I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Členské státy EU mají podle čl. 10a odst. 6 směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES možnost poskytovat za stanovených podmínek státní podporu odvětvím ohroženým rizikem úniku uhlíku. Finanční kompenzace jsou vypláceny průmyslovým subjektům v odvětvích, která jsou energeticky náročná, a to za účelem předejít riziku tzv. úniku uhlíku (carbon leakage). Jde o situaci, která může nastat, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny povolenek na emise skleníkových plynů natolik, že se výroba z EU přesune do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí, kde lze stejnou činnost provádět s nižšími provozními náklady. Celosvětově emise skleníkových plynů v dotčeném odvětví tedy nebudou klesat, ale naopak vzrostou. Zákonný rámec pro tento postup je stanoven v § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Podmínky pro poskytnutí kompenzací jednotlivým žadatelům a způsob výpočtu výše kompenzace stanovuje nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon předpokládá, že vláda každoročně formou samostatného nařízení určí částku ze státního rozpočtu vyčleněnou za účelem poskytování finančních kompenzací nepřímých nákladů za uplynulý kalendářní rok. Pro kompenzace za rok 2024 je tato částka stanovena předkládaným návrhem ve výši 2 239 978 777 Kč. Částka byla stanovena na základě provozních údajů za rok 2024 poskytnutých jednotlivými provozovateli zařízení ve způsobilých odvětvích podle § 11 odst. 2 zákona. Nařízení vlády o stanovení prostředků na kompenzace je vydáváno každoročně. Pro nepřímé náklady vzniklé v průběhu roku 2023 bylo vydáno nařízení vlády č. 203/2024 Sb., o stanovení výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, za rok 2023. Nově je třeba s ohledem na ustanovení § 11 odst. 1 zákona stanovit výši prostředků alokovanou pro kompenzování roku 2024.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li nařízení vlády navrhováno na základě tohoto zmocnění
Návrh je založen na zmocnění zakotveném v § 11 odst. 1 zákona, podle něhož má být nařízením vlády stanovena výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, za předchozí kalendářní rok. Zákon dále stanoví, že výše prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Tato podmínka je při navrhované celkové výši kompenzací splněna. Výnosy z dražeb emisních povolenek za předchozí kalendářní rok byly ve výši 16 570 109 203,52 Kč, výše prostředků pro poskytnutí kompenzací tedy představuje 13,52 % z této částky. Návrh je se zákonným zmocněním zcela v souladu.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES ve znění její revize provedené směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018 (dále také jen „směrnice“) ve svém čl. 10a odst. 6 uvádí, že „[č]lenské státy by měly přijmout finanční opatření v souladu s druhým a čtvrtým pododstavcem ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, a to za předpokladu, že tato finanční opatření jsou v souladu s pravidly státní podpory a především nezpůsobují nepatřičné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.“ Toto ustanovení je transponováno rámcově ve výše uvedeném § 11 zákona a podrobněji pak nařízením vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. Do něj bylo za účelem ochrany před nepřípustným narušením hospodářské soutěže a dosažení souladu s evropskými pravidly pro státní podporu promítnuto Sdělení Evropské komise – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2020 (2020/C 317/04, ve znění Sdělení 2021/C 528/1). Podle výše uvedeného článku směrnice by členské státy měly usilovat o to, aby na tento účel nepoužívaly větší objem finančních prostředků, než odpovídá 25 % výnosů z dražeb. Pokud by tato částka byla překročena, musí členský stát podat Evropské komisi zprávu zdůvodnění tohoto překročení. Do českého právního řádu bylo toto pravidlo převedeno zákonem tak, že 25 % výnosů z dražeb je částka maximální, nepřekročitelná. Tato podmínka je při navrhované výši kompenzací splněna, neboť, jak je uvedeno výše, za předchozí rok činil podíl 13,52 %.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh představuje záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty) v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU. Předpokládá se kompenzace cca 30 subjektů ve vybraných sektorech (přibližně třetina z těchto subjektů je v sektoru výroby železa a oceli, pětina v sektoru výroby papíru a lepenky a dále zejm. odvětví chemického průmyslu nebo výroby hliníku). Návrh představuje výdaj státního rozpočtu ve výši 2 239 978 777 Kč. Tento výdaj je však nově podle revidovaného znění směrnice 2003/87/ES, resp. podle platného znění zákona po novelizaci provedené zákonem č. 481/2024 Sb., financovatelný z výnosů z aukcí emisních povolenek. Jde o maximální výši, která nezohledňuje případné snížení kompenzací jednotlivým příjemcům v případě, že dochází k souběhu s jinou veřejnou podporou. Konkrétní částka vyplácená jednotlivým subjektům bude známa až na základě jednotlivých správních rozhodnutí vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu poté, co posoudí splnění podmínek dle nařízení vlády č. 565/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů (včetně souběhu s jinou veřejnou podporou). V roce 2024 byla nařízením vlády č. 203/2024 Sb., stanovena výše prostředků státního rozpočtu pro kompenzace nepřímých nákladů za rok 2023 na 2,146 mld. Kč, skutečně vyplaceno bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu 1 449 911 566,- Kč. Způsobilé odvětví Počet provozovatelů zařízení Kompenzační potřeba Výroba surového železa, oceli a feroslitin 5 564 502 511,87 Kč Odlévání železa 4 46 075 088,87 Kč Výroba a hutní zpracování hliníku 2 125 322 444,23 Kč Výroba a hutní zpracování mědi 1 17 389 779,28 Kč Výroba rafinovaných ropných produktů, Výroba vodíku, Výroba jiných základních anorganických chemických látek 1 278 670 136,00 Kč Výroba jiných základních anorganických chemických látek, Výroba vodíku 1 270 094 413,80 Kč Výroba jiných základních anorganických chemických látek 5 119 465 200,85 Kč Výroba rafinovaných ropných produktů 1 9 377 575,68 Kč Výroba vodíku 1 3 394 486,50 Kč Rohože ze skleněných vláken 2 87 200 976,14 Kč Výroba papíru a lepenky, Výroba buničiny* 2 460 821 233,00 Kč Výroba buničiny 1 166 814 121,61 Kč Výroba papíru a lepenky 6 90 850 808,88 Kč Celkem 31 2 239 978 776,71 Kč *Souhrn subjektů, které se zabývají činností ve více vybraných způsobilých odvětvích dle přílohy č.1 nařízení vlády 565/2020 Sb.
5. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Nařízení stanoví celkovou sumu, která bude alokována na kompenzace nepřímých nákladů v EU ETS, proto nemá přímý dopad na práva a povinnosti osob. Konkrétní částka vyplácená jednotlivým subjektům bude známa až na základě jednotlivých správních rozhodnutí vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu poté, co posoudí splnění podmínek dle nařízení vlády č. 565/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů (včetně souběhu s jinou veřejnou podporou).
6. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Co se týče sociálních dopadů, v obecné rovině může vyplácení kompenzací udržovat zaměstnanost v podporovaných sektorech. Návrh nemá žádný dopad na specifické skupiny obyvatel ani na ochranu práv dětí.
7. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady ve vztahu postavení fyzických osob, včetně rovného postavení mužů a žen.
8. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Návrh nemá žádný dopad na práva dětí.
9. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
S návrhem nejsou spojeny žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
11. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrh nařízení je součástí mechanismu poskytování státní podpory upravené výše zmíněným způsobem ve směrnici 2003/87/ES a ve Sdělení Evropské komise – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2020 (2020/C 317/04, ve znění Sdělení 2021/C 528/1).
Požadavky evropské legislativy ve vztahu k poskytování této veřejné podpory jsou promítnuty do § 11 zákona a také do nařízení vlády č. 565/2020 Sb., ve znění pozdějšjích předpisů.
12. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Poskytování kompenzací zvyšuje korupční rizika při administraci, nicméně proces posuzování žádostí je transparentní a bude probíhat na základě verifikovaných údajů.
13. Zhodnocení dopadů na rodiny
V souvislosti s předkládaným návrhem se neočekává žádný dopad na rodiny, plnění funkcí rodiny či ve vztahu ke specifickým životním situacím rodin.
14. Zhodnocení územních dopadů
V souvislosti s předkládaným návrhem se neočekávají žádné územní dopady, resp. dopady na územní samosprávné celky.
15. Zhodnocení souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nepřináší žádné změny relevantní z hlediska digitalizace nebo rizika digitálního vyloučení.
II. Zvláštní část
K § 1
Celkový objem prostředků ze státního rozpočtu pro kompenzace za kalendářní rok 2024 se stanovuje na částku 2 239 978 777 Kč. Jedná se o prostý součet nároků vycházejících z provozních údajů jednotlivých provozovatelů zařízení. Jde však o maximální částku, která nezohledňuje případné snížení kompenzací jednotlivým příjemcům v případě, že došlo k souběhu s jinou veřejnou podporou. Konkrétní částka vyplácená jednotlivým subjektům bude známa až poté, co Ministerstvo průmyslu a obchodu posoudí splnění podmínek dle nařízení vlády č. 565/2020 Sb. (včetně souběhu s jinou veřejnou podporou) po podání žádosti o poskytnutí kompenzace jednotlivými subjekty.
K § 2
S ohledem na požadavky stanovené v § 11 odst. 1 a 3 zákona a zároveň na ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), je účinnost nařízení stanovena dnem následujícím po dni vyhlášení a nikoli pevným datem podle § 9 odst 2 cit zák. Na základě výše uvedených ustanovení zákona 383/2012 Sb. mohou dotčené subjekty každoročně podávat žádosti o kompenzace až po nabytí účinnosti tohoto nařízení.