Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 313/2025 Sb.

A. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů

Návrhem nařízení vlády se stanovuje, že možnost plnit profilovou část maturitní zkoušky zpracováním komplexní profilové práce platí pro všechny obory vzdělání s výjimkou vzdělávání v konzervatoři. Dále se aktualizují příslušné oddíly nařízení vlády ve vazbě na zrušení zdravotnického průkazu (z požadavků na zdravotní omezení byla u příslušných oborů vzdělání odstraněna kategorie 26). Upravují se některá ustanovení, která překračovala stávající zmocnění tak, aby byla se zmocněním v souladu. Vkládají se obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání s vyznačením návaznosti na obory vzdělávání s maturitní zkouškou.⁠‌​‌‌​‌​​‌​‌​​‌​​⁠

Na základě zmocnění § 58 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „školský zákon“) a probíhajícího pokusného ověřování a pozitivních hodnotících zpráv se doplňuje příloha č. 1 část D6) nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NV č. 211/2010 Sb.“) o nové komplementární obory L0+H. Jedná se o obory:

26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik a 26-51-H/02 Elektrikář – silnoproud.

Cílem úpravy je doplnit Přílohu č. 1 část D6) NV č. 211/2010 Sb. o uvedené komplementární obory, které byly ověřeny v rámci vyhlášeného pokusného ověřování organizace a průběhu modelu vzdělávání umožňující dosažení středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou podle vybraných rámcových vzdělávacích programů oborů středního vzdělání kategorie stupně dosaženého vzdělání L0 a H ve vybraných středních školách (č.j. MSMT-45381/2020-2; MSMT-26137/2021-2; MSMT-21456/2022-1; MSMT-10778/2023-2). U této kombinace oborů vzdělání začalo pokusné ověřování již v roce 2017.

Zkušenosti a výsledky dosavadního průběhu ověřování prokazují, že žáci oborů středního vzdělávání s maturitní zkouškou jsou schopni v průběhu 4letého studia si osvojit dovednosti doplňkového oboru H a složit ve třetím ročníku závěrečnou zkoušku dle jednotných zadání. Ve čtvrtém ročníku poté doplnit chybějící kompetence absolventa oboru L0 a složit zkoušku maturitní. Dosud dosažené výsledky závěrečných zkoušek jsou srovnatelné a v některých částech i lepší než výsledky závěrečných zkoušek žáků samostatného učebního oboru H. Lze konstatovat, že bez problémů při vhodné motivaci žáků a příslušné úpravě ŠVP je možné ve 3. ročníku úspěšně zvládnout všechny části závěrečné zkoušky, tedy písemnou, praktickou a ústní zkoušku dle jednotných zadání. Lze také konstatovat, že za 4 roky vzdělávání je reálné, aby se absolvent oboru L0 v režimu modelu příbuzných oborů vzdělání L0 a H ucházel na trhu práce o zaměstnání variantně ve dvou kvalifikačních úrovních.

Z hlediska vzdělávání celý proces probíhá tak, že střední škola v rámci přijímacího řízení jednoznačně vymezí, že žák je přijímán ke studiu příslušného maturitního oboru, ke kterému je automaticky přidružen obor nematuritní - tedy podle nově doplněné části D6. Žák bude vzděláván podle upraveného školního vzdělávacího programu, který bude zahrnovat povinný obsah obou příslušných rámcových vzdělávacích programů – tedy jak maturitního oboru L, tak i nematuritního oboru H. Dále je stanoveno, že nekonání nebo neúspěšné vykonání závěrečné zkoušky ve 3. ročníku samo o sobě nemá žádný vliv na postup žáka do 4. ročníku.

Současně se vkládá do zmíněné tabulky D6 a umožňuje se tedy získání výučního listu v rámci maturitního oboru vzdělání i pro dvojici oborů 53-41-H/01 Ošetřovatel a 53-41-M/03 Praktická sestra.

Nezbytnou podmínkou pro využití možnosti vzdělávání uvedených oborů je, že škola má oba doplňující se obory vzdělání kat. L0 (M) a H zapsány v rejstříku škol a školských zařízení.

2. Zkrácení vzdělávání u programů vyššího odborného vzdělávání a doplnění návaznosti u oborů středního a vyššího odborného vzdělání za účelem zkrácení

Zkrácení vzdělávání u programů vyššího odborného vzdělávání u zdravotnických oborů

Novela NV č. 211/2010 Sb. reaguje rovněž na navrhovanou změnu školského zákona v § 95 odst. 2 a konkretizuje možnosti přijetí uchazeče do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve zdravotnických oborech ve vyšší odborné škole v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat.

Ve zdravotnických oborech vzdělání tedy bude umožněno zkrácení vzdělávání u programů vyššího odborného vzdělávání v případě, že student pokračuje ve vyšším odborném vzdělávání v příbuzném oboru středního zdravotnického vzdělávání. Tímto se zefektivní vzdělávací systém, neboť student vyššího odborného vzdělávání nebude absolvovat vzdělávání k získání znalostí a dovedností, které již nabyl v rámci předchozího středního vzdělávání. Využity budou výstupy vyhlášených pokusných ověřování ve skupině oborů vzdělání 53 - Zdravotnictví č.j. MSMT-32092/2021-2 a č.j. MSMT-22093/2023-3. Absolventi z jiných oborů (např. gymnázia, lycea) budou přijímáni do oborů vzdělání s délkou 3 roky v denní formě vzdělávání.

Podmínkou pro prostupnost oborů vzdělání v oborech vzdělání 53 – Zdravotnictví, přijetí absolventů příslušného oboru vzdělání s maturitní zkouškou do 2. ročníku bez přijímací zkoušky do odpovídajícího oboru vzdělání vyššího odborného vzdělání je propojení školního vzdělávacího programu a akreditovaného vzdělávacího programu tak, že odborné kompetence maturitního oboru vzdělání jsou obsahem 1. ročníku příslušného akreditovaného vzdělávacího programu, a studium nových odborných kompetencí vyššího studia začíná až od 2. ročníku.

Doplnění návaznosti u programů vyššího odborného vzdělávání a středního vzdělání

Za účelem zvýšení prostupnosti vzdělávací soustavy a efektivnějšího uznávání předchozího vzdělání dochází k rozšíření systému návazností mezi obory středního vzdělání a obory vyššího odborného vzdělávání. Stanovení těchto návazností umožňuje zkrácení délky studia v rámci vyššího odborného vzdělávání u uchazečů, kteří absolvovali obsahově příbuzné středoškolské obory. Toto opatření přispívá k posílení vertikální propojenosti vzdělávacích stupňů a podporuje flexibilní vzdělávací dráhy.

Do NV č. 211/2010 Sb. se promítlo i zrušení povinnosti vlastnit zdravotní průkaz. Povinnost byla zrušena zákonem č. 167/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

V návaznosti na přijatou novelu školského zákona je nutné doplnit novelu NV č. 211/2010 Sb. o § 2a, který stanovuje, že ředitel střední školy může umožnit konání profilové části maturitní zkoušky také zpracováním komplexní profilové práce ve všech oborech vzdělání, s výjimkou oborů uvedené v oddílu F Obory vzdělání poskytující vzdělání v konzervatoři, které se zaměřují na vysoce specializované umělecké vzdělání. Jedná se o specifické umělecké dovednosti např. tanec nebo zpěv. Tyto dovednosti vyžadují přímou zpětnou vazbu od pedagogů, což je obtížné hodnotit prostřednictvím komplexní profilové práce.

B. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů

Stanovení maximálního počtu hodin přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaného v některých případech ze státního rozpočtu (PHPmax)

Předkládaná právní úprava si klade za cíl nastavit systémová pravidla fungování psychologů, speciálních pedagogů nebo sociálních pedagogů v základních školách, s výjimkou základních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, základních škol speciálních a základních škol zřízených při zdravotnickém zařízení.

Novela školského zákona (zákon č. 267/2025 Sb.) v § 16 odst. 12 stanovuje, že ředitel základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí podle § 16 odst. 11 školského zákona má povinnost zajistit práci psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše maximálního týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající nároku na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 školského zákona, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné; k navýšení podle § 161 odst. 4 školského zákona se nepřihlíží. Pro ředitele srovnatelné základní školy, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí, platí povinnost podle věty první obdobně.

Tito odborní pracovníci se významně podílejí na zajištění kvality inkluzivního vzdělávání a ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními a dalšími subjekty zajišťují poskytování poradenských služeb žákům a jejich zákonným zástupcům a metodickou podporu pedagogickým pracovníkům. Záměrem je mj. zlepšení výsledků vzdělávání každého jednotlivce, a to na základě možnosti okamžité diagnostiky a nastavení podpůrných opatření prvního stupně, včetně jejich průběžného vyhodnocení ze strany odborníků. Podle konkrétní profese psycholog nebo speciální pedagog mohou poskytovat metodické vedení učitelům či asistentům pedagoga, zajišťovat depistáže žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně nadaných, zjišťovat klima školy/třídy, provádět orientační diagnostiku, nastavovat podpůrná opatření prvního stupně a zajišťovat vyhodnocování jejich účinnosti, komunikovat se školskými poradenskými zařízeními a zákonnými zástupci, pořádat besedy, osvětové akce a jiné informační aktivity, zabezpečovat individuální i skupinové činnosti s žáky (reedukace, výuku předmětu speciálně pedagogické péče, krizovou intervenci aj.) a mnoho dalšího.

Zároveň koordinují součinnost školy a školských poradenských zařízení v oblasti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků nadaných a mimořádně nadaných. Závěrečná zpráva z roku 2023 výzkumu realizovaného PAQ – Prokop Analysis and Quantitative Research, s.r.o. a STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. prokazuje, že pokud podpůrné pozice ve školách zvýší vzdělávací výsledky i o relativně malou hodnotu, vyplatí se tato investice pro státní rozpočet. Vybraná zjištění:

V první fázi bylo pilotně ověřeno působení psychologů a speciálních pedagogů v základních školách, v nichž teď dochází k jejich systémovému ukotvení, a to prostřednictvím Operačního programu Jan Amos Komenský (Výzva č. 02_22_002 Šablony pro MŠ a ZŠ I.). Aktuálně probíhá pilotní ověřování nastavení působení psychologů a speciálních pedagogů v mateřských a středních školách v rámci Výzvy 02_24_034 Šablony pro MŠ a ZŠ II a Výzvy č. 02_24_035 Šablony pro SŠ a VOŠ II. Pilotní ověřování modelu institucionalizace s vidinou systémového ukotvení financování ze státního rozpočtu výrazně napomohlo zvýšení počtu psychologů a speciálních pedagogů ve školství. K udržení těchto pracovníků je nezbytné navázat na pilotní ověřování a zabezpečit systémový způsob jejich financování, jinak hrozí odliv psychologů a speciálních pedagogů ze školství a destabilizace personálních podmínek pro realizaci inkluzivního vzdělávání. Dostupnost pozic psychologů a speciálních pedagogů MŠMT také podpoří např. možností rozšíření kapacit studia psychologie.

PHPmax bude na školu nastaven na základě průměrného počtu žáků základní školy, který se stanoví jako průměr počtu žáků k rozhodnému dni 30. září za poslední 3 roky. Nelze-li údaj za poslední 3 roky zjistit, použije se průměr počtu žáků k rozhodnému dni 30. září za kratší období, kdy počet žáků zjistit lze. Jestliže došlo v období, za něž se stanoví průměrný počet žáků v základní škole, k přeměně právnické osoby vykonávající činnost základní školy s výjimkou změny právní formy, použije se průměr počtu žáků k rozhodnému dni 30. září za období po účinnosti přeměny právnické osoby. Nezapočítají se žáci, kteří se vzdělávají na základě § 38 a § 41 školského zákona, tedy žáci, kteří se výuky ve skutečnosti neúčastní, neboť se vzdělávají v zahraničí nebo mají individuální vzdělávání.

Počet žáků v běžných třídách základní školy Poskytnutá výše úvazku psychologa/speciálního pedagoga/sociálního pedagoga ¹ Předpokládaný počet základních škol Předpokládaný počet úvazků 180–299 0,5 552 276,0 300–399 0,8 376 300,8 400–749 1,0 861 861,0 750–999 2,0 102 204,0 1 000 a více 2,5 17 42,5 Celkem 1 908 1 684,3

V tabulce níže je uváděn PHPmax stanovený základním školám s průměrným počtem žáků 180 a více.

Skupina Kód Obor vzdělání Údaje pro stanovení hodnoty maximálního počtu hodin přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga – průměrný počet žáků ve škole 79 Obecná příprava – základní škola 180 - méně než 300 300 - méně než 400 400 - méně než 750 750 - méně než 1000 1000 a více 79-01-C/01 Základní škola 12 19 24 48 60

PHPmax se nevztahuje na základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální a základní školy při zdravotnických zařízeních. Žákům těchto škol bude nadále možné doporučit podpůrné opatření školní psycholog/školní speciální pedagog.

Běžným základním školám se 180 a více žáky zřizovaným jinou právnickou či fyzickou osobou nebo registrovanou církví a náboženskou společností, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, budou finanční prostředky na psychology/speciální pedagogy/sociální pedagogy poskytovány formou příplatku k normativu, stejně jako v případě všech dosud připravovaných „převodových“ můstků mezi systémem financování veřejného školství a školství soukromého a církevního.

Stanovení maximálního počtu hodin výuky s asistentem pedagoga financovaného ze státního rozpočtu ve třídě, ve které jsou zařazeni žáci 1. ročníků

V souvislosti s opatřeními k zajištění plynulého přechodu z mateřské do základní školy bude v každé běžné třídě základní školy, ve které se vzdělává 15 a více žáků prvního ročníku, nárok na 20 hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga. Toto neplatí v případě třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základní školy při zdravotnickém zařízení.

Maximální týdenní počet hodin výuky zabezpečované vedle učitele asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu na 1 třídu v oboru vzdělání poskytujícím základní vzdělání v závislosti na počtu žáků prvního ročníku základního vzdělávání ve třídě je stanoven v příloze č. 2 nařízení vlády.

A. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 58 odst. 5 školského zákona i se školským zákonem jako celkem.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 58 odst. 5 školského zákona i se školským zákonem jako celkem.

Nastavení oboru vzdělání, u kterých je umožněno vykonání maturitní zkoušky způsobem komplexní profilové práce je v souladu s přijatou novelou školského zákona.

4. Do návrhu novely NV č. 211/2010 Sb. se promítlo i zrušení povinnosti vlastnit zdravotní průkaz. Povinnost byla zrušena zákonem č. 167/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

B. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů

V § 161 odst. 3 novely školského zákona je uvedeno, že vláda stanoví nařízením pro základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, s výjimkou základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a základních škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení, maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu určený pro psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, a to v závislosti na struktuře základní školy. Vláda dále stanoví nařízením podmínky, za kterých financování ze státního rozpočtu podle věty první přísluší, a to v závislosti na struktuře základní školy. V § 46 odst. 4 školského zákona je nově ustanoveno, že ve třídě, ve které je zařazeno alespoň 15 žáků prvního ročníku základního vzdělávání, vykonává přímou pedagogickou činnost vedle učitele také asistent pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Věta první se nepoužije, jde-li o třídu nebo základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školu speciální, základní školu při školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo základní školu při zdravotnickém zařízení. V souladu se zmocněním uvedeným v § 161 odst. 2 větou poslední školského zákona se tedy upravuje maximální počet hodin další přímé pedagogické činnosti tohoto asistenta pedagoga.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie (čl. 2 odst. 1 písm. a), f) a g) metodických pokynů), pokud se na vztahy, jež mají být předmětem právní úpravy, vztahují, s uvedením těchto předpisů Evropské unie, judikatury soudních orgánů Evropské unie a obecných právních zásad práva Evropské unie a jejich základní charakteristiky, posuzování vztahu návrhu a závazků vyplývajících z mezinárodního práva

A. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů

Vzdělávací programy zdravotnických oborů vzdělání připravuje MŠMT vždy ve spolupráci s MZ, které stanovuje Standard vzdělávání příslušného oboru vzdělání a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 jsou do Kvalifikačního standardu příprav na výkon zdravotnického povolání všeobecná sestra zapracovány. V této oblasti se tedy návrh nařízení vlády dotýká práva Evropské unie a je s ním zcela v souladu.

Návrh novely NV č. 211/2010 Sb. se v ostatních částech nedotýká práva Evropské unie, nejedná se o transpoziční novelu, ani nedochází k adaptaci či implementaci předpisů Evropské unie. Rovněž se předmět novely netýká ani judikatury soudních orgánů Evropské unie. Návrh novely zákona je tak s právem EU plně slučitelný.

Návrhem novely NV č. 211/2010 Sb. není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.

B. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů

Předpisy EU, judikatura soudních orgánů EU nebo obecné právní zásady práva EU (čl. 2 odst. 1 písm. a), f) a g) metodických pokynů) se na danou oblast nevztahují.

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování EU je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo EU plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:

Navrhovaná právní úprava respektuje základní zásady práva EU, včetně zákazu diskriminace, základní svobody vnitřního trhu (volný pohyb osob a svoboda usazování, apod.) a pravidla hospodářské soutěže podle příslušných článků Smlouvy o fungování EU.

Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky.

A. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů

Předkládanou novelou NV č. 211/2010 Sb. je nenaplněno zmocnění v § 58 odst. 5 školského zákona, které bylo do školského zákona vloženo zákonem č. 472/2011 Sb.

Navrhovanou právní úpravu předcházela etapa pokusného ověřování organizace a průběhu modelu L a H. V jejím průběhu byl pro značný zájem navýšen počet zúčastněných z původních škol a také rozšířen seznam dvojic ověřovaných komplementárních oborů kategorie vzdělání L a kategorie vzdělání H.

Probíhající pokusné ověřování podle § 171 odst. 1 školského zákona nelze prodlužovat za míru nezbytně nutnou pro ověření předpokládaného stavu s právní regulací. Po určité době pokusného ověřování má být zhodnoceno, zda ověření navrhovaného způsobu a organizace vzdělávání přineslo takové poznatky, které opravňují MŠMT přikročit k právní úpravě.

Vzhledem k tomu, že výstupy pokusného ověřování ukázaly, že ověřovaný způsob vzdělávání přináší benefity pro zaměstnavatele i žáky samotné v možnosti širšího uplatnění na trhu práce a navrhovaná organizace vzdělání je uskutečnitelná bez nežádoucích komplikací, je účelné Navrhované komplementární obory právně ukotvit v NV č. 211/2010 Sb.

Navrhovaná právní úprava v oblasti oborů vzdělání 53 - Zdravotnictví vychází vstříc požadavku rezortu zdravotnictví na nedostatek kvalifikovaných pracovníků u nelékařských povolání a zároveň požadavku na efektivitu vzdělávací cesty.

Podmínkou pro prostupnost oborů vzdělání v oborech vzdělání 53 – Zdravotnictví, přijetí absolventů příslušného oboru vzdělání s maturitní zkouškou do 2. ročníku bez přijímací zkoušky do odpovídajícího oboru vzdělání vyššího odborného vzdělání je propojení školního vzdělávacího programu a akreditovaného vzdělávacího programu tak, že odborné kompetence maturitního oboru vzdělání jsou obsahem 1. ročníku příslušného akreditovaného vzdělávacího programu, a studium nových odborných kompetencí vyššího studia začíná až od 2. ročníku.

Uvedená podmínka pojetí prostupných/komplementárních oborů je MŠMT prověřována v rámci pokusných ověřování č.j. MSMT-32092/2021-2 a č. j. MSMT-22093/2023-3. Uvedená podmínka zároveň zajišťuje soulad s ustanovením § 95 odst. 1 a 2 školského zákona, které stanovuje, že v případě zdravotnických oborů může ředitel školy přijmout uchazeče do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole pouze v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat.

Do návrhu novely NV č. 211/2010 Sb. se promítlo i zrušení povinnosti vlastnit zdravotní průkaz. Povinnost byla zrušena zákonem č. 167/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

B. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů

Návrh novely školského zákona předpokládá od 1. ledna 2026 zavedení institucionalizace psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pedagogů v základních školách hlavního vzdělávacího proudu. S účinností od 1. září 2026 předpokládá financování asistentů pedagoga v každé třídě s 15 a více žáky prvního ročníku základní školy, a to v souvislosti s usnadněním přechodu dětí z mateřské do základní školy. Účelem novely nařízení vlády č. 123/2018 Sb. je stanovit pravidla pro financování těchto podpůrných pedagogických pozic.

Od roku 2020 probíhá financování regionálního školství prostřednictvím maximálního počtu hodin přímé pedagogické činnosti financovaného ze státního rozpočtu ve většině druhů škol a školních družinách zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí, a to na základě přímé pedagogické činnosti, jejíž rozsah stanovuje nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Změna zabezpečuje systémový způsob financování pracovníků zásadních pro realizaci a podporu inkluzivního vzdělávání.

A. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů

Návrh nařízení vlády nemá na výše uvedená kritéria vliv, protože využívá jen již v NV č. 211/2010 Sb. uvedené obory vzdělání. Pozitivním dopadem může být lepší uplatnění absolventů těchto oborů na trhu práce.

B. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů

Stanovení maximálního počtu hodin přímé pedagogické činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga financovaného ze státního rozpočtu (PHPmax) v základní škole

Protože je ředitel školy v prvé řadě povinen zajistit práci psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše maximálního týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající nároku na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné, byly předpokládané finanční dopady vypočítány podle průměrných platů psychologů a speciálních pedagogů.

Podle výkazu P 1-04 za rok 2024 byl průměr průměrného platu psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách financovaný ze státního rozpočtu 43 912,71 Kč. Tato částka zahrnuje i nadtarifní složky platu. Pro kalkulaci byl průměr průměrného platu navýšen o 5 % (zvýšení v roce 2025 oproti roku 2024). Po zohlednění tohoto navýšení, odvodů a FKSP budou odhadované finanční náklady na úvazek 1,0 psychologa/speciálního pedagoga celkem 62 154,05 Kč.

Se samotnou institucionalizací podpůrných pozic psychologů a speciálních pedagogů by byl v roce 2026 spojen zvýšený nezabezpečený dopad na státní rozpočet ve výši až 1,24 mld. Kč na až 1 660,2 úvazků ve veřejných základních školách a 18 mil. Kč na až 24,1 úvazků v základních školách neveřejných zřizovatelů se 180 a více žáky (výše úvazků je vypočítána na základě průměrných počtů žáků podle dat za roky 2022–2024), s předpokladem postupného náběhu z důvodu tříletého přechodného období. Nejpozději po uplynutí tříletého přechodného období se dá očekávat maximální využití PHPmax ze strany základních škol.

Zároveň lze očekávat snížení finančních nákladů na podpůrná opatření z důvodu zrušení podpůrných opatření školní psycholog a školní speciální pedagog v základních školách, které budou mít nárok na PHPmax. K 30. 9. 2024 bylo poskytováno 203 úvazků z podpůrných opatření školní psycholog/školní speciální pedagog v těchto základních školách, na něž byly roční finanční náklady cca 136,9 mil. Kč. Výpočet byl proveden podle výše příplatků na jednotlivá podpůrná opatření stanovené MŠMT podle normované finanční náročnosti uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů. Po odečtení finančních nákladů na poskytovaná podpůrná opatření školní psycholog/školní speciální pedagog se očekávají finanční náklady na institucionalizaci psychologů/speciálních pedagogů v těchto školách na rok 2026 cca 1,1 mld. Kč .

Stanovení maximálního počtu hodin výuky s asistentem pedagoga financovaného ze státního rozpočtu v 1. ročnících

Podle výkazu P 1-04 za rok 2024 byl průměrný měsíční plat asistenta pedagoga v běžné základní škole financovaný ze státního rozpočtu 30 776,73 Kč. Tato částka zahrnuje i nadtarifní složky platu. Pro kalkulaci byl průměrný plat navýšen o 5 % (zvýšení v roce 2025 oproti roku 2024) na 32 315,56 Kč. Po zohlednění odvodů a FKSP budou finanční náklady na úvazek 1,0 asistenta pedagoga celkem 43 561,38 Kč .

K 30. 9. 2024 bylo vykázáno celkem 4 879 běžných tříd 1. ročníků v základních školách (z toho 151 v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů), v nichž bylo 15 a více žáků 1. ročníků . Pokud by byla systémově podpořena pedagogická práce 20 hodinami přímé pedagogické činnosti (0,56 úvazku) asistenta pedagoga v každé běžné třídě s 15 a více žáky 1. ročníku, jednalo by se celkově o 2 732,24 úvazků asistentů pedagoga , na něž by byly odhadované roční finanční náklady cca 1,43 mld. Kč (z toho cca 44,20 mil. Kč v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů).

Na období září–prosinec 2026 by tyto náklady byly cca 476,08 mil. Kč (z toho cca 14,73 mil. Kč v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů) .

Zároveň je nutné zohlednit již poskytovaná podpůrná opatření asistent pedagoga v 1. ročnících – podle dat k 30. 9. 2024 se jednalo o 1 731,53 úvazků (z toho 62,06 v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů). Po „parametrizaci“ asistentů pedagoga předpokládáme výrazné snížení podpůrných opatření v 1. ročnících/zajišťování podpůrných opatření pomocí „parametrizovaných“ asistentů pedagoga. S finančními nároky by měla být doporučována pouze podpůrná opatření do tříd s méně než 15 žáky 1. ročníku v rozsahu 0,5 úvazku a do školních družin v rozsahu 0,25 úvazku, případně druhý asistent pedagoga do třídy ve výjimečných případech.

Z aktuálně doporučených podpůrných opatření v 1. ročnících nelze rozlišit:⁠‌​‌‌​‌​​‌​‌​​‌​​⁠

Níže je předkládán kvalifikovaný odhad úspory s ohledem na podpůrná opatření v běžných třídách prvních ročníků, který maximalisticky zohledňuje potřebu podpůrných opatření asistent pedagoga v rozsahu 0,25 úvazku ve školních družinách pro žáky prvních ročníků, podpůrných opatření asistent pedagoga v běžných třídách prvních ročníků do 15 žáků v rozsahu 0,5 úvazku a poskytování podpůrného opatření v běžných třídách prvních ročníků jako druhého asistenta pedagoga ve výjimečných případech.

Jak je uvedeno výše, z dostupných dat nelze zjistit, zda bylo podpůrné opatření asistent pedagoga doporučeno pouze do třídy nebo i do školní družiny. Školské poradenské zařízení doporučuje pouze jedno podpůrné opatření, které buď zahrnuje nebo nezahrnuje i školní družinu. Lze předpokládat, že podpůrná opatření se stanoveným úvazkem asistenta pedagoga 0,75 a více zahrnují i úvazek do školní družiny.

Stanovená pracovní doba asistenta pedagoga (úvazky) z toho odhad úvazku ve třídě (- 0,25 úvazku za školní družinu) Podpůrná opatření s požadavkem na finance Podpůrná opatření s požadavkem na finance (přepočteno na plné úvazky – bez školních družin) 0,2500 0,2500 29 7,25 0,3889 0,3889 19 7,39 0,5000 0,5000 984 492,00 0,6389 0,6389 380 242,78 0,7500 0,5000 696 348,00 0,8889 0,6389 152 97,11 1,0000 0,7500 325 243,75 Celkem 2 585 1 438,28 Předpokládá se tedy snížení finančních nákladů o poskytování 1 438,28 úvazků asistentů pedagoga ve třídách 1. ročníků z podpůrných opatření při zohlednění podpůrných opatření potřebných do školních družin.

Zároveň je nutné zohlednit podpůrná opatření, která by mohla být doporučena do tříd s méně než 15 žáky prvních ročníků. Z dostupných dat nelze zjistit, zda jsou současná podpůrná opatření v podobě asistentů pedagoga ve třídách s 15 a více žáky nebo v méně naplněných třídách, v nichž bude nadále umožněno poskytování podpůrného opatření.

Běžné třídy 1. ročníků do 15 žáků tvoří cca 27 % všech běžných tříd prvních ročníků. To znamená, že odhadujeme, že v těchto třídách by mohlo být potřebných 27 % všech úvazků z podpůrných opatření asistent pedagoga podle dat k 30. 9. 2024, tzn. 467,5 úvazků.

Předpokládá se tedy snížení finančních nákladů na „parametrizaci“ asistentů pedagoga v prvních ročnících o poskytování 970,78 úvazků při zohlednění podpůrných opatření potřebných do školních družin, běžných tříd prvních ročníků do 15 žáků a případně druhých asistentů pedagoga ve výjimečných případech. Roční náklady na asistenty pedagoga ve všech běžných třídách s 15 a více žáky 1. ročníku lze tedy po odečtu podpůrných opatření odhadovat na 920,78 mil. Kč na rok 2026. Na období září–prosinec 2026 by tyto náklady byly cca 306,93 mil. Kč. Jedná se o zvýšené nezabezpečené výdaje v kapitole MŠMT. Při výpočtech bylo rozlišováno, zda se jedná o podpůrné opatření asistent pedagoga podle § 5 odst. 3 nebo odst. 4 vyhlášky č. 27/2016 Sb.

Níže uvedená tabulka uvádí odhadovaný zvýšený nezabezpečený dopad na státní rozpočet. Nezohledňuje možné navýšení platů pedagogických pracovníků, ani možné změny v počtech tříd či žáků.

Opatření Předpokládané navýšení počtu úvazků (po odečtení úspor ze zrušení PO) Předpokládané finanční výdaje na rok 2026 Předpokládané finanční výdaje na rok 2027 Předpokládané finanční výdaje na rok 2028 Psychologové/speciální pedagogové/sociální pedagogové 1 481,3 1,1 mld. Kč 1,1 mld. Kč 1,1 mld. Kč Asistenti pedagoga v 1. ročnících 1 761,24 306,93 mil. Kč 920,78 mil. Kč 920,78 mil. Kč

A. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů

Návrhem není zakládána veřejná podpora.

B. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů

Pokud jde o soulad s právem veřejných podpor, které vychází z čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie, je třeba posoudit, zdali jde v případě navrhované úpravy o službu všeobecného vzdělávání nehospodářské povahy (srov. Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2016/C 262/01, odst. 28 až 30 a judikaturu tam uvedenou), nikoli o službu nabízenou na trhu, se zřetelem k níž by poskytovatel byl považován za podnik, a tudíž nespadající do oblasti zákazu veřejných podpor.

Je třeba vyjít z toho, že cílem úpravy je učinit podpůrné pedagogické pozice psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pedagoga a asistenta pedagoga v 1. ročníku standardní součástí veřejného vzdělávacího systému v základních školách běžného vzdělávacího proudu. Navazuje se přitom plně na dosavadní právní rámec financování činnosti škol a školských zařízení veřejných a ostatních zřizovatelů, který obecně počítá s tím, že poskytování vzdělávání v základních školách veřejných zřizovatelů je financováno plně z veřejných prostředků, právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení dalších zřizovatelů jsou pak na jejich činnost poskytovány dotace (zákon č. 306/1999 Sb., § 160 odst. 1 písm. b) a § 162 odst. 1 až 4 školského zákona).

Výše popsané atributy vedou podle předkladatele k závěru, že navržená úprava se týká veřejného vzdělávání organizovaného v rámci státního vzdělávacího systému, převážně financovaného z veřejných zdrojů a kontrolovaného státem, na které lze pohlížet jako na nehospodářskou činnost. Úprava je tak plně slučitelná s právem EU.

A. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů

Novela nařízení vlády má mít pozitivní dopad na práva žáků a absolventů středních škol, kteří budou dle dvou úrovní vzdělání mít lepší uplatnitelnost na trhu práce.

B. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

A. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů

Návrh nařízení vlády nemá na výše uvedená kritéria vliv, protože využívá jen již v nařízení vlády č. 211/2010 Sb. uvedené obory vzdělání. Pozitivním dopadem může být lepší uplatnění absolventů těchto oborů na trhu práce.

Navrhovaná úprava NV č. 211/2010 Sb. nebude mít dopad na životní prostředí.

B. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů

Negativní dopady na specifické skupiny obyvatel nejsou známy. Předpokládají se pozitivní dopady v základních školách, zvýšení podpory žáků i pedagogických pracovníků.

Navrhovaná úprava nařízení vlády č. 123/2018 Sb. zajistí takovou míru podpory, která odpovídá odbornosti pracovníků působících na těchto pozicích, a to stabilně všem žákům bez ohledu na počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či převažující stupeň jejich podpůrných opatření apod.

Navrhovaná úprava nařízení vlády č. 123/2018 Sb. nebude mít dopad na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a rovněž se nijak netýká rovnosti mužů a žen, neboť mezi nimi nijak nerozlišuje.

Změna v otázce zdravotních průkazů byla provedena zákonem č. 167/2023 Sb. v důsledku poslaneckého pozměňovacího návrhu. Návrh nařízení vlády č. 211/2010 Sb. se netýká ochrany soukromí.

Navrhovaná úprava nařízení vlády č. 123/2018 Sb. nepřináší žádná nová rizika pro ochranu soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik.

Navrhovaná právní úprava žádným způsobem neovlivňuje bezpečnost či obranu státu.

13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

A. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání, ve znění pozdějších předpisů

Navrhovaná změna nařízení vlády nepředstavuje žádné negativní dopady na rodiny.

B. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů

Navrhovaná právní úprava nemá přímý dopad na rodiny. Předpokládá se rozšíření možností spolupráce a komunikace se zákonnými zástupci žáků.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na územní samosprávné celky.

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh nařízení vlády překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.