Důvodová zpráva k zákon č. 294/2024 Sb.

Stávající státní rozpočet na rok 2024 byl schválen zákonem č. 433/2023 Sb. jako schodkový, který předpokládal příjmy ve výši 1 940 035 985 673 Kč, výdaje ve výši 2 192 035 985 673 Kč a schodek ve výši 252 mld. Kč.

Obecně o navrhované právní úpravě

Návrh novely zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 je předkládán v souvislosti s nutností zajistit prostředky na odstraňování škod vzniklých po povodních v září 2024. Stručný průběh a popis této nepředvídatelné události je obsahem následujícího textu.

V návaznosti na výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu před enormními dešťovými srážkami na značném území České republiky a hrozícímu vzedmutí hladin vodních toků s rizikem následných povodní začala zasedat dne 12. září 2024 Ústřední povodňová komise a počínaje dnem 13. září 2024 také Ústřední krizový štáb.

Předpoklady modelů srážek se potvrdily a v důsledku nastalé povodňové situace byly dne 14. září 2024 rozhodnutími hejtmanů vyhlášeny stavy nebezpečí v Olomouckém kraji a Moravskoslezském kraji. O den později byl hejtmanem Libereckého kraje vyhlášen stav nebezpečí i pro obec s rozšířenou působností Frýdlant. Povodně zasáhly řadu míst na celém území, mezi nejvíce postižené obce a města patří např. Bohumín, Bohdíkov, Česká Ves, Hanušovice, Hynčice, Jeseník, Krnov, Litovel, Nové Heřminovy, Opava, Ostrava, Otovice, Raškov a Široká Niva.

Na velké části území České republiky došlo k masivnímu nasazení složek Integrovaného záchranného systému při preventivních krocích směřujících k omezení škod, následných záchranných pracích i odstraňování následků povodní. V zasažených oblastech jsou doposud aktivně zapojeny síly a prostředky Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR i Armády ČR. Od 13. do 19. září 2024 bylo řešeno přes 20 000 mimořádných událostí, evakuováno bylo téměř 20 000 osob a zachráněno přes 1 500 osob. Průběžně také dochází k uvolňování jednotlivých druhů zásob Správou státních hmotných rezerv.

Povodně způsobily na území České republiky škody na majetku státu, místních samospráv, právnických i fyzických osob. Škody se v postižených oblastech doposud sčítají, již nyní je však zřejmé, že jejich výše dosáhne několika desítek miliard Kč. V postižených oblastech je nadále nezbytné zajišťovat jak akutní potřeby (např. náhradní dodávky pitné vody, potravin, hygienických potřeb), tak opatření směřující k zajištění obnovy zasaženého území (např. obnovení dodávek elektrické energie a plynu, zajištění provozuschopnosti mobilních operátorů, obnovu dopravní infrastruktury). Legislativní úprava obnovy území je obsažena v zákoně č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území. V souladu s tímto zákonem je připravována strategie obnovy území.

Na celkové obnově veřejného i soukromého majetku se budou podílet jak veřejné rozpočty, tak soukromé subjekty. Z veřejných zdrojů lze na předních místech jmenovat územní samosprávné celky, jejichž likvidita je v dobré kondici, a je tak připravena na takovéto nenadálé události. Dále bude nutno určit zdroje v rámci státního rozpočtu, a to vč. prostředků EU (např. Národní plán obnovy, Fond solidarity). Veřejné zdroje musí být doplněny soukromými např. na základě vyhodnocení pojistných událostí nebo vlastními zdroji postižených občanů či firem. V neposlední řadě doplní snahu o obnovu i soukromé dary jako projev solidarity občanské společnosti.

Vzhledem k tomu, že v rámci schválených objemů základních parametrů státního rozpočtu na rok 2024 není možné přírodní katastrofu takovýchto rozměrů pokrýt, je nutné přistoupit k novele zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024.

Celkové příjmy zůstávají ve výši 1 940 035 985 673 Kč, celkové výdaje se navrhují ve výši 2 222 035 985 673 Kč a schodek státního rozpočtu se navrhuje ve výši 282 mld. Kč. Tento návrh znamená navýšení výdajů o 30 mld. Kč v kapitole Všeobecná pokladní správa v závazném ukazateli Vládní rozpočtová rezerva a zvýšení financování v kapitole Státní dluh o stejnou částku.

Předpokládá se, že prostředky budou směrovány zejména kapitolám Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Správa státních hmotných rezerv, Národní sportovní agentura apod. Kapitolám bude posílen rozpočet v souvislosti s neočekávanými výdaji, které byly vyvolány touto živelní událostí.

Současně s předložením vládního návrhu zákona se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze a o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze, a to vzhledem ke skutečnosti, že z výše uvedených důvodů hrozí státu značné hospodářské škody.

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a je rovněž v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Z hlediska práva Evropské unie je legislativní úprava v této oblasti ponechána v pravomoci členských států. Primární právo podle čl. 126 Smlouvy o fungování Evropské unie pouze ukládá členským státům vyvarovat se nadměrných schodků veřejných financí. Návrh zákona není s právem Evropské unie v rozporu.

Dopady na státní rozpočet se neuvádějí, což vyplývá z charakteru zákona. Obdobně se neuvádějí v důvodové zprávě dopady podle § 20 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).

Konkrétní úpravy navrhované novelou včetně komentáře

V této kapitole se v důsledku zvýšení schodku státního rozpočtu o 30 mld. Kč zvyšuje financování změna stavu státního dluhu o 30 mld. Kč.

Ve výdajích kapitoly VPS dojde k navýšení vládní rozpočtové rezervy o 30 mld. Kč. Tyto prostředky budou operativně používány na řešení dopadů povodní a na následnou obnovu majetku v roce 2024. Způsob poskytování nezbytných zdrojů z vládní rozpočtové rezervy prostřednictvím projednání a rozhodnutí vlády zajišťuje potřebnou flexibilitu a jednotnost při strategickém řízení.