Důvodová zpráva k zákon č. 250/2014 Sb.

Podle dosavadní právní úpravy jmenuje a odvolává předsedu Českého statistického úřadu, předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů a předsedu Energetického regulačního úřadu prezident republiky. Totéž platí i o odvolání.

Navrhuje se, aby předsedu Českého statistického úřadu i nadále jmenoval a odvolával prezident republiky na návrh vlády, podobně jako se u předsedů ostatních výše zmíněných úřadů se navrhuje stávající způsob jejich jmenování a odvolání v plném rozsahu zachovat. Ve všech zmíněných případech se právní úprava přizpůsobuje novým institutům, které zavádí návrh zákona o státní službě, včetně rozsahu jeho věcné a osobní působnosti.

Ve druhém okruhu jsou zařazeny správní úřady, jejichž vedoucí byli dosud jmenováni vládou. U části z nich se navrhuje tento způsob jmenování vládou zachovat; jedná se o úpravu obsaženou v následujících částech návrhu zákona:

část třetí (změna zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě), část devátou (změna zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech) část dvanáctou (změna zákona č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví), část patnáctou (změna zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv), část dvacátou druhou [změna zákona č. 18/1997 Sb. (atomový zákon)], část třicátou (změna zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury) – zde se však jedná o určitou odchylku od citované právní úpravy, kdy předsedou výboru Státního fondu dopravní infrastruktury je ze zákona ministr dopravy a na jeho návrh vláda jmenuje členy výboru tohoto fondu, část třicátou čtvrtou (změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), část třicátou šestou (změna zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání), části třicátou osmou (změna zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků), část čtyřicátou pátou [změna zákona č. 127/2005 Sb. (zákon o elektronických komunikacích)] a část padesátou čtvrtou (změna zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu).

V části padesáté páté (změna zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky) je navrženo dosavadní jmenování vedoucího správního úřadu vládou nahradit jmenováním zástupcem generálního ředitele státní služby.

I v případě právních předpisů uvedených ve druhém okruhu se současně navrhuje v potřebné míře přizpůsobit právní úpravu v nich obsaženou režimu zákona o státní službě.

V zákonech, které se navrhuje v níže citovaných částech změnit, jde především o správní úřady a fondy, jejichž vedoucí podle stávající úpravy na základě jmenování obsazuje zpravidla člen vlády.

V zájmu odpolitizování výkonu státní správy ve správních úřadech jde o změny spočívající v tom, že jmenování a odvolání vedoucích státních zaměstnanců – představených se bude řídit ustanoveními zákona o státní službě. V některých zákonech se navrhují změny, které konstituují některé úřady jako správní úřady, protože těmito správními úřady již jsou podle jedněch zákonů, ale podle zákonů upravujících jejich působnost a pravomoci nikoli. Jiné instituce, které jsou podle stávající úpravy organizačními složkami České republiky – státu, se navrhuje konstituovat jako správní úřady. Organizační struktury služebním úřadů budou vycházet ze závazných pravidel vydaných generálním ředitelem státní služby.

Na jmenování vedoucích služebních úřadů ve všech níže uvedených správních úřadech a fondech se použije ustanovení § 54 zákona o státní službě, který stanoví, že vedoucího služebního úřadu jmenuje ten, o kom to stanoví zákon, na dobu v něm stanovenou, jinak na dobu neurčitou, a to na základě výsledku výběrového řízení; pokud tak zvláštní zákon nestanoví, postupuje se tak, že vedoucího služebního úřadu na služební místo jmenuje služební orgán ve služebním úřadu, který je bezprostředně nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být služební místo obsazeno; není-li takový nadřízený služební úřad, jmenuje vedoucího služebního úřadu zástupce generálního ředitele. Zpravidla tak bude tímto služebním orgánem státní tajemník v ministerstvu. V případě ostatních představených vykonávajících státní službu v níže uvedených správních úřadech a fondech se použijí ustanovení zákona o státní službě upravující jmenování na služební místo představeného.

V části šesté (změna zákona č. 451/1991 Sb., tzv. lustrační zákon) se navrhuje stanovit, že se bude tento zákon vztahovat výlučně na služební místa představených. Která místa jsou služebními místy pro představené, stanoví § 9 zákona o státní službě.

V případě změn v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, obsažené v části desáté, jde o promítnutí potřebných změn ve vztahu ke státním zaměstnancům, pokud jde o jejich nemocenské a důchodové pojištění.

V části jedenácté se navrhuje provést změnu zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. V případě státních zaměstnanců podle zákona o státní službě se za jejich zaměstnavatele má považovat služební úřad, ve kterém jsou zařazeni k výkonu státní služby.

V části devatenácté (změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) se navrhuje, pokud jde o zachování povinnosti mlčenlivosti, legislativně technické zpřesnění spočívající v tom, že se pojem „pracovněprávní vztah“ navrhuje nahradit pojmem „pracovní vztah“, který zahrnuje jak služební poměr státního zaměstnance tak i základní pracovněprávní vztahy.

V části dvacáté třetí (změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů) se navrhuje, aby okruh státní pojištěnců, tedy osob, za které hradí zdravotní pojištění stát, byl rozšířen o manžely nebo registrované partnery zaměstnanců nebo státních zaměstnanců úřadu státní správy, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby.

V části dvacáté sedmé (změna zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky), se navrhuje stanovit, že Generální štáb Armády České republiky se vedle toho, že zabezpečuje velení armádě, též podílí se na plnění dalších úkolů, které Ministerstvu obrany stanoví jiné právní předpisy. Důvodem této změny je zejména skutečnost, že radu činností spadajících do věcné působnosti služebního zákona vykonávají (a měli by vykonávat) vojáci z povolání. Například se jedná o funkce „vojenského hygienika“ pro vojenské útvary (viz zákon č. 258/2000 Sb.), „vojenský veterinář“ (viz zákon č. 166/1999 Sb.) apod. Z hlediska odborných znalostí se vojáci zařazeni na Generálním štábu podílejí také na tvorbě koncepcí, normotvorbě apod. Vzhledem k organizačním a ekonomickým aspektům by nebylo vhodné, aby tito vojáci (případě i zaměstnanci), s přihlédnutím k úzké, současným zněním zákona stanovené kompetenci Generálního štábu („zabezpečuje velení armádě“), museli být v důsledku nabytí účinnosti služebního zákona „vyňati“ Generálního štábu a zařazeni do nějaké nové sekce či odboru v přímé podřízenosti ministra.

Současně se do zákona o ozbrojených silách doplňuje nový institut systemizace Generálního štábu Armády České republiky, neboť Generální štáb Armády České republiky nebude pokryt systemizací podle zákona o státní službě. V rámci systemizace by měl být vládou vymezen počet míst vojáků působících na Generálním štábu Armády České republiky, ale i počet ostatních zaměstnanců v Generálním štábu Armády České republiky, včetně prostředků na jejich platy, obdobně jako je tomu v případě jiných systemizací. Systemizaci Generálního štábu Armády České republiky bude schvalovat vláda na návrh ministra dopravy, a to vždy na následující kalendářní rok.

Změnou zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, obsažené v části čtyřicáté třetí, je potřebné akcentovat skutečnost, že postavení státního tajemníka v ministerstvu a v Úřadu vlády se navrhuje oproti původnímu vymezení podle zákona č. 218/2002 Sb. změnit. Státní tajemník by měl napříště působit pouze v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců, nikoli generálně ve všech věcech výkonu státní správy ministerstva nebo Úřadu vlády.

V části čtyřicáté sedmé (změna zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství), se navrhuje stanovit, že úkoly Vojenského zpravodajství plní příslušníci Vojenského zpravodajství, kteří jsou ve služebním poměru podle zákona o vojácích z povolání, a zaměstnanci zařazení ve Vojenském zpravodajství. Obdobně, jako je tomu u občanských zaměstnanců Vězeňské služby, ani na (občanské) zaměstnance zařazené ve Vojenském zpravodajství se nebude vztahovat zákon o státní službě.

V části čtyřicáté osmé (změna zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) se navrhuje výslovně stanovit, že Národní bezpečnostní úřad je ústředním správním úřadem, a proto se na něj v plném rozsahu bude vztahovat zákon o státní službě.

V zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (část čtyřicáté deváté) se navrhuje v § 5 zahrnout státní zaměstnance podle zákona o státní službě do výčtu pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění.

V části padesáté je obsažena změna zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podstatou novelizace tohoto zákona je zejména zrušení institutu „smluvní plat“ s tím, že v ustanovení § 196 odst. 3 zákona o státní službě, které je ustanovením přechodným, se stanoví, že dosavadnímu zaměstnanci, který je odměňován smluvním platem, se ke dni vzniku služebního poměru stanoví platový tarif, osobní přípatek a příplatek za vedení, popřípadě zvláštní příplatek a příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí, tak, aby jejich úhrn odpovídal dosavadní výši sjednaného smluvního platu; pokud by však takto stanovená výše osobního příplatku, příplatku za vedení, popřípadě zvláštního příplatku a příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, přesahovala jejich nejvyšší přípustnou výši podle tohoto zákona, tyto složky platu se sníží na jejich nejvýše přípustnou výši. Platový tarif musí odpovídat zařazení do platové třídy stanovené pro příslušné služební místo a délce započitatelné praxe.

Dále se v rámci novelizace zákoníku práce navrhuje zakotvit zákonné důvody pro snížení nebo odejmutí osobního příplatku též z důvodu změny podmínek, za kterých byla jeho výše určena, spočívající ve snížení objemu prostředků na platy u zaměstnavatele, nebo ve snížení potřebných prostředků z důvodu zvýšení platových tarifů.

V části padesáté druhé (změna zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů) se reaguje na návrh novelizace zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kterou se navrhuje zřídit Agenturu ochrany přírody a krajiny jako správní úřad, který je podřízen Ministerstvu životního prostředí. Na základě této změny se navrhuje slovní spojení „správa chráněných krajinných oblastí“ nahradit slovy „Agentura ochrany přírody a krajiny“.

Tato část obsahuje zrušení 4 právních předpisů, mimo jiné i zákon č. 309/2002 Sb. Důvodem je skutečnost, že za dobu 12 let po nabytí jeho platnosti a částečné účinnosti se právní řád České republiky změnil natolik, že je důvodné zákon č. 309/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zcela zrušit a úpravu v něm uvedenou nahradit.

Účinnost návrhu zákona se navrhuje shodně, jako je tomu u návrhu zákona o státní službě, který je projednáván současně s tímto návrhem zákona.