Důvodová zpráva k zákon č. 344/2022 Sb.

Při sestavování státního rozpočtu na rok 2022 se vycházelo z dat a prognóz, které byly k dispozici v době sestavování tohoto státního rozpočtu.

Státní rozpočet na rok 2022 byl schválen jako schodkový, který předpokládal příjmy ve výši 1 613 241 111 917 Kč, výdaje ve výši 1 893 241 111 917 Kč a schodek ve výši 280 mld. Kč.

Při sestavování státního rozpočtu na rok 2022 nebylo možno reagovat na situaci související s vypuknutím ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, který přinesl náhlou potřebu zvýšených výdajů státu na zvládnutí přílivu uprchlíků na území ČR, na poskytovanou humanitární pomoc a vojenskou materiální podporu Ukrajině a následně i na negativní projevy současné nejistoty ohledně vývoje na globálních trzích v české ekonomice. Konkrétně je třeba neprodleně reagovat na vysokou míru inflace, zejména nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Obdobně se dopady inflace a dalších dříve neočekávaných vlivů promítají i do příjmové strany státního rozpočtu.

Makroekonomický kontext

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2022 vychází ve svých základních parametrech z dubnové Makroekonomické predikce České republiky Ministerstva financí. Avšak predikce příjmů je aktualizovaná o pokladní plnění státního rozpočtu za období leden až červen 2022, z něj plynoucími důsledky pro inkaso příjmů v druhé polovině roku a o nová diskreční opatření schválená alespoň na úrovni vlády.

Jakékoliv prognózy jsou ale stále zatíženy enormní mírou nejistoty a rizik. Ať již jde o neukončenou pandemii nebo eskalující válečný konflikt na Ukrajině s jeho humanitárními, hospodářskými a geopolitickými následky, které prohlubují nerovnováhy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, násobí ceny energetických surovin, potravin či jiných významných komodit.

Predikce příjmů byla aktualizována v srpnu 2022, v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, posouzena per rollam Výborem pro rozpočtové prognózy. Výbor ve svém stanovisku ze 7. srpna 2022 konstatoval, že predikce je realistická. Splňuje tedy parametry prognózy vhodné pro rozpočtové účely.

Základní makroekonomické údaje

Pozn.: VŠPS označuje Výběrové šetření pracovních sil.Zdroj: Makroekonomická predikce ČR (duben 2022).

Konkrétní úpravy navrhované novelou včetně komentáře

Na základě dosavadního vývoje pokladního plnění a očekávaného vývoje ekonomiky byla aktualizována predikce daňových příjmů na rok 2022. Na příjmové straně dochází ke zvýšení daňových příjmů v úhrnu o 41,6 mld. Kč oproti schválenému rozpočtu roku 2022, což dokládá následující tabulka.

Tabulka 1: Přehled změn v daňových příjmech (v mld. Kč)

Vývoj daňové kvóty po zohlednění změn v daňových příjmech ilustruje následující tabulka.

Tabulka 2: Vývoj daňové kvóty

Pozn.: Pro rok 2022 se jedná o predikci.

Inkaso daně z přidané hodnoty se v roce 2022 předpokládá ve výši 351,4 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu, výnos daně se tedy zvyšuje o 25,2 mld. Kč. Na inkaso má pozitivní vliv vývoj makroekonomických agregátů. Dle predikce ekonomického vývoje z měsíce dubna 2022 se odhad růstu výdajů na spotřebu domácností, které mají největší váhu, zvýšil pro rok 2022 z 10,6 % na 12,1 %. Aktualizovaný odhad je založen na dosavadním vývoji inkasa v roce 2022 a na údajích o aktuálním vývoji inflace a tržeb v maloobchodě, které byly zohledněny v predikci vývoje inkasa v druhém pololetí roku 2022.

Inkaso DPPO se v roce 2022 předpokládá ve výši 131,4 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu, což představuje nárůst o 9,2 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu.

Aktualizovaný odhad inkasa pro rok 2022 reflektuje pozitivní vliv revize dopadů diskrečních opatření a současně byl zohledněn dosavadní vývoj inkasa v r. 2022 a jeho předpokládaný vývoj do konce roku.

Ve věci diskrečních opatření byl zmírněn původně odhadovaný negativní dopad zavedení stravenkového paušálu o +1,0 mld. Kč na novou výši -0,1 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu. Dále došlo k revizi, resp. k ročnímu posunu odhadovaného negativního dopadu v případě osvobození úroků ze státních dluhopisů, původně odhadovaný dopad pro rok 2022 byl ve výši 1,0 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu a projeví se až v roce 2023.

Výrazný růst cen pohonných hmot a jeho následný dopad do zvýšení výdajů domácností i podnikatelských subjektů vyústil v potřebu přijmout opatření na zmírnění těchto negativních důsledků. To spočívá v dočasném snížení spotřební daně z motorové nafty a bezolovnatého benzínu o 1,50 Kč na litr v období od 1. června 2022 do 30. září 2022. Negativní dopad na státní rozpočet za dané čtyřměsíční období je očekáván ve výši 3,8 mld. Kč.

Oproti rozpočtovaným příjmům se zvýší výnos státního rozpočtu o 10,2 mld. Kč na výsledných 118,8 mld. Kč, z toho DPFO vybíraná zvláštní sazbou se zvýší o 2,0 mld. Kč na výsledných 19,6 mld. Kč, DPFO placená plátci se zvýší o 4,8 mld. Kč na výsledných 91,4 mld. Kč a DPFO placená poplatníky se zvýší o 3,4 mld. Kč na výsledných 7,8 mld. Kč.

Aktualizovaný odhad inkasa DPFO placené plátci je založen na dosavadním vývoji inkasa v roce 2022 a jeho předpokládaném vývoji do konce roku.

Na základě skutečně vyplacených částek kompenzačního bonusu byl dále revidován negativní dopad tohoto opatření, a to z částky 2,8 mld. Kč na částku 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu. Nové diskreční opatření, a to změna ve zdanění nepeněžních příjmů zaměstnance v případě užívání nízkoemisního vozidla pro soukromé a služební účely (z 1 % na 0,5 % vstupní ceny), se vzhledem k účinnosti od 1. 7. 2022 projeví na úrovni státního rozpočtu v nevýznamné výši.

Aktualizovaný odhad inkasa DPFO placené poplatníky zohledňuje dosavadní vývoj inkasa v r. 2022 a jeho předpokládaný vývoj do konce roku.

Aktualizovaný odhad inkasa DPFO vybírané srážkou zohledňuje vývoj úrokových sazeb a dosavadní vývoj inkasa této daně v roce 2022.

Pro rok 2022 je inkaso odhadováno na úrovni 6,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu, což je o 0,8 mld. Kč více proti schválenému rozpočtu. Oproti schválenému SR bylo odhadované inkaso zrevidováno v důsledku očekávaného nárůstu trhu vyplývajícího již ze znalosti agregovaných dat za rok 2021.

Navýšení rozpočtu nedaňových příjmů, kapitálových příjmů a přijatých transferů celkem  o 1 000 mil. Kč:

Příjmy sdílené s Evropskou unií tvoří podíl České republiky na vybraných clech, který je určen k pokrytí nákladů na jejich výběr prováděný ve prospěch rozpočtu Evropské unie. Výše příjmů z podílu na clech je přímo úměrná k výši vybraného cla a k poměru rozdělení vybraného cla mezi EU a členské státy EU. Dále je ovlivněna řadou dalších faktorů, jako cenou zboží a výrobků, vývojem ekonomiky ČR i EU atd. Rozhodnutím Rady č. 2020/2053/EU, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropské unie došlo od 1. 6. 2021 ke změně parity odvodů z poměru 80/20 na 75/25. V průběhu roku 2022 došlo k viditelnému zvýšení cen zboží a výrobků, které jsou základem pro výpočet cla, došlo k oživení ekonomiky ČR i EU po ústupu viru SARS-CoV-2. Při zpracování návrhu rozpočtu pro rok 2022 v červenci 2021 byla změna parity zohledněna. Současně byl ale brán v potaz dlouhodobý dopad epidemie viru SARS-CoV-2 na ekonomický vývoj. Další vlivy nebylo možno zohlednit. Navýšení podílu na clech se předpokládá ve výši 700 mil. Kč.

Výrazný nárůst cen nemovitostí a zájem na realitním trhu je důvodem pro navýšení rozpočtu kapitálových příjmů Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o 300 mil. Kč.

Příjmy kapitoly MPSV v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zvyšují o 9 mld. Kč. S ohledem na aktuální situaci na trhu práce, kdy trh ovládají sezónní práce a více dochází k zaměstnávání občanů z Ukrajiny (v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině) a relativně nízké míře nezaměstnanosti, došlo k aktualizaci odhadu plnění příjmů. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se odhadují pro rok 2022 v celkové výši 635,4 mld. Kč.

Příjmy a výdaje se v kapitole Ministerstvo vnitra souvztažně zvyšují o 870 mil. Kč z důvodu předpokládaného použití prostředků mimořádné pomoci (Emergency Assistance - EMAS) v rámci Azylového, migračního a integračního fondu.

Je navrženo rozpočtovat příjem ze státního podniku Lesy ČR ve výši 3 810 mil. Kč. Situace na trhu s odbytem dřeva se oproti minulému období zlepšila, došlo ke značné poptávce po dřevu a došlo také k výraznému zvýšení cen dřeva. S ohledem na tuto skutečnost se Lesy ČR s. p. dostávají ze ztrát do zisku. Dále je navrženo rozpočtovat příjem z národního podniku Budějovický Budvar ve výši 190 mil. Kč.

Příjmy kapitoly se navyšují o 47,2 mil. Kč, což odpovídá podílu národního spolufinancování u vymáhané nesrovnalosti na projektu č. CZ.1.06/5.1.00/01.06155 s názvem „Kuks – Granátové jablko“.  (Národní část vymáhaných prostředků je rozpočtována v příjmech i výdajích a její dopad na výši deficitu státního rozpočtu je nulový).

Příjmy této kapitoly se snižují o 4,9 mld. Kč z důvodu nastavených platebních principů se zdravotními pojišťovnami a nižším než očekávaným zájmem pojištěnců systému veřejného zdravotního pojištění o očkování proti onemocnění COVID-19.

Je navrženo na jedné straně zvýšení nedaňových příjmů (příjmy za údaje z katastru nemovitostí poskytovaných dálkovým přístupem) o 60 mil. Kč a na druhé straně zvýšení výdajů o stejnou částku jako opatření, které zajištuje financování nezbytných provozních potřeb rezortu bez dopadu na schodek státního rozpočtu. Jedná se především o ostatní běžné výdaje spojené s vysokým růstem cen energií a pohonných hmot a navýšením cen za poštovní služby.

V rámci transferů jsou pro rok 2022 rozpočtovány příjmy ze zvláštních účtů MF ve výši 13 mld. Kč v kapitole Všeobecná pokladní správa. V návaznosti na aktuální situaci a možnosti zvláštních účtů je navrženo zvýšit příjem o 11 mld. Kč na celkovou částku 24 mld. Kč. Příslušné navýšení souvisí mimo jiné i s přijatými dividendami z majetkových účastí státu, zejména pak ve společnosti ČEZ, a.s.

Současně byly zvýšeny ostatní přijaté vratky transferů o 1 mld. Kč a odvod přebytku ze zákonného pojištění odpovědnosti o 1,332 mld. Kč. Příslušné příjmy byly navýšeny na základě skutečně přijatých příjmů v letošním roce, kdy vyšší příjmy z vratek transferů byly ovlivněny globální pandemickou situací, která neumožnila realizovat množství projektů. Růst přebytku ze zákonného pojištění pak byl taktéž ovlivněn globálním pandemickou situaci a utlumením ekonomiky v minulém roce a dále navýšením vybraného pojistného, zlepšením systému evidence pojištěných zaměstnavatelů a kontrolou jejich platební morálky.

Navýšení výdajů o 120 mil. Kč na poskytnutí peněžních darů do zahraničí mezinárodním organizacím a vybraným institucím bude využito na stabilizaci Ukrajiny (odminování, opravy kritické infrastruktury, příprava nouzových obydlí na zimu pro 6,2 mil. vnitřně vysídlených lidí a stabilizace navrátilců). Zapojení ČR do stabilizace Ukrajiny sníží riziko další uprchlické vlny před zimou, zároveň podpoří návraty uprchlíků z území ČR a tím sníží související náklady v ČR. Lze očekávat nové příležitosti pro české podnikatelské subjekty, které mají o zakázky na území Ukrajiny značný zájem.

Byly navýšeny provozní výdaje kapitoly o 200 mil. Kč, zejména na náhrady zvýšených životních nákladů spojených s výkonem funkce v zahraničí, především zvýšením zvláštního příplatku při změně kategorizace zastupitelského úřadu v Ruské federaci, Bělorusku a na Ukrajině. Dále budou prostředky použity na nájem nemovitostí z důvodu narůstající indexace nájmů v řadě zemí a na zřízená dočasná jednatelství v Polsku a na Slovensku v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Současně byly posíleny výdaje na podporu ekonomické diplomacie, na zajištění objektové bezpečnosti apod.

Navýšení výdajů spojené s mimořádnou druhou vlnou valorizací důchodů v roce 2022. Podle § 159 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, se výsluhový příspěvek valorizuje ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.

Navýšení rozpočtu výdajů Generálního ředitelství cel na úhradu požadavků Evropské komise vůči ČR v celní oblasti 1 170 mil. Kč (položka 5512 – Neinvestiční transfery nadnárodním orgánům)

Prostředky jsou určeny na úhradu ztráty tradičních vlastních zdrojů z podhodnocených dovozů textilu a obuvi z ČLR v letech 2012 – 2019, a to na základě kontrolních akcí Evropské komise na tradiční vlastní zdroje (TOR) a kontrolní akce Discount. Vzhledem ke skutečnosti, že ČR není s výsledky kontrolních akcí ztotožněna, bude stejně jako ostatní členské státy nadále usilovat o revizi závěrů objasněním celého procesu výpočtu ztráty tradičních vlastních zdrojů včetně jasného definování pochybení ČR při určování celní hodnoty, a to případně až u Evropského soudního dvora. Platba bude realizována s výhradou, okamžikem úhrady zbylé částky dojde k zastavení nárůstu úroků. Platba s výhradou umožní Evropské komisi snížit České republice odvody z DPH a rovněž přepočítání požadované částky na základě zveřejněného rozhodnutí Evropského soudního dvora ve sporu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a EU v obdobné věci.

Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) sídlí v Praze od roku 2012. Z důvodu rozšíření působnosti GSA o další aktivity došlo k její transformaci na Agenturu EU pro Kosmický program (EUSPA). Pro Českou republiku to znamená navýšení počtu zaměstnanců EUSPA a vyšší podíl na rozpočtu EU. Vzhledem k tomu, že navýšený počet pracovníků EUSPA není možné dislokovat do stávajícího sídla na adrese Janovského 438/2, Praha 7, nabídlo Hlavní město Praha (HMP) jako možnou alternativu pro umístění EUSPA rozestavěné centrum Nová Palmovka s tím, že HMP vypořádalo veškeré závazky týkající se budovy a převedlo vlastnická práva na sebe. Tato varianta byla potvrzena i na jednání ministra dopravy Kupky a primátora Hřiba dne 3. 2. 2022. MF je povinno do 30 dnů od obdržení výzvy, která může být zaslána nejdříve první den následující po dni zahájení stavebních prací k dostavbě budovy do tzv. základního stavu, uhradit HMP jistotu ve výši 50 mil. Kč, která se vztahuje na budoucí nájemní smlouvu. Dále vláda ČR svým usnesením č. 356 ze dne 12. dubna 2021 uložila MF, aby ve spolupráci s dalšími ústředními orgány státní správy (MV, MPO, MD, MO, ÚV, NBÚ, NÚKIB) zabezpečila přípravu mimo jiné datového centra podle potřeb GSA/EUSPA tak, aby v nich EUSPA mohla vykonávat svoji činnost nejpozději k 1. dubnu 2022. Zároveň toto usnesení uložilo MF, aby právně a finančně zabezpečil smluvní vztahy k datovému centru se Státní pokladnou Centrum sdílených služeb (dál jen „SPCSS“) a s EUSPA, a to za podmínek stanovených Hostitelskou dohodou tak, aby z nich EUSPA mohla vykonávat svou činnost nejpozději ke stejnému datu. V případě datového centra provozovaného SPCSS se jedná o datové centrum Zeleneč (dále jen „DC Zeleneč“). Účelem nájmu je tedy umístění datového centra nájemce. Nájemné je stanoveno jako částka odpovídající v místě a čase obvyklému nájemnému prostor sloužících pro umístění datových center, tj. prostředků informačních a komunikačních technologií, stanoveného na základě znaleckého posudku znalcem (má obsahovat veškeré poplatky za servisní a udržovací služby a udržování předmětu nájmu) a hrazeno bude s roční frekvencí. V současné době je již v zásadě finalizována Smlouva mezi MF a SPCSS a následně podnájemní Smlouva mezi MF a EUSPA (zůstává zachován model nastavený v Hostitelské smlouvě, včetně dělby nákladů 75 % ČR/MF a 25 % procent EUSPA, přičemž EUSPA hradí 100 % provozních nákladů a nákladů na média a energie a náklady na zvláštní a dodatečné zabezpečení pronajaté části DC).

Neplánované výdaje související se zapracováním legislativních změn v oblasti DPH (zvýšení limitu pro povinný vstup do režimu DPH), kontrolního hlášení, paušální daně a změny v oblasti spotřební a silniční daně. V souvislosti s těmito změnami je nutné realizovat i potřebné úpravy a modernizace HW a infrastruktury pro provoz daňového informačního systému.

Dávky důchodového pojištění jsou mandatorním výdajem, který musí stát zabezpečit. Podle zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. se důchody valorizují v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku, může však dojít i k valorizaci v mimořádném termínu. Důchody se v mimořádném termínu valorizují v případě, kdy růst cen ve sledovaném období překročí hranici alespoň 5 %. V roce 2022 růst cen přesáhl hranici 5 % poprvé v měsíci leden a podruhé v měsíci duben. K první mimořádné valorizaci důchodů došlo od června 2022, toto navýšení si vyžádá zvýšení výdajů na důchody o 20 mld. Kč, k druhé mimořádné valorizaci důchodů dojde v září 2022. Výdaje na třetí zvýšení důchodů v roce 2022 činí 7,8 mld. Kč. S výdaji na druhou mimořádnou valorizaci v době schvalování rozpočtu na rok 2022 nebylo počítáno, proto je nutné v rámci novely státního rozpočtu 2022 zabezpečit prostředky na tento mandatorní výdaj. Proto se navrhuje navýšit rozpočet ukazatele Dávky důchodového pojištění o 10,9 mld. Kč. Průměrný starobní důchod k 1. 1. 2022 činil 16 280 Kč, po první mimořádné valorizaci se průměrný starobní důchod zvýšil o 1 017 Kč na částku 17 313 Kč, po druhé mimořádné valorizaci průměrný starobní důchod v roce 2022 přesáhne hranici 18 000 Kč (průměrný starobní důchod se od září zvýší o 700 Kč).

Současně dojde i ke zvýšení výdajů na tzv. výsluhové příplatky, neboť příplatky k důchodu se podle právních předpisů zvyšují vždy, pokud se zvyšují důchody, a to ve stejném termínu (týká se kapitol Ministerstva financí, vnitra a spravedlnosti). Navrhuje se navýšit rozpočet ukazatele Zvláštní sociální dávky příslušníků ozbrojených sil o 0,7 mld. Kč v kapitolách Ministerstvo financí a vnitra, dopad ve výši 36 164 246 Kč pro kapitolu Ministerstvo spravedlnosti je rozpočtován v kapitole VPS.

V návaznosti na vývoj spotřebitelských cen vláda v roce 2022 svým nařízením dvakrát zvýšila částky životního a existenčního minima, a to v souladu s valorizační podmínkou uvedenou v příslušném zákoně. První zvýšení představovalo nárůst částek o 10 % v termínu od 1. dubna 2022 a druhé představovalo růst o 8,8 % v termínu od 1. července 2022. V reakci na uvedená zvýšení částek se navrhuje navýšit rozpočet výdajů na dávky hmotné nouze o 0,6 mld. Kč a rozpočet výdajů na dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o 0,5 mld. Kč.

Podpory v nezaměstnanosti - na základě dosavadního čerpání rozpočtu, které kvůli celkové hospodářsko-politické situaci ovlivňující trh práce neodpovídá původním odhadům a v souladu s předpokládaným vývojem počtu nezaměstnaných s přiznanou podporou v nezaměstnanosti se navrhuje zvýšit rozpočet výdajů na podpory v nezaměstnanosti o 1,0 mld. Kč.

Nemocenské pojištění - vzhledem k celkově vyšší nemocnosti kvůli stále se hojně vyskytující nákaze Covid-19 a dalším onemocněním s touto nákazou souvisejících byla provedena aktualizace odhadu celkových výdajů na dávky nemocenského pojištění. V reakci na uvedenou aktualizaci a dosavadní vývoj čerpání se navrhuje navýšení rozpočtu výdajů na dávky nemocenského pojištění o 2,8 mld. Kč.

Na základě schválení jednorázového příspěvku na dítě ve výši 5 tis. Kč pro vybrané rodiny se navrhuje zvýšit rozpočet výdajů na dávky státní sociální podpory o 8 mld. Kč.

V reakci na vývoj čerpání a na zvýšení maximální částky o 600 Kč od 1. října 2022 se navrhuje navýšit rozpočet výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob zdravotně postižených o 0,8 mld. Kč.

V zájmu zajištění adaptace uprchlíků z Ukrajiny, které většinou tvoří ženy s malými dětmi, byl mimořádnými legislativními úpravami umožněn a podpořen růst kapacit dětských skupin. Z toho důvodu se navrhuje navýšení rozpočtu výdajů na příspěvek na provoz dětských skupin o 0,6 mld. Kč.

V souvislosti s bezprecedentním růstem cen, především cen energií a dále vzhledem k množství neuhrazených nákladů kvůli nízkým příjmům klientů se navrhuje navýšit rozpočet výdajů na dotace na sociální služby o 0,4 mld. Kč. V této částce jsou také zahrnuty prostředky na mimořádné dotace na poskytování sociálních služeb pro uprchlíky z Ukrajiny.

Pro bezproblémovou realizaci projektů Operačního programu Zaměstnanost plus zaměřené mimo jiné na zajištění dostupnosti sociálních služeb, na venkovská komunitní centra a na sociální práci se navrhuje navýšit rozpočet výdajů na spolufinancování v oblasti neinvestičních nedávkových transferů o 250 mil. Kč.

Z důvodu zachování reálné hodnoty příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací a šikmé zvedací plošiny, se navrhuje navýšit rozpočet výdajů na dávky pro osoby se zdravotním postižením o 0,3 mld. Kč.

Výdaje se v kapitole Ministerstvo vnitra zvyšují v oblasti dávek důchodového pojištění o 187 031 000 Kč a v oblasti ostatních sociálních dávek o 698 015 203 Kč z důvodu nařízení vlády č. 136/2022 Sb., o třetím zvýšení důchodů v roce 2022.

Příjmy a výdaje se v kapitole Ministerstvo vnitra souvztažně zvyšují o 870 mil. Kč z důvodu předpokládaného použití prostředků mimořádné pomoci (Emergency Assistance - EMAS) v rámci Azylového, migračního a integračního fondu.

Policie ČR - nákup vozidel do ukončení rámcové smlouvy ve výši 900 mil. Kč. Finanční prostředky budou využité na částečnou obměnu a doplnění služebních dopravních prostředků PČR - osobních vozidel v policejním i v komerčním provedení, vč. vozidel nízko emisních, a to za využití stávajících, cenově významně výhodných rámcových dohod MV.

Finanční prostředky ve výši 300 mil. Kč budou využity na výkup objektu v Praze-Kunraticích za účelem možnosti ubytování mimo jiné příslušníků Policie ČR, jež jsou s ohledem na dlouhodobý podstav na teritoriu hl. m. Prahy převelováni z jiných krajských ředitelství PČR. Jedná se o další z benefitů, jež bude PČR schopna nabídnout ve snaze o zvýšení konkurenceschopnosti na trhu práce na teritoriu hl. m. Prahy, zvýšení náboru a stabilizaci sboru. Objekt má ubytovací kapacitu 300 lůžek.

Částka 300 mil. Kč je určena na obměnu a doplnění techniky ke zvládání krizových situací pro potřeby Hasičského záchranného sboru ČR.

Prostředky jsou určeny na podprogram Nová zelená úsporám - Budovy veřejného sektoru na spolufinancování projektů OPŽP 2014-2020. Na rok 2022 činil rozpočet NZÚ-BVS 150 mil. Kč, nyní se navyšuje o 300 mil. Kč na celkem 450 mil. Kč.

Prostředky v tomto podprogramu jsou určeny mimo jiné na tyto projekty:

Je navrhováno posílit výdaje kapitoly celkem o 2 750 mil. Kč.  Navýšení rozpočtových prostředků se promítne do ukazatelů na Podporu bydlení, Podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu a Územní plánování a stavební řád, jelikož tyto oblasti registrují velkou poptávku ze strany žadatelů. Projekty jsou již ze strany žadatelů o dotace připraveny. Prostředky jsou primárně určeny např. na vznik nových bytů, na řešení dopadů živelních pohrom na majetek obcí a krajů, na obnovu místních komunikací, rekonstrukci a přestavbu veřejných budov, na rozvoj cestovního ruchu, na podporu tvorby územních plánů a jejich změn či na podporu architektonických a urbanistických soutěží formou dotace na ceny a odměny.

Navýšení výdajů na podporu podporovaných zdrojů energie (POZE) o 6 600 mil. Kč je navrhováno z důvodu aplikace novely zákona č. 165/2012 Sb., (účinné od 1. 1. 2022), upravující podporu POZE, a s ohledem na usnesení vlády č. 526 ze dne 22. 6. 2022 o nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie. Zohledněny musely být také klimatické vlivy v tomto roce vedoucí k navýšení výroby elektřiny a rovněž zdroje energie nově uvedené do provozu. Tyto faktory se promítají do navýšení výdajů o 2 000 mil. Kč. Dále na základě usnesení vlády č. 557 ze dne 22. 6. 2022 o nařízení vlády o navýšení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro zbývající část roku 2022, mají být veškeré náklady za úhradu poplatků na podporu POZE, obsažené v ceně elektřiny, hrazeny ze státního rozpočtu. Toto opatření si vyžádá 4 600 mil. Kč. V důsledku výše uvedeného navýšení bude celková podpora POZE v roce 2022 činit 25 600 mil. Kč.

Snížení slev ze 75 na 50 % se projeví až ve 2. pololetí 2022. V tu chvíli však začnou nabíhat kompenzace slevy zavedené k 1. 7. 2022 nové skupině cestujících – invalidům 3. stupně. Přepravní výkony ve veřejné osobní dopravě se začaly přibližovat „předcovidové“ úrovni (kompenzováno téměř 6 mld. Kč) a cena jízdného se začíná zvyšovat. K 20. 7. 2022 čerpání výdajů státního rozpočtu činí již 2,6 mld. Kč.

Kompenzace za výpadek daňových příjmů (5 mld. Kč)

Jedná se o kompenzaci za výpadek daňových příjmů SFDI v roce 2022, a to silniční daně a spotřební daně z minerálních olejů. K výraznému snížení příjmů dochází u inkasa silniční daně ve vazbě na Rozhodnutí MF o prominutí placení záloh na silniční daň pro rok 2022 (Generální pardon – úleva od závažných ekonomických dopadů pro daňové subjekty – zvýšena cena paliv v důsledku války na Ukrajině) a na současně schválený zákon č. 142/2022 Sb., který novelizoval i zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Byly provedeny změny ve zdaňování vozidel, kdy předmětem silniční daně budou vozidla nad 12 tun. Tento zákon nabyl účinnosti od 1. 7. 2022, přičemž podle přechodných ustanovení se použije za celé zdaňovací období 2022, tj. má zpětnou účinnost od 1. 1. 2022. U inkasa ze spotřební daně z minerálních olejů se očekává též nižší výnos v důsledku snížení sazby spotřební daně z motorové nafty.

Výkupy pozemků 0,8 mld. Kč

V rámci přípravy klíčových dopravních staveb (Pražského okruhu D 0 a výstavby dalších úseků dálnice D 35) se povedlo Ředitelství silnic a dálnic výrazně pokročit. S ohledem na tuto skutečnost je nutno navýšit finanční prostředky na výkupy pozemků tak, aby mohla být co nejdříve zahájena realizace těchto akcí.

Krize související s invazí Ruska na Ukrajinu se promítla i do veřejné osobní dopravy. V průběhu prvních měsíců války byly vypraveny humanitární vlaky a na území ČR byla uprchlíkům poskytována bezplatná přeprava ve vlacích. Od 1. 4. 2022 byla tato bezplatná přeprava zavedena do cenové regulace prostřednictvím Výměru Ministerstva financí č. 03/2022, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (dále jen Výměr MF). Výměr MF uložil železničním dopravcům povinnost přepravovat za stanovených podmínek uprchlíky při příjezdu / tranzitu / odjezdu z ČR mezinárodními vlaky a po udělení azylu též po omezenou dobu i všemi vnitrostátními vlaky. Další přepravy nad rámec podmínek stanovených cenovou regulací byly objednávány Ministerstvem dopravy za účelem rozvozu uprchlíků po republice (zejména z přetížené Prahy).

V rámci podpory Ukrajiny byly EU přijaty sankce omezující letový provoz, což zapříčinilo další propad výnosů Řízení letového provozu ČR, s.p., a to v oblasti traťové i letištní a v  přibližovacích službách řízení. Na druhou stranu však byla zajišťována maximální možná propustnost vzdušného prostoru pro vojenská letadla Armády ČR a NATO. Propad tržeb je odhadován ve výši 195 mil. Kč.

Stát hradí ŘLP z důvodu nákladů souvisejících s poskytováním letových služeb letům ve vzdušném prostoru ČR osvobozeným od zpoplatnění, zejména přelety NATO. Z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině se tyto platby ze státního rozpočtu zvýší o 35 mil. Kč.

Spolufinancování mimořádné podpory pro producenty v zemědělství ve výši 540 mil. Kč. Členské státy obdržely na zmírnění následků souvisejících s válkou na Ukrajině mimořádné podpory pro podpory živočišných a rostlinných komodit. Česká republika dostala z EU celkem 270 mil. Kč a podle pravidel EU ji může doplnit o vlastní spolufinancování do výše 200 %, tj. 540 mil. Kč, což také vláda již schválila.

Pro zajištění stabilní vodohospodářské struktury a propojování vodárenských a vodovodních soustav a pro zajištění bezproblémových dodávek pitné vody pro obyvatelstvo a s tím dále spojenou výstavbu vodovodů a kanalizací zejména v malých obcích, jsou připraveny a schváleny k realizaci projekty.

Děti - uprchlíci z Ukrajiny, kterým je poskytnuta dočasná ochrana, mají právo na vzdělání za obdobných podmínek jako občané České republiky. Tím od března 2022 vznikly a budou vznikat významné vícenáklady směřující jednak přímo do vzdělávacího systému v rámci regionálního školství (např. vyšší naplněnost stávajících tříd, vznik nových tříd, nové personální potřeby v rámci pedagogické práce, ale i nepedagogické práce) a rovněž do jazykové přípravy jako klíčového předpokladu pro úspěšnou adaptaci a integraci v ČR či do jiné podpory.

Na dodatečné potřebné finanční zabezpečení českého vzdělávacího systému, do kterého se již zapojily či od září 2022 se zapojí ukrajinské děti a žáci s dočasnou ochranou, je určeno navýšení rozpočtu výdajů kapitoly ve výši 1,5 mld. Kč. Vyšší počty dětí a žáků ve školách a školských zařízení (školní stravování, školní družiny či jiné zájmové vzdělávání, domovy mládeže, dětské domovy apod.) se promítají zejména do potřeby vyššího počtu úvazků pedagogických a nepedagogických pracovníků. Další finanční prostředky ve výši 0,9 mld. Kč budou rozpočtovány ve vládní rozpočtové rezervě a uvolňovány do kapitoly 333-MŠMT na základě aktuální potřeby posílení rozpočtu výdajů kapitoly.

Od září 2022 dochází k navýšení tarifních platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 %, tj. o částku ve výši 0,88 mld. Kč.

Rozpočtový (kalendářní) rok zahrnuje část dvou školních roků. Od září s novým školním rokem se počet dětí, žáků či studentů ve školách a školských zařízení může měnit, a tak vzdělávání jejich většího počtu nemusí být v kapitole 333-MŠMT plně finančně zabezpečeno. Dodatečné výdaje na nové výkony ve školním roce 2022/2023 na období září až prosinec 2022 z důvodu nárůstu počtu dětí a žáků (nikoliv ukrajinských) jsou odhadovány na 0,5 mld. Kč. Jedná se o finanční zajištění především vyššího počtu zaměstnanců v regionálním školství. Tato dodatečná potřeba bude rozpočtována ve vládní rozpočtové rezervě a uvolňována do kapitoly 333-MŠMT na základě předložení přesného vyčíslení výdajů kapitolou.

Navyšuje se objem prostředků pro Národní památkový ústav o 314,6 mil. Kč, a to k úhradě peněžních prostředků vymáhaných na základě  Oznámení MMR o evidenci nesrovnalosti na projektu reg. č. CZ.1.06/5.1.00/01.06155 s názvem „Kuks – Granátové jablko“. Tato skutečnost vychází z pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Praze, a to v souladu s parametry Rozhodnutí o poskytnutí dotace k předmětnému projektu. NPÚ standardně hospodaří celkově s náklady v objemu 2,1 mld. Kč a předmětná výše úhrady by byla pro tuto státní příspěvkovou organizaci likvidační.

Zbývající navýšení objemu v příspěvku na provoz státních příspěvkových organizací ve výši 280 mil. Kč je určeno na dorovnání státem garantovaného financování, aby tyto organizace byly schopné udržet rozsah a kvalitu kulturních služeb poskytovaných veřejnosti. Hospodaření příspěvkových organizací Ministerstva kultury v roce 2022 negativně ovlivňuje inflační růst běžných nákladových položek. Úsporná opatření jsou možná, v souvislosti s propadem příjmů se však jejich potenciál i v důsledku pandemie Covid-19 postupně vyčerpává. Výše uvedené vlivy nelze plně zabezpečit ani ze zvýšených cen služeb nabízených veřejnosti, ke kterým již příspěvkové organizace byly nuceny přistoupit.

Dále se navyšuje ukazatel Kulturní aktivity o 15 mil. Kč za účelem navýšení dotace pro Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a další významné akce v oblasti kulturních aktivit.

Státnímu  fondu kinematografie se navyšuje dotace na filmové pobídky o 570 mil. Kč. Jedná se o dodatečné navýšení prostředků na registrované projekty, které jsou evidovány nad rámec disponibilních prostředků rozpočtovaných na filmové pobídky v rámci stávající finančních zdrojů.

V souvislosti s očkováním proti onemocnění COVID-19 a nastavenými platebními mechanismy s dodavateli vakcín a zdravotními pojišťovnami se výdaje kapitoly Ministerstvo zdravotnictví navyšují o 3,2 mld. Kč.

Pro financování sociální části Center duševního zdraví a Multidisciplinárních týmů se pro rok 2022 mimořádně navrhuje dotační program v kapitole Ministerstva zdravotnictví v objemu 210,9 mil. Kč. Pro další roky je potřeba hledat systémové řešení z kapitoly MPSV.

Ve snaze podpořit finanční stabilitu regionálních nestátních nemocnic, a tím i dostupnost jejich služeb pro pacienty, bude v kapitole Ministerstva zdravotnictví vyhlášen dotační program v objemu 336 mil. Kč. Jeho prostřednictvím se budou zmíněným nemocnicím refundovat náklady na monoklonální protilátky, které nebyly využity, došlo k jejich expiraci, a nemohly tak být proplaceny zdravotními pojišťovnami. V objemu 900 mil. Kč je v tomto případě rozpočtována kompenzace nákladů na tyto léčivé přípravky pro Fakultní nemocnici Bulovka.

Je navrženo souvztažné zvýšení nedaňových příjmů (příjmy za údaje z katastru nemovitostí poskytovaných dálkovým přístupem) a výdajů této kapitoly na rok 2022 o 60 mil. Kč jako opatření, které zajištuje financování nezbytných provozních potřeb rezortu bez dopadu na schodek státního rozpočtu. Jedná se především o ostatní běžné výdaje spojené vysokým růstem cen energií a pohonných hmot a navýšením cen za poštovní služby.

Navyšuje se objem prostředků o 500 mil. Kč na neinvestiční dotace pro sportovní organizace. Prostředky jsou určené na provoz sportovišť v návaznosti na významný inflační růst běžných nákladových položek. Prostředky budou dále využity na dotace pro malé kluby nebo jednoty s dobrovolníky, které nemohly být podpořeny vzhledem k pozdě podaným žádostem a kterým tak hrozí riziko ochromení až likvidace. Část prostředků bude použita k podpoře významných sportovních akcí, jejichž počet by v případě nenavýšení prostředků poklesl o více než 2/3 oproti předchozímu roku.  

Nezbytnost navýšení výdajů na obsluhu státního dluhu o 4 mld. Kč vyplývá z pokračujícího růstu výnosů státních dluhopisů zejména v reakci na razantní zpřísňování měnové politiky České národní banky a s tím spojenou rozkolísaností na trzích korunových státních dluhopisů v souvislosti s akcelerující inflační dynamikou a nejistotou dalšího hospodářského vývoje v mezinárodním kontextu. Vzhledem k tomu, že k prvním restriktivním krokům přistoupila v červenci letošního roku již také Evropská centrální banka, je třeba pracovat také s růstem eurových úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů denominovaných v této měně. Dochází také v souvislosti s předkládanou novelou zákona o státním rozpočtu k nárůstu výpůjční potřeby státu v letošním roce, což přináší potřebu zvýšeného rezervního krytí deficitního hospodaření státního rozpočtu také prostřednictvím krátkodobějších dluhových nástrojů s dopady na úrokové výdaje v letošním roce.

V kapitole VPS se posiluje vládní rozpočtová rezerva o 52,7 mld. Kč na celkovou částku 58,5 mld. Kč. Toto výrazné posílení VRR je určeno na dva základní účely. V rámci prvního účelu budou prostředky směrovány na doplnění výdajových položek, ze kterých byly v průběhu roku (do doby schválení novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022) hrazeny výdaje související s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině a energetickou krizí. Druhá část VRR je určena na zabezpečení dalších neočekávaných dopadů, které mohou do konce 2022 nastat.

O použití navýšených prostředků ve vládní rozpočtové rezervě bude rozhodovat vláda a budou směrovány zejména do následujících oblastí.

Posílení základního kapitálu EGAP, a.s. o 1,5 mld. Kč. Díky ruské agresi na Ukrajině se počet pojistných událostí od března 2022 zdvojnásobil, absolutní objem vzrostl v nižších desítkách procent. Došlo k výraznému poklesu solventnostního poměru a do budoucna lze očekávat pokračující propad kapitálového vybavení EGAP. Aktuální projekce počítá s postupným snižováním solventnostního poměru; bez prostředků ze státního rozpočtu by EGAP byl nesolventní již v roce 2023. Kapitálové posílení tak zajistí, aby EGAP byl přes pokračující negativní globální vývoj plně solventní pojišťovnou poskytující exportní podporu českým vývozcům.

Navrhovaná úprava zákona č. 58/1995 Sb. předpokládá zavedení nového podpůrného programu tzv. EGAP Ukrajina, který by měl v intencích Dočasného krizového rámce  během letošního roku nabídnout likviditní podporu českým firmám zasažených válečným konfliktem na Ukrajině a souvisejícími dopady na ceny energií a surovin. K plnohodnotnému spuštění programu je mimo schválení potřebné legislativy také potřeba získat zdrojové financování umožňující EGAP dosáhnout multiplikačního efektu poskytovaných záruk (analogicky jako u programu COVID Plus vychází z poměru krytí poskytnutých záruk ve výši 8 %). Vzhledem k očekávané poptávce je nutné naplnit tento fond počáteční částkou 500 mil. Kč, která poskytne EGAP záruční kapacitu ve výši 6 mld. Kč, což odpovídá aktuálně očekávané poptávce pro rok 2022. 

Návrh je v souladu s ústavním pořádkem. Návrh zákona o státním rozpočtu podává podle čl. 42 Ústavy České republiky vláda a projednává ho a usnáší se o něm pouze Poslanecká sněmovna. Totéž platí o návrhu novely zákona o státním rozpočtu.