Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 24/2026 Sb.

Předmět úpravy vymezen v souladu s první větou § 46 odst. 8 lesního zákona ve věci finančních příspěvků na hospodaření v lesích (a s odkazem na § 46 lesního zákona z § 62 odst. 2 zákona o myslivosti ve věci finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti).

Odstavec 1 stanoví způsob určení výše finančního příspěvku. Pro finanční příspěvky na hospodaření v lesích je toto obdobně stanoveno v § 46a odst. 3 lesního zákona, ustanovení v návrhu nařízení vlády se proto dotýká finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti. U všech sazbových příspěvků platí, že výše skutečně vynaložených nákladů se neprokazuje – důvodem je redukce administrativní zátěže žadatele a rovněž specifika lesního hospodářství a vlastnické struktury lesů (práce nejsou prováděny vždy dodavatelsky – část prací je prováděna vlastními zaměstnanci, u nepodnikajících osob pak i svépomocí). Sazby finančních příspěvků jsou stanoveny zpravidla na úrovni 80 % průměrné výše nákladů. Technologie výplaty finančních příspěvků pak rovněž vyžaduje, aby celková (závěrečná) výše finančního příspěvku požadované v žádosti byla na celé koruny s tím, že případné zaokrouhlení bude provedeno směrem dolů.

Odstavec 2 stanoví možnost krácení finančních příspěvků v případě nedostatku rozpočtových prostředků. Pro finanční příspěvky na hospodaření v lesích je toto obdobně stanoveno v § 46a odst. 5 lesního zákona, ustanovení v návrhu nařízení vlády se proto dotýká finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti. Krácení finančních příspěvků se provádí použitím nižší sazby finančního příspěvku ve fázi přiznávání technických jednotek v rámci žádosti. Výplatu provádí vždy příslušné ministerstvo, které je správcem příslušné rozpočtové kapitoly. V souladu s ustanovením § 16 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech je příspěvek poukazován na bankovní účet příjemce (žadatele) s tím, že z důvodu technologie výplaty finančních příspěvků se musí jednat o běžný bankovní účet (nikoliv o účty termínované, spořicí, úvěrové apod.).

Odstavec 3 řeší specifické právní formy v rámci žadatelů o finanční příspěvky na hospodaření v lesích. Ve vlastnické struktuře lesů se objevují specifické případy zejm. singulárních lesních majetků, kdy na lesním majetku má své ideální podíly vysoký počet fyzických osob (s možnou účastí i osob právnických). Tyto lesní majetky nemusí být obhospodařovány družstvem či spolkem, v právních vztazích se mohou nechat zastoupit určeným subjektem – využívají tak ustanovení § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (nového občanského zákoníku) o společnosti (zastupované jedním ze společníků společnosti) či § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. (starého občanského zákoníku) o sdružení (zastupovaném jedním z účastníků sdružení). Při podávání žádosti pověřená osoba prokazuje své oprávnění k zastupování společnosti/sdružení prostřednictvím zakladatelského dokumentu nebo smlouvy. Obdobně se postupuje v případě svěřenského fondu.

Odstavec 4 řeší (vyžaduje) podklady pro ověření způsobilosti žadatele o finanční příspěvky na hospodaření v lesích v případech, kdy o příspěvek nežádá vlastník či spoluvlastník lesního pozemku. Pro prokázání právního vztahu žadatele k pozemkům je proto vyžadována příslušná smlouva (o nájmu, pachtu či výpůjčce) a rovněž souhlas vlastníka s poskytnutím příspěvku nájemci, pachtýři či vypůjčiteli (vyjádřený v příslušné smlouvě nebo samostatným dokumentem o udělení souhlasu).

Odstavec 5 pro vyjmenované finanční příspěvky na hospodaření v lesích (příspěvky neposkytované v režimu de minimis) zavádí povinnost prokázání motivačního účinku, jež vychází z ustanovení Pokynů Evropské komise ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech – článek 3.1.2 „Motivační účinek“: Žádost o podporu musí obsahovat alespoň jméno/název žadatele a údaje o velikosti podniku, popis projektu nebo činnosti včetně jejich umístění a data zahájení a ukončení, částku podpory potřebnou k provedení projektu nebo činnosti a způsobilé náklady. Velké podniky musí navíc v žádosti popsat situaci, jež by nastala v případě, že by podpora nebyla poskytnuta, tedy hypotetický srovnávací scénář, nebo uvést alternativní projekt nebo činnost a předložit doklady, z nichž vychází hypotetické srovnání uvedené v žádosti. Protože žádosti o finanční příspěvky na hospodaření v lesích jsou podávány až po provedení prací, je posouzení motivačního účinku před zahájením prací zajištěno prostřednictvím ohlášení podávaného žadatelem před zahájením prací (forma „předžádosti“). Ve formuláři ohlášení jsou výše uvedené náležitosti zjišťovány prostřednictvím roku platnosti ohlášení, územního rozsahu ohlášení (pro konkrétní kraj), předmětu ohlášení (výčtem finančních příspěvků), odvození kategorie podniku a v případě velkých podniků i vyplněním hypotetického srovnávacího scénáře. Poskytnutí uvedených údajů (v případě velkého podniku včetně hypotetických srovnávacích scénářů) umožní prokázání motivačního účinku podpory a je podmínkou následného kladného vyřízení vlastních žádostí. O podaném ohlášení se samostatně nerozhoduje, k podanému ohlášení se přihlíží při vlastním rozhodování o následné žádosti.

Odstavec 6 pro ohlášení podávaná krajským úřadům (neplatí pro ohlášení podávaná MŽP a MO) vyžaduje předání jejich obsahu elektronickým způsobem specifikovaným na internetových stránkách MZe. Cílem je maximální podpora žadatelů při sestavování ohlášení (zejm. v části odvození kategorie podniku žadatele), minimalizace chyb ve formuláři, garance shody údajů na podávaném ohlášení s údaji v informačních systémech MZe a zajištění kontrolních vazeb mezi ohlášením a následnými žádostmi.

Odstavcem 7 se žadateli ukládá povinnost bez zbytečného odkladu oznámit podacímu místu změnu skutečností (rozhodných pro rozhodnutí o žádosti) uvedených v ohlášení nebo v žádosti, aby podací místo při rozhodnutí o žádosti mohlo vycházet z platných skutečností i v případě, že se od okamžiku podání ohlášení nebo žádosti změnily.

Odstavec 8 podmiňuje poskytnutí finančního příspěvku splněním podmínek stanovených pro daný předmět finančního příspěvku navrhovaným nařízením vlády.

Finanční příspěvek poskytovaný na základě resortních i vládních koncepčních a strategických dokumentů má vlastníky lesů motivovat k preferenci šetrnějších (zároveň nákladnějších) způsobů soustřeďování dříví a k ponechávání alespoň části těžebních zbytků ve vhodné formě (štěpky nebo drtě) v obnovovaném lesním porostu za účelem zlepšení stavu lesních půd.

Odstavec 1 stanoví okruh oprávněných žadatelů, jimž jsou vlastníci (obdobně spoluvlastníci) lesa i jiné osoby s právním (hospodářským) vztahem k lesu, ať už se jedná o vztah užívací (nájem, výpůjčka) nebo požívací (pacht) – pro takto obecně definovanou skupinu oprávněných žadatelů je dále v návrhu nařízení vlády zavedená zkratka „vlastník lesa“. Oprávněným žadatelem je vždy ten subjekt s právním vztahem k lesu, který vynaložil příslušné náklady na splnění předmětu finančního příspěvku. Tomuto subjektu má být příspěvek poskytnut i v případě, že v době podání žádosti nebo v době rozhodování o žádosti již není vlastníkem lesa nebo jinou osobou s právním vztahem k lesu. Navrhovaná formulace rovněž umožňuje, aby po vlastníkovi lesa v řízení o poskytnutí příspěvku pokračoval případně právní nástupce (na něhož přešly práva a povinnosti zaniklé právnické osoby nebo zemřelé fyzické osoby) nebo osoba spravující pozůstalost po zemřelé fyzické osobě (správce pozůstalosti, vykonavatel závěti nebo jeden z dědiců).

Odstavec 2 stanoví územní vymezení pro poskytování finančního příspěvku. Tento příspěvek je poskytován z rozpočtu všech tří resortů (MZe, MŽP, MO), pouze v případě lesů v gesci MZe (lesy mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území vojenských lesů) jsou z poskytování příspěvku vyloučeny státní podniky.

Odstavec 3 stanoví předměty finančního příspěvku – soustřeďování dříví lanovkou, koněm, vyvážením nebo železným koněm a dále štěpkování či drcení klestu za podmínky ponechání (rozptýlení) rozmělněné dřevní hmoty v obnovovaném porostu. Vyvážení je za šetrný způsob soustřeďování dříví považováno v případě vyvážecích strojů s maximálními (největšími technicky přípustnými) hmotnostmi na každou z náprav vyvážecího stroje nepřekračujícími hodnotu 6 000 kg (technický limit převzat z evropských dotačních schémat na nákup lesnické techniky, v nichž je rovněž zavedena podmínka šetrnosti technologie vůči lesnímu prostředí a půdě). Při použití vyvážecí soupravy (traktor a vyvážecí vlek) se podmínka vztahuje na všechny nápravy strojů zařazených do soupravy. Pokud vyvážecí stroj či souprava má některou z náprav zdvojenou (tzv. boogie náprava), pro kontrolu splnění podmínky se použije 50 % z celkové hmotnosti na nápravu (na uvedené nápravě jsou v kontaktu s lesní půdou dva páry kol).

Odstavec 4 odkazuje ve věci vymezení příslušného podacího místa (krajský úřad, MŽP či MO) na § 46 odst. 6 a 7 zákona o lesích a stanoví tříměsíční lhůtu pro podání žádostí, která je takto dlouhodobě zavedena s ohledem na možnost včasné kontroly provedených prací. Pro žádosti podávané krajským úřadům (neplatí pro žádosti podávané MŽP a MO) se vyžaduje předání jejich obsahu elektronickým způsobem specifikovaným na internetových stránkách MZe. Cílem je maximální podpora žadatelů při sestavování žádosti (zejm. s podporou dat lesních hospodářských plánů a osnov), minimalizace chyb ve formuláři, garance shody údajů na podávané žádosti s údaji v informačních systémech MZe a zajištění kontrolních vazeb mezi žádostmi a předchozím ohlášením.

Odstavec 5 v reakci na specifickou povahu tohoto finančního příspěvku žadateli ukládá, aby na výzvu orgánu státní správy lesů byl schopen relevantním dokladem doložit druh technologie a objem soustřeďovaného dříví pro jednotlivé porostní skupiny uvedené do žádosti relevantními (věrohodnými) doklady, přičemž se jedná zejm. o výrobně technické doklady, účetní a daňové doklady nebo lesní hospodářskou evidenci vedenou v potřebném detailu. U příspěvku na vyvážení dříví stroji s maximálními hmotnostmi na nápravu do 6 tun musí být žadatel na výzvu orgánu státní správy lesů rovněž schopen prokázat uvedený technický parametr relevantními doklady – technickým průkazem silničního vozidla (nebo nově osvědčením o registraci vozidla), technickým osvědčením zvláštního vozidla, prohlášením o shodě nebo jinou veřejnou listinou nebo technickou dokumentací (nikoliv tedy čestným prohlášením).

Odstavec 6 přebírá podmínku potvrzení žádosti (co do kvality a rozsahu prováděných prací a dodržení právních předpisů upravujících hospodaření v lesích) odborným lesním hospodářem z § 37 odst. 10 písm. f) lesního zákona.

Odstavec 7 odkazuje ve věci sazeb pro jednotlivé předměty finančního příspěvku na přílohu č. 1 k nařízení vlády, odstavec 8 pak upřesňuje výpočet výše příspěvku pomocí součinu sazeb a technických jednotek s následným (závěrečným) součtem. Pokud jsou v jednotlivých fázích soustřeďování stejného dříví použity různé šetrné technologie (např. kůň pro vyvážení od pařezu na vyklizovací místo a následně vyvážecí souprava na odvozní místo), umožňuje odstavec 7 žadateli zvolit výhodnější sazbu (s tím, že žádat ale může na stejné dříví pouze jednou).

Příloha č. 1 pro finanční příspěvky stanoví technickou jednotku vhodnou pro výpočet příspěvku a sazbu příspěvku. Sazby finančních příspěvků jsou stanoveny do 80 % z průměrných nákladů na danou činnost v případě dodavatelského provedení prací bez započtení daně z přidané hodnoty. Zbývající část do 100 % průměrných nákladů na danou činnost představuje finanční spoluúčast žadatele.

Odstavec 1 stanoví okruh žadatelů shodně, jako je vymezen u ostatních finančních příspěvků na hospodaření v lesích (počínaje finančním příspěvkem na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese). Zároveň stanoví územní vymezení pro poskytování finančního příspěvku, který je poskytován z rozpočtu dvou ze tří resortů (MZe a MO), přičemž v případě lesů v gesci MZe (lesy mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území vojenských lesů) jsou z poskytování příspěvku z rozpočtových důvodů vyloučeny státní podniky. Resort MŽP realizuje obdobný finanční příspěvek (zaměřený jen na meliorační a zpevňující dřeviny) podle následujícího dílu 3.

Odstavec 2 stanoví předměty finančního příspěvku (ve shodě s dosavadním nařízením vlády č. 30/2014 Sb.) počínaje úklidem klestu před zahájením obnovy přes vlastní přirozenou obnovu porostu či umělou obnovu porostu stanovištně vhodnými dřevinami a další opatření pro dosažení zajištění lesního porostu, až po výchovu lesních porostů do 40 let věku (prořezávky a první probírky).

Odstavec 3 odkazuje ve věci vymezení příslušného podacího místa (krajský úřad či MO) na § 46 odst. 6 a 7 zákona o lesích a stanoví tříměsíční lhůtu pro podání žádostí, která je takto dlouhodobě zavedena s ohledem na možnost efektivní kontroly provedených prací v terénu předtím, než působením přírodních procesů či následných pěstebních prací dojde k případným změnám ve stavu nebo struktuře obnovovaných lesních porostů. Pro žádosti podávané krajským úřadům (neplatí pro žádosti podávané MO) se vyžaduje předání jejich obsahu elektronickým způsobem specifikovaným na internetových stránkách MZe. Cílem je maximální podpora žadatelů při sestavování žádosti (zejm. s podporou dat lesních hospodářských plánů a osnov), minimalizace chyb ve formuláři, garance shody údajů na podávané žádosti s údaji v informačních systémech MZe a zajištění kontrolních vazeb mezi žádostmi a předchozím ohlášením.

Odstavec 4 odkazuje ve věci sazeb pro jednotlivé předměty finančního příspěvku na přílohu č. 1 k nařízení vlády, odstavec 5 pak upřesňuje výpočet výše příspěvku pomocí součinu sazeb a technických jednotek s následným (závěrečným) součtem.

Odstavec 1 zakládá právo orgánu státní správy lesů vyzvat žadatele k předložení zákresu plochy přirozené obnovy do lesnické (obrysové nebo porostní) mapy, za účelem lokalizace plochy přirozené obnovy pro kontrolu způsobilosti žadatele, terénní kontrolu apod.

Odstavec 2 stanoví podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku na přirozenou obnovu. Kromě obecné podmínky potvrzení žádosti odborným lesním hospodářem (v souladu s § 37 odst. 10 písm. f) lesního zákona) je předepsáno, aby v době podání žádosti na ploše byl předepsaný počet semenáčků (100 % z počtu stanoveného pro dřevinu v příloze č. 4 k vyhlášce č. 456/2021 Sb.) a semenáčky splňovaly alespoň parametry stanovené pro semenáčky v přílohách č. 2 až 6 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. (pokud některá dřevina nemá stanoveny parametry pro semenáčky, použijí se parametry stanovené pro sazenice s nejmenší výškou nadzemní části). Formulace ustanovení nevyžaduje podání žádosti striktně ve fázi semenáčků, podle zvyklostí lesního podniku ve věci vykazování obnovy do lesní hospodářské evidence je možné žádat i později (např. ve fázi zajištění porostu z přirozené obnovy), ale vždy do 3 měsíců od vykázání přirozené obnovy v lesní hospodářské evidenci.

Odstavec 3 připouští podporu přirozené obnovy i na pozemcích vylišených v lesních hospodářských plánech a osnovách (dále jen „LHPO“) jako bezlesí, u nichž je po pominutí účelu, pro něž pozemky měly charakter bezlesí, žádoucí obnovit prostředí a funkce lesního porostu.

Odstavec 1 zakládá právo orgánu státní správy lesů vyzvat žadatele k předložení zákresu plochy vzešlé síje do lesnické (obrysové nebo porostní) mapy, za účelem lokalizace plochy vzešlé síje pro kontrolu způsobilosti žadatele, terénní kontrolu apod. Dále je podle odstavce 1 požadován doklad o původu reprodukčního materiálu pro kontrolu dodržení přenosů reprodukčního materiálu (tímto dokladem je průvodní list semenného materiálu nebo čestné prohlášení vlastníka lesa o původu reprodukčního materiálu z vlastních lesních porostů v souladu s § 29 odst. 6 lesního zákona).

Odstavec 2 stanoví podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu síjí. Kromě obecné podmínky potvrzení žádosti odborným lesním hospodářem (v souladu s § 37 odst. 10 písm. f) lesního zákona) je předepsáno, aby v době podání žádosti na ploše byl předepsaný počet semenáčků vzešlých ze síje (100 % z počtu stanoveného pro dřevinu v příloze č. 4 k vyhlášce č. 456/2021 Sb.) a semenáčky vzešlé ze síje splňovaly alespoň parametry stanovené pro semenáčky v přílohách č. 2 až 6 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. (pokud některá dřevina nemá stanoveny parametry pro semenáčky, použijí se parametry stanovené pro sazenice s nejmenší výškou nadzemní části). Formulace ustanovení nevyžaduje podání žádosti striktně ve fázi semenáčků, podle zvyklostí lesního podniku ve věci vykazování obnovy do lesní hospodářské evidence je možné žádat i později (např. ve fázi zajištění porostu vzešlého ze síje), ale vždy do 3 měsíců od vykázání vzešlé síje v lesní hospodářské evidenci.

Odstavcem 2 jsou rovněž stanoveny podmínky specifické pro příspěvky na umělou obnovu (síjí i sadbou). Jedná se o podmínku dodržení pravidel přenosu reprodukčního materiálu, podle níž je nutné dodržet základní vymezení povolených přenosů podle vyhlášky č. 456/2021 Sb. a zároveň i podrobnější vymezení podporovaných přenosů podle přílohy č. 2 k tomuto návrhu nařízení vlády (při poskytování finančních příspěvků jsou akceptovány i přenosy vyplývající z přechodného ustanovení k vyhlášce č. 456/2021 Sb.). Druhou specifickou podmínkou je požadavek na stanovištní vhodnost dřevin, která se odvozuje (s využitím souborů lesních typů) z přílohy č. 2 k vyhlášce č. 298/2018 Sb. Na základě poznámek v uvedené vyhlášce k využití smrku ztepilého při obnově v nižších polohách je podpora umělé obnovy smrku poskytována až počínaje pátým lesním vegetačním stupněm (s výjimkou pro specifická minoritní (skeletová či glejová – rašelinná) stanoviště v nižších polohách, na nichž je pěstování smrku ztepilého (ve vhodných směsích) bezpečné (soubory lesních typů 0G – podmáčený smrkový bor, 0T – chudý březový bor, 0Y – skeletový bor, 2G – glejová doubrava s jedlí, 2T – glejová chudá doubrava s jedlí, 3G – podmáčená jedlová doubrava, 3R – kyselá reliktní smrčina, 3T – podmáčená chudá jedlová dubina, 4G – glejová dubová jedlina, 4R – svěží rašelinná reliktní smrčina a 4T – glejová chudá dubová jedlina).

Odstavec 3 připouští podporu umělé obnovy síjí i na pozemcích vylišených v LHPO jako bezlesí, u nichž je po pominutí účelu, pro něž pozemky měly charakter bezlesí, žádoucí obnovit prostředí a funkce lesního porostu.

Příloha č. 2 stanoví podrobnější vymezení tzv. podporovaných přenosů, jež musí být v případě finančních příspěvků na umělou obnovu síjí a sadbou splněny společně s tzv. povolenými (neopominutelnými) přenosy podle příloh č. 1 a 3 k příslušné vyhlášce č. 456/2021 Sb. (přenos reprodukčního materiálu v rámci umělé obnovy, na niž je žádáno o finanční příspěvek, tedy musí vyhovět oběma předpisům). Úpravou ve dvou právních předpisech se sleduje vhodná diferenciace povinností vlastníka lesa, kdy obecně (podle zákona o lesích) má uloženy jen neopominutelné povinnosti, kdežto podrobnější a rozšiřující podmínky platí jen v případě, že na danou činnost je požadována podpora z veřejných rozpočtů. Příloha obsahuje vymezení pro tři vyjmenované dřeviny a dále dohromady pro všechny ostatní dřeviny, vždy uvádí jako vhodný přenos v rámci dané přírodní lesní oblasti a stanoví i možnosti přenosu z dalších přírodních lesních oblastí, odkud je přenos reprodukčního materiálu vhodný a bezpečný. Při poskytování finančních příspěvků je akceptováno i využití přechodného ustanovené k vyhlášce č. 456/2021 Sb., podle něhož je možné (i při poskytování finančních příspěvků) akceptovat přenosy i podle předchozí vyhlášky č. 139/2004 Sb., pokud se jedná o reprodukční materiál vybavený průvodní dokumentací (potvrzením o původu) před rokem 2022.

Odstavec 1 zakládá právo orgánu státní správy lesů vyzvat žadatele k předložení zákresu plochy výsadby do lesnické (obrysové nebo porostní) mapy, za účelem lokalizace plochy výsadby pro kontrolu způsobilosti žadatele, terénní kontrolu apod. Dále je podle odstavce 1 požadován doklad o původu reprodukčního materiálu pro kontrolu dodržení přenosů reprodukčního materiálu (tímto dokladem je průvodní list sadebního materiálu nebo čestné prohlášení vlastníka lesa o původu reprodukčního materiálu z vlastních lesních porostů v souladu s § 29 odst. 6 lesního zákona).

Odstavec 2 stanoví podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu sadbou první. Kromě obecné podmínky potvrzení žádosti odborným lesním hospodářem (v souladu s § 37 odst. 10 písm. f) lesního zákona) je předepsáno, aby v době podání žádosti na ploše byl předepsaný počet sadebního materiálu – sazenic, poloodrostků nebo odrostků (60 % z počtu stanoveného pro dřevinu v příloze č. 4 k vyhlášce č. 456/2021 Sb. se zohledněním nižších počtů při využití krytokořenného sadebního materiálu nebo poloodrostků a odrostků) a sadební materiál splňoval parametry stanovené v přílohách č. 2 až 6 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. Odstavcem 2 jsou rovněž stanoveny podmínky specifické pro příspěvky na umělou obnovu (síjí i sadbou). Jedná se o podmínku dodržení pravidel přenosu reprodukčního materiálu, podle níž je nutné dodržet základní vymezení povolených přenosů podle vyhlášky č. 456/2021 Sb. a zároveň i podrobnější vymezení podporovaných přenosů podle přílohy č. 2 k tomuto návrhu nařízení vlády (při poskytování finančních příspěvků jsou akceptovány i přenosy vyplývající z přechodného ustanovení k vyhlášce č. 456/2021 Sb.). Druhou specifickou podmínkou je požadavek na stanovištní vhodnost dřevin, která se odvozuje (s využitím souborů lesních typů) z přílohy č. 2 k vyhlášce č. 298/2018 Sb. Na základě poznámek v uvedené vyhlášce k využití smrku ztepilého při obnově v nižších polohách je podpora umělé obnovy smrku poskytována až počínaje pátým lesním vegetačním stupněm (s výjimkou pro specifická minoritní (skeletová či glejová – rašelinná) stanoviště v nižších polohách, na nichž je pěstování smrku ztepilého (ve vhodných směsích) bezpečné (soubory lesních typů 0G – podmáčený smrkový bor, 0T – chudý březový bor, 0Y – skeletový bor, 2G – glejová doubrava s jedlí, 2T – glejová chudá doubrava s jedlí, 3G – podmáčená jedlová doubrava, 3R – kyselá reliktní smrčina, 3T – podmáčená chudá jedlová dubina, 4G – glejová dubová jedlina, 4R – svěží rašelinná reliktní smrčina a 4T – glejová chudá dubová jedlina).

Odstavec 3 stanoví maximální hektarový počet sadebního materiálu, na který je účelné vynakládat veřejné prostředky. Na základě prověřených pěstebních postupů je jako maximum pro podporu stanoven 1,3násobek počtu z přílohy č. 4 k vyhlášce č. 456/2021 Sb. (mj. s ohledem na snížení předepsaných minimálních hektarových počtů při náhradě vyhlášky č. 139/2004 Sb. vyhláškou č. 456/2021 Sb., která snížením dřívějších minimálních hektarových počtů oproti jejich optimu dává prostor i pro přirozenou obnovu v příznivých podmínkách).

Odstavec 4 připouští podporu výsadby i na pozemcích vylišených v LHPO jako bezlesí, u nichž je po pominutí účelu, pro něž pozemky měly charakter bezlesí, žádoucí obnovit prostředí a funkce lesního porostu. Dále připouští i podporu na výsadbu pod již zajištěnými porosty, kdy podsadbou je zakládána další etáž lesního porostu.

Odstavec 5 stanoví podmínku udržitelnosti po dobu 3 let od výsadby. Udržitelnost je definována jako požadavek na udržení alespoň 80 % z počtu jedinců uvedených do žádosti v životaschopném stavu po uvedenou dobu (odchylka od 100 % je dána specifiky lesního hospodářství, kdy i sám lesní zákon a jeho prováděcí vyhlášky stanoví, že v době zajištění lesního porostu je požadováno min. 80 % z počtů předepsaných pro výsadbu). Během uvedené doby je možná náhrada odumřelých jedinců za nové či za jinou dřevinu, pokud se jedná o dřevinu se stejnou funkcí (tj. dřevinu meliorační a zpevňující je nutné nahradit opět stanovištně vhodnou dřevinou meliorační a zpevňující). Při nedodržení tohoto požadavku se použijí příslušné postupy podle rozpočtových pravidel – ve fázi předběžné kontroly (před rozhodnutím o žádosti) se jedná o uložení nápravného opatření nebo nepřiznání finančního příspěvku, ve fázi následné kontroly (po poskytnutí příspěvku) se jedná o uložení nápravného opatření nebo o odejmutí poskytnutého finančního příspěvku.

Odstavec 1 zakládá právo orgánu státní správy lesů vyzvat žadatele k předložení zákresu plochy zajištěného porostu do lesnické (obrysové nebo porostní) mapy, za účelem lokalizace plochy zajištěného porostu pro kontrolu způsobilosti žadatele, terénní kontrolu apod.

Odstavec 2 upřesňuje předmět finančního příspěvku, jímž je dosažení zajištění lesního porostu (stavu definovaného v § 2 odst. 8 vyhlášky č. 456/2021 Sb.) ve lhůtě podle § 31 odst. 6 lesního zákona (10 let nebo delší na základě povolení orgánem státní správy lesů), popř. podle § 51a lesního zákona (odchylná opatření v případech mimořádných situací). Dále odstavec 2 stanoví podmínky poskytování finančního příspěvku. Kromě obecné podmínky potvrzení žádosti odborným lesním hospodářem (v souladu s § 37 odst. 10 písm. f) lesního zákona) se jedná o požadavek na stanovištní vhodnost dřevin, která se odvozuje (s využitím souborů lesních typů) z přílohy č. 2 k vyhlášce č. 298/2018 Sb. Na základě poznámek v uvedené vyhlášce k využití smrku ztepilého při obnově v nižších polohách je zajištění porostů smrku ztepilého podporováno až počínaje pátým lesním vegetačním stupněm (s výjimkou pro specifická minoritní (skeletová či glejová – rašelinná) stanoviště v nižších polohách, na nichž je pěstování smrku ztepilého (ve vhodných směsích) bezpečné (soubory lesních typů 0G – podmáčený smrkový bor, 0T – chudý březový bor, 0Y – skeletový bor, 2G – glejová doubrava s jedlí, 2T – glejová chudá doubrava s jedlí, 3G – podmáčená jedlová doubrava, 3R – kyselá reliktní smrčina, 3T – podmáčená chudá jedlová dubina, 4G – glejová dubová jedlina, 4R – svěží rašelinná reliktní smrčina a 4T – glejová chudá dubová jedlina).

Odstavcem 2 je rovněž stanoveno období, v němž není podporováno zajištění lesních porostů obnovených umělou obnovou sadbou. U porostů obnovených výsadbou v období 2019 až 2026 (v době kulminace plošného rozsahu obnov lesních porostů po kůrovcové kalamitě) není na tyto porosty poskytován jednorázový příspěvek v době zajištění, ale každoroční příspěvek na následnou péči o výsadby (podle § 11 návrhu nařízení vlády). U výsadeb starších (před rokem 2019) či novějších (po roce 2026) a dále u porostů z přirozené obnovy (bez časového omezení) a u porostů obnovených síjí (bez časového omezení) byl a bude příspěvek na zajištění nadále poskytován. Návrhem nařízení vlády se oproti stavu podle stávajícího nařízení vlády č. 30/2014 Sb. ukončuje přechodné období poskytování finančního příspěvku na následnou péči (podle § 11 návrhu nařízení vlády) z důvodu vysoké administrativní náročnosti finančního příspěvku na následnou péči a rovněž jako motivační prvek k zalesnění starších holin do roku 2026 (ještě v režimu možnosti čerpat každoroční příspěvek na následnou péči). Od roku 2027 je uvažováno spuštění další nové podpory lesního hospodářství podle § 46b lesního zákona, která bude vlastníky lesů každoroční platbou motivovat k vytváření pestrých obnovních směsí s důrazem na obnovu dřevin melioračních a zpevňujících.

Odstavec 3 požaduje, aby zajištěné vícedruhové porosty byly do žádosti uváděny podle dřevin jejich redukovanou plochou (tj. nebyl finanční příspěvek poskytnut na plochu větší, než odpovídá ploše zajištěného vícedruhového porostu).

Maximální věk, v němž je výchova lesních porostů podporována, vyplývá z ustanovení § 46 odst. 1 lesního zákona, který u porostů starších 40 let již předpokládá ekonomickou výtěž z výchovných zásahů a nepovažuje podporu výchovy v těchto porostech již za potřebnou.

Odstavec 1 stanoví obecnou podmínku pro poskytnutí finančního příspěvku, tj. potvrzení žádosti odborným lesním hospodářem (v souladu s § 37 odst. 10 písm. f) lesního zákona).

Odstavec 2 upřesňuje, že věk lesního porostu je chápán jako aktuální věk v roce provedení výchovy lesního porostu, nikoliv věk uvedený pro porost v hospodářské knize LHPO na počátku jejich platnosti.

Odstavec 3 omezuje maximální počet výchovných zásahů, na něž je během platnosti LHPO možné příspěvek poskytnout. S ohledem na různé výchovné modely pro různé typy porostů má být výchova prováděna alespoň jednou, ale lépe dvakrát za 10 let, proto je příspěvek za dobu platnosti LHPO poskytován dvakrát (ve smyslu max. na dvojnásobek plochy jednotky prostorového rozdělení lesa).

Odstavec 1 zakládá právo orgánu státní správy lesů vyzvat žadatele k předložení zákresu oplocenky do lesnické (obrysové nebo porostní) mapy, za účelem lokalizace oplocenky pro kontrolu způsobilosti žadatele, terénní kontrolu apod.

Odstavec 2 stanoví podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku na zřizování oplocenek. Kromě obecné podmínky potvrzení žádosti odborným lesním hospodářem (v souladu s § 37 odst. 10 písm. f) lesního zákona) jsou stanoveny podmínky vyplývající z dotačního rámce schváleného Evropskou komisí – jedná se o požadavek výšky oplocenky min. 160 cm a o požadavek min. 30procentního zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin v oplocence.

S ohledem na podmínky min. 30procentního zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin je v odstavci 3 upřesněno, že o příspěvek se žádá až po dosažení uvedeného zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin v oplocence (tj. až ve fázi přirozeného zmlazení, vzejití porostu ze síje či po výsadbě).

Odstavec 4 stanoví podmínku udržitelnosti oplocenky do doby zajištění oploceného porostu. Udržitelnost je definována jako požadavek na ochranu oploceného lesního porostu proti zvěři, k porušení podmínky udržitelnosti tak dochází zejm. v případě, že v důsledku poškození oplocenky je oplocený porost poškozen zvěří. Při nedodržení tohoto požadavku se použijí příslušné postupy podle rozpočtových pravidel – ve fázi předběžné kontroly (před rozhodnutím o žádosti) se jedná o uložení nápravného opatření (v případě poškození oplocenky, bez vzniku škod zvěří) nebo nepřiznání finančního příspěvku (v případě poškození oplocenky a se vznikem škod zvěří); ve fázi následné kontroly (po poskytnutí příspěvku) se jedná o uložení nápravného opatření (v případě poškození oplocenky, bez vzniku škod zvěří) nebo o odejmutí poskytnutého finančního příspěvku (v případě poškození oplocenky a se vznikem škod zvěří).

Finanční příspěvek poskytovaný na výsadby z let 2019 až 2026 dočasně (pro výsadby z uvedených let) nahradil jednorázový příspěvek poskytovaný až v době zajištění (podle § 8 návrhu nařízení vlády). Důvodem pro tento finanční příspěvek poskytovaný po přechodnou dobu byl vysoký rozsah zalesňovacích prací po kůrovcových těžbách a značná finanční náročnost následné péče o provedení zalesnění, při níž byl poskytování jednorázového příspěvku až v době zajištění nebylo efektivní.

Odstavec 1 zakládá právo orgánu státní správy lesů vyzvat žadatele k předložení zákresu plochy výsadby do lesnické (obrysové nebo porostní) mapy, za účelem lokalizace plochy výsadby pro kontrolu způsobilosti žadatele, terénní kontrolu atd.

Odstavec 2 stanoví podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku na následnou péči o výsadby. Kromě obecné podmínky potvrzení žádosti odborným lesním hospodářem (v souladu s § 37 odst. 10 písm. f) lesního zákona) jsou stanoveny i specifické podmínky:

Odstavec 3 upřesňuje okamžik splnění předmětu finančního příspěvku, jímž začíná běžet 3měsíční lhůta pro podání žádosti o příspěvek. Sazba finančního příspěvku není konstruována pro každý jednotlivý úkon v rámci péče (ochran proti buřeni, ochrana proti okusu, ochrana proti klikorohovi, doplňování výsadby), ale jednou sazbou za kompletní péči v rámci daného roku. O příspěvek se proto žádá až po dokončení péče o výsadbu před zimou (přičemž posledním úkonem zpravidla bývá provedení ochrany výsadby před zimním okusem zvěří nebo kontrola a případná oprava oplocenky).

Odstavec 4 upřesňuje, že příspěvek je poskytován po dobu 5 let počínaje rokem provedení výsadby (bez rozlišování mezi jarní a podzimní výsadbou). Jedná se o dobu 5 let bezprostředně následujících po sobě – tedy pokud žadatel jeden rok o příspěvek nepožádá, doba čerpání příspěvku se mu tím neprodlužuje. Pokud během uvedeného období bylo dosaženo zajištění porostu, daným rokem možnost čerpání příspěvku končí.⁠​‌‌‌​‌​​‌​​​‌‌‌​⁠

Odstavec 5 uvádí, že výsadby více druhů dřeviny se do žádosti uvádějí podle dřevin jejich redukovanou plochou.

Mechanická přípravy půdy (rozrušování krytu porostní půdy) napomáhá iniciaci přirozené obnovy nebo usnadnění umělé obnovy, která může být díky přítomnosti drnu buřeně nebo příliš vysoké hrabanky znemožněna. Z poskytnutí finančního příspěvku je vyloučena příprava půdy prováděná souběžně s drcením klestu frézou, pokud je na ni současně požadován finanční příspěvek podle § 3 odst. 3 písm. d) návrhu nařízení vlády.

Finanční příspěvek rovněž cílí na přípravu porostní půdy pro iniciaci přirozené obnovy či pro usnadnění umělé obnovy, kterou ponechání rozptýlených těžebních zbytků znesnadňuje. Podpora je poskytována pouze v případě, že klest uložený do hromad/valů bude ponechán v porostu k zetlením, čímž budou posíleny i mimoprodukční funkce lesů spočívající v tomto konkrétním případě zejména v poutání uhlíku a v podpoře druhové rozmanitosti organismů vázaných na rozkládající se biomasu (příspěvek nebude poskytován na klest vyvezený z porostu pro energetické využití ani na klest spálený v porostu). Objem technických jednotek vstupujících do výpočtu příspěvku se odvozuje od objemu vytěženého hroubí (dříví s průměrem od 7 cm) jako jeho 1,0násobek (1 m 3 vytěženého hroubí = 1 m 3 klestu). Objem vytěženého hroubí žadatel na výzvu poskytovatele nebo kontrolního orgánu prokazuje obdobnými doklady, jaké se používají u podpory na šetrné způsoby soustřeďování dříví (lesní hospodářská evidence, výrobně technické doklady, účetní a daňové doklady).

§ 14 odstavce 1 a 2 stanoví okruh žadatelů shodně, jako je vymezen u ostatních finančních příspěvků na hospodaření v lesích (počínaje finančním příspěvkem na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese). Zároveň stanoví územní vymezení pro poskytování finančního příspěvku, který je poskytován výhradně z rozpočtu MŽP, tedy na území národních parků a jejich ochranných pásem. Ostatní resorty (MZe a MO) realizují obdobný finanční příspěvek (zaměřený jen na všechny stanovištně vhodné dřeviny) podle předchozího dílu 2.

§ 14 odstavec 4 stanoví předměty finančního příspěvku (ve shodě s dosavadním nařízením vlády č. 30/2014 Sb.) počínaje úklidem klestu před zahájením obnovy přes vlastní přirozenou obnovu porostu či umělou obnovu porostu stanovištně vhodnými dřevinami a další opatření pro dosažení zajištění lesního porostu, až po výchovu lesních porostů do 40 let věku (prořezávky a první probírky).

V § 15 až 23 jsou ostatní obecné podmínky a specifické podmínky jednotlivých příspěvků nastaveny analogicky s již výše odůvodněným finančním příspěvkem na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku. Podpora je ale omezena na meliorační a zpevňující dřeviny, z nichž odstavec 3 s ohledem na prioritní zájmy ochrany přírody v národních parcích a jejich ochranných pásmech vylučuje z podpory modřín opadavý a douglasku tisolistou. Nad rámec finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku je v rámci finančního příspěvku na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin poskytován navíc příspěvek na individuální ochranu výsadby melioračních a zpevňujících dřevin proti zvěři, pro nějž je v § 22 stanoven maximální podporovaný počet individuálních ochran na 1 hektar výsadby na úrovni 100 ks odvozené od obvyklého počtu cílových jedinců melioračních a zpevňujících dřevin na území národních parků a jejich ochranných pásem. Individuální ochrana je tak podporována pouze v případě jedinců, u kterých se předpokládá jejich dopěstování do fáze dospělého lesního porostu.

Vlastnická struktura lesů v České republice je po provedení restitucí od 90. let 20. století velmi rozdrobená. V současnosti je přes 46 % výměry lesů v rukou nestátních vlastníků lesů. Nestátní lesy jsou ve vlastnictví 14 tisíc právnických osob a 340 tisíc fyzických osob (z nichž 330 tisíc má lesní majetek do 5 hektarů a 262 tisíc do 1 hektaru). Z hlediska efektivity lesního hospodaření se jedná o vlastnickou strukturu značně nevýhodnou, protože na malém lesním majetku nelze dosáhnout trvalosti a vyrovnanosti těžeb ani výnosů z lesa, nelze zaměstnávat odborně kvalifikovaný lesní personál, nelze zajistit dostatečnou ochranu lesa atd. Částečně tento problém řeší státem hrazený výkon činnosti odborného lesního hospodáře na lesních majetcích pod 50 hektarů, přičemž tato služba má zajistit především hospodaření v souladu s lesním zákonem (odborný lesní hospodář neprovádí ani nezajišťuje lesnické služby či prodej dříví ani nezastupuje vlastníky lesů v jednání s dodavateli, odběrateli nebo orgány státní správy. Důsledky tohoto stavu se projevily během poslední kůrovcové kalamity, kdy vlastníci lesů menších výměr měli proti větším lesním majetkům nevýhodu v horším přístupu na trh lesnických služeb i trh se dřívím, což jim (z finančního hlediska) komplikovalo boj s podkorním hmyzem.

Na základě výše uvedeného je v Aplikačním dokumentu ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 (usnesení vlády České republiky ze dne 25. 1. 2021 č. 72) má MZe pro dosažení dlouhodobého cíle C „Zajistit konkurenceschopnost lesního hospodářství a navazujících odvětví a jejich význam pro regionální rozvoj“ provést mj. opatření C.3 „Podporovat proces scelování lesů za účelem zlepšení struktury lesních majetků“, zejm. (C.3.2) „Odstranit překážky pro různé formy sdružování vlastníků lesů“, mj. „Vypracovat dotační pravidla pro podporu sdružování vlastníků lesů“, s termínem splnění do roku 2026.

V odstavci 1 je ukotveno poskytování příspěvku jen těm právním formám, které mají k dosažení cíle společné správy lesních majetků nejblíže (resp. nemají právní překážky zásadně bránící dosažení uvedeného účelu) – jedná se o spolek podle § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (nového občanského zákoníku), družstvo podle § 552 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích a dobrovolného svazku obcí podle § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. Příspěvek není poskytován na sdružování za účelem společného nákupu lesnických služeb či společného prodeje dříví, ale za účelem společného hospodaření v lese s případným společným prodejem dříví. V případě družstva je proto příspěvek poskytován jen na výměru lesů, kterou vlastníci lesů malých výměr do sdruženého lesního majetku vložili jako nepeněžitý členský vklad do družstva nebo který členové propachtovali spolku (u dobrovolných svazků obcí není přechod práv a povinností z vlastníka lesa na dobrovolný svazek obcí požadován). V odstavci 1 není uvedené žádné územní omezení v poskytování finančního příspěvku, je tedy poskytován na celém území České republiky z rozpočtů všech dotčených resortů (MZe, MŽP i MO).

Odstavec 2 uvádí konkrétní předměty finančního příspěvku. Ten je poskytován formou jednorázového příspěvku na založení sdruženého lesního majetku, dále je poskytován roční plošný příspěvek na správu sdruženého lesního majetku a rovněž příspěvek (prémie) za společný prodej dříví ze sdruženého lesního majetku. Uvedenými předměty finančního příspěvku jsou sdruženým lesním majetkům částečně kompenzovány všechny ekonomické nevýhody oproti přirozeně vzniklým větším lesním majetkům.

Odstavec 3 pro žádosti podávané krajským úřadům (neplatí pro žádosti podávané MŽP a MO) vyžaduje předání jejich obsahu elektronickým způsobem specifikovaným na internetových stránkách MZe. Cílem je maximální podpora žadatelů při sestavování žádosti (zejm. s podporou dat lesních hospodářských plánů a osnov), minimalizace chyb ve formuláři a garance shody údajů na podávané žádosti s údaji v informačních systémech MZe.

Odstavec 4 reaguje na skutečnost, že navrhovaná optimální podoba podpory sdružování drobných vlastníků lesů v České republice neodpovídá podmínkám předpisů EK pro soulad a oznámení podpor ve smyslu čl. 108 SFEU (podmínkám pro vyjmutí podle nařízení (EU) č. 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022, podmínkám Pokynům Evropské komise ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech), a to zejména z toho důvodu, že podporu je v přiměřené míře nutné orientovat i na již existující sdružené lesní majetky. Z toho důvodu nebude finanční příspěvek na sdružování ani oznámen Komisi ve smyslu čl. 108 SFEU a nařízení (EU) č. 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022 a bude poskytován v režimu de minimis podle nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, tj. v režimu de minimis s limitem 300 000 EUR/3 roky.

Odstavec 5 stanoví společné podmínky pro všechny tři níže uváděné předměty finančního příspěvku. Společnou podmínkou je minimální výměra sdruženého lesního majetku od 50 hektarů (výměra považovaná za minimum pro zajištění vyrovnaného a udržitelného výnosu z lesního majetku, proto používaná i jako hranice pro požadavek na vyhotovení lesního hospodářského plánu). Druhou společnou podmínkou je zajištění jednotného výkonu činnosti odborného lesního hospodáře, pro zvýšení odborné úrovně hospodaření na sdruženém lesním majetku.

Nový příspěvek podle § 25 je jednorázovým finančním příspěvkem, poskytovaným bezprostředně po vzniku právnické osoby. Výše sazby částečně kompenzuje obvyklé náklady na počáteční aktivity iniciátora sdružování lesních majetků, přípravu a provedení ustavující schůze (včetně právních a poradenských služeb), administrativní úkony při vzniku sdružení, zajištění a zařízení kanceláře pro manažera sdruženého lesního majetku, nákup hardware a základního softwarového vybavení. Tyto náklady budou žadateli částečně kompenzovány příspěvkem se sazbou 200 tis. Kč.

Příspěvek podle § 26 je každoročně poskytovaným plošným finančním příspěvkem na správu sdruženého majetku. Žádost se podává do 31. 3. na plochu sdruženého lesního majetku k 31. 12. předchozího kalendářního roku. Výše sazby částečně kompenzuje obvyklé náklady na personál (odborného lesního hospodáře, manažera sdružení, účetní) a provoz (pronájem kancelářských prostor, spotřební materiál, lesnický software, telefonní poplatky, pohonné hmoty). Předmětem sazby nejsou náklady na vyhotovení lesního hospodářského plánu, jež jsou podporovány prostřednictvím stávajícího finančního příspěvku na vyhotovení lesních hospodářských plánů (dále jen „LHP“) (§ 28) i v případě sdružených lesních majetků. Sazba finančního příspěvku činí 2 500 Kč/ha/rok.

Na základě ukotvení finančního příspěvku v § 46 odst. 1 lesního zákona je podpora hospodaření ve sdružených lesích vlastníků omezena na lesy malých výměr. Navrhovaná konstrukce finančního příspěvku umožňuje do sdruženého lesního majetku zahrnout i větší lesní majetky, protože jejich začlenění do sdruženého lesního majetku má pozitivní ekonomický dopad i na ostatní menší členy sdruženého lesního majetku (zejm. díky posílení pozice na trhu se dřívím). Na začleněné majetky nad 300 hektarů bude příspěvek podle § 26 poskytován (z výše uvedených důvodů) do úrovně 300 hektarů, zbytek výměry uvedených majetků nebude předmětem podpory.

Spolky zároveň mohou od 1. 1. 2027 čerpat úhradu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře podle § 37 odst. 9 lesního zákona. Protože náklady na činnost odborného lesního hospodáře jsou kalkulovány i v sazbě finančního příspěvku na správu sdruženého lesního majetku, bude spolkům výše finančního příspěvku snižována o výši čerpané náhrady podle § 37 lesního zákona, aby nedocházelo k dvojímu financování téže činnosti.

Příspěvek podle § 27 je každoročně poskytovaným finančním příspěvkem na objem dříví prodaného žadatelem ze sdruženého lesního majetku. Žádost se podává do 31. 3. na objem dříví takto prodaného v předchozím kalendářním roce. Výše sazby částečně kompenzuje vícenáklady na složitější koncentraci dodávek dříví z jednotlivých lesních majetků, koordinaci společného prodeje a případného zapojení do nadregionálního prodeje dříví. Sazba finančního příspěvku činí 80 Kč/m 3 .

Finanční příspěvek bude poskytován v případě dosažení minima efektivní intenzity prodeje dříví ze sdruženého lesního majetku (vyžadující výše uvedenou koordinaci prodeje a složitější koncentraci dodávek dříví), jež činí 2 m 3 /ha.

Finanční příspěvek poskytovaný i podle současného nařízení vlády č. 30/2014 Sb. vlastníky lesů motivuje k vyhotovení LHP v souladu s příslušným standardem a k předání standardizovaných dat LHP do datového skladu Národního lesnického institutu k využívání ze strany státní správy. Takto získané údaje o lesích (doplněné o data lesních hospodářských osnov) představují zásadní zdroj informací o lesích pro analýzy, koncepce i vlastní provádění státní správy lesů na všech jejích úrovních. Z konstrukce finančního příspěvku zároveň vyplývá, že finanční příspěvek není poskytován na změnu LHP.

Odstavec 1 stanoví okruh oprávněných žadatelů, jimž jsou všichni vlastníci lesů (kromě státních podniků v případě lesů v gesci MZe).

Odstavec 2 stanoví územní vymezení pro poskytování finančního příspěvku. Tento příspěvek je poskytován z rozpočtu všech tří resortů (MZe, MŽP, MO), pouze v případě lesů v gesci MZe (lesy mimo území národních parků a jejich ochranných pásem a mimo území vojenských lesů) jsou z poskytování příspěvku vyloučeny státní podniky.

Odstavec 3 v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. k) lesního zákona blíže definuje předmět finančního příspěvku, zejm. co do dodržení příslušného standardu při vyhotovení LHP a předání schváleného LHP do datového skladu Národního lesnického institutu, jenž pak zajišťuje zpřístupnění dat LHP orgánům státní správy.

Odstavec 4 odkazuje ve věci vymezení příslušného podacího místa (krajský úřad, MŽP či MO) na § 46 odst. 6 a 7 zákona o lesích a stanoví tříměsíční lhůtu pro podání žádostí. Pro žádosti podávané krajským úřadům (neplatí pro žádosti podávané MŽP a MO) se vyžaduje předání jejich obsahu elektronickým způsobem specifikovaným na internetových stránkách MZe. Cílem je maximální podpora žadatelů při sestavování žádosti (zejm. zajištění kontrolních vazeb mezi žádostmi a předchozím ohlášením).

Odstavec 5 stanoví specifické přílohy, jež jsou nutné pro výpočet výše finančního příspěvku a potvrzení splnění předmětu finančního příspěvku. Těmi jsou průvodní list LHP (formulář obsahující údaje o lesním hospodářském celku, průběhu schvalování LHP, potvrzení souladu dat LHP s příslušným standardem a předání dat LHP do datového skladu Národního lesnického institutu) a účetní doklady umožňující výpočet výše nákladů na vyhotovení LHP pro 1 hektar výměry lesního hospodářského celku (faktury od zhotovitele LHP nebo účetní doklady o skutečně vynaložených přímých nákladech v případě vyhotovení LHP svépomocí).

Odstavec 6 stanoví podrobnější podmínky pro poskytnuti finančního příspěvku. S ohledem na ustanovení § 24 odst. 1 lesního zákona musí být LHP schválen pro období alespoň 10 let. V souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. k) lesního zákona je požadováno dodržení příslušného standardu při zpracování LHP a rovněž předání schváleného LHP do datového skladu Národního lesnického institutu pro následné využívání dat státní správou.

Odstavec 7 uvádí způsob výpočtu výše finančního příspěvku. Ten je poskytován skutečně vynaloženými náklady na vyhotovení LHP (přepočtenými na Kč na hektar výměry lesního hospodářského celku) s tím, že sazba odvozená od hektarových nákladů může činit nejvýše 400 Kč/ha. Žadatel, který je plátcem DPH, uvádí výši hektarových nákladů na vyhotovení LHP bez DPH, u níž uplatňuje nárok na odpočet.

Finančním příspěvek Ministerstvo obrany poskytuje podporu soukromých vlastníků lesů, jejichž lesní majetky spadají pod režim objektů důležitých pro obranu státu. Vlastníci dotčených lesů jsou z tohoto pohledu nucení přizpůsobit režim hospodaření na svých lesních majetcích potřebám obrany státu.

Odstavce 1 a 2 stanoví okruh oprávněných žadatelů, jimž jsou všichni vlastníci nestátních vojenských lesů.

Odstavec 3 vymezuje předmět finančního příspěvku v souladu s potřebami platnými od roku 2016, kdy byl finanční příspěvek zaveden.

Odstavec 4 vymezuje Ministerstvo obrany jako příslušné podací místo a stanoví přiměřenou lhůtu pro podání žádostí.

Odstavec 5 stanoví, že se jedná o finanční příspěvek poskytovaný v režimu de minimis podle nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, tj. v režimu de minimis s limitem 300 000 EUR/3 roky. Odstavec 5 tak reaguje na skutečnost, že navrhovaná optimální podoba ztíženého hospodaření ve vojenských lesích v České republice neodpovídá podmínkám předpisů EK pro soulad a oznámení podpor ve smyslu čl. 108 SFEU (podmínkám pro vyjmutí podle nařízení (EU) č. 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022, podmínkám Pokynům Evropské komise ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech). Z toho důvodu nebude finanční příspěvek na ztížené hospodaření ve vojenských lesích ani oznámen Komisi ve smyslu čl. 108 SFEU a nařízení (EU) č. 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022.

Odstavec 6 stanoví výpočet výše příspěvku s využitím sazby 5 000 Kč/ha, která odpovídá potenciální ztrátě až ročního výnosu z nestátního vojenského lesa v případě, že zájmy obrany státu znemožní vlastníkovi hospodaření v lese až na celý rok.

Finanční příspěvek byl založen na počátku gradace kůrovcové kalamity v roce 2018 s cílem motivovat vlastníky lesa ke včasnému provádění preventivních i asanačních opatření v lesních porostech. Rozsah finančního příspěvku byl od svého zavedení průběžně upravován podle vývoje v oblasti metod pro asanaci kůrovcového dříví a v oblasti povolených přípravků na ochranu rostlin.

Odstavec 1 stanoví okruh oprávněných žadatelů, jimž jsou všichni vlastníci lesů (kromě státních podniků v případě lesů v gesci MZe). V případě lesů na území národních parků je podpora v souladu s režimovým charakterem jednotlivých zón národních parků omezen na zóny soustředěné péče o přírody a kulturní krajiny.

Odstavec 2 pro výše specifikovaná území národních parků omezuje možnost podpory na mechanické odkornění kůrovcového dříví a využívání feromonových odparníků. Vyloučena je tedy podpora na asanaci kůrovcového dříví insekticidním přípravkem.

Odstavec 3 jako předměty finančního příspěvku zavádí prověřené metody v rámci ochrany lesa (asanaci kůrovcového dříví postřikem či odkorněním, instalaci feromonových odparníků).

Odstavec 4 odkazuje ve věci vymezení příslušného podacího místa (krajský úřad, MŽP či MO) na § 46 odst. 6 a 7 zákona o lesích a stanoví tříměsíční lhůtu pro podání žádostí. Pro žádosti podávané krajským úřadům (neplatí pro žádosti podávané MŽP a MO) se vyžaduje předání jejich obsahu elektronickým způsobem specifikovaným na internetových stránkách MZe. Cílem je maximální podpora žadatelů při sestavování žádosti (zejm. s podporou dat lesních hospodářských plánů a osnov), minimalizace chyb ve formuláři, garance shody údajů na podávané žádosti s údaji v informačních systémech MZe a zajištění kontrolních vazeb mezi žádostmi a předchozím ohlášením.

Odstavec 5 reaguje na specifickou povahu tohoto finančního příspěvku (při kontrole na základě podané žádosti již asanované dříví nemusí být na místě asanace). Žadatel proto musí být na výzvu orgánu státní správy lesů schopen relevantním dokladem doložit druh asanační technologie a objem asanovaného dříví pro jednotlivé porostní skupiny uvedené do žádosti relevantními (věrohodnými) doklady, přičemž se jedná zejm. o výrobně technické doklady, účetní a daňové doklady nebo lesní hospodářskou evidenci vedenou v potřebném detailu. U příspěvku na instalaci feromonového odparníku jsou relevantní doklady o nákupu odparníků.

Odstavec 6 přebírá podmínku potvrzení žádosti (co do kvality a rozsahu prováděných prací a dodržení právních předpisů upravujících hospodaření v lesích) odborným lesním hospodářem z § 37 odst. 10 písm. f) lesního zákona. Dále omezuje poskytování příspěvku na chemickou asanaci kůrovcového dříví ​či instalaci feromonových odparníků na období ​letové aktivity podkorního hmyzu (od dubna do září), mimo toto období nelze vyjmenované činnosti považovat za efektivní.

Odstavec 7 odkazuje ve věci sazeb pro jednotlivé předměty finančního příspěvku na přílohu č. 1 k nařízení vlády, odstavec 8 pak upřesňuje výpočet výše příspěvku pomocí součinu sazeb a technických jednotek s následným (závěrečným) součtem. Pokud jsou v jednotlivých fázích asanace stejného jehličnatého dříví použity různé šetrné technologie (např. odkorňovací hlavice při těžbě v porostu a následně insekticidní postřik na lesní skládce), umožňuje odstavec 7 žadateli zvolit výhodnější sazbu (s tím, že žádat ale může na stejné dříví pouze jednou).

V odstavci 1 je pro žadatele přehledně rekapitulována problematika vymezení podacího místa (a poskytovatele) pro žádosti o finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti, a to s ohledem na právní úpravu kompetencí orgánů státní správy myslivosti k rozhodování o poskytnutí příspěvku podle § 57 odst. 5 zákona o myslivosti. Podle tohoto ustanovení o poskytnutí finančního příspěvku na vybrané myslivecké činnosti, jehož předmět byl splněn na pozemcích určených pro obranu státu, rozhoduje (a tedy je i příslušným podacím místem) MZe. Obdobně o poskytnutí finančního příspěvku na vybrané myslivecké činnosti, jehož předmět byl splněn na pozemcích v národních parcích, rozhoduje (a tedy je i příslušným podacím místem) MŽP. Krajský úřad rozhoduje o poskytnutí finančního příspěvku na vybrané myslivecké činnosti (a je tedy i příslušným podacím místem) v případě ostatních pozemků.

V odstavci 2 se pro žádosti podávané krajským úřadům (neplatí pro žádosti podávané MŽP a MZe) vyžaduje předání jejich obsahu elektronickým způsobem specifikovaným na internetových stránkách MZe. Cílem je maximální podpora žadatelů při sestavování žádosti (zejm. s podporou dat o honitbách), minimalizace chyb ve formuláři a garance shody údajů na podávané žádosti s údaji v informačních systémech MZe.

Do skupiny finančních příspěvků poskytovaných uživatelům honiteb (hlava I) jsou zahrnuty všechny příspěvky podle § 62 odst. 1 zákona o myslivosti, u nichž je splnění předmětu finančního příspěvku svázáno s konkrétní honitbou či jejím uživatelem. Zbývající příspěvky podle § 62 odst. 1 zákona o myslivosti řeší hlava II, kde je splnění předmětu finančního příspěvku odchylně spojeno s osobou vlastníka loveckého psa nebo umělého chovu loveckých dravců, bez vazby na konkrétní honitbu nebo jejího uživatele.

U finančních příspěvků poskytovaných uživatelům honiteb (svázaných s konkrétní honitbou či jejím uživatelem) je obdobně jako lesnických příspěvků oprávněným žadatelem ten subjekt, který byl uživatelem honitby (jejím držitelem či nájemcem) v době splnění předmětu finančního příspěvku a z toho titulu vynaložil příslušné náklady na jeho splnění. Tomuto subjektu má být příspěvek poskytnut i v případě, že v době podání žádosti nebo v době rozhodování o žádosti již nemá právní (užívací) vztah k honitbě.

Odstavce 1 a 2 odkazují ve věci vymezení příslušného podacího místa (krajský úřad, MŽP či MZe) na § 31 návrh nařízení vlády a stanoví lhůtu pro podání žádostí do 31. 8., která je takto zavedena již dlouhodobě. Do uvedeného data se žádá o příspěvky na činnosti provedené v průběhu 12 měsíců předcházejících uvedenému datu, s výjimkou finančních příspěvků podle § 37 a § 38, kde je předmětem finančního příspěvku stav k 31. 3. (konci posledního hospodářského roku).

Odstavec 3 s ohledem na strukturu žádosti stanoví, že za každou honitbu je podávána samostatná žádost (v případě subjektu užívajícího více honiteb se vyhotovuje příslušný počet žádostí). Pro zajištění efektivnosti administrace může uživatel za každou honitbu podat při jednom příjmu žádostí jen jednu žádost (obsahující všechny relevantní požadavky o finanční příspěvky týkající se dané honitby). Pokud během období příjmu žádostí (od 1. září do 31. 8.) dojde ke změně uživatele honitby, každý z uživatelů podává žádost na činnosti provedené v období, kdy byl uživatelem honitby. U finančních příspěvků podle § 37 a 38 návrhu nařízení vlády, jejichž předmět finančního příspěvku je specificky odvozován od stavu k 31. 3. (ke konci hospodářského roku), je oprávněným uživatelem vždy ten, kdo byl uživatelem honitby ke konci hospodářského roku.

Odstavec 4 odkazuje ve věci sazeb pro jednotlivé předměty finančního příspěvku na přílohu č. 1 k nařízení vlády, odstavec 5 pak upřesňuje výpočet výše příspěvku pomocí součinu sazeb a technických jednotek s následným (závěrečným) součtem. Výjimku představuje příspěvek podle § 40 (na chladicí zařízení pro ulovenou zvěř), u něhož je vzhledem k variabilitě možného provedení efektivnějším řešením výpočet výše příspěvku procentem z prokázaných nákladů než pevnou sazbou. Z dosavadního nařízení vlády č. 30/2014 Sb. je přebírán výpočet výše příspěvku 50procentní sazbou z prokázaných nákladů, se stropem na částce 40 000 Kč.

Opatření a myslivecká zařízení, na něž je finanční příspěvek poskytován již podle dosavadního § 37 nařízení vlády č. 30/2014 Sb., představují soubor činností orientovaných na zlepšování potravních, krytových a pobytových možností v honitbách, snižování škod působených zvěří na polních kulturách a lesních porostech a udržení nebo navýšení početních stavů drobné zvěře ve volné krajině.

Odstavec 1 stanoví, na která opatření či myslivecká zařízení je příspěvek poskytován. Políčka pro zvěř zvyšují potravní nabídku v honitbě, mohou plnit i funkci krytu a zároveň přispívat ke snižování škod působených zvěří na polních kulturách a lesních porostech. Díky napajedlům je voda zvěři přístupná i v krajině, kde přírodní zdroje vody chybí nebo neposkytují vodu ve vyhovující kvalitě. Umělé nory na lov lišek slouží k nalákání, kontrole a regulačnímu tlumení uvedené zvěře v honitbách, kde predátoři vytváří nadměrný predační tlak na nízkou zvěř. Lapací zařízení (sklopce) jsou jednou ze základních metod regulace invazivních nepůvodních druhů (norka amerického, psíka mývalovitého, mývala severního, nutrie říční). Hnízdní budky pro vodní ptáky zlepšují přirozené podmínky pro jejich úspěšné hnízdění a obživu. Odchytová zařízení na spárkatou zvěř přispívají ke snižování její početnosti v honitbách s pozitivním dopadem na výši škod způsobovaných spárkatou zvěří, v případě černé zvěře pak snižuje potenciál šíření afrického moru prasat. Krmelce pro drobnou zvěř (zejm. zaječí jesličky a zásypy pro pernatou zvěř) zvyšují úživnost volné krajiny zejm. v době po sklizni zemědělských plodin, kdy je potřeba drobné zvěři pro její úspěšné přezimování předložit píci a jadrná krmiva. Příspěvek na akusticko-světelné plašiče zvěř pro její ochranu při zemědělských činnostech umožňuje podpořit účinný způsob ochrany zvěře před jejím zraněním nebo usmrcením při sklizni pícnin na zemědělské půdě (plašič zvěře svými světelnými a zvukovými projevy zneklidňuje a vyplaší zvěř pobývající v travním porostu). Příspěvek na krmivo pro vybrané druhy spárkaté zvěře v přezimovacích obůrkách podporuje provoz těchto obůrek s cílem snížit škody působené zvěří na lesních porostech.

Odstavec 2 stanoví přílohy požadované k žádosti o výše uvedené finanční příspěvky. Oproti dosavadnímu výčtu v § 37 odst. 2 nařízení vlády č. 30/2014 Sb. je vypuštěno čestné prohlášen uživatele honitby o souhlasu vlastníka, nájemce nebo pachtýře dotčeného honebního pozemku s realizací opatření / umístění zařízení, na něž je příspěvek požadován (nově bude uvedené čestné prohlášení součástí čestného prohlášení žadatele v rámci formuláře žádosti). U relevantních předmětů příspěvků (s výjimkou mobilních plašičů zvěře a krmiva pro vybrané druhy spárkaté zvěře v přezimovacích obůrkách) je požadován zákres předmětu příspěvku do mapy obsahující i zákresy předmětů příspěvků podpořených v minulých letech (zákresy umožnují vyhodnotit plnění podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4). U políček pro zvěř je dále požadována agrotechnická dokumentace, obdobně u mysliveckých zařízení technická dokumentace. U příspěvku na krmivo pro vybrané druhy spárkaté zvěře je vyžadován zápis o sčítání zvěře v přezimovacích obůrkách za účasti poskytovatele.

Odstavec 3 stanoví pro jednotlivé předměty příspěvku bližší podmínky. Pro políčka pro zvěř a pro myslivecká zařízení je stanoven maximální rozloha/počet, na něž je efektivní finanční příspěvek poskytovat s ohledem na rozlohu a charakter honitby. U příspěvku na provoz přezimovacích obůrek je podmínkou provedení sčítání zvěře v přezimovací obůrce za účasti poskytovatele (s vyhotovením zápisu, který následně slouží jako podklad pro rozhodnutí o poskytnutí příspěvku – později už není možné počty zvěře ověřit žádným jiným způsobem).

Odstavec 4 stanoví pro některá podporovaná myslivecká zařízení období, během něhož platí omezení počtu podporovaných zařízení podle odstavce 3. Doba omezení počtu je stanovena podle životnosti zařízení v přírodních podmínkách.

Odstavec 5 vylučuje možnost poskytnutí finančního příspěvku na umělé nory z rozpočtu MŽP na území národních parků.

Předmětem finančního příspěvku je navracení tetřevů, tetřívků, koroptví a zajíce do volnosti (včetně podpory koroptví zřizováním krmného zařízení – přístřešku pro koroptve). V odstavci 1 vymezujícím předmět příspěvku je proto zdůrazněno, že vypouštění je možné podpořit jen ve vhodných přírodních podmínkách odpovídajících přirozenému prostředí daného druhu zvěře.

Odstavec 2 stanoví přílohy k žádosti o uvedené finanční příspěvky, jímž je v případě vypouštění zvěře dlouhodobější koncepce podpory vypouštěného druhu zvěře v dané honitbě, roční plán opatření péče o vypouštěný druh zvěře včetně způsobu vypouštění, a v případě dovozu vypouštěné zvěře ze zahraničí i příslušný souhlas podle § 4 zákona o myslivosti. V případě vypouštění ohrožených druhů zvěře (tetřeva, tetřívka a koroptví) musí být rovněž vydán souhlas/výjimka podle § 54 odst. 3 nebo podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Pro myslivecké zařízení typu přístřešky pro koroptve je k žádosti požadována rovněž příloha s technickou dokumentací pro posouzení vhodnosti provedení.

Odstavec 3 stanoví pro jednotlivé předměty příspěvku bližší podmínky. Pro všechny vypouštěné druhy zvěře se musí jednat o vypuštění do lokalit odpovídajících jejich přirozenému prostředí v rámci honitby. Chov i následný způsob vypuštění musí splňovat podmínky stanovené § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny a § 5 zákona o myslivosti. Vypuštění jedinci musí být trvale označení značkami (z administrativních i praktických důvodů – pro případ nálezu uloveného kusu nebo odchycení živého ptáka), jež uživatel honitby musí 5 let evidovat. U každého vypuštění musí být přítomen zástupce poskytovatele, který o vypuštění provede zápis (později už není možné počty zvěře ověřit žádným jiným způsobem). Podle ekologie jednotlivých druhů zvěře jsou pro následný úspěšný rozvoj populace po vypuštění stanoveny bližší podmínky na vypouštěné jedince (minimální počet jedinců, poměr pohlaví). Pro přístřešky pro koroptve jako myslivecké zařízení je stanovena efektivní početnost v rámci honitby.

Odstavec 4 upřesňuje, že finanční příspěvek na vypouštění koroptve polní se nevztahuje na vypouštění po zakomorování (odchyt koroptví před zimou, s opětovným vypuštěním na jaře).

Odstavec 5 stanoví, že vypuštění druh zvěře nesmí být v dané honitbě předmětem podnikatelské činnosti (např. odchytu a následného prodeje jiným uživatelům honiteb) ani lovu, a to po dobu 5 let (ode dne jejich vypuštění), po kterých se již předpokládá stabilizace populace vypouštěného druhu zvěře.

Odstavec 6 stanoví pro přístřešky pro koroptve období, během něž platí omezení počtu podporovaných zařízení podle odstavce 3. Doba omezení počtu je stanovena podle životnosti přístřešků pro koroptve.

Z hlediska mysliveckých tradic je v rámci oborních chovů zvěře podle odstavce 1 považována za vzácný druh koza bezoárová a za vzácný podruh bílý jelen (vzácná barevná mutace jelena evropského).

Odstavec 2 stanoví přílohy k žádosti o uvedený příspěvek, jímž je dlouhodobá koncepce oborního chovu uvedené zvěře a roční plán mysliveckého hospodaření, který podle odstavce 3 s touto koncepcí musí být v souladu.

Odstavec 4 stanoví postup při stanovení výše finančního příspěvku poskytovaného v Kč/jedince uvedených druhů zvěře. Rozhodující je skutečný počet na konci posledního hospodářského roku, maximálně ale do výše normovaného stavu.

Finanční příspěvek reaguje na zvyšující se stavy hrabošů na zemědělské půdě, k jejichž regulaci může účinně přispět i podpora dravců. Podle odstavce 1 je proto podporována instalace hnízdních podložek a budek pro dravce, a rovněž každoroční rozmisťování loveckých stanovišť pro dravce (tzv. berliček) na zemědělské půdě, v jejímž okolí není dostatek přirozených stanovišť pro dravce.

Odstavec 2 stanoví přílohy k žádosti o uvedený příspěvek, jmenovitě plán ochrany zemědělských plodin před hraboši a zákres nainstalovaných hnízdních podložek/budek či rozmístěných berliček do mapy.

Odstavec 3 stanoví pro jednotlivé příspěvky maximální počet, na nějž je efektivní finanční příspěvek poskytovat s ohledem na rozlohu zemědělské půdy v honitbě a obvyklou početnost hrabošů na zemědělských pozemcích. Doba omezení počtu je stanovena podle životnosti loveckých podložek a budek.

Finanční příspěvek je poskytován z důvodu zvyšování predačního tlaku tažných i hnízdících populací kormorána velkého na populace ostatních živočišných druhů v rámci vodních ekosystémů. Finanční příspěvek představuje motivační nástroj pro uživatele honiteb pro jejich větší účast na intenzivnější redukci početních stavů kormorána velkého.

Podle odstavce 1 je předmětem finančního příspěvku ulovení kormorána velkého v souladu s podmínkami stanovenými pro lov tohoto druhu zvěře § 5b zákona o ochraně přírody a krajiny, resp. § 39 zákona o myslivosti. Splnění uvedené podmínky se ověřuje podle příslušného rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, jež je povinnou přílohou žádosti o příspěvek.

Podle odstavce 3 je příspěvek poskytován na základě počtu jednoznačného markantu (u tohoto druhu se jedná o horní část zobáku oddělenou na úrovní ozobí), které uživatel honitby předá jednotlivým pracovištím Státní veterinární správy k ověření druhu markantů, potvrzení jejich počtu (do příslušného formuláře) a k následnému zničení převzatých markantů.

Finanční příspěvek podle odstavce 1 zajišťuje motivaci uživatelů honiteb k redukci početních stavů černé zvěře, a to z důvodu nutného snižování populační hustoty prasete divokého (pro zpomalení nebo zastavení šíření afrického moru prasat, pro snížení predačního tlaku prasat divokých na populace drobné zvěře, pro prevenci škod na zemědělské půdě a zemědělských honitbách i pro omezení možného ohrožování osob v okrajových částech intravilánu nebo v zahrádkářských koloniích).

Aby navrhovaný finanční příspěvek motivoval k trvalému snižování početních stavů prasat divokých, vyplácí se podle odstavce 2 finanční příspěvek za kusy, které byly v posledním hospodářském roce v honitbě odloveny nad roční průměr odlovu z předchozích pěti let. Pokud honitba nemá alespoň pětiletou historii, vypočte se průměrný roční odlov podle průměrného celorepublikového ročního odlovu (3 kusy na každých 100 ha honitby), se zaokrouhlením výsledku výpočtu na celé číslo dolů.

Odstavec 3 stanoví bližší podmínky finančního příspěvku. V žádosti o finanční příspěvek se provádí výčet všech prasat divokých ulovených v posledním hospodářském roce (s uvedením označení plomby a data ulovení kusu). V rámci výčtu mohou být uznány pouze kusy, které byly příslušným subjektem (akreditovanou laboratoří, státním veterinárním ústavem nebo v laboratoři s povolením od krajské veterinární správy) vyšetřeny na přítomnost svalovce. Pokud v evidenci Státní veterinární správy není kus s uvedeným označením plomby evidován (např. v důsledku chyby při evidenci provedeného vyšetření), žadatel musí provedení vyšetření na svalovce prokázat předložením protokolu o výsledku laboratorního vyšetření vzorku z uvedeného kusu. V rámci výčtu mohou být uznány rovněž pouze ty kusy, u nichž se nejednalo o nevyšetřitelné vzorky (bez dostatku svaloviny) nebo o vzorky bez přiloženého ocasu. Pokud v evidenci Státní veterinární správy je kusy s uvedeným označením plomby evidován s indikací uvedených chyb (přičemž se může jednat o chybu při evidence provedeného vyšetření), žadatel musí podle odstavce 4 na výzvu státní správy myslivosti rovněž předložit příslušný protokol o výsledku laboratorního vyšetření, podle něhož se vyhodnotí skutečná situace ohledně vyšetřitelnosti vzorku a předložení ocasu. Při zjištění nesprávnosti indikované chyby žadatel v případě, že za předání vzorku k úřední veterinární prohlídce neodpovídá uživatel honitby (tedy tato povinnost přešla na odběratele), může nesprávný údaj nahradit předložením dokladu prokazujícího dodání kusu s příslušnou plombou včetně ocasu odběrateli (na dokladu musí být řádné předání kusu včetně ocasu rovněž potvrzeno).

Finanční příspěvek je dlouhodobě poskytován na zakládání nových remízků mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa a na výsadby plodonosných dřevin mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa. V případě použití poloodrostků či odrostků dřevin je požadována jejich ochrana individuálním nebo hromadným oplocením.

Odstavec 1 stanoví o uvedených předmětech finančního příspěvku bližší podmínky. Příspěvek na založení remízku je poskytován na výsadbu dřevin vhodných především z hlediska zajištění přirozeného úkrytu drobné zvěře ve volné krajině a zvýšení úživnosti honiteb. Příspěvek na výsadbu plodonosných dřevin je poskytován na vhodné druhy v rámci vyjmenovaných rodů dřevin zvyšujících úživnost honitby a perspektivních z hlediska podmínek nelesního prostředí.

Odstavec 2 stanoví přílohy k žádosti o příspěvek. Specifický je požadavek na předložení dokladu o nákupu sadebního materiálu (s uvedením druhu dřeviny, výšky nadzemní části a počtu jedinců), který je základním podkladem pro kontrolu plnění podmínek (vhodnost dřeviny, správná sazba podle výšky nadzemní části).

Odstavec 3 stanoví další podmínky poskytnutí finančního příspěvku. Pro výsadbu nesmí být použita dřevina uvedená na úředním seznamů invazních nepůvodních druhů (v současnosti se na území České republiky jedná o pajasan žláznatý). Pro remízek jsou na základě dosavadní myslivecké praxe používány stejné parametry, jako pro políčko pro zvěř (co do minimální i maximální plochy remízku, plošného zastoupení v honitbě). V případě výsadby stromů je požadována mechanická zábrana kontaktu se zvěří o výšce alespoň 1 metr; požadavek se netýká keřů.

Odstavec 4 stanoví podmínku udržitelnosti po dobu 3 let od výsadby. Udržitelnost je definována jako požadavek na udržení alespoň 80 % z počtu jedinců uvedených do žádosti v životaschopném stavu po uvedenou dobu. Během uvedené doby je možná náhrada odumřelých jedinců za nové či za jinou dřevinu, pokud se jedná o dřevinu rovněž vhodnou pro zakládání remízků nebo výsadbu plodonosných dřevin. Při nedodržení tohoto požadavku se použijí příslušné postupy podle rozpočtových pravidel – ve fázi předběžné kontroly (před rozhodnutím o žádosti) se jedná o uložení nápravného opatření nebo nepřiznání finančního příspěvku, ve fázi následné kontroly (po poskytnutí příspěvku) se jedná o uložení nápravného opatření nebo o odejmutí poskytnutého finančního příspěvku.

Poskytováním tohoto finančního příspěvku se sleduje podpora propagace a osvěty myslivosti prostřednictvím rozšíření možnosti prodeje ulovené zvěře přímo koncovým spotřebitelům za nižší cenu než u zvěřiny ze zpracovatelských závodů. Nemyslivecká veřejnost tak získá kontakt s myslivostí i lovem a změní díky tomu náhled na tuto zájmovou činnost. Související zvýšení poptávky zákazníků po kvalitní zvěřině za dostupnou cenu pak posiluje rovněž motivaci uživatele honitby ke zvýšení odlovu zvěře.

V odstavci 1 je upřesněn předmět finančního příspěvku z věcného i časového hlediska a je stanoveno, že příspěvek je poskytován i na součásti chladicího zařízení (háky, pojezdy, kovové vany na dno chladicího zařízení) pro uchování ulovené zvěře ve visu.

Odstavec 2 stanoví specifické přílohy žádosti – vzhledem k poskytování finančního příspěvku v režimu de minimis je požadováno čestné prohlášení žadatele k tomuto režimu podpory. Požadován je doklad o registraci chladicího zařízení krajskou veterinární správou (registrací je zajištěn odborný dohled nad provozem tohoto zařízení). Pro výpočet výše příspěvku (procentem z výše prokázaných nákladů) je požadováno předložení kopií účetních a daňových dokladů vztahujících se k nákupu a zprovoznění chladicího zařízení a jeho součástí. Ke kontrole vhodnosti technologického řešení chladicího zařízení je k žádosti požadována i fotodokumentace.

Odstavec 3 stanoví (s ohledem na životnost nejčastějších typů chladicích zařízení pro uchování ulovené zvěře) omezený počet zařízení podporovaných v rámci jedné honitby na 1 kus za 5 let.

Odstavec 4 uvádí, že příspěvek je poskytován v režimu de minimis, protože naplňuje některé znaky veřejné podpory.

Uveden je způsob výpočtu výše příspěvku s použitím sazeb uvedených v příloze č. 1 k navrhovanému nařízení vlády.

Finančním příspěvkem jsou podporována národní plemena loveckých psů, jež jsou výsledkem dlouhodobého šlechtění loveckých psů na území České republiky a součástí kulturního dědictví České republiky – jmenovitě českého fouska a českého teriéra. Cílem finančního příspěvku je zvýšit povědomí a zájem o jejich chov.

V odstavci 1 je stanoven způsobilý žadatel, jímž je vlastník loveckého psa.

Odstavec 2 stanoví předmět finančního příspěvku, jímž je úspěšně vykonaná zkouška s přiznáním lovecké upotřebitelnosti (příspěvek tedy již není poskytován na zkoušku z vloh).

Odstavec 3 zavádí oproti dosavadní úpravě v § 43 nařízení vlády č. 30/2014 Sb. nově průběžné podávání žádostí o příspěvek, které lépe reaguje na situaci, že z větší části se zkoušky konají v době kolem 31. 8. (dosavadní konec příjmu žádostí), kdy žadatel na podání žádosti má jen velmi krátký čas. Nově se žádosti podávají do 6 měsíců od provedení zkoušky.

Odstavec 4 stanoví specifické přílohy k žádosti (potvrzení o úspěšné vykonané zkoušce).

Odstavec 5 omezuje poskytnutí příspěvku na konkrétní druh zkoušky jen jednou za život konkrétního psa.

Odstavec 6 stanoví způsob identifikace psa nutnou pro kontrolu podmínky podle předchozího odstavce. Požadováno je označení loveckého psa elektronickým čipem.

Finančním příspěvkem je podporován úspěšný odchod loveckého dravce z umělé chovu a nepřímo i sokolnictví, které může využívat jen lovecké dravce z umělých chovů. Z hlediska sokolnického využití je vhodné příspěvek poskytovat na jestřáby lesní, sokoly stěhovavé, rarohy velké, orly skalní a nově i krahujce obecného.

V odstavci 1 je stanoven způsobilý žadatel, jímž je vlastník umělého chovu loveckých dravců.

Odstavec 2 stanoví předmět finančního příspěvku, jímž je úspěšný odchov.

Odstavec 3 zavádí oproti dosavadní úpravě v § 44 nařízení vlády č. 30/2014 Sb. nově průběžné podávání žádostí o příspěvek do 6 měsíců (od vystavení protokolu CITES podle § 21 zákona č. 100/2004 Sb.), tedy ve stejném režimu jako žádosti o příspěvek na chov a výcvik národních plemen loveckých psů (oba finanční příspěvky se administrují v rámci stejného dotačního programu).

Odstavec 4 stanoví specifické přílohy k žádosti (protokol CITES, potvrzení o složení sokolnické zkoušky žadatelem a potvrzení o členství žadatele v sokolnické organizaci).

Odstavec 5 stanoví způsob identifikace dravce pro kontrolu, že na stejného dravce již nebyl příspěvek poskytnut. Požadováno je označení dravce kroužkem.

Přechodné ustanovení aplikuje nové podmínky poskytování finančních příspěvků až na činnosti provedené po počátku účinnosti nového nařízené vlády. V uvedeném období se ještě dokončuje příjem žádostí o finanční příspěvky na činnosti provedené těsně před uvedeným datem, tyto žádosti se řídí ještě podmínkami podle dosavadního nařízení vlády č. 30/2014 Sb.

Navrhovaným § 45a se nastavuje konec období, za něž lze o příspěvky žádat v režimu nařízení vlády č. 30/2014 Sb. (s tím, že ke zrušení nařízení vlády č. 30/2014 Sb. a dalších souvisejících nařízení vlády dojde až s časovým odstupem potřebným pro dokončení administrace podaných žádostí). O finanční příspěvky na hospodaření v lesích podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb. lze žádat jen v případě splnění předmětu finančního příspěvku před počátkem účinnosti nového nařízené vlády (v případě pozdějšího splnění předmětu finančního příspěvku se příspěvek poskytuje již podle části první nového nařízení vlády). O finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb. lze žádat jen v případě splnění předmětu finančního příspěvku před 1. 9. 2026 (v případě pozdějšího splnění předmětu finančního příspěvku se příspěvek poskytuje již podle části první nového nařízení vlády).

Na řízení o žádostech podaných ještě v režimu nařízení vlády č. 30/2014 Sb. (blíže § 45) se použijí podmínky platné v době splnění předmětu finančního příspěvku.

Z důvodu omezení vyplývajícího ze zpracování navrhovaného nařízení vlády v systému e-Legislativa nelze do zrušovacího ustanovení nařízení vlády o podmínkách poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti a o změně nařízení vlády č. 30/2014 Sb. zahrnout také část druhou nařízení vlády č. 308/2014 Sb., která souvisí se zrušovaným nařízením vlády č. 30/2014 Sb.

Část dvanáctá nařízení vlády č. 308/2014 Sb. je tak zrušována formou novelizace nařízení vlády.

Z důvodu omezení vyplývajícího ze zpracování navrhovaného nařízení vlády v systému e-Legislativa nelze do zrušovacího ustanovení nařízení vlády o podmínkách poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti zahrnout také část druhou nařízení vlády č. 451/2023 Sb., která souvisí se zrušovaným nařízením vlády č. 30/2014 Sb.

Část druhá nařízení vlády č. 451/2023 Sb. je tak zrušována formou novelizace nařízení vlády.

S odloženou účinností nutnou pro dokončení řízení o žádostech podaných na činnosti provedené před 1. 1. resp. 1. 9. 2026 (blíže § 48) se zrušuje nařízení vlády č. 30/2014 Sb. včetně novelizačních nařízení vlády č. 51/2015 Sb., 209/2016 Sb., 245/2018 Sb., 297/2020 Sb. a 455/2021 Sb. Z důvodu omezení vyplývajícího ze zpracování navrhovaného nařízení vlády v systému e-Legislativa jsou část dvanáctá nařízení vlády č. 308/2014 Sb. a část druhá nařízení vlády č. 451/2023 Sb. zrušovány formou změny předmětných nařízení vlády (viz část třetí a čtvrtá nařízení vlády).

Pro finanční příspěvky na hospodaření v lesích nabývají podmínky stanovené navrhovaným nařízením vlády účinnost s ohledem na naléhavý obecný zájem k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pro finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti nelze z administrativních důvodů nastavit jiný počátek účinnosti nových podmínek, než k 1. 9. 2026 (pro myslivecké příspěvky se s ohledem na specifika mysliveckého plánování a hospodaření používá příjem žádostí od září do srpna). K 1. 1. 2029 se zrušují právní předpisy vyjmenované v § 46. Předpokládá se, že všechny žádosti o finanční příspěvky podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb. budou i v komplikovanějších případech do 31. 12. 2028 rozhodnuty.