A. OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronické identifikaci, navazuje na souběžně předkládaný návrh zákona o elektronické identifikaci, jehož cílem je adaptace právního řádu České republiky na část nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále též „nařízení eIDAS“), která se týká elektronické identifikace, a současně stanovení obecných pravidel pro využívání elektronické identifikace.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona o elektronické identifikaci, se kterým je tento návrh zákona předkládán, obsahuje podrobné zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy.
Hlavním principem tohoto návrhu zákona je reflektovat změny, které přináší nařízení eIDAS a návrh zákona o elektronické identifikaci v příslušných zvláštních zákonech. Změny jsou proto provedeny zejména v zákonech, které upravují některý způsob elektronické identifikace ve smyslu nařízení eIDAS, konkrétně v zákoně č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, a v zákoně č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Změny v zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, a v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, pak zohledňují nezbytné změny vyvolané návrhem zákona o elektronické identifikaci.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Z hlediska principů rovnosti mužů a žen je návrh zákona neutrální, neboť navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky.
S ohledem na povinnost vzájemného uznávání prostředků pro elektronickou identifikaci za podmínek stanovených čl. 6 nařízení eIDAS by neprovedení adaptace národního právního řádu na část nařízení upravující oblast elektronické identifikace mohlo být Evropskou komisí považováno za nesplnění povinnosti vyplývající České republice z primárního práva Evropské unie (Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie), přičemž by Evropská komise na základě čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie mohla předložit tuto záležitost Soudnímu dvoru Evropské unie.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky.
Důvodová zpráva k návrhu zákona o elektronické identifikaci, se kterým je tento návrh zákona předkládán, obsahuje podrobné zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady
Hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady jsou popsány v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k návrhu zákona o elektronické identifikaci, se kterým je navrhovaný zákon společně předkládán.
4. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Důvodová zpráva k návrhu zákona o elektronické identifikaci, se kterým je tento návrh zákona předkládán, obsahuje podrobné zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
5. Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh zákona nezvyšuje oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika, neboť podstata navrhované právní úpravy je takového charakteru, který by neměl mít na korupci jako takovou negativní vliv. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání. Podrobné zhodnocení korupčních rizik je uvedeno v důvodové zprávě k návrhu zákona o elektronické identifikaci.
6. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost ani obranu státu.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první – změna zákona o zpravodajských službách
Navrhovaným doplněním do zákona o zpravodajských službách se zpravodajským službám umožňuje využívat údaje vedené v národním bodu pro identifikaci a autentizaci, s výjimkou takových údajů, které do národního bodu pro identifikaci a autentizaci poskytne sám držitel prostředku pro elektronickou identifikaci (podle § 21 odst. 3 návrhu zákona o elektronické identifikaci), a to způsobem umožňujícím nepřetržitý, a je-li to technicky možné, i dálkový přístup.
Doplněním národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle návrhu zákona o elektronické identifikaci do výčtu registrů a informačních systémů obsažených v § 11 odst. 3 zákona o zpravodajských službách bude zajištěno plnění úkolů zpravodajských služeb (např. v oblasti zabezpečení evidenční ochrany údajů podle § 11 odst. 5 a 7 zákona č. 153/1994 Sb. a § 140 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti).
K části druhé – změna zákona o občanských průkazech
K čl. II bodu 1 (navrhovaný § 4 odst. 7)
Vzhledem k tomu, že občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem je považován za stěžejní prostředek pro elektronickou identifikaci, je nutné promítnout tuto skutečnost do zákona o občanských průkazech, a to tím způsobem, že v ustanovení upravujícím vydávání občanských průkazů bude zakotveno, že pro účely elektronické identifikace se za vydavatele tohoto typu občanského průkazu považuje Ministerstvo vnitra. Tímto bude vyjasněna úloha Ministerstva vnitra v tom smyslu, že na něj bude možné pohlížet jako na kvalifikovaného správce systému elektronické identifikace podle § 4 písm. a) zákona o elektronické identifikaci.
K čl. II bodu 2 (navrhovaný § 17b odst. 1)
Navrhovaná změna v § 17b odst. 1 je pouze legislativně technická. V ustanovení upravujícím využívání údajů ze základního registru obyvatel není vhodné hovořit o využívaných údajích jako o údajích referenčních. V základních registrech jsou vedeny referenční údaje a jiné údaje, přičemž zákonem, který určí referenčnost, by měl být výlučně zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Při duplicitní kvalifikaci údajů jako údajů referenčních v zákoně č. 111/2009 Sb. i v zákonech upravujících využívání údajů ze základních registrů hrozí, že reklasifikace údaje z referenčního na „nereferenční“ v zákoně č. 111/2009 Sb. nemusí být zohledněna ve zvláštních zákonech, což může vyvolat interpretační nejasnosti o povaze takového údaje. Z uvedených důvodů se navrhuje slovo „referenční“ zcela vypustit.
K čl. II bodu 3 (nadpis části sedmé)
Dochází ke změně názvu části sedmé, a to v důsledku změny, která je obsahem navrhovaného bodu 4.
K čl. II bodu 4 [navrhovaný § 18 c)]
S ohledem na skutečnost, že národní bod pro identifikaci a autentizaci se nově upravuje v rámci návrhu zákona o elektronické identifikaci, jeví se úprava informačního systému pro autentizaci coby původní verze národního bodu pro identifikaci a autentizaci jako nadbytečná.
K části třetí – změna zákona o informačních systémech veřejné správy
K čl. III bodu 1 [navrhovanému § 2 písm. x)]
V souvislosti s přijetím zákona o elektronické identifikaci se do definice přístupu se zaručenou identitou doplňují prostředky pro elektronickou identifikaci, které byly vydány v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. S ohledem na skutečnost, že podle zákona o elektronické identifikaci jsou za kvalifikované systémy elektronické identifikace považovány rovněž systémy elektronické identifikace oznámené podle nařízení eIDAS, v jejichž rámci je vydáván a používán prostředek pro elektronickou identifikaci s úrovní záruky alespoň značnou (navrhovaný § 3 odst. 2), vypouští se v definici výslovné uvedení takového uznaného prostředku pro elektronickou identifikaci pro nadbytečnost.
K čl. III bodu 2 (navrhovanému § 9 odst. 4)
Dochází k formulační úpravě, jejímž cílem je zobecnění stávajícího ustanovení. Nové pojetí by mělo umožnit širší využití prostředků pro elektronickou identifikaci, neboť již nebude navázáno pouze k portálu veřejné správy.
K části čtvrté – změna zákona o správních poplatcích
K čl. IV bodu 1 (položka 8)
Navrhuje se, aby se správní poplatek podle písm. f) v položce 8 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění sněmovního tisku 928, ve výši 200 Kč nevybíral také v případech, kdy stávající občanský průkaz má dobu platnosti delší než 10 let.
Zachování stávajícího stavu, kdy je zpoplatněno vydání nového občanského průkazu „z jiného osobního důvodu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu“ by bylo nevýhodné pro občany starší 70 let, jímž se vydávají občanské průkazy s platností 35 let, a pro občany narozené před 1. lednem 1936, dopadá-li na ně § 24 odst. 2 zákona č. 328/1999 Sb., na jehož základě jsou držiteli občanského průkazu s neomezenou platností (obě kategorie jsou v pozměňovacím návrhu zahrnuty pod obecný odkaz na občanské průkazy s platností delší než 10 let). Tyto osoby by novela v předloženém znění vyloučila z možnosti získat v rozumném časovém horizontu bezúplatně nový občanský průkaz s elektronickým kontaktním čipem.
K čl. IV bodu 2 (položka 22)
Dochází k novému zakotvení položky 22 s cílem docílit větší přehlednosti této položky. V důsledku několika současně probíhajících novel právních předpisů přestala být položka 22 přehledná, proto se jeví jako žádoucí, aby byl tento stav napraven.
V souvislosti s návrhem zákona o elektronické identifikaci se dále navrhuje stanovit správní poplatek za přijetí žádosti o udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace nebo za přijetí žádosti o změnu této akreditace. Správní poplatek spojený s přijetím žádosti se navrhuje ve výši 100 000 Kč. Tato výše byla stanovena s ohledem na nutnost důkladného přezkumu, zda kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace a jím spravovaný systém elektronické identifikace splňují požadavky zákona o elektronické identifikaci navazující na požadavky vyplývající z nařízení eIDAS. Jedná se zejména o přezkum, zda žadatel o akreditaci splňuje technické podmínky k poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci.
K části páté – změna zákona o základních registrech
Příslušnou změnou je reagováno na změny v oblasti elektronické identifikace, které je nutné v daném ustanovení reflektovat, tj. zohledňuje se rozšíření množiny možných prostředků pro elektronickou identifikaci.
Přístup se zaručenou identitou je nově definován v § 2 písm. x) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění sněmovního tisku 928. Pojem „přístup se zaručenou identitou“ by měl pokrývat všechny metody přístupu s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci, tj. hmotných či nehmotných jednotek obsahujících osobní identifikační údaje, které se používají k autentizaci pro účely on-line služby (vizte čl. 3 odst. 2 nařízení eIDAS), při jejichž vydání, respektive, v souvislosti s jejichž vydáním, anebo v souvislosti s umožněním jejich využití byla totožnost držitele prostředku pro elektronickou identifikaci ověřena orgánem veřejné moci České republiky a dále prostředky pro elektronickou identifikaci vydané v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace.
Prostředky pro elektronickou identifikaci, u kterých došlo k autoritativnímu ověření totožnosti jejich držitelů, by měly představovat zejména přístupové prostředky do datové schránky (přístupové údaje a další nástroje využívající přístupové rozhraní informačního systému datových schránek) a identifikační certifikát občanského průkazu obsažený v kontaktním elektronickém čipu.
Přístup se zaručenou identitou bude obvykle spočívat v přihlášení prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci k příslušnému rozhraní informačního systému veřejné správy či elektronické aplikaci nebo k „rozcestníku“ typu portálu veřejné správy. Po přihlášení pak bude držitel prostředku pro elektronickou identifikaci oprávněn provádět v prostředí systému či aplikace příslušné úkony (např. stažení výpisu údajů o své osobě).
K části šesté – změna zákona o hazardních hrách
V zákoně o hazardních hrách se z důvodu snížení administrativní zátěže a zatěžování provozovatelů hazardních her doplňuje výjimka z povinnosti ověření totožnosti a věku osoby žádající o registraci, které zajišťuje Ministerstvo financí. V případě, že provozovatel hazardní hry umožní ověření totožnosti prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace, nebude nutné znovu ověřovat totožnost žadatele ze strany Ministerstva financí.
K části sedmé – účinnost
Nabytí účinnosti zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronické identifikaci, se navrhuje shodně s návrhem zákona o elektronické identifikaci, tedy dnem 1. července 2018.
v zastoupení