zákon č. 216/2004 Sb.

Zhodnocení platného právního stavu

Problematika znaku kraje a praporu kraje je upravena zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Novelou zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, účinnou dnem 1. ledna 2003, došlo mj. k zásadní změně ustanovení § 5 zákona, oproti znění tohoto ustanovení účinného do 31. prosince 2002.

Do 31. prosince 2002 znělo ustanovení § 5 zákona o krajích, včetně poznámky pod čarou, takto:

㤠5

(1) Kraj a jím zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor kraje. Jiné subjekty mohou užívat znak kraje jen s jeho souhlasem; k užívání praporu kraje není nutný jeho souhlas.

(2) Kraji mohou být na jeho návrh znak a prapor kraje uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Kraj může navrhnout předsedovi Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu kraje.

(3) K označení budov, v nichž mají sídlo orgány kraje, může kraj užívat vedle velkého státního znaku2) i znak kraje.

(4) Kraje mohou používat razítko kraje se znakem kraje. Znak kraje je vyobrazen uprostřed razítka a po obvodu razítka je uveden celý název kraje.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“

Od 1. ledna 2003 zní ustanovení § 5 zákona o krajích takto:

㤠5

(1) Kraj může mít znak a prapor.

(2) Předseda Poslanecké sněmovny může kraji, který nemá znak nebo prapor, na jeho návrh znak nebo prapor udělit.

(3) Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost kraje změnit znak nebo prapor kraje.“

Novelou zákona o krajích tedy došlo mj. k tomu, že ze zákona byla odstraněna ochrana užívání znaku kraje přímo zákonem. (Tato novela v  neznamená, že znak kraje není nijak chráněn a že jej může kdokoliv užívat bez souhlasu kraje, neboť znak kraje (a samozřejmě i prapor kraje) jsou ve vlastnictví kraje. Pouze znamená, že užívání znaku kraje není již nadále chráněno přímo zákonem o krajích.)

Obecně závazné vyhlášky krajů, které upravovaly problematiku užívání symbolů svými obecně závaznými vyhláškami a které byly vydány k provedení § 5 zákona o krajích účinného do 31. prosince 2002, bylo třeba, v případě, že ukládaly povinnosti fyzickým a právnickým osobám, zrušit pro rozpor se zákonem. Ústava ČR ve svém článku 104 odst. 3 sice umožňuje zastupitelstvům územních samosprávných celků vydávat v mezích své působnosti obecně závazné vyhlášky, ale zákon o krajích stanoví, že obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon. Tato zákonná opora pro vydání vyhlášky o užívání symbolů kraje a stanovení povinností fyzickým a právnickým osobám byla novelou zákona o krajích zrušena.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Principem navrhované změny je sjednocení problematiky užívání symbolů, tedy znaku a praporu územních samosprávných celků. Neexistuje žádný důvod ani zvláštní zájem, proč by měla být problematika užívání symbolů od 1. ledna 2003 upravena rozdílně pro obce a kraje.

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje územně samosprávné celky jako územně samosprávná společenství občanů a dále jako veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.

Obdobná ustanovení obsahují i zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, které dále stanoví, že jak obec, tak i kraj vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících.

Z výše uvedeného vyplývá, že postavení obcí i krajů je vymezeno společným právním rámcem, a proto je žádoucí sjednotit postavení těchto veřejnoprávních korporací vždy, pokud je to účelné a tomuto sjednocení nebrání zvláštní právní úprava nebo zvláštní zájem.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Právo Evropských společenství (ES) neupravuje problematiku, která je předmětem předloženého návrhu. Předložený návrh není rovněž v rozporu ani s dohodou o přidružení ČR k ES, ani s obecnými zásadami práva ES.

Hospodářský a finanční dosah

Přijetí navrhované právní úpravy nemá žádný dopad na státní rozpočet ani na rozpočet vyšších územně samosprávných celků.

Přijetí navrhované právní úpravy nemá žádný dopad na ostatní rozpočty a na ostatní hospodářské subjekty.