I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Důvodem předložení návrhu novely nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů, je potřeba změnit podmínky Standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy č. 5 (dále jen „DZES 5“), který se zaměřuje na protierozní ochranu.
Obecný rámec a cíle standardu jsou zakotvené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. Podmínky standardu navrhují členské státy se zohledněním specifických charakteristik, včetně půdních a klimatických podmínek, stávajících způsobů hospodaření, zemědělských postupů, velikosti zemědělských podniků a jejich struktury, využívání půdy atd. Podmínky jsou posuzovány a schvalovány Evropskou komisí ve Strategických plánech Společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“).
Strategický plán SZP České republiky vymezuje erozně ohrožené plochy, na které se podmínky standardu vztahují, popisuje kritéria vymezení, stanovuje plodiny, pro které platí v jednotlivých kategoriích erozní ohroženosti zákaz jejich pěstování či povinnost pěstování pouze s některým z půdoochranných opatření. Postupy a podmínky stanovené ve Strategickém plánu SZP jsou na národní úrovni zapracovány v nařízení vlády č. 73/2023 Sb.
Pokud jde o DZES 5, jeho nastavení je dlouhodobě diskutováno. Některé podmínky byly hodnoceny jako komplikované a administrativně zatěžující. Ministerstvo zemědělství proto v široké diskusi se zástupci zemědělských i environmentálních organizací, resortu životního prostředí a dalších subjektů zapojených do implementace Strategického plánu projednalo možnost úpravy tak, aby se systém kontrol podmíněnosti zjednodušil a zároveň byla zajištěna dostatečná úroveň ochrany zemědělské půdy před erozí.
Návrh představuje zjednodušení a zobecnění půdoochranných opatření tak, aby zemědělci měli k dispozici širokou škálu postupů. Dále dochází k doplnění o zohlednění skutečnosti, zda byl kontrolou zjištěn výskyt erozní události. Erozní událost je potom přitěžující okolností v rámci posouzení rozsahu a závažnosti případného pochybení.
V souvislosti s úpravami v DZES 5 se navrhují drobné úpravy v § 2 v definicích neprodukčních ploch pro účely celofaremní ekoplatby. Dále jsou součástí novely technické úpravy standardu DZES 2 (ochrana půd bohatých na uhlík), DZES 7b (omezení plochy jedné plodiny), DZES 8B a C (zachování krajinných prvků a zákaz ořezu dřevin) a DZES 9 (ochrana trvalých travních porostů v lokalitách soustavy Natura 2000).
Cílem úpravy je zejména snížení zátěže podnikatelského sektoru i kontrolního aparátu. Kromě toho budou efektivněji využity jednotlivé nástroje ochrany půdy, dosud fungující samostatně. Dojde k propojení realizace půdoochranných postupů a zároveň sledování výskytu erozních událostí, čímž budou zemědělci motivováni k zodpovědnějšímu přístupu k ochraně půdy před erozí.
S ohledem na implementační charakter, časovou neodkladnost a věcnou nezbytnost urychleného projednání a následně přijetí návrhu nařízení vlády, s nezbytnou účinností co možná nejdříve, byla požádána ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a podle bodu 5.5 a 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), a ve spojení s bodem 3.8 písm. g), i) a j) těchto zásad, o udělení výjimky z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).
Této žádosti ministra zemědělství bylo ministryní spravedlnosti a předsedkyní Legislativní rady vlády vyhověno dopisem ze dne 1. července 2025, čj. 26368-2025-UVCR.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.
Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Předložený návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Předložený návrh nařízení vlády přímou souvisí s
· nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění, a
· nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění.
Předložený návrh nařízení vlády není v rozporu s právem Evropské unie, konkrétně adaptuje do našeho právního řádu ustanovení článků 12 a 13 a přílohy III. výše zmíněného nařízení.
Nařízení a rozhodnutí orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii bezprostředně aplikovatelná. Návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům přikázána nebo umožněna.
Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh nařízení vlády je i s ohledem na bod 4 v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh nařízení vlády s ohledem na svůj charakter nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Případné technické a administrativní náklady vzniklé v souvislosti s prováděním upravených postupů kontrol podmíněnosti podle příslušných nařízení Evropské unie budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství a Fondu.
Finanční dopad na státní rozpočet se předpokládá pouze v rozsahu technických úprav ve stávajících administrativních a informačních systémech, přičemž tyto se odhadují na cca 2 mil. Kč. Náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, konkrétně ze smlouvy PRAIS, a to v průběhu roku 2025 a 2026. Předpokládané náklady však povedou ke snížení administrativní zátěže zemědělců, usnadní postupy podávání žádosti a prokazování podmínek. Rovněž přispějí ke snazšímu ověřování plnění podmínek a efektivnějším kontrolám.
Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány, veškeré výdaje související s návrhem nařízení vlády budou pokryty v rámci stanovených rozpočtových limitů kapitoly 329-MZe bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
Návrh nařízení vlády nepředpokládá hospodářský a finanční dopad na ostatní veřejné rozpočty.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Důvodem je zejména potřeba bezprostřední úpravy nařízení vlády po provedené modifikaci Strategického plánu SZP a rovněž nutnost zajištění včasné informovanosti zemědělců a podmínkách hospodaření vzhledem ke skutečnosti, že se osevní postupy plánují v dlouhodobém horizontu a jednotlivé agrotechnické operace mají určité praktické provazby.
8. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
-
9. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
10. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh nařízení vlády nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména
11.1. Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh nařízení vlády plošně nezakládá nová práva a povinnosti fyzických a právnických osob s ohledem na jeho dotační charakter.
11.2. Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh nařízení vlády nevytváří negativní hospodářský nebo finanční dopad na podnikatelské prostředí České republiky. Návrh nařízení vlády snižuje administrativní a byrokratickou zátěž zemědělských podnikatelů nabídkou škály půdoochranných postupů, které jsou srozumitelné pro praxi, neomezují významně využití jednotlivých variant u různých typů zemědělských výrob, při specifickém postupu hospodaření, s ohledem na typ pozemku, technologickou vybavenost apod. Návrh nepředkládá jedinou možnost půdoochranného opatření, naopak umožňuje zemědělcům volbu a zohlednění komplexnosti hospodaření a specifik konkrétního podniku.
11.3. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrh nařízení vlády nezakládá jakoukoliv formu zvýhodnění pro podnikatelské subjekty ze strany veřejných orgánů (např. stát, kraje, obce), které by mohlo narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.
11.4. Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nařízení vlády nemá sociální dopad, ani na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením nebo na národnostní menšiny.
11.5. Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh nařízení vlády nemá dopady na rovnost mužů a žen.
11.6. Dopad na životní prostředí.
Návrh nařízení vlády nemá negativní vliv na životní prostředí. Úpravou pravidel podmíněnosti dochází pozitivně k účinnější ochraně půdy před erozí také tím, že budou efektivněji využity jednotlivé nástroje ochrany půdy, dosud fungující samostatně. Dojde k propojení realizace půdoochranných postupů a zároveň sledování výskytu erozních událostí, což posílí motivaci zemědělců k odpovědnějšímu přístupu při výběru půdoochranných opatření.
11.7. Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nařízení vlády nemá dopady na ochranu práv dětí.
11.8. Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
11.9. Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
12. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
Návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace.
Návrh nařízení vlády představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.
Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.
Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.
Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.
13. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Dopisem místopředsedy Legislativní rady vlády a vrchního ředitele Sekce Legislativní rady vlády ze dne 1. července 2025, č.j. 26368-2025-UVCR byla udělena výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu nařízení vlády.
14. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Ve věci návrhu nedošlo k žádnému lobbování podle zákona č. 176/2023 Sb.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů)
K celému nařízení vlády
K § 2 odst. 2 písm. e)
Navrženou úpravou dochází ke změně minimální šíře neprodukční plochy ozeleněný kolejový řádek z 2,5 metru na 3 metry. Změna je navrhována v souvislosti s úpravou parametrů půdoochranných technologií ve standardu DZES 5.
K § 2 odst. 2 písm. i)
V návaznosti na úpravu znění standardu DZES 5 dochází k úpravě odkazů na ochranné pásy založené půdoochrannými technologiemi v rámci plnění tohoto standardu, které lze využít k plnění podílu neprodukčních ploch v rámci celofaremní ekoplatby.
K § 5a odst. 5 písm. a)
Na zemědělské kultuře standardní orná půda je navrženo navýšení limitu pro výjimku pro porušení v závislosti na velikosti jednotlivých ploch půdy bohaté na uhlík na druhu zemědělské kultury standardní orná půda z jednoho na dva hektary. Nově se tedy o porušení nejedná v případě jednotlivé plochy o výměře nejvýše 2 hektary. Tato úprava je navržena na základě zkušeností z prvního roku implementace standardu DZES 2 z důvodu racionalizace postupu pro zemědělskou praxi. Limity pro ostatní kultury zůstávají s hodnotou 0,1 hektaru.
Zároveň je v tomto smyslu upravena i hodnotící tabulka pro standard DZES 2 v příloze č. 14.
Na základě zkušeností z prvního roku aplikace se upravuje hodnocení kritéria závažnosti porušení. Další nezbytnou úpravou bylo zohlednění stávajících závazků podopatření biopásy, ochrana čejky chocholaté a druhově bohaté pokrytí orné půdy podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření, jejichž podmínky by mohly kolidovat s podmínkami standardu DZES 2.
K § 8
S ohledem na odlišné platné znění tohoto ustanovení přijaté v předchozí novele nařízení vlády, které by nabylo účinnosti dne 1. ledna 2026, je třeba legislativně technicky nahradit znění stejným zněním § 8, které je navrhováno od data nabytí účinnosti novely.
K § 11 odst. 4
V souladu se zařazením nové ekoplatby na podporu pásového střídání plodin podle nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům se upravuje znění a vkládá se nové písmeno d). Tímto je zajištěn soulad standardu DZES 7b s novou ekoplatbou.
K § 13 odst. 2 písm. a) a d)
Vzhledem k povaze vymezování krajinných prvků (skalka a mokřad) do evidence půdy ze strany orgánu ochrany přírody a krajiny se navrhuje úprava, kdy v rámci běžného obhospodařování těchto krajinných prvků lze provést seč nebo pastvu pouze se souhlasným stanoviskem tohoto orgánu, neboť takové zásahy do plochy krajinných prvků mohou být nežádoucí. Bude tedy na rozhodnutí orgánu ochrany přírody, zda pastvu nebo seč na ploše daného krajinného prvku povolí.
K § 15 odst. 2 písm. c)
Nově se ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí doplňuje požadavek na souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody v případě nové výsadby dřevin – převodu na zem. kulturu J, která by mohla ohrozit případný předmět ochrany vyskytující se na předmětné ploše.
K § 19a odst. 5
Dochází k úpravě znění ustanovení pro postup vyhodnocení, které je upraveno v § 12bc odst. 1 písm. f) zákona č. 256/2000 Sb., zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K označení přílohy č. 1 příloze č. 1 a označení přílohy č. 3 příloze č. 3
Úprava příloh č. 1 a 3 navazuje na úpravu provedenou v § 8 až 8b, kde dochází k rozdělení podmínek podle jednotlivých typů erozně ohrožených půd. Spolu s tím dochází také k rozčlenění protierozních opatření, tzv. půdoochranných technologií tak, aby se jejich seznam týkal pouze příslušné kategorie erozně ohrožené půdy. Úprava tak cílí na zjednodušení a větší přehlednost pro uživatele.
Na základě revize požadavků podle zjištění kontrolní praxe došlo k doplnění vymezení některých požadavků PPH 9 až 11.
K označení přílohy č. 13 příloze č. 13
Na základě revize požadavků podle zjištění kontrolní praxe došlo k doplnění hodnocení některých požadavků PPH 9 až 11.
K příloze č. 14 tabulce
Úprava přílohy č. 14 stanovující kritéria pro posouzení porušení zohledňuje zkušenosti z implementace z předchozích let a z odvolacích řízení
Dále je upravena hodnotící tabulka standardu DZES 2, která koresponduje s úpravou v § 5a. V tabulce je rovněž nově upravena závažnost tak, aby hodnotící tabulka využila dostupných kombinací sankcí.
K označení přílohy č. 20 příloze č. 20 a označení přílohy č. 21 příloze č. 21
Úprava příloh č. 20 a 21, stanovujících seznam půdoochranných technologií, navazuje na úpravu provedenou v § 8 až 8b, kde dochází k rozdělení podmínek podle jednotlivých typů erozně ohrožených půd. Spolu s tím dochází také k rozčlenění půdoochranných technologií tak, aby se jejich seznam týkal pouze příslušné kategorie erozně ohrožené půdy.