B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první
K čl. I a II
Část první obsahuje novelu živnostenského zákona, která spočívá v úpravě již existujících živností. V rámci koncesované živnosti zůstanou ponechány pouze nucené dražby. Ostatní veřejné dražby budou nově v režimu živnosti vázané (jak dražby věcí movitých, tak i věcí nemovitých). Oproti předchozímu stavu tedy dojde ke zmírnění požadavků, kdy se výrazná část podnikatelů přesune z režimu koncese do méně přísného režimu vázané živnosti.
K části druhé
K čl. III
Návrh nového zákona o veřejných dražbách obsahuje v § 24 změnu okamžiku nabytí vlastnického práva k předmětu dražby, kdy nově je tímto okamžikem uhrazení ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě, nebo, nabývá-li se vlastnické právo k předmětu veřejné dražby zápisem do veřejného seznamu, zápis do takového seznamu. Vzhledem k této změně se nově zakotvuje speciální úprava týkající se podávání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí v případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci prodané v dražbě, které nepřešlo do 31. prosince zdaňovacího období.
K čl. IV
Podle přechodných ustanovení k novému zákonu o veřejných dražbách budou stávající dražby (tj. dražby, na jejichž provedení byl podán návrh, nebo o jejichž provedení byla uzavřena smlouva či vyhlášené před účinností tohoto zákona) dokončeny podle dosavadních předpisů. Vzhledem k tomu, že skutečnosti zakládající vznik návazných daňových povinností mohou nastat až po účinnosti nového zákona o veřejných dražbách, je vhodnější nevázat přechodná ustanovení na vznik daňové povinnosti přede dnem nabytí účinnosti, jak by bylo běžné, ale na vznik daňové povinnosti v souvislosti s vydražením nemovité věci podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
K části třetí
K čl. V
K bodu 1:
V souvislosti se zrušením písmene b) dochází k legislativně technické změně spočívající v odstranění nadbytečného odkazu i v písmenu a), a to odkazu na ustanovení § 13 odst. 1. Dodání zboží je pro oblast daně z přidané hodnoty definováno v § 13 odst. 1 jako převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, proto není třeba na toto ustanovení odkazovat.
K bodu 2:
Dosavadní ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), obsahovalo zvláštní úpravu pro určení dne uskutečnění zdanitelného plnění při vydražení zboží ve veřejné dražbě. Vycházelo z ustanovení § 2 písm. a) a § 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, kde bylo stanoveno, že pokud vydražitel uhradil cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přecházelo na něj vlastnické právo k předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.
Návrh nového zákona o veřejných dražbách obsahuje v § 24 změnu okamžiku nabytí vlastnického práva k předmětu dražby, kdy je nově tímto okamžikem uhrazení ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě, nebo, nabývá-li se vlastnické právo k předmětu veřejné dražby zápisem do veřejného seznamu, zápis do takového seznamu.
Ke zrušení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty tak dochází z důvodu nadbytečnosti zvláštní úpravy pro určení dne uskutečnění zdanitelného plnění při vydražení zboží ve veřejné dražbě. Po zrušení této zvláštní úpravy se den uskutečnění zdanitelného plnění určí podle obecného pravidla obsaženého v písmeni a), tedy podle dne dodání zboží. Dodání zboží je pro oblast daně z přidané hodnoty definováno v § 13 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty jako převod práva nakládat se zbožím jako vlastník.
Při dodání nemovité věci je i v případě dražby třeba vzít v potaz zvláštní úpravu pro dodání nemovité věci obsaženou v § 21 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty.
S ohledem na zrušení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty se zrušuje také poznámka pod čarou č. 16, jelikož na tuto poznámku pod čarou již není v zákoně o dani z přidané hodnoty žádný odkaz.
K čl. VI
Podle přechodných ustanovení k novému zákonu o veřejných dražbách budou stávající dražby (tj. dražby, na jejichž provedení byl podán návrh, nebo o jejichž provedení byla uzavřena smlouva či vyhlášené před účinností tohoto zákona) dokončeny podle dosavadních předpisů. Vzhledem k tomu, že skutečnosti zakládající vznik návazných daňových povinností mohou nastat až po účinnosti nového zákona o veřejných dražbách, je vhodnější nevázat přechodná ustanovení na vznik daňové povinnosti přede dnem nabytí účinnosti, jak by bylo běžné, ale na vznik daňové povinnosti v souvislosti s vydražením věci podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
K části čtvrté
K čl. VII
K bodu 1:
Zákon o veřejných dražbách se pro veřejné dražby cenných papírů použije subsidiárně, namísto dosavadní analogické aplikace. Přiměřené použití právní normy je přípustné vztahovat pouze k jednotlivým ustanovením právního předpisu, nikoliv k celému zákonu. Odkaz na přiměřené použití zákona o veřejných dražbách vyvolává značnou právní nejistotu adresátů právní normy co do použití či nepoužití jeho konkrétních ustanovení. Obzvláště problematická je taková nejistota ve vztahu ke správnímu trestání. Podle § 164 odst. 3 písm. e) a § 165 odst. 4 písm. f) zákona o podnikání na kapitálovém trhu se obchodník s cennými papíry (resp. zahraniční osoba) dopustí přestupku tím, že jako dražebník cenných papírů organizuje veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s § 33. V případě přiměřeného použití zákona o veřejných dražbách, na které § 33 odst. 2 dosud odkazoval, nebylo jisté, jakým jednáním by byla skutková podstata těchto přestupků naplněna. Bylo ponecháno zcela na posouzení dozorového orgánu, které ustanovení zákona o veřejných dražbách měl dražebník cenných papírů přiměřeně použít a které nikoliv. Proto se navrhuje slovo „přiměřeně“ vypustit.
K bodu 2:
Přestože se navrhuje nahradit dosavadní volně analogickou aplikaci zákona o veřejných dražbách subsidiárním použitím, nelze se u všech pravidel zákona o veřejných dražbách spolehnout na jejich použitelnost. Navrhuje se proto v § 33 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu doplnit výluku z užití zákona o veřejných dražbách také o případy, kdy je jeho užití vyloučeno z povahy věci.
K bodu 3:
Změnou formulace § 33 odst. 5 a 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu dochází ke sjednocení pojmosloví s novým zákonem o veřejných dražbách, ke zpřehlednění odstavce 5 a k důslednému užívání legislativní zkratky „dražebník cenných papírů“, zavedené v odstavci 1.
V odstavci 6 se navíc vypouštějí zmínky o nabytí vlastnického práva k okamžiku příklepu. Nový zákon o veřejných dražbách totiž opouští dosavadní koncepci, kdy k přechodu vlastnického práva k předmětu veřejné dražby dochází již okamžikem příklepu. K převodu vlastnického práva má nově v souladu s § 24 odst. 1 nového zákona o veřejných dražbách docházet řádnou úhradou ceny dosažené vydražením. Výslovně se stanoví, že se obecná úprava § 1103 a 1104 občanského zákoníku se nepoužije, s výjimkou § 1103 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku, která stanoví náležitosti rubopisu a podmínky ručení převodce cenného papíru za uspokojení práv z cenného papíru.
Dražebník cenných papírů vyznačí na cenném papíru na řad uskutečněný převod vlastnického práva na vydražitele (na rubu nebo na přívěsku). Je-li předmětem veřejné dražby zaknihovaný cenný papír, zapíše převod cenného papíru na vydražitele osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů, a to na základě potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem na příkaz dražebníka nebo vydražitele.
K bodu 4:
K doplnění dochází v zájmu důsledného používání legislativní zkratky „dražebník cenných papírů“.
K bodu 5:
Dochází ke sjednocení pojmosloví s novým zákonem o veřejných dražbách.
K bodům 6 až 9:
Ke změně dochází z důvodu změny úpravy uveřejňování dokumentů a informací týkajících se veřejných dražeb v novém zákoně o veřejných dražbách – veškeré dokumenty a informace, včetně informací o dražebnících, bude v nově zřízené centrální evidenci veřejných dražeb (nástupci stávající centrální adresy) uveřejňovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Dražebníci a Česká národní banka budou Ministerstvu pro místní rozvoj zasílat dokumenty a údaje a Ministerstvo pro místní rozvoj je následně uveřejní.
Okruh údajů sdělovaných Českou národní bankou Ministerstvu pro místní rozvoj se rozšiřuje z toho důvodu, aby o dražebnících cenných papírů byly v centrální evidenci veřejných dražeb zveřejňovány údaje, které obsahově odpovídají všem údajům o ostatních dražebnících. Tyto údaje o ostatních dražebnících bude Ministerstvo pro místní rozvoj přebírat z veřejné části živnostenského rejstříku. Přímé napojení centrální evidence veřejných dražeb na informační systém České národní banky (obdobně jako u napojení na veřejnou část živnostenského rejstříku) se však nenavrhuje, neboť by to bylo vzhledem k velmi nízkému počtu dražebníků cenných papírů zjevně nehospodárné.
K čl. VIII
K bodu 1:
Ustanovení obsahově vychází z přechodného ustanovení nového zákona o veřejných dražbách. Cílem je umožnit provedení veřejné dražby cenných papírů nebo jiných investičních nástrojů na základě smlouvy o provedení dražby, která byla uzavřena před účinností nové právní úpravy veřejných dražeb, aby nedošlo k nedůvodnému zásahu do práv a povinností osob.
K bodu 2:
Tento odstavec se týká např. způsobu nabývání vlastnického práva, postupu při vyslovení neplatnosti dražby či režimu práv z vadného plnění.
K části páté
K čl. IX
Nový zákon o veřejných dražbách již nepoužívá pojem „nedobrovolná dražba“, který byl nahrazen pojmem „nucená dražba“. Podle původního zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se příslušnému katastrálnímu úřadu zasílalo oznámení o uzavření smlouvy o provedení nedobrovolné dražby. Na základě tohoto oznámení byla s odkazem na § 23 odst. 1 písm. j) katastrálního zákona zapisována do katastru příslušná poznámka. V souvislosti se změnou v pojmosloví dochází k úpravě katastrálního zákona v § 23 odst. 1 písm. j).
K části šesté
K čl. X
Jako den nabytí účinnosti změnového zákona je stanoven den nabytí účinnosti nového zákona o veřejných dražbách.