I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Předkládaný, stručný a monotematický návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši sazeb mýtného, slevě na mýtném a výši odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „návrh nařízení vlády“) provádí zmocnění obsažené v § 46 odst. 1 ve spojení s § 22 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“). Dle těchto zákonných ustanovení stanoví vláda svým nařízením výši sazeb mýtného.
Předložený návrh nařízení vlády obsahuje dílčí zvýšení sazeb mýtného ukládaného za užívání dálnic a silnic I. třídy. Ke zvýšení dochází ve dvou ohledech.
Zaprvé, navrženo je zvýšení části sazeb mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace. Zvýšení se bude týkat užívání jak dálnic, tak silnic I. třídy. Uvedená část mýtného však nebude navýšena u všech vozidel v systému elektronického mýtného, ale jen u vozidel jiných než vozidel kategorie M2 a M3 (týkat se bude tedy zejména těžkých vozidel určených pro přepravu nákladu). Pokud jde o rozsah navýšení, činí 1,5 %.
Zadruhé, navrženo je zvýšení části sazeb mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vyvolaných při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích emisemi CO2. Zvýšení se bude týkat jen užívání silnic I. třídy (nikoli dálnic). Uvedená část mýtného bude navýšena u všech vozidel v systému elektronického mýtného, tedy jak u vozidel kategorie M2 a M3 (zejména autobusů), tak u ostatních vozidel podléhajících úhradě mýtného (zejména těžkých vozidel určených pro přepravu nákladu). Navrženo je navýšení dotčené části sazeb mýtného ukládaného za užívání silnic I. třídy v takovém rozsahu, aby došlo k dorovnání s výší dotčené části sazeb mýtného ukládaného za užívání dálnic. Znamená to tedy, že složka sazeb mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů vyvolaných při provozu vozidel emisemi CO2 bude stanovena ve stejné výši v případě dálnic i silnic I. třídy (v současnosti je u silnic I. třídy nižší). S ohledem na stejné negativní dopady emisí CO2 na životní prostředí, které vznikají při provozu vozidel na dálnicích i silnicích I. třídy, není pro stávající rozlišení rozumný důvod. Pokud jde o rozsah navýšení, je u různých druhů vozidel různý, a to od 55 % do 87 %.
Jednoznačným záměrem předkladatele je zvýšení výnosů z výběru mýtného, které jsou podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Finanční prostředky, s nimiž Státní fond dopravní infrastruktury hospodaří, lze zejména použít na financování nebo předfinancování nákladů uvedených v § 2 odst. 1 tohoto zákona, typicky nákladů na výstavbu, opravy, údržbu nebo správu dálnic nebo silnic. Cílem návrhu nařízení vlády je též motivovat dopravce a provozovatele vozidel k užívání zpoplatněných pozemních komunikací vozidly s nižšími emisemi CO2, a to v souladu s unijně konformními principy „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Podle § 20 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích podléhá užívání pozemní komunikace, kterou určí prováděcí právní předpis a která je označena dopravní značkou označující zpoplatnění, stanoveným druhem motorového vozidla zpoplatnění. Užívání vybraných pozemních komunikací je přitom podle § 20 odst. 2 téhož zákona zpoplatněno mýtným a časovým poplatkem. Zatímco v případě mýtného se zpoplatnění stanoví podle typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci, v případě časového poplatku se zpoplatnění stanoví podle časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace. Úhradě mýtného podléhá podle § 22 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny.
Podle § 22 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích se mýtné ukládá za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a externích nákladů. Externími náklady se rozumí náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích, a to znečištěním ovzduší, hlukem a emisemi CO2.
Klíčové zákonné pravidlo, jež nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši sazeb mýtného, slevě na mýtném a výši odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „nařízení vlády č. 240/2014 Sb.“) respektuje, je obsaženo v § 22 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení jsou sazby mýtného rozlišeny podle kategorie vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie pozemní komunikace a dále emisní třídy EURO vozidla a emisní třídy CO2 vozidla, jde-li o části mýtného ukládané za účelem dosažení návratnosti některých externích nákladů.
Takto popsaná právní úprava je v zákoně o pozemních komunikacích obsažena v návaznosti na přijetí zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tímto zákonem bylo mýtné definováno jako finanční prostředek k dosažení návratnosti nového typu externích nákladů, kdy vedle nákladů vyvolaných znečištěním ovzduší a hlukem byly nově do mýtného zahrnuty i náklady vyvolané emisemi CO2 vozidel. Vnitrostátní právní úprava přitom odpovídá požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací (dále jen „směrnice (EU) 2022/362“). Tato směrnice člení mýtné na poplatek za pozemní komunikace (poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů vzniklých v členském státě Evropské unie na stavbu, údržbu, provoz a rozvoj související s danými pozemními komunikacemi), poplatek za kongesci (není v České republice zaveden, což unijní právní úprava umožňuje) a poplatek za externí náklady (poplatek stanovený k dosažení návratnosti nákladů souvisejících se znečištěním ovzduší provozem, hlukem z provozu nebo emisemi CO2 z provozu). Zavedení nové složky mýtného spočívající v zohlednění nákladů vyvolaných emisemi CO2 je přitom výrazem důslednějšího uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“, na nichž je založeno výkonové zpoplatnění pozemních komunikací. Současně má přispět jako motivační faktor k pořizování vozidel s nízkými a nulovými emisemi.
Výše popsané zákonné změny, navazující na změny na úrovni unijního práva, byly provedeny do nařízení vlády č. 240/2014 Sb. jeho novelou účinnou k 1. březnu 2024 (nařízením vlády č. 40/2024 Sb.). Touto novelou došlo ke změně kritérií pro rozlišení sazeb mýtného, kdy novým kritériem pro rozlišení sazeb mýtného se stala emisní třída CO2 vozidla, kterou u všech vozidel v systému elektronického mýtného určí provozovatel systému elektronického mýtného v souladu s vyhláškou č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů. Předmětnou novelou došlo rovněž ke stanovení nové výše sazeb mýtného, a to jejich dílčím navýšením. Již v odůvodnění návrhu uvedené novely nařízení vlády č. 240/2014 Sb. bylo uvedeno, že zavedení čtvrté složky mýtného (vybírané za účelem návratnosti nákladů souvisejících s emisemi CO2 vozidel) nabízelo u některých kategorií vozidel i významně vyšší prostor pro navýšení mýtných sazeb, ke kterému však předkladatel nepřistoupil. Limity poplatku stanoveného k dosažení návratnosti nákladů souvisejících s emisemi CO2 z provozu stanoví příloha směrnice (EU) 2022/362.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Jak bylo uvedeno výše, povinnost uhradit mýtné za užívání zpoplatněných pozemních komunikací (dálnic a silnic I. třídy) vozidlem v systému elektronického mýtného stanovil zákonodárce. Vyplývá z § 20 odst. 1, § 22 odst. 1, § 22i odst. 2 a § 22j odst. 1 písm. d) zákona o pozemních komunikacích. Navržená právní úprava provádí zmocnění obsažené v § 46 odst. 1 ve spojení s § 22 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích. Dle těchto zákonných ustanovení stanoví vláda svým nařízením výši sazeb mýtného. Navržená právní úprava rovněž respektuje § 22 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož jsou sazby mýtného rozlišeny podle kategorie vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie pozemní komunikace, emisní třídy EURO vozidla a emisní třídy CO2 vozidla. Návrh nařízení vlády je souladný s ústavním pořádkem i zákonem, jenž má provést.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Návrh nařízení vlády představuje transpoziční předpis ve vztahu ke směrnici (EU) 2022/362, u níž lhůta pro provedení do vnitrostátního právního řádu uplynula dne 25. března 2024. Česká republika přitom včas oznámila Evropské komisi vnitrostátní pravidla transponující požadavky této směrnice do českého právního řádu.
Ohledně zvýšení složky mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace, lze na základě provedených propočtů konstatovat, že vážený průměrný poplatek za pozemní komunikace v roce 2026 (u dálnic činí 4,19 Kč, zatímco u silnic I. třídy 2 Kč) nepřekročí limitní hodnoty vypočtené dle přílohy III směrnice 1999/62/ES ve znění směrnice (EU) 2022/362 (u dálnic je limitem hodnota 4,85 Kč, zatímco u silnic I. třídy 4,94 Kč). Zároveň bude dosažena návratnost předpokládaných vynaložených nákladů u vozidel určených pro přepravu nákladu ve výši 86 % pro dálnice a 41 % pro silnice I. třídy.
Ohledně zvýšení složky mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vyvolaných při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích emisemi CO2, se Ministerstvo dopravy v minulosti obrátilo na zástupce Evropské komise za účelem interpretace dotčených ustanovení unijního práva s ohledem na skutečnost, že příloha IIIc směrnice 1999/62/ES ve znění směrnice (EU) 2022/362 stanoví 2 kritéria pro kategorizaci vozidel, a to maximální přípustnou hmotnost naloženého vozidla a počet náprav vozidla, přičemž existují vozidla, u nichž referenční hodnota vztažená k jejich hmotnosti je jiná než referenční hodnota vztažená k počtu jejich náprav. Dle zástupců Evropské komise stanoví unijní právní úprava referenční hodnoty a zmíněná kritéria pro kategorizaci vozidel jsou indikativní. Je tak ponecháno na diskreci členských států Evropské unie, dle kterého kritéria stanoví limit pro relevantní složky mýtného. V návaznosti na Aktualizaci příloh II, IIIb a IIIc směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES (C/2025/1824) vydanou v Úředním věstníku EU dne 24. 3. 2025 přitom lze konstatovat, že navržené zvýšení složky mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vyvolaných při provozu vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích emisemi CO2, vyhovuje oběma kritériím. Navržené zvýšení této složky mýtného tedy nedosahuje limitní hodnoty určené unijním právem a i případné budoucí dílčí změny směnového kurzu EUR-Kč na tom nic nemění.
Současně předkladatel uvádí, že navýšení celkových výnosů z výběru mýtného nenaplňuje definici podstatně změněného režimu výběru mýtného ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 1999/62/ES ve znění směrnice (EU) 2022/362, a nepodléhá tedy notifikaci Evropské komisi.
Předkladatel považuje předložený návrh nařízení vlády za souladný se směrnicí, k jejímuž provedení je předkládán, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Problematika výše sazeb mýtného není předmětem regulace obsažené v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána.
6. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, které by bylo možné považovat za technický předpis ve smyslu směrnice (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.
7. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci
Navrhovaná právní úprava nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.
8. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V návaznosti na navržené změny nařízení vlády č. 240/2014 Sb. předpokládá předkladatel navýšení celkových výnosů z výběru mýtného. Ministerstvo dopravy předpokládá, že zvýšení části sazeb mýtného, která je ukládána u vozidel určených pro přepravu nákladu za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace, povede ke zvýšení příjmů z mýtného za užívání dálnic ve výši 190 mil. Kč a za užívání silnic I. třídy ve výši 20 mil. Kč. Zvýšení části sazeb mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vyvolaných při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích emisemi CO2, povede dle předpokladu Ministerstva dopravy ke zvýšení příjmů z mýtného o 280 mil. Kč u vozidel určených pro přepravu nákladu a o 0,5 mil. Kč u vozidel určených pro přepravu osob.
Výnosy z výběru mýtného jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Finanční prostředky, s nimiž Státní fond dopravní infrastruktury hospodaří, lze pak zejména použít na financování nebo předfinancování nákladů uvedených v § 2 odst. 1 tohoto zákona, typicky nákladů na výstavbu, opravy, údržbu nebo správu dálnic nebo silnic.
9. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Jak bylo uvedeno výše, povinnost uhradit mýtné za užívání zpoplatněných pozemních komunikací (dálnic a silnic I. třídy) vozidlem v systému elektronického mýtného stanovil zákonodárce. Vyplývá z § 20 odst. 1, § 22 odst. 1, § 22i odst. 2 a § 22j odst. 1 písm. d) zákona o pozemních komunikacích. Navržená právní úprava toliko stanoví výši sazeb mýtného.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava vyvolá mírné zvýšení nákladů, které dopravci nesou při výkonu své podnikatelské činnosti, a to v souvislosti se zvýšením sazeb mýtného. Navržené navýšení je však dílčí a lze předpokládat, že jej dopravci pokryjí z vlastních zdrojů nebo jej promítnou do cen svých služeb.
11. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Lze předpokládat, že dopravci uvedené dílčí navýšení výdajů spjatých s úhradou mýtného pokryjí z vlastních zdrojů nebo přenesou do cen svých služeb. Tato skutečnost pak může zprostředkovaně vést k mírnému zvýšení cen zboží, které je prostřednictvím silniční nákladní dopravy přepravováno. V celkovém úhrnu se však bude jednat o navýšení nepatrné, při zohlednění ostatních inflačních tlaků, které jsou v ekonomice přítomné. Zavedení výše popsané čtvrté složky mýtného nabízelo přitom u některých kategorií vozidel i významně vyšší prostor pro navýšení mýtných sazeb, ke kterému se však předkladatel při zpracování tohoto návrhu nařízení vlády neuchýlil právě s ohledem na jeho přijatelnost z hlediska hospodářských a sociálních dopadů.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na rovnost mužů a žen, jelikož neupravuje postavení fyzických osob ani se tohoto postavení netýká.
13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Zvýšení části mýtných sazeb spočívající v zohlednění nákladů vyvolaných emisemi CO2 je výrazem důslednějšího uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“, na nichž je založeno výkonové zpoplatnění pozemních komunikací. Současně má přispět jako motivační faktor k pořizování vozidel s nízkými a nulovými emisemi.
14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na práva dětí.
15. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
16. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na ochranu soukromí nebo osobních údajů.
17. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Navrženou právní úpravou není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nedochází jí totiž k založení selektivního ekonomického zvýhodnění určitých podniků či odvětví dopravy ze strany státu.
18. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Vzhledem k obsahu navržené právní úpravy nejsou s jejím přijetím spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat potenciální korupční rizika. Jde o návrh prováděcího právního předpisu, který stanoví přesně, určitě a poměrně podrobně konkrétní výši sazeb mýtného.
19. Hodnocení dopadů regulace
Na základě žádosti předkladatele bylo dopisem předsedy Legislativní rady vlády ze dne 29. dubna 2025 č. j. 17782-2025-UVCR u předkládaného návrhu nařízení vlády podle čl. 76 odst. 2 legislativních pravidel vlády rozhodnuto o udělení výjimky z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad.
II. Zvláštní část
K čl. I (Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši sazeb mýtného, slevě na mýtném a výši odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného, ve znění pozdějších předpisů)
K příloha č. 1 označení přílohy č. 1 tabulka , příloha č. 2 označení přílohy č. 2 tabulka a příloha č. 4 označení přílohy č. 4 tabulka
Návrh nařízení vlády obsahuje 3 novelizační body, jimiž dojde k nahrazení tabulek obsažených v přílohách č. 1, 2 a 4 nařízení vlády č. 240/2014 Sb. novými tabulkami. V nich jsou uvedeny sazby mýtného za užívání dálnic pro vozidla v systému elektronického mýtného s výjimkou vozidel kategorie M2 a M3 a sazby mýtného za užívání silnic I. třídy pro všechna vozidla v systému elektronického mýtného. Tyto sazby jsou v souladu s § 22 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 240/2014 Sb. rozlišeny podle
a) kategorie pozemní komunikace, b) emisní třídy EURO vozidla, c) největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, d) počtu náprav vozidla nebo jízdní soupravy a e) emisní třídy CO2 vozidla.
Navrženo je dílčí navýšení sazeb mýtného za užívání dálnic pro vozidla v systému elektronického mýtného s výjimkou vozidel kategorie M2 a M3 a sazeb mýtného za užívání silnic I. třídy pro všechna vozidla v systému elektronického mýtného. Navyšovány jsou tyto sazby v jejich části, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů
a) vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace, kdy navýšení této části sazeb v rozsahu 1,5 % se bude týkat užívání všech zpoplatněných pozemních komunikací vozidly v systému elektronického mýtného s výjimkou vozidel kategorie M2 a M3,
b) vyvolaných při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích emisemi CO2, kdy navýšení této části sazeb v rozsahu od 55 % do 87 % se bude týkat užívání silnic I. třídy všemi vozidly v systému elektronického mýtného.
Cílem je zvýšení výnosů z výběru mýtného, které jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Tyto finanční prostředky pak bude možné využít typicky na výstavbu, opravy, údržbu nebo správu dálnic nebo silnic. Cílem návrhu nařízení vlády je též motivovat dopravce a provozovatele vozidel k užívání zpoplatněných pozemních komunikací vozidly s nižšími emisemi CO2, a to v souladu s unijně konformními principy „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
K čl. II
Navržené nařízení vlády by mělo nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2026, a to v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv). Dle tohoto ustanovení nabývá právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv zásadně účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku. Navržené datum účinnosti přitom odpovídá odhadované délce legislativního procesu a záměru Ministerstva dopravy zvýšit sazby mýtného až k 1. lednu 2026.