Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu, hlavních principů a nezbytnost navrhované úpravy, její soulad s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a předpokládaný finanční dosah na státní rozpočet jsou uvedeny v obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona o veřejných výzkumných institucích.
Oproti schválenému věcnému záměru zákona o veřejných výzkumných institucích nejsou do předkládaného návrhu zákona zapracovány návrhy na změny zákona o knihovnách, autorského zákona a zákona o účetnictví, neboť podle názoru předkladatelů současné znění těchto právních předpisů upravuje související oblasti obecně a nebrání tak stanoveným cílům.
Dále není v předkládaném návrhu zahrnut návrh na změnu zákona o vysokých školách, neboť podle názoru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako jednoho z předkladatelů
a) je zákon o vysokých školách z hlediska pojmů z oblasti výzkumu a vývoje v souladu s platnou právní úpravou, zejména se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje, i s návrhem zákona o veřejných výzkumných institucích,
b) doplnění zákona o vysokých školách o podmínky bezúhonnosti pro výkon funkce rektora s ohledem na ustanovení § 18 odst. 2 a 5 zákona o podpoře výzkumu a vývoje neřeší problém prokazování způsobilosti statutárního orgánu ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, neboť § 10, 16, 24, 28 a další ustanovení zákona o vysokých školách opravňují jednat ve stanovených věcech jménem vysoké školy nejen rektora, ale i děkana, příp. kvestora, prorektora nebo proděkana,
c) není nezbytné v zákoně o vysokých školách upravovat podmínky pro tvorbu fondů, neboť podle usnesení vlády ze dne 7. dubna 2003 č. 331 nebude veřejné vysoké škole zákonem o veřejných výzkumných institucích umožněno být zřizovatelem veřejné výzkumné instituce; taxativní rozšíření již existujících fondů by vyvolalo dodatečné nároky na státní rozpočet.
Postup při zřízení veřejné výzkumné instituce veřejnou vysokou školou nebyl do zákona o vysokých školách zapracován, neboť vláda svým usnesením uložila předkladatelům zpracovat návrh zákona o veřejných výzkumných institucích podle připomínek obsažených ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády. Jednou ze zásadních připomínek obsažených v tomto stanovisku je požadavek připravit návrh zákona tak, aby právo zřizovat veřejné výzkumné instituce měly pouze územní samosprávné celky a Česká republika.
Zvláštní část
K návrhu na změnu zákona o Akademii věd České republiky
K bodu 1
V § 3 odst. 1 jde o formálně právní úpravu vyplývající z § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
K bodu 2
Ustanovení § 3 odst. 2 upravuje změnu postavení pracovišť (dosud příspěvkových organizací) na veřejné výzkumné instituce. Dikce stanoví, že nadále bude Akademie věd České republiky oprávněna zřizovat pouze veřejné výzkumné instituce ve smyslu zákona o veřejných výzkumných institucích.
K bodu 3
Úpravou se aktualizuje odkaz na právní předpis v dané oblasti.
K bodu 4
Ustanovení upravuje vztah Akademie věd České republiky k Učené společnosti České republiky, která byla ustavena dne 10. května 1994 jako soukromé občanské sdružení. Předchůdcem tohoto sdružení je Královská česká společnost nauk působící od r. 1784 až do zrušení Československé akademie věd k 31. prosinci 1992. Po posledních volbách v r. 2004 má tato společnost 135 členů, z toho 98 řádných členů (profesorů a docentů vysokých škol, významných vědeckých pracovníků různých vědeckých institucí) a 37 čestných zahraničních členů.
V rámci své činnosti Učená společnost České republiky přispívá ke svobodnému pěstování vědy a posilování její společenské prestiže a k šíření vědeckých poznatků ve veřejnosti, rozvíjí mezioborovou komunikaci na národní i mezinárodní úrovni, pořádá pravidelné přednášky, uděluje ceny Učené společnosti, projednává otázky společenského postavení vědy i obecných problémů vývoje atd.
Dosavadní soukromoprávní "neoficiální" charakter Učené společnosti České republiky je překážkou v jejím působení zejména směrem k zahraničním partnerům a k mezinárodním vědeckým institucím. Přičleněním Učené společnosti České republiky k Akademii věd České republiky, při němž bude zachována její autonomie a samosprávný charakter, budou vytvořeny podmínky pro její financování, bude zvýrazněno postavení této společnosti a umožněn její další rozvoj.
K bodům 5 až 9
Smyslem úpravy v § 5, 6 a 8 je odlišit postavení řídícího orgánu Akademie věd České republiky jako organizační složky České republiky (předsedy Akademie věd České republiky) od volených samosprávných orgánů soustavy pracovišť Akademie věd České republiky (Akademický sněm a Akademická rada).
K bodu 10
Změna v § 10 zakotvuje nový způsob jmenování a odvolání předsedy Akademie věd České republiky související s postavením Akademie věd České republiky jako organizační složky České republiky a pojetím jejího řízení. Jmenovacím aktem se posiluje odpovědnost předsedy za činnost Akademie věd České republiky vůči vládě České republiky a dalším státním orgánům a dále i jeho pravomoc vůči místopředsedům a statutárním orgánům pracovišť Akademie věd České republiky.
K bodům 11 a 12
Formální úprava § 11 a 12 vyplývá z příslušných ustanovení zákona o veřejných výzkumných institucích, který upravuje postavení, vnitřní poměry, orgány a dispozice s majetkem pracovišť Akademie věd České republiky jako veřejných výzkumných institucí.
K bodu 13
Do ustanovení § 13 se promítají změny týkající se způsobu výchovy vědeckých pracovníků v souladu se zákonem o vysokých školách.
K bodu 14
V souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje se rozšiřuje taxativně uvedený předmět činnosti pracovišť Akademie věd České republiky tak, aby v rámci Akademie věd České republiky mohla působit vedle vědeckých pracovišť v nezbytném rozsahu i pracoviště zajišťující infrastrukturu soustavy vědeckých pracovišť Akademie věd České republiky, tj. určité služby a společné činnosti.
K bodu 15
Zrušení § 14, 15 a 17 vyplývá ze zákona o veřejných výzkumných institucích, který nově upravuje organizační strukturu a postavení orgánů veřejné výzkumné instituce.
K bodu 16
Doplnění nového § 20a umožňuje, aby převod pracovišť Akademie věd České republiky na právní formu veřejných výzkumných institucí proběhl plynule a aby jejich výzkumná činnost byla tímto opatřením co nejméně narušena. Vlastní postup této právní transformace včetně převodu majetku České republiky bude upraven v přechodných ustanoveních zákona o veřejných výzkumných institucích.
K návrhu na změnu zákona o podpoře výzkumu a vývoje:
K bodu 1
Vymezení pojmu „infrastruktura“ se upřesňuje tak, aby nemohlo docházet k různým výkladům, zejména v oblasti služeb pro výzkum a vývoj. Dosavadní znění zákona je při striktním výkladu vykládáno tak, že služby se musí vztahovat k činnosti speciálních výzkumných zařízení, což nebylo záměrem předkladatelů. Vymezení pojmu „infrastruktura“ má význam nejen z hlediska možnosti jejího financování z prostředků na výzkum a vývoj, ale je důležité rovněž pro vymezení hlavní činnosti veřejných výzkumných institucí.
K bodu 2
Způsob financování Akademie věd České republiky a nutné infrastruktury z výdajů na výzkum a vývoj se upravuje obdobně jako dosavadní úprava, která umožňuje financování činnosti Kanceláře Grantové agentury České republiky a Rady pro výzkum a vývoj.
K bodu 3
Poskytovatelem institucionální podpory bude pro veřejnou výzkumnou instituci její zřizovatel stejně jako pro příspěvkové organizace.
K bodu 4 a 5
Veřejná výzkumná instituce (resp. její statutární orgán) bude vyňata z povinnosti prokazovat způsobilost (resp. bezúhonnost statutárního orgánu) podle § 18 odst. 4 písm. b) a § 18 odst. 5 písm. b), neboť zákonem o veřejných výzkumných institucích budou stanoveny pro výkon funkce statutárního orgánu veřejné výzkumné instituce obdobné podmínky způsobilosti (bezúhonnost).
Ustanovení je v § 18 upraveno obecně tak, aby z tohoto prokazování byly vyjmuty i další subjekty, pro které bude obdobná úprava rovněž zavedena a u nichž by tedy prokazování bezúhonnosti u statutárního orgánu nebo jeho členů bylo duplicitní.
K bodu 6
Účelem navrhované změny je vyjmutí uvedených institucí zabývajících se výzkumem z povinnosti prokazovat další podmínky způsobilosti určené pro právnické osoby soukromého práva. Jedná se o zavedení stejných podmínek pro veřejnou výzkumnou instituci jako pro veřejnou vysokou školu. Zároveň je nutno stanovit stejné podmínky pro státní příspěvkové organizace a pro příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Nutnost doplnění příspěvkových organizací obcí a krajů vyplývá ze skutečnosti, že změna právní formy příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky na veřejné výzkumné instituce bude provedena pouze ve velmi omezeném rozsahu (viz příloha zákona o veřejných výzkumných institucích). Zbývající příspěvkové organizace, jejichž právní forma zůstane zachována, by měly mít při prokazování způsobilosti pro řešení výzkumného záměru stejné podmínky jako státní příspěvkové organizace.
K bodu 7 a 8
Podmínky pro ukončení jiné než výzkumné činnosti v případě ztrátovosti a podmínky pro využití zisku se upravují obdobně jako v zákoně o veřejných výzkumných institucích a v souladu s dalšími předpisy upravujícími povinné odvody.
Úprava zajistí určení příslušnosti krajských soudů v řízení o zrušení veřejných výzkumných institucí doplněním příslušné části občanského soudního řádu (stejně jako např. u nadací, obecně prospěšných společností, státních podniků apod.).
K bodu 1
Zřizovatelem veřejné výzkumné instituce může být jednak Česká republika, za kterou práva a povinnosti zřizovatele vykonávají ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy nebo Akademie věd České republiky, a jednak územní samosprávné celky, v jejichž působnosti mohou existovat výzkumné ústavy. Analogicky jako tomu je u České republiky nebo u územních samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací a dobrovolných svazků obcí, navrhuje se osvobození bezúplatných nabytí majetku veřejnými výzkumnými institucemi zapracovat do ustanovení § 20 odst. 1.
K bodu 2
Podle zákona o veřejných výzkumných institucích zřizovatelem, který převádí majetek do veřejné výzkumné instituce, může být Česká republika nebo územní samosprávný celek. Naproti tomu při zrušení veřejné výzkumné instituce majetek včetně závazků přechází na zřizovatele, a na zřizovatele přejde také likvidační zůstatek, popřípadě majetek a závazky veřejné výzkumné instituce, pokud se objeví až po skončení likvidace.
Od daně z převodu nemovitostí je podle současné právní úpravy osvobozen úplatný převod nebo přechod z vlastnictví České republiky, pokud s majetkem státu hospodaří organizační složky státu, příp. též státní příspěvkové organizace.
Není tomu však při převodech nebo přechodech majetku z vlastnictví územních samosprávných celků nebo při převodech či přechodech majetku z veřejných výzkumných institucích na zřizovatele. Navrhuje se proto při převodech nebo přechodech majetku mezi zřizovateli a veřejnými výzkumnými institucemi zavést shodný režim.
K návrhu na změnu zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby
Upravuje se postup pro případný převod zemědělských pozemků a lesních pozemků na veřejnou výzkumnou instituci obdobně jako u veřejných vysokých škol.
K návrhu na změnu zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů
Okruh pověřených osob se rozšiřuje z příspěvkových organizací o veřejné výzkumné instituce. Důvodem je záměr příspěvkové organizace, jichž se činnost v oblasti ochrany genetických zdrojů týká, transformovat na veřejné výzkumné instituce.