I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Návrh novely nařízení vlády č. 68/2015 Sb., o stanovení seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizačního příspěvku, ve znění pozdějších předpisů, je primárně předkládán z důvodu nutnosti aktualizace seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů vojenské zdravotnické služby, a to s ohledem na dlouhodobě neuspokojivý vývoj počtu vojenských lékařů.
Od roku 1999 je Česká republika členským státem Severoatlantické aliance. K povinnostem členských států aliance patří také zajišťování zdravotnické podpory v operacích. Zdravotnická podpora je jednou ze stěžejních oblastí pro plnění úkolů armád a její odpovídající zabezpečení je podmínkou zachování operační kapacity sil NATO1. Mezistátní spolupráce v oblasti zdravotnické služby a logistiky je tak hlavním předpokladem efektivního zabezpečení operací2.
Zabezpečení operací NATO je určující pro řízení Armády České republiky.
Požadavky na rozsah, kvalitu a organizaci zdravotnického zabezpečení operací sil NATO jsou specifikovány ve standardizačních dohodách3. Standardizačními dohodami jsou mimo jiné upraveny povinnosti členského státu při ověřování požadované odborné kvalifikace zdravotnických pracovníků přidělovaných do vícenárodních zdravotnických jednotek4. Dále jsou stanoveny také postupy a metody výcviku pro zajištění odpovídající péče o raněné a nemocné za různých taktických situací, požadavky na sestavování týmů zdravotnických pracovníků pro tyto situace5 a požadavky na výcvik zdravotnických týmů pro dosažení potřebných dovedností od úrovně vojenské jednotky až po výcvik a nasazení společných sil, a to za různých podmínek a pro různé typy operací6.
Standardizačními dohodami jsou též určeny požadavky na specializaci zdravotnických pracovníků7 i vybavení zdravotnických týmů zdravotnickými prostředky8. Vojenská cvičení týmů zdravotníků jsou cílena především na léčbu kriticky nemocných pacientů, raněných pacientů, pacientů s nakažlivými i vysoce nakažlivými nemocemi nebo pacientů kontaminovaných chemickými, biologickými, radiologickými anebo jadernými látkami. Speciální požadavky jsou stanoveny pro odbornou způsobilost a výcvik lékařů při vzdušných zdravotnických odsunech9.
K plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky a povinností AČR v souladu se zmocněním ustanovením § 15 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, zřizuje Ministerstvo obrany vlastní síť poskytovatelů zdravotních služeb, která je v rámci vojenské zdravotnické služby členěna na rozpočtové a příspěvkové organizace.
Vojenské nemocnice a Ústav leteckého zdravotnictví Praha (dále „ÚLZ“), jako příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem obrany, jsou součástí sítě veřejného zdravotnictví a rozhodující část jejich příjmů tvoří úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění za poskytnuté zdravotní služby.
V rozpočtovém úseku Ministerstvo obrany zřídilo sedm center zdravotních služeb. Jednotlivá pracoviště center zdravotních služeb jsou rozmístěna na teritoriu Čech a Moravy podle dislokace útvarů a zařízení Ministerstva obrany. Centra zabezpečují primární péči v oborech všeobecné praktické lékařství a zubní lékařství. Vedle primární zdravotní péče poskytují centra zdravotních služeb pracovně lékařské služby, zabezpečují výcvik vojsk a plní rozsáhlé úkoly v oblasti ochrany zdraví vojáků v činné službě a významnou měrou se podílí na posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby. Dále jsou základním personálním zdrojem pro doplňování praporních obvazišť lékařským personálem v případě jejich operačního nasazení. Organizační struktura center a počty osob jsou stanoveny na základě vyhodnocení plněných úkolů a počtu zabezpečovaných osob, tabulkami počtů, které schvaluje zřizovatel. Při plném personálním obsazení by centra zdravotní služeb byla schopna zabezpečit všechny zákonné povinnosti a specifické rezortní úkoly, včetně zdravotnického personálu vyčleněného pro operační nasazení a při řešení krizových stavů na území České republiky. Při zabezpečení výcviku a plnění krizových úkolů jsou využíváni rovněž příslušníci útvarových obvazišť, což jsou malé zdravotnické jednotky určené k plnění úkolů v operačním nasazení. Lékaři praporních obvazišť jsou specializováni v oboru všeobecné praktické lékařství s důrazem na dovednosti při poskytování neodkladné péče a mohou se podílet i na zabezpečení primární péče v rámci pracovišť center zdravotních služeb.
Přes veškeré úsilí je v době přípravy tohoto materiálu z plánovaného počtu vojenských lékařů center zdravotních služeb obsazeno 68 % systemizovaných míst a u útvarových obvazišť cca 33 %. V uplynulých 5 letech docházelo k odchodu průměrně 10 lékařů ročně se stoupající tendencí, přičemž náhrada byla v uvedeném období pouze 5 lékařů. V následujících třech letech budeme ze současných zdrojů schopni ročně nahradit pouze 4 lékaře. Kritická je situace u dvou ze sedmi center zdravotních služeb, u kterých je personální naplněnost vojenskými lékaři nižší než 45 %. Kritická je situace na pracovištích v jižních a západních Čechách.
Obdobná situace je i ve vojenských nemocnicích a ÚLZ, kde u lékařů – vojáků z povolání nedošlo ke změně schémat odměňování od roku 2017. Od roku 2017 byla provedena valorizace služebních tarifů pětkrát, z toho v roce 2019 o 2 %, v roce následujícím o fixní částku 1 500 Kč, v roce 2022 o celých 700 Kč měsíčně, v roce 2023 o 10 % a v roce 2025 opět jen o 1 500 Kč měsíčně. Naproti tomu, u lékařů nevojáků, došlo v průběhu stejného období k navyšování platů lékařů každoročně v rozmezí od 3 % do 10 %, v průměru o 7,5 % každý rok. Těmito úpravami bylo původní nastavení vyšších platů lékařů - vojáků z povolání, postupně zcela eliminováno. K 1. lednu 2025 dosahuje rozdíl platů lékařů se získanou samostatnou způsobilostí k výkonu povolání, pracujících na shodných funkcích ve vojenských nemocnicích a ÚLZ až 280 tis. Kč ročně v neprospěch lékařů - vojáků z povolání. Ve srovnání s aktuálními nabídkami platů lékařům u nestátních poskytovatelů zdravotních služeb10 jsou platy vojáků z povolání - lékařů způsobilých k samostatnému výkonu povolání tříčtvrtinové až poloviční, v závislosti na odbornosti.
Vojenské nemocnice ve spolupráci s Vojenskou lékařskou fakultou Univerzity obrany se podílejí na odborné klinické pregraduální přípravě vojenských lékařů, zajišťují jejich specializační postgraduální přípravu a výuku, provádí vojensko-odborný výcvik zdravotníků pro plnění funkcí ve zdravotnických zařízeních rozvinovaných za krizových stavů a za válečného stavu. Lékaři způsobilí k samostatnému výkonu povolání se účastní vojenských cvičení, misí a zdravotnického zabezpečení operací NATO.
Specifické postavení má ÚLZ, jehož lékaři plní jako jediní úkoly zdravotnického zabezpečení vzdušných sil Armády České republiky a vzdušných zdravotnických odsunů. Pracoviště je certifikováno Velitelstvím vzdělávání a výcviku United States Air Force pro letecko-lékařský výcvikový program v letecké fyziologii, což ÚLZ jako jednomu z celkem 20 takových center, umožňuje cvičit piloty a další příslušníky leteckého personálu kterékoliv země NATO.
Bilance příchodu nových lékařů – vojáků z povolání do vojenských nemocnic a jejich odchodů z činné služby z vlastní vůle je u lékařů specializovaných v jiných odbornostech než všeobecný praktický lékař a zubní lékař nepříznivá. Od roku 2017 přišlo do vojenských nemocnic a ÚLZ 33 a odešlo 55 lékařů – vojáků z povolání, specializovaných v jiných odbornostech než všeobecný praktický lékař a zubní lékař.
Aktuálně působí u Ministerstvem obrany zřízených příspěvkových organizací 86 vojáků z povolání – lékařů způsobilých k samostatnému výkonu povolání v oborech jiných než všeobecný praktický lékař a zubní lékař. Skutečná potřeba pro zajištění plnění mezinárodních závazků České republiky vyplývajících zejména z členství v NATO a plnění povinností vojenské zdravotnické služby je 230 takových lékařů.
Na rozdíl od řady jiných vojenských odborností není tato nízká obsazenost vojenských míst lékaři pouze rizikem ohrožení požadovaných vojenských schopností. Na řadě pracovišť dochází k omezení schopnosti plnění zákonných povinností v oblasti poskytování primární lékařské péče a pracovně lékařských služeb. Nedaří se plnit rovněž požadavky na posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů do aktivní zálohy, uchazečů o studium na vojenských školách a pro plnění úkolů v oblasti ochrany zdraví vojáků (preventivní prohlídky a povinné očkování).
Lékaři zařazení ve specializační přípravě a specializovaní v oborech potřebných pro plnění mezinárodních závazků České republiky a povinností AČR jsou převážně absolventi Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ministerstvo obrany hradilo jejich výuku na této fakultě a veškeré náklady na specializační přípravu. Při jejich služebním zařazování se personální orgány snaží maximální měrou vyhovět jejich požadavkům na umístění v oblasti jejich sociálního zázemí. Ze strany vedení vojenské zdravotnické služby a vedoucích pracovníků jednotlivých vojenských poskytovatelů zdravotních služeb je vyvíjeno maximální úsilí na zvýšení atraktivity práce a stabilizaci vojenských lékařů na jednotlivých pracovištích.
Příčiny stavu:
a) Nízká atraktivita oboru všeobecné praktické lékařství ve srovnání s jinými specializacemi, která je dána zejména vysokou mírou osobní odpovědnosti a administrativní zátěží práce lékaře primární péče. U nevojenských poskytovatelů zdravotní péče je kompenzovaná výší příjmů. V podmínkách Ministerstva obrany je administrativní zátěž lékařů potencována plněním vojensko-výcvikových úkolů bez náležitého finančního ohodnocení. Stav dokládá i výběr specializace absolventů Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany, kdy pouze mizivé procento absolventů primárně volí všeobecné praktické lékařství.
b) Nízké platové ohodnocení vojáků z povolání - lékařů specializovaných v jiných odbornostech než všeobecný praktický lékař a zubní lékař ve srovnání s kolegy na shodných pracovních místech, jak u vojenských poskytovatelů, tak ve srovnání s jinými zaměstnavateli. Dotazníkovým šetřením ve vojenských nemocnicích bylo zjištěno, že pro 92 % lékařů je nejzásadnějším kritériem pro setrvání ve vojenské činné službě nebo u konkrétního zaměstnavatele platové ohodnocení. Vedle výkonu práce lékaře mají lékaři - vojáci z povolání, povinnost účasti na přípravě a výcviku pro zdravotnického zajištění operací, účasti v mezinárodních misích, na postgraduálním vzdělávání a výcviku vojenských lékařů. Nezanedbatelnou příčinou nedostatku odborně způsobilých lékařů v jiných oborech než všeobecný praktický lékař a zubní lékař je také délka časového období nezbytného k dosažení samostatné způsobilosti k výkonu povolání v nástavbových oborech specializačního vzdělávání takových lékařů.
c) Situace na trhu práce. Přetrvávající poptávka po lékařích s dosaženou odbornou způsobilostí k samostatnému výkonu povolání, ale i po lékařích absolventech, ochotných k zařazení do specializační přípravy v oboru všeobecné praktické lékařství. Poptávka je podporována zejména nabídkami platů přesahujícími možnosti odměny v rámci rezortu Ministerstva obrany. Teritoriálně zvýšená poptávka vázaná na lokální nedostatek praktických lékařů se projevuje zejména na území Středočeského, Jihočeského a Plzeňského kraje, tedy ve stejných lokalitách, kde se v personálně kritické situaci nacházejí i centra zdravotních služeb. Konkurentem na trhu práce jsou i další organizační složky státu. Přestože platí lékaře ze stejného státního rozpočtu, jsou v nabídkách atestovaným vojenským lékařům velmi vstřícná především ministerstva vnitra a spravedlnosti (Vězeňská služba).
Pro všechny kategorie vojenských lékařů, včetně lékařů ve specializační přípravě, jsou podstatně zajímavější nabídky nestátních poskytovatelů zdravotních služeb. Ze strany těchto subjektů jsou finanční, ale i sociální nabídky výrazně motivační. Se znalostí závazků vzniklých studiem na vojenské vysoké škole je potencionálními zaměstnavateli nabízena úhrada závazku za studium, časté jsou i nabídky bydlení v novém působišti a samozřejmostí jsou nabízené platy vyšší než v AČR.
K vyhodnocení nabídek soukromých zaměstnavatelů praktických lékařů nejsou veřejně dostupné informace zpracované formou studie či odborného článku. Validní informace nemá ani Česká lékařská komora anebo Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Lze však z pracovních nabídek ve veřejně dostupné inzerci dohledat výše nabízených platů. Jako příklad lze uvést inzeráty publikované na webových stránkách Vseobecnylekar.cz, kde je standardem nabízený příjem 90 tis. Kč čistého měsíčně při úvazku 30 hodin týdně (voják z povolání má základní týdenní dobu služby v rozsahu 40 hodin týdně), dále společnosti TOP Health Brno, MEDICON a.s. Praha, Mediclinic, poliklinika IPP Praha, Canadian Medical, které nabízí mzdy výrazně přesahující 100 tis. Kč měsíčně.
V krajích s dlouhodobým nedostatkem lékařů se stává běžnou i podpora lékařů ze strany orgánů samosprávy. Jihočeský kraj ve svém dotačním programu nabízel v roce 2023 1,5 mil. Kč všeobecným praktickým lékařům jako příspěvek na zabezpečení bydlení při uzavření závazku na 5 let poskytování zdravotních služeb, další motivační nabídky mohou přidat obce.
Obdobné vysoké platové a benefitní nabídky jsou směřovány na lékaře způsobilé k samostatnému výkonu povolání v ostatních odbornostech – od poskytování příspěvku na bydlení, bydlení v obecných či městských bytech, náborového příspěvku až po vyhlašování dotačních programů na vybudování a vznik pracovišť specializovaných lékařů.
Ministerstvo obrany tímto návrhem cílí na zvýšení zájmu vojáků z povolání – lékařů a zubních lékařů o službu ve služebním poměru vojáka z povolání a tím zachovat funkčnost vojenské zdravotnické služby. Současně se cílí na podporu náboru nového personálu k udržení schopností a eliminaci konkurenčních nabídek na pracovním trhu v České republice. Proto se navrhuje pro všeobecného praktického lékaře a zubního lékaře, který soustavně poskytuje zdravotní služby u vojenského poskytovatele zdravotních služeb, zvýšení stabilizačního příspěvku až na hodnotu 56 tis. Kč měsíčně. V případě ostatních lékařů, kteří jsou způsobilí k samostatnému výkonu povolání, se navrhuje zvýšit stabilizační příspěvek na hodnotu 32 tis. Kč měsíčně. V současné době lékařům a zubním lékařům náleží stabilizační příspěvek ve výši 16 900 Kč měsíčně.
Sekundárním problémem je pokles příjmu vojáka z povolání jmenovaného do prestižní pozice „vrchní praporčík Armády České republiky“. To je nejvyšším služebním zařazením pro vojáky v hodnostním sboru praporčíků, jedná se o jediné místo v rámci celého Ministerstva obrany, tomuto služebnímu zařazení je stanovena podle nařízení vlády č. 60/2015 Sb. vojenská hodnost štábní praporčík. Do konkurenčního výběru na toto služební místo se mohou hlásit vojáci jmenovaní do vojenské hodnosti nadpraporčík nebo štábní praporčík. V Ministerstvu obrany je dalších 43 služebních míst se stanovenou vojenskou hodností štábní praporčík. Vojákovi ve služebním zařazení vrchní praporčík AČR náleží jediná složka služebního platu, kterou je služební tarif, na ostatní pravidelné měsíční složky služebního platu nesplňuje podmínky nároku. Pokud v konkurenčním výběru uspěje voják jmenovaný do hodnosti štábního praporčíka, kterému náležel zvláštní příplatek (v současné době až 5 tis. Kč), pak je služební zařazení na tuto prestižní pozici spojeno s poklesem služebního platu. Tento propad nelze eliminovat v rovině služebního platu, proto se navrhuje zvýšení stabilizačního příspěvku o 7 tis. Kč měsíčně na 14 tis. Kč měsíčně.
1 NATO, Military medical support, 2 Jun. 2022; https://www.nato.int/cps/en/natohq/topics49168.html.
2 Doktrína Armády České republiky, Praha, 15. prosince 2004.
3 Standardization Agreement (STANAG) je dohodou mezi členskými státy NATO o postupech, vybavení a koordinaci spolupráce ozbrojených sil. 4 STANAG 6526, AMedP-9.3 – Získání, hodnocení a ověření odborné a specializované způsobilosti zdravotnických profesionálů zařazených u mnohonárodních zdravotnických jednotek role 2/3; STANG 2552, AMedP-9.2 – Směrnice pro mnohonárodní zdravotnickou jednotku.
5 STANAG 2122, AMedP-8.15 – Požadavky na výcvik vojenského personálu v poskytování péče raněným.
6 STANAG 2249, AMedP-8.3 – Výcvikové požadavky na personál poskytující zdravotní péči v mezinárodních misích.
7 STANAG 2560, AMedP-1.8 – Požadavky na dovednosti.
8 STANAG 2465, AMedP-1.17 – Úkoly a počet stomatologického personálu v operačním nasazení; STANAG 2560, AMedP-1.7 - Požadavky na schopnosti.
9 STANAG 3204, AAMedP-1.1 – Vzdušný zdravotnický odsun; STANG 7231, AAMedP – 1.23 – Minimální požadavky na výcvik leteckého lékaře a další.
10 Např. ww.jobs.cz.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Občanům, kteří byli na základě své žádosti povoláni do služebního poměru vojáka z povolání, je vedle základního a odborného výcviku poskytován speciální výcvik, ve kterém voják získává speciální znalosti a dovednosti potřebné pro výkon služby ve svém služebním zařazení. Takto získané speciální znalosti a dovednosti získává bez vlastního finančního přispění, přičemž se jeho pracovní hodnota zvyšuje a umožňuje mu lepší uplatnění na trhu práce. To vyvolává fluktuační jevy a zájem na ukončení služebního poměru. Prostředky, které byly na speciální výcvik vynaloženy, se tak míjejí účinkem a je nutno je vynaložit znovu na výcvik jiného vojáka. Proto je nutné posílit zájem vojáků na setrvání ve služebním poměru. K vyrovnání konkurenčního prostředí je zákonem založen institut stabilizačního příspěvku, přičemž vojákům z povolání, kteří konají službu ve speciální odbornosti, která je nezbytná pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství, lze základní částku stabilizačního příspěvku výrazně zvýšit.
V současné době jsou mimo jiné v nařízení vlády č. 68/2015 Sb. stanoveny jako speciální odbornost a činnost, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie, výkon povolání lékaře nebo zubního lékaře, který je oprávněn k samostatnému výkonu povolání lékaře nebo zubního lékaře podle zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Pro tyto činnosti je stanovena výše stabilizačního příspěvku 16 900 Kč měsíčně. Takto stanovená výše příspěvku v souhrnu se služebním platem je dlouhodobě nedostatečná v porovnání s podmínkami na trhu práce v České republice. Podrobnější porovnání je uvedeno ve zvláštní části důvodové zprávy.
Institut stabilizačního příspěvku je založen v § 70b zákona č. 221/1999 Sb. Jeho základní výše náleží téměř každému vojákovi, který konal službu po celý kalendářní měsíc, základní výše je stanovena v měsíční výši 7 tis. Kč a podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění. Vojákům, kteří konají službu ve speciální odbornosti a služba v této odbornosti je nezbytná pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství, může být stabilizační příspěvek navýšen podle novely tohoto zákona s účinností od 1. července 2025 až do výše desetinásobku základní částky, tedy až do 70 tis. Kč měsíčně.
Zvýšením maximální výše stabilizačního příspěvku bylo cíleno právě na lékaře a zubní lékaře.
Jak bylo uvedeno v části 1.1, Ministerstvo obrany v rámci vojenské zdravotnické služby dlouhodobě řeší personální nestabilitu vojenských všeobecných lékařů a zubních lékařů u vojenských poskytovatelů primární i sekundární péče a v organizačních funkcích vojenské zdravotnické služby. V převážné většině jde o absolventy Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany, kterým Ministerstvo obrany hradí veškeré náklady spojené s vysokoškolským vzděláním, specializační přípravou a vojensko-odbornou přípravou.
Nedostatek lékařů v České republice, ale i ostatních evropských státech a povinnost zajistit občanům dostupnou zdravotní péči, vyvolávají vysokou poptávku po službách lékařů. Poskytování značných finančních a věcných výhod je cíleno také na lékaře – vojáky a zvyšuje jejich motivaci k odchodu ze služebního poměru. Nejžádanější jsou lékaři způsobilí k samostatnému výkonu povolání, s ukončeným specializačním vzděláváním, ale finanční nabídky a benefity jsou cíleně směřovány i na čerstvé absolventy Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany a lékaře s absolvovaným základním kmenem specializačního vzdělávání, tedy na absolventy lékařské fakulty po ukončení dvouleté praxe pod odborným dohledem lékaře způsobilého k samostatnému výkonu povolání.
Pregraduální studium a následné specializační vzdělávání lékaře, nezbytné k získání způsobilosti k samostatnému výkonu povolání lékaře, trvá 10 až 18 let v závislosti na oboru zdravotní péče, ve kterém lékař získává kvalifikaci.
Lékaři a zubní lékaři jako vojáci z povolání nad rámec výkonu svého povolání lékaře zabezpečují přípravu, účastní se misí a výcviků zaměřených na získávání schopností a dovedností nezbytných pro organizování účelného a bezpečného poskytování zdravotní péče v prostředí polních a stacionárních nemocnic za specifických situací dle jednotlivých typů operací NATO. Kromě toho musí splňovat požadovanou úroveň jazykových znalostí pro zařazení do mnohonárodních jednotek.
Ministerstvo obrany má jen velmi omezené zákonné možnosti pozitivní motivace k setrvání mladých lékařů ve službě. Vzhledem k výraznému personálnímu podstavu jsou lékaři hned po nástupu na služební místo výrazně pracovně zatěžováni a někdy i přetěžováni. K tomu si nad rámec svých lékařských povinností musí lékaři plnit své vojenské povinnosti (např. vojenský výcvik, kariérové kurzy). Jako nejsilnější pozitivní motivační faktor, který Ministerstvo obrany může ovlivnit je právě finanční ohodnocení lékařů. Vynucovací prostředky dlouhodobě selhávají (např. úhrada prostředků za dohodu o zvýšení vzdělání vztažené jak vysokoškolskému, a především ke specializačnímu vzdělávání). Finanční závazky přijaté studenty a mladými lékaři vůči Ministerstvu obrany nejsou zásadní překážkou v realizaci personální změny.
K vyrovnání poklesu příjmu vojáka ve služebním zařazení vrchní praporčík Armády České republiky se navrhuje využít institutu stabilizačního příspěvku. Jedná se o vojáka s požadavkem na výkon nejnáročnějších a nejsložitějších činností, které přísluší vojákům v hodnostním sboru mužstva, poddůstojníků a praporčíků. Voják pro služební zařazení do této manažerské pozice musel absolvovat speciální finančně velmi nákladnou přípravu ve vzdělávacích zařízeních převážně aliančních partnerů v trvání minimálně několika měsíců. Současně získal velmi cenné zkušenosti s řídícími činnostmi v aliančních strukturách v zahraničí a v zahraničních operacích. Tento výcvik a dosažení zkušeností, na které Ministerstvo obrany musí vynakládat nemalé finanční prostředky, vytváří soubor předpokladů zcela nezbytných pro výkon služby ve služebním zařazení vrchní praporčík Armády České republiky. Právě s ohledem na vynaložené výdaje je žádoucí motivovat vojáky pro obsazení této pozice a využít tak zkušenosti a schopnosti ve prospěch nejen Armády České republiky ale celého Ministerstva obrany. Navrhuje se mu tak stabilizační příspěvek ve výši 14 tis. Kč.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s Ústavou České republiky, ústavním pořádkem a právním řádem České republiky.
Zhodnocení bylo provedeno především ve vztahu k čl. 1 a 2 Ústavy České republiky. Jsou respektovány články 2, 3 a 4 Listiny základních práv a svobod. Navrhovaná úprava stabilizačního příspěvku je projevem legitimní normotvorné pravomoci vlády, která je oprávněna vydávat nařízení k provedení zákona v jeho mezích. Vláda České republiky je podle Ústavy oprávněna vydávat nařízení vlády jako podzákonné právní předpisy. Tato pravomoc je realizována v souladu s principem dělby moci, kdy vlády jako vrcholný orgán výkonné moci může v mezích zákonného zmocnění konkretizovat zákonnou úpravu.
Předkládaný návrh nařízení vlády navazuje na existující právní rámec upravující odměňování vojáků. Návrh nařízení vlády je v souladu se zmocněním uvedeným v § 70b odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, k jehož provedení je vydáno. Vláda je zmocněna citovaným ustanovením zákona č. 221/1999 Sb. stanovit seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky a Vojenské policie a určit konkrétní výši stabilizačního příspěvku.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná právní úprava neimplementuje právo EU. Návrh nařízení vlády je v souladu se zásadou zákazu diskriminace v odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (mezi muži a ženami dle čl. 157 SFEU a směrnice 2006/54/ES, na základě věku dle směrnice 2000/78/ES a na základě jiných diskriminačních důvodů dle směrnic 2000/78/ES a 2000/43/ES nebo dle čl. 21 Listiny základních práv EU). Judikatura Soudního dvora EU uznává také tzv. princip jednoho zdroje, tedy musí být zaručen nediskriminační způsob odměňování všech subjektů odměňovaných z jednoho zdroje – v tomto případě ze státního rozpočtu (viz rozsudky C-320/00 ve věci Lawrence a C-256/01 ve věci Allonby). Návrh nařízení vlády je tak s právem EU plně slučitelný.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Odměňování vojáků z povolání je národní záležitostí, která není upravena mezinárodními smlouvami. Proto ze své povahy nemůže být v rozporu se závazky České republiky z mezinárodních smluv vyplývajících.
6 . Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky
Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, které by bylo technickým předpisem.
7. Informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu (ve vztahu k ne/obsaženým ustanovením, která by byla svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky)
Návrh nařízení vlády nespadá do okruhu předpisů, které podléhají oznamovací povinnosti.
8. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci
Návrh nařízení vlády nepodléhá konzultaci s ECB.
9. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhované opatření cílí na stabilizaci celkem 282 vojáků z povolání a roční dopady jsou kalkulovány ve výši 116, 3 mil. Kč jak na stabilizačním příspěvku, tak na příslušenství. Přímé dopady na rozpočtové prostředky představují částku 116, 3 Kč. Tím, že je navrhovaná účinnost od 1. července 2025, budou dopady v letošním roce poloviční. Ministerstvo obrany má tyto prostředky jak pro letošní rok, tak pro roky následující plně zabezpečeny ve státním rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany, a to bez požadavků na jejich další navyšování. Podrobnější kalkulace je uvedena ve zvláštní části.
Jiné nároky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nejsou identifikovány a další navrhované změny nepředstavují rozpočtové dopady.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Práva a povinnosti vojáků z povolání jakožto fyzických osob zůstávají zachovány, avšak v důsledku nařízení získají dotčené skupiny vojáků právo na vyšší stabilizační příspěvek. Navrhované nařízení nemá dopad na právnické osoby.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na podnikatelské prostředí. Cílem je stabilizovat a navýšit kapacitu určitých specializovaných profesí v AČR, a učinit tak AČR v tomto ohledu konkurenceschopnější na českém pracovním trhu, zejména s ohledem na soukromou sféru, kde lékaři a zubaři bývají mnohdy lépe platově ohodnoceni.
12. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Návrh nařízení vlády nemá negativní dopady na osoby sociálně slabé ani na osoby se zdravotním postižením. Návrh nemá žádné dopady na sociální sféru ani na národnostní menšiny. Navrhovaná právní úprava má sociální dopad pouze na vojáky na pozicích lékařů a zubařů a dále na vrchního praporčíka AČR. Těmto osobám se navyšuje stabilizační příspěvek a tím jim umožňuje setrvat ve stávajícím zaměstnání a plnit své finanční závazky.
13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Princip zákazu diskriminace z důvodu pohlaví jako normativní a aplikační zásada je upravena v § 2 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Předkládaná novela nařízení vlády do principu zákazu diskriminace z důvodu pohlaví nezasahuje.
Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh nařízení vlády se týká postavení fyzických osob, bylo provedeno hodnocení dopadů návrhu na rovnost žen a mužů. Lze konstatovat, že návrh nezakládá žádné rozdíly mezi vojákyněmi a vojáky v postupu při určování výše stabilizačního příspěvku vojákům z povolání. Návrhem nařízení vlády se nemění postavení žen a mužů a návrh má neutrální dopad na jejich rovnost, neboť se vztahuje na všechny vojáky z povolání, a to bez rozdílu pohlaví.
14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Bez dopadu.
15. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Bez dopadu.
16. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh právního předpisu má pozitivní dopad na obranu státu. Jde především o udržení klíčové schopnosti poskytování zdravotní péče vojákům z povolání, která má bezesporu pozitivní dopad na jejich výkon služby. Udržení zdravotní péče umožní pokračovat v náročném výcviku a nasazení vojenských jednotek při realizaci nebezpečných činností, jejichž zdravotnické zabezpečení je nedílnou součástí (výkon služby s výbušninami a jinou ostrou municí, výkon služby za zvlášť nebezpečných podmínek, v náročných klimatických podmínkách apod.). Pozitivní je i motivace k obsazení prestižní pozice vrchního praporčíka AČR.
17. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nařízení vlády se netýká ochrany soukromí ani osobních údajů.
18. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Bez dopadu, návrhem není ze své podstaty zakládána veřejná podpora.
19. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Návrh nařízení vlády z hlediska své podstaty nezakládá žádná korupční rizika. Určením výše stabilizačního příspěvku v právním předpise v pevné částce je eliminován jakýkoli prostor pro korupční jednání.
20. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení (pokud se navrhuje)
Nenavrhuje se.
21. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti dříve než počátkem patnáctého dne následujícího po dni jejího vyhlášení (pokud se navrhuje)
Nenavrhuje se. Návrh nařízení vlády je provázán s novelou zákona o vojácích z povolání, k jehož provedení je vydáváno. Je tak žádoucí sladit účinnost novely zákona o vojácích z povolání a tohoto nařízení vlády. Navrhuje se tak shodná účinnost, a to dnem 1. července 2025.
22. Odůvodnění odchylek v postupu projednání návrhu právního předpisu (pokud se navrhují a jsou odlišné od předchozích) (jsou-li navrhovány, může být konzumováno předchozími kapitolami)
Nenavrhuje se.
II. Zvláštní část
K čl. I (nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 68/2015 Sb., o stanovení seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizačního příspěvku)
K úvodní věta
Zákonem č. 99/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony bylo změněno zmocňovací ustanovení § 70b zákona o vojácích z povolání.
K § 2 písm. a)
Ministerstvo obrany cílí na vojáky z povolání po ukončení specializované způsobilosti. Po jejím dosažení jsou jmenováni do vojenské hodnosti kapitán, této vojenské hodnosti stanovila vláda s účinností od 1. ledna 2025 služební tarif ve výši 58 870 Kč měsíčně (nařízení vlády č. 59/2015 Sb.). Tito vojáci mají v současné době přiznán výkonnostní příplatek v průměrné výši 2 108 Kč měsíčně, jen šest z nich splňuje výkonem služby podmínky nároku na zvláštní příplatek. Jejich průměrný služební plat je tak ve výši 63 421 Kč, k tomu splňují podmínky nároku na stabilizační příspěvek ve výši 16 900 Kč měsíčně a k pravidelným složkám příjmu lze započítat i služební příspěvek na bydlení, jehož průměrná výše je 3 307 Kč měsíčně. Lékařům v hodnosti kapitán tak náleží pravidelný měsíční příjem v průměrné výši 83 628 Kč, při zohlednění navrhované výše stabilizačního příspěvku by šlo o cílovou hodnotu 122 728 Kč měsíčně.
Částka stabilizačního příspěvku ve výši 56 000 Kč se navrhuje pro všeobecné praktické lékaře a zubní lékaře, kteří soustavně poskytují zdravotní služby u vojenského poskytovatele zdravotních služeb. Vojenští poskytovatelé zdravotních služeb jsou definitivním výčtem uvedeni ve vyhlášce č. 156/2015 Sb., o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli, oborech ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb, a podmínkách organizace plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic (o podmínkách poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli). Podmínka poskytování zdravotních služeb u vojenského poskytovatele zdravotních služeb je stanovena proto, že někteří lékaři pro udržování své odborné způsobilosti poskytují se souhlasem služebního orgánu zdravotní služby i mimo rezort Ministerstva obrany. V případě všeobecných praktických lékařů a zubních lékařů to není časté, ale vyloučené to není. Pokud by poskytoval takový lékař zdravotní služby mimo vojenského poskytovatele zdravotních služeb, problém s nedostatkem všeobecných praktických lékařů a zubních lékařů by to neřešilo. Slovem soustavně se cílí na to, aby všeobecný praktický lékař a zubní lékař poskytoval zdravotní služby opakovaně a trvale. Zákonem č. 95/2004 Sb. je stanoven minimální rozsah poskytování zdravotních služeb na to, aby si lékař udržel odbornou způsobilost, v rozsahu 8 hodin týdně. Zpravidla vojáci – všeobecní praktičtí lékaři a zubní lékaři poskytují zdravotní služby v rozsahu poloviny týdenní doby služby, zbývající část doby služby zkonzumuje administrativa a zabezpečení rizikových výcvikových aktivit s nezbytným zdravotním zabezpečením, které většinou formou přítomnosti na takových aktivitách, prevencí rizika, ale v drtivé většině bez přímého poskytování zdravotních služeb. Současně minimálním rozsahem poskytování zdravotních služeb se cílí na „snížené úvazky“ v případě sladění rodinného a služebního života.
Částka stabilizačního příspěvku ve výši 56 000 Kč měsíčně vychází ze tří faktorů. Prvním faktorem je situace na trhu práce, kdy je všeobecnému praktickému lékaři standardně nabízena čistá mzda 80–120 tis. Kč měsíčně. U zubního lékaře se jedná dokonce o 100–200 tis Kč měsíčně. Zároveň mnozí zaměstnavatelé nabízí možnosti participace na zisku a benefity typu kratší týdenní úvazek, náborový příspěvek, služební byt apod. Předkladatel si je vědom statistiky ČSÚ Mzdy ve zdravotnictví 2013-2023, podle které je průměrná mzda všeobecného praktického lékaře a zubního lékaře nižší, nicméně z hlediska zachování personálu není průměrná mzda dle statistiky ČSÚ rozhodujícím faktorem a zohledňuje pouze osoby v zaměstnaneckém pracovněprávním vztahu. Rozhodující je, že vojenští všeobecní praktičtí lékaři a zubní lékaři odchází do civilu z důvodu výše uvedených nabídek výdělků.
Druhým faktorem je finanční přínos všeobecného praktického lékaře a zubního lékaře. Při kalkulaci typického dne všeobecného praktického lékaře nebo zubního lékaře se vychází z hodinové sazby kolem 1 000 Kč za hodinu, což je konzervativní výpočet. Kalkulace nezohledňuje platby za služby nehrazené ze zdravotního pojištění.
Třetím faktorem je skutečnost, že všeobecný praktický lékař je specifický obor s vysokou mírou osobní odpovědnosti a administrativní zátěží práce v neustále se měnícím legislativním prostředí. Vedle toho lékaři primární péče musejí pracovat ve svém oboru, přičemž mají do značné míry odlišné spektrum pacientů. K tomu musí znát specifika zabezpečovaného vojska, způsob vedení bojové činnosti, proces rozhodování a plánování. Musejí znát zásady komunikace v polních podmínkách, způsob činnosti léčebně odsunového systému a řadu dalších specifik, které se specialistů ve vojenských nemocnicích nedotýkají.
Zvýšený stabilizační příspěvek je pro všeobecné praktické lékaře a zubní lékaře navrhovaný o 24 000 Kč vyšší oproti lékařům v jiných specializacích. Částka je výsledným kompromisem mezi civilními nabídkami zaměstnaní pro všeobecné praktické lékaře a zubní lékaře a zároveň částkou, která zohledňuje ekonomický přínos lékařů v těchto specializacích. Jedná se o částku, jíž se dosáhne zamýšleného cíle, tedy stabilizace příslušného vojenského lékařského personálu, a která zároveň představuje nejnižší možnou finanční zátěž pro veřejný rozpočet.
Závěrem je také nutné konstatovat, že v případě, že by vojenští poskytovatelé nebyly schopni zajistit poskytovaní zdravotních služeb svými lékaři, muselo by dojít k outsourcingu poskytování zdravotních služeb. Takto poskytované služby soukromým poskytovatelem by byly násobně dražší, než je výše uvedená kalkulace. Zároveň je nutné upozornit, že česká legislativa počítá s tím, že některé úkony činí výlučně vojenští poskytovatelé zdravotních služeb a nelze je tedy outsourcovat do civilního sektoru. Stejně tak by došlo k omezení schopností, kterými AČR musí disponovat v rámci závazků ČR vůči NATO.
Nárok na stabilizační příspěvek pro lékaře se získanou způsobilostí k samostatnému výkonu povolání je založen již v současné době, a to ve výši 16 900 Kč měsíčně. Navrhuje se zvýšení stabilizačního příspěvku na částku 32 000 Kč měsíčně. Tato výše stabilizačního příspěvku by se vztahovala i na lékaře, který poskytuje zdravotní služby v oboru všeobecného praktického lékařství a zubního lékařství a který by z nějakého konkrétního důvodu neposkytoval zdravotní služby u vojenského poskytovatele zdravotních služeb. V praxi by se mohlo jednat o vyslání lékaře do aliančních struktur, kde by poskytoval zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení NATO. Jak bylo uvedeno v části 1.1 k valorizaci služebních tarifů pro vojáky z povolání, a tedy i pro vojenské lékaře, došlo od roku 2017 v minimální výši, pouze v roce 2023 ve výši 10 %, přičemž úprava výše stabilizačního příspěvku pro lékaře byla provedena naposledy v roce 2017 o částku 2 900 Kč měsíčně. Naproti tomu odměňování v civilním sektoru bylo u této skupiny personálu pravidelně valorizováno v průměru o 7,5 % ročně. Zvýšením stabilizačního příspěvku skokově o 15 100 Kč měsíčně se tak dorovnává deficit v odměňování, který za poslední 8 let nebyl realizován. Navýšení stabilizačního příspěvku o 15 100 Kč (stávajících 16 900 Kč + 15 100 Kč je 32 000 Kč) je reakcí na změnu výše zmíněného odměňování lékařů, kteří nejsou vojáky z povolání, ke které došlo od ledna 2024 na základě dohody uzavřené mezi Ministerstvem zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařským odborovým klubem – Svazem lékařů českých a Českou lékařskou komorou. Lékařům se získanou specializovanou způsobilostí, kteří nejsou vojáky z povolání byl s účinností od 1. ledna 2024 zvýšen osobní příplatek o 15 000 Kč za měsíc. Navýšení stabilizačního příspěvku lékařům – vojákům z povolání o navrhovaných 15 100 Kč s více než ročním zpožděním zajistí odpovídající navýšení platů i těmto, shodně odborně způsobilým lékařům. I v tomto případě se jedná o částku, jíž se dosáhne zamýšleného cíle, tedy stabilizace příslušného vojenského lékařského personálu, a která zároveň představuje nejnižší možnou finanční zátěž pro veřejný rozpočet.
Finanční dopady navrhovaných opatření:
Navrhované opatření cílí na stabilizaci vojenských všeobecných praktických lékařů a zubních lékařů, kteří poskytují zdravotní služby u vojenských poskytovatelů zdravotních služeb, a to konkrétně zvýšením stabilizačního příspěvku ze stávajícího 2,4násobku na 8násobek základní výše stabilizačního příspěvku (zvýšení stabilizačního příspěvku o částku 39 100 Kč měsíčně). Při navýšení stabilizačního příspěvku v této výši cílí opatření na celkem 99 vojáků z povolání v rozpočtové části Ministerstva obrany (vojenské útvary a vojenská zařízení Ozbrojených sil České republiky, jejichž výdaje jsou plně hrazeny ze státního rozpočtu) a představuje roční rozpočtové dopady v běžných výdajích na stabilizačním příspěvku ve výši 46,5 mil. Kč (99 vojáků x 39 100 Kč x 12 měsíců), včetně souvisejícího pojistného celkem 62,2 mil. Kč. Dále opatření cílí na 26 vojáků z povolání - lékaře v příspěvkových organizacích zřízených Ministerstvem obrany a zde jsou kalkulovány vícenáklady 12,2 mil. Kč (26 vojáků x 39 100 Kč x 12 měsíců), včetně souvisejícího příslušenství pak 16,3 mil. Kč.
V případě návrhu na stabilizaci lékařů v jiných oborech než v oborech všeobecných praktických lékařů a zubních lékařů se navrhuje zvýšení stabilizačního příspěvku ze stávajícího 2,4násobku na 4,6násobek základního výše stabilizačního příspěvku (zvýšení stabilizačního příspěvku o částku 15 100 Kč měsíčně). Při navýšení stabilizačního příspěvku v této výši cílí opatření na celkem 70 vojáků z povolání v rozpočtové části Ministerstva obrany a představuje roční rozpočtové dopady v běžných výdajích na stabilizačním příspěvku ve výši 12,7 mil. Kč (70 vojáků x 15 100 Kč x 12 měsíců), včetně souvisejícího pojistného celkem 17,0 mil. Kč. Dále opatření cílí na 86 vojáků z povolání - lékaře v příspěvkových organizacích zřízených Ministerstvem obrany a zde jsou kalkulovány vícenáklady 15,6 mil. Kč (86 vojáků x 15 100 Kč x 12 měsíců), včetně souvisejícího příslušenství pak 20,8 mil. Kč.
Ministerstvo obrany má tyto prostředky pro jak pro letošní rok, tak pro roky následující plně zabezpečeny v rámci schválených limitů rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany, a to bez požadavků na jejich další navyšování.
Shrnutí dopadů:
počet VZP částka v Kč stabilizační příspěvek v mil. Kč včetně příslušenství v mil Kč VPL a ZL v rozpočtové části 99 39100 46,5 62,2 v příspěvkových organizacích 26 39100 12,2 16,3 ostatní lékaři v rozpočtové části 70 15100 12,7 17,0 v příspěvkových organizacích 86 15100 15,6 20,8 roční dopady celkem 281 87,0 116,3 dopady pro rok 2025 281 43,5 58,2
K § 2 písm. a) bod 1 a 2
Viz odůvodnění k § 2 písm. a).
K § 2 písm. n)
Původním zámyslem z roku 2015 bylo poskytovat stabilizační příspěvek ve zvýšené částce vojákům z povolání, kteří vykonávají činnosti příslušníka právní podpory (pokud dosáhli stanoveného vzdělání) při sjednávání mezinárodních smluv a na ně navazujících dohod k vymezení postavení a činnosti ozbrojených sil při plnění mezinárodních závazků České republiky a při tvorbě právních předpisů. Použitím kumulativní spojky „a“, ve významu Legislativních pravidel vlády, bylo cíleno pro nárok na stabilizační příspěvek ve zvýšené částce na výkon obou činností.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu prezentovaném v odstavci 18 rozsudku sp. zn. 9 As 22/2022-30 ale „ názor správních orgánů, že k přiznání stabilizačního příspěvku ve zvýšené míře je třeba vykonávat obě tyto činnosti, je tudíž nesprávný …“. S ohledem na toto konstatování se precizuje ustanovení písmene n) vložením slova současně tak, aby byl nezpochybnitelný požadavek na kumulativní výkon obou činností.
K § 2 písm. w)
Aktuálním nařízením vlády č. 68/2015 Sb. jsou definitivním výčtem uvedeny nejnáročnější služební činnosti, ke kterým je katalogem přiřazena vojenská hodnost z hodnostního sboru generálů. Je-li voják z povolání na některé z těchto služebních míst služebně zařazen, splňuje podmínky nároku na stabilizační příspěvek ve zvýšené částce, protože výkon definovaných činností mu vyplývá přímo ze služebního zařazení. Aktuálně se toto stanovení týká jen některých služebních míst spojených s komplexním řízením a velením v hodnostním sboru generálů. Požadavek na zařazení činností vrchního praporčíka AČR mezi činnosti s nárokem na stabilizační příspěvek ve zvýšené částce vychází požadavku na výkon činností spojených s tím, že je vrchní praporčík AČR nadřízen všem příslušníkům v hodnostních sborech praporčíků, poddůstojníků a mužstva, je odpovědný za plánování a řízení kariér vojáků v hodnostních sborech praporčíků, poddůstojníků a mužstva, jejich vzdělávání a profesní růst, je povinen prosazovat rozhodnutí a záměry náčelníka Generálního štábu AČR a velení rezortu MO.
Jde o jedinečné a nezastupitelné činnosti, a to zejména ve vztahu k vojákům v hodnostních sborech praporčíků, poddůstojníků a mužstva. Jedná se o funkci na strategickém stupni velení a řízení. K dobrému výkonu těchto činností patří i dlouhodobé a trvalé sebevzdělávání v oblastech managementu, psychologie, leadershipu, jazykové vzdělávání. Tyto činnosti jsou také mnohdy spojeny s „mimoslužebními aktivitami“, jako jsou prezentační akce na veřejnosti. Proto je třeba k výkonu takovýchto činnosti vybírat pouze ty nejschopnější praporčíky, kterým je třeba na druhou stranu k výkonu jejich služby poskytnout i nejlepší podmínky. Mezi tyto podmínky patří i jejich odměňování.
Vojákovi ve služebním zařazení se stanovenou vojenskou hodností štábní praporčík je v současné době stanoven služební plat v celkové výši od 65 990 Kč až po 70 990 Kč měsíčně. Ve služebním zařazení vrchní praporčík AČR náleží vojákovi jen služební tarif, který je ve výši 65 990 Kč měsíčně. Pokud ve výběru uspěje voják z povolání, který je již jmenován do hodnosti štábního praporčíka (ministerstvo má v organizační struktuře celkem 44 služebním míst se stanovenou vojenskou hodností štábní praporčík), kterému náležel zvláštní příplatek (v současné době až 5 000 Kč měsíčně), pak společně se služebním zařazením na prestižní a jedinečnou pozici vrchní praporčík AČR dochází i vydání rozhodnutí o nové výši služebního platu, který je nižší. Tento paradox je tak pro některé vojáky důvodem se do výběru nehlásit. Služební zařazení vrchní praporčík AČR je vrcholné zařazení pro vojáka v hodnostním sboru praporčíků, je obsazována vojákem z povolání, který „prošel“ všemi hodnostmi od svobodníka až po nadpraporčíka, má tak praxi 20-25 let. Takové praxi odpovídá fyzický věk přes 40 let a takoví kandidáti jsou téměř na konci kariéry ve služebním poměru vojáka z povolání. Vzhledem ke svému věku a konci kariéry vojáci zvažují alternativní pracovní příležitosti, pokles příjmu tak nepůsobí příliš motivačně.
Se zohledněním těchto okolností se navrhuje spojit výkon činností vrchního praporčíka AČR s nárokem na stabilizační příspěvek ve výši 14 000 Kč měsíčně. Takto nastavená výše pokrývá ztrátu nároku na zvláštní příplatek. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediného vojáka z povolání, jsou kalkulovány vícenáklady v běžných výdajích v roční výši 84 tis. Kč, včetně příslušenství pak 112,4 tis. Kč. Ministerstvo obrany má tyto prostředky jak pro letošní rok, tak pro roky následující plně zabezpečeny v rámci schválených limitů rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany, a to bez požadavků na jejich další navyšování.
K § 3 odst. 9 a 10
Viz odůvodnění k § 2 písm. a).
K § 3 odst. 11
V návaznosti na vložení odstavce 9 a 10 je nutné přečíslovat odstavce § 3. V reakci na připomínku Úřadu vlády se navrhuje doplnit do § 3 odst. 11 obdobné ustanovení, které je použito pro vazbu služebního platu na kratší základní týdenní dobu služby stanovenou v § 66 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb. Konkrétně se navrhuje, aby vojákovi, který má povolenu kratší týdenní dobu služby, se stabilizační příspěvek podle odstavců 1 až 10 úměrně krátil, nejméně však na částku 7 000 Kč měsíčně. To by se neaplikovalo v případě, kdy je vojákovi přechodně stanovena kratší týdenní doba služby ze zdravotních důvodů na základě rozhodnutí přezkumné komise. Minimální výše stabilizačního příspěvku v částce 7 000 Kč měsíčně koresponduje s ustanovením § 70b odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., jako základní zákonem stanovená měsíční výše stabilizačního příspěvku. Pokud ze zdravotních důvodů je vojákovi nařízena kratší týdenní doba služby, navrhuje se obdobně jako u služebního platu krácení neaplikovat.
K § 4
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
K čl. II
Nařízení vlády nabude standardně podle zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv k 1. 7. 2025, a to v souvislosti s nabytím účinnosti novely zákona o vojácích z povolání.