Důvodová zpráva k zákonu č. 23/2006 Sb.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., (EGAP, resp. exportní pojišťovna) je státem zřízenou a vlastněnou akciovou společností – pojišťovnou ve smyslu zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, jejíž předmět činnosti je vymezen zákonem č. 58/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů tak, že jde o formu státní podpory vývozu spočívající v pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. Citovaný zákon rovněž vymezuje předpoklady, za nichž tato forma státní podpory může být poskytována. Z toho vyplývá, že se tato specifická pojišťovací činnost nevztahuje na pojišťování veškerých exportních úvěrů, nýbrž toliko těch, které splňují předpoklady poskytnutí státní podpory danou formou. Vedle pojišťování vývozních úvěrů se státní podporou poskytuje EGAP i pojištění vývozních úvěrů, které nesplňují předpoklady a podmínky státní pomoci, a je tedy ryze komerčním pojištěním, poskytovaným za obvyklých podmínek a v souladu se zákonem o pojišťovnictví, naposledy novelizovaným zákonem č. 39/2004 Sb.

EGAP tak má v podstatě dvojí postavení, jednak jako veřejný podnik ve smyslu tzv. transparenční směrnice č. 80/723 EHS, jehož prostřednictvím stát poskytuje veřejnou podporu za vymezených podmínek, jednak jako (stále ještě veřejný) podnik, který působí na trhu komerčního pojištění, a podléhá proto soutěžním principům. Aby nemohlo nastat promísení obou těchto činností, a tedy skryté poskytování státní podpory podnikům, jejichž činnost nesplňuje předpoklady pro státní podporu, vyžaduje se ve smyslu sdělení Komise č. 281 C 1997 jako minimum oddělené účtování o obou těchto oblastech činnosti. Ačkoliv EGAP vykazuje hospodářský výsledek pro obě jím provozované pojišťovací činnosti zvlášť a veškeré fixní náklady důsledně klíčuje podle metodiky schválené ministerstvem financí, jediným průkazným způsobem zabezpečení této oddělenosti je institucionální vyčlenění komerčního pojištění exportních úvěrů z veřejného pojistitele. K tomuto kroku přistupují v rámci Evropské unie všechny úvěrové pojišťovny pověřené státem k poskytování státní podpory vývozu. Legislativní prostor pro vyčlenění komerčního pojištění do samostatného právního subjektu – dceřiné společnosti EGAP byl vytvořen novelou zákona č. 58/1995 Sb. – zákonem č. 282/2002 Sb. Tato novela umožnila EGAP zakládat resp. nabývat podíly právnické osoby, jejímž předmětem podnikání je pojišťovací a zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěru a činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností podle zákona o pojišťovnictví. K založení takové právnické osoby je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Jako podmínku však zákon stanovil, EGAP musí být při založení takové právnické osoby většinovým společníkem. Dikce tohoto ustanovení však může být vykládána i jako povinnost EGAP být majoritním vlastníkem takové právnické osoby po celou dobu její existence. Tento výklad je však v rozporu se smyslem vyčlenění komerčního úvěrového pojištění za účelem zamezení distorze trhu státní podporou.⁠​​‌‌‌​‌​​​​​​​​‌⁠

Účelem oddělení úvěrového pojištění jako veřejné podpory od komerčního pojištění je totiž zajištění nezkreslené soutěže na úseku komerčního pojištění, jestliže poskytovatelem posléze uvedeného je v dikci cit. sdělení Komise „státní nebo státem podporovaný pojistitel exportních úvěrů“. Základní podmínka zajištění nezkreslené soutěže by tak nebyla splněna v případě, kdy by státní (státem plně vlastněný a ovládaný) pojistitel EGAP zůstal jako povinně většinový společník ve formálně institucionálně oddělené právnické osobě/pojišťovně, která bude jeho dceřinou společností, avšak bude se ve své činnosti zcela spravovat zákonem o pojišťovnictví a ostatními předpisy relevantními pro komerční pojišťovny. Hospodářský život dceřinné společnosti by se tudíž měl vyvíjet bez nežádoucí ingerence mateřské EGAP a jejím prostřednictvím i státu. To znamená, že by si EGAP měl zabezpečit takové postavení, které by mu umožnilo účinně rozhodovat o strategických otázkách fungování nově založené dceřiné společnosti při poskytování služeb pro české exportéry, avšak bez přímého ovlivňování jejího běžného hospodaření.

Zachování podmínky, aby EGAP byl většinovým společníkem v dceřiné společnosti pro komerční úvěrové pojištění, by bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, které se na komerční úvěrové pojištění vztahují. Taková podmínka by rovněž zásadním způsobem ztížila možnost případného nalezení strategického partnera pro dceřinou společnost a tím i plného využití výhod mezinárodní spolupráce a integrace, která je předpokladem dalšího rozvoje fungování dceřiné společnosti v podmínkách plně otevřeného českého a evropského trhu komerčního úvěrového pojištění.

Ze znění novelizovaného zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, jímž se dceřiná společnost bude v plném rozsahu řídit, lze však dovodit, že zachování významného vlivu na řízení dceřiné společnosti lze zabezpečit i jinými metodami než majoritní kapitálovou účastí. Poslední úprava zákona o pojišťovnictví, naposledy novelou č. 39/2004 Sb., která zabezpečila, aby zákon byl v souladu s relevantními předpisy ES platnými v oblasti pojišťování, upravuje, kromě jiného, pojem účasti. Podle vymezení pojmů v § 2 jsou definovány tyto pojmy: účast jako mj. přímé nebo nepřímé držení 20 nebo více procent hlasovacích práv, a kvalifikovaná účast jako přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který představuje alespoň 10% nebo který dává možnost vykonávat významný vliv na řízení této právnické osoby. Z toho lze dovodit, že pro zachování významného vlivu ze strany mateřské společnosti na řízení dceřiné společnosti není nezbytné, aby mateřská společnost byla většinovým společníkem ve smyslu § 66a odst. 1 obchodního zákoníku, ale že jsou možné i jiné způsoby a formy zajištění vlivu na řízení založené společnosti nebo později strukturálně změněné jednočlenné společnosti.

Navrhovaná novela zákona proto vypouští ze zákona požadavek většinové účasti EGAP v dceřiné společnosti s cílem, aby rozsah účasti nebyl v rozporu s pravidly hospodářské soutěže platnými pro fungování dceřiné společnosti ani jí nebránil ve využití možností mezinárodní spolupráce a integrace.

Zákon je plně v souladu ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s akty práva Evropské unie, zejména se Sdělením Komise č. 281 C 1997 členským státům podle čl. 93(1) Smlouvy o založení ES týkající se použití čl. 92 a 93 Smlouvy na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů ve znění Sdělení č. 217 C 2001.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, neboť zdroje, které EGAP použije na vklad základního kapitálu, fondů a technických rezerv do dceřiné společnosti byly vytvořeny v průběhu dosavadních dvanácti let fungování EGAP z komerčních aktivit EGAP, nikoliv ze zdrojů státního rozpočtu. Navrhovaná právní úprava umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. při případném následném prodeji části akcií dceřiné společnosti využít tyto výnosy k posílení jejích vlastních zdrojů s dopadem do snížení jejích nároků na dotace do fondů na pojišťování se státní podporou.

Navrhovaná úprava nepředpokládá dopad ani na ostatní veřejné rozpočty, ani sociální dopady a dopady na životní prostředí. Realizace navrhovaného záměru bude současně účinným opatřením na podporu zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v návaznosti na působnost Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí a Operačního programu průmysl a podnikání.