Obecná část
Podobu státních symbolů České republiky stanoví zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb. Způsob užívání státních symbolů upravuje především zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. Dílčí otázky užívání státních symbolů České republiky jsou upraveny i v dalších právních předpisech (viz níže). Platná právní úprava stanoví státní symboly, slovně uvádí jejich popis, zachycuje jejich barevné provedení a obsahuje pravidla pro jejich užívání.
Platná právní úprava užívání státních symbolů neumožňuje oprávněným osobám užívat velký státní znak na vizitkách, internetových stránkách a při mediální prezentaci.
Platná právní úprava výslovně neupravuje povinnost oprávněných osob vyvěsit státní vlajku v den, který je vyhlášen dnem smutku nebo dnem státního smutku.
Navrhovaná právní úprava:
- rozšiřuje možnost užít velký státní znak oprávněnými osobami i při oficiální komunikaci, resp. prezentaci České republiky
- upravuje možnost používání jednobarevných napodobenin státních symbolů,
- stanoví povinnost vyvěsit státní vlajku v den smutku a v den státního smutku a stanoví způsob jejich vyhlášení,
- přesouvá skutkovou podstatu přestupku chránícího státní symboly ze zákona o přestupcích do zákona o užívání státních symbolů.
Usnesením vlády č. 74 ze dne 19. ledna 2005 byla schválena Koncepce jednotné prezentace České republiky a Ministerstvu zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra byl uložen úkol vytvořit závaznou grafickou podobu státních symbolů. K realizaci vládou schválené Koncepce jednotné prezentace České republiky je nezbytné novelizovat zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky. Novelizací citovaného zákona bude rozšířena možnost užívat státní znak České republiky oprávněnými osobami při výkonu jejich působnosti (tj. i na hlavičkových papírech, vizitkách, internetových stránkách, při mediální prezentaci apod.).
V souvislosti s novelizací zákona o užívání státních symbolů České republiky se zároveň nově upravuje používání státní vlajky při příležitosti vyhlášení dne smutku a dne státního smutku a v souladu s legislativními principy v oblasti správního trestání se novelou přesouvá již existující přestupek ze zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, do zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů, přičemž se zvyšuje sankce za jeho spáchání ze 3.000,- Kč na 10.000,- Kč.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Užívání státních symbolů není upraveno právem Evropské unie ani judikaturou Evropského soudního dvora. Mezinárodní závazky neurčují konkrétní způsoby úpravy užívání státních symbolů, s výjimkou Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhláška č. 64/1975 Sb.), která zakazuje bez zvláštního zmocnění příslušných míst užívat jako tovární nebo obchodní známky nebo jako části těchto známek, vlajky a jiné znaky státní svrchovanosti.
Navrhovaná právní úprava nebude mít hospodářský ani finanční dosah na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky ani sociální dopady a dopady na životní prostředí.
Zvláštní část
K části první - Změna zákona o užívání státních symbolů České republiky
K bodu 1 Pravidla pro užívání státních symbolů nejsou v současné době stanovena pouze v zákoně o užívání státních symbolů, ale i v příslušných ustanoveních jiných zákonů. Jedná se např. o § 33 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, o § 17 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o § 29 odst. 5 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o § 31 odst. 5 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o § 47 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, o § 108 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, o § 64b zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, či o § 76 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Protože užívání státních symbolů neupravuje výlučně zákon o užívání státních symbolů, navrhuje se zrušení textu vyjadřujícího požadavek, že státní symboly je možné užívat pouze v souladu se zákonem o užívání státních symbolů. Požadavek na užívání státních symbolů České republiky výhradně na základě zákona vyplývá přímo z ustanovení čl. 14 odst. 2 Ústavy ČR, není proto třeba jej uvádět výslovně v zákoně o užívání státních symbolů.
K bodu 2 Zrušením slova „ozbrojené“ se dosahuje souladu se zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
K bodům 3 a 4 Navrhovanou změnou se dosahuje souladu vymezení okruhu oprávněných osob v § 2 odst. 1 písm. r) s terminologií nového zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon.
K bodu 5 Pojem správní akt není v právním řádu vymezen. Dochází proto k upřesnění a zjednodušení těchto ustanovení.
K bodu 6 Upravuje se užívání státních symbolů jednotlivými fyzickými osobami, které v souvislosti s výkonem působnosti oprávněných osob za tyto osoby jednají. Které fyzické osoby mohou jednat za oprávněné osoby (např. za ministerstva), pak vyplývá z interních aktů řízení.
K bodům 7, 8, 9, 11, 14 a 16 V souvislosti se členěním § 2 na odstavce se tato změna promítá i do § 3 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b) a c) , § 4 odst. 1 a 3, § 5 a § 7 odst. 4. Bod 7 nadto zohledňuje připomínku Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro ochranu osobních údajů o tom, že by tyto instituce měly mít výslovné oprávnění užít na významných listinách velký státní znak. V bodu 14 se dále vypouští slovní spojení „úřední akty“, neboť není zcela zřejmé, o jaké akty se jedná, a ani např. nový správní řád takový pojem nezná.
K bodu 10 Tento bod je jádrem novely zákona o užívání státních symbolů. Sleduje se cíl legalizovat v současné době již rozšířený trend užívání velkého státního znaku na hlavičkových papírech, vizitkách a webové prezentaci oprávněných osob. S ohledem na vládou schválenou Koncepci jednotné prezentace České republiky se navrhuje rozšíření možnosti užívání velkého státního znaku oprávněnými osobami v souvislosti s výkonem jejich působnosti. V souvislosti s výkonem působnosti oprávněných osob bude možné užívat velký státní znak nejen při činnosti, při níž jsou vydávány oprávněnými osobami správní akty, ale i činnosti, která je ve své podstatě „prezentací“ oprávněných osob (např. právě i užívání velkého státního znaku na hlavičkových papírech, vizitkách a webové prezentaci oprávněných osob).
Velký státní znak tak podle navrhované úpravy budou moci za oprávněné osoby, uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) až t), užívat i fyzické osoby, oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů oprávněné osoby nebo pověřené vedoucím oprávněné osoby. Takovým vnitřním předpisem může být například i organizační řád obecního či krajského úřadu.
K bodu 13 Upravuje se užívání napodobeniny velkého státního znaku České republiky. Toto ustanovení uvádí do souladu se zákonnou úpravou praxi, kdy často dochází k užívání jednobarevné napodobeniny namísto velkého státního znaku České republiky na místech, kde je užití velkého státního znaku předepsáno, jako v případě označení budov úřadů, které bývá provedeno např. umělecky provedeným zpodobněním velkého státního znaku z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálu.
K bodu 15 Dochází ke změně vyhlašování příležitostí republikového významu. Domníváme se, že za republiku by o vyhlášení příležitosti celostátního významu měla rozhodovat vláda (je vhodné, aby se vyjádřilo zejména Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí a další resorty, kterých se příležitost celostátního významu nejčastěji dotýká). V současné době není zákonem stanoveno, kdo den smutku a den státního smutku vyhlašuje. Praxe je taková, že den smutku vyhlašuje vláda (od nabytí účinnosti zákona o užívání státních symbolů vláda vyhlásila den smutku dvakrát).
Navrhovaná úprava tak výslovně upravuje dosavadní praxi vyhlašování dne smutku nebo dne státního smutku, jakož i jejich zařazení mezi příležitosti celostátního významu. V důsledku této úpravy bude v případě vyhlášení dne smutku nebo dne státního smutku vládou následovat automatický postup oprávněných osob a nebude nutno k vyvěšení státní vlajky na půl žerdi dávat výslovný pokyn (postup vypočtených oprávněných osob bude obdobný jako v případech státních svátků). Způsob vyvěšení státní vlajky na znamení smutku pak vyplývá z již existujícího § 9 písm. h) zákona o užívání státních symbolů. Dosavadní pojem „příležitost republikového významu“ je nahrazen pojmem „příležitost celostátního významu“. Jedná se o terminologické upřesnění. Přídavné jméno „republikový“ je v platném právním řádu pro označení územního rozsahu užíváno jen zcela výjimečně. Naopak označení „celostátní“ je užíváno k tomuto účelu velmi hojně. Z tohoto hlediska (i z hlediska svého obecnějšího významu) se přídavné jméno "celostátní" jeví jako přiléhavější.
K bodům 17 a 18 V souladu se zásadami koncepce správního trestání byla zcela přepracována sankční ustanovení zákona.
Přeformulováno bylo například ustanovení o udělování pokuty za jiný správní delikt, které je nyní obligatorní. Na správním uvážení orgánu zůstává nadále pouze výše udělené pokuty. Byly doplněny i liberační důvody.
Poškození, zneužití a hrubé znevážení státního symbolu České republiky lze postihovat v rámci trestní odpovědnosti, zejména jako trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona nebo jako trestný čin výtržnictví podle § 202 trestního zákona. Nedovolenou výrobu a držení státní pečeti a úředního razítka lze postihovat jako trestný čin nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka podle § 176a trestního zákona.
V určitých případech, zejména z důvodu absence materiálního znaku trestného činu, se poškození, zneužití a hrubé znevážení státního symbolu České republiky dosud stíhá jako přestupek, v současné době jako přestupek na úseku všeobecné vnitřní správy podle § 42 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích. Přesunem tohoto přestupku do zákona o užívání státních symbolů se naplňuje zásada koncepce správního trestání, podle níž by měly být jednotlivé skutkové podstaty přestupků obsaženy ve zvláštních zákonech, a zákon o přestupcích by měl upravovat řízení o přestupku a obecné otázky přestupkového práva. S přesunem citovaného přestupku se zároveň navrhuje zvýšení sankce pokuty za spáchání tohoto přestupku, a to jednak z důvodů inflačních, jednak z důvodu dosažení vyšší ochrany státních symbolů.
Projednávání tohoto přestupku a ukládání pokut za jeho spáchání je výkonem přenesené působnosti (viz § 95a zákona o přestupcích). Skutková podstata přestupku byla přeformulována tak, aby byl dle zásad koncepce správního trestání upřesněn požadavek úmyslu spáchat přestupek.
V souladu se zásadami koncepce správního trestání je nově stanovena věcná příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, příslušnost k vybírání a vymáhání uložených pokut a rozpočtové určení pokut, které jsou příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil a zásady pro určení výměry ukládané pokuty.
K části druhé - Změna zákona o přestupcích
Přesunem přestupku do zákona o užívání státních symbolů se naplňuje koncepce správního trestání, podle níž by měly být jednotlivé skutkové podstaty přestupků obsaženy ve zvláštních zákonech, a zákon o přestupcích by měl upravovat řízení o přestupku a obecné otázky přestupkového práva. Při formulaci tohoto ustanovení bylo postupováno podle čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády.
K části třetí - Účinnost
Stanoví se legisvakanční období třiceti dnů.