1) Příloha č. 4 bod 48 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
§ 3
Správní delikty
(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, se dopustí správního deliktu tím, že provozuje prodej v maloobchodě nebo velkoobchodě anebo prodej nebo výkup v provozovně uvedené v § 2 v době, kdy je jejich provozování zakázáno podle § 1 a 2.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 je možné uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč. Dopustí-li se právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, správního deliktu uvedeného v odstavci 1 opakovaně, je možné uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč.
(3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce.5) Na řízení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení.6)
§ 4
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
_____________________________________
5) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy
Podle § 3 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 91 odst. 1 zákoníku práce jsou státní svátky a ostatní svátky dny pracovního klidu (kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, tj. sobot a nedělí).
Podle zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit práci ve dnech pracovního klidu jen výjimečně (§ 91 odst. 2). V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon vyjmenovaných nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech; mezi tyto práce patří též práce nutné se zřetelem na uspokojování životních potřeb obyvatelstva (§ 91 odst. 3 písm. f/), za něž se běžně považuje i prodej v maloobchodě.
Záměrem návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě je upravit oblast vztahů, která nyní právními předpisy upravena není, byť historicky byla.
Navrhovaný zákon bude zvláštním k zákoníku práce, pokud jde o úpravu pracovní doby. Bude též doplňovat právní úpravu obsaženou v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, a to v duchu dřívějších právních předpisů svátkového práva, které upravovaly pracovní klid (srovnej například zákon č. 65/1925 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé).
Hlavním cílem návrhu zákona je upravit prodejní dobu v maloobchodě a velkoobchodě tak, aby byl stanoven obecný zákaz prodejní doby ve vyjmenované svátky a omezení prodejní doby na Štědrý den. Zákon se nebude týkat prodejen, jejichž plocha nepřesahuje stanovenou plochu a nebude se týkat ani provozování čerpacích stanic, lékáren, prodejen v místech koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích a prodejen ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a to ve všech případech bez ohledu na prodejní plochu. Dále zákaz nebude platit v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky
Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a neodporuje ani mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána.
Lze jen podotknout, že právo Evropské unie sice nemá společný předpis týkající se výhradně prodejní doby nebo pracovní doby v obchodech, ale má obecnou právní úpravu pracovní doby obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby. Navržená úprava této směrnici neodporuje.
Evropská unie klade zvláštní důraz na sladění pracovního a rodinného života (reconciliation of work and family life). Zaměstnanci pracující ve svátek se nemohou plně věnovat své rodině, neboť v době, kdy mají jejich děti volno, pracují. Ve svátek by měla být rodina pohromadě a věnovat se, mimo jiné, rodinným záležitostem.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí (ostatní veřejné rozpočty)
Co se týká výdajů ze státního rozpočtu a jiných veřejných rozpočtů (rozpočtů krajů a obcí), budou spočívat v nákladech na správní dozor nad dodržováním zákona. Příjmy státního rozpočtu budou sníženy o zdanění zisků z tržeb z prodejů ve svátek. Lze však předpokládat, že se větší část tržeb přesune do menších prodejen a do standardní prodejní doby, a proto k výpadku zdanění nedojde. Na druhé straně lze předpokládat vyšší příjem v oblasti turismu a služeb poskytovaných v oblasti volnočasových aktivit. Nároky na státní rozpočet jsou předem neodhadnutelné, avšak minimálního rozsahu.
Dopad na hospodářské subjekty, dotčené podnikatele, bude spočívat na jedné straně v omezení tržeb z prodejů ve svátek, na druhé straně v úspoře mzdových nákladů a části režijních nákladů. To se však týká jen velkých podnikatelů. Dopad na malé a střední podnikatele bude kladný, neboť zákon nepřímo omezí konkurenci od velkých podnikatelů.
Sociální dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade Evropská unie zvýšený důraz. Pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života.
Zvláštní část
K § 1 a 2
V § 1 návrhu zákona se výčtovým způsobem stanovují státní svátky a ostatní svátky, po dobu kterých se zakazuje prodej v maloobchodě a velkoobchodě. Dále se stanovuje, že v den 24. prosince, tj. o Štědrém dnu je prodej v maloobchodě i velkoobchodě zakázán po stanovenou dobu.
Výčtovým způsobem se v návrhu zákona stanoví prodejny, na které se omezení prodejní doby nebude vztahovat. Omezení prodejní doby se nebude vztahovat např. na prodejny, ve kterých prodejní plocha nepřesáhne 200 m2 a ani na provozování lékáren.
Omezení prodeje se bude vztahovat i na prodejní a výkupní dobu zastaváren, na prodejny určené k obchodování s použitým zbožím a na zařízení určené ke sběru a výkupu odpadu, a to bez ohledu na velikost prodejní či výkupní plochy.
Omezení prodejní doby v maloobchodě i velkoobchodě se rovněž nepoužije v případě vyhlášení stavu nebezpečí podle krizového zákona a nouzového stavu a stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.
K § 3
Definují se správní delikty a stanovuje se výše pokuty za porušení zákona.
Dozor nad dodržováním povinností spojených se zákazem prodejní doby v maloobchodě a velkoobchodě ve stanovených provozovnách bude vykonávat Česká obchodní inspekce.
K § 4
Účinnost zákona se stanovuje na první den třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení a umožní využití legisvakanční lhůty k tomu, aby se prodejci mohli včas na novou právní situaci připravit a aby stanovení účinnosti nebylo na újmu podnikatelské sféry.
V Praze dne 24. července 2014
Milan Štěch, v. r.
předseda Senátu