A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, vysvětlení hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Návrh novely občanského zákoníku se týká vážného nedostatku právní ochrany pojištěného a obmyšleného z životního pojištění pro případ smrti.
Občanský zákoník umožňuje, aby pojistník v pojištění určil obmyšleného, tedy osobu, které má v případě smrti pojištěného vzniknout právo na pojistné plnění. V praxi se však vyskytují případy, kdy obmyšlený právo na pojistné plnění u pojistitele neuplatní, protože buď neví, že byl určen jako obmyšlený, nebo neví, že k pojistné události došlo. V takovém případě se právo na pojistné plnění promlčí uplynutím deseti let, s tím že promlčecí lhůta počne běžet za jeden rok od pojistné události, a finanční prostředky zůstávají pojistníkovi.
Neziskové organizace (UNICEF, Charita a další) náhodně zjistily, že osobami naspořené nemalé finanční částky životního pojištění, které jim byly pojištěným určeny jako tzv. obmyšleným osobám, nejsou vyplaceny a zůstávají pojišťovnám. Taková situace je v evropském legislativním prostředí zcela ojedinělá.
Česká asociace pojišťoven potvrzuje, že principem pojištění je vždy nutnost podání žádosti k plnění pojistného. Obmyšlené osoby o tom, že jim zemřelý odkázal částku životního pojištění, nezřídka neví. U obmyšlených nevládních organizací je to téměř pravidlem. Z mnoha osobních důvodů pojištěných se to stává také u obmyšlených fyzických osob (rodinných příslušníků, osob blízkých atd.).
Životní pojištění pro případ smrti není předmětem dědictví a kompetence k dohledání nebo informování obmyšlené osoby, aby si o plnění požádala, není ze strany notářů v dědickém řízení možná.
Dle sdělení České národní banky existuje v České republice cca 5 milionů životního pojistek. Povinný registr není veden, je odhadováno, že nemalou část tvoří pojištění pro případ smrti. Současný stav se bohužel jeví jako určitá forma neúcty k zemřelému a jeho výslovnému odkazu.
Během mnoha měsíců proběhla řada jednání s Českou národní bankou, Ministerstvem financí České republiky, Ministerstvem spravedlnosti České republiky a řadou dalších institucí. Česká asociace pojišťoven ve věci přijala samoregulační dohodu. Ta však není dostatečná. Potvrdilo se, že situaci je třeba naléhavě řešit a nejvhodnější možností je novelizace občanského zákoníku.
Cílem navrhované úpravy je zakotvit v občanském zákoníku oznamovací povinnost pojistitele vůči obmyšlenému, na jejímž základě by se obmyšlený mohl dozvědět o tom, že mu právo na pojistné plnění vzniklo, a toto právo u pojistitele uplatnit.
Oznamovací povinnost pojistitele se bude vztahovat pouze na situace, kdy pojistitel má k dispozici údaje, které mu umožňují obmyšleného kontaktovat, nebo kdy může tyto údaje zjistit z evidence, do níž má přístup. Údaje umožňující kontaktovat obmyšleného může mít pojistitel také přímo od pojistníka, který mu je sdělí při určení obmyšleného. Pro usnadnění kontaktu se navrhuje upřesnit, že pojistník může pojistiteli sdělit vedle jména obmyšleného i další jeho identifikující údaje, z čehož vyplývá odpovídající povinnost pojistitele vést je v evidenci a zohlednit je při oznámení pojistné události.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná právní úprava nemá finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
6. Předpokládaný dopad na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na činnost územních samosprávných celků.
7. Předpokládané sociální dopady
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na podnikatelské prostředí v České republice ani na jednotlivé skupiny obyvatelstva.
8. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí, neboť se této oblasti nedotkne.
9. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na rovnost žen a mužů. Navrhovaná právní úprava stejně tak není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10. Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
11. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a ani nevytváří jejich možnosti.
12. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se navrhovaná opatření této oblasti nijak nedotknou.
13. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila se senátním návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Důvodem návrhu na schválení Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, je požadavek neodkladného odstranění nedostatku právní ochrany obmyšleného a pojištěného, který vyvolává v praxi značné problémy. Zároveň změna podpoří důvěru lidí v uzavírání pojistných smluv životního pojištění.
Vzhledem k tomu, že pojišťovny potřebují dostatek času na přípravu realizace dle navržených legislativních změn, a v souladu s pravidly zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je účinnost navržena ke dni 1. ledna 2026. Je v nejlepším zájmu státu zajistit co možná nejdříve dobrou víru pojištěného a účinně ochránit jeho finanční prostředky.
B. Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1 (§ 2829)
Navrhuje se upřesnit, že pojistník může v pojistné smlouvě označit obmyšleného nejenom jménem, ale popřípadě (volitelně) i dalšími identifikujícími údaji. Takové ustanovení omezí možnost záměny skutečné osoby obmyšleného za osobu jinou a usnadní jeho kontaktování pojistitelem v případě pojistné události. Dalšími identifikujícími údaji se rozumí údaje dle § 3019 občanského zákoníku, tedy zejména bydliště a datum narození v případě fyzické osoby a identifikační číslo v případě osoby právnické, event. podnikatele.
K bodu 2 (§ 2832a)
Občanský zákoník rozlišuje dva základní způsoby určení obmyšleného, a to uvedením jména nebo vztahu k pojištěnému (§ 2829). Není cílem návrhu tyto způsoby jakkoli omezovat, protože pojistník může mít legitimní zájem určit obmyšleného obecně bez uvedení konkrétních identifikačních údajů (např. „moje děti“, „moji synovci a neteře“ za situace, kdy pojistník neví, které konkrétní osoby danou podmínku v okamžiku pojistné události splní). Je jasné, že pokud pojistník určí obmyšleného tímto obecným způsobem, může tím do určité míry ztížit možnost jeho vyrozumění v případě, že nastane pojistná událost. Vyhodnocení tohoto rizika je na úvaze pojistníka.
V pojistné praxi však výrazně převažují způsoby, kdy pojistník určí obmyšleného pomocí konkrétních identifikujících údajů, které pojistiteli zpravidla umožní obmyšleného kontaktovat. Pokud by tomu tak nebylo (např. obmyšlený by byl určen sice jednoznačně, ale bez uvedení kontaktních údajů, nebo by v průběhu doby došlo ke změně identifikujících nebo kontaktních údajů), stanoví návrh pojistiteli oprávnění a zároveň povinnost využít za účelem kontaktování obmyšleného také údaje z evidence, do níž má přístup. Takovou evidencí může být např. základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel nebo informační systém cizinců, do nichž mají pojišťovny přístup podle § 129 odst. 3 zákona o pojišťovnictví, ale takovou evidencí může být rovněž některý z veřejných rejstříků právnických osob, ve kterém lze zjistit např. údaj o sídle obmyšlené právnické osoby.
Občanský zákoník stanoví, že pokud není obmyšlený určen nebo nenabyl-li právo na pojistné plnění (např. proto, že zemřel dříve než pojištěný), nabývají právo na pojistné plnění další osoby, které jsou vyjmenovány v § 2831 odst. 1 a 2. Tyto osoby se nestávají obmyšlenými, ale ocitají se v obdobném právním postavení jako obmyšlený. Je evidentní, že kontaktní údaje těchto osob může mít pojistitel ještě s menší pravděpodobností než v případě obmyšleného, protože těmto osobám vzniká právo na pojistné plnění nezávisle na tom, zda je pojistník svým jednáním vůči pojistiteli určil. Přesto však není vyloučeno, že pojistitel bude mít jejich kontaktní údaje nebo je bude moci zjistit z evidencí, do nichž má přístup, nebo jiným způsobem, a pro tento případ by i vůči těmto osobám měla být založena obdobná oznamovací povinnost jako vůči obmyšlenému.
K čl. II
Navrhuje se, aby zákon vstoupil v účinnost dnem 1. ledna 2026.
V Praze dne předseda Senátu