Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 326/2025 Sb.

Důvodem předložení iniciativního materiálu – návrhu nařízení vlády o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory pro zemědělská odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami v Česku a Slovinsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 – mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2025, je implementace prováděcího nařízení Komise 2025/1137 (EU) ze dne 10. června 2025, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělská odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami v Česku a Slovinsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. V rámci tohoto nařízení se poskytuje České republice podpora Evropské unie v celkové výši 7,4 mil. EUR na podporu producentů v odvětvích postižených nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami v roce 2024.

Cílem tohoto nového nařízení Evropské unie je mimo jiné i udržení konkurenceschopnosti českých pěstitelů zemědělských plodin při využití mimořádné dotace poskytované orgány Evropské unie v souvislosti s nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024. Česká republika dostala přidělenou mimořádnou podporu ve výši 7,4 mil. EUR (cca 185 mil. Kč), kterou se rozhodla rozdělit mezi producenty v odvětvích brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky, jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě nebo zeleniny. Snahou je, aby se tímto opatřením zmírnily dopady na postižené producenty v uvedených zemědělských odvětvích, která byla významně zasažená povodní v září 2024.⁠‌​​​‌​​​‌​‌​‌​​​⁠

Mimořádná finanční podpora určená pro pěstitele brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky, jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě nebo zeleniny pomůže částečně kompenzovat škody způsobené povodní nebývalého rozsahu, která zasáhla velkou část území České republiky v září 2024 a způsobila významné škody na plodinách pěstovaných na orné půdě. V roce 2024 tak došlo podle šetření Ministerstva zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (dále také „Fond“) a Ústavem zemědělské ekonomiky a informací v ČR k celkovým ztrátám produkce na zemědělských plodinách ve výši cca 419 738 tis. Kč, z toho největší ztráty byly uváděny na produkci brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky, jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě nebo zeleniny.

Na základě uvedeného šetření tak patří odvětví brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky nebo zeleniny mezi odvětví zemědělské výroby, která byla v České republice nejvíce zasažena povodní v září 2024. Při posuzování uvedených škod je nezbytné vzít na vědomí, že v případě povodňových škod na rozdíl od většiny ostatních klimatických extrémů dochází obvykle k lokálnímu, nikoli velkoplošnému zasažení, ale s velmi dramatickými dopady, které se většinou rovnají totální likvidaci pěstovaných plodin a často jsou spojeny s dlouhodobou nápravou úrodnosti a rekultivace půdy. Celkové dlouhodobé dopady takové katastrofy na zemědělské podniky jsou obvykle velmi obtížně vyčíslitelné a nejsou omezeny pouze na výpadek přímo zasažené produkce.

Členské státy samy určí na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, do jakých postižených odvětví mimořádnou podporu rozdělí. Česká republika dostala přidělenou mimořádnou podporu ve výši 7,4 mil. EUR (cca 185 mil. Kč). Kofinancování z národního rozpočtu v tomto případě nebude použito.

Žadatelem o mimořádnou podporu může být fyzická nebo právnická osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu vedenou na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů jako standardní orná půda nebo plocha s víceletými produkčními plodinami.

Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu na výměru obhospodařovaného dílu půdního bloku nebo jeho části vedené v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů na žadatele ke dni 11. září 2024 na standardní ornou půdu nebo plochu s víceletými produkčními plodinami, ma které žadatel a) deklaroval za dotační období roku 2024 v žádosti podle § 2 nařízení vlády č. 83/2023 Sb. pěstování brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji nebo zeleninových druhů uvedených v § 32 odst. 2 a v § 33 odst. 2 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě uvedených v příloze k tomuto nařízení nebo b) pěstoval řepku určenou ke sklizni pro rok 2025.

Jednoletými pícninami na orné půdě se pro účely tohoto nařízení rozumí hrách, bob, lupina, vikev, směsi výše uvedených plodin s obilovinami nebo travami čeledi lipnicovité, kde více než 50 % porostu tvoří výše uvedené plodiny, směsi sóji s obilovinami nebo travami čeledi lipnicovité, kde více než 50 % porostu tvoří sója. Víceletými pícninami na orné půdě se pro účely tohoto nařízení rozumí vojtěška, jetel, štírovník, vičenec, tolice, komonice, směsi výše uvedených plodin s travami čeledi lipnicovité, kde více než 50 % porostu tvoří výše uvedené plodiny.

Mimořádná podpora bude žadateli poskytnuta na výměru obhospodařovaného dílu půdního bloku nebo jeho části vedené na žadatele v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, na kterém došlo při pěstování brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky, jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě nebo zeleniny k zaplavení způsobenému v souvislosti s povodní v září 2024. Pojem „zaplavení“, který je v § 64 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve změní pozdějších předpisů, použit pro definici dopadů povodně, umožňuje i interpretaci v návaznosti na tento klimatický jev. Na základě zvolené formulace s pojmem „zaplavení způsobené v souvislosti s povodní“ (podle § 64 vodního zákona) bude možnost uznání škod způsobených vzlínáním vody záviset na prokázané kauzalitě mezi povodní a konkrétní škodou. Podle vodního zákona (§ 64 odst. 1) je povodní i situace, kdy voda nemůže dočasně přirozeně odtékat nebo dochází k zaplavení při soustředěném odtoku srážkových vod. Toto ustanovení vytváří dostatečně široký rámec pro výklad, který v určitých případech může zahrnovat i škody vzniklé vzlínáním vody. Pokud bude doloženo, že vzlínání podzemní vody bylo důsledkem povodně, která způsobila dlouhodobé zaplavení území, případně zvýšila hladinu podzemní vody v důsledku nasycení území vodou z povodně, pak se jedná o škodu v souvislosti se zaplavením

Předkládaný návrh nařízení vlády pouze reaguje na nové prováděcí nařízení Komise (EU) ze dne 10. června 2025/1137, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělská odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami v Česku a Slovinsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. Podle tohoto nového prováděcího nařízení Komise mají členské státy povinnost vyplatit tuto mimořádnou podporu již do 31. prosince 2025.

Vzhledem k tomu, že Fond, jako akreditovaná platební agentura, poskytuje tento typ dotačních prostředků ve správním řízení formou správního rozhodnutí, je navrhován termín nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády již dnem 8. září 2025, a to i s ohledem na navrhovaný termín podání žádosti Fondu nejpozději do dne 22. září 2025.

Předmětem návrhu nařízení vlády je obdobná právní úprava jako byla například provedena nařízením vlády č. 264/2024 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024, nařízením vlády č. 156/2022 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích v roce 2022, nařízením vlády č. 306/2023 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory zemědělským odvětvím postiženým zvláštními problémy, které mají dopad na hospodářskou životaschopnost zemědělců v roce 2023, nebo nařízením vlády č. 264/2024 Sb., o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024.

Návrh nařízení vlády je vládě předkládán jako iniciativní materiál ministra zemědělství k řešení negativních dopadů v zemědělství způsobených povodní v září roku 2024 a také k adaptaci právního řádu ČR na prováděcí nařízení Komise (EU) o výše uvedené mimořádné finanční podpoře.

S ohledem na implementační charakter, časovou neodkladnost a věcnou nezbytnost urychleného projednání a následně přijetí návrhu nařízení vlády, s nezbytnou účinností již od 8. září 2025, byl požádán ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a podle bodu 5.5 a 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), a ve spojení s bodem 3.8 písm. g), i) a j) těchto zásad, o udělení výjimky z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA). Této žádosti ministra zemědělství bylo ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády vyhověno dopisem ze dne 4. června 2025, čj. 22319-2025-UVCR.

​Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.

​Předložený návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu Čeksé republiky.

​Předložený návrh nařízení vlády přímou souvisí s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 992/72, (EHS) č. 234/79, (ES) 1037/2001, a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.

Předložený návrh nařízení vlády není v rozporu s právem Evropské unie, konkrétně adaptuje do našeho právního řádu prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1137 ze dne 10. června 2025, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělská odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami v Česku a Slovinsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.

Tato mimořádná podpora neslouží ke snížení prodejní ceny produktů ani k narušení obchodu nebo výroby. Slouží jako kompenzace pro pěstitele brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky, jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě nebo zeleniny, kterým povodeň v září 2024 znehodnotila na zatopených pozemcích úrodu, a tím přišli o možnost jejího uplatnění na trhu. Proto tato mimořádná podpora nemá žádné účinky narušující hospodářskou soutěž a nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Tyto skutečnosti zohlednila i Komise EU při přípravě tohoto nařízení EU.

Nařízení a rozhodnutí orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii bezprostředně aplikovatelná. Návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům přikázána nebo umožněna.

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

​Návrh nařízení vlády je i s ohledem na bod 4 v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

​-

​-

​-

​Návrh nařízení vlády s ohledem na svůj charakter nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Případné technické a administrativní náklady vzniklé v souvislosti s prováděním nové mimořádné finanční podpory pro odvětví brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky, jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě nebo zeleniny zasažená povodní v roce 2024 podle příslušných nařízení Evropské unie budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství a Fondu.

Právní úprava Evropské unie umožňuje České republice poskytnout z unijního rozpočtu částku ve výši 7,4 mil. EUR (cca 185 mil. Kč) jako mimořádnou finanční podporu pro odvětví brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky, jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě nebo zeleniny zasažená povodní v roce 2024.

V návaznosti na přijetí předkládaného návrhu nařízení vlády bude v rámci rozpočtu Ministerstva zemědělství navýšen specifický ukazatel: „Podpora agrárního sektoru, v tom: dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu“ a specifický ukazatel „Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem, v tom příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem“.

Dále bude navýšen průřezový ukazatel: „Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem, v tom společná organizace trhu – podíl rozpočtu Evropské unie“.

Finanční prostředky na financování mimořádné finanční podpory budou převáděny z Ministerstva zemědělství na Fond na základě vydaných rozhodnutí. Fond bude dále vyplácet tyto finanční prostředky konečným příjemcům. Fond následně vykáže vyplacené prostředky do EU. Prostředky z rozpočtu EU budou přijaty do rozpočtu Ministerstva zemědělství. Prostředky budou začleněny do části „SOT – mimo Strategický plán 2023+“.

Kofinancování z národních zdrojů, které je Evropskou komisí umožněno až do výše 200 %, v případě tohoto nařízení vlády nebude využito.

Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány.

​Návrh nařízení vlády plošně nezakládá nová práva a povinnosti fyzických a právnických osob, s ohledem na jeho dotační charakter.⁠‌​​​‌​​​‌​‌​‌​​​⁠

​Pokud se jedná o dopad na podnikatelské prostředí, předpokládá se pozitivní dopad, zejména pokud jde o možnost kompenzace vysokých ztrát způsobených povodní v odvětví brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky, jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě nebo zeleniny a zmírnění negativních dopadů na dotčené zemědělské podnikatele.

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopad, ani na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením nebo na národnostní menšiny.

​Návrh nařízení vlády nemá dopady na rovnost mužů a žen.

​Návrh nařízení vlády nebude mít negativní vliv na životní prostředí.

​Návrh nařízení vlády nemá dopady na ochranu práv dětí.

​Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

​Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

Předkládaným návrhem nařízením vlády, s ohledem na jeho plně implementační charakter, není zakládána veřejná podpora.

​Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace.

Návrh nařízení vlády představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.

​-

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti již dnem 8. září 2025.

Důvodem je zejména plnění závazků vyplývajících z členství ČR v EU a z nich plynoucí skutečnost, že podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/1137 ze dne 10. června 2025, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělská odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami v Česku a Slovinsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, mají členské státy povinnost vyplatit tuto dodatečnou podporu již do 31. prosince 2025. Vzhledem k tomu, že Fond, jako akreditovaná platební agentura, poskytuje tento typ dotačních prostředků ve správním řízení formou správního rozhodnutí, je navrhován tento mimořádný termín nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády, a to i s ohledem na navrhovaný termín podání žádosti Fondu nejpozději do dne 22. září 2025.

S ohledem na implementační charakter, časovou neodkladnost a věcnou nezbytnost urychleného projednání a následně přijetí návrhu nařízení vlády, s nezbytnou účinností již od 8. září 2025, byl žádán ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a podle bodu 5.5 a 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), a ve spojení s bodem 3.8 písm. g), i) a j) těchto zásad, o udělení výjimky z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).

Této žádosti ministra zemědělství bylo ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády vyhověno dopisem ze dne 4. června 2025, čj. 22319-2025-UVCR.