Obecná část
Navrhovaná úprava reaguje na kritiku nejširší veřejnosti, jakož i z řad odborných kruhů, která se týká zejména
růstu poplatků a zpoplatňování stále dalších úkonů stavebních spořitelen
zákonné možnosti připisování záloh státní podpory na účty účastníků až s měsíčním odkladem
Pokud jde o cenu služeb spojených se spořením a úvěry, vychází se ze skutečnosti, že
produkty poskytované stavebními spořitelnami jsou státem dotované produkty se sociálním zaměřením a by měly účastníky nákladově zatěžovat co nejméně. Jinými slovy spořitelny by měly co nejméně „ujídat“ jak ze státní podpory, tak i z vlastních vkládaných prostředků účastníků
stavební spořitelny vykazují stabilizované hospodaření, jsou vysoce ziskové, neexistují důvody pro jakýkoliv protekcionismus těchto institucí na úkor základního záměru, tj. podpory řešení bytové potřeby občanů
poplatky za služby (jejichž podíl na celkových příjmech stavebních spořitelen trvale vzrůstá) nejsou na rozdíl od úroků nikterak zákonně vymezeny a stavební spořitelnu v tomto směru reguluje skutečně pouze „neviditelná ruka trhu“, přičemž však při omezeném počtu stavebních spořitelen nutno konkurenci mezi stavebními spořitelnami klasifikovat jen jako velmi nedokonalou.
Navrhovaná úprava si proto klade za cíl narovnání vztahu mezi klientem-účastníkem a stavební spořitelnou a ochranu klienta po dobu trvání smluvního vztahu se stavební spořitelnou před nepředpokládaným a neohraničeným zdražováním produktu ze strany stavební spořitelny, jakož i vnáší transparentnost do „ceny“ stavebního spoření jako takového.
Poplatky, které si stavební spořitelny v současné době počítají za nejrůznější úkony, jejichž výčet se neustále rozšiřuje, již dávno nejsou drobné položky několika desetikorun, ale řádově jde o stovky a tisíce. Přitom klient je ve smlouvě nebo všeobecných podmínkách ke smlouvě zavázán souhlasit s úpravou ceny těchto služeb ze strany stavební spořitelny bez jakýchkoliv omezení..
Sazebníky úhrad, tedy ceny služeb, jsou zejména při uzavírání stavebního spoření pracovníky stavebních spořitelen převážně s jistou ostýchavostí ponechávány stranou jednání.
Zákon přitom nikde dosud neřešil, zda se má jednat se strany stavebních spořitelen o služby úplatné nebo neúplatné.
Klient je ve vztahu ke stavební spořitelně znevýhodněn, protože když se rozhodne od stavební spořitelny odejít, přichází o státní příspěvek. Takže celkově konkurenční prostředí mezi stavebními spořitelnami je nedokonalé a vztah „stavební spořitelna x účastník“ je vychýlen v neprospěch účastníka.
Navrhovaná úprava proto nebrání stavební spořitelně zpoplatnit poskytované služby spojené se stavebním spořením, ale ukládá jí aby tak činila ve vztahu ke každému obchodnímu případu zcela transparentním a fixním způsobem.
Dále ve věci připisování a úročení zálohy státní podpory na účty účastníků uplatňuje princip“rovných vztahů mezi účastníky platebního styku“ a rozšiřuje výslovně a nesporně účinnost zákona o platebním styku také na vztah mezi účastníkem stavebního spoření a stavební spořitelnou.
Zároveň pamatuje na případ, kdy by stavební spořitelny připsaly účastníkovi zálohu státní podpory na účet později, a to vymezením termínu od kterého začíná úročení zálohy státní podpory.
Tím je reagováno na zřejmě oprávněnou kritiku na adresu současné praxe stavebních spořitelen, která je již i rozsáhle medializována - viz, např. Hospodářské noviny ze dne 17.3.2004, dle kterých celkové ztráty účastníků na úrocích mohou při současné praxi dosahovat řádově desítek milionů Kč ročně. Shodný názor na úročení záloh státní podpory vyjádřil tamtéž i bankovní arbitr Otakar Schlossberger.
Působnost navrhované úpravy – uplatňuje se zájem vztáhnout úpravu pokud možno nejen na případy smluv uzavřených po datu účinnosti zákona, ale v maximální míře promítnout efektivitu úpravy i do případů smluv dříve uzavřených.
Předkládaný návrh sleduje docílení vyváženého vztahu mezi klientem-účastníkem stavebního spoření a stavební spořitelnou.
Návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a s ústavním pořádkem České republiky.
Návrh nepředpokládá další finační nároky na státní rozpočet a nemá žádný dopad do rozpočtů krajů a obcí.
Zvláštní část
K čl. I
k bodu 1:
V odstavci 11 se stanoví, že stavební spořitelna může za své služby účtovat účastníkovi poplatek. Přehled služeb a výší poplatků musí uvádět ve zveřejněném sazebníku, který nesmí obsahovat inflační koeficient. Služby neuvedené v sazebníku nemůže zpoplatňovat.
V odstavci 12 se navrhuje, aby se sazebník stal nedílnou součástí uzavřené příslušné smlouvy a výše poplatku je limitována jako horní nepřekročitelná hranice. Snižování poplatku je možné- zvyšování ne a nemohou být ani rozšiřovány.
V odstavci 13 se navrhuje, aby ze strany stavební spořitelny nemohla být důvodem odstoupení od příslušné smlouvy změna rozsahu služeb a výše poplatků.
Odstavec 14 řeší převod smlouvy o stavebním spoření na jinou stavební spořitelnu. Převádí se sečtené vklady, státní podpora, úroky z vkladů, úroky z připsaných záloh státní podpory snížené o daň z úroků a o úhrady účtované spořitelnou. Nárok na státní podporu se při pokračování spoření u jiné spořitelny zachovává.
k bodu 2:
Všeobecné obchodní podmínky uvedené v § 7 se doplňují o písmeno e) ,a to o povinnost spořitelny uvádět v nich postup při převodu účastníka do jiné nebo z jiné spořitelny.
k bodu 3:
V §11 – poskytování státní podpory, se v odstavci druhém nahrazuje druhá věta, která řeší termín připisování záloh státní podpory na účty účastníků a obdržení úroků.
K čl. II:
V navrhovaných přechodných ustanoveních je řešen postup spořitelen ke smlouvám uzavřeným před účinností tohoto zákona. Výše poplatků je stanovena podle sazebníku platného ke dni účinnosti tohoto zákona. Dále přechodná opatření stanoví, že opatření podle § 11 odst. 2 se vztahují na všechny účastníky stavebního spoření bez ohledu na datum uzavření smlouvy.
K čl. III.
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení.
Dotčené znění zákona č.96/1993 Sb.o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 5
Smlouva o stavebním spoření
(1) Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu podle občanského zákoníku o stavebním spoření (dále jen
"smlouva"), se stává účastníkem. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši.
Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen "všeobecné obchodní podmínky").
(2) Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.
(3) Úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel.
(4) Délka čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24 měsíců od počátku doby spoření a závisí na podmínkách stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách.
(5) Stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.
(6) Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body.
(7) Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě.
(8) Účastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemně oznamovat stavební spořitelně všechny skutečnosti, které mají vliv na plnění podmínek stanovených tímto zákonem a všeobecnými obchodními podmínkami. Účastník je zejména povinen doložit stavební spořitelně použití úvěru ve smyslu odstavců 3 a 5 na bytové potřeby.
(9) Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu.
(10) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby podle odstavce 4, nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.
(11) Stavební spořitelna může za služby spojené s poskytováním stavebního spoření (dále jen „služby“) účtovat účastníkovi poplatek. Přehled služeb a výši poplatků za tyto služby uvádí stavební spořitelna v Sazebníku poplatků (dále jen „sazebník“), který zveřejní vhodným způsobem. Sazebník nesmí obsahovat inflační koeficient. Služby neuvedené v sazebníku se nezpoplatňují.
(12)V případě uzavření smlouvy, smlouvy o úvěru ze stavebního spoření a smlouvy o úvěru (dále jen „příslušné smlouvy“) se stává sazebník aktuálně platný v den podání žádosti o uzavření příslušné smlouvy nedílnou součástí příslušné smlouvy jako horní limit rozsahu zpoplatněných služeb a výše poplatků za tyto služby. Stavební spořitelna nesmí po celou dobu trvání příslušné smlouvy rozsah zpoplatněných služeb rozšiřovat, může ho však snižovat také výši jednotlivých poplatků nesmí zvyšovat, může je však snižovat, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.
(13) Změna rozsahu služeb a výše poplatků za tyto služby nemůže být důvodem odstoupení od příslušné smlouvy ze strany stavební spořitelny.
(14)Účastník má právo kdykoliv v průběhu stavebního spoření převést smlouvu o stavebním spoření na jinou stavební spořitelnu, při čemž se převádí částka, která se rovná součtu vkladů, státní podpory, úroků z vkladů, úroků z připsaných záloh státní podpory, snížená o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Nárok na státní podporu se při pokračování stavebního spoření u jiné stavební spořitelny zachovává.
§ 7
Všeobecné obchodní podmínky
(1) Stavební spořitelna je povinna vypracovat všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky podléhají schválení
Ministerstvem financí (dále jen "ministerstvo").
(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelna vhodným způsobem uveřejňuje.
(3) Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně tyto údaje:
a) podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, b) podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření, c) podmínky uzavírání smluv o úvěru ze stavebního spoření a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, d) postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence,
e) postup při převodu účastníka do jiné nebo z jiné stavební spořitelny.
§ 11
Poskytování státní podpory
(1) Na připsání roční zálohy státní podpory na účet má nárok účastník, pokud jím je fyzická osoba, podle skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce.
(2) Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Stavební spořitelna připíše poukázané zálohy státní podpory na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva. Stavební spořitelna připíše poukázané zálohy státní podpory na účty účastníků v zákonné lhůtě 10d), přitom úrok ze státní podpory obdrží účastník nejpozději do druhého dne po doručení státní podpory.
(3) V žádosti o roční zálohy státní podpory uvádí stavební spořitelna tyto údaje:
a) seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a údaje potřebné k ověření tohoto seznamu účastníků, kterými jsou
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky,
4. druh pobytu a poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice u cizinců,
5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření,
6. datum ukončení doby spoření,
7. datum, důvod a typ změny a další skutečnosti ovlivňující nárok na státní podporu, které dosud nejsou evidovány v informačním systému,
8. výše požadované státní podpory.
b) seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili podmínky tohoto zákona pro přiznání státní podpory.
c) vyčíslení celkově požadované zálohy státní podpory.
(4) Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti.
(5) V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat doplnění nebo opravu žádosti. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 4 neběží.
(6) Žádost, její doplnění nebo oprava se zpracovávají za využití informačního systému. Při posuzování žádosti, jejího doplnění nebo opravy je ministerstvo oprávněno požádat
Ministerstvo vnitra o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel,10c) a to údajů o a) státních občanech České republiky v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu, b) cizincích v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice,
4. druh pobytu.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou termín, způsob podání a náležitosti žádosti včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění.
(8) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem vnitra vyhláškou technické a organizační podmínky porovnávání údajů podle odstavce 6.
------------------------------------------------------------------
10c) § 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č.
320/2002 Sb.