Důvodová zpráva k zákon č. 275/2012 Sb.

Zvláštní část

K § 1

Vymezení předmětu úpravy v zákoně odpovídá čl. 58 návrhu novely Ústavy. Zmocnění v něm obsažené stanoví, že další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta a vyhlašování výsledku volby prezidenta republiky a soudní přezkum upraví zákon.

V ustanovení se zavádí legislativní zkratka „volba prezidenta“.

K § 2

Stálé volební okrsky, které byly vymezeny v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí v roce 1994, a samostatné volební okrsky na území vojenských újezdů, vytvořené podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“), jsou využívány jako základní volebně-územní jednotky pro všechny druhy voleb. Jejich využití se proto navrhuje i v případě přímé volby prezidenta.

Vzhledem k tomu, že se navrhuje hlasování i v zahraničí, bude probíhat hlasování i ve zvláštních volebních okrscích na zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky. Zvláštní volební okrsky jsou vymezeny v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu“).

Navržené dny volby pro hlasování na území České republiky – pátek a sobota – odpovídají právní úpravě v ostatních volebních zákonech. Rozložení času vyhrazeného pro hlasování na pátek a sobotu rozšiřuje voliči možnost účasti na volbě. Také případné druhé kolo volby se navrhuje na dva dny, tak jako ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky. S ohledem na posun času v zahraničí se navrhuje úprava hlasování shodná s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tj. čtvrtek, pátek a sobota.

S ohledem na řadu lhůt určených zákonem jako „…dnů přede dnem volby“ se stanoví, že tímto dnem je první den volby na území České republiky, tj. pátek.

K § 3

Vyhlášení volby prezidenta republiky svěřuje návrh novely Ústavy do rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky. Důvodem je, že Senát je Ústavou konstruován jako permanentně činný a nerozpustitelný orgán. Pouze pokud není funkce předsedy Senátu Parlamentu České republiky obsazena, volbu vyhlašuje předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zmocnění pro předsedu Poslanecké sněmovny není v zákoně z důvodu ústavní úpravy opakováno. Lhůta, ve které je třeba volbu prezidenta vyhlásit, aby bylo možno organizačně a technicky zvládnout přípravu této volby, vychází z úpravy voleb do Parlamentu České republiky, dané zákonem o volbách do Parlamentu, neboť tyto lhůty se již osvědčily v praxi. První kolo volby se má uskutečnit v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta, současně se ukládá omezení, podle kterého musí vyhlášení volby prezidenta splňovat druhou podmínku, a to je konání 2. kola nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období stávajícího prezidenta republiky. Taktéž se novelou Ústavy stanovuje postup pro případ uvolnění úřadu prezidenta. V případě náhlého uvolnění úřadu prezidenta je daná minimální 80 denní lhůta pro konání volby. Tato lhůta je z hlediska organizačně technického zabezpečení a přípravy volby dostatečná; zároveň umožní řádnou kandidaturu a kampaň kandidátů.

Zákon upravuje v návaznosti na shora uvedené pouze formu vyhlášení volby prezidenta republiky, a to obdobně jako v případě jiných voleb, tj. publikací rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů. V návaznosti na tuto úpravu se souběžně předkládá novela zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.

Území České republiky je z důvodu charakteru volby prezidenta republiky jako jednoho z kandidátů většinovým systémem jedním volebním obvodem.

K § 4

Při vymezení aktivního volebního práva vychází návrh zákona z čl. 56 odst. 6 návrhu novely Ústavy, podle kterého má právo volit prezidenta republiky každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Obdobně je aktivní volební právo vymezeno v čl. 18 odst. 3 Ústavy pro volby do Parlamentu České republiky.

Úprava překážek ve výkonu volebního práva vychází z úpravy této problematiky v zákoně o volbách do Parlamentu. Překážka, pro kterou volič nemůže hlasovat, ho nezbavuje práva volit; pomine-li, nic nebrání voliči v tom, aby se mohl účastnit hlasování.

Překážkou ve výkonu volebního práva, spočívající ve zbavení způsobilosti k právním úkonům, se na základě návrhu směřujícího ke zrušení příslušného ustanovení zákona o volbách do Parlamentu zabýval Ústavní soud (IV. ÚS 3102/08). Ve svém nálezu konstatoval, že samotné zakotvení překážky výkonu volebního práva pro osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům není protiústavní; obecné soudy totiž mohou (a musí) v rámci řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům postupovat ústavně konformně a věnovat mimořádnou pozornost i otázkám dopadů jejich rozhodnutí do veřejných subjektivních práv dotčených osob.

V důsledku stávající praxe obecných soudů však reálně vznikl a přetrvává protiústavní stav spočívající v tom, že způsobilosti k právním úkonům jsou zbavovány (bez ohledu na právní důsledky) i osoby, ve vztahu k nimž neexistuje legitimní společenský zájem na omezení výkonu volebního práva; to je v rozporu s principem proporcionality i s maximou, podle níž zásahy do základních práv musejí odrážet specifika každého jednotlivého případu.

V zájmu odstranění tohoto protiústavního stavu jsou obecné soudy při rozhodování o zbavení či omezení způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům povinny zvlášť posuzovat i to, zda je konkrétní osoba schopna porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb; své rozhodnutí v této věci pak musejí řádně odůvodnit. Nerespektování této povinnosti, vyplývající nejen z ustanovení čl. 21 odst. 1 a 3 Listiny a čl. 3 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě, nýbrž i z čl. 89 odst. 2 Ústavy, by nutně vedlo k závěru o protiústavnosti takového rozhodnutí. V úvahu přitom vzal vedle citovaných ustanovení ústavního pořádku jako speciální úmluvu o právech osob se zdravotním postižením rozsudky ESLP a dokument Benátské komise z října 2002.

K § 5

Čl. 57 Ústavy upravující, kdo může být zvolen prezidentem republiky, není návrhem novely Ústavy dotčen.Pro volbu prezidenta jsou stanoveny stejné podmínky pasivního volebního práva, jaké jsou stanoveny pro volbu senátora. Věková hranice 40 let tak odpovídá dikci Ústavy; současně nesmí být zbaven způsobilosti k právním úkonům tak, jak jsou stanoveny překážky v zákoně o volbách do Parlamentu. Prezidentem republiky navíc nemůže být zvolen ten, kdo tento úřad již zastával po dvě za sebou jdoucí volební období. Není při tom rozhodné, zda funkci prezidenta vykonává v době vyhlášení volby prezidenta nebo jde o funkci vykonávanou v předcházejících volebních obdobích.

Zákon o volbě prezidenta republiky proto v daném ustanovení upravuje pouze překážku, pro kterou v době, kdy překážka trvá, nemůže být kandidát zvolen prezidentem, a tím je zbavení způsobilosti k právním úkonům. O vazbě překážky v právu být volen a právu na přístup k voleným funkcím lze odkázat v plném rozsahu na zdůvodnění v § 4.

K § 6

Ustanovení obsahuje taxativní výčet volebních orgánů pro volbu prezidenta.

Návrh zákona vychází z toho, že skladba volebních orgánů bude odpovídat té, která funguje pro všechny druhy voleb a funkce těchto orgánů bude obdobná úkolům, které plní např. při volbách do Parlamentu České republiky nebo do územních zastupitelstev. Jde o technická pravidla a jejich cílem je zajistit bezproblémový průběh hlasování a zpracování výsledků volby. Nově se navrhuje, aby byl mezi tyto orgány zařazen tajemník pověřeného obecního úřadu a přímo do výčtu i ředitel krajského úřadu, a to pro případ, že v obci nejsou zajištěny jednotlivé fáze volebního procesu a plněny s nimi související zásadní úkoly. V souvislosti se zavedením legislativní zkratky „obecní úřad“ a „starosta“ byl pod ně zahrnut i újezdní úřad a přednosta újezdního úřadu. Tyto volební orgány vykonávají úkoly na úseku voleb na území vojenského újezdu (zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů) v rozsahu jako obecní úřad a starosta obce.

Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy, neboť stát garantuje průběh voleb a zjištění jejich výsledků.

K § 7

Státní volební komise je stálým volebním orgánem na úseku voleb; byla zřízena zvláštním právním předpisem, kterým je zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Úkoly Státní volební komise pro volbu prezidenta vymezuje návrh zákona taxativně a vyplývají z jejího postavení jako vrcholného řídícího volebního orgánu zabezpečujícího organizačně technické otázky voleb. Obdobné úkoly plní i pro ostatní druhy voleb.

K § 8

Postavení Ministerstva vnitra jako ústředního správního úřadu na úseku voleb je zakotveno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů. Rozšíření tohoto postavení i na volbu prezidenta se navrhuje v části druhé novelizací kompetenčního zákona provedenou tímto zákonem.

V případě volby prezidenta se předpokládá, že Ministerstvo vnitra bude projednávat a registrovat kandidátní listiny. S ohledem na podobu volby prezidenta a volebního systému této volby je Česká republika jedním volebním obvodem; proto je vhodné, aby registraci prováděl ústřední správní úřad. Proces spojený s projednáváním a registrací kandidátních listin se navrhuje upravit obdobně jako v případě dalších druhů voleb s tím, že u volby prezidenta nepůjde o škrtání kandidáta, ale o odmítnutí kandidátní listiny.

Jako úřad mající gesci nad organizačně technickým zabezpečením voleb bude mít Ministerstvo vnitra i právo kontroly průběhu hlasování ve volebních místnostech a způsobu zajištění, nikoli vlastní podoby sčítání hlasů okrskovými volebními komisemi.

Podané kandidátní listiny a související volební dokumentaci bude Ministerstvo vnitra shromažďovat k archivaci. Na rozdíl od úpravy voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky bude Ministerstvo vnitra, (nikoliv Úřad městské části Praha 1) archivovat i volební dokumenty zasílané ze zastupitelských úřadů prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.

Ostatní úkoly Ministerstva vnitra v návrhu zákona odpovídají rozsahu úkolů, které doposud mělo Ministerstvo vnitra podle jednotlivých volebních zákonů, kromě zajištění provozu jednotného systému telekomunikačního spojení na území České republiky, kdy se navrhuje přesun tohoto úkolu na obecní úřady v souladu s jejich požadavky.

Navíc se ukládá Ministerstvu vnitra zveřejnění informací o podmínkách a způsobu hlasování na webových stránkách Ministerstva vnitra tak, aby k těmto informacím měli přístup všichni voliči, zejména osoby se zdravotním postižením. Zároveň Ministerstvo vnitra poskytne volebním orgánům informaci o tom, čí kandidátní listina byla zaregistrována a je tedy oprávněn delegovat své zástupce do okrskové volební komise.

V souladu s § 61 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kde se stanoví forma užívání jména, popř. jmen v úředním styku, se zavádí legislativní zkratka pro „jméno, popřípadě jména“. „Předchozím příjmením“, k němuž má volební orgán přístup, je i předchozí příjmení.

K § 9

Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že volit prezidenta republiky budou moci i voliči v zahraničí tak, jak je tomu při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, upravuje se činnost Ministerstva zahraničních věcí při volbě prezidenta. Ministerstvo zahraničních věcí organizačně a technicky zajišťuje volbu prezidenta na zastupitelských a konzulárních úřadech, dále zabezpečuje vedení zvláštních seznamů voličů u zastupitelských a konzulárních úřadů, kam se zapisují státní občané České republiky dlouhodobě žijící v zahraničí, včetně prověření případných duplicit ve vedení zvláštních seznamů voličů a následně pro vyhlášené volby na žádost zapsaných voličů vydávání voličských průkazů.

K § 10

Úkoly Českého statistického úřadu a jeho zaměstnanců vyplývají z postavení tohoto úřadu jako garanta zjišťování výsledků voleb a tím i vypracování závazného systému zjišťování a zpracování těchto výsledků. V podstatě se po technické stránce neliší od jeho úkolů při volbách do Parlamentu České republiky.

Vzhledem ke zdokonalování funkcí poskytování souhrnných i detailních informací o výsledcích voleb formou zveřejnění na internetových stránkách Českého statistického úřadu se upouští od adresného zasílání výsledků kandidujícím subjektům.

K § 11

Krajský úřad je volebním orgánem, který koordinuje organizačně technické zabezpečení volby prezidenta na území kraje. Je důležitým mezičlánkem mezi Ministerstvem vnitra, pověřenými obecními úřady a obecními úřady.

Některé činnosti krajského úřadu v zákoně uvedené může vykonávat pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který získal podle úpravy v některém z volebních zákonů osvědčení o odborné způsobilosti na úseku voleb.

Krajské úřady podle místních podmínek spolupracují s Českým statistickým úřadem organizačně a technicky na zabezpečení školení k závaznému systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování, ale mohou se i ve spolupráci s pověřenými obecními úřady podílet dle jejich dohody na školení k zbývajícím úkolům okrskových volebních komisí (zejména k zásadám hlasování).

Krajské úřady budou disponovat kompletním seznamem čísel telefonního spojení všech volebních místností v územním obvodu kraje, tento seznam bude veřejnosti přístupný na internetových stránkách tohoto úřadu.

K § 12

Pověřený obecní úřad je jako v případě dalších voleb tzv. přebíracím místem, kde do systému zpracování vstupují výsledky hlasování z jednotlivých volebních okrsků. K tomuto účelu rovněž spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných pracovních sil a technických zařízení. V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň jsou s ohledem na efektivitu tohoto procesu přebíracími místy úřady městských částí či obvodů, které spravují alespoň 10 stálých volebních okrsků, jinak magistráty těchto měst. V návaznosti na dohodu s krajským úřadem pověřený obecní úřad zajistí školení vybraných členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování.

V souvislosti s úkoly stanovenými pověřenému obecnímu úřadu je třeba mít na vědomí, že pověřený obecní úřad je zároveň i obecním úřadem a plní tedy vedle úkolů pověřeného obecního úřadu i úkoly stanovené obecnímu úřadu.

Také zaměstnanec pověřeného obecního úřadu může vykonávat některé činnosti stanovené zákonem jen, pokud má osvědčení o způsobilosti na úseku voleb.

K § 13

Stěžejním úkolem obecního úřadu na úseku voleb je vedle vedení stálého seznamu voličů i vedení zvláštního seznamu voličů, který je vytvářen ad hoc pro každou volbu prezidenta, a to pro voliče, který není v územním obvodu daného obecního úřadu přihlášen k trvalému pobytu nebo nemůže volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu voličů je zapsán, z důvodu pobytu v nemocnici, sanatoriu nebo obdobném ústavu nebo z důvodu, že je v policejní cele, místě výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Dále zabezpečuje vydávání voličských průkazů. Obecní úřady budou oprávněny nahlížet do základního registru obyvatel a do agendového informačního systému evidence obyvatel pro účely vedení zvláštních seznamů voličů. Oprávnění pro nahlížení do těchto registrů z důvodů vedení stálého seznamu voličů je upraveno v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Podle posledně citovaného zákona zároveň poskytne Ministerstvo vnitra obecním úřadům na jejich žádost hromadné výstupy voličů za obec jako podklad pro aktualizaci stálých seznamů voličů. Obecní úřad předává údaje okrskové volební komisi v rámci výpisů ze stálého seznamu voličů a zvláštního seznamu voličů.

Obecní úřady budou napříště ve vlastní působnosti zabezpečovat telefonní spojení do všech volebních místností. Poznatky z posledních několika voleb ukazují na problémy spojené s centrálním uzavíráním smlouvy na toto spojení. Prodlužují se lhůty, kdy je třeba nahlásit umístění volebních místností, problémy vznikají i při využívání telefonů a telefonních linek zabezpečovaných v objektech, kde se nachází volební místnost, s různými operátory. Se znalostí místních podmínek bude proto zajištění telefonního spojení ve volebních místnostech pro obecní úřady operativnější. Jednotlivým obecním úřadům bude na telefonní spojení poskytnut v rámci účelově určených prostředků paušál s tím, že pouze v případě, kdy obec prokáže odůvodněné překročení tohoto paušálu, bude jí příslušná částka ze státního rozpočtu doplacena.

K § 14

Starostovi obce jako volebnímu orgánu vyplývají dílčí úkoly na úseku voleb ve vztahu k voličům a okrskovým volebním komisím. Starosta zejména zajišťuje informovanost voličů o době a místě konání volby prezidenta, zajišťuje distribuci hlasovacích lístků pro hlasování ve volebních místnostech, zabezpečuje další procedurální otázky v souvislosti s fungováním okrskové volební komise, tj. určí minimální počet členů okrskové volební komise s ohledem na místní poměry, informuje o počtu a sídlech volebních okrsků, jmenuje a odvolává zapisovatele, svolá 1. zasedání okrskové volební komise a jmenuje, i v průběhu hlasování, další členy okrskové volební komise do minimálního počtu. V nepřítomnosti starosty se bude postupovat při jeho zastupování dle obecné právní úpravy zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze, tj. tyto úkoly plní místostarosta.

K § 15

Volební proces sestává z jednotlivých úkonů, které na sebe navazují v krátkém časovém sledu; na jejich splnění závisí řádné provedení celých voleb.

V případech, kdy nezajistí starosta nebo místostarosta úkoly stanovené tímto zákonem nebo není starosta a místostarosta zvolen, je další postup odvislý od toho, zda nebylo např. veřejnoprávní smlouvou nebo rozhodnutím krajského úřadu stanoveno, že tyto úkoly plní jiná obec. Pokud je třeba řešit momentálně vzniklou situaci, musí v obci zajistit plnění úkolů stanovených zákonem, a to i po stanovené lhůtě, tajemník pověřeného obecního úřadu. V obcích s pověřeným obecním úřadem úkoly zajistí ředitel krajského úřadu; v případě městské části nebo městského obvodu měst Brna, Ostravy a Plzně tajemník magistrátu. Pokud není tajemník pověřeného obecního úřadu nebo ředitel krajského úřadu přítomen, zajišťují jejich úkoly na úseku voleb jejich zástupci. V hlavním městě Praze má postavení ředitele krajského úřadu ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, jak to vyplývá ze zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

K § 16

Při volbě prezidenta probíhá hlasování na zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „zastupitelský úřad“), tak, jak je to upraveno i při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zvláštní seznamy voličů zastupitelské úřady vedou podle zákona o volbách do Parlamentu, dále vydávají voličské průkazy.

Zastupitelský úřad v rámci svého územního obvodu zajistí v dostatečném časovém předstihu informování voličů o době a místě konání volby, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu voličů, podmínkách a způsobech hlasování při volbě prezidenta republiky a plní i další úkoly v souvislosti s informováním voličů. V zemích s vyšším počtem dlouhodobě žijících českých občanů se poskytuje zastupitelskému úřadu možnost informovat voliče nejen v jazyce českém, ale i v příslušném jazyce cizím. Jedná se zpravidla o jazyk země působnosti nebo o takový cizí jazyk, ve kterém má zastupitelský úřad pro komunikaci s veřejností zřízenu cizojazyčnou verzi své internetové stránky.

Zastupitelský úřad plní úkoly i ve vztahu ke zvláštním okrskovým volebním komisím a hlasování.

K § 17

Ustanovení vymezuje činnost okrskové volební komise. Úkoly okrskové volební komise jsou stejné jako při všech druzích voleb kromě úkolů spojených s přípravou hlasovacích lístků pro druhé kolo volby. Návrh novely Ústavy totiž striktně stanoví, že druhé kolo volby prezidenta se koná za 14 dnů po prvním kole volby prezidenta, přičemž pokud se postoupivší kandidát vzdá do 48 hodin před začátkem hlasování kandidatury, postupuje další kandidát s nejvyšším počtem platných hlasů. Nebude tak do zahájení hlasování jednoznačné, kdo vlastně v druhém kole volby prezidenta kandiduje. Pro druhé kolo volby prezidenta budou muset být opětovně natištěny hlasovací lístky všech kandidátů; z nich pak okrsková volební komise vybere před hlasováním kandidující pro druhé kolo volby prezidenta. Hlasovací lístky pro druhé kolo volby proto nebude možné dodat do bydliště voličům. Blíže viz § 51.

K § 18

Právo delegovat 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise bude s ohledem na úpravu navrhování kandidátů, kdy by bylo obtížné, aby malý počet navrhujících poslanců či senátorů delegoval do cca 14 800 okrskových volebních komisí své zástupce, upraveno tak, že kromě politické strany, politického hnutí a jejich koalic, které mají zastoupení v Parlamentu České republiky, budou mít právo delegace i politické strany, politická hnutí a jejich koalice, které v posledních volbách do zastupitelstev krajů získaly alespoň jeden mandát v zastupitelstvu kraje; aby se nesešlo více delegací od téhož subjektu, upravuje se přednostní delegace od politické strany, politického hnutí, která má zastoupení v Parlamentu České republiky. Pokud politická strana nebo politické hnutí nemá toto zastoupení, pak jí oprávnění delegovat zástupce do okrskové volební komise přísluší za podmínky, že má zastoupení v zastupitelstvu kraje.

Vzhledem ke zvláštnostem právní úpravy při volbě prezidenta, která počítá s tím, že kandidáta na prezidenta bude moci navrhovat i státní občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky, nelze upřít právo delegace svých zástupců do okrskové volební komise i navrhujícímu občanovi.

S ohledem na praxi se navrhuje, aby mohla být delegací pověřena i jiná osoba.

V případě, že počet členů okrskové volební komise klesne pod stanovený počet v průběhu volby a nejsou-li náhradníci, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy. Zákon ukládá, aby každý člen okrskové volební komise složil předepsaný slib. Teprve jeho složením se člen ujímá své funkce v komisi. Obdobně to platí i pro náhradníka.

Zánik členství v okrskové volební komisi je upraven taxativním výčtem důvodů pro ukončení členství. Nově zákon navrhuje řešit situaci, kdy se delegovaní zástupci nedostavují na jednání okrskové volební komise, aniž by svoji neúčast omluvili, což ochromuje její další činnost. Pro tyto případy by byl přímo povolán náhradník, popř. starostou za jím jmenovaného zástupce jmenován další člen.

K § 19

Ustanovení upravuje postavení zapisovatele okrskové volební komise, lhůtu pro jeho jmenování i jeho povinnost složit zákonem předepsaný slib. Zapisovatel na prvním zasedání okrskové volební komise řídí losování předsedy a místopředsedy ze členů této komise. Losování o tyto funkce proběhne i v případech, kdy se již za fungování komise tyto funkce uprázdní – např. předseda ze své funkce odstoupí.

K § 20

Hlasování a sčítání hlasů ve volební místnosti na zastupitelském úřadě zajišťuje zvláštní okrsková volební komise. Způsob jejího ustavení je shodný jako v právní úpravě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s tím, že její úkoly v podstatě odpovídají úkolům okrskové volební komisi ustavované

pro účely zajištění hlasování a zjišťování jeho výsledků ve volebních místnostech na území České republiky.

K § 21

Právo navrhovat kandidáta pro volbu prezidenta upravuje návrh novely Ústavy; toto právo má skupina nejméně dvaceti poslanců nebo nejméně deseti senátorů. Vedle toho se zavádí právo státního občana České republiky, který dosáhl věku 18 let (ke dni podání návrhu), navrhovat kandidáta na prezidenta, je-li tento návrh podpořen peticí podepsanou nejméně 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky. Kandidát pro volbu prezidenta může navrhnout sám sebe (pak může nebo nemusí mít zmocněnce).

Volebním obvodem pro volbu prezidenta republiky je území České republiky, proto navrhující poslanci nebo senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu; kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině. V důsledku toho bude přijímat, projednávat a případně registrovat kandidátní listiny ústřední orgán státní správy a zároveň volební orgán s centrální působností, tedy Ministerstvo vnitra. Státní volební komise je orgánem, který dohlíží na korektní přípravu a průběh voleb, a proto by nebylo vhodné, aby se na volebních úkolech, na jejichž plnění dohlíží, sama podílela. Lhůta pro podávání kandidátních listin je stanovena tak, jak je tomu při všech druzích voleb, aby byl na jedné straně poskytnut dostatečný prostor od vyhlášení volby prezidenta pro kandidující subjekty podat kandidátní listinu a na druhé straně byl dostatečný prostor pro všechny související úkony volebních orgánů a kandidátů.

K § 22

Ke komunikaci s navrhujícími poslanci nebo senátory, je třeba určit zmocněnce. Navrhující občan činí úkony ve volebních věcech buď sám nebo i on má právo si určit svého zmocněnce.

Institut zmocněnce se v praxi osvědčil. Nově se navrhuje, aby navrhující poslanci nebo navrhující senátoři, namísto uvedení náhradníka zmocněnce na kandidátní listině, měli možnost určit nového zmocněnce, pokud by původně jmenovaného zmocněnce odvolali nebo ten se vzdal svého zmocnění. Vzhledem k tomu, že zmocněnec musí být vždy stanoven aktivním právním úkonem, je ustanovení o určení náhradníka zmocněnce v současné právní úpravě nadbytečné – osoba označená jako náhradník může podle současné právní úpravy plnit úkoly zmocněnce až v případě, že je zmocněnec odvolán. Zároveň nebylo možné jmenovat nového zmocněnce. Zmocnění zaniká okamžikem doručení odvolání nebo rezignace Ministerstvu vnitra. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštních právních předpisů,popř. zaslán prostřednictvím datové schránky. Je-li podání činěno osobně, nemusí být úředně ověřeno (jednak je o něm sepsán úřední záznam a jednak nemusí vůbec existovat v listinné podobě, když je žadatel činí, právě proto, že je činí osobně).

Za předpokladu, že nebude jmenován nový zmocněnec, vystavují se navrhující poslanci nebo senátoři v době před registrací kandidátní listiny možnosti odmítnutí kandidátní listiny z důvodů její neúplnosti; pokud není na kandidátní listině určen zmocněnec, vyvěsí se výzva k odstranění nedostatků kandidátní listiny na úřední desce Ministerstva vnitra; stejně tak, dojde-li k odvolání zmocněnce nebo jeho vzdání se po registraci kandidátní listiny, komunikuje Ministerstvo vnitra s navrhujícími cestou vyvěšení písemnosti na úřední desce.

Vzhledem k tomu, že je upraven odlišně postup pro delegování do okrskových volebních komisí, nemá toto oprávnění delegace zmocněnec, ale osoba oprávněná jednat jménem politické strany nebo politického hnutí či osoby určené statutárním orgánem politické strany, politického hnutí nebo navrhujícím občanem (může jí být i zmocněnec, ale musí být speciálně k tomu účelu určen).

Zmocněnec může být členem okrskové volební komise.

K § 23

Ustanovení upravuje obligatorní náležitosti kandidátní listiny, které v podstatě odpovídají náležitostem pro volby do Senátu Parlamentu České republiky. Kandidát má možnost uvést titul. Z důvodů lepší orientace voliče i pro registr kandidátů je uveden údaj o pohlaví.

Ke kandidátní listině musí být přiloženo čestné prohlášení kandidáta.

Podává-li kandidátní listinu navrhující občan, musí k ní připojit petici podepsanou alespoň 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky.

Návrh předpokládá dosažení věku 18 let ke druhému dni volby tak, jak to upravuje novela Ústavy. Vzhledem k tomu, že mohou být podpisy sbírány ještě před vyhlášením volby prezidenta, kdy nebude známo konkrétní datum volby, budou podporující občané, kteří ve dni volby nedosáhnou věku 18 let, vyškrtnuti v rámci kontroly předložené petice. Postup, kdy budou sbírány podpisy pro konkrétního kandidáta ještě před vyhlášením prezidenta, nelze s ohledem na požadovaný počet podporovatelů volby vyloučit ve vazbě na krátkost času pro předložení kandidátní listiny. Počet podpisů na petici dle důvodové zprávy k návrhu novely Ústavy je stanoven tak, aby deklaroval „dostatečně silnou podporu kandidáta a zamezil nadměrnému užívání tohoto práva. Na druhou stranu však musí být počet podpisů pod peticí stanoven tak, aby bylo možné ověřit, že podpisy pod peticí nejsou fiktivní. Z tohoto pohledu se počet 50 000 podpisů jeví jako odpovídající oběma sledovaným účelům.“.

Ministerstvo vnitra provede ověření správnosti a úplnosti údajů na peticích namátkově. Petice podporující kandidáta bude předložena v listinné podobě a bude zkontrolován jen namátkou vybraný vzorek 8500 podpisů. Vzhledem ke krátkosti času není možné zkontrolovat všechny údaje na petici. Zjistí-li Ministerstvo vnitra nesprávné údaje u více než 3 % podepsaných občanů, provede kontrolu u dalšího vzorku stejného rozsahu. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u méně než 3 % občanů podepsaných na petici, nezapočítá Ministerstvo vnitra občany z obou kontrolních vzorků do celkového počtu občanů podepsaných na petici. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u více než 3 % občanů podepsaných na petici, odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici).

Pro srovnání se uvádí podpora institutu EOI (Nařízení EP a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011, o občanské iniciativě). Minimální počet podepsaných občanů na prohlášení o podpoře hlasů tvoří za Českou republiku 16 500. Členský stát ověří předložená prohlášení o podpoře ve lhůtě 3 měsíců od obdržení žádosti s tím, že se předpokládá použití vhodných kontrol v souladu s vnitrostátním právem a případnými zvyklostmi. Z projednání národních expertů k implementaci citovaného nařízení vyplynulo, že kontroly budou prováděny na náhodně vybraném vzorku; Komise je srozuměna s tím, že není možné všechny nepřesnosti v prohlášení o podpoře objevit.

Návrh novely Ústavy nepředpokládá složení kauce.

K § 24

Ministerstvo vnitra jako orgán, který provádí registraci, posoudí úplnost a bezvadnost podaných kandidátních listin, při kontrole kandidátních listin a petic čerpá informace ze základních registrů, a přitom vychází i z čestných prohlášení kandidátů. V případě, že zjistí nedostatky, je navrhujícím poslancům nebo navrhujícím senátorům anebo navrhujícímu občanovi dána možnost, aby takovéto vady ve stanovené lhůtě odstranili, s výjimkou situace, kdy se provádí kontrola petice na náhodně vybraném vzorku (a výzva k nápravě tak postrádá smysl). Ustanovení upravuje i další taxativně stanovené důvody, pro které Ministerstvo vnitra musí kandidátní listinu odmítnout.

Jedním z důvodů odmítnutí bude případ, kdy se vzdá svého postavení navrhující občan před podáním kandidátní listiny, neboť nebude naplněna podmínka uvedená v § 21; v případě, že k této situaci dojde po podání kandidátní listiny, takto navržený kandidát se dále účastní volby prezidenta.

Vzhledem k tomu, že s ohledem na specifičnost volebního procesu nelze na postup podle tohoto návrhu zákona, s výjimkou projednání přestupku či správního deliktu, vztáhnout správní řád, je třeba podrobně upravit procesní ustanovení týkající se rozhodování o registraci kandidátních listin přímo v zákoně. V případě odmítnutí kandidátní listiny nebo provedení registrace budou moci navrhující poslanci nebo navrhující senátoři anebo navrhující občan podat opravný prostředek k soudu. Soudnictví ve věcech volebních upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Soud rozhodne o registraci kandidátní listiny nejpozději 15 dnů přede dnem volby prezidenta.

Zaregistrování kandidátní listiny opravňuje k tisku hlasovacích lístků; tento tisk zabezpečí Ministerstvo vnitra prostřednictvím subjektu vybraného ve výběrovém řízení.

Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra v zákonem stanovených lhůtách poskytne informace o kandidátech v rozsahu údajů, které se uvádějí na hlasovacím lístku. Rozsah údajů bude takový, aby umožnil identifikaci osoby, neuvádí se však datum narození a adresa trvalého bydliště jednotlivých kandidátů. Ustanovení je formulováno tak, aby splňovalo podmínky zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o poskytování informací bez předchozího souhlasu subjektu údajů a zároveň požadavky zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

V případě, že nebyla podána žádná kandidátní listina nebo zaregistrována žádná kandidátní listina nebo pouze jedna, volba prezidenta se nekoná ve vyhlášeném termínu a Ministerstvo vnitra o této skutečnosti neprodleně informuje předsedu Senátu Parlamentu České republiky, aby byla vyhlášena nová volba.

K § 25

Kandidát při volbě prezidenta může kdykoliv ve volebním procesu rezignovat, avšak účinky rezignace mající dopad na hlasování a zjišťování výsledků volby prakticky nastanou jen, pokud tak učinil do 24 hodin před zahájením volby a zároveň nejpozději v této lhůtě svoji rezignaci doručil Ministerstvu vnitra. Tato lhůta je stanovena s ohledem na to, aby Ministerstvo vnitra prostřednictvím krajských úřadů mohlo informovat voliče ve volebních místnostech o případné změně, která nastala v důsledku vzdání se kandidatury a zároveň o tom stihlo informovat Český statistický úřad. Ministerstvo vnitra dále prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí informuje voliče v zahraničí. Kandidát pochopitelně může učinit prohlášení o vzdání se kandidatury i po uplynutí této lhůty, takový kandidát však může být „zvolen“ a svůj případný nezájem o výkon mandátu pak může řešit například rezignací na výkon funkce prezidenta republiky.

Vzdání se kandidatury má jiné účinky, je-li doručeno před registrací kandidátní listiny nebo až po registraci. V případě vzdání se kandidatury před registrací, nebude hlasovací lístek takového kandidáta vůbec vytištěn.

Návrh novely Ústavy nepočítá s možností, že by kandidáta mohl odvolat v průběhu volebního procesu ten, kdo jeho kandidaturu navrhl.

Obdobně jako při rezignaci se postupuje i v případě ztráty volitelnosti, pod kterou se řadí i úmrtí kandidáta. Úprava tak reaguje na případy úmrtí kandidáta a další případy, kdy kandidát přestane splňovat podmínky volitelnosti, tj. pokud Ministerstvo vnitra zjistí, že kandidát pozbyl státní občanství České republiky nebo u něho nastane překážka v právu být volen, spočívající ve zbavení způsobilosti k právním úkonům, kde se postupuje obdobně.

K § 26

Po skončení registrace kandidátních listin Státní volební komise vylosuje čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky kandidátů. Tisk hlasovacích lístků je podmíněn registrací kandidátních listin, popřípadě rozhodnutím soudu, který tuto registraci nahrazuje.

Ustanovení dále upravuje formální i obsahové náležitosti hlasovacího lístku při volbě prezidenta. Pro tisk hlasovacího lístku platí, že se u kandidátů uvádí rozsah údajů jako na kandidátní listině (bez příloh). Každý kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku.

Správnost údajů na hlasovacím lístku může před vytištěním ve lhůtě dané návrhem zákona ověřit zmocněnec nebo navrhující občan.

Hlasovací lístky pro všechny kandidáty musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů – musí mít stejnou formu. Je tomu tak proto, aby odlišnost ve formě nepůsobila na rozhodování voličů. Včasné dodání hlasovacích lístků pro hlasování ve volební místnosti zajišťuje jako v případě ostatních druhů voleb starosta. Ustanovení o zřejmých tiskových chybách je tradiční součástí volebních předpisů – mezi zřejmé tiskové chyby patří zejména překlepy; posuzovat zřejmost tiskových chyb je však nutné případ od případu. Informace o chybách musí volební orgány vyvěsit ve volebních místnostech.

Ministerstvo vnitra na základě výběrového řízení vybere subjekt na komplexní zajištění tisku, kompletace a distribuce hlasovacích lístků. Distribuci hlasovacích lístků zajistí Ministerstvo vnitra prostřednictvím této vybrané firmy tak, aby hlasovací lístky byly zaslány přes pověřené obecní úřady v dostatečném časovém předstihu na obecní úřady. Pro hlasování v zahraničí zajistí Ministerstvo vnitra zaslání vzorů hlasovacích lístků v elektronické podobě Ministerstvu zahraničních věcí, které je zašle na zastupitelské úřady. Volba způsobu přenosu je ponechána na Ministerstvu zahraničních věcí. Zastupitelský úřad zajistí tisk nebo rozmnožení hlasovacích lístků podle místních podmínek v dostatečném množství. Ve druhém kole volby prezidenta volič obdrží hlasovací lístky přímo ve volební místnosti. Také volič, který hlasuje na voličský průkaz dostane hlasovací lístky až ve volební místnosti.

K § 27 až 29

Ústavou je zaručena rovnost volebního práva; to znamená, že 1 volič má 1 hlas stejné váhy. Zásada, že každý volič může v týchž volbách volit jen jednou je ošetřena zápisem voliče do seznamu voličů v jednom místě, tedy pouze v jednom seznamu voličů a je základním principem ovládajícím systém vedení seznamů voličů.

Stálý seznam voličů upravený v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí se užívá pro všechny druhy voleb; seznam vede podle citovaného zákona obecní úřad pro voliče, kteří mají v jeho územním obvodu trvalý pobyt. Zároveň se podle tohoto zákona řídí i otázky jeho aktualizace a případně i soudní ochrany ve věci zápisu voliče.

Zvláštní seznam voličů vede i zastupitelský úřad pro volby v zahraničí podle zákona o volbách do Parlamentu. Tento zvláštní seznam však má podobu stálého seznamu, zapisují se do něj voliči dlouhodobě žijící v zahraničí, a to na základě jejich písemné žádosti.

Zvláštní seznam voličů umožňuje občanům České republiky s bydlištěm v zahraničí, aby uplatnili svoje volební právo i v případě volby prezidenta. Volit přímo v zahraničí bylo dosud možné jen při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; při volbách do Senátu Parlamentu České republiky vydávaly zastupitelské úřady těmto voličům voličské průkazy, s kterými hlasovali na území České republiky.

K § 30

Zvláštní seznamy voličů vytvářené účelově pro každé volby prezidenta republiky vedou obecní úřady, na jejichž území je zdravotnické nebo sociální zařízení, věznice apod. Voliči dlouhodobě v těchto zařízeních umístění mohou požádat cestou správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení o zápis do zvláštního seznamu voličů. Pro předání údajů obecnímu úřadu, který zvláštní seznam voličů vede, je dán nově (s ohledem na možnosti elektronické komunikace) nejzazší termín, tj. nejpozději 4 dny před začátkem hlasování. Údaje u takto zapsaných voličů se mohou podle potřeby aktualizovat, nikoliv však doplňovat noví voliči (takový postup bude možný až při centrálně elektronicky vedeném seznamu voličů).

Lhůta 4 dny platí i pro druhé kolo volby prezidenta.

Voliči zapsaní do zvláštního seznamu voličů z uvedených důvodů jsou ve výpisu ze zvláštního seznamu voličů vedeni na samostatných listech pro každý ústav, objekt nebo zařízení tak, aby mohla okrsková volební komise vzít spolu s přenosnou volební schránkou k voliči vždy jen příslušnou část zvláštního seznamu voličů.

Pro účely vedení zvláštního seznamu voličů může obecní úřad nahlížet do základního registru obyvatel a do agendového informačního systému evidence obyvatel.

K § 31

Voliči, který nehodlá hlasovat ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu voličů je zapsán, se i nadále umožňuje hlasovat v jiné volební místnosti pomocí voličského průkazu. Obecní úřad pak takovému voliči vydá na základě žádosti 2 voličské průkazy (pro 1. kolo a pro 2. kolo volby) vzhledem k možnosti konání druhého kola volby prezidenta, a to bez ohledu na to, zda si volič o voličské průkazy pro obě kola voleb požádal. Na voličské průkazy pak uvede, pro které kolo volby jsou vydány. Obecní úřad poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu voličů a do výpisu z něho pro okrskovou volební komisi. Voličský průkaz může být z důvodu nenahraditelnosti pouze originál v listinné podobě. V případě ztráty, nedoručení, odcizení apod. nebude vydán nový voličský průkaz; důvodem je potřeba zajistit, aby volič nehlasoval vícekrát.

Obdobně mohou zastupitelské úřady v zahraničí vydat voličské průkazy na základě žádosti voličů zapsaných ve zvláštním seznamu voličů vedených u příslušných zastupitelských úřadů.

Institut voličských průkazů umožňuje každému hlasování z jakéhokoliv důvodu mimo svůj volební okrsek s tím, že pokud voličský průkaz nebude chtít využít, a pokud bude chtít volit v místě, kde je zapsán ve stálém seznamu voličů nebo zvláštním seznamu voličů, vrátí jej přímo ve volební místnosti. Tato situace může nastat např. pokud byl volič v den voleb propuštěn z nemocnice.

O vydání voličského průkazu lze požádat obecní úřad nebo zastupitelský úřad buď písemnou žádostí nebo osobně. U písemné žádosti o vydání voličského průkazu je vyžadován ověřený podpis žadatele nebo zaručený elektronický podpis, a to proto, aby byl volič, který o vydání voličského průkazu žádá, chráněn před zneužitím tohoto institutu. Úřední ověření podpisu voliče je osvobozeno od správního poplatku na základě ustanovení § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (úkon pro účely využití volebního práva). V případě, že volič požádá o vydání voličského průkazu osobně (aniž by žádost sepsal), případně osobně donese svoji žádost existující v listinné podobě, ověření podpisu po něm obecní úřad nebo zastupitelský úřad nepožaduje. Úřední záznam, který s voličem žádajícím o vydání voličského průkazu sepíše zaměstnanec obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu, by měl obsahovat údaje identifikující žadatele, požadavek na vydání voličského průkazu specifikovaný pro první nebo druhé kolo volby prezidenta a jeho podpis.O vydání voličského průkazu je možné zažádat i prostřednictvím datové schránky. Pro písemnou žádost o vydání voličského průkazu není žádný předepsaný formulář. Lhůta 15 dnů, kdy může obecní úřad či zastupitelský úřad vydat nejdříve voličský průkaz, je stanovena shodně jako při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, neboť je třeba porovnat zápisy do seznamů voličů vedených obecním a zastupitelským úřadem, a bylo tak zřejmé, který volební orgán je k vydání voličského průkazu příslušný.

K § 32

Starosta zajistí informování voličů o době a místě konání volby prezidenta v obci zveřejněním informace na úřední desce, tzn. i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň může starosta uvedené údaje zveřejnit i způsobem v místě obvyklým, např. místním rozhlasem, tiskem apod. Pro informaci o hlasování ve volební místnosti postačí lhůta 15 dnů, která je obvyklá i pro jiný druh voleb. Při podávání informací voličům je třeba zohlednit skutečnost, zda v obci žije více než 10% obyvatel, hlásících se k jiné národnosti než české; pak se informace pro voliče tisknou i v jazyce této národnostní menšiny.

Informování potenciálních voličů ze zahraničí patří mezi úkoly zastupitelského úřadu.

Oproti stávající úpravě voleb do Senátu se zavádí povinnost starosty informovat v místě o konání druhého kola volby prezidenta. Půjde zejména o informaci, kdy se 2. kolo volby koná a upozornění, že voliči obdrží pro druhé kolo volby prezidenta hlasovací lístky až ve volební místnosti.

K § 33

Vymezení volební kampaně nelze pojmout komplexně. Volební kampaň, nebo to, co za tzv. volební kampaň označí dotčené subjekty, se vždy bude dotýkat dalších právních předpisů, jakými jsou nepochybně občanský zákoník, trestní zákon, zákon o přestupcích. I zahraniční právní úpravy se z hlediska výslovného zákazu volební propagandy omezují na bezprostřední blízkost volební místnosti a zveřejňování výsledků veřejného mínění, a to pouze v době voleb.

Na druhé straně nelze pominout otázku práva na informace a svobody projevu. Ta se projevuje nejen v činnosti médií, ale zejména ve svobodné soutěži politických sil v demokratické společnosti, v prezentaci volebních programů a v samotném účelu volebního procesu.

Pravidla vedení volební kampaně se tedy navrhují vymezit s ohledem na povahu volební kampaně obecně s tím, že bližší mantinely poskytne v rámci komplexního posouzení soudní judikatura tak, jako se tomu již stalo v případech považovaných za zásadní, např. nález Ústavního soudu Pl. ÚS 73/04 publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 140/2005, sp. zn. I ÚS 526/98, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2006, č.j. Vol 15/2006, zabývající se vyvážeností a rovným přístupem do veřejnoprávních médií. Ve volebních věcech je třeba respektovat princip proporcionality, tedy nelze mít za to, že každé porušení volebního zákona nebo odchýlení se od obecných principů, za nichž má být vedena volební kampaň, znamená nutnost vyslovit volby nebo volbu kandidáta za neplatné. V každém konkrétním případě je tak třeba posoudit související okolnosti včetně označeného porušení zákona a jeho intenzitu.

Nadále se tak navrhuje rozlišovat obecnější pojem volební kampaně, která probíhá časově neohraničeně, užší pojem volební agitace (účelově a cíleně zaměřené ke zvolení konkrétní volební strany nebo kandidáta), zakázané ve dny voleb a v bezprostřední blízkosti volebních místností, a volební průzkumy.

Pravidla volební kampaně se tak upravují obdobně jako při jiných druzích voleb.

Starosta je oprávněn, aby ve stanovené lhůtě vyhradil plochu pro vylepení plakátů kandidátů na prezidenta republiky. V případě, že se tak starosta rozhodne, musí být zachována zásada rovnosti pro kandidáty při využívání vyhrazených ploch.

V případě volby prezidenta je umožněn kandidátům přístup do veřejnoprávních sdělovacích prostředků v České republice. Kandidát ztrácí nárok na vysílací čas v případě, že se po zahájení volební kampaně vzdá své kandidatury.

Zákaz zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů, jejichž zveřejnění bezprostředně před volbami by mohlo ovlivnit hlasování voličů, se proto upravuje v době počínající třetím dnem přede dnem volby prezidenta a končící ukončením hlasování.

Úpravu zákazu volební agitace pro kandidáty na prezidenta republiky ve dnech volby prezidenta ve volebních místnostech a jejich bezprostředním okolí, lze blíže vymezit místem, kudy musí projít každý volič při příchodu do volební místnosti; za pořádek odpovídá předseda okrskové volební komise a zvláštní okrskové komise, který tak může v případě porušení uvedeného zákazu zajistit nápravu.

K § 34

Ustanovení vymezuje povinné vybavení volební místnosti a objektu, ve kterém se volební místnost nachází, to se nebude lišit od vymezení pro jiné druhy voleb.

Úřední obálky, do kterých voliči vkládají hlasovací lístky, musí být opatřeny úředním razítkem, tj. razítkem podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů; jde o kulaté razítko o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm, na němž je uvnitř kruhu vyobrazen malý státní znak a na jeho obvodu je označení oprávněné osoby (tj. obecní úřad nebo zastupitelský úřad) a název obce či zastupitelského úřadu, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla.

Při souběhu volby prezidenta s jinými volbami budou voliči vkládat hlasovací lístky pro konané volby do jedné obálky. Dosud byl hlasovací lístek vložený do jiné úřední obálky považován za neplatný hlas (blíže viz § 63).

Nově se zavádí možnost vyvěšení vlajky v bezprostřední blízkosti volební místnosti pro ty případy, kdy budova, v níž se volební místnost nachází, není vybavena pro vyvěšení vlajek (jde např. o památkově chráněný objekt).

Ve volebních místnostech na zastupitelských úřadech nejsou přenosné volební schránky, neboť s hlasováním do nich se nepočítá s ohledem na velikost území.

K § 35

Předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise prohlásí hlasování za zahájené až poté, co se přesvědčí o vybavení volební místnosti všemi nezbytnými náležitostmi podle zákona a o tom, že volební schránky jsou prázdné. Tuto kontrolu provádí před ostatními členy okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. V případě zjištěných nedostatků může být zahájení hlasování odročeno.

K § 36

Ustanovení shrnuje zásady hlasování platné pro volbu prezidenta. Stanovuje voliči povinnost prokázat svou totožnost a státní občanství a určuje doklady, kterými lze požadované náležitosti prokázat. Totožnost a státní občanství České republiky volič prokazuje předložením příslušných platných dokladů v souladu se zákonem č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech) – tedy prakticky předložením cestovních dokladů anebo předložením občanského průkazu. Hlasování při volbě prezidenta bude umožněno i těm občanům České republiky, kteří jsou voliči podle zákona, avšak z jakéhokoliv důvodu nejsou držiteli cestovního pasu, ale pouze pasu diplomatického, služebního nebo jim byl vydán cestovní průkaz. Cestovní doklady mají stejnou průkazní hodnotu – všechny rovnocenně prokazují totožnost a státní občanství držitele. Výčet dokladů není totožný s výčtem dokladů, pro které zvláštní zákon zavedl zkratku „cestovní doklad“, a proto není možné pouze na tento zvláštní zákon (zákon o cestovních dokladech) odkázat.

Výpis ze stálého seznamu voličů a výpis ze zvláštního seznamu voličů bude obecním úřadem předán ve dvojím vyhotovení pro potřeby okrskové volební komise k zajištění hlasování, a to i do přenosné volební schránky mimo volební místnost. Výpis ze zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem bude tímto úřadem předán pro potřeby zvláštní okrskové volební komise pro hlasování ve volební místnosti v zahraničí.

Do výpisu ze stálého seznamu voličů může okrsková volební komise dodatečně dopsat pouze voliče, který komisi prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku (průkazní povinnost je na tomto voliči, okrsková volební komise není povinna provádět jakékoli šetření v této věci). Toto právo může volič prokázat platným občanským průkazem, popřípadě občanským průkazem s odstřiženým rohem společně s potvrzením o změně místa trvalého pobytu; tuto skutečnost nelze prokázat cestovním dokladem, kde se místo trvalého pobytu vůbec neuvádí.

Stále zbývá určitá skupina těch, kteří se nacházejí mimo územní obvod svého volebního okrsku, a to z neočekávaných důvodů, které jim znemožnily požádat s předstihem o voličský průkaz nebo být zapsáni do zvláštního seznamu voličů. Faktické vyloučení těchto osob z hlasování však není způsobeno chybou zákonodárce, tím méně pak chybou jiných orgánů, nýbrž nutností s určitým předstihem přede dnem hlasování ukončit vydávání voličských průkazů, respektive uzavřít zvláštní seznamy voličů, pro něž se lhůta zkrátila ze 7 dnů na 3 dny. Zmíněné omezení je nutno přičíst stanovení určité rovnováhy mezi neomezeným aktivním volebním právem jednotlivců a veřejným zájmem na institucionální zajištění výkonu volebního práva (z usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. Vol 78/2006).

Požadavek, aby volič hlasoval sám v odděleném prostoru určeném pro vložení hlasovacího lístku do úřední obálky, vyplývá z principu tajnosti hlasování. Ze stejného principu vyplývá i zásada, že v tomto prostoru nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem.

Je řešen i případ, kdy volič z vážných důvodů (tělesná vada, volič nemůže číst nebo psát) sám nemůže vybrat a případně i vložit hlasovací lístek do úřední obálky a následně do volební schránky. Pamatováno je i na situaci, kdy volič ze závažných důvodů, zejména zdravotních nebo rodinných (maminky malých dětí apod.) nemůže hlasovat ve volební místnosti. Je mu umožněno hlasování mimo volební místnost do přenosné volební schránky, ale pouze v územním obvodu okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena, a u níž je volič např.zapsán ve výpisu ze stálého seznamu, nebo v případě např. pobytu v nemocnici či věznici ve výpisu ze zvláštního seznamu voličů. Tuto možnost s ohledem na vzdálenosti nemá volič v zahraničí.

K § 37

Způsob hlasování ve volební místnosti vyplývá z většinového volebního systému. Volič vloží do obálky opatřené úřední razítkem pouze jeden hlasovací lístek se jménem jím vybraného kandidáta. Volič nijak hlasovací lístek neupravuje, tzn. není třeba jméno kandidáta nijak označovat, kroužkovat apod. Obdobně bude postupovat při případném hlasování ve druhém kole volby prezidenta.

Stejně jako při výběru hlasovacího lístku za plentou může handicapovanému voliči pomoci jiný volič, ne však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, i při vhazování úřední obálky do volební schránky.

K § 38

Odpovědnost za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí má předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise, který v případě nerespektování pokynů, které za účelem udržení pořádku ve volební místnosti vydal, spolupracuje například s obecní policií nebo Policií České republiky. Předsedovi okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise jsou při udržování pořádku ve volební místnosti nápomocni členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, v krajním případě, jde-li o závažné narušení hlasování, má okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise k dispozici institut přerušení hlasování.

K § 39

Ustanovení upravuje postup zabezpečení volebních schránek a ochranu volebních dokumentů v případě, kdy nastanou okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo ho ukončit. Odročit, přerušit nebo prodloužit hlasování může okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise pouze ze závažných důvodů, nejdéle však o jednu hodinu, v rámci které musí okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise důvody, které znemožňují hlasování, odstranit, např. zajištěním náhradních prostor. Důvody vedoucí k odročení zahájení hlasování, jeho přerušení a podle potřeby i případnému prodloužení doby hlasování mohou nastat v pátek i sobotu, tzn., že hlasování v jednom dni může být odročeno maximálně o 1 hodinu; na dobu maximálně 1 hodiny z jednoho důvodu může být hlasování přerušeno, a pokud je to nezbytné, může být v jednom dni prodloužena doba hlasování maximálně o 1 hodinu. V těchto výjimečných případech musí být náležitě zabezpečena veškerá volební dokumentace tak, aby nemohlo dojít ke zpochybnění řádného průběhu volby. Zároveň je upravena povinnost okrskové volební komise vyrozumět o takovém případě voliče a informovat o této skutečnosti obecní úřad, a pověřený obecní úřad a krajský úřada povinnost zvláštní okrskové volební komise obdobně zveřejnit informaci pro voliče a zastupitelský úřad v zahraničí.

Jelikož se volba prezidenta koná ve dvou dnech, je ukončení hlasování v první den volby de facto zvláštní formou přerušení hlasování a opatření nutná u přerušení hlasování musí okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise učinit rovněž po prvním dnu volby prezidenta.

K § 40

Ustanovení upravuje možnost, aby Ministerstvo vnitra, krajský úřad a pověřený obecní úřad ve dnech volby prezidenta provedly, a to jak při hlasování, tak při sčítání hlasů, kontrolu ve volební místnosti na území České republiky. Je však zároveň vyloučeno, aby tyto subjekty svými pokyny při této kontrole mohly zasahovat do sčítání hlasů a ovlivňovat tak případné celkové zpracování výsledku hlasování ve volebním okrsku (viz k § 43).

Cílem kontrol je prověření, zda činnost okrskové volební komise je při hlasování a sčítání hlasů v souladu se zákonem. Stanovuje se rovněž oprávnění výše zmíněných volebních orgánů při provádění kontrol a závaznost jejich pokynů pro okrskovou volební komisi. Při zjištění drobných nedostatků zmíněné orgány dají pokyn předsedovi okrskové volební komise, aby tyto odstranil na místně ihned, při zjištění závažnějších nedostatků dají pokyn, aby okrsková volební komise přerušila hlasování (maximálně na 1 hodinu) ve volební místnosti a závady za tuto dobu odstranila. Kontrolující sepíše o provedené kontrole záznam, který je součástí volební dokumentace; ten může případně sloužit jako podklad pro soud při řízení o volební stížnosti.

Nově je začleněna právní úprava postavení volebních pozorovatelů mezinárodních organizací, kteří mají právo být přítomni při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti, a to jak na území České republiky, tak v zahraničí na zastupitelských úřadech. Oprávnění vyslat své pozorovatele se zakotvuje pro mezinárodní organizace vzniklé na základě mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a výslovně pak i pro OBSE. Zveřejnění seznamu těchto organizací Ministerstvem zahraničních věcí umožní okrskovým volebním komisím a zvláštním okrskovým volením komisím určit, na které mezinárodní organizace se toto ustanovení vztahuje. Jejich přítomnost ve volební místnosti při sčítání hlasů nevyžaduje povolení Státní volební komise.

K § 41

Ustanovení upravuje zákaz poskytování informací o průběhu volby prezidenta a dílčích výsledcích volby prezidenta členy okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku volby. Výjimkou je informace o počtu voličů, kteří již hlasovali, neboť volební účast je jednou ze sledovaných informací, oznamovaných v médiích ještě v průběhu voleb. Vzhledem k tomu, že zákon vymezuje okruh osob, které mohou být v místnosti, kde okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise sčítá hlasy, vztahuje se zákaz poskytování informací i na tyto osoby.

K § 42

Stanoví se postup pro ukončení hlasování. Hlasování prohlašuje za ukončené předseda okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise.

Pro zvláštní okrskovou volební komisi je stanoven stejný postup, jaký je upraven pro postup okrskové volební komise. Ve zvláštním volebním okrsku probíhá z důvodu časového posunu hlasování v jiném čase než na území České republiky. Se zahájením sčítání hlasů proto zvláštní okrsková volební komise vyčká až do okamžiku ukončení hlasování na území České republiky.

K § 43

Sčítání hlasů okrskovou volební komisí mohou být přítomny pouze osoby, u kterých to zákon předpokládá. Tyto osoby ovšem nejsou oprávněny do sčítání hlasů jakkoliv zasahovat nebo dávat členům okrskové volební komise pokyny ani pomáhat při sčítání odevzdaných hlasů. Jejich přítomnost směřuje např. ke kontrole úkonů předcházejících sčítání, přítomnosti dalších osob nebo, v případě pověřených zaměstnanců Českého statistického úřadu, k vysvětlení postupu při zjišťování výsledků hlasování. Dále zde mohou být přítomny osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise; jedná se například o zástupce sdělovacích prostředků, především obrazového zpravodajství, pozorovatelských misí apod. Rovněž zde mohou být přítomni volební pozorovatelé mezinárodních organizací vzniklých na základě mezinárodní smlouvy, ti povolení Státní volební komise nepotřebují.

K § 44

Ustanovení upravuje postup okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při sčítání hlasů, a to obdobným způsobem jako v ostatních volebních zákonech. Tak jako při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zvláštní okrsková volební komise zahájí sčítání hlasů až po uplynutí doby stanovené pro ukončení hlasování na území České republiky; vylučuje se tak možnost, aby výsledky hlasování zjištěné v zahraničí ovlivnily hlasování na území České republiky. V intencích volebního zákona postup okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí popisuje rovněž závazný systém zjišťování a zpracování výsledků hlasování stanovený Českým statistickým úřadem. Český statistický úřad se podílí na školení členů okrskových volebních komisí i zvláštních okrskových volebních komisí.

K § 45

Ustanovení řeší otázku platnosti hlasovacího lístku – tu s konečnou platností posuzuje okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise s tím, že žádnému z volebních orgánů nepřísluší takové rozhodnutí přezkoumat, popř. řešit v rámci podaných stížností. Rozhodnutí o tom, zda nedošlo při zjišťování výsledků hlasování ve volebním okrsku k porušení zákona přísluší pouze soudu na základě podaného návrhu podle § 61.

Neplatnost hlasovacího lístku, konstatuje příslušná volební komise v těch případech, kdy podoba hlasovacího lístku neodpovídá oficiálně vytištěnému hlasovacímu lístku, nebo kdy je hlasovací lístek cíleně přetržený. Tím není míněno poškození hlasovacího lístku, kdy se případné utržení části hlasovacího lístku nedotklo textové části. Neplatný je hlas voliče také v případě, kdy do úřední obálky je vloženo několik hlasovacích lístků kandidátů na prezidenta.

K § 46

Ustanovení obsahuje všechny náležitosti zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku, který vyhotovuje ve dvojím stejnopise okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise.

Ze zápisu musí být zřejmé rozhodné údaje potřebné pro statistické zpracování výsledků volby prezidenta. Jde o doklad o průběhu volby v okrsku, který má velký význam pro případné soudní přezkoumání volby prezidenta. Proto je velmi důležité, aby byly připojeny i případné výhrady členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, kteří odmítli zápis podepsat. Pokud některý z členů komise zápis odmítne podepsat, uvede své důvody na samostatném listu, který se jako příloha připojí k zápisu.

Okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise má možnost vyhotovit zápis o průběhu a výsledku hlasování na počítači a zároveň předat Českému statistickému úřadu údaje o výsledcích hlasování do dalšího zpracování v elektronické podobě. Příslušné programové vybavení dodá okrskové volební komisi a zvláštní okrskové volební komisi Český statistický úřad, který odpovídá za zpracování výsledků volby, aby systém byl jednotný, bezpečný a data chráněna.

K § 47

Ustanovení upravuje postup při předávání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, který vyhotovila okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise, Českému statistickému úřadu.

Vyhotovený zápis předává Českému statistickému úřadu předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise, a to na přebíracím pracovišti Českého statistického úřadu, kterým je pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů s více než 10 stálými volebními okrsky, jinak magistráty těchto měst.

Předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise zašle zápis o průběhu a výsledku hlasování v elektronické podobě Českému statistickému úřadu prostřednictvím pracoviště zřízeného u Ministerstva zahraničních věcí. Způsob přenosu projedná Ministerstvo zahraničních věcí s Českým statistickým úřadem.

Stejně jako v právní úpravě voleb do Parlamentu České republiky, i zde je dána možnost opravit případné chyby v zápisu, vyskytnou-li se při předávání, a to buď na místě nebo, není-li to vzhledem k jejich povaze možné, nebo v případě, že si oprava chyb vyžádá více času, ve lhůtě určené Českým statistickým úřadem. Zvláštní okrsková volební komise opravy zašle.

Pokud Český statistický úřad obdrží bezchybný zápis okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování, vydá o tom členovi okrskové volební komise, který zápis dodal, doklad ve formě tiskového výstupu z počítače obsahující tyto výsledky v podobě, jak byly předány do dalšího zpracování. Předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise obdrží tento doklad prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí přenosovou technikou. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že takováto okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise může své zasedání ukončit.

V případě, že uvedený zápis nebude odevzdán či bezchybně zpracován do 24 hodin po ukončení hlasování, popřípadě dodatečně ve lhůtě, kterou určí Český statistický úřad, může být celkový výsledek volby zpracován po stanovených lhůtách bez tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku. K výsledku z volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku se již nepřihlíží. Je tomu proto, aby neschopnost zpracovat výsledky volby v jednom okrsku nezablokovala celkové zpracování výsledku volby prezidenta s ohledem na to, že výsledek hlasování v jednom okrsku nemůže výsledek celé volby ovlivnit.

K § 48

Český statistický úřad je odpovědný za zjišťování a zpracování celkového výsledku volby prezidenta. Vyhotovuje zápis o výsledku volby, jež představuje souhrn nejdůležitějších statistických údajů z konané volby. Ustanovení upravuje náležitosti tohoto zápisu. Český statistický úřad předá zápis o výsledku volby Státní volební komisi, která jej schválí.

K § 49

Ve dvoukolovém systému volby lze za zvoleného již v prvním kole považovat pouze kandidáta, který jednoznačně získá podporu voličů. Prezidentem republiky v prvním kole tak je zvolen kandidát nadpoloviční většinou odevzdaných platných hlasů. Návrh novely Ústavy používá pojem „oprávněný volič“, který je v důvodové zprávě vysvětlen tak, že kandidát je zvolen, pokud obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů s tím, že tato většina se tedy počítá nikoliv z celkového počtu oprávněných voličů, ale pouze těch, kteří využijí svého volebního práva a v rámci volby odevzdají platný hlas.

Pro větší srozumitelnost je tedy v návrhu prováděcího zákona zavedena s bližším vysvětlením legislativní zkratka.

K § 50

Celkové výsledky, pokud došlo ke zvolení kandidáta, vyhlásí Státní volební komise uveřejněním zápisu o výsledku volby prezidenta ve Sbírce zákonů. Pokud nebyl kandidát zvolen, vyhlásí Ministerstvo vnitra dílčí výsledky volby prezidenta za první kolo volby prezidenta uveřejněním zápisu na svých internetových stránkách.

K § 51

Ustanovení upravuje konání druhého kola volby, nedojde-li ke zvolení prezidenta v prvním kole. Do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Návrh tak podrobněji rozvádí v souladu s návrhem novely Ústavy i případy, že více kandidátů obdrží stejný počet platných hlasů, a to ať již na 1. místě (pak kandidát z druhého místa nepostupuje) nebo na 2. místě (pak postupuje jak kandidát z 1. místa, tak všichni kandidáti, kteří obdrželi shodný počet odevzdaných platných hlasů oprávněných voličů, a umístili se na 2. místě).

Ustanovení řeší i případ vzdání se kandidatury, pozbytí práva být volen např. v důsledku ztráty státního občanství nebo úmrtí kandidáta. V takovém případě postupuje do druhého kola volby prezidenta kandidát, který v prvním kole získal další nejvyšší počet hlasů. Druhé kolo se koná v souladu s návrhem novely Ústavy, i pokud se ho účastní jeden kandidát. Důvodová zpráva k novele Ústavy v této souvislosti hovoří o snaze zabránit spekulativním odstupováním kandidátů po 1. kole volby s cílem zmařit volbu jako takovou a vyvolat např. opakování voleb. Jedná se tak spíše o ústavní pojistku, motivující k odpovědnému chování kandidátů na prezidenta.

Ve druhém kole volby rozhoduje prostá většina platných hlasů odevzdaných pro kandidáta. Pokud ve druhém kole získají dva kandidáti stejný nejvyšší počet hlasů, není prezident republiky zvolen a koná se nová volba (blíže viz § 54).

Hlasovací lístky kandidátů na prezidenta republiky pro druhé kolo volby voliči obdrží až ve dnech volby ve volební místnosti. Vzhledem k tomu, že nelze technicky zajistit v případě, kdy se kandidát např. vzdá kandidatury 48 hodin před zahájením hlasování druhého kola volby, aby se tiskly pouze hlasovací lístky postupujících kandidátů, musí se tisknout znovu celá sada hlasovacích lístků, nyní však již v třídění podle jednotlivých kandidátů s tím, že okrskové volební komise tak připraví „správné“ hlasovací lístky přímo před zahájením hlasování. Pro druhé kolo volby nelze rovněž zajistit tisk hlasovacích lístků v zahraničí, proto se použijí pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích hlasovací lístky kandidátů z prvního kola volby, které se opatří razítkem s textem „2. kolo“.

Aby byl způsob hlasování jednotný v obou kolech, nebyla navržena jiná varianta úpravy, např. jeden hlasovací lístek pro druhé kolo volby, na kterém by volič kroužkoval vybraného kandidáta.

K § 52

Ustanovení upravuje povinnost Státní volební komise předat celkové výsledky volby poté, co bude zveřejněno sdělení o jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, předsedovi Senátu Parlamentu České republiky, popř. předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

K § 53

Upravuje se lhůta (patnáctý den po vyhlášení celkových výsledků volby prezidenta Státní volební komisí), ve které bude ukončena veškerá činnost okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí; nejedná se přitom o ukončení zasedání těchto komisí ve druhý den volby prezidenta, pro které dává pokyn Český statistický úřad individuálně. Ukončením činnosti okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise se rozumí její zánik jako volebního orgánu.

Ustanovení dále specifikuje jednotlivé případy ukončení činnosti okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise v závislosti na tom, zda byl podán návrh na soudní přezkum podle § 61.

K § 54

Nedošlo-li ke zvolení prezidenta v důsledku toho, že nebyla podána žádná kandidátní listina nebo pouze jedna, nedošlo ke zvolení ve druhém kole volby prezidenta, kdy oba kandidáti získali stejný počet hlasů (bylo-li kandidátů v druhém kole více než 2, pokud nejvyšší stejný počet hlasů získá více kandidátů), zvolený kandidát zemřel před složením slibu, nebo se odmítl ujmout úřadu před složením slibu, koná se nová volba prezidenta.

Shledá-li soud návrh na neplatnost volby kandidáta opodstatněným v celém rozsahu, koná se opakovaná volba, což znamená, že se opakuje celý volební proces. V něm pak mohou kandidovat jak stávající, tak noví kandidáti. V případě, že soud shledá, že chyba nastala jen v některé části volebního procesu, může rozhodnout, že se opakuje pouze část tohoto procesu od okamžiku, který určí soud. V tom případě se opakuje např. jen hlasování s původními kandidáty.

Vyhlášení opakované a nové volby prezidenta a opakování části volebního procesu se svěřuje předsedovi Senátu stejně jako vyhlášení řádné volby prezidenta, popř. předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Pro tyto volby platí všechna ustanovení tohoto zákona shodně.

K § 55

S ohledem na specifický charakter funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, kdy obecní úřad neuzavírá žádnou pracovní smlouvu ani jinou dohodu zakládající pracovní poměr se členy těchto komisí, upravuje zákon nárok člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise na zvláštní odměnu za výkon funkce v této komisi. Konkrétní výši odměny a způsob její úhrady a výplaty stanoví Ministerstvo vnitra prováděcí vyhláškou v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí na základě zmocnění v § 63 návrhu zákona. Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který je v pracovněprávním poměru, bude mít kromě zvláštní odměny nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu nebo odměny od uvolňujícího zaměstnavatele. Byl-li zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním nebo služebním poměru, náhradu ve výši průměrného výdělku, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou či fyzickou osobou nedohodl na upuštění od náhrady (viz § 206 odst. 4 zákoníku práce).

Ustanovení dále zakotvuje nároky členů okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, kteří nejsou v základním pracovněprávním poměru, avšak jsou výdělečně činní. Těmto členům bude příslušet paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. Její výše bude stanovena prováděcí vyhláškou.

K § 56

Navrhovaná úprava vymezuje nárok kandidátů na prezidenta republiky na pracovní volno bez náhrady mzdy tak, aby mohli kandidáti vystupovat v rámci své volební kampaně. V případě, že nebyl žádný kandidát zvolen v 1. kole, použije se ustanovení i pro kandidáty postupující do 2. kola volby prezidenta. Na rozdíl od členů komisí nemají nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Činnost kandidáta se ve vymezeném období posuzuje jako úkon v obecném zájmu.

K § 57 až § 59

Na řízení o přestupcích na úseku voleb se vztahuje obecná právní úprava zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o přestupcích“), a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Projednání tohoto přestupku je svěřeno krajskému úřadu, což je v souladu s ustanovením § 52 písm. b) zákona o přestupcích, které umožňuje svěřit projednávání přestupku i jinému správnímu orgánu než obecnímu úřadu, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Počítá se pouze s odlišností v případě jiného správního deliktu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kdy zůstane zachována možnost řízení podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, tj. uložení pokuty, případně až odejmutí licencí při opakovaném porušení zákona, Radou pro rozhlasové a televizní vysílání.

K § 60

Soudní přezkum ve věcech registrace kandidátní listiny je upraven jiným právním předpisem, na který ustanovení odkazuje, a to zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Příslušné ustanovení soudního řádu správního, které se zabývá ochranou ve věcech registrace, je částí čtvrtou tohoto zákona, která provádí jeho novelu, rozšířeno o ochranu ve věcech registrace kandidátní listiny pro volbu prezidenta. Úprava se věcně shoduje s úpravami v ostatních volebních zákonech; rozdíl je pouze v tom, že opravný prostředek k soudu lze podat do 2 pracovních dnů, čímž může být lhůta delší než v případě úpravy „do 2 dnů“.

K § 61

Ustanovení upravuje možnost podání návrhu na neplatnost volby a současně vymezuje okruh subjektů oprávněných tento návrh podat. Navrhovatel může uplatnit případy porušení zákona (nejspíše o volbě prezidenta), případně Ústavou nebo Listinou základních práv a svobod garantovaných politických práv, jejichž důsledkem mohlo být narušení řádného provedení volby a tím ovlivnění výsledků volby konkrétního kandidáta na prezidenta republiky. Je stanovena maximální lhůta pro podání těchto návrhů. Určená lhůta je hmotněprávní.

Soud může posoudit, že volební proces neproběhl v souladu se zákonem a je třeba opakovat celou volbu prezidenta znovu (tím umožnit vstoupit do volebního procesu např. i novým kandidátům), anebo že není třeba opakovat znovu celé volby, ale pouze jejich část, a to od úkonu, kde nastalo pochybení; v tom případě jsou zachovány ty úkony, které proběhly v souladu se zákonem (např. nemusí znovu probíhat registrace kandidátních listin apod.), ve volbě figurují stejní kandidáti i komise.

Úprava soudního přezkumu směřuje k zajištění regulérnosti celého volebního procesu. Vzhledem k navrhované soustavě volebních orgánů se jeví jako nezbytné umožnit přezkoumání rozhodnutí volebního orgánu v procesu volby a přezkoumání samotného procesu volby nezávislým orgánem.

K § 62

K řízení ve věci rozhodnutí Ministerstva vnitra o registraci kandidátní listiny a ve věci platnosti volby bude s ohledem na závažnost celého řízení příslušný Nejvyšší správní soud; k Ústavnímu soudu by se případně mohl navrhovatel obrátit v souladu s Ústavou na základě ústavní stížnosti.

K § 63

Ustanovení obsahuje zmocňovací ustanovení k vydání prováděcího právního předpisu k tomuto návrhu zákona. Podle tohoto zmocnění vydá Ministerstvo vnitra vyhlášku, v níž upraví uložení volební dokumentace, a v dohodě s Českým statistickým úřadem postup volebních orgánů při zajištění jednotlivých úkonů v rámci volebního procesu. V dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí upraví výši finanční odměny členů okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí.

K § 64

Stát by měl garantovat řádné a demokratické provedení voleb. Z tohoto důvodu je činnost spojená se zabezpečováním voleb definována jako výkon státní správy (§ 6 odst. 2) a veškeré náklady volebních orgánů spojené s organizačně technickým zabezpečením volby prezidenta a jejím provedením včetně vyplácených odměn členům volebních komisí jsou hrazeny ze státního rozpočtu.

K § 65

Všechny druhy voleb na území České republiky probíhají ve stálých volebních okrscích nebo samostatných volebních okrscích v území vojenských újezdů, které jsou vytvořeny podle zvláštního právního předpisu (zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Volby do Parlamentu probíhají i v zahraničí ve zvláštních volebních okrscích. To také umožňuje, aby pro všechny druhy voleb konané v České republice v tytéž dny byla v každém volebním okrsku zřízena jen jedna (společná) volební komise.

V případě souběhu volby prezidenta s volbami do zastupitelstev obcí se okrskové volební komise ustavují podle pravidel stanovených zákony pro volby do zastupitelstev obcí a zvláštní okrskové volební komise se ustavují podle tohoto zákona. Ve vojenských újezdech neprobíhají volby společně a okrskové volební komise se zřizují podle tohoto zákona. V případě souběhu volby prezidenta s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsou všechny komise zřizovány podle zákona o volbách do Parlamentu. V případě voleb do Senátu Parlamentu České republiky, které probíhají pouze na třetině území, se zřizují podle tohoto zákona. V případě souběhu voleb s volbami do Evropského parlamentu a do zastupitelstev krajů se zřizují okrskové volební komise podle právních úprav těchto voleb, zvláštní okrsková volební komise pak dle tohoto zákona.

Zároveň však návrh nově zohledňuje to, aby do okrskové volební komise mohly delegovat své zástupce i subjekty kandidující v jiných společně konaných volbách, než podle kterých je okrsková volební komise ustavena.

To, že členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise plní více úkolů, a to podle několika různých volebních předpisů, se promítne v jejich finančním ohodnocení.

Při společném konání několika druhů voleb se vkládají hlasovací lístky pro všechny druhy do jedné úřední obálky.

K § 66

Vzhledem ke specifice průběhu zabezpečení voleb (zejména s ohledem na lhůty) nelze při rozhodování volebních orgánů správní řád použít, s výjimkou projednávání přestupků a jiných správních deliktů. Jak konstatoval Ústavní soud (II. ÚS 330/02) při volbách do Parlamentu České republiky, zákon o volbách upravuje výrazně specifické vztahy spojené s přípravou, průběhem a důsledky voleb do Parlamentu České republiky, tedy spojené s vymezeným relativně krátkým časovým údobím, jež charakterizuje sekvence velké řady právních úkonů, které na sebe navazují a vzájemně se podmiňují. V pozadí zákona o volbách je naléhavý veřejný zájem na tom, aby volby do Parlamentu, jež jsou základním projevem suverenity lidu, proběhly bez poruch a řádně. Uvedené konstatování platí jednoznačně i pro volbu prezidenta. Ve velmi krátkém Ústavou i zákonem daném čase je třeba zajistit volební proces (za 90 dnů). Z těchto důvodů se správní řád nepoužije; v souladu s § 177 správního řádu se použijí pouze základní zásady činnosti správních orgánů. Správnímu řádu tak jsou podřazeny pouze věci, u nichž nejde o rozhodování, které by bylo vázáno na lhůty spojené s průběhem volby a není tak věcný ani právní důvod správní řád vylučovat – jedná se o projednání přestupků a jiných správních deliktů. S ohledem na vyloučení správního řádu se podrobně upravují např. postupy a náležitosti rozhodování při registraci kandidátní listiny.

K § 67

Ustanovení upravující počítání běhu lhůt je nezbytnou součástí tohoto zákona, neboť v něm je obsaženo množství lhůt určených jak podle dnů, tak podle hodin a jejich striktní dodržení či nedodržení pak ve svém důsledku umožňuje nebo znemožňuje řádný průběh volby. Lhůty určené podle hodin se upřesňují. Lhůty upravené návrhem zákona jsou svým charakterem hmotněprávní, které nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání s výjimkou lhůt, kdy úkoly neplní starosta obce a je třeba úkon dodatečně zajistit v náhradním termínu. Pokud připadne konec lhůty na sobotu, neděli či svátek, musí volební orgán umožnit provedení úkonu i v tyto dny. Jde-li o právo na soudní ochranu, a připadne konec lhůty na výše uvedené dny, jeho výkon musí být umožněn v nejbližší pracovní dny.

Ustanovení o lhůtách je nezbytně nutné rovněž z toho důvodu, že na navrhovaný zákon (až na uvedené výjimky) se nevztahuje správní řád.

K § 68

Ustanovení upravuje povinnost zastupitelského úřadu zjišťovat, zda mohou voliči – občané České republiky – hlasovat v příslušném státě na zastupitelském úřadě, popřípadě povinnost opatřit k tomuto účelu povolení od tohoto státu, a není-li hlasování na zastupitelském úřadě povoleno, vydat voličům voličské průkazy a informovat je o jiném zvláštním volebním okrsku, kde mohou odhlasovat. Ustanovení dále umožňuje, aby tam, kde volební zákon vyžaduje ověření kopie dokladu či pravosti podpisu, bylo za dostatečné považováno ověření provedené místním orgánem k tomu příslušným v daném státě (např. místním notářem). Vyžadování vyššího ověření, popř. apostily, by bylo pro voliče výraznou administrativní překážkou.

K § 69

Přechodným ustanovení se stanovuje pravidlo, že nezbytné úkony spojené s volbou prezidenta učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za úkony učiněné podle tohoto zákona, což má význam například pro zadání veřejné zakázky Ministerstvem vnitra, kterou se zajistí výběr subjektu obstarávajícího tisk volebních lístků.

K § 70 a 72

Ustanovení obsahuje návrh změny tzv. kompetenčního zákona (zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Jde o doplnění, resp. rozšíření, kompetencí Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v souvislosti s volbou prezidenta. Stejně tak se novelou zákona o státní statistické službě rozšiřuje působnost Českého statistického úřadu i o výkon státní správy na úseku zpracování výsledků volby prezidenta.

K § 71

Novela zákona o Ústavním soudu reaguje na rozšíření možností ústavněprávního postihu prezidenta v rámci tzv. impeachmentu. Prezident může být dle návrhu novely Ústavy stíhán nejen pro velezradu, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Zrušuje se vymezení velezrady, které bude obsaženo v Ústavě.

K § 73

Přijetí návrhu novely Ústavy i tohoto zákona vyžaduje změnu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Z jednacího řádu Poslanecké sněmovny včetně jeho přílohy č. 2 se tak vypouští ustanovení, která podle dosavadní právní úpravy prováděla Čl. 54 odst. 2 a 61 Ústavy České republiky. Jde zejména o proceduru volby prezidenta na společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky. Úprava se však dotkne i pravomocí předsedy Poslanecké sněmovny. Dále je reagováno na návrh novely Ústavy, kde je upraven tzv. impeachment a s ním spojený nezbytný souhlas Poslanecké sněmovny s možností ústavněprávního postihu prezidenta republiky.

K § 74

V souvislosti s poslední novelizací zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákonem č. 298/2011 Sb.) se doplňuje do bodu 8 § 5 písm. a) tohoto zákona osvobození od povinnosti platit pojistné z odměny za členství ve volební komisi i při volbě prezidenta.

K § 75

Přijetí návrhu novely Ústavy a tohoto zákona si vyžádá i obdobnou změnu zákona o jednacím řádu Senátu; vypouští se ustanovení o volbě prezidenta republiky na společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky a naopak se doplňují ustanovení spojená s pravomocí předsedy Senátu vyhlašovat volbu prezidenta republiky a přijímat jeho slib, kterým se ujme úřadu, a vyhlašovat jeho volbu. Zároveň se v návaznosti na novelu Ústavy upravují ustanovení jednacího řádu Senátu, která pojednávají o podání návrhu ústavní žaloby Senátu proti prezidentu republiky. Je třeba rozšířit důvody, pro které lze takový návrh podat, upravit proceduru jeho projednání v Senátu s tím, že podání ústavní žaloby je podmíněno výslovným souhlasem Poslanecké sněmovny.

K § 76

Ustanovení obsahuje návrh změny zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv (zákon č. 309/1999 Sb.). Jde o doplnění rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky, popř. předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, o vyhlášení volby prezidenta republiky. Vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí ve Sbírce zákonů upraví příslušná novela volebních zákonů, která se bude s ohledem na obecnou formulaci vztahovat i na přímou volbu prezidenta republiky. Dále se navrhuje stanovit oprávnění Státní volební komise vyhlašovat sdělení ve Sbírce zákonů.

K § 77

Vzhledem k tomu, že volba prezidenta proběhne i na území vojenských újezdů, upravují se ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí tak, aby se úprava volebních okrsků na území vojenských újezdů týkala i těchto voleb.

K § 78

Ustanovení navrhuje potřebnou změnu soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.) tak, aby tento procesní předpis, jímž se řídí postup soudu i účastníci řízení ve věcech volebního soudnictví, postihoval navrhovanou úpravu soudního přezkumu ve věcech volby prezidenta.

Navrhovaná úprava je v souladu i s poslední novelou soudního řádu správního, provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., která upřesňuje účastníky řízení a umožňuje soudu, pokud rozhodne o neplatnosti kandidáta, současně vyhlásit za zvoleného toho, kdo byl řádně zvolen. Zároveň se upravuje pro volbu prezidenta možnost soudu rozhodnout o neplatnosti pouze části volby od fáze, v níž došlo k porušení právních předpisů, mající vliv na výsledky volby, případně pokud není třeba volbu nebo její část opakovat, možnost soudu uložit příslušnému volebnímu orgánu, aby byl opraven zápis o výsledku volby, pokud došlo k chybě v počítání.

K § 79

Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. října 2012 a částečně 8. března 2012 tak, jak je tomu v návrhu novely Ústavy.

V Praze dne 22. února 2012

RNDr. Petr Nečas, v. r.

předseda vlády

Jan Kubice, v. r.

ministr vnitra