I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Návrh novely nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, je předkládán z důvodu potřeby zajištění zvýšení služebních tarifů a úpravy rozpětí zvláštního příplatku v jednotlivých rizikových skupinách.
V důsledku úsporných opatření vlády, která byla přijímána s ohledem na stav veřejných financí, byly v posledních pěti letech valorizovány služební platy vojáků z povolání jen třikrát. Z tohoto důvodu došlo k propadu reálného příjmu vojáků z povolání v porovnání s vývojem průměrné mzdy v národním hospodářství. Podle interních rozborů je pokles reálného příjmu vojáků z povolání jedním z důvodů snížení zájmu o službu ve služebním poměru vojáka z povolání, a to se projevuje v klesajícím tempu zvyšování počtů vojáků z povolání výrazněji v posledních čtyřech letech. Výraznější přírůstky vojenského personálu byly zaregistrovány právě po změně systému odměňování vojáků z povolání po roce 2015, po roce 2020 se tempo zvyšování počtů vojáků z povolání zpomalilo, což lze přehledně znázornit následující tabulkou.
Rok Náborový cíl Jeho splnění/přírůstky Úbytky Saldo 2015 1 850 1 858 988 870 2016 2 000 2 148 842 1 306 2017 2 000 2 174 946 1 228 2018 2 000 1 977 994 983 2019 2 200 1 892 1 186 706 2020 1 900 2 012 813 1 199 2021 1 150 1 228 890 338 2022 1 800 1 667 1 337 330 2023 2 200 1 868 1 256 612 2024 2 200 1 817 1 465 352 Celkem 19 300 18 641 10 717 7 924 Ministerstvo obrany nabízí zajímavou práci v mnoha oborech činností, přičemž v současné době jsou spuštěné nebo se připravují modernizační projekty na pořízení nové vojenské techniky včetně strategických a zvlášť významných projektů Armády České republiky. V řadě případů jde o velmi sofistikované zbraňové systémy a zařízení zpravidla ovládané pomocí pokročilé výpočetní techniky, což klade vysoké nároky na personál, který ji bude obsluhovat a udržovat v provozuschopném stavu. Pokud ministerstvo nebude mít dostatek kvalitního personálu, pak pořízení nové techniky postrádá smyslu. Zvýšení služebních platů je jedním ze souboru opatření, které cílí na udržení stávajícího vycvičeného a zkušeného personálu a na nábor občanů do služebního poměru vojáka z povolání.
Vládní analytický útvar provedl analýzu finančního ohodnocení příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Jedním ze závěrů této analýzy bylo poukázání na to, že se potenciální uchazeči o vstup do bezpečnostního sboru nebo do služebního poměru vojáka z povolání zajímají primárně o nástupní finanční ohodnocení, což lze potvrdit z vlastních poznatků armádních rekrutačních center. Ztratí-li Ministerstvo obrany konkurenční výhodu v podobě zajímavého a perspektivního výdělku, těžko bude možné udržet tempo náboru na dosažení cílových počtů vojáků z povolání a vojáků zařazených do aktivních záloh. Navrhované zvýšení služebních platů, spolu se zvýšením služebního příspěvku na bydlení a náborového příspěvku, jsou provázaná opatření směřující k návratu nadprůměrných výdělků vojáků z povolání před deseti lety. V roce 2015, kdy se spouštěl nový systém odměňování pro vojáky z povolání, dosahoval průměrný výdělek vojáka v hodnosti svobodníka bez desetikoruny 30 tis. Kč měsíčně, což bylo 112,62 % průměrné mzdy v národním hospodářství (26 629 Kč). V loňském roce dosahoval nástupní příjem vojáka ve stejné hodnosti 40 610 Kč, což je už jen 87,97 % mzdy v národním hospodářství (46 165 Kč).
Rok Národní hospodářství - ČSÚ Příjem vojáka v hodnosti svobodník Podíl 2015 služební plat 19 690 112,62% příspěvek na bydlení 3 300 stabilizační příspěvek 7 000 průměrná mzda 26 629 celkem 29 990 2024 služební plat 30 310 87,97% příspěvek na bydlení 3 300 stabilizační příspěvek 7 000 průměrná mzda 46 165 celkem 40 610 Je-li poukazováno na nástupní plat, jakožto motivační faktor pro vstup do ozbrojených sil ČR, pak i pro stávající vojáky z povolání je motivačním faktorem výše měsíčního příjmu ve vztahu k jejich rozhodování o setrvání ve služebním poměru. Jak z výše uvedené analýzy, tak i z vlastní analytické činnosti rezortu MO vyplývá, že jsou v posledních letech patrné vyšší tendence k ukončení služebního poměru po 4-6 letech trvání služebního poměru. Jde v podstatě o výkon služby po dobu prvotního kontraktu a zvyšující se neochotu ze strany vojáků prodloužit dobu trvání služebního poměru o další dobu rozhodnou (4-7 let). Jedním z uváděných faktorů odcházejících vojáků z povolání je stagnace jejich příjmů, resp. nenaplnění jejich očekávání s jeho růstem. Druhou skupinou, u které je v poslední době registrována tendence k ukončení aktivní služby, jsou zkušení vojáci s dobou služebního poměru mezi 20 a 24 lety. Jde o poměrně zkušené vojáky z povolání, kteří prošli zahraničními operacemi a které ministerstvo potřebuje k zachování kontinuity specifického know-how a předávání zkušeností služebně mladším vojákům z povolání. Nižší tempo růstu příjmů vojáků z povolání je uvedeno v následující tabulce:
Rok Národní hospodářství - ČSÚ Vojáci z povolání 2016 průměrný služební plat 31 211 příspěvek na bydlení 3 300 stabilizační příspěvek 7 000 průměrná mzda 26 629 celkem 41 511 2024 průměrný služební plat 46 827 příspěvek na bydlení 3 300 stabilizační příspěvek 7 000 průměrná mzda 46 165 celkem 57 127 nárůst nominální 19 536 15 616 procentní 173% 138% Jak bylo poukázáno výše, v posledních 5 letech byly valorizovány služební platy vojáků z povolání jen třikrát. V roce 2022 bylo rozhodnuto o plošné valorizaci ve výši 700 Kč pro každou vojenskou hodnost od svobodníka (faktická valorizace ve výši 2,61 %) až po hodnost armádní generál (0,54 %), v roce 2023 byla 10% a poslední valorizace byla s účinností od ledna letošního roku plošně o 1 500 Kč měsíčně pro každou vojenskou hodnost (od svobodníka ve výši 4,95 % až po armádního generála 1,04 %). Takto provedené valorizace jsou v porovnání s růstem mzdy v národním hospodářství nedostatečné. Má-li ministerstvo oslovit potenciální uchazeče o spojení svého profesního života s kariérou vojáka z povolání, pak i úroveň tempa zvyšování služebních platů musí odpovídat tempu růstu mzdy v národním hospodářství.
Má-li být služební plat vojáka z povolání konkurenceschopný na trhu práce v České republice, pak se musí výrazně zvýšit. Zvýší-li se o navrhovaných 15 % pro vojenské hodnosti v hodnostním sboru mužstva, poddůstojníků a praporčíků, pak pro nejnižší hodnost svobodník znamená dosažení měsíčního výdělku ve výši 49 890 Kč (z toho 36 590 Kč služební plat,
7 000 Kč stabilizační příspěvek a 6 300 Kč služební příspěvek na bydlení), což představuje v poměru k průměrné mzdě v národním hospodářství dosažené v loňském roce zvýšené o 5% nárůst (46 165 Kč x 105 % = 48 473) 102,92 %.
návrh MO průměrná mzda *) 48 473 služební plat 36 590 102,92% příspěvek na bydlení 6 300 stabilizační příspěvek 7 000 celkem 49 890 * ) průměrná mzda v národním hospodářství roku 2024 zvýšená o 5 %.
V armádách zemí, které jsou členy Severoatlantické aliance, dosahují mandatorní osobní výdaje úrovně 40 – 50 % celkových výdajů na obranu. Je tak zřejmé, že i alianční partneři „investují“ finanční prostředky na získání a udržení kvalitního personálu. V České republice dosáhly mandatorní výdaje v loňském roce 27,62 % celkových výdajů kapitoly 307 – Ministerstvo obrany (rozpočet kapitoly po změnách 156,3 mld. Kč, z toho mandatorní výdaje 43,73 mld. Kč). Navrhovaná opatření jak ve služebním příspěvku na bydlení, tak ve služebním platu představují zvýšení mandatorních výdajů cca na hodnotu 32,1 %.
Změny ve výši služebních tarifů se využívá ke zvýšení rozpětí (zvyšuje se pouze horní limit) zvláštních příplatků pro vojáky z povolání, faktická změna výší zvláštních příplatků se však v současné chvíli neplánuje (k tomu viz blíže odůvodnění ve zvláštní části). V současné době je horní hranice zvláštního příspěvku ve výši 8 000 Kč měsíčně, podle novelizovaného § 68c odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb. se výše příplatku zvyšuje od 1. července 2025 na hodnotu 10 000 Kč měsíčně.
Ke zmírnění rozpočtových dopadů se navrhuje v souladu s rozhodnutím vlády ze dne 4.6.2025 k materiálu “Návrh na zvýšení finančního ohodnocení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů s cílem stabilizace personálu u těchto složek“ realizace zvýšení služebních tarifů pro vojenské hodnosti svobodník až štábní praporčík o 15 % rozložit rovnoměrně (polovinou) s účinností 1. července 2025 a 1. ledna 2026. Obdobně se navrhuje 10% valorizaci služebních tarifů pro vojenské hodnosti poručík až armádní generál rozložit rovnoměrně do shodných termínů účinnosti.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Minimální služební tarify pro vojáky z povolání jsou stanoveny v § 68 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., vláda je zmocněna k úpravě služebních tarifů nařízením, přičemž vláda nesmí stanovit služební tarify nižší než minimální. Tímto nařízením je nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příspěvku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Požadovaného cíle v podobě zvýšení služebních tarifů a zvýšení zvláštních příplatků pro vojáky z povolání není možné dosáhnout jiným způsobem než novelizací nařízení vlády č. 59/2015 Sb., popř. vydáním nového nařízení vlády
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 78 Ústavy. Návrh nařízení vlády je v souladu se zmocněním uvedeným v § 68 odst. 2 a § 68c odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, k jehož provedení je vydáváno. Vláda je zmocněna stanovit nařízením výši služebních tarifů (ne nižších, než jsou minimální služební tarify stanovené pro jednotlivé vojenské hodnosti v § 68 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb.) a podle § 68c odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb. pak druhy služebních činností v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života nebo zdraví, a výši zvláštního příplatku.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná právní úprava neimplementuje právo EU. Návrh nařízení vlády je v souladu se zásadou zákazu diskriminace v odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (mezi muži a ženami dle čl. 157 SFEU a směrnice 2006/54/ES, na základě věku dle směrnice 2000/78/ES a na základě jiných diskriminačních důvodů dle směrnic 2000/78/ES a 2000/43/ES nebo dle čl. 21 Listiny základních práv EU). Judikatura Soudního dvora EU uznává také tzv. princip jednoho zdroje, tedy musí být zaručen nediskriminační způsob odměňování všech subjektů odměňovaných z jednoho zdroje – v tomto případě ze státního rozpočtu (viz rozsudky C-320/00 ve věci Lawrence a C-256/01 ve věci Allonby). Návrh nařízení vlády je tak s právem EU plně slučitelný.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Odměňování vojáků z povolání je národní záležitostí, která není upravena mezinárodnímu smlouvami. Proto ze své povahy nemůže být v rozporu se závazky České republiky z mezinárodních smluv vyplývajících.
6. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky
Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, které by bylo technickým předpisem.
7. Informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu (ve vztahu k ne/obsaženým ustanovením, která by byla svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky)
Návrh nařízení vlády nespadá do okruhu předpisů, které podléhají oznamovací povinnosti.
8. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci
Návrh nařízení vlády nepodléhá konzultaci s ECB.
9. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhované opatření cílí na všechny vojáky z povolání, kteří splňují podmínky nároku na služební plat. Pro letošní rok jsou kalkulovány rozpočtové dopady ve výši 752,5 mil. Kč včetně souvisejícího příslušenství. Tyto prostředky je schopné Ministerstvo obrany zabezpečit přesunem z běžných provozních výdajů do prostředků na platy a souvisejícího příslušenství v plném rozsahu. V souvislosti s navrhovaným opatřením bude nezbytná změna závazných ukazatelů zaměstnanosti stanovených státním rozpočtem kapitoly 307 – Ministerstvo obrany, která bude provedena rozpočtovým opatřením Ministerstva financí na základě žádosti Ministerstva obrany. Jak je uvedeno výše, v souvislosti se zvýšením horní hranice zvláštního příplatku se nepředpokládají zvýšené výdaje v prostředcích na služební platy vojáků z povolání.
Pro rok 2026 bude valorizace služebních tarifů představovat zvýšené výdaje ve výši 3,119 mld. Kč včetně souvisejícího příslušenství. Pokud bude nařízení vlády schváleno do 30. června 2025, budou tyto vícenáklady na služební platy a související pojistné pro rok 2026 zahrnuty do návrhu státního rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany jako trvalý vliv. Ministerstvo obrany deklaruje, že tyto výdaje jak za rok 2025, tak za roky následující budou plně hrazeny z rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany bez jakéhokoli požadavku na jeho zvýšení.
Jiné nároky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nejsou identifikovány a další navrhované změny nepředstavují rozpočtové dopady.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Práva a povinnosti vojáků z povolání jakožto fyzických osob jsou stanovena zákonem a zůstávají zachována. V důsledku nařízení se upravuje výše služebního tarifu dotčených skupin vojáků. S ohledem na to, že se jedná o zvýšení výše služebního tarifu, předpokládá se pozitivní dopad do majetkové sféry vojáků. Protože subjektem návrhu nařízení jsou výlučně fyzické osoby, nemůže mít dopad na právnické osoby.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na podnikatelské prostředí České republiky.
12. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Návrh nařízení vlády má pozitivní sociální dopad, jelikož zvyšuje služební tarify vojákům z povolání, a tím zlepšuje jejich finanční situaci a životní úroveň. Návrh nemá negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé ani na osoby se zdravotním postižením. Návrh nemá žádné dopady na národnostní menšiny.
13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh nařízení vlády se týká postavení fyzických osob v rezortu obrany, bylo provedeno hodnocení dopadů návrhu na rovnost žen a mužů. Lze konstatovat, že návrh nezakládá žádné rozdíly mezi vojákyněmi a vojáky v postupu při určování výše služebních tarifů a zvláštního příplatku vojákům z povolání. Návrhem nařízení vlády se nemění postavení žen a mužů a návrh má neutrální dopad na jejich rovnost, neboť se vztahuje na všechny vojáky z povolání, a to bez rozdílu pohlaví..
14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na životní prostředí.
15. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
(Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na ochranu práv dětí.
16. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Materiál má pozitivní dopad na bezpečnost a obranu státu, jelikož opatření v prostředcích na služební platy je navrhováno s cílem zvýšit zájem občanů o službu ve služebním poměru vojáka z povolání a současně zvýšit zájem stávajících vojáků z povolání o setrvání ve služebním poměru. Tím se sekundárně sleduje naplňování cílů vytýčených ozbrojeným silám České republiky právními předpisy, koncepčními dokumenty a cíli vyplývajícími z mezinárodních závazků.
17. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů, neboť je jen parametrickou změnou. Návrh nařízení vlády nepředstavuje zvláštní úpravu žádné povinnosti ani oprávnění subjektů osobních údajů. Návrh není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani s novým zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh nařízení vlády je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které je přímo použitelné od 25. května 2018.
Navrhovaná úprava nemá dopad na ochranu soukromí.
18. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrhem není ze své podstaty zakládána veřejná podpora.
19. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Návrh novely nařízení vlády z hlediska své podstaty nezakládá žádná korupční rizika. Určením konkrétní výše služebního tarifu a zvláštního příplatku právním předpisem je eliminován jakýkoli prostor pro korupční jednání.
20. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení (pokud se navrhuje)
Nenavrhuje se.
21. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti dříve než počátkem patnáctého dne následujícího po dni jejího vyhlášení (pokud se navrhuje)
Respektujíc ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje pevně účinnost dnem 1. července 2025 a 1. ledna 2026. Rozdělená účinnost se navrhuje z důvodu rozložení rozpočtových dopadů do roku 2025 a 2026.
22. Odůvodnění odchylek v postupu projednání návrhu právního předpisu (pokud se navrhují a jsou odlišné od předchozích) (jsou-li navrhovány, může být konzumováno přechozími kapitolami)
Nenavrhuje se.
II. Zvláštní část
K čl. I (Nařízení vlády o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání)
K § 2 odst. 1
Ministerstvo obrany navrhuje zvýšení služebních tarifů vojákům z povolání, a to především z důvodu dlouhodobého trendu poklesu jejich příjmů v porovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství. Podle údajů Českého statistického úřadu se průměrná mzda v roce 2024 v porovnání s referenčním rokem 2016 zvýšila o 66,12 %, vojákům z povolání jen o 50,03 %. To s sebou přináší postupné snižování zájmu o službu ve služebním poměru vojáka z povolání, což se v posledních letech projevuje poklesem tempa růstu počtů vojáků z povolání v ozbrojených silách České republiky. Má-li především Armáda České republiky modernizovat svou techniku v podstatě ve všech druzích služby, pak je k takovému úkolu nezbytný personál.
Rok Národní hospodářství – ČSÚ Vojáci z povolání Průměrná mzda Nárůst mzdy k referenčnímu roku 2016 Meziroční nárůst Průměrný služební plat Nárůst platu k referenčnímu roku 2016 Meziroční nárůst 2016 27 790 100,00 % 0 % 31 211 100,00 % 0 % 2017 29 638 106,65 % 106,6 % 33 611 107,69 % 107,7 % 2018 32 051 115,33 % 108,1 % 38 082 122,01 % 113,3 % 2019 34 578 124,43 % 107,9 % 39 940 127,97 % 104,9 % 2020 36 176 130,18 % 104,6 % 40 392 129,42 % 101,1 % 2021 38 277 137,74 % 105,8 % 41 477 132,89 % 102,7 % 2022 39 932 143,69 % 104,3 % 41 713 133,65 % 100,6 % 2023 43 120 155,16 % 108,0 % 46 296 148,33 % 111,0 % 2024 46 165 166,12 % 107,1 % 46 827 150,03 % 101,1 % Predikce při zvýšení průměrné mzdy o 5 % Při realizaci navrhovaného opatření 2025 48 473 174,43 % 105,0% 52 965 169,70 % 113,1 % K eliminaci tohoto propadu se navrhuje zvýšit služební tarify pro vojenskou hodnost svobodník až štábní praporčík o 15 % a pro vojenské hodnosti v hodnostním sboru důstojníků a generálů o 10 %. Specifickou výjimkou je vojenská hodnost plukovník, viz dále. Při tomto diferencovaném přístupu se vojákům v hodnosti svobodník a poručík zvýší služební tarif o přibližně stejnou nominální hodnotu (4 780 vs. 4 580 Kč měsíčně). Navrhovaným opatřením se zvýší průměrný služební plat vojáků z povolání o 6 138 Kč měsíčně.
Pro jednotlivé vojenské hodnosti se navrhují tyto cílové výše služebních tarifů:
Hodnost dnes 15% nomin. + % + Svobodník 31 810 36 590 4 780 15,03 Desátník 33 390 38 400 5 010 15,00 Četař 35 130 40 400 5 270 15,00 Rotný 40 310 46 360 6 050 15,01 Rotmistr 42 910 49 350 6 440 15,01 Nadrotmistr 45 530 52 360 6 830 15,00 Praporčík 48 410 55 680 7 270 15,02 Nadpraporčík 51 550 59 290 7 740 15,01 Štábní praporčík 65 990 75 890 9 900 15,00 Hodnost dnes 10% nomin. + % + Poručík 45 790 50 370 4 580 10,00 Nadporučík 51 550 56 710 5 160 10,01 Kapitán 58 780 64 660 5 880 10,00 Major 65 990 72 590 6 600 10,00 Podplukovník 73 210 80 540 7 330 10,01 Plukovník 87 650 102 000 14 350 16,37 Brigádní generál 102 080 112 290 10 210 10,00 Generálmajor 116 490 128 140 11 650 10,00 Generálporučík 130 930 144 030 13 100 10,01 Armádní generál 145 350 159 890 14 540 10,00 Jak je z přehledu patrné, odlišný přístup byl zvolen k vojenské hodnosti plukovník. Přestože je zařazena do hodnostního sboru důstojníků, je navrhován vyšší nárůst než 10 %. Má-li být služební tarif pro vojenskou hodnost plukovníka v četných případech jedinou složkou služebního platu, pak musí odrážet složitost odpovědnost a namáhavost požadovaného výkonu služby. Je-li vojenská hodnost pro vojáky z povolání de facto platovou třídou, pak musí být zachován odstup ve výši odměny za výkon služby mezi hodností podplukovník a plukovník, protože podle nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění pozdějších předpisů, rozdíl ve vztahu ke složitosti, namáhavosti, ale především odpovědnosti mezi nimi je. Vojákovi ve služebním zařazení se stanovenou vojenskou hodností plukovník výkonnostní příplatek podle § 68a odst. 8 zákona č. 221/1999 Sb. nenáleží, podle důvodové zprávy k tomuto ustanovení (zákon č. 332/2014 Sb.) jde o výběrovou hodnost, pro jmenování do této hodnosti jsou vybíráni nejlepší vojáci jmenovaní do hodnosti podplukovníka. Proto je pro hodnost plukovníka ve služebním tarifu zohledněna i výše výkonnostního příplatku.
Od roku 2015 ale došlo k tzv. plošným valorizacím, které sekundárně vedly k tomu, že se snížil odstup mezi služebním tarifem podplukovníka s maximálním 15% výkonnostním příplatkem a služebním tarifem pro vojenskou hodnost plukovník. Pokud se valorizovaný služební tarif pro vojenskou hodnost podplukovník (80 540 Kč) zvýší o 15% výkonnostní příplatek (12 090 Kč), dostaneme se na částku 92 630 Kč měsíčně. Pokud by se stávající služební tarif pro hodnost plukovník (87 650 Kč) valorizoval o 10 %, pak se dostaneme na částku 96 420 Kč. Rozdíl mezi služebním tarifem pro hodnost podplukovník s maximální výší výkonnostního příplatku v měsíční výši 92 630 a služebním tarifem pro vojenskou hodnost plukovník ve výši 96 420 Kč je minimální a neodráží především odpovědnost spojenou se služebním zařazením se stanovenou vojenskou hodností plukovník. Proto se navrhuje služební tarif pro vojenskou hodnost plukovník stanovit ve výši 102 000 Kč měsíčně a tím se zachová prostor pro spravedlivou odměnu mezi vojenskými hodnostmi podplukovník, plukovník a brigádní generál.
Hodnost Valorizovaný služební tarif o 10 % s maximálním 15% výkonnostním příplatkem pro hodnosti poručík až podplukovník Rozdíl mezi sousedními hodnostmi Upravený tarif pro hodnost plukovníka Rozdíl mezi sousedními hodnostmi Poručík 57 930 57 930 Nadporučík 65 220 7 290 65 220 7 290 Kapitán 74 360 9 140 74 360 9 140 Major 83 480 9 120 83 480 9 120 Podplukovník 92 630 9 150 92 630 9 150 Plukovník 96 420 3 790 102 000 9 370 Brigádní generál 112 290 15 870 112 290 10 290 Generálmajor 128 140 15 850 128 140 15 850 Generálporučík 144 030 15 890 144 030 15 890 Armádní generál 159 890 15 860 159 890 15 860 Z důvodu rozpočtových dopadů se navrhuje valorizovat služební tarify v poloviční výši navrhovaného nárůstu k 1. červenci 2025 a o druhou polovinu zvýšit služební tarify pro vojáky z povolání k 1. lednu 2026. Za tohoto předpokladu pak jsou pro letošní rok kalkulovány rozpočtové dopady v prostředcích na služební platy vojáků z povolání ve výši 558,5 mil. Kč, včetně souvisejícího příslušenství pak 752,5 mil. Kč. Tyto prostředky je schopné Ministerstvo obrany zabezpečit přesunem z běžných provozních výdajů do prostředků na platy a souvisejícího příslušenství v plném rozsahu. V souvislosti s navrhovaným opatřením bude nezbytná změna závazných ukazatelů zaměstnanosti stanovených státním rozpočtem kapitoly 307 – Ministerstvo obrany, která bude provedena rozpočtovým opatřením Ministerstva financí na základě žádosti Ministerstva obrany. Jak je uvedeno výše, v souvislosti se zvýšením horní hranice zvláštního příplatku se nepředpokládají zvýšené výdaje v prostředcích na služební platy vojáků z povolání.
Pro rok 2026 bude valorizace služebních tarifů představovat zvýšené výdaje v prostředcích na služební platy vojáků z povolání ve výši 2,314 mld. Kč, včetně souvisejícího příslušenství pak 3,119 mld. Kč. V těchto výdajích je zohledněno i meziroční zvýšení počtů vojáků z povolání o 1 100, což je v souladu se schváleným střednědobým výhledem na roky 2026 a 2027. Pokud bude nařízení vlády schváleno do 30. června 2025, budou tyto vícenáklady na služební platy a související pojistné pro rok 2026 zahrnuty do návrhu státního rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany jako trvalý vliv.
Ministerstvo obrany deklaruje, že tyto výdaje jak za rok 2025, tak za roky následující budou plně hrazeny z rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany bez jakéhokoli požadavku na jeho zvýšení.
K § 3 odst. 1
Novelou § 68c zákona č. 221/1999 Sb. se s účinností od 1. července zvyšuje horní hranice zvláštního příplatku na hodnotu 10 000 Kč měsíčně, tedy na stejnou hodnotu, která je stanovena pro zaměstnance v pracovním poměru v § 8 odst. 2 písm. e) nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, pro státní zaměstnance v § 6 odst. 2 písm. e) nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, nebo pro příslušníky bezpečnostních sborů v § 120 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Navrhuje se zachovat rizikové skupiny a jejich obsahové vymezení, ale pro každou rizikovou skupinu se navrhuje zvýšení horního limitu o 25 %. S ohledem na valorizaci služebních tarifů pro vojáky z povolání, která se bude dotýkat všech vojáků z povolání se nepředpokládá od 1. července 2025 změna výše zvláštního příplatku přiznaného vojákům z povolání, a to pro jeho další rozpočtové dopady a pro úzkou cílovou skupinu vojáků z povolání, kterým zvláštní příplatek náleží (necelá polovina vojáků z povolání).
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
K čl. II
Pro rozložení rozpočtových dopadů tohoto nařízení vlády v čase se navrhuje realizovat valorizaci v poloviční výši k 1. červenci 2025 a v plné výši pak od 1. ledna 2026. Toto řešení je plně v souladu s ustanovením § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
Předmětné ustanovení upravující účinnost je z hlediska legislativně-technického naformulováno chybně, neboť v daném případě by toto ustanovení nemělo být členěno na pododstavce, a stávající text obsažený v písmeni a) by měl být součástí úvodní části předmětného ustanovení. Jedná se však o automaticky generovaný text v systému e-legislativy, který bohužel nelze nijak editovat.