Důvodová zpráva k zákon č. 284/2020 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje základní podmínky konání, strukturu modelu a základní pravidla hodnocení zkoušek maturitní zkoušky a vymezení povinností a pravomocí orgánů zajišťujících průběh maturitní zkoušky v § 78 až 81; přezkumné řízení výsledků zkoušek maturitní zkoušky je pak specifikováno v § 82 školského zákona.

Od školního roku 2010/2011 se ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou (dále také „MZ“) v České republice realizuje prostřednictvím tzv. společné (státní) části maturitní zkoušky a tzv. profilové (školní) části maturitní zkoušky. Požadavky společné části MZ jsou shodné pro všechny obory středního vzdělání s MZ, od gymnázií až po nástavbové studium a konzervatoře, a představují jakési znalostní a dovednostní minimum pro osobu, která chce získat stupeň středního vzdělání s MZ, tj. má mj. možnost pokračovat v terciárním vzdělávání.

Společná část MZ se zaměřuje na zjišťování výsledků vzdělávání v hlavních všeobecně-vzdělávacích předmětech, je (s výjimkou ústních zkoušek) centrálně zadávána, a metodické postupy a kritéria hodnocení jsou centralizované, tj. jejich garantem je Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále také „Centrum“, „CZVV“). Profilová část MZ pak klade důraz na profil absolventů jednotlivých oborů vzdělání v souladu s příslušnými rámcovými vzdělávacími programy a nabídka zkoušek profilové části je v kompetenci ředitele školy. Žák získá stupeň středního vzdělání s maturitní zkouškou a vysvědčení o maturitní zkoušce, pokud úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky, tj. všechny povinné zkoušky společné části MZ a všechny povinné zkoušky profilové části MZ.

Je třeba reagovat na velký počet rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání, kterých je k dnešnímu dni cca 300, které jednotlivé střední školy dále specifikují dle odborného zaměření, potřeb trhu práce i zvyšování atraktivity daného oboru vzdělání v rámci školního vzdělávacího programu. Střední školy pro každý obor vzdělání zpracovávají minimálně jeden, ale většinou více, školních vzdělávacích programů, které mohou být dále členěny i podle odborných zaměření. Vzdělávací programy středního odborného vzdělávání, kterých je naprostá většina, včetně jejich zaměření, postupem doby začala vykazovat podstatné vzájemné odlišnosti, které je třeba promítnout i do maturitní zkoušky. Odlišnosti školních vzdělávacích programů jsou dány zejména požadavky zaměstnavatelů vycházejících z  pozdější lepší uplatnitelnosti absolventů na trhu práce. To, že dochází v současné době k větší profilaci jednotlivých zaměření oborů vzdělání, neznamená, že nebude v průběhu vzdělávání kladen stejný důraz na všeobecnou složku výuky. Téměř všechny obory vzdělání s maturitní zkouškou mají stejnou dotaci hodin těch všeobecně vzdělávacích oblastí, ze kterých si budou moci při své volbě druhého povinného cizího jazyka vybírat. Přesun ústních zkoušek a písemných prací z jazyků nesnižuje úroveň vlastního vzdělávání, dochází jím jen k větší profilaci vlastní maturitní zkoušky s ohledem na zvolený obor vzdělání.

Počet oborů středního vzdělání a počet zaměření školních vzdělávacích programů je uveden v tabulce níže.

1.2.1 Počet zkoušek společné části MZ

Od školního roku 2012/2013 se realizuje tento model maturitní zkoušky: všechny zkoušky společné části MZ jsou stanoveny jen v jedné úrovni obtížnosti pro všechny obory vzdělání, výrazně se omezilo portfolio nepovinných zkoušek (pouze cizí jazyky a matematika). Žák skládá ve společné části 2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura, 2. volba mezi cizím jazykem, jenž je ve škole vyučován, a matematikou; dále žák může skládat nejvýše 2 nepovinné zkoušky, přičemž zkoušky vybírá ze stejné nabídky jako pro zkoušky povinné (další cizí jazyk, popř. matematika). Ve společné části tak část žáků koná jako druhou povinnou zkoušku pouze zkoušku z cizího jazyka (přes 70 procent maturantů), menší část koná zkoušku z  matematiky.

Pro profilovou část mají jednotlivé obory středního vzdělání s MZ ve svém rámcovém vzdělávacím programu stanoveny 2, nebo 3 povinné zkoušky, přičemž stanovení přesného počtu povinných zkoušek profilové části pro konkrétní školní rok (zkušební období) je v kompetenci ředitele školy. Zároveň žák může skládat nejvýše 2 nepovinné zkoušky profilové části.

Výše popsaný právní stav má podle platné legislativy (zákon č. 178/2016 Sb., nařízení vlády č. 445/2016 Sb., ve znění nařízení vlády č. 71/2017 Sb.) trvat pro konání maturitní zkoušky do roku 2020. Od jarního zkušebního období 2021 mají prvomaturanti oborů vzdělání gymnázií a lyceí povinnost konat 3 zkoušky společné části MZ, a to z českého jazyka a literatury, cizího jazyka i matematiky. V jarním a podzimním zkušebním období 2021 budou mít prvomaturanti všech ostatních oborů vzdělání s maturitní zkouškou povinnost sice pouze 2 zkoušek společné části MZ, nicméně musí to být striktně vedle českého jazyka a literatury cizí jazyk, volba matematiky pro ně již není možná.

Od jarního zkušebního období 2022 by se podle platné legislativy měla situace sjednotit tak, že všichni prvomaturanti konají již 3 povinné zkoušky společné části MZ, kromě oborů uměleckých, zdravotnických a oboru vzdělání Sociální činnost, v jejichž rámcovém vzdělávacím programu i po komplexních úpravách vzdělávací oblasti „Matematické vzdělávání“ v letech 2016 a 2017 zůstává nedostatečný počet hodin (méně než 10 v týdenním přepočtu po dobu vzdělávání) pro kvalitní zvládnutí učiva matematiky podle maturitního katalogu požadavků pro zkušební předmět matematika. Žáci oborů uměleckých, zdravotnických a oboru vzdělání Sociální činnost tak i v budoucnu měli konat maturitní zkoušku pouze z 2 předmětů společné části MZ, a to z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka.

MŠMT z dlouhodobého pohledu prosazuje model 3 povinných zkoušek společné části MZ v co nejširším spektru oborů vzdělání, a to z důvodu, že je žádoucí, aby každý maturant mimo zkoušky z českého jazyka a literatury konal při ukončování vzdělávání zkoušku z jednoho cizího jazyka na srovnatelné certifikované úrovni a aby žáci většiny oborů vzdělání prokázali základní matematické kompetence.

Přes veškeré kroky učiněné předkladatelem ke zvýšení znalostí žáků v matematice panuje u maturitní zkoušky z tohoto zkušebního předmětu značná neúspěšnost, a to zejména u úloh založených na logickém myšlení a matematické gramotnosti. Neúspěšnost je značná, i když doposavad se jedná o maturitní zkoušku na základě výběru žáka, což předpokládá zásadní zvýšení její neúspěšnosti, pokud ji budou povinně skládat prakticky všichni žáci maturitních oborů středního vzdělání. Proto je dle předkladatele nejprve třeba dále pokračovat v systémové proměně výuky matematiky upevňováním matematických kompetencí a schopností žáků, tedy posílení opakovaní složky výuky, aby žáci byli schopni používat matematiku v praxi i běžném životě nikoliv se ji pouze krátkodobě naučit a dále již příliš nepoužívat. Dostatečnost realizovaných kroků MŠMT posilujících úspěšnost maturantů v matematice je taktéž podmíněna a vázána nedostatkem učitelů matematiky; i když byly MŠMT poskytnuty podpůrné nástroje pro nárůst pedagogických pracovníků ve školství, jejich velké množství, které umí učit matematiku, se ze školského systému vytrácí a učitelů matematiky je nedostatečný počet pro zajištění odpovídající přípravy všech žáků středních škol s maturitní zkouškou od roku 2022 plně z tohoto předmětu maturovat ve společné části MZ. Ačkoliv byl v roce 2019 prodloužen čas na vypracování didaktického testu z matematiky ze 105 na 120 minut při stejné náročnosti testu, což se sice částečně projevilo na snížení neúspěšnosti u zkoušky a vyšším podílu žáků s lepší výslednou známkou, značná neúspěšnost žáků u této zkoušky však zůstala zachována. Předkladatel nepovažuje za vhodný postup snižování požadavků na standardizovanou centrální zkoušku z matematiky či další navyšování času.

MŠMT i nadále považuje matematiku za stěžejně důležitou pro žáky i absolventy, jedná se však o její užitečnost zejména v reálném osobním i profesním životě. Po porovnání výsledků maturitní zkoušky z matematiky u vybraných úloh se ukazuje, že největší neúspěšnost je u úloh z tzv. aplikované matematiky, kde mají žáci prokázat logické myšlení a schopnost aplikovat matematiku na každodenní situace, tedy matematika posilující logické myšlení. Proto bylo rozhodnuto vyhovět připomínkám některých připomínkových míst a zrušit v předkládaném návrhu 3 povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura, cizí jazyk a matematika pro všechny obory středního vzdělání s maturitní zkouškou. Navrhuje se prozatím zachovat pouze 2 povinné zkoušky ve společné části maturitní zkoušky a to výběrem mezi zkušebními předměty cizí jazyk a matematika i od roku 2021.

Níže jsou uvedeny výsledky vybraných zkoušek společné části maturitní zkoušky.

Na hranici cut-off score (tedy na hranici 33 % úspěšnosti) složilo v jarním zkušebním období roku 2019 zkoušku z matematiky 1,8 % prvomaturantů (v roce 2018 se jednalo o 2,4 % a v roce 2017 o 2,5 %), Obdobnému podílu žáků chyběl ke složení maturitní zkoušky z matematiky jeden bod (1,7 % v roce 2019, 2,3 % v roce 2018 a 2,4 % v roce 2017). Nižší podíl žáků na hranici/pod hranicí cut-off score v roce 2019 je dán zejména celkově vyšší úspěšností žáků u zkoušky, což je patrné i z grafu s četnostmi procentního skóru.

Z grafu je zřejmé výrazné snížení podílu žáků (oproti roku 2018) zejména ve skupině dosahujících 18–38% hranice úspěšnosti, tedy cca 15 procentních bodů až mírně nad cut-off score (což může být způsobeno výše popsaným navýšením času na konání zkoušky).

Nicméně podíl žáků úspěšných u zkoušky se ale výrazně liší podle oboru, který žáci absolvují. Tradičně nejlepší výsledky mají u zkoušky z matematiky prvomaturanti z gymnázií (uspějí prakticky všichni – 99 % z osmiletých gymnázií, 98 % s šestiletých a 97 % ze čtyřletých gymnázií). Těsně pod hranicí úspěšnosti jsou pak prvomaturanti oborů osmiletých gymnázií 0,3 % konajících zkoušku, u oborů šestiletých gymnázií 0,9 % a u čtyřletých gymnázií 0,9 %.

Naprůměrnou míru úspěšnosti mají i prvomaturanti z lyceí, v roce 2019 bylo u zkoušky z matematiky úspěšných 88 % z nich. Těsně pod hranicí úspěšnosti bylo 2,8 % konajících zkoušku.

V případě oborů středních odborných škol se situace velmi liší podle oboru, ve kterém se žáci vzdělávali. Prvomaturanti z technických oborů dosahují poměrně vysokou míru úspěšnosti (86 %) a těsně pod hranicí úspěšnosti je 1,7 % konajících zkoušku.

V případě oborů nástavbového studia, kdy je u maturity z matematiky neúspěšných 50 % žáků netechnických a 51 % žáků technických oborů, se těsně pod hranicí cut-off score pohybují 3 % prvomaturantů. Jak je patrné i z grafu, je s ohledem na vysokou míru neúspěšnosti velmi vysoký podíl těch, kteří dosahují max. 20% úspěšnosti v testu, a jsou tedy výrazně pod cut-off score.

Jedničku získalo v jarním zkušebním období u maturity z matematiky 15 % těch, kteří zkoušku konali (v předchozích dvou letech se jednalo o 12,3 %, resp. 9,2 %), po podzimním zkušebním období pak podíl těch, kteří získali hodnocení známkou výborná činil 14,8 % (v předchozích letech šlo o 12,0 %, resp. 9,0 %). Zvýšil se i podíl žáků s hodnocením chvalitebná (na 21,6 % v jarním zkušebním období a 21,3 % po podzimním zkušebním období). Podíl žáků, kteří získali u zkoušky hodnocení dobrá, je v posledních třech letech poměrně stabilní (v roce 2019 šlo o 26,8 % po jarním zkušebním období a 27,3 % po podzimním zkušebním období. Naopak se snížil podíl žáků s hodnocením dostatečná (na 21 %, resp. 24,9 % po podzimním zkušebním období).

Prvomaturanti v roce 2019 (jarní zkušební období) dosáhli u zkoušky z matematiky v průměru hodnocení známkou 3,0 (o 0,3 méně než v předchozích dvou letech). Z pohledu jednotlivých oborů dosahují u zkoušky z matematiky nejlepší průměrné známky prvomaturanti z gymnázií (2,0–2,6), lyceí (3,1) a technických oborů středních odborných škol (3,2). Pod hranicí průměrné známky 4,0 se v roce 2019 pohybovaly ještě technické obory středních odborných škol, obchodní akademie a technické obory středních odborných učilišť. V případě všech oborů došlo v roce 2019 ke zlepšení celkové průměrné známky u zkoušky z matematiky.

Zatímco v posledních třech letech čistá neúspěšnost prvomaturantů u zkoušky z českého jazyka a literatury mírně narůstá, průměrná neúspěšnost u zkoušky z matematiky mezi roky 2017 a 2018 mírně vzrostla a v roce 2019 došlo k výraznému poklesu na 15,5 %. V roce 2019 tak byli prvomaturanti více neúspěšní u zkoušky z českého jazyka a literatury v porovnání s matematikou.

V případě gymnázií a technických oborů středních odborných škol byli prvomaturanti v roce 2019 u zkoušky z matematiky (v porovnání s češtinou) lepší výrazně. V případě ostatních oborů byli úspěšnější u zkoušky z českého jazyka a literatury.

Podoba zkoušek společné části MZ je dána § 78 školského zákona a katalogem požadavků pro konkrétní zkušební předmět, přičemž platí, že katalogy jsou zveřejňovány vždy nejpozději 48 měsíců před konáním příslušné zkoušky – viz: https://maturita.cermat.cz/menu/katalogy-pozadavku.

Zkoušky společné části MZ z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka jsou koncipovány jako tzv. zkoušky komplexní sestávající ze tří dílčích zkoušek (didaktický test, písemná práce, ústní zkouška). Při zkoušce z cizího jazyka jsou v souladu s katalogem požadavků ověřovány jazykové kompetence žáků na úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR). Zůstává zachován výběr z 5 cizích jazyků. Zkouška z matematiky je konána pouze formou didaktického testu.

Vyhodnocení všech zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky se řídí jednotnými kritérii, která každoročně do 31. března zveřejňuje MŠMT a jejichž zpracovatelem a garantem je CZVV. Vyhodnocení zkoušek konaných formou didaktického testu a písemné práce je plně v gesci CZVV (didaktické testy hodnotí anonymizovaně tzv. rateři a superrateři, písemné práce hodnotí anonymizovaně externí centrální hodnotitelé – proškolení učitelé českého jazyka a literatury a cizích jazyků (anglického, německého, ruského, španělského, francouzského jazyka), a to na základě dohody uzavřené s CZVV a podle jednotné metodiky stanovené CZVV. Hodnotitel písemné práce nesmí dle ustanovení školského zákona hodnotit písemné práce žáků školy, v níž je pedagogickým pracovníkem.

Zadání didaktických testů a písemných prací pro konkrétní zkušební období je stejné pro všechny maturující žáky, je informací veřejně nepřístupnou (podléhá zkušebnímu tajemství) a zkoušky se konají ve všech školách ve stejný den a čas podle tzv. jednotného zkušebního schématu.

Parametry 15minutové dílčí ústní zkoušky z českého jazyka a literatury (dále také „ČJL“) a cizího jazyka (dále také „CJ“) konané před zkušební maturitní komisí vycházejí opět z platných katalogů požadavků; v obou případech je ověřována schopnost souvislého mluveného projevu žáka a schopnost adekvátně reagovat na otázky hodnotitelů. Meritem zkoušky je práce s pracovním listem, který obsahuje tematicky zaměřené výchozí texty; v případě zkoušky z českého jazyka a literatury je obsažen úryvek z vybraného literárního díla, které žák přečetl. Hodnocení dílčích ústních zkoušek opět vychází z centrální metodiky, hodnotitelé musejí absolvovat certifikační školení a obdržet osvědčení.

Stávající podoba maturitní zkoušky neodpovídá postupující odborné profilaci v oblasti středního vzdělávání. Postrádá navázání hodnocení písemných prací i ústních zkoušek na školní vzdělávací program a nedostatečně reflektuje zaměření vzdělávání a maturitní zkoušky dle potřeb trhu práce pro absolventy zejména odborných škol.

V návaznosti na to je stávající model konání písemných prací a ústních zkoušek z jazyků ve společné části maturitní zkoušky nevyhovující a školy omezující v obsahu a rozsahu při maturitní zkoušce ověřovaných znalostí a kompetencí žáků. Předkladatel považuje za potřebné rozšíření profilové části maturitní zkoušky o písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a z žákem zvoleného cizího jazyka z důvodu nezbytnosti většího promítnutí specifik vzdělávacích programů do maturitní zkoušky. Z centrální úrovně, tedy ve společné části maturitní zkoušky, není možné stanovit odlišné zkoušky pro jednotlivé typy a obory středních škol. Stávající model maturitní zkoušky neodpovídá uvedené postupující odborné profilaci v oblasti středního vzdělávání a navržená změna podpoří pracovní uplatnění absolventů oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou na trhu práce.

Z důvodu setrvávající snahy MŠMT o zastavení klesajícího trendu připravenosti uchazečů o vysokoškolské studium matematických a technických oborů se od roku 2014 formou pokusného ověřování podle § 171 školského zákona uskutečňuje výběrová zkouška Matematika+, kterou jako samostatnou zkoušku mohou konat osoby, které v příslušném školním roce jsou žáky posledního ročníku oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou a podaly k 1. prosinci přihlášku k maturitní zkoušce. Zkouška Matematika+ je vždy přiřazena na závěrečný den jednotného zkušebního schématu v jarním zkušebním období. Pro jarní zkušební období 2019 se ke zkoušce přihlásilo cca 3 200 uchazečů.

Pokusné ověřování výběrové zkoušky Matematika+ mělo za cíl podpořit matematické, technické a přírodovědné vzdělávání v souladu s dokumenty Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Dalším jejím cílem bylo motivovat žáky a jejich učitele ke zvýšenému úsilí získávat vědomosti a dovednosti v oblasti matematického vzdělávání.

Pokusné ověřování zkoušky Matematiky+ podpořilo kvalitu výuky v oblasti matematického vzdělávání a umožnilo nadaným žákům se zájmem o přírodní vědy a zejména o matematiku konat zkoušku z matematiky na úrovni jejich schopností. Byla potvrzena využitelnost zkoušky Matematika+ jako jedno ze závazných kritérií přijímacího řízení ke studiu na VŠ či jako kritérium pro motivační stipendijní programy. Proto se navrhuje zkoušku z matematiky obsahově obdobnou zkoušce Matematika+ zakotvit přímo do zákonné úpravy jako volitelnou zkoušku společné části maturitní zkoušky s názvem Matematika rozšiřující.

-žáci posledních ročníků oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou,

Ponechání stávajícího termínu zavedení povinné zkoušky z matematiky ve společné části MZ představuje značné riziko pro úspěšnost žáků u MZ. Proto je dle předkladatele nejprve třeba dále pokračovat v systémové proměně výuky matematiky zvyšováním matematických kompetencí a schopností žáků, procvičování matematiky a aplikaci úloh, aby žáci před povinnou maturitní zkouškou z tohoto zkušebního předmětu jej ovládali i v rozsahu matematiky využitelné v praxi. Je třeba před jejím zavedením revidovat obsah matematického vzdělávání jak na základní tak i střední škole v souladu s prioritami připravované strategie vzdělávání do roku 2030.

V případě zachování současného stavu ponechání písemných prací a ústních zkoušek z jazyků ve společné části maturitní zkoušky, tj. nepřijetí navrhované právní úpravy, setrvá převážná část maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka ve společné části MZ, tedy na centrální úrovni. Tento model maturitní zkoušky neodpovídá postupující odborné profilaci v oblasti středního vzdělávání. Postrádá navázání hodnocení písemných prací i ústních zkoušek na dvoustupňové kurikulum a nedostatečně reflektuje zaměření vzdělávání a maturitní zkoušky dle potřeb trhu práce pro absolventy zejména odborných škol. Centrální zadávání písemných prací nemůže reflektovat specifika a zaměření školních vzdělávacích programů, včetně stanovení jejich jednotné metodiky.

Pokusné ověřování výběrové zkoušky Matematika+ bude ukončeno v roce 2020 a je zapotřebí legislativně zakotvit zkoušku z matematiky v náročnější podobě, jejíž využití bude atraktivní pro nadané žáky, pro vysoké školy v rámci přijímacího řízení, i pro zaměstnavatele. Smyslem pokusného ověřování je prověření určitého institutu ve vzdělávání, než se stane standardní součástí vzdělávacího systému. Tuto úlohu pokusné ověřování výběrové zkoušky Matematika+ splnilo, prokázalo se jako užitečné a přínosné pro žáky. Proto se navrhuje maturitní zkoušku z matematiky v náročnější, státem garantované podobě, jakožto zkoušku jednotně zadávanou CZVV ukotvit přímo ve školském zákoně.

Cílem vzdělávání obecně i této navrhované právní úpravy je provázat průběh i ukončování vzdělávání na dvoustupňové kurikulum a zároveň s tím zajistit takové kroky v rámci různých nastavených aktivit, aby došlo k maximálnímu zkvalitnění a zejména k upevnění znalostí žáků ve všech předmětech. Teprve po zajištění lepších personálních, materiálních a výukových podmínek žáků ministerstvem v rámci realizovaných opatření pro zvýšení kvality vzdělávání, tj. dělení tříd na skupiny, zvýšení počtu kvalifikovaných učitelů a promítnutí zlepšené profesní podpory v rámci dalšího vzdělávání učitelů do výuky na všech středních školách, se může přistoupit k vyšším nárokům pro konání maturitní zkoušky. Předkladatel je přesvědčen, že zvýšeným nárokům na maturitní zkoušku musí předcházet uvedené provázání zvýšení kvality vzdělání získaného v průběhu vzdělávání na středních školách s dostatečným upevněním znalostí žáků. Za stávajících podmínek ve školách není možné zvyšovat počty žáků, kteří po zakončeném čtyřletém středoškolském vzdělávání nezískají ani přes možnost opakovaných termínů zkoušek žádný stupeň středoškolského vzdělání.

Zkouška z matematiky zůstane dle stávající účinné právní úpravy ve společné části maturitní zkoušky nezměněna. Zkouška ze zkušebního předmětu matematika se bude konat jako doposavad pouze formou didaktického testu. Přes veškeré snahy MŠMT uvedené v důvodové zprávě k tomuto zákonu panuje zatím značná neúspěšnost u maturitní zkoušky ze zkušebního předmětu matematika. Zatím se jedná o maturitní zkoušku na základě výběru žáka, což předpokládá zásadní zvýšení její neúspěšnosti, pokud ji budou povinně skládat prakticky všichni žáci maturitních oborů středního vzdělání; je vysoké riziko navýšení neúspěšnosti žáků u maturitní zkoušky, a to i na třetí, tj. poslední pokus.

MŠMT předpokládalo realizovat povinnou maturitní zkouškou z matematiky od jarního zkušebního období 2021 pro obory vzdělání gymnázií a lyceí, od jarního zkušebního období 2022 pro žáky převážné většiny oborů vzdělání s maturitní zkouškou. Přes rozsáhlé aktivity na podporu matematického vzdělávání, je však třeba konstatovat na základě dat z již realizovaných maturitních zkoušek ze zkušebního předmětu matematika ve společné části maturitní zkoušky, že značná část žáků nemá dostatečné znalosti matematiky, aby úspěšně vykonali maturitní zkoušku z tohoto zkušebního předmětu. Zásadně vyšší neúspěšnost u maturitních zkoušek by měla dopady jak do školství, v podobě opakovaných nástupů do středních škol, tak zejména na trh práce či dopady do sociální oblasti v podobě nezaměstnaných neúspěšných absolventů středních škol.

Nejvyšší neúspěšnost v matematice dle zdrojových dat CZVV spočívá v těžších úlohách z náročnějšího učiva, slovních úlohách, kde se má výsledek vyjádřit prostřednictvím neznámé, a v úlohách spočívajících v pozorném přečtení zadání, zanalyzování potřebných matematických znalostí a jejich následného využití. Problémy ve znalostech žáků jsou však evidovány i u úloh na výpočet procent, u trojčlenky, soustavy rovnic, apod. či u komplikovanějších úloh na výpočet povrchu a objemu tělesa.

Proto je dle předkladatele třeba nejprve dále pokračovat v systémové proměně výuky matematiky upevňováním matematických kompetencí a schopností žáků, a teprve poté zavést matematiku jako povinnou součást maturitní zkoušky. Je zejména potřebné, aby žáci byli schopni používat matematiku v praxi i v běžném životě, tedy nikoliv se ji pouze krátkodobě naučit a dále již příliš nevyužívat, jak ukazuje zpráva České školní inspekce. Vzdělávání žáků v předmětu matematika nebude sníženo a znalosti žáků nebudou časovým posunutím povinné maturitní zkoušky z matematiky menší, neboť z předchozích grafů je jednoznačně vidět stávající neúspěšnost žáků při této zkoušce; bude však dočasně odstraněna překážka, která brání velkému množství žáků získat stupeň středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Konání 3 částí ve společné části maturitní zkoušky v českém jazyce a literatuře a v cizím jazyce neodpovídá dvouúrovňovému kurikulu (rámcový vzdělávací program a školní vzdělávací program) a potřebám profilace maturitní zkoušky. V návaznosti na to posuzujeme stávající právní úpravu za nevyhovující. Považujeme za potřebné rozšíření profilové části maturitní zkoušky z důvodu nezbytnosti většího promítnutí specifik vzdělávacích programů do maturitní zkoušky. K ověření nepodkročitelné hranice znalostí a dovedností, které maturant musí dle rámcového vzdělávacího programu zvládnout, budou sloužit zkoušky ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura, cizí jazyk, nebo matematika konané formou didaktického testu dle katalogů požadavků pro jednotlivé zkušební předměty, který vychází právě z rámcového vzdělávacího programu. Centrálně není možné stanovit ve společné části maturitní zkoušky odlišné zkoušky pro jednotlivé typy a obory středních škol. Podobu maturitní zkoušky považujeme za potřebné nově upravit zejména s ohledem na rozšiřující se různorodost školních vzdělávacích programů a jejich zaměření v jednotlivých středních školách. Oborová struktura středního vzdělávání se zvětšuje a obsahově rozšiřuje. Nelze říci, že stávající stav je špatný, nicméně neodpovídá uvedené postupující odborné profilaci v oblasti středního vzdělávání a nárokům na budoucí absolventy. Stávající model postrádá navázání hodnocení písemných prací i ústních zkoušek na dvoustupňové kurikulum a nedostatečně reflektuje zaměření vzdělávání a maturitní zkoušky dle potřeb trhu práce pro absolventy zejména odborných škol. Centrální zadávání písemných prací nemůže reflektovat specifika a zaměření školních vzdělávacích programů, včetně metodiky hodnocení každého specifického tématu písemné práce.

Pro budoucí uplatnění absolventů považujeme za zásadní možnost reagovat v zadání písemných prací a při ústních zkouškách z jazyků na příslušný rámcový vzdělávací program a zejména školní vzdělávací program. Jakožto srovnávací maturitní zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka napříč jednotlivými obory vzdělání je adekvátním požadavkem standardizovaná maturitní zkouška formou didaktického testu, která ověří minimální požadované znalostí daného zkušebního předmětu dle státem vydaných rámcových vzdělávacích programů a konkretizovaných katalogů požadavků pro příslušný zkušební předmět. Smyslem přesunu písemných prací a ústních zkoušek z jazyků ze společné části maturitní zkoušky do profilové části maturitní zkoušky je také navázání maturitní zkoušky na proces vzdělávání na škole, aby se výsledek vzdělávání (maturitní zkouška) více přiblížil způsobu vzdělávání ve škole. S ohledem na vývoj rozptylu školních vzdělávacích programů považuje předkladatel takový postup za spravedlivější pro maturující žáky.

Proto předkladatel navrhuje po pečlivém posouzení stanovení pouze nepodkročitelné úrovně znalostí a dovedností v didaktických testech z českého jazyka a literatury, cizího jazyka nebo matematiky ve společné části MZ a rozšíření oblasti profilové části MZ.

Od roku 2014 se formou pokusného ověřování podle § 171 školského zákona uskutečňuje výběrová zkouška Matematika+, kterou jako samostatnou zkoušku, jejíž výsledek zohledňují v kritériích přijímacího řízení mnohé vysoké školy v ČR ale i zaměstnavatelé.

Ze zkušeností s výběrovou zkouškou Matematika+ lze dovodit, že tato zkouška a její možné využití jak v přijímacím řízení na vysoké školy tak u zaměstnavatelů, představuje pro žáky již v průběhu středoškolského studia velmi silný motivační prvek, který je důležitou podmínkou úspěchu v učení se tohoto předmětu. Zvýšením znalostí matematiky u žáků v důsledku přípravy na tuto zkoušku v průběhu studia jsou posilovány jejich znalosti i v dalších přírodovědných či technických předmětech. Zvýšeným zájmem žáků o znalosti v matematice je sekundárně podporován i jejich zájem o přírodovědné či technické předměty.

Důsledkem pozitivní motivace žáků konat matematiku ve vyšší úrovni obtížnosti je stoupající zájem maturantů o výběrovou zkoušku Matematika+. Proto se jeví jako žádoucí, aby pod názvem „Matematika rozšiřující“ byla tato zkouška legislativní institucionalizována a zařazena jako nepovinná zkouška společné části MZ do portfolia nepovinných zkoušek společné části MZ, a to počínaje jarním zkušebním obdobím 2021. Další informace o výběrové zkoušce Matematika+ lze nalézt na: https://maturita.cermat.cz/menu/matematika.

Ukotvením zkoušky Matematika rozšiřující mezi nepovinné zkoušky společné části maturitní zkoušky bude mimořádně nadaným žákům nabídnuta motivační zkouška, která odpovídá jejich úrovni schopností, podpoří jejich další seberozvoj a zvýší jejich připravenost ke studiu na technicky zaměřených vysokých školách, čímž by se měl zastavit stávající trend jejich klesající připravenosti.

Dále také dojde k systémovému kroku, kterým bude dána jistota pro vysoké školy, aby mohly i v budoucnu tuto zkoušku s dostatečným předstihem ukotvit ve svých kritériích přijímacího řízení. Předpokládá se tedy, že naroste počet vysokých škol, které možnosti zařazení výsledku hodnocení zkoušky do přijímacího řízení využijí.

Při zvažování různých variant identifikovaného problému z obecného (regulatorně-technického) hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, byly zvažovány varianty:

Ponechat zavedení 3 povinných zkoušek ve společné části maturitní zkoušky dle platné avšak zatím neúčinné právní úpravy. V převážné většině oborů vzdělání s maturitní zkouškou se matematika stane povinnou zkouškou společné části maturitní zkoušky od jarního zkušebního období 2022, v oborech gymnázií a lyceí od roku 2021.

3.1.2.1 Ponechat zavedení 3 povinných zkoušek ve společné části maturitní zkoušky dle platné avšak zatím neúčinné právní úpravy a zároveň snížit náročnost maturitní zkoušky z cizího jazyka a z matematiky, od roku 2021 resp. od roku 2022 povinných zkoušek (společně se zkouškou z českého jazyka a literatury) společné části maturitní zkoušky. V důsledku to znamená změnit výstupy znalostí žáků požadovaných dle RVP jednotlivých oborů vzdělání, které jsou ukotveny v katalozích požadavků k maturitní zkoušce.

3.1.2.2 Změnit obsah zkoušky z matematiky ve společné části maturitní zkoušky, ve smyslu většího počtu úloh aplikačních, potřebných pro budoucí uplatnění absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Zrušit 3 povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky od jarního zkušebního období 2021 pro všechny obory středního vzdělání s maturitní zkouškou. Všechny obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou bez rozdílu budou mít od roku 2021 povinné pouze 2 povinné zkoušky (1. český jazyk a literatura, 2. volba žáka mezi matematikou a cizím jazykem) společné části maturitní zkoušky, to znamená, že se navrhuje i pro období po roce 2020 stejná právní úprava, jaká je účinná nyní.

Zachování stávajícího právního stavu, tedy varianty 0, by znamenalo zásadní negativní dopad do počtu úspěšných absolventů oborů vzdělání s maturitní zkouškou zejména u oborů vzdělání, které mají stanovenu povinnou zkoušku z matematiky až od roku 2022. A dále obory vzdělání, které mají dle nařízení vlády č. 445/2016 Sb., ve znění nařízení vlády č. 71/20017 Sb. povinné 3 zkoušky ve společné části maturitní zkoušky až od roku 2022, budou mít v roce 2021 povinné konání maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka bez možnosti výběru druhé povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky.

Ze stávajících výsledků maturujících žáků zejména ze zkušebního předmětu matematika, kdy je zatím volitelný, lze jednoznačně dovodit závěr podstatného navýšení neúspěšnosti žáků za situace, kdy bude povinné konání 3 maturitních zkoušek ve společné části MZ.

Postupem v obou subvariantách 3.1.2.1 a 3.1.2.2 dojde k nežádoucímu stavu nastavení a výsledku maturitní zkoušky z matematiky ve společné části maturitní zkoušky.

Subvariantu 3.1.2.1 nepovažuje předkladatel za vhodnou, neboť jejím důsledkem bude výuka cizích jazyků a matematiky na středních školách ve snížené úrovni odpovídající sníženým nárokům maturitní zkoušky dle upravených katalogů požadavků k maturitní zkoušce.

Subvarianta 3.1.2.2 by znamenala  zásadní snížení úspěšnosti u maturitní zkoušky, protože právě úlohy zaměřené na aplikaci matematických dovedností žáků mají výrazně nižší úspěšnost v didaktickém testu. Právě v tomto ohledu je třeba výrazně vzdělávání na základních a středních školách posílit.

Varianta 2 umožňuje před zavedením 3 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky všem žákům středních škol zkvalitnit podmínky vzdělávání v návaznosti na přijatá opatření předkladatele k zlepšení výuky. Teprve poté, až budou mít všichni žáci středních škol obdobné kvalitativní podmínky pro výuku cizího jazyka a matematiky, přistoupí MŠMT k zavedení 3 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky.

Náklady varianty 0 - zásadní zvýšení počtu neúspěšných absolventů oborů vzdělání s maturitní zkouškou od roku 2022, které způsobí byť nepřímé náklady spojené s opakováním středoškolského vzdělávání, případně se sníženou uplatnitelností na trhu práce.

Přínosy varianty 0 - potenciální zvýšení úrovně znalostí v cizím jazyce a v matematice daných nezbytností přípravy na maturitní zkoušku z obou těchto zkušebních předmětů.

Identifikace nákladů a přínosů varianty 1:

Náklady subvarianty 3.1.2.1 jsou určeny snížením úrovně poskytovaného vzdělání na středních školách, výstupy středního vzdělání by byly pod úrovní příslušných RVP. Náklady by byly spojené pouze s úpravou a zavedením do praxe nových katalogů požadavků pro tyto dva zkušební maturitní předměty.

Přínosy subvarianty 3.1.2.1 předkladatel nepředpokládá, neboť snížená náročnost maturitní zkoušky bude kompenzována povinným konáním 3 povinných zkoušek ve společné části maturitní zkoušky.

Náklady subvarianty 3.1.2.2 jsou dány zvýšením neúspěšnosti u maturitní zkoušky.

Přínosy subvarianty 3.1.2.2 představuje vyšší cílení středních škol na aplikační, tedy náročnější úlohy v matematice v průběhu vzdělávání, byť za cenu prozatím nezajištěných materiálních a personálních podmínek. Úspěšnost v aplikačních úlohách může predikovat zvýšení matematických kompetencí u úspěšných absolventů.

Náklady varianty 2 – předkladatel je nereflektuje. Náročnost a výuka zejména v matematice bude posilována v průběhu vzdělávání, po vyhodnocení zavedených opatření MŠMT k posílení výuky zejména matematiky, se předpokládá znovuzavedení 3 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky.

Jednoznačným přínosem varianty 2 bude v prvním kroku zachování stávajícího modelu maturitní zkoušky, na který je odborný terén připraven, zrušení přechodného roku 2021, v rámci kterého by žáci oborů vzdělání zařazených až do druhé fáze náběhu nařízení vlády č. 445/2016 Sb. nemuseli povinné maturovat z cizího jazyka a ve druhém kroku stanovení 3 povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky až po posílení výuky matematiky i cizího jazyka v průběhu vzdělávání.

Varianta 0 nesplňuje záměry předkladatele, neboť by znamenala zásadní zvýšení neúspěšných absolventů oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Potenciálním důsledkem varianty 1 a její subvarianty 1 by bylo snížení úrovně výuky cizích jazyků a matematiky na středních školách. Zároveň by zkouška neodpovídala úrovni těchto zkušebních předmětů na středoškolské úrovni dle RVP. Důsledkem subvarianty 2 by byl, stejně jako u varianty 0, zvýšený počet neúspěšných žáků u MZ.

Varianta 2 zajišťuje zachování požadované výstupní úrovně znalostí cizích jazyků a matematiky těch žáků, kteří si daný zkušební předmět zvolí jako druhou povinnou zkoušku společné části maturitní zkoušky. Přínosem této varianty je také skutečnost, že se zrušením tří povinných zkoušek ve společné části maturitní zkoušky sníží předpokládaná neúspěšnost maturujících žáků, nesníží se jejich uplatnitelnost na trhu práce a nezvýší se náklady ve školství (opakované nástupy do středních škol ve snaze o úspěšné získání středního vzdělání buď s maturitní zkouškou nebo s výučním listem). Dle předkladatele je třeba nejprve pokračovat v posilování matematických i jazykových schopností žáků a teprve poté z matematiky a z cizího jazyka současně zavést povinnou maturitní zkoušku.

Nulová varianta i Varianta 1 je v rozporu s cíli předkladatele, neboť důsledkem těchto variant by byl zásadní nárůst absolventů oborů vzdělání s maturitní zkouškou, kteří nezískají stupeň vzdělání nebo snížení výstupní úrovně znalostí absolventů. Proto předkladatel tyto varianty dále nezvažuje. Sledovaný účel naplňuje Varianta 2.

Zachování stávajícího právního stavu. Při této variantě je počítáno s komplexními zkouškami z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka ve společné části maturitní zkoušky, kdy všechny tři dílčí zkoušky (didaktický test, písemná práce, ústní zkouška) jsou zadávány podle katalogů požadavků pro příslušný zkušební předmět a jejich hodnocení je centralizované v souladu s kritérii zveřejněnými MŠMT.

Při Variantě 1 navrhuje předkladatel zachovat stávající koncept společné části maturitní zkoušky, včetně komplexnosti zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka.

Navrhuje se sice ponechat ve společné části maturitní zkoušky ústní zkoušky i písemné práce z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka, ale hodnocení písemných prací přesunout zpět do škol, tj. na učitele, kteří žáky ve škole vzdělávali. Tento model již byl realizován ve čtyřech zkušebních obdobích v letech 2013 a 2014. Tímto modelem, částečným posunem písemných prací a ústních zkoušek z jazyků na školy (hodnocením), by bylo zachováno centrální zadávání písemných prací, a zároveň byl naplněn cíl přiblížit hodnocení písemných prací společné části maturitní zkoušky způsobu hodnocení, jakým byli žáci hodnoceni v průběhu vzdělávání. Hodnotiteli by byli učitelé-češtináři a učitelé cizích jazyků ve školách a hodnocení by nadále probíhalo podle jednotné metodiky stanovené CZVV. Písemné práce by již nehodnotili anonymizovaní externí hodnotitelé – učitelé cizích jazyků a učitelé českého jazyka a literatury na základě smlouvy uzavřené s CZVV a podle jednotné metodiky stanovené CZVV.

Ředitelé škol by museli jmenovat hodnotitele písemných prací.

V počtu a obsahové struktuře zkoušek profilové části MZ nedochází při Variantě 1 k žádným změnám, tj. bude na řediteli školy, zda v profilové části určí jako povinné 2 nebo 3 zkoušky.

Varianta 2 vychází z konceptu dvoustupňové tvorby kurikula, kdy MŠMT vydává rámcové vzdělávací programy, jež tvoří obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů, které zpracovávají školy. Školní vzdělávací programy zohledňují vzdělávací podmínky dané školy, pedagogické záměry školy a zřizovatele, umožňují přizpůsobovat vzdělávání praxi. Navrhuje se, aby se zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka společné části MZ konaly pouze formou didaktického testu. Cílem této změny je provázání s konceptem dvoustupňové tvorby kurikula, tzn., že v případě společné části MZ se zkoušky zaměřují na ověření znalostí vycházejících z rámcového vzdělávacího programu formou didaktických testů. V případě profilové části MZ („školní část“) se zkoušky budou zaměřovat na ověření znalostí vycházející ze školních vzdělávacích programů.

Ověřování jazykových znalostí a dovedností formou písemné práce a ústní zkoušky se od školního roku 2020/2021 zcela přesune do profilové části MZ, odpovědnost za tyto výstupy (zadání, proces konání, hodnocení zkoušky) bude v rukou ředitelů středních škol. Zákon nově zakotvuje povinnost konat v profilové části MZ:

Nezbytné přesnější požadavky pro zkoušku z českého jazyka a literatury a cizího jazyka konanou formou písemné práce a ústní zkoušky konané před zkušební komisí (počet zadání/témat, základní požadavky na obsahové a formální vymezení, dobu trvání zkoušky) stanoví prováděcí vyhláška č. 177/2009 Sb., včetně toho, že písemná práce z českého jazyka a literatury a cizího jazyka ověřuje schopnost žáka vytvořit samostatný delší písemný projev.

Konkrétní podoba (a také kritéria hodnocení) zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka formou písemné práce a ústní zkoušky v jednotlivých školách a oborech vzdělání bude však tak jako u jiných zkoušek profilové části MZ vycházet z požadavků formulovaných ve školním vzdělávacím programu a ze školních pravidel hodnocení.

Důležitým předpokladem této změny je skutečnost, že od jarního zkušebního období 2021 budou zkoušky společné části MZ (didaktické testy) hodnoceny samostatně a takto budou zaznamenány i v příslušných protokolech výsledků MZ a zejména na vysvědčení o MZ. Zkoušky profilové části MZ z českého jazyka a literatury a cizího jazyka (písemné práce a ústní zkoušky) budou hodnoceny jako jedna samostatná zkouška v souladu s kritérii ředitele školy. Tj. maturující žák bude mít na vysvědčení o MZ od jarního zkušebního období 2021 dvojí hodnocení z českého jazyka a literatury a cizího jazyka (pokud si ho zvolí) – jednou v rámci společné části MZ, jednou v rámci profilové části MZ. Předpokládá se novelizace (změna tiskopisů maturitního vysvědčení) příslušné části vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.

(Užité zkratky; český jazyk a literatura – ČJL, matematika – Ma, anglický jazyk - AJ, německý jazyk –NJ, ruský jazyk – RJ, španělský jazyk ŠJ, francouzský jazyk – FJ)

Odhad výdajů na úpravu informačního systému Centra vychází z předpokladu, že bude nutné obsahově a graficky změnit zejména tyto „formulářové nástroje“ a upravit procesy spojené s jejich skenováním, digitalizací a zpracováním:

Velmi přibližný rámcový minimální odhad jednorázových nákladů na úpravu informačního systému CZVV založený na pracnosti jednotlivých činností je 3 mil. Kč.

Při Variantě 2 dojde od jarního zkušebního období 2021 ke snížení finančních nákladů a organizační náročnosti na straně CZVV z důvodu nekonání školení pro hodnotitele písemných prací z cizího jazyka a písemných prací z českého jazyka a literatury, neopravování písemných prací z cizího jazyka a českého jazyka a literatury o částku cca 21 mil. Kč.

Rozdíl mezi těmito finančními prostředky CZVV, tj. cca 21 mil Kč a náklady na zavedení změn (Matematika rozšiřující) ve výši cca 2,5 mil. od roku 2021 bude ve výši cca 18,5 mil Kč.

MŠMT předpokládá a navrhne využití nevyčerpané částky na hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury a cizího jazyka a na školení hodnotitelů písemných prací z českého jazyka a literatury a cizího jazyka na úpravu financování středních škol – jak u oborů vzdělání s maturitní zkouškou, tak i u oborů vzdělání s výučním listem na posílení normativu na pedagogického pracovníka. Toto posílení by využili ředitelé škol k financování ukončování středního vzdělávání (tj. na odměny pedagogických pracovníků opravujících praktické zkoušky, písemné zkoušky, písemné práce, maturitní práce s obhajobou a závěrečné zkoušky). Jedná se o finanční prostředky, které byly při zavedení centrálního hodnocení písemných prací společné části MZ z rozpočtu regionálního školství vyvedeny.

Nulová varianta nesplňuje sledovaný cíl – umožnit větší profilaci zkoušek maturitní zkoušky.

Model MZ uvedený ve Variantě 1 postrádá navázání hodnocení písemných prací i ústních zkoušek na dvoustupňové kurikulum. Neodpovídá potřebě rozšíření profilace maturitní zkoušky podle rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu dané školy, včetně hodnocení maturitní zkoušky obdobným způsobem, jakým probíhalo hodnocení v průběhu vzdělávání. Postrádá vazbu hodnotitel – žák. Nedostatečně reflektuje zaměření vzdělávání a maturitní zkoušky dle potřeb trhu práce pro absolventy zejména odborných škol. Centrální zadávání písemných prací nemůže reflektovat specifika a zaměření školních vzdělávacích programů, včetně stanovení jejich jednotné metodiky. Pro budoucí uplatnění absolventů však možnost reagovat v zadání písemných prací a při ústních zkouškách z jazyků na příslušný rámcový vzdělávací program a školní vzdělávací program považujeme za zásadní. Varianta 1 však potřebné v požadované šíři nevyřeší.

Model MZ uvedený ve Variantě 2 představuje jednoznačný přínos v pojetí maturitní zkoušky navázané na koncept dvoustupňové tvorby kurikula. Jedná se o přínosy:

Varianta 1 (úspora za hodnocení PP)

Varianta 2 (úspora za hodnocení PP i za školení hodnotitelů)

Varianta 2 splňuje dle předkladatele sledovaný účel. Pojetí MZ naplňuje koncept dvoustupňové tvorby kurikula, touto úpravou dojde ke snížení administrativní zátěže škol, umožňuje hodnocení maturujícího žáka v souladu se způsobem hodnocení v průběhu vzdělávání, posiluje vztah hodnotící učitel – žák

Ponechat stávající právní stav. Pro přírodovědně nadané žáky by buď bylo vypsáno nové pokusné ověřování výběrové zkoušky maturitní zkoušky Matematika+, nebo by se zkouška vůbec nekonala. Bez legislativního zakotvení tedy není jistota zachování této možnosti pro nadané žáky.

Ve společné části MZ může každý žák konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky; navrhovaná úprava Varianty 1 rozšiřuje portfolio nepovinných zkoušek o zkušební předmět „Matematika rozšiřující“, a to ve snaze nabídnout nadaným a motivovaným žákům výběrovou zkoušku na úrovni jejich schopností, jejíž absolvování a obdržení certifikačního osvědčení může být důležitým předpokladem pro úspěšné zvládnutí přijímacího řízení na vysoké školy a návazného studia některých vysokoškolských oborů na českých i zahraničních univerzitách a vysokých školách (v případě Matematiky rozšiřující jde zejména o vysoké školy technického, ekonomického, matematického a přírodovědného zaměření, výjimkou nejsou ani právnické fakulty).

Poprvé by se k této nepovinné zkoušce mohli maturanti přihlásit v jarním zkušebním období 2021, tj. účinnost tohoto ustanovení je vhodná k 1. 10. 2020.

Při Nulové variantě nedojde k navýšení finančních nákladů a organizační náročnosti na straně CZVV. Náklady by byly buď stejné v případě dalšího pokusného ověřování, nebo nižší, v případě, že by se zkouška po roce 2020 již nerealizovala.

Při variantě 1 lze na základě stávajících zkušeností z realizace zkoušky Matematika+ v rámci pokusného ověřování v letech 2016 až 2018 učinit následující předpoklady pro stanovení očekávaných nákladů k jejímu zajištění od roku 2021. Počet přihlášených žáků dosáhne pro jarní zkušební období v průměru hodnoty 3 000, zkouška bude konána na 600 školách v 650 zkušebních učebnách. Průměrná neúspěšnost žáků v jarním zkušebním období dosáhne hodnoty 33 %, z čehož lze dovodit, že v podzimním zkušebním období bude zkoušku konat 990 žáků v 150 zkušebních místech. Za takto stanovených kvantitativních parametrů budou požadavky na rozpočet CZVV následující:

Zdroj: CZVV

Zdroj: CZVV

Nulová varianta postrádá legislativní zakotvení Matematiky rozšiřující ve školském zákoně. Ponechání stávajícího právního stavu daného pokusným ověřováním zkoušky Matematika+ se předkladateli jeví jako nesprávné, neboť není v souladu s cíli vzdělávání neposilovat motivaci přírodovědně zaměřených a nadaných žáků u náročnější formy maturitní zkoušky. Proto předkladatel tuto variantu nezvažuje.

Varianta 1 splňuje sledovaný účel, zakotvit ve školském zákoně nepovinnou maturitní zkoušku Matematika rozšiřující pro žáky nadané na exaktní vědy zejména na matematiku.

(Užité zkratky; český jazyk a literatura – ČJL, matematika – Ma, anglický jazyk - AJ, německý jazyk – NJ, ruský jazyk – RJ, španělský jazyk ŠJ, francouzský jazyk – FJ, NÚV – N8rodní ústav vzdělávání, Česká školní inspekce – ŠČI, Národní institut dalšího vzdělávání – NIDV, další vzdělávání pedagogických pracovníků – DVPP)

Zdroje dat vycházejí z vlastní činnosti ministerstva a jeho přímo řízených organizací (statistické ročenky školství, informační systém CZVV, plán hlavních úkolů a finanční rozpočet CZVV, závěrečné hodnoticí zprávy o maturitní zkoušce za příslušný rok).

MŠMT realizovalo průběžná dílčí jednání o nejvhodnějším způsobu přiblížení MZ odbornému zaměření středních škol. Jednání probíhala v průběhu druhé poloviny loňského roku a  ponechání pouze didaktických testů ve společné části MZ bylo zvažováno pouze jako jedna z možných variant. Se školskými asociacemi (CZESHA, Asociace ředitelů gymnázií) proběhlo jednání v srpnu 2018.

V případě schválení úprav modelu a hodnocení maturitní zkoušky se počítá s roční úsporou v rozpočtu Centra každoročně cca 18,5 mil. Kč v důsledku toho, že Centrum nebude zpracovávat zadání, zajišťovat tisk zkušební dokumentace, školit hodnotitele českého jazyka a literatury a cizího jazyka a nebude zajišťovat hodnocení písemných prací z těchto jazyků. Takto uspořené finanční prostředky budou navráceny do rozpočtu RgŠ (Regionální školství) rozpočtové kapitoly 333 – MŠMT, z něhož byly při zavedení této formy hodnocení zkoušek společné části MZ vyvedeny.

Sociální dopady budou zavedením této novelizace (resp. ponechání stávajícího právního stavu) pozitivní, neboť v důsledku zrušení tří povinných zkoušek ve společné části maturitní zkoušky se nesníží počet úspěšných absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou, který se předpokládal při uzákonění novely č. 178/2016 Sb. Dalšími sociálními pozitivní dopady při snížení předpokládané neúspěšnosti (tj. bude více úspěšných absolventů) je snížený počet uchazečů přihlášených na úřady práce, případně zaměstnanců s možností lepšího pracovního uplatnění.

Návrhem ukotvení nepovinné zkoušky Matematika rozšiřující se zvýší jistota vysokých škol při stanovení jejího využití v rámci kritérií přijímacího řízení. Budou mít zákonnou oporu pro toto kritérium.

Dalším pozitivním dopadem na zaměstnavatele je navrhovaná úprava převedení ústních zkoušek a písemných prací z jazyků do profilové části maturitní zkoušky, které zajistí vyšší propojení profilace oboru vzdělání i na všeobecné předměty, tj. žáci budou i v těchto zkouškách dokládat znalosti svého vzdělávaného oboru.

Dopady na životní prostředí nelze v souvislosti s návrhem zákona předpokládat.

Návrh zákona nepřináší dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Návrh zákona nepřináší korupční rizika. Před zavedením společné části maturitní zkoušky (do školního roku 2009/2010) bylo hodnocení písemných prací (slohových prací) i ústních zkoušek z jazyků v kompetenci ředitelů škol a nebyly při konání maturitních zkoušek na školách reflektovány jevy se znaky korupce. Profilové zkoušky společné části maturitní zkoušky, do kterých se nyní navrhuje zahrnout i písemné práce a ústní zkoušky z jazyků, jsou trvale v kompetenci ředitelů škol a žádné korupční incidenty nebyly zjištěny či zaznamenány.

Návrh zákona nepřináší dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

Téma úpravy modelu a hodnocení maturitní zkoušky reaguje na potřebu provázání maturitní zkoušky s konceptem dvoustupňové tvorby kurikula. Omezení společné části maturitní zkoušky pouze na didaktické testy je často zmiňované řešení ze strany školských asociací a odborníků na školství. Přesun hodnocení písemných prací a ústních zkoušek z jazyků ze společné části MZ do profilové části MZ byl konzultován s řediteli škol i školskými asociacemi.

Návrh byl taktéž konzultován s CZVV, které poskytlo data týkající se neúspěšnosti žáků v maturitní zkoušce z matematiky a typů úloh, u kterých žáci při konání maturitní zkoušky z matematiky selhávají. MŠMT vycházelo nejen z analýz CZVV upozorňujících na vysokou neúspěšnost u MZ z matematiky, taktéž i ze zprávy České školní inspekce, týkající se kvality vzdělávání. Bylo vyhodnoceno, že v případě zavedení matematiky jako jedné z 3 povinných zkoušek společné části MZ se dá předpokládat celková neúspěšnost u zkoušky z matematiky na úrovni cca 25–30 % (původní odhad byl 30 %, s ohledem na výsledky jarního zkušebního období MZ 2019 se dá předpokládat snížení tohoto odhadu). U netechnických SOU a v nástavbovém studiu se dá předpokládat neúspěšnost u MZ z matematiky téměř 70 % u prvomaturantů, dále na pedagogických a humanitních SOŠ (téměř dvě třetiny prvomaturantů) a v obchodních akademiích, podnikatelských a hotelových SOŠ, technických SOU a u  nástavbového studia (dvě pětiny všech prvomaturantů).