zpracovávaných osobních údajů Na základě přijaté vyhlášky a v souladu s § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, budou zpracovávány zejména tyto osobní údaje: jméno, rodné číslo, datum události (narození, sňatku, rozvodu, úmrtí), adresa místa trvalého pobytu (u cizinců obvyklého pobytu), pohlaví, rodinný stav, státní občanství, a u rozvedených příčina rozvratu manželství. Jméno není ukládáno do databází, slouží pouze jako pomocný údaj pro zajištění kvality zpracování (určení duplicit, došetření chybějících či nesprávně vyplněných jiných osobních údajů u zpravodajských jednotek). ČSÚ pro účely statistiky obyvatelstva nezpracovává zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 GDPR.

Veřejnost zpracování a předávání údajů Individuální údaje mohou být zveřejněny nebo poskytnuty třetím osobám pouze za podmínek stanovených zákonem či jiným právním předpisem 1 . 1 Zákon č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství, v platném znění, Nařízení Komise (EU) č. 557/2013 ze dne 17. června 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 831/2002.

Identifikace potencionálního nebezpečí neoprávněného přístupu nebo zneužití osobních údajů Osobní údaje z výše uvedených hlášení jsou zpracovávány v neveřejném databázovém prostředí ČSÚ. Data se ukládají na vnitřních zabezpečených datových serverech (z venkovního prostředí nepřístupných, přístup k nim mají pouze určení zaměstnanci v ČSÚ). Přístup do databáze je autorizovaný a má ho pouze omezený počet zaměstnanců – přístupová práva jsou udělena pouze těm, kteří vytváření statistiky obyvatelstva zabezpečují a kteří mají složen slib mlčenlivosti podle § 16 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

Lhůty pro uchování osobních údajů S ohledem na ochranu osobních údajů, pro potřeby zpracování a zajištění kvality dat jsou data, obdržená od zpravodajských jednotek v analogové podobě, v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu (XML či PDF), uchovávána po dobu prokazatelné existence statistického účelu, nejpozději do skončení zpracování dat následujícího roku, tj. maximálně 1,5 roku po skončení referenčního období. Poté jsou skartována/vymazána. Přístup k primárním údajům obdrženým od zpravodajských jednotek je navíc omezen pouze na zpracování roku, kterého se údaje týkají, po další období jsou uchovány v oddělené relaci.

13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu ke korupčním rizikům.

14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.

Není navrhována žádná odchylka v postupu projednání návrhu právního předpisu.

15. Informace dle zákona o regulaci lobbování

V souvislosti s přípravou navrhovaného předpisu nedošlo k žádnému lobbování ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobování.

16. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nebude mít v této oblasti zásadní dopady. Pokud budou územní samosprávné celky zpravodajskými jednotkami u vybraných statistických zjišťování, pak jim vznikne určitá administrativní zátěž, nicméně se nebude jednat o rozsáhlé a trvalé dopady, nýbrž o jednorázové vyplňování statistických formulářů za příslušné období. Celková administrativní zátěž zpravodajských jednotek se však nezvyšuje, jelikož dochází k obměně těchto jednotek.

17. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Návrh vyhlášky nediskriminuje potřeby těch, kteří mají problémy s elektronickou komunikací.

18. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Navrhovaná právní úprava je z pohledu dopadů na rodiny neutrální. Nepředpokládají se žádné dopady v této oblasti, neboť návrh vyhlášky žádným způsobem do této oblasti nezasahuje.

19. Kontakt na zpracovatele důvodové zprávy

Ing. Petr Eliáš, ředitel odboru obecné metodiky ČSÚ, tel. 274054142, e-mail: petr.elias@csu.gov.cz

II. Zvláštní část

K § 1

V roce 2027 se provedou statistická zjišťování se zpravodajskou povinností uvedená v přílohách č. 1 a 2 této vyhlášky. Provedení většiny uvedených statistických zjišťování vyplývá z požadavků stanovených v právních předpisech Evropské unie. Program statistických zjišťování na rok 2027 neobsahuje statistická zjišťování prováděná na bázi dobrovolnosti.

K § 2

Program statistických zjišťování se stanoví pro rok 2027. V souladu s § 10 odst. 1 zákona ve znění zákona č. 411/2000 Sb. musí být Program statistických zjišťování na rok 2027 vyhlášen ve Sbírce zákonů nejpozději do 30. listopadu 2026. Účinnosti musí vyhláška nabýt nejpozději k 1. lednu 2027, aby bylo možné provádět statistická zjišťování již od počátku roku 2027.

K příloze č. 1 a č. 2

Příloha č. 1 je členěna na 3 části (přehled statistických zjišťování prováděných Českým statistickým úřadem, nezbytné identifikační údaje o zpravodajské jednotce, popis jednotlivých statistických zjišťování prováděných Českým statistickým úřadem), příloha č. 2 má 2 části (přehled statistických zjišťování prováděných ministerstvem a jejich popis).

V § 10 odst. 2 písmeno a) až e) zákona ve znění zákona č. 81/2004 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb. je stanovena charakteristika každého statistického zjišťování uvedeného v Programu statistických zjišťování na rok 2027.

Písmeno a) „Účel statistického zjišťování a jeho obsah“ uvádí hlavní důvody zjišťování (zejména právní předpisy České republiky a Evropské unie) a konkrétní skupiny zjišťovaných ukazatelů. Za zjišťované ukazatele jsou zmiňovány hlavní ukazatele nebo jejich skupiny. Uvést vyčerpávající seznam všech požadovaných ukazatelů by znamenalo vyjmenovat všechny ukazatele sestavené z názvů v řádcích a sloupcích tabulek. Těchto názvů je na jednotlivých výkazech řádově od několika desítek až po více než tisíc a jejich soupis by tak znamenal výrazný nárůst rozsahu Programu statistických zjišťování na rok 2027 při současném snížení jeho přehlednosti. Formuláře (výkazy a dotazníky) jsou k dispozici na webových stránkách ČSÚ a příslušných ministerstev.

Písmeno b) vymezuje okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost. Pro výběr těchto jednotek jsou použita kritéria, jako např. převažující ekonomická činnost, velikost subjektu vyjádřená počtem zaměstnanců, výše aktiv či obratu. Pro kritérium převažující ekonomické činnosti je využívána klasifikace CZ-NACE, vydaná sdělením ČSÚ č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). V roce 2024 byla vydána nová verze této klasifikace (CZ-NACE 2025), a to sdělením ČSÚ č. 400/2024 Sb., o aktualizaci Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). ČSÚ bude na tuto klasifikaci postupně přecházet.

Písmeno c) vymezuje způsob statistického zjišťování, písmeno d) periodicitu a lhůty k poskytnutí individuálních údajů, poslední písmeno e) orgán provádějící statistické zjišťování. Všechna ustanovení písmen a) až e) musejí být u každého statistického zjišťování naplněna.⁠​‌​​‌​‌​‌​​‌‌‌‌‌⁠

V příloze č. 1 je 84 statistických zjišťování prováděných ČSÚ. V příloze č. 2 jsou uvedena statistická zjišťování prováděná ministerstvy – celkem 65.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací