Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

Důvodová zpráva k zákon č. 317/2025 Sb.

Vl.n.z.,kterým se mění někt.zákony v oblasti finančního trhu - EU - RJ

Zdroj dokumentu

Zákon
č. 317/2025 Sb.
Sněmovní tisk
č. 976 (9. volební období)
Typ dokumentu
návrh novely zákona

Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu

Důvodem navrhované právní úpravy je povinnost zavést do českého právního řádu evropské předpisy, kterými se zřizuje jednotné evropské přístupové místo (angl. European Single Access Point, dále jen „ESAP“). Konkrétně jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (dále jen „Nařízení ESAP“), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (dále jen „Směrnice Omnibus“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (dále jen „Nařízení Omnibus“).

Částečná implementace výše uvedených evropských předpisů byla provedena vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa. Nyní předkládaný návrh zákona zajistí kompletní implementaci Směrnice Omnibus a Nařízení Omnibus.⁠​​​​​​‌‌‌‌‌‌​​​​⁠

Informace, které mají být v ESAP uveřejňovány, budou postupně přibývat, jak budou vytvářeny nové sektorové předpisy v oblasti finančních služeb, kapitálových trhů a udržitelnosti. Ty budou přidávány na seznam relevantních směrnic a nařízení, který je přílohou Nařízení ESAP a následně budou implementovány do českého práva. Navrhovaný zákon implementuje Nařízení ESAP ve znění ke dni jeho platnosti.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrhem zákona se novelizují následující zákony: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního připojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 91/2022 Sb., o panevropském penzijním produktu, ve znění pozdějších předpisů.

Evropské předpisy, kterými se zřizuje ESAP, byly přijaty jako součást iniciativy Unie kapitálových trhů. Její první fázi zahájila Komise v roce 2015, když vydala první Akční plán unie kapitálových trhů, na jehož základě bylo v letech 2017 až 2019 přijato několik legislativních aktů. V září 2020 pak svým druhým Akčním plánem unie kapitálových trhů zaměřila pozornost k agendě digitalizace a udržitelnosti a jednou z navazujících legislativních iniciativ bylo právě vytvoření ESAP. Jeho obecným cílem je zpřístupnit financování evropským podnikům, umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu.

Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci Evropské unie (dále jen „EU“) je podle Komise roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností, objevujících se v mnoha jazycích a na mnoha platformách. Nejčastěji jde o webové stránky jednotlivých společností, dále různé národní i evropské registry. Zájemci o informace mohou využít služby agregace dat, ale ty jsou značně nákladné, a proto využitelné jen pro velké investory. Nevýhodou je rovněž opožděná dostupnost některých údajů a nejistá důvěryhodnost zdrojů. Podstatným problémem je omezená využitelnost dostupných údajů, jen minimální část je totiž ve formátu, který umožňuje počítačovou čitelnost, z některých nelze ani extrahovat údaje (např. naskenované dokumenty). Mezinárodní srovnání ukázalo výhodu, kterou jednotné registry informací představují v USA a Japonsku.

ESAP bude zřízen Evropským orgánem dohledu, konkrétně Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“) a bude shromažďovat informace o společnostech a investičních produktech. Nepředstavuje zcela novou kompletní databázi a nemá nahradit existující evropské a národní systémy, ale má být jejich nadstavbou. Půjde pouze o informace již v současné době povinně zpřístupňované veřejnosti. Na úrovni jednotlivých členských států budou sběr informací zajišťovat národní orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do ESAP (dále jen „sběrná místa“). Ve většině případů evropské předpisy přímo určují jako sběrná místa národní orgány dohledu, orgány pro řešení krize nebo úředně určené mechanismy (dále jen „OAM“). V některých případech je dána členským státům možnost volby ohledně určení sběrných míst, přičemž musí být dodržena zásada hospodárnosti a minimalizace vynaložených nákladů.

Údaje musí být v široce používaném digitálním formátu umožňujícím extrakci dat, v určených případech ve formátu počítačově čitelném. Jejich součástí musí být i tzv. metadata, což jsou dodatečné informace, podle kterých bude možno v databázi příslušné informace vyhledávat (filtrovat). Zveřejněné informace zůstanou v rámci ESAP přístupné zásadně po dobu deseti let, není-li ve specifických případech stanovena lhůta kratší. Jsou-li nutnou součástí údajů osobní údaje, pak musí být dodrženy požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění (dále jen „GDPR“).

ESAP má sloužit nejen investorům, ale všem zainteresovaným subjektům a široké veřejnosti. Přístup k informacím v ESAP proto musí být zajištěn všem bez jakéhokoliv omezení a bude bezplatný. Pouze v odůvodněných případech bude ESMA vybírat poplatek (např. vyhledávání velkých objemů informací, časté aktualizace apod.).

V souvislosti se zřízením ESAP nevznikají žádné nové informační povinnosti z hlediska obsahu, pouze se centralizuje umístění a sjednocuje formát údajů, které již subjekty povinně uveřejňují podle jednotlivých dotčených předpisů. Informace musí být v otevřených formátech a standardních licencích ve smyslu směrnice (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, v platném znění.

Důležitým prvkem je možnost uveřejnit v rámci ESAP i další relevantní informace nad rámec povinně uveřejňovaných, a to na základě dobrovolnosti. To může pomoci zejména malým a středním podnikům ke zviditelnění a zlepšení jejich přístupu k tržnímu financování.

Nařízení ESAP je doprovázeno Směrnicí Omnibus a Nařízením Omnibus, které novelizují jednotlivé relevantní předpisy v oblasti informací o finančních trzích, produktech a udržitelnosti (celkem se mění 35 směrnic a nařízení). Ke zveřejnění všech tří předpisů v Úředním věstníku došlo dne 20. 12. 2023, jejich platnost nastala 9. 1. 2024.

ESAP má být spuštěn do 42 měsíců po dni vstupu nařízení ESAP v platnost, tj. 10. 7. 2027. Postupně do něj v souladu se Směrnicí Omnibus a Nařízením Omnibus ve třech fázích budou přibývat informace dle jednotlivých sektorových předpisů. Důvodem pro postupné zavádění je značné množství požadovaných informací a s tím spojená procesní náročnost.

V první fázi jde o informace, které jsou již nyní centralizovány v národních databázích, a umožní tak co nejhladší průběh počáteční „pilotní“ fáze ESAP. Jde konkrétně o informace zveřejňované podle tří předpisů: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, v platném znění. Informace uvedené v těchto předpisech mají být do ESAP předávány již 12 měsíců před zpřístupněním databáze (tj. od 10. 7. 2026) tak, aby byly v okamžiku jejího zpřístupnění (10. 7. 2027) již k dispozici pro vyhledávání. Změny uvedených evropských předpisů jsou implementovány vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa.

Předkládaný návrh zákona implementuje požadavky evropských předpisů zařazených do druhé a třetí fáze náběhu informací do ESAP. Druhá fáze nastane 48 měsíců po vstupu v platnost nařízení ESAP (tj. 10. 1. 2028) a její součástí jsou informace podle následujících předpisů: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP), v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (přepracované znění) (dále jen „Směrnice SKIPCP“), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, v platném znění.

Konečně ve třetí fázi, 72 měsíců po vstupu nařízení ESAP v platnost (tj. od 10. 1. 2030) přibydou informace podle následujících předpisů: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí, v platném znění (dále jen „Směrnice o nabídkách převzetí“), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, v platném znění (dále jen „Směrnice CRD“), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi, v platném znění, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU, v platném znění a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU, v platném znění.

Pokud jde o transpoziční lhůtu změn směrnic spadajících do druhé a třetí fáze (které jsou implementovány předkládaným návrhem zákona), je stanovena na 24 měsíců po vstupu Směrnice Omnibus v platnost (tj. 10. 1. 2026).

Návrh zákona se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Předkládaný návrh zákona se týká výše uvedených předpisů pro druhou a třetí fázi ESAP. Dvoufázová implementace byla zvolena vzhledem k různým transpozičním a adaptačním lhůtám jednotlivých změn nařízení a směrnic. Schválením předkládaného návrhu zákona bude zajištěna plná transpozice a adaptace na předpisy související se vznikem a fungováním ESAP, jak jsou obsaženy v Nařízení Omnibus a Směrnici Omnibus, přičemž u některých dotčených nařízení byla dovozena přímá účinnost bez potřeby adaptace.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona není v rozporu se zásadami ústavního pořádku České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod, a jeho obsah neporušuje princip zákazu retroaktivity. Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s požadavkem obecnosti právního předpisu.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami práva EU

Návrh zákona je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v EU. Rovněž je navrhovaná právní úprava v souladu s judikaturou Soudního dvora EU a obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty.

Předkládaný návrh zákona byl v souladu s čl. 127 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a Rozhodnutím Rady 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou konzultován s Evropskou centrální bankou. Evropská centrální banka sdělila, že návrhem zákona není zasahováno do nezávislosti ČNB ani není porušován zákaz měnového financování obsažený v čl. 123 Smlouvy o fungování EU.

Návrh zákona je částečnou implementací požadavků Nařízení ESAP, částečnou transpozicí Směrnice Omnibus a částečnou adaptací na Nařízení Omnibus a je s nimi plně v souladu. Ve spojení s vládním návrhem zákona pro první fázi implementace zajistí plnou slučitelnost s Nařízením Omnibus a Směrnicí Omnibus. Pokud jde o Nařízení ESAP, jeho součástí je příloha, která vyjmenovává sektorové předpisy, které obsahují povinnost uveřejňovat konkrétní informace v ESAP. Příloha Nařízení ESAP bude průběžně měněna, jak budou vytvářeny nové unijní sektorové přepisy, které budou ukládat povinné uveřejňování informací v ESAP. Návrh zákona implementuje Nařízení ESAP ke dni jeho platnosti. Po tomto datu do přílohy Nařízení ESAP přibyla např. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. června 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859. Její transpoziční lhůta uplyne později a není transponována předkládaným návrhem zákona. Dalším doplněným předpisem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3005 ze dne 27. listopadu 2024 o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu a o změně nařízení (EU) 2019/2088 a (EU) 2023/2859. Nařízení je přímo účinné, o případné potřebě adaptace ještě gestor nerozhodl a ani ta není prováděna předkládaným návrhem zákona. Nelze tedy hovořit o plné slučitelnosti s Nařízením ESAP, neboť ta by byla splněna vždy jen do doby, než na seznam v příloze tohoto nařízení v průběhu doby přibyde další sektorová směrnice nebo nařízení. Plná slučitelnost by byla zajištěna vždy jen v mezidobí mezi implementací dotčených sektorových předpisů a další novelizací seznamu v příloze Nařízení ESAP.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Nebyl identifikován přímý vztah navrhovaného zákona k žádné konkrétní mezinárodní smlouvě.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Sběrným místem je pro informace podle sektorových předpisů implementovaných předkládaným návrhem zákona ČNB. Výjimkou jsou informace podle zákona 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro které je sběrným místem Komora auditorů České republiky.

Předběžný odhad nákladů ČNB jako sběrného místa obsahuje jednorázové náklady na pořízení jádra systému ve výši cca 59 mil. Kč, náklady nutné na postupné zařazení jednotlivých fází vykazování ve výši cca 20 až 30 mil. Kč a průběžné roční náklady na zajištění systému ve výši cca 34 mil. Kč.

ESAP je určen především uživatelům, jako jsou investoři, finanční analytici a finanční zprostředkovatelé. ESAP bude poskytovat centralizovaný přístup k informacím relevantním pro finanční služby a kapitálové trhy, a to především prostřednictvím vyhledávacích nástrojů založených na metadatech. Snazší přístup k informacím v kombinaci s metadaty umožní investorům ušetřit čas a náklady na vyhledávání informací, jež jsou nezbytné pro učinění kvalifikovaného investičního rozhodnutí. Výsledkem by měla být lepší dostupnost tržního financování pro podnikatele. Případný dopad na podnikatelské prostředí je tedy obecně pozitivní, byť jej nelze předem přesněji vyčíslit. Administrativní zátěž, kterou ESAP přináší, je oproti tomu zanedbatelná. Povinné subjekty mají sběrným místům předávat pouze informace, které jsou v současnosti povinny zveřejňovat podle jiných právních předpisů. Nově budou některé subjekty povinny získat identifikační kód právnické osoby (z angl. „legal entity identifier“, dále jen „LEI“). Podle aktuálních informací na webové stránce Centrálního depozitáře cenných papírů (www.cdcp.cz), který v České republice LEI přiděluje, stojí nová registrace 1875 Kč a prodloužení o každý další rok 1373 Kč.

Pokud jde o náklady na straně uživatelů ESAP, podrobnosti jsou upraveny v čl. 8 Nařízení ESAP. Přístup do databáze bude v zásadě bezplatný, přičemž ESMA bude účtovat poplatky za specifické služby spojené s vyššími náklady na úhradu těchto nákladů. Půjde zejména o vyhledávání a stahování velkých objemů dat apod. V každém případě bezplatný přístup však budou mít subjekty uvedené v čl. 8 odst. 4 Nařízení ESAP, mezi něž patří orgány EU i členských států, při výkonu svých povinností. Jde např. o orgány dohledu nad finančním trhem [čl. 8 odst. 4 písm. b) Nařízení ESAP], ale i další orgány členských států [čl. 8 odst. 4 písm. f) Nařízení ESAP]. Státní orgány tak mají v rozsahu a za účelem plnění svých povinností bezplatný přístup přímo na základě Nařízení ESAP.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá sociální dopady, a to včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na ochranu práv dětí a dopady na životní prostředí.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Součástí informací, které mají být zveřejněny v rámci ESAP, mohou být osobní údaje, ale okruh ani obsah uveřejňovaných informací se nijak nemění oproti současnému stavu. Jak již bylo popsáno výše, nová právní úprava je pouze transpozicí a adaptací ve vztahu k evropským předpisům a na národní úrovni se žádné nové prvky nepřidávají. Jde jen o informace, které jsou již nyní povinně uveřejňovány.

Úvodní ustanovení Nařízení ESAP obsahují základní principy zacházení s osobními údaji v rámci ESAP. Uvádí, že povinné subjekty mají zajistit, aby v předkládaných informacích osobní údaje nebyly obsaženy. Výjimkou jsou případy, kdy osobní údaje představují nezbytný prvek informací (např. kdy jsou součástí obchodních názvů), které by jinak nemohly sloužit svému účelu, podrobněji popsanému v části 2. Pokud předložené informace osobní údaje obsahují, což jsou povinné subjekty povinny ověřovat, musí být pro jejich zpracování a uveřejnění dán jeden ze zákonných důvodů pro zpracování, které jsou stanoveny v GDPR. ESMA jakožto správce údajů v ESAP a sběrná místa zajistí soulad dalšího zpracování osobních údajů s GDPR.

Přímo závazný čl. 5 odst. 1 první pododstavec Nařízení ESAP stanoví, že sběrná místa přijmou patřičná technická a organizační opatření, aby zajistila, že pokud metadata doprovázející předložené informace odkazují na jakékoli osobní údaje, nebudou tyto informace uchovávány, aby byly k dispozici v ESAP po dobu delší než pět let, pokud jednotlivé sektorové předpisy, na jejichž základě se informace povinně uveřejňují, nestanoví jinak.

Osobní údaje zpřístupněné v jednotném evropském přístupovém místě se mohou použít opět jen v souladu s GDPR. Žádné osobní údaje, které jsou opakovaně použity, se neuchovávají déle, než je nezbytné, a v žádném případě ne déle než pět let, nestanoví-li dotčené evropské sektorové předpisy jinak.

10. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona byl posuzován v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment). Návrh zákona je implementací evropských předpisů, které neobsahují žádnou diskreci pro členské státy, vyjma určení sběrného místa v některých případech. Pokud jde o nové povinnosti subjektů, návrh zákona pouze stanoví, že povinný subjekt informaci současně s uveřejněním zašle sběrnému orgánu k uveřejnění v ESAP. Některé subjekty budou nově povinny získat LEI. Dopad navrhovaných změn právní úpravy na subjekty je tedy minimální. Sběrnému orgánu se nestanoví žádná nová rozhodovací pravomoc, vyjma pravomoci uložit sankci za nesplnění povinnosti předat informace dle příslušných ustanovení. Právní úprava povinností subjektů je zcela určitá, není zde žádný prostor pro uvážení. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že nebyla identifikována žádná korupční rizika.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost ani obranu státu.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.

13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky.

14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava má v návaznosti na implementované evropské právní předpisy přispět k lepší dostupnosti a přehlednosti digitálně dostupných informací v oblasti finančního trhu. Nedochází při tom k vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).

15. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvém čtení

Návrh představuje transpoziční předpis ke směrnici Omnibus, konkrétně ke změnám směrnic v ní obsažených spadajícím do druhé a třetí fáze. Transpoziční lhůta je zde stanovena na 24 měsíců po vstupu Směrnice Omnibus v platnost (tj. 10. 1. 2026). Vzhledem k tomu se navrhuje, aby vláda jako navrhovatel požádala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, aby podle § 90 odst. 2 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny schválila návrh zákona již v prvém čtení.

Seznam zkratek a pojmů použitých v textu

Nařízení ESAP Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti

Nařízení Omnibus Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa

Směrnice Omnibus Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa

ČNBČeská národní banka

EBAEvropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)

ESMAEvropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)

EUEvropská unie

ESAPJednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti

GDPRNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, v platném znění

GLEIFGlobal Legal Entity Identifier Foundation, správce identifikátoru dle ISO 17442

LEIidentifikační kód právnické osoby dle ISO 17442

OAMúředně určený mechanismus podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, v platném znění

Směrnice o nabídkách převzetíSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí, v platném znění

Směrnice SKIPCPSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (přepracované znění)

Směrnice MiFIDSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění)

Směrnice IFDSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU, v platném znění

Směrnice o krytých dluhopisechSměrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU, v platném znění

Směrnice CRDSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, v platném znění

Zvláštní část

Část první, Čl. I

K bodům 1 až 3 (§ 1 odst. 1, poznámka pod čarou č. 1, poznámka pod čarou č. 38)

V úvodním ustanovení se upravuje referenční povinnost. V poznámce pod čarou č. 1 se doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus. V poznámce pod čarou č. 38, která vypočítává přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.

K bodu 4 (§ 21c)

Jde o transpoziční ustanovení. Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, již obsahuje pravidla týkající se povinně uveřejňovaných informací a dokumentů, tedy zejména odkaz na jejich okruh a způsob uveřejnění. Nově se přidává povinnost zaslat je bezodkladně po předání ke zveřejnění i ČNB, která je zpřístupní v ESAP. Okruh osob povinných ke zveřejňování informací v ESAP je vymezen shodně s okruhem osob, které jsou povinny sestavovat zprávu o udržitelnosti, konsolidovanou zprávu o udržitelnosti nebo zprávu o udržitelnosti osoby ze třetí země.

V odstavci 2 se specifikuje povinný formát a metadata. Směrnice Omnibus obsahuje zmocnění pro Komisi, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň opět zmocňuje Komisi k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Prováděcí předpis Komise může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí tohoto odstavce. Vyšší požadavky na formát jsou kladeny rovněž například v případě finančních zpráv podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (§ 118 odst. 3), které se vyhotovují v jednotném elektronickém formátu pro podávání zpráv (european single electronic format, tzv. ESEF) specifikovaném v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815.

V případech, kdy již účetní jednotka poskytla požadované informace ČNB jako OAM na základě požadavků stanovených v § 127 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (v návaznosti na požadavky stanovené ve  směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, v platném znění), splnila svou informační povinnost pro účely ESAP za předpokladu, že takto poskytnuté informace splňují požadavky na metadata.

Odstavec 3 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 5 až 8 [§ 37a odst. 1 písm. z) a § 37a odst. 2 písm. s)]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, v platném znění, jež je revidována prostřednictvím Směrnice Omnibus, obsahuje v článku 51 požadavek, aby členské státy stanovily sankce za porušení národních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí a přijaly veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. V § 37a odst. 1 a 2 se tak mezi přestupky začleňuje i nesplnění povinnosti předat požadované informace v daném formátu a s příslušnými metadaty ke zpřístupnění v ESAP, a to jak ze strany účetních jednotek a osob odpovědných za vedení účetnictví, tak i ze strany konsolidujících účetních jednotek.

K bodu 9 a 10 [§ 37a odst. 4 písm. b) a d)]

Pokutu za nesplnění povinnosti dle § 21c je navrhováno stanovit ve stejné výši jako je tomu u  přestupků s obdobnou mírou společenské škodlivosti, jakými je např. nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy dle § 21a.

Část druhá, Čl. II

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 27)

V poznámce pod čarou, která vypočítává přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.

K bodu 3 (§ 12w odst. 4)

Jedná se o transpoziční ustanovení. Aktuální seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné a kategorii systémové významnosti, do které je zařadila, musí ČNB pravidelně uveřejňovat podle stávajícího odstavce 3. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto informací v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené Směrnicí CRD. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB.

K bodu 4 (§ 26ab odst. 4)

Jedná se o transpoziční ustanovení. Pravomocná rozhodnutí o uložení opatření k nápravě ČNB uveřejňuje podle stávajícího § 26ab odst. 1. Nově má ČNB povinnost zajistit zpřístupnění těchto rozhodnutí v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené Směrnicí CRD. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB.

ČNB zpřístupní rozhodnutí v ESAP bez identifikačních údajů, jsou-li splněny podmínky v § 26ab odst. 2.

K bodu 5 (§ 36e odst. 1)

Mezi skutkové podstaty přestupku banky se vedle stávajícího porušení povinnosti uveřejnit informace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce, v platném znění, doplňuje porušení nově stanovené povinnosti zaslat tyto informace sběrnému místu za účelem zveřejnění v ESAP.

K bodu 6 (§ 36j odst. 4)

Jde o legislativně-technickou úpravu – oprava chyby v odkazu.

K bodu 7 (§ 36j odst. 5)

Jedná se o transpoziční ustanovení. Pravomocná rozhodnutí o uložení sankce za přestupek ČNB uveřejňuje podle stávajícího odstavce 1. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto rozhodnutí v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené Směrnicí CRD. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB.

ČNB zpřístupní rozhodnutí v ESAP bez identifikačních údajů, jsou-li splněny podmínky v § 36j odst. 3.

Část třetí, Čl. III

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 38)

V poznámce pod čarou, která vypočítává přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.

K bodu 3 (§ 8at odst. 4)

Jedná se o transpoziční ustanovení. Aktuální seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné a kategorii systémové významnosti, do které je zařadila, musí ČNB pravidelně uveřejňovat podle stávajícího § 8at odst. 3. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto informací v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené Směrnicí CRD. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB.

K bodu 4 (§ 27b odst. 2)

Mezi skutkové podstaty přestupku družstevní záložny se vedle stávajícího porušení povinnosti uveřejnit informace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce, v platném znění, doplňuje porušení nově stanovené povinnosti zaslat tyto informace sběrnému místu za účelem zveřejnění v ESAP.

K bodu 5 (§ 27ea odst. 5)

Jedná se o transpoziční ustanovení. Pravomocná rozhodnutí o uložení sankce za přestupek ČNB uveřejňuje podle stávajícího §27ea odst. 2. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto rozhodnutí v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené Směrnicí CRD. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB.

ČNB zpřístupní rozhodnutí v ESAP bez identifikačních údajů, jsou-li splněny podmínky v § 27ea odst. 3.

K bodu 6 (§ 28aa odst. 4)

Jedná se o transpoziční ustanovení. Pravomocná rozhodnutí o uložení opatření k nápravě ČNB uveřejňuje podle stávajícího odstavce 1. Nově má povinnost zajistit zpřístupnění těchto rozhodnutí v ESAP, přičemž musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené Směrnicí CRD. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici; adresátem povinnosti je pouze ČNB.

ČNB zpřístupní rozhodnutí v ESAP bez identifikačních údajů, jsou-li splněny podmínky v § 28aa odst. 2.

Část čtvrtá, Čl. IV

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 40)

S účinností od 10. 1. 2028 se s ohledem na referenční povinnost mezi evropské předpisy, které zákon zapracovává, přidává čl. 6 Směrnice Omnibus, který je novelou Směrnice SKIPCP.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 40)

S účinností od 10. 1. 2030 se s ohledem na referenční povinnost mezi evropské předpisy, které zákon zapracovává, přidávají čl. 12, 15 a 16 Směrnice Omnibus, které jsou novelou následujících směrnic: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) (dále jen „Směrnice MiFID“) (tj. čl. 12 Směrnice Omnibus), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (dále jen „Směrnice IFD“) (tj. čl. 15 Směrnice Omnibus) a směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (dále jen „Směrnice o krytých dluhopisech“) (tj. čl. 16 Směrnice Omnibus).

K bodům 3 a 4 (poznámka pod čarou č. 41)

V poznámce pod čarou, která vypočítává přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňují příslušné články nařízení týkající se ESAP. Navazujícím ustanovením je mj. nový § 12, který zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky.

K bodu 5 (poznámka pod čarou č. 1)

Jde o legislativně-technickou změnu, kdy se ruší odkaz na zrušený zákon.

K bodu 6 (§ 12)

Nový § 12 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 7 (§ 14 odst. 6)

V souladu se Směrnicí SKIPCP ve znění Směrnice Omnibus se mají v ESAP uveřejňovat rozhodnutí o uložených sankcích a dalších opatřeních. Proto se navrhuje vložit do zákona 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve znění pozdějších předpisů, kde jsou příslušná rozhodnutí a jejich uveřejňování obecně upravena, povinnost ČNB zajistit jejich uveřejnění v ESAP. Odkaz na Směrnici SKIPCP je obecný, neboť ona sama odkazuje obecně na rozhodnutí o sankcích uložených za porušení povinností v ní upravených. Součástí musí být příslušná metadata. Jejich výčet je podle Směrnice Omnibus demonstrativní, může být rozšířen např. unijními přímo účinnými delegovanými předpisy, k jejichž vydání je zmocněna Komise.

Adresátem povinnosti je ČNB. Podle Směrnice SKIPCP mají být uvedená rozhodnutí součástí ESAP od 10. 1. 2028, proto se navrhuje stanovit účinnost předmětného ustanovení zákona tímto dnem.

K bodu 8 (§ 14 odst. 6)

V souladu se Směrnicí MiFID ve znění Směrnice Omnibus, Směrnicí IFD ve znění Směrnice Omnibus a Směrnicí o krytých dluhopisech ve znění Směrnice Omnibus, a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, ve znění Nařízení Omnibus, se mají v ESAP uveřejňovat rozhodnutí o uložených sankcích a dalších opatřeních. Proto se navrhuje vložit do zákona 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, v platném znění, kde jsou příslušná rozhodnutí a jejich uveřejňování obecně upravena, povinnost ČNB zajistit jejich uveřejnění v ESAP. Odkaz na směrnice a nařízení je obecný, neboť samy odkazují obecně na rozhodnutí o sankcích uložených za porušení povinností v nich upravených. Součástí musí být příslušná metadata. Jejich výčet je podle Směrnice Omnibus demonstrativní, může být rozšířen např. unijními přímo účinnými delegovanými předpisy, k jejichž vydání je zmocněna Komise.

Adresátem povinnosti je ČNB. Podle výše uvedených směrnic mají být uvedená rozhodnutí součástí ESAP od 10. 1. 2030, proto se navrhuje stanovit účinnost předmětného ustanovení zákona tímto dnem.

K bodu 9 (§ 14 odst. 7)

V souladu se Směrnicí SKIPCP ve znění Směrnice Omnibus se v ESAP mají uveřejňovat rovněž rozhodnutí o udělení povolení opravňující obhospodařovat standardní fondy nebo zahraniční fondy srovnatelné se standardním fondem, proto zákon stanoví tuto povinnost adresovanou ČNB. ČNB musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené v souladu se Směrnicí SKIPCP. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici, kdy adresátem povinnosti je pouze ČNB. Výčet metadat je podle Směrnice Omnibus demonstrativní, může být rozšířen např. unijními přímo účinnými delegovanými předpisy, k jejichž vydání je zmocněna Komise.

Část pátá, Čl. V

K bodu 1 (§ 1 odst. 2)

Mezi přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.

K bodu 3 (§ 28d odst. 4 až 7)

Směrnice o krytých dluhopisech ve znění Směrnice Omnibus stanoví povinnost emitentů předat povinně uveřejňované informace pro investory rovněž do ESAP, a ustanovení navrhovaného odstavce 4 je transpozicí tohoto požadavku. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) k vydání prováděcího předpisu Komise ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Pokud jde o metadata, uvedený prováděcí předpis může zahrnovat i požadavky na ně, proto jejich výčet v zákoně je demonstrativní.

Odstavec 5 stanoví povinnost pro emitenty získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Odstavec 7 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 4 (§ 32j odst. 3)

V souladu s požadavkem Směrnice o krytých dluhopisech ve znění Směrnice Omnibus bude ČNB uvedené informace, které již nyní povinně uveřejňuje, rovněž předávat ke zveřejnění v ESAP. ČNB musí dodržet požadavky na formát a metadata stanovené v souladu s uvedenou směrnicí. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru je použit odkaz na uvedenou směrnici, kdy adresátem povinnosti je pouze ČNB. Výčet metadat je podle Směrnice Omnibus demonstrativní, může být rozšířen např. unijními přímo účinnými delegovanými předpisy, k jejichž vydání je zmocněna Komise.

Část šestá, Čl. VI

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.

K bodu 2 (§ 32c odst. 6)

Jde o transpoziční ustanovení. V souladu s požadavkem Směrnice MiFID ve znění Směrnice Omnibus bude ČNB uvedené informace týkající se vázaných zástupců, které již nyní povinně uveřejňuje, rovněž předávat ke zveřejnění v ESAP.

K bodu 3 a 4 (§ 47 odst. 5 až 7)

Směrnice MiFID stanoví povinnost organizátora regulovaného trhu uveřejnit informace týkající se osob s kvalifikovanou účastí nebo ovládajících osob. Nově se budou tyto informace předávat i k uveřejnění v ESAP. Zákon v návaznosti na Směrnici MiFID požaduje, aby byly ve formátu, ze kterého lze extrahovat údaje, unijním přímo použitelným předpisem však může být stanoven strojově čitelný formát. Směrnice MiFID obsahuje zmocnění pro ESMA, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech Komise určila další případy použití strojově čitelného formátu a rovněž specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný. Příslušné prováděcí předpisy by Komise měla přijmout v průběhu roku 2025.

Odstavec 6 stanoví povinnost pro organizátory regulovaného trhu získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Odstavec 7 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces uveřejňování a zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 5 (§ 61 odst. 4)

Směrnice MiFID stanoví povinnost organizátora regulovaného trhu uveřejnit informace o pozastavení obchodování, obnovení obchodování a vyloučení z obchodování investičního nástroje, popř. derivátu. Nově se budou tyto informace předávat i k uveřejnění v ESAP. Pokud jde o požadovaná metadata, delegovaný unijní prováděcí předpis, k jehož vydání je zmocněna Komise, může přidat další, proto jejich výčet v zákoně není konečný.

K bodu 6 (§ 61 odst. 8)

Odstavec 8 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 7 (§ 73b odst. 6 až 8)

Směrnice MiFID stanoví povinnost provozovatele mnohostranného obchodního systému nebo emitenta, jehož cenné papíry jsou obchodovány na trhu malých a středních podniků, uveřejnit relevantní informace. Nově se budou podle odstavce 6 tyto informace předávat i k uveřejnění v ESAP. Zákon v návaznosti na Směrnici MiFID požaduje, aby byly ve formátu, ze kterého lze extrahovat údaje, unijním přímo použitelným předpisem však může být stanoven strojově čitelný formát. Tímto předpisem je např. nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se údajů o kvalitě provádění obchodů, které mají zveřejňovat místa provádění. Směrnice Omnibus obsahuje zmocnění pro ESMA, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech Komise určila další případy použití strojově čitelného formátu a rovněž specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný. Příslušné prováděcí předpisy by Komise měla přijmout v průběhu roku 2025.

Odstavec 7 stanoví povinnost pro emitenty a provozovatele mnohostranného obchodního systému získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Odstavec 8 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 8 (§ 121va)

Jde o transpoziční ustanovení. Informace povinně uveřejňované na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi, v platném znění, budou emitenti nově předávat ČNB za účelem zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA, aby v prováděcím předpisu Komise stanovila podrobnější požadavky. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech Komise specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Odstavec 2 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 9 (§ 127a odst. 1)

Nově vkládaný text upřesňuje povinnost ČNB coby sběrného místa zpřístupnit obdržené informace v ESAP odkazem na příslušný článek Nařízení ESAP.

K bodu 10 [§ 127a odst. 1 písm. d)]

Navrhovaná změna reflektuje skutečnost, že ESMA jako nástupce Výboru evropských regulátorů cenných papírů převzala úkoly tohoto výboru.

K bodu 11 (§ 127b)

Navrhovaná změna reflektuje skutečnost, že ESMA jako nástupce Výboru evropských regulátorů cenných papírů převzala úkoly tohoto Výboru.

K bodu 12 (§ 127b odst. 2 až 5)

ČNB může činnosti podle §127a související se zřízením a provozem OAM podle čl. 21 transparenční směrnice, který ČNB v současnosti provozuje jako Centrální úložiště regulovaných informací, vykonávat sama nebo může v této oblasti uzavřít s třetí osobou veřejnoprávní smlouvu a výkon těchto činností, nebo jen některých z nich, této osobě svěřit. Delegace výkonu některých činností souvisejících s OAM může být efektivní zejména v případě aplikace obdobného ustanovení v čl. 5 odst. 8 Nařízení ESAP. Svěřením činností jiné osobě však není dotčena odpovědnost ČNB za zajištění funkčnosti mechanismu splňujícím podmínky uvedené v § 127a odst. 1 (zejm. zabezpečení a spolehlivost informace včetně časového záznamu o vložení informace a snadná dostupnost informací pro uživatele).

Jelikož se jedná o tzv. nepojmenovanou veřejnoprávní smlouvu, bylo s ohledem na nezávislost ČNB a její specifické postavení jako právnické osoby, které jsou svěřeny kompetence správního úřadu, stanoveno, že o případném sporu z této veřejnoprávní smlouvy a o přezkumu souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy bude obdobně jako o rozkladech rozhodovat bankovní rada České národní banky, samozřejmě s možností přezkumu ve správním soudnictví.

K uzavření nebo účinností této veřejnoprávní smlouvy není potřeba souhlas jiných osob ve smyslu § 168 správního řádu. Přestože uživatelé OAM či osoby vkládající do OAM informace budou takovou smlouvou dotčeni spíše pouze nepřímo, pro zvýšení právní jistoty se toto pravidlo stanoví výslovně.

V odstavci 3 jsou pak stanoveny základní náležitosti takové veřejnoprávní smlouvy. Kromě obecných náležitostí jako rozsah a obsah přenesených povinností, způsob úhrady nákladů, výpovědní dobu a výpovědní důvody a postup pro změnu smlouvy, by s ohledem na to, že § 127a odst. 2 a 3 předpokládá i zpřístupnění veřejných informací a oznámení, o kterých se ČNB dozvěděla v souvislosti s výkonem dohledu, a na povinnost mlčenlivosti ČNB měl být stanoven postup a lhůty pro sdělování těchto informací a oznámení. Dále by veřejnoprávní smlouva měla obsahovat i zvláštní úpravu mlčenlivosti smluvních stran a úpravu ochrany a zpracování osobních údajů.

Tato úprava nevylučuje možnost sjednání soukromoprávní smlouvy, kterou by ČNB pověřila jinou osobu např. technickým zajištěním tvorby a provozu software, který se při provozu OAM používá.

K bodu 13 (§ 127na)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi, v platném znění, stanoví povinnosti institucionálních investorů, správců aktiv a poradců pro hlasování uveřejňovat určité informace uvedené v odkazovaných ustanoveních. Nově se budou tyto informace předávat ČNB za účelem zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA, aby v prováděcím předpisu stanovila podrobnější požadavky. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech Komise specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Odstavec 2 stanoví povinnost pro uvedené subjekty – právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Odstavec 3 zmocňuje ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 14 (§ 136 odst. 6 a 7)

Jde o transpozici čl. 44a Směrnice IFD ve znění Směrnice Omnibus. Informace, jejichž uveřejňování může ČNB nařídit podle § 136 odst. 5, budou tam uvedené subjekty nově předávat i k uveřejnění v ESAP. Směrnice obsahuje zmocnění pro EBA, aby v  přímo použitelných prováděcích předpisech Komise specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný. Uvedené předpisy rovněž mají rovněž specifikovat požadavky na formát – mohou být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí.

Odstavec 7 stanoví povinnost pro uvedené subjekty získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

K bodu 15 (§ 136 odst. 10)⁠​​​​​​‌‌‌‌‌‌​​​​⁠

Jedná o zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 16 (§ 149m odst. 3)

Všechny informace obdržené od povinných subjektů musí ČNB jakožto sběrné místo zveřejnit v ESAP, odkazovaný čl. 5 Nařízení ESAP upravuje podrobnosti.

K bodu 17 [§ 160 odst. 1 písm. c)]

Porušení povinností ve vztahu k předávání informací za účelem jejich zpřístupnění v ESAP je zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků fyzických osob spočívajících v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu), v platném znění.

K bodu 18 (§ 168 odst. 2)

Mezi skutkové podstaty přestupků provozovatele mnohostranného obchodního systému se zařazuje porušení nově stanovených povinností ve vztahu k ESAP [písm. u)]. Dále se mezi skutkové podstaty přestupků provozovatele mnohostranného obchodního systému zařazují porušení stávajících povinností, za jejichž porušení dosud nebyla stanovena sankce [písm. t) a v)].

K bodu 19 (§ 172 odst. 3)

Mezi skutkové podstaty přestupků některých emitentů investičních nástrojů se zařazuje porušení nově vkládaného § 121va, týkajícího se povinností ve vztahu k ESAP. Zařazení do odstavce 3 písm. b) vychází ze srovnatelné škodlivosti porušení uveřejňovacích povinností.

K bodu 20 (§ 172 odst. 5)

Mezi skutkové podstaty přestupků některých emitentů investičních nástrojů se zařazují porušení nově stanovených povinností ve vztahu k ESAP.

K bodu 21 (§ 172 odst. 10)

Jde o odkaz na nově stanovenou skutkovou podstatu přestupku v § 172 odst. 5 v rámci stanovení výše pokuty. Její výše je z důvodu srovnatelné škodlivosti shodná s přestupky pokrytými v odst. 2 až 4.

K bodu 22 (§ 173a odst. 1)

Mezi skutkové podstaty přestupků institucionálního investora se zařazuje porušení nově vkládaného § 127na. Zařazení vychází ze srovnatelné škodlivosti porušení uveřejňovacích povinností.

K bodu 23 (§ 173a odst. 2)

Mezi skutkové podstaty přestupků správce aktiv se zařazuje porušení nově vkládaného § 127na. Zařazení vychází ze srovnatelné škodlivosti porušení uveřejňovacích povinností.

K bodu 24 (§ 174 odst. 4)

Porušení povinností ve vztahu k předávání informací za účelem jejich zpřístupnění v ESAP je zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků právnických a podnikajících fyzických osob spočívajících v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.

K bodu 25 [§ 177 odst. 1 písm. c)]

Porušení povinností ve vztahu k předávání informací za účelem jejich zpřístupnění v ESAP je zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků právnických a podnikajících fyzických osob spočívajících v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu), v platném znění.

K bodu 26 (§ 179 odst. 1)

Porušení povinností ve vztahu k předávání informací za účelem jejich zpřístupnění v ESAP je zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků právnických a podnikajících fyzických osob spočívajících v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění.

K bodu 27 (§ 199 odst. 2)

V obecném zmocnění ČNB vydat vyhlášku k provedení zákona se doplňují odkazy na nově vkládaná ustanovení ohledně procesu zasílání informací subjekty pro účely ESAP.

Část sedmá, Čl. VII

K bodu 1 (§ 1)

V úvodním ustanovení zákona se doplňuje návaznost na Nařízení ESAP, která se konkrétně vztahuje k nově vkládanému ustanovení § 25 odst. 10.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.

K bodu 3 (§ 25 odst. 7 až 10)

Jde o transpozici čl. 30b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, ve znění Směrnice Omnibus. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje Evropský orgán dohledu (ESMA) k vydání prováděcího předpisu Komise ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru odkazuje navrhované ustanovení přímo na směrnici, adresátem je ČNB. ESMA je zmocněna k vydání prováděcích právních předpisů Komise týkajících se metadat, jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Odstavec 8 stanoví povinnost pro uvedené subjekty – právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Odstavec 9 upřesňuje povinnost ČNB coby sběrného místa zpřístupnit obdržené informace v ESAP odkazem na příslušný článek Nařízení ESAP.

Odstavec 10 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 4 (§ 30 odst. 1)

Mezi skutkové podstaty smíšené finanční holdingové osoby se doplňuje porušení povinností ve vztahu k ESAP.

K bodu 5 (§ 34)

V obecném zmocnění ČNB vydat vyhlášku k provedení zákona se doplňuje odkaz na nově vkládané ustanovení ohledně procesu zasílání informací subjekty pro účely ESAP.

Část osmá, Čl. VIII

§ 382 odst. 1

Jde o transpozici čl. 304b odst. 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ve znění Směrnice Omnibus. Informaci o vydání rozhodnutí soudu o úpadku, resp. rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek pojišťovny nebo zajišťovny zpřístupní orgán dozoru v ESAP. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru odkazuje navrhované ustanovení přímo na směrnici, adresátem je ČNB. Prováděcí předpis Komise má stanovit podrobnější pravidla ohledně formátu informací a metadat – jejich výčet ve směrnici proto není konečný.

Část devátá, Čl. IX

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 3)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se mezi přímo použitelné evropské předpisy, na které zákon navazuje, doplňuje Nařízení ESAP.

K bodu 3 (§ 10a odst. 12 až 13)

Jde o transpozici čl. 63a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve znění Směrnice Omnibus. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje Komisi k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Prováděcí předpis Komise může rovněž doplnit výčet povinných metadat.

Odstavec 13 pak stanoví povinnost institucí se sídlem v České republice získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

K bodu 4 (§ 10ac odst. 3)

Jde o transpozici čl. 63a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve znění Směrnice Omnibus. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje Komisi k vydání prováděcího předpisu ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Prováděcí předpis Komise může rovněž doplnit výčet povinných metadat.

K bodu 5 (§ 10c odst. 9 a 10)

Jde o transpozici čl. 63a odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ve znění Směrnice Omnibus. Pokud jde o metadata, z důvodu jejich technického charakteru odkazuje navrhované ustanovení přímo na směrnici. Prováděcí předpis Komise může výčet povinných metadat doplnit.

Část desátá, Čl. X

K bodu 1 (§ 1)

V poznámce pod čarou, která vypočítává přímo účinné evropské předpisy, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus.

K bodu 3 (§ 5 odst. 4)

Směrnice o nabídkách převzetí stanoví, že rozhodnutí cílové společnosti ohledně určení příslušného orgánu dohledu nad nabídkou převzetí má tento orgán dohledu uveřejnit, což je transponováno v § 5 odst. 4 zákona. Nově se přidává povinnost ČNB tuto informaci rovněž zpřístupnit v ESAP, jak požaduje čl. 16a odst. 1 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu Komise specifikujícího použití strojově čitelného formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Přímo použitelný prováděcí předpis má rovněž specifikovat případná další potřebná metadata. Dále se stanoví povinnost pro dotčené cílové společnosti získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

K bodu 4 (§ 8 odst. 5 až 7)

Jde o transpozici čl. 16a odst. 1 a 2 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice o nabídkách převzetí stanoví povinnost navrhovatele uveřejnit svůj záměr nebo rozhodnutí ohledně nabídky převzetí. Nově bude mít podle odstavce 5 povinnost tuto informaci zároveň zaslat ČNB ke zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu Komise specifikujícího použití strojově čitelného formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Přímo použitelný prováděcí předpise má rovněž specifikovat případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Odstavec 6 stanoví povinnost pro navrhovatele – právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Odstavec 7 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 5 (§ 12 odst. 6 a 7)

Jde o transpozici čl. 16a odst. 1 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice o nabídkách převzetí stanoví povinnost navrhovatele uveřejnit nabídkový dokument. Tato povinnost je transponována v § 10. Nově bude mít podle § 12 odstavce 5 povinnost nabídkový dokument zároveň s uveřejněním zaslat ČNB ke zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu Komise specifikujícího použití strojově čitelného formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Přímo použitelný prováděcí předpis má rovněž specifikovat případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Odstavec 7 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 6 (§ 16 odst. 6)

Jde o transpozici čl. 16a odst. 1 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice o nabídkách převzetí stanoví povinnost cílové společnosti uveřejnit stanovisko k nabídkovému dokumentu. Podle § 16 odst. 6 zákona má cílová společnost povinnost toto stanovisko zaslat ČNB. Vzhledem ke zpřístupnění v ESAP se doplňují požadavky na formát a metadata. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu Komise specifikujícího použití strojově čitelného formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Přímo použitelný prováděcí předpis má rovněž specifikovat případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Cílová společnost jakožto emitent získá LEI, a to podle § 127 odst. 4 podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který bude doplněn vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa. Tento vládní návrh zákona byl v červenci 2024 zaslán Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

K bodu 7 (§ 16 odst. 8)

Ustanovení obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 8 (§ 44 odst. 8)

Jde o transpozici čl. 16a odst. 4 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice o nabídkách převzetí stanoví, že každé rozhodnutí orgánu dohledu o úpravě spravedlivé ceny musí být uveřejněno, nově jej ČNB musí rovněž zpřístupnit v ESAP. Součástí musí být příslušná metadata. Jejich výčet je podle Směrnice Omnibus demonstrativní, může být rozšířen např. unijními přímo účinnými delegovanými předpisy, k jejichž vydání je zmocněna Komise.

K bodu 9 (§ 45)

Jde o transpozici čl. 16a odst. 4 Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí stanoví, že každé rozhodnutí orgánu dohledu o snížení protiplnění musí být uveřejněno, nově jej ČNB musí rovněž zpřístupnit v ESAP.

K bodu 10 (§ 57a)

ČNB je pro účely ESAP v České republice tzv. sběrným místem, které má zajistit zpřístupnění informací obdržených od subjektů v této databázi. Směrnice o nabídkách převzetí ve znění Směrnice Omnibus dává členským státům ve věci určení sběrného místa členským státům na výběr. Jelikož v České republice bude ve většině případů sběrným místem pro účely ESAP ČNB přímo na základě evropských předpisů, je vhodné, aby se nevytvářelo další sběrné místo a využila se existující infrastruktura ČNB.

K bodům 11 až 13 (§ 62)

Doplňují se sankce za porušení nově stanovených povinností ve vztahu k ESAP. Jejich výše odpovídá sankcím za porušení uveřejňovacích povinností.

Část jedenáctá, Čl. XI

K bodu 1 až 4 (poznámky pod čarou č. 1 a 24)

V poznámkách pod čarou k úvodním ustanovením zákona se s ohledem na referenční povinnost doplňuje citace implementované Směrnice Omnibus, resp. mezi přímo použitelné předpisy EU, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.

K bodu 5 a 6 [§ 12 písm. i) a § 12a písm. m)]

Legislativně technická úprava spočívající ve sjednocení terminologie týkající se obsahu rejstříku a požadavků na zveřejňování dotčených dokumentů podle § 27a a § 49f zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahově se dané ustanovení nemění. Ustanovení nadále vychází z čl. 30c odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, v platném znění, který požaduje zveřejnění alespoň údajů týkajících se veškerých správních sankcí uložených za porušení ustanovení zákona, včetně informací o druhu a povaze porušení a totožnosti fyzické nebo právnické osoby, jíž byla sankce uložena. V souladu se správním řádem výroková část rozhodnutí uvedené náležitosti obsahuje.

K bodu 7 (§ 12e až § 12g)

Jedná se o transpoziční ustanovení. Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, požaduje, aby auditoři a auditorské společnosti poskytovali předepsané údaje Komoře auditorů k jejich zveřejnění v rejstříku auditorů. Tyto údaje budou nyní muset nově splňovat formát a metadata požadovaná směrnicí Omnibus, přičemž Komora auditorů zajistí jejich předání do ESAP. Stanovuje se, v jakém formátu a s jakými metadaty se informace podle nařízení ESAP budou povinně předávat a zveřejňovat v rámci jednotného přístupového místa. Dle čl. 3 odst. 3 nařízení ESAP mají Evropské orgány dohledu vypracovat prováděcí technické normy, v nichž upřesní metadata, která mají být připojena k předkládaným informacím a případně konkrétní formáty nebo šablony, které mají být použity pro předkládání informací. Návrhy prováděcích technických norem mají být předloženy Evropské komisi do 10. ledna 2028. Identifikačním kódem právnické osoby uvedeným v § 12g odst. 1 písm. b) se dle dostupných informací myslí standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob podle ISO 17442, který je již dnes používán například emitenty cenných papírů nebo obchodníky s cennými papíry. V České republice takový identifikační kód přiděluje Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

K bodu 8 [§ 31 odst. 2 písm. l)]

Jedná se o transpoziční ustanovení, na základě kterého se zakotvuje, že Komora auditorů bude sběrným místem ve všech oblastech dotýkajících se regulace statutárního auditu. Komoře auditorů je funkce sběrného místa svěřena v souladu se Směrnicí Omnibus, která stanovuje, že pro výše uvedený typ informací je sběrným místem příslušný orgán (dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, v platném znění), resp. veřejný rejstřík. Tyto funkce v České republice plní Komora auditorů.

K bodu 9 [§ 49b odst. 2 písm. o)]

Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, v platném znění, jsou statutární auditoři a auditorské společnosti provádějící audit subjektů veřejného zájmu povinni zveřejňovat na svých internetových stránkách zprávu o transparentnosti. Nařízení Omnibus nyní prostřednictvím revize výše uvedeného nařízení nově ukládá statutárním auditorům a auditorským společnostem povinnost poskytnout zprávu o transparentnosti Komoře auditorů coby sběrnému místu k jejímu zpřístupnění v ESAP. Dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je nezveřejnění zprávy o transparentnosti přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že nepředání zprávy o transparentnosti ke zpřístupnění v ESAP představuje obdobný prohřešek, je toto porušení povinnosti sankcionováno stejným způsobem.

Část dvanáctá, Čl. XII

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením se doplňuje odkaz na implementovanou Směrnici Omnibus.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 40)

Mezi přímo použitelné předpisy EU, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP. Konkrétně jde o návaznost zmocňovacího ustanovení v § 82 odst. 10.

K bodu 3 (§ 82 odst. 8 až 10)

Jde o transpozici povinnosti předat povinně uveřejňované údaje orgánu dohledu (ČNB) coby sběrnému místu za účelem jejich zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu Komise ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. ESMA je dále zmocněna, aby v přímo použitelných prováděcích předpisech specifikovala případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Dle odst. 9 má pojišťovna nebo zajišťovna získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Odstavec 10 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 4 (§ 92l odst. 1)

Jde o transpozici povinnosti předat zprávu o solventnosti a finanční situaci skupiny spolu s jejím uveřejněním rovněž ČNB coby sběrnému místu. Náležitosti zaslání jsou obdobné jako v § 82 odst. 8, proto se na něj odkazuje.

K bodu 5 (§ 109d)

Ustanovení upřesňuje povinnost ČNB coby sběrného místa zpřístupnit obdržené informace v ESAP odkazem na příslušný článek Nařízení ESAP.

K bodu 6 (§ 112 odst. 1 a § 114 odst. 3)

Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené informace zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus. Pokud jde o metadata, jedná se o technickou specifikaci, adresátem je pouze ČNB, proto se odkazuje přímo na příslušný článek směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ve znění Směrnice Omnibus. Výčet metadat může být doplněn přímo použitelným prováděcím předpisem Komise.

K bodu 7 (§ 118 odst. 3)

Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené rozhodnutí zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus. Pokud jde o metadata, jedná se o technickou specifikaci, adresátem je pouze ČNB, proto se odkazuje přímo na příslušný článek směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ve znění Směrnice Omnibus. Výčet metadat může být doplněn přímo použitelným prováděcím předpisem Komise.

K bodu 8 [§ 120 odst. 2 písm. g)]

Mezi skutkové podstaty přestupků pojišťovny nebo zajišťovny se přidávají porušení nově ukládaných povinnosti ve vztahu k ESAP. Výše sankce odpovídá srovnatelné škodlivosti porušení těchto povinností s ostatními přestupky.

K bodu 9 (§ 136 odst. 1)

V obecném zmocnění ČNB vydat vyhlášku k provedení zákona se doplňuje odkaz na nově vkládané ustanovení ohledně procesu zasílání informací subjekty pro účely ESAP.

Část třináctá, Čl. XIII

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením se doplňuje odkaz na implementovanou Směrnici Omnibus.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 2)

Mezi přímo použitelné předpisy EU, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.

K bodu 3 (§ 244a)

Jde o transpoziční ustanovení. Směrnice SKIPCP ve znění Směrnice Omnibus stanoví povinnosti administrátora standardního fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem předat ČNB coby sběrnému místu vymezené dokumenty za účelem jejich zpřístupnění v ESAP. Jedná se o statut fondu, sdělení klíčových informací a výroční a pololetní zprávu nebo srovnatelné dokumenty zahraničního investičního fondu. Administrátor standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu již nyní musí tyto dokumenty uveřejňovat a dodatečná povinnost zaslat dokumenty též ČNB nepředstavuje žádnou výraznou administrativní zátěž. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje ESMA k vydání prováděcího předpisu Komise ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Přímo použitelný prováděcí předpis má rovněž specifikovat případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Odstavec 2 stanoví povinnost administrátora pro fondy získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s. Podílové fondy nejsou právnickými osobami, což však nebrání možnosti pro ně LEI získat.

Odstavec 3 upřesňuje roli ČNB jakožto orgánu shromažďujícího dokumenty uvedené v odstavci 1, který je povinen tyto dokumenty zpřístupnit v ESAP.

Odstavec 4 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 4 [§ 599 odst. 1 písm. a) a § 604 odst. 1 písm. a)]

Mezi skutkové podstaty přestupků obhospodařovatele a administrátora spočívající v porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění, se zařazuje odkaz na nový článek uvedeného nařízení, upravující povinnosti ve vztahu k ESAP. 

K bodu 5 (§ 605 odst. 6)

Ustanovení zařazuje mezi skutkové podstaty přestupků administrátora porušení povinností stanovených novým § 244a. Zároveň se přečíslují stávající odstavce 6 a 7.

K bodu 6 a 7 (§ 605 odst. 7 a 8)

V návětí ustanovení o výši sankcí se přidává odkaz na nově vložený odstavec 6. Sankci za porušení povinnosti související s uveřejněním informací v ESAP je navrhováno stanovit ve stejné výši jako je tomu u přestupků vymezených v § 605 odst. 1 až 5.

Část čtrnáctá, Čl. XIV

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením se doplňuje odkaz na implementovanou Směrnici Omnibus.

K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 2)

Mezi přímo použitelné předpisy EU, na které zákon navazuje, se doplňuje Nařízení ESAP.

K bodu 3 (§ 36 odst. 3 až 6)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, v platném znění, stanoví povinnost institucí uveřejnit informace ohledně smlouvy o vnitroskupinové podpoře. Nově bude tyto informace podle § 36 odst. 3 a 4 rovněž předávat ČNB k zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje EBA k vydání prováděcího předpisu Komise ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Přímo použitelný prováděcí předpis má rovněž specifikovat případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Odstavec 4 stanoví povinnost pro právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Všechny informace obdržené od povinných subjektů musí ČNB jakožto sběrné místo zveřejnit v ESAP, odkazovaný čl. 5 Nařízení ESAP upravuje podrobnosti.

Odstavec 6 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 4 (§ 42 odst. 3)

Rozhodnutí o zavedení dočasné správy bude ČNB nově současně s uveřejněním předávat do ESAP, jde o transpoziční ustanovení.

K bodu 5 (§ 81a odst. 7)

Rozhodnutí o uplatnění moratoria bude ČNB nově současně s uveřejněním předávat do ESAP, jde o transpoziční ustanovení.

K bodu 6 (§ 86 odst. 1)

Rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize bude ČNB nově současně s uveřejněním předávat do ESAP, jde o transpoziční ustanovení.

K bodu 7 (§ 136a odst. 5 až 8)

Uveřejňovací povinnosti uvedené v § 136a budou nově obsahovat i předání předmětných informací (tj. informací o výši minimálního požadavku, resp. vnitřního minimálního požadavku, výši kapitálu a způsobilých závazků včetně jejich složení, profilu splatnosti a pořadí v insolvenční hierarchii) ke zpřístupnění v ESAP. Pokud jde o určení formátu údajů, text zákona zde přesně odpovídá znění Směrnice Omnibus, která zároveň zmocňuje EBA k vydání prováděcího předpisu Komise ohledně formátu. Ten tedy může být „jiným právním předpisem“ uvedeným v návětí. Přímo použitelný prováděcí předpis má rovněž specifikovat případná další potřebná metadata – jejich výčet v zákoně proto není konečný.

Odstavec 6 stanoví povinnost pro právnické osoby získat LEI. Podrobnosti ohledně tohoto identifikátoru budou upraveny v prováděcích technických standardech podle čl. 7 odst. 4 Nařízení ESAP, které ještě nebyly vydány. Podle dostupných informací půjde o identifikátor dle ISO 17442, který spravuje GLEIF a v České republice jej vydává Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Všechny informace obdržené od povinných subjektů musí ČNB jakožto sběrné místo zveřejnit v ESAP, odkazovaný čl. 5 Nařízení ESAP upravuje podrobnosti.

Odstavec 8 obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.

K bodu 8 (§ 176 odst. 4)

Informace zveřejňované podle odstavců 1 až 3 bude ČNB současně s jejich uveřejněním na internetových stránkách zveřejňovat i v ESAP, jde o transpoziční ustanovení.

K bodu 9 a 10 (§ 237 odst. 1 a 4)

Zavádí se skutkové podstaty přestupků povinných osob souvisejících s porušením povinností spočívajících v předávání informací k jejich zveřejnění v ESAP.

K bodu 11 (§ 242 odst. 5)

Pravomocná rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zveřejňovaná podle odstavce 1 bude ČNB nově současně předávat do ESAP, jde o transpoziční ustanovení.

Část patnáctá, Čl. XV

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)

V poznámce pod čarou k úvodním ustanovením se doplňuje odkaz na implementovanou Směrnici Omnibus.

K bodu 2 (§ 106 odst. 6)

Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené rozhodnutí zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus. Pokud jde o metadata, jedná se o technickou specifikaci, adresátem je pouze ČNB, proto se odkazuje přímo na příslušný článek směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění ve znění Směrnice Omnibus. Výčet metadat může být doplněn přímo použitelným prováděcím předpisem Komise.

K bodu 3 (§ 114 odst. 2)

Ustanovení v současné podobě obsahuje skutkovou podstatu přestupku spočívající v porušení uvedených článků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Omnibus přidává do uvedeného nařízení novou povinnost pro subjekty v čl. 18a, její porušení je proto rovněž zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků.

K bodu 4 (§ 118 odst. 7)

Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené rozhodnutí zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus. Pokud jde o metadata, jedná se o technickou specifikaci, adresátem je pouze ČNB, proto se odkazuje přímo na příslušný článek směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění ve znění Směrnice Omnibus. Výčet metadat může být doplněn přímo použitelným prováděcím předpisem Komise.

Část šestnáctá, Čl. XVI

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)

Upravuje se poznámka pod čarou s ohledem na novelizaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) provedenou Nařízením Omnibus.

K bodu 2 [§ 15 odst. 1 písm. f) a § 16 odst. 1 písm. d)]

Ustanovení v současné podobě obsahují skutkové podstaty přestupků poskytovatele a distributora panevropského penzijního produktu spočívajících v porušení uvedených článků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP), v platném znění. Nařízení Omnibus přidává do uvedeného nařízení novou povinnost pro subjekty v čl. 18a, její porušení je proto rovněž zařazeno mezi skutkové podstaty přestupků.

K bodu 3 (§ 20 odst. 4)

Ustanovení ukládá povinnost ČNB uvedené rozhodnutí zpřístupnit v ESAP s odkazem na příslušný článek Nařízení Omnibus.

K bodu 4 (§ 22 odst. 2)

Ustanovení obsahuje zmocnění ČNB k vydání vyhlášky, která má podrobněji upravit proces zasílání informací subjekty, mj. dává ČNB možnost požadovat, aby byly dokumenty opatřeny elektronickou pečetí ve smyslu čl. 5 odst. 9 Nařízení ESAP.⁠​​​​​​‌‌‌‌‌‌​​​​⁠

Část sedmnáctá, Čl. XVII (účinnost)

Nabytí účinnosti je navrhováno odlišně od § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na lhůty stanovené ve Směrnici Omnibus a v Nařízení Omnibus pro zasílání informací do ESAP. Účinnost je stanovena s ohledem na to, že informace dle jednotlivých sektorových předpisů mají přibývat ve dvou vlnách, jak je podrobně popsáno v bodu 2 obecné části důvodové zprávy. Odlišná účinnost pro změny v § 127a a 127b zákona 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, ke dni 10. července 2026 se navrhuje z toho důvodu, že souvisí s první fází ESAP, ve které se má zahájit sběr informací k tomuto datu.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací