Důvodová zpráva k zákon č. 226/2013 Sb.

Návrh zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh

Problematika obsahující povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky není dosud ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějící na trh dřevo a dřevařské výrobky (dále jen „nařízení č. 995/2010“) v právním řádu České republiky upravena.

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 má Ministerstvo zemědělství předložit vládě do 30. června 2012 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, který má za cíl implementovat nařízení č. 995/2010 do právního řádu České republiky. Závazný termín implementace je 3. březen 2013.

K vlastnímu řešení bylo možné přistoupit až v průběhu I. čtvrtletí tohoto roku, neboť Evropská komise do té doby nevydala k tomuto nařízení prováděcí přímo použitelné akty. V současné době je vydáno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 363/2012 ze dne 23. února 2012, o procedurálních pravidlech pro uznávání kontrolních organizací a odejímání takových uznání stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. Druhým aktem, který byl již vydán je prováděcí nařízení Komise (EU) č. 607/2012 ze dne 6. července 2012 o prováděcích pravidlech pro systém náležité péče a pro četnost a povahu kontrol kontrolních organizací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.

K adaptaci právního řádu ČR na nařízení č. 995/2010 o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh byla provedena předkladatelem analýza, ze které vyplynulo, že stejného cíle je vhodnější dosáhnout novým samostatným zákonem. Pro tento názor hovoří především skutečnost, že lesní zákon upravuje pouze oblast lesního hospodářství, nikoli navazující obchod se dřevem a dřevařskými výrobky, který v nařízení č. 995/2010 dominuje; co se týče výrobků ze dřeva, působnost lesního zákona končí u sortimentů surového dříví. Další předností nové samostatné právní úpravy je její přehlednost a větší srozumitelnost jak pro hospodářské subjekty, uvádějící dřevo a dřevařské výrobky na trh, tak pro stanovení orgánů uplatňujících nařízení č. 995/2010.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Dotčenými subjekty jsou:

V příloze obecné části důvodové zprávy je graficky zpracováno schéma dotčených subjektů, včetně stručného popisu činností.

Problematika, kterou se zabývá nařízení č. 995/2010 je závažná a úzce souvisí s ochranou lesa před nezákonnou těžbou dřeva. Nezákonná těžba dřeva je přetrvávající a značný problém především z globálního hlediska. Představuje hrozbu pro světové lesy, neboť zvyšuje míru odlesňování a znehodnocování lesa, má vliv na zvýšeném podílu emisí CO2 (podle výsledků studií celosvětově až o 20 % CO2), ohrožuje biologickou rozmanitost a udržitelné obhospodařování a rozvoj lesa a narušuje činnost hospodářských subjektů podnikajících v souladu s platnými právními předpisy.

Nezákonná těžba v některých zemích, zejména tropických, významně přispívá k šíření pouští a erozi půdy a je rovněž činitelem, který má vliv na klimatické změny (zvýšené nebezpečí extrémních povětrnostních podmínek a záplav). Z těchto důvodu může mít nezákonná těžba dřeva sociální, politické a hospodářské dopady.

Je nutné zdůraznit, že v Evropské unii se důsledkem konsekventního uplatňování principů trvale udržitelného obhospodařování lesů neustále zvyšuje jak výměra lesů, tak zásoba dřeva. Obdobně jako v jiných členských státech Evropské unie, také situace v ČR v oblasti nezákonných těžeb představuje pouze zanedbatelné riziko v souvislosti s ochranou lesa, resp. poškozováním životního prostředí. Na druhou stranu je důležité podpořit úsilí těch členských států, které dovážejí velké množství dřeva a dřevařských výrobků ze zemí mimo Evropskou unii, především z tropických zemí, kterých se globální problém odlesňování a nezákonných těžeb popsaný výše týká v největší míře.

Přijetím nařízení č. 995/2010 vzniká další významný právní nástroj k potírání nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva při obchodní činnosti. V tomto nařízení sehrávají klíčovou úlohu stanovené povinnosti hospodářských subjektů, příslušné kontrolní mechanizmy a přísné sankce za porušení příslušných článků tohoto nařízení.

.Na základě systematického přístupu by hospodářské subjekty uvádějící dřevo a dřevařské výrobky na vnitřní trh měly učinit vhodné kroky s cílem zajistit, aby nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky z tohoto dřeva nebyly uváděny na vnitřní trh, a to bez ohledu na to, zda jde o tuzemskou produkci nebo o dřevo vytěžené mimo EU.

Za tímto účelem nařízení č. 995/2010 nařizuje hospodářským subjektům zavedení systému náležité péče a jeho pravidelné hodnocení. Hospodářské subjekty mají za povinnost vykonávat náležitou péči prostřednictvím systému opatření a postupů, aby se riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z tohoto dřeva na vnitřní trh snížilo na minimum.

Systém náležité péče zahrnuje tři prvky, na nichž je založeno řízení rizik:

Systém náležité péče by měl poskytnout přístup k informacím o zdrojích a dodavatelích dřeva a dřevařských výrobků uváděných na vnitřní trh poprvé, včetně relevantních informací, jako je například soulad s právními předpisy země původu vytěženého dřeva, popis a množství výrobků, země původu a případně region dané země a oprávnění k těžbě. Na základě těchto informací by hospodářské subjekty měly provádět posouzení rizik. Dojde-li ke zjištění rizika, hospodářské subjekty by ho měly zmírnit způsobem, který je úměrný zjištěnému riziku, s cílem zabránit uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z tohoto dřeva na vnitřní trh.

Kontrolní mechanizmy v nařízení č. 995/2010 se proto týkají především kontroly systému náležité péče, ale pokud to bude třeba, umožní dosledovat nezákonně vytěžené dřevo i ve fázi, pokud se již dostalo na trh a obchoduje se s ním (viz článek 5 nařízení č. 995/2010 o povinnosti možnosti zpětného vysledování u obchodníka).

V případě zachování současného stavu nedojde k řešení identifikovaných problémů. Pokud by Česká republika nepřijala opatření související s adaptací právního řádu na nařízení, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky vůbec, nebo ve stanoveném termínu, tedy do 3. března 2013, hrozí:

Při zvažování různých variant identifikovaného problému z obecného (regulatorně-technického) hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno pouze předkládané řešení v podobě legislativního materiálu. Důvodem je skutečnost, že identifikovaný problém, tedy adaptace právního řádu na nařízení č. 995/2010, je možný řešit pouze legislativní formou.

Z tohoto důvodu nelze použít jiné regulatorně technické varianty řešení včetně nulové varianty, neboť taková řešení nesplňují výše uvedená kritéria.

Jako jedno z možných řešení bylo zvažováno úpravu v podobě návrhu zákona nerealizovat. Toto řešení by mělo za následek nemožnost adaptovat do právního řádu právní úpravu podle požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie. Další důsledky jsou uvedeny v části „Zhodnocení rizika“.

Tato varianta řešení je jedinou možností, jak vyhovět požadavkům vyplývajícím pro jednotlivé členské státy z přímo použitelného předpisu Evropské unie.

Podle této varianty se předpokládá připravit a předložit návrh nového zákona, který by upravil ta ustanovení, která zmíněné nařízení ponechává v působnosti jednotlivých členských států, včetně stanovení potřebných sankcí.

Problematika je dále podrobně uvedena v části „Náklady“ a „Přínosy“.

3.2 Náklady

Tato varianta znamená nezajištění požadavku implementace. Náklady na vlastní implementaci orgány státní správy by tedy byly oproti variantě 2 (viz tab. 1) nulové. Nicméně kromě důsledků spojených s nečinností (sankce vůči ČR ze strany orgánů Evropské unie), by vznikly určité ekonomické dopady, které jsou obtížně měřitelné, v souvislosti s  obchodem s nezákonně vytěženým dřevem v ČR. Pokud by totiž ČR, na rozdíl od ostatních členských států EU, důsledně nevymáhala plnění nařízení prostřednictvím navrhovaného zákona a nestanovila dostatečně odrazující sankce, došlo by nepochybně k přesměrování obchodních toků v rámci EU a na trh v ČR by byly v daleko větší míře uváděny výrobky nelegálního původu (na trh EU je podle Evropské komise nyní uvedeno ročně asi 16 mil. m3 nelegálně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků, ČR se však na tomto množství podílí pouze velmi malou obtížně měřitelnou měrou). Důsledkem by bylo rostoucí znevýhodnění hospodářských subjektů uvádějících na trh zákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky, včetně těch z domácí produkce. Ekonomické dopady však v tomto případě není možné vyčíslit, a to zejména proto, že nelze přesně odhadnout reakce trhu na tuto situaci a nejsou zatím známy dostatečně podrobné informace o způsobu implementace nařízení v ostatních členských státech EU a přijetí účinných opatření k potírání nelegálního obchodu s dřevem. Tato varianta by nijak nepřispěla k řešení cílů nařízení, tedy ke snižování nelegální těžby dřeva ve světě a ke kontrole navazujícího obchodu a nepřispěla by tedy ani k ochraně světových lesů a rozvoji zemí s významnými lesními zdroji.

Varianta 2

Navrhovaný zákon je převážně technickým předpisem, který provádí přímo použitelný předpis Evropské unie. V souvislosti s kontrolou uvádění nezákonně vytěženého dřeva nebo dřevařských výrobků vyrobených z tohoto dřeva hospodářskými subjekty na trh nevzniknou prováděním přímo použitelného předpisu Evropské unie a navrhovaného zákona k adaptaci právního řádu ČR na zmíněné nařízení žádné významnější náklady. Je třeba si uvědomit, že kontrola, zda je těžba dřeva v České republice zákonná, probíhá již ve fázi před uvedením na trh, tedy podle lesního zákona. Provádějí ji orgány státní správy lesů i další orgány již v současnosti (Ministerstvo zemědělství, krajské úřady, obecní úřady, Česká inspekce životního prostředí).

Podle návrhu nového zákona se zavádí kontrola hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky poprvé. Toto řešení vyhodnotila Evropská komise jako nejúčinnější a zároveň přinášející nejnižší administrativní zátěž jak pro dozorové orgány, tak pro subjekty působící na trhu. Jako orgány státní správy budou v této oblasti vedle Ministerstva zemědělství působit především krajské úřady, Česká obchodní inspekce a Generální ředitelství cel. Předpokládá se využití stávajících kapacit a existujících systémů, což by nemělo vést k výrazně vyšším nákladům. Náklady na činnost těchto orgánů by ve zbývající části roku 2013 měly být minimální, a to s ohledem na potřebu dát hospodářským subjektům a příslušným orgánům dostatek času na přípravu k plnění požadavků uvedených v nařízení, jak je uvedeno v úvodní části tohoto přímo použitelného předpisu v bodě 30. Náklady budou hrazeny v rámci schváleného rozpočtu kapitol Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu pro příslušný rok. Na tuto činnost se předpokládají celkové roční náklady ve výši 11,4 mil. Kč. Z této částky se předpokládá částka 7 mil. Kč pro roční provoz pověřené osoby (Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů), částka 2,4 mil. Kč pro činnost krajských úřadů, částka 1,7 mil. Kč pro Českou obchodní inspekci a 300 000 Kč pro Ministerstvo zemědělství. Promítnutí zvýšených nákladů do příspěvku krajským úřadům na výkon státní správy bude řešeno až v přípravě návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2014. Podrobná kalkulace je uvedena v tab. 1 v příloze k obecné části důvodové zprávy.

Pokud jde o podnikatelskou sféru, finanční nároky na podnikatelské prostředí v ČR spočívají především v jednorázových nákladech na zavedení a hodnocení systému náležité péče podle čl. 6 nařízení 995/2010, případně v nákladech na proškolení odpovědných pracovníků a v nákladech na poskytování požadovaných informací. Požadavek na zavedení systému náležité péče pro hospodářské subjekty mající dopad na zvýšení administrativní náročnosti pro podnikatele vyplývá přímo z nařízení č. 995/2010.

V souvislosti se zamezením zbytečného administrativního zatížení hospodářských subjektů budou maximálně využity již existující systémy nebo postupy, které jsou v souladu s uvedeným nařízením.

Hospodářské subjekty uvádějící na trh domácí lesní produkci (převážně vlastníci lesů) již v současné době shromažďují převážnou většinu požadovaných údajů prostřednictvím lesního hospodářského plánování a lesní hospodářské evidence, a těžbu dřeva provádějí zejména v souladu s § 24, 25 a 33 lesního zákona. Systém náležité péče bude v jejich případě jednoduchý i vzhledem ke krátkému spotřebitelskému řetězci. Další výhodou je používání kontrolních nástrojů dobrovolného charakteru, tedy certifikace lesů, např. PEFC, FSC. Ke konci roku 2011 bylo certifikováno 72 % výměry lesů v ČR. V případě vlastníků lesů půjde tedy zejména o přizpůsobení současné evidence hospodářských subjektů tak, aby obsahovala všechny relevantní údaje uvedené v nařízení č. 995/2010 pro systém náležité péče.

Ekonomické dopady u podnikatelské sféry v souvislosti se zavedením a hodnocením systému náležité péče a případným proškolením odpovědných pracovníků hospodářských subjektů a poskytováním informací se budou lišit v závislosti na velikosti hospodářského subjektu (čím větší hospodářský subjekt, tím vyšší náklady), složitosti výrobku ze dřeva uváděného na trh (nejnižší u surového dříví) a země původu dřeva (nejvyšší náklady u rizikových zemí mimo EU, nejnižší náklady u domácí lesní produkce).

Počet hospodářských subjektů uvádějící na trh domácí lesní produkci (převážně vlastníků lesů) je odhadován na 7 300. Do tohoto množství jsou zahrnuty majetky o velikosti nad 10 ha. Předpokládá se, že u menších majetků do 10 ha vzhledem k množství produkovaného dřeva neprobíhá a ani dost dobře nemůže probíhat soustavná obchodní činnost, neboť roční přírůstek dřeva na 1 ha je cca 6 m3 dřeva. U 10 ha se jedná o 60 m3, což jsou zhruba 2 nákladní automobily plné dřeva, které podle našich zjištění použijí vlastníci především pro vlastní potřebu. Nejedná se tedy o první uvádění dřeva na trh ve smyslu nařízení.

V případě úplného nového vybavení by jednorázové náklady na zavedení systému náležité péče na jeden takový hospodářský subjekt v průměru představovaly zhruba 15 000 Kč (nový počítač + MS Office). Celkové náklady pro tuto skupinu hospodářských subjektů by teoreticky dosáhly 110 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že takové vybavení je ve firmách a domácnostech běžné, budou skutečné dodatečné náklady pravděpodobně řádově nižší. Výhodné bude pro hospodářské subjekty zavedení systému náležité péče prostřednictvím kontrolních organizací, které pravděpodobně vzniknou na bázi současných certifikačních systémů (např. PEFC, FSC). Dodatečné náklady na zavedení systému náležité péče zřejmě nepřesáhnou současné náklady na certifikaci lesů, které se v případě systému PEFC pohybují okolo 5 Kč/ha. Vezmeme-li v úvahu, že celková výměra lesních majetků nad 10 ha je asi 2,3 mil. ha, pak by celkové náklady na zavedení systému náležité péče u vlastníků lesů dosáhly 11,5 mil Kč.

Okruh hospodářských subjektů uvádějících na trh dovezené výrobky ze dřeva není dostatečně zmapován. Ke zjištění situace do značné míry povede až samotné provádění nařízení a navrhovaného zákona. Vícenáklady by dlouhodobě měly vzniknout především v souvislosti s vyžadováním dodatečných informací od dodavatelů (zejména dokladů o souladu s použitelnými právními předpisy ve smyslu nařízení). Na trhu působí odhadem 70 významnějších dovozců výrobků ze dřeva (z toho zhruba 30 u surového dříví). V jejich případě budou jednorázové náklady na zavedení systému náležité péče činit odhadem do 100 000 Kč (počítačové vybavení, úprava software, proškolení personálu), celkem tedy 7 mil. Kč.

Úroveň EU

Jak se uvádí v hodnocení dopadů přímo použitelného právního předpisu provedeném Evropskou komisí (SEC (2008) 2615, dokument Rady 14482/08 ADD 2), odhaduje se, že vlády obou skupin zemí přicházejí ročně celkem o 10-15 mld. EUR na příjmech do státních rozpočtů, které by jinak mohly být využity například na zlepšení zdravotní a sociální péče nebo vzdělávání.

Podle tohoto hodnocení činila v roce 2005 celosvětová roční produkce surového dříví 1 709 mil. m3. Na tomto množství se EU podílela 370 mil. m3 (22 %). Zhruba 615 mil. m3 (36 %) pocházelo ze zemí se středním až vysokým rizikem nelegálních těžeb. Mezi nejrizikovější oblasti světa z hlediska nelegálních těžeb dřeva patří Afrika (s výjimkou JAR) a Asie (s výjimkou Japonska), kde se podíl nelegálního dřeva na celkové produkci odhaduje až na 30 %. Následovány jsou Ruskem, dalšími postsovětskými státy a Balkánem (17 %) a Latinskou Amerikou (15 %). Z toho lze odvodit, že v rizikových zemích je ročně vyprodukováno asi 136 mil. m3 nelegálního surového dříví. V roce 2005 bylo na trh EU umístěno asi 512 mil. m3 dřeva (ekvivalent surového dříví), z čehož 142 mil. m3 činily dovozy a 370 mil. m3 produkce EU. Evropskou komisí odhadované množství 16 mil. m3 nelegálních výrobků ze dřeva (bez papíru a buničiny) představuje 3 % celkového množství uvedeného na trh EU.

Úroveň ČR

Co se týče domácí produkce dřeva, její zákonnost je vázána především na dodržování zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), a v případě dřevin rostoucích mimo les na dodržování zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V posledním desetiletí nebyly v ČR zaznamenány závažné problémy s nelegální těžbou dřeva, která se dlouhodobě pohybuje hluboko pod 1 % celkového ročního objemu těžby dřeva. V roce 2011 bylo v lesích v ČR vytěženo zhruba 15,4 mil. m3 dřeva. Dřevozpracující a papírenský průmysl je založen především na využívání domácí suroviny.

Ohledně dovozu dřeva a dřevařských výrobků uvedených v příloze nařízení je situace složitější. V roce 2011 bylo do ČR dovezeno celkem 4,2 mil. m3 dřevařských výrobků sledovaných v objemových jednotkách (zejména surového dříví a řeziva) a zhruba dalších 1,6 mil. tun dřevařských výrobků sledovaných v hmotnostních jednotkách (zejména papíru, buničiny a nábytku). Z toho téměř 90 % pochází z jiných členských států EU, k prvnímu uvedení dřeva na trh tedy zpravidla dochází tam. Z hlediska dopadů nařízení a zákona je třeba se zaměřit na dovozy ze zemí mimo EU, a to zejména z rizikových oblastí definovaných Evropskou komisí (viz tab. 2 v příloze obecné části důvodové zprávy). Vyjde-li se z podílů nelegální produkce podle Evropské komise pro jednotlivé oblasti světa (viz výše), lze odhadem říci, že na trh může být v ČR ročně uvedeno až 100 000 m3 dřevařských výrobků sledovaných v objemových jednotkách (zejména surového dříví a řeziva) a zhruba dalších až 25 000 tun dřevařských výrobků sledovaných v hmotnostních jednotkách (zejména papíru, buničiny a nábytku), které pocházejí z nelegálních zdrojů.

Shrnutí

Na úrovni EU i ČR tedy aplikace nařízení a navazujících právních předpisů členských států zabrání uvedení na trh zhruba 16 mil. m3 nelegálně vytěženého dříví na trh na úrovni EU (až 100 000 m3 a dalších 25 000 tun v ČR). Tím budou zajištěny rovné podmínky pro legální produkci dřeva a zejména dojde ke zvýšení důvěry spotřebitelů k výrobkům ze dřeva, které je obnovitelným a environmentálně šetrným materiálem.

Předpokládá se však, že hlavním přínosem návrhu bude v návaznosti na nařízení č. 995/2010 Evropské unie vytvoření právního nástroje, který prostřednictvím oblasti obchodování s dřevem a dřevařskými výrobky bude zpětně působit na  omezení nezákonné těžby dřeva v důsledku přísnějšího dohledu nad tímto obchodem. Omezení nezákonné těžby bude mít z globálního hlediska pozitivní dopady na zmírňování změny klimatu, na zlepšení stavu lesních ekosystémů, a na ekonomiku (zajištění rovného postavení pro hospodářské subjekty, které uvádějí na trh zákonně vytěžené dřevo).

Pokud vyhodnotíme náklady a přínosy jednotlivých variant, přichází do úvahy k realizaci varianta 2. Jednorázové dopady do podnikatelské sféry by teoreticky mohly dosáhnout výše do 120 mil. Kč, při využití všech možností poskytovaných nařízením (zavedení systému náležité péče prostřednictvím kontrolních organizací) by však náklady dosáhly hodnot desetinásobně nižších (podrobně viz v části 3.2). Přínosy jsou uvedené v části 3.3.

Vlastní obsah návrhu se především týká:

Tato varianta znamená nezajištění požadavku implementace a její dopady by kromě důsledků uvedených v identifikaci rizik spojených s nečinností měly i závažné ekonomické dopady spojené s obchodem s nezákonně vytěženým dřevem.

Varianta 2

K řešení připadá do úvahy varianta 2, rozbor této varianty je uveden v bodě 3.2.

Orgánem odpovědným za implementaci je Ministerstvo zemědělství, kterému byla Úřadem vlády přidělena gesce za adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských objektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky a na související prováděcí akty.

Vynucování zákona bude zajištěno stávajícími zákonnými prostředky i orgány navrhovanými v souvislosti s adaptací nařízení č. 995/2010 . Půjde o Ministerstvo zemědělství, krajské úřady a Českou obchodní inspekci.

Vzhledem k tomu, že daná problematika souvisí s nařízením č. 995/2010, lze očekávat, že k přezkumu účinnosti dojde v návaznosti na případné změny komunitární úpravy v této oblasti. Podle čl. 20 odst. 3 tohoto nařízení přezkoumá Komise zmíněné nařízení do 3. prosince 2015 a potom každých 6 let.

K řešení úkolu byla založena pro potřeby RIA pracovní skupina, která byla svolávána dle potřeby. Ve skupině byli zastoupeni mimo předkladatele zástupci dotčených resortů, a to Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, zástupci z České obchodní inspekce, z České inspekce životního prostředí a z Generálního ředitelství cel. Variantou doporučenou k dalšímu řešení je podle shody meziresortní pracovní skupiny k hodnocení dopadů regulace RIA předkládaný návrh nového samostatného zákona.

Mimo pracovní skupinu RIA byl návrh konzultován se zástupcem odboru kompatibility Úřadu vlády, zástupcem Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (tato organizační složka státu bude pověřena Ministerstvem zemědělství k výkonu některých odborných činností jako pověřená osoba), se zástupcem Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů, se zástupcem státního podniku Lesy České republiky, se zástupci krajů Vysočina, Olomouckého kraje a Pardubického kraje a se zástupci Vojenských lesů s.p. Hlavním tématem konzultace bylo maximálně využít existující nástroje používané vlastníky lesů k zavedení systému náležité péče v těch případech, kdy vlastník lesa splňuje definici hospodářského subjektu. Bylo domluveno, že v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení 995/2010 budou za základ systému náležité péče brány lesní hospodářské plány nebo lesní hospodářské osnovy. Další konzultace se týkaly možností využití centrální evidence systémů náležité péče i pro jiné účely a působnosti příslušných orgánů. Z diskuze vyplynuly požadavky na některé dílčí úpravy návrhu.

Nad finálním návrhem zákona byla uspořádána závěrečná konzultační schůzka, které se zúčastnili zástupci státního podniku Lesy ČR, Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů a zástupci Asociace dřevozpracujících podniků, na které došlo k upřesnění některých částí v návrhu zákona týkajících se orgánů státní správy a sankcí.

Ministerstvo zemědělství

Telefon. 221 812 261, elektronická adresa: katerina.ventrubova@mze.cz.

Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.

Předložený návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropské unie nebo s judikaturou Evropského soudního dvora.

Návrh zákona není v rozporu s těmito předpisy Evropské unie:

Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

Komise EU

příslušné orgány

ČOI

ČOI

OBCHODNÍK

OBCHODNÍK

kontrola, uložení pokuty kontrola, uložení pokuty

MZe

MZe

KrÚ

KrÚ

GŘC

GŘC

poskytování informací poskytování informací zprávy, konzultace zprávy, konzultace kontrola činnosti kontrola činnosti poskytování a hodnocení systému náležité péče poskytování a hodnocení systému náležité péče kontrola na základě podnětu pověřené osoby, uložení pokuty kontrola na základě podnětu pověřené osoby, uložení pokuty ustavení, odvolání ustavení, odvolání podnět ke kontrolním organizacím podnět ke kontrolním organizacím technická asistence technická asistence

Vysvětlivky: oboustranný tok informací

Vysvětlivky: oboustranný tok informací kontrola činnosti kontrola činnosti

Tab. 1: Kalkulace nákladů na zřízení a vedení centrální evidence systému náležité péče (SNP) a kontrolu SNP (náklady uváděny v Kč)