Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 248/2025 Sb.

Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu (dále také jen „poplatek“) je základním prostředkem financování tohoto úřadu a předpokladem jeho finanční nezávislosti, která je vyžadována právem Evropské unie.

Podle čl. 57 odst. 5 písm. b) a c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU a podle čl. 76 odst. 5 písm. a) a b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a zrušení směrnice 2009/73/ES, musí členské státy zajistit, aby regulační orgán byl finančně autonomní, měl potřebné finanční zdroje k plnění svých úkolů a pravomocí a autonomii při plnění přiděleného rozpočtu. Implementace daných ustanovení práva Evropské unie je provedena energetickým zákonem.⁠​‌‌‌​‌‌​​‌​‌​‌‌‌⁠

Podle § 17d odst. 1 energetického zákona jsou účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, povinni hradit v této ceně zvláštní poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Poplatek hradí také účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jejíž součástí je i poplatek. Poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly 349 - Energetický regulační úřad.

Podle § 17d odst. 2 energetického zákona stanoví vláda svým nařízením sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu. Podle § 17d odst. 3 energetického zákona v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením sazbu poplatku tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,00 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

V souladu s § 17d odst. 2 a 3 energetického zákona tento poplatek vláda stanovila nařízením vlády č. 392/2015 Sb., o stanovení sazby poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu (dále jen „nařízení vlády č. 392/2015 Sb.). Podle tohoto nařízení vlády sazba poplatku v odvětví elektroenergetiky činí 2,39 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu a sazba poplatku v odvětví plynárenství činí 1,34 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu. Nařízení vlády č. 392/2015 Sb. stanovuje sazbu poplatku při její spodní zákonné hranici a stanovená sazba poplatku, která je v nezměněné výši od roku 2016, již nekoresponduje s výdaji na zabezpečení činnosti Energetického regulačního úřadu. Za 9 let účinnosti nařízení vlády nejenže se významně rozšířil okruh činností, které Energetický regulační úřad vykonává, ale svůj vliv na chod úřadu má i inflace posledních let, která významně ovlivnila jeho provozní výdaje z důvodu rostoucích cen energií, nájmů, majetku, materiálu a služeb. Výrazný vliv má rovněž snižující se spotřeba plynu v posledních letech, na kterou je navázána část poplatku za oblast plynárenství, v jejímž důsledku došlo k reálnému poklesu příjmu z poplatku.

Navrhuje se sazbu poplatku zvýšit tak, aby poplatkem byly zajištěny zvyšující se personální a materiálně-technické nároky vyplývající z legislativy, které mají vliv na efektivní chod úřadu. Dále také aby poplatkem byly zajištěny negativní ekonomické vlivy (například inflace), které se promítají do výdajů Energetického regulačního úřadu v podobě rostoucích cen energií, nájmů, majetku, materiálu a služeb.

Se zvýšením poplatku již počítá i schválený státní rozpočet a schválený rozpočet Energetického regulačního úřadu na rok 2025. Výše daňových příjmů v oblasti poplatku je stanovena zákonem č. 434/2024 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2025, a to podle navrhovaných sazeb poplatku. Je nutné zdůraznit, že pokud nedojde k úpravě nařízení vlády, tj. k navýšení sazby poplatku na navrhovanou výši, tzn., že tyto příjmy nebudou vybrány od účastníků trhu s elektřinou a plynem formou poplatku, budou muset být výdaje Energetického regulačního úřadu dofinancovány z jiných zdrojů státního rozpočtu.

Po navrhovaném navýšení poplatku nebude rozpočet Energetického regulačního úřadu (dále také jen „úřad“) záporným saldem ovlivňovat celkové saldo státního rozpočtu.

V návaznosti na ustanovení § 17d energetického zákona je stanoven výpočet poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek musí být primárně použit na financování činností úřadu. Saldo celkových příjmů (zejména poplatku) a celkových výdajů kapitoly 349 – Energetický regulační úřad by mělo být kladné.

Nařízení vlády č. 392/2015 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2016. Stanovená sazba poplatku, která je v nezměněné výši od roku 2016, v současnosti již nekoresponduje s výdaji na zabezpečení činnosti Energetického regulačního úřadu. Za 9 let účinnosti nařízení vlády nejenže se významně rozšířil okruh činností, které Energetický regulační úřad vykonává, ale svůj vliv na chod úřadu má i inflace posledních let, která významně ovlivnila jeho provozní výdaje z důvodu rostoucích cen energií, nájmů, majetku, materiálu a služeb.

Energetika prochází největší transformací posledních let, v této souvislosti se významně rozšířily i kompetence Energetického regulačního úřadu a další významné kompetence přibydou podle připravované novely energetického zákona v průběhu roku 2025. Nadto je nutné zohlednit i skutečnost, že v souvislosti s energetickou krizí a krizí vyvolanou ruskou agresí vůči Ukrajině došlo ke snížení celkové spotřeby plynu v České republice ze strany jeho odběratelů, přičemž spotřebované množství plynu má přímý vliv na výši poplatku (poplatek je v plynárenství přímo vázán na množství spotřebovaného plynu), a tedy přestože se sazba poplatku neměnila, došlo k reálnému poklesu příjmu z poplatku.

Z uvedených důvodů se navrhuje stanovit sazbu poplatku na 4,00 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu a na 2,20 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

Výpočet sazeb poplatku byl proveden indexací hodnoty z roku 2015 inflačními koeficienty vybraných ukazatelů publikovaných Ministerstvem financí. Inflační koeficient představuje nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v určitém časovém období. Tento nárůst cenové hladiny významně ovlivňuje provozní výdaje Energetického regulačního úřadu z důvodu rostoucích cen energií, nájmů, majetku, materiálu a služeb. I z tohoto důvodu byl výpočet navržených sazeb poplatku proveden indexací hodnoty z roku 2015 inflačními koeficienty vybraných ukazatelů. Tím dojde k relevantnímu výpočtu sazeb poplatku v návaznosti na vývoj ekonomiky, což je zároveň dokladem toho, že původně (v roce 2015) stanovená výše sazeb již nekoresponduje se současnými výdaji na zabezpečení činnosti Energetického regulačního úřadu.

Se zvýšením poplatku již počítá i schválený státní rozpočet a schválený rozpočet Energetického regulačního úřadu na rok 2025. Výše daňových příjmů v oblasti poplatku je stanovena zákonem č. 434/2024 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2025, a to podle navrhovaných sazeb poplatku. V případě, že nedojde k úpravě nařízení vlády, tj. ke schválení navrhovaných sazeb, výběr poplatku bude v roce 2025 o 182 081 800 Kč nižší než příjmy z poplatku, se kterými počítá státní rozpočet. Je třeba zdůraznit, že pokud nedojde k navýšení sazby poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu, nebude výše vybraného poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu krýt stále narůstající činnosti úřadu a jeho provoz. Rozdíl mezi vybraným poplatkem a výdaji úřadu bude narůstat. Výdaje úřadu budou muset být výrazně dofinancovány ze státního rozpočtu, aby mohly být zajištěny činnosti Energetického regulačního úřadu jako nezávislého regulátora.

Naopak při navrhovaném zvýšení sazby poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu by saldo mezi příjmy z poplatku a výdaji úřadu bylo pro státní rozpočet od roku 2025 kladné. Sazba poplatku je navrhována tak, aby nebylo nutné po dobu několika dalších let tuto sazbu navyšovat z důvodu dalšího rozvoje úřadu, ekonomických výkyvů a negativního vývoje spotřeby plynu majících vliv na jeho financování apod.

Inflační koeficienty vybraných ukazatelů Ukazatel/rok 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Průměrná hrubá měsíční mzda (nominální) 103,20 104,40 106,80 108,10 107,90 104,60 105,80 104,30 108,00 106,90 106,50 105,10 Indexy spotřebitelských cen 100,30 100,70 102,50 102,00 102,60 103,30 103,30 114,80 112,00 102,70 102,30 102,10 Zdroj: MF ČR: Makroekonomická predikce (https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2024)

Výsledné sazby přepočtené podle vybraných inflačních koeficientů včetně výnosů z poplatku jsou uvedeny v tabulce níže.

Sazby poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu Sazby Platné nařízení vlády Návrh nové sazby poplatku Inflační ukazatele Maximální sazby podle stávajícího znění EZ Průměrná hrubá měsíční mzda Index spotřebitelských cen Vážený index Průměrná hrubá měsíční mzda 60 %, index spotřebitelských cen 40 % elektroenergetika 2,39 4,00 4,78 3,81 4,40 4,40 plynárenství 1,34 2,20 2,68 2,14 2,46 2,60 Výnosy z poplatku​​ na činnost ERÚ (Kč) rok 2025 280 047 928 465 557 933 560 095 856 446 719 590 515 058 139 525 363 581 rok 2026 283 142 697 470 598 433 566 285 393 451 665 632 520 732 995 531 494 510 rok 2027 284 575 026 472 978 705 569 150 053 453 950 496 523 367 164 534 184 223

Výše poplatku podle sazeb platného nařízení vlády č. 392/2015 Sb. představuje propad příjmů státního rozpočtu na rok 2025 ve výši 182 081 800 Kč. Energetický regulační úřad by tak po zvýšení poplatku, tj. po novelizaci nařízení vlády č. 392/2015 Sb., zabezpečil svoji činnost příjmy státního rozpočtu tak, aby saldo mezi příjmy z poplatku a výdaji na činnost úřadu bylo pro státní rozpočet kladné.

Je nutné zdůraznit skutečnost, že pokud nedojde k navýšení sazby poplatku na navrhovanou výši a nebudou-li tyto příjmy vybrány od účastníků trhu s elektřinou a plynem formou poplatku, budou muset být výdaje Energetického regulačního úřadu financovány také z jiných zdrojů státního rozpočtu jak v roce 2025, tak v dalších letech. Pro ilustraci uvádíme, že podle sazeb platného nařízení vlády již výdaje kapitoly 349 – Energetický regulační úřad za rok 2024 byly financovány z jiných zdrojů státního rozpočtu, a to ve výši 20 278 300 Kč. V roce 2025 výdaje kapitoly 349 – Energetický regulační úřad by beze změny poplatku byly financovány ve výši až 80 547 900 Kč, obdobně by tomu bylo i v dalších letech.

Návrh nařízení vlády je v souladu s energetickým zákonem. Navrhovaná právní úprava vychází ze zmocnění v ustanovení § 17d odst. 2 a 3 tohoto zákona.

Podle § 17d odst. 2 energetického zákona stanoví vláda svým nařízením sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

Podle § 17d odst. 3 energetického zákona stanoví vláda svým nařízením sazbu poplatku v odvětví plynárenství tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

Navrhované zvýšení sazby poplatku je v rámci zákonem stanoveného rozmezí.

Předkládaný návrh nařízení vlády je plně slučitelný s právem Evropské unie. Navrhované opatření zajistí financování činnosti Energetického regulačního úřadu tak, jak to vyžadují směrnice Evropské unie, konkrétně:

Obě směrnice požadují, aby národní regulační orgán byl finančně autonomní při plnění přiděleného rozpočtu a měl dostatečné finanční prostředky na svou činnost.

Návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ani obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

​Podle § 17d energetického zákona je stanoven poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu, který financuje jeho činnosti a je příjem státního rozpočtu kapitoly Energetický regulační úřad. Do státního rozpočtu tak, na rozdíl od jiných organizačních složek státu, plynou prostředky ze specifického poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu, který je hrazen konečnými zákazníky za odběrné místo určené ke spotřebě elektřiny a za každou spotřebovanou MWh plynu. Poplatkem stanoveným podle navrhovaných sazeb ve srovnání s poplatkem stanoveným podle platného nařízení vlády č. 392/2015 Sb. budou zajištěny činnosti Energetického regulačního úřadu příjmy státního rozpočtu tak, aby saldo mezi příjmy z poplatku a výdaji na činnosti úřadu nebylo pro státní rozpočet záporné.⁠​‌‌‌​‌‌​​‌​‌​‌‌‌⁠

Je třeba zdůraznit, že pokud nebudou tyto příjmy vybrány od účastníků trhu s elektřinou a plynem formou poplatku, budou muset být výdaje na činnost Energetického regulačního úřadu financovány také z jiných zdrojů státního rozpočtu, aby nedošlo k ohrožení jeho řádného fungování a nedostatečná výše výdajů neměla negativní vliv na plnění jeho úkolů a pravomocí. Se zvýšením poplatku počítá již i schválený státní rozpočet na rok 2025. Výše daňových příjmů v oblasti poplatku je stanovena zákonem č. 434/2024 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2025, podle navrhovaných sazeb poplatku. V případě, že nedojde ke schválení navrhovaných sazeb, výběr poplatku bude v roce 2025 o 182 081 800 Kč nižší než příjmy z poplatku, se kterými počítá státní rozpočet.

Návrh nařízení vlády nemá vliv na další veřejné rozpočty.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.

V případě dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob lze odkázat na předchozí kapitoly obecné části Odůvodnění, které uvádí právní úpravu povinnosti účastníků trhu s elektřinou hradit poplatek za činnost Energetického regulačního úřadu v rámci ceny za provoz nesíťové infrastruktury (pro oblast elektroenergetiky) a v rámci ceny za činnost operátora trhu (pro oblast plynárenství). Samotná povinnost hradit tento poplatek zůstává nedotčena, navrhuje se zvýšení částky, kterou jsou zákazníci povinni hradit. Dopady tohoto zvýšení nejen na podnikatele, ale i na domácnosti, jsou uvedeny v následující kapitole 8.

Zvýšení poplatku bude mít v rámci podnikatelského prostředí vliv na podnikatele-zákazníky, kteří budou povinni uvedený poplatek hradit v rámci ceny za provoz nesíťové infrastruktury a ceny za činnosti operátora trhu. V porovnání k celkovým platbám za energii se jedná o zanedbatelné částky.

V oblasti elektroenergetiky je dopad na podnikatelské prostředí (stejně jako na zákazníky v domácnosti) zanedbatelný. Při navýšení sazby poplatku z 2,39 Kč na 4,00 Kč za měsíc na každé odběrné místo jde o navýšení 1,61 Kč za měsíc za každé odběrné místo, tedy ročně každé odběrné místo uhradí oproti současnému stavu o 19,32 Kč navíc bez ohledu na to, jaká je v daném odběrném místě spotřeba elektřiny.

Předpokládané dopady navýšení poplatku na odběrná místa zákazníků Poplatek na činnost ERÚ Průměrný roční rozdíl v platbě za odběrné místo (OM) 2,39 Kč/odběrné místo 4,00 Kč/odběrné místo Počet měsíců Průměrná roční platba za odběrné místo (OM) Počet měsíců Průměrná roční platba za odběrné místo (OM) Kč/OM Kč/OM Kč/OM Odběrné místo 12 28,68 12 48,00 19,32

Pozn.: Tabulka reprezentuje dopad změny na odběrná místa zákazníků v oblasti elektroenergetiky, nikoli kalkulaci zvýšení příjmů pro Energetický regulační úřad.

V oblasti plynárenství se jedná o navýšení z 1,34 Kč/MWh na 2,20 Kč/MWh spotřebovaného plynu, tedy o navýšení o 0,86 Kč/MWh. Dopady tohoto navýšení na domácnosti a podnikatelské prostředí jsou vyčísleny v následující tabulce. Z níže uvedené tabulky je patrné, že dopad změny na jednotlivá odběrná místa zákazníků je přímo úměrný výši jejich ročního odběru. V průměru bude dopad na největší odběratele (velkoodběratele) ve výši cca 19 871,81 Kč za rok, na střední odběratele ve výši cca 1 001,95 Kč ročně. U domácností a maloodběratelů bude průměrné navýšení poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu znamenat zvýšení nákladů o 9,50 Kč za rok na odběrné místo.

Předpokládané dopady navýšení poplatku na odběrná místa zákazníků Distribuované množství za rok 2023 Odběrná místa (OM) ke konci roku 2023 Průměrná roční spotřeba odběrného místa Poplatek na činnost ERÚ Průměrný roční rozdíl v platbě za odběrné místo 1,34 Kč/MWh 2,20 Kč/MWh Celkový roční příjem Průměrná roční platba za odběrné místo Celkový roční příjem Průměrná roční platba za odběrné místo Kategorie zákazníků MWh Počet MWh/OM Kč Kč/OM Kč Kč/OM Kč/OM Maloodběry a domácnosti 30 303 906 2 744 685 11,04 40 607 234 14,79 66 668 593 24,29 9,50 Střední odběr 7 246 694 6 220 1 165,06 9 710 570 1 561,18 15 942 727 2 563,14 1 001,95 Velkoodběr 36 069 647 1 561 23 106,76 48 333 327 30 963,05 79 353 223 50 834,86 19 871,81 Celkem ČR 73 620 247 2 752 466 26,75 98 651 131 35,84 161 964 543 58,84 23,00

Pozn.: Tabulka reprezentuje dopad změny na odběrná místa zákazníků v oblasti plynárenství, nikoli kalkulaci zvýšení příjmů pro Energetický regulační úřad.

V případě sociálních dopadů lze odkázat na předchozí kapitolu obecné části Odůvodnění, která společně s dopady na podnikatelské prostředí uvádí i dopady pro další typy zákazníků, zejména domácnosti. Z vyčíslení dopadů na domácnosti vyplývá, že se jedná o dopady zanedbatelné (elektroenergetika – nárůst o 19,32 Kč/rok/odběrné místo a plynárenství – nárůst 0,86 Kč/MWh, tj. v průměru cca 9,50 Kč/rok). Lze tedy uzavřít, že z navrhovaného řešení nevyplývají žádné negativní sociální dopady. Navrhované řešení nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin.

Návrh nepředpokládá dopady na životní prostředí. Návrh nemá žádné dopady na ochranu práv dětí.

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh nařízení neobsahuje žádný požadavek, kvůli kterému by mohl být konstatován rozpor se zásadou zákazu diskriminace. Návrh se nedotýká problematiky rovnosti mužů a žen.

Navrhovaná právní úprava se ochrany soukromí netýká.

Návrh nařízení vlády s danou problematikou nesouvisí. Dopad na rodiny je v oblasti elektroenergetiky zanedbatelný. Při navýšení sazby poplatku z 2,39 Kč na optimální výši v rámci zákonného rozpětí, tj. 4,00 Kč za měsíc na každé odběrné místo, jde o navýšení 1,61 Kč za měsíc na každé odběrné místo, tedy ročně každé odběrné místo uhradí oproti současnému stavu o 19,32 Kč navíc bez ohledu na to, jaká je v daném odběrném místě spotřeba elektřiny. V oblasti plynárenství u domácností bude průměrné navýšení poplatku znamenat zvýšení nákladů o 9,50 Kč za rok na odběrné místo.

Návrhem není zakládána veřejná podpora.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst a neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

16. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava nemá žádnou souvislost s digitální agendou.