I. Obecná část
A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici peněžních příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Částky životního minima jsou odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a věku nezaopatřeného dítěte (nezaopatřených dětí). Částka existenčního minima je stanovena v jednotné výši. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
Institut životního minima a existenčního minima je využíván zejména jako kritérium, ze kterého se vychází při stanovení nároku na příslušné sociální dávky, případně při výpočtu jejich výše. Hlavní využití životního a existenčního minima bude nově od 1. října 2025 v zákoně č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci (dále též jen „zákon o DSSP“). Další využití je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Zde se jedná zejména o vazbu na dávky mimořádné okamžité pomoci, nicméně je třeba poznamenat, že vazba na životní a existenční minimum se bude dočasně týkat (nejpozději do konce dubna 2026) i následně zrušených dávek zákonem o DSSP u žádostí schválených do října 2025. Institut životního minima je využíván rovněž v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na porodné, v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a to ve stanovených případech jako kritérium nároku na zvýšení příspěvku na péči, a v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zejména při stanovení výše příspěvku při pěstounské péči.
Uplatňuje se také při stanovení výše nezabavitelné částky u exekucí a v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností. Jeho další využití je ve vztahu k dávkám pro osoby se zdravotním postižením, podpoře azylantů a ochraně cizinců, osvobození od rozhlasových a televizních poplatků apod. Životní minimum ani existenční minimum od 1. ledna 2007 nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení.
Vzhledem k významu životního a existenčního minima v systémech sociální ochrany by částky životního a existenčního minima měly být upravovány v souladu s vývojem příslušných spotřebitelských cen tak, aby jejich výše odpovídala nezbytným nákladům na výživu a ostatní základní osobní potřeby.
Podle valorizační podmínky uvedené v § 9 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu vláda může částky životního minima a částku existenčního minima zvýšit svým nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud příslušný index spotřebitelských cen v rozhodném období vzroste alespoň o 5 %. Tento zákon umožňuje v pravidelném termínu pouze valorizaci všech částek o stejnou úroveň, která musí odpovídat skutečnému nárůstu příslušného indexu spotřebitelských cen (za stanovené rozhodné období) vykázaným Českým statistickým úřadem. Vláda však může svým nařízením částky životního minima a částku existenčního minima zvýšit podle § 9 odst. 2 citovaného zákona též v mimořádném termínu.
Částky životního a existenčního minima byly od počátku platnosti zákona o životním a existenčním minimu (tj. od 1. ledna 2007) upravovány pětkrát, a to valorizací v pravidelném termínu od 1. ledna 2012 o 9 % (nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima), valorizací v mimořádném termínu od 1. dubna 2020 o 13,2 % (nařízením vlády č. 61/2020 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima), valorizací v mimořádném termínu od 1. dubna 2022 o 10 % (nařízením vlády č. 75/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima), valorizací v mimořádném termínu od 1. července 2022 o 8,8 % (nařízením vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima) a valorizací v pravidelném termínu od 1. ledna 2023 o 5,2 % (nařízením vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima).
Vzhledem k tomu, že zákonem č. 152/2025 Sb. se v rámci změn v souvislosti s přijetím zákona o DSSP předchozí valorizační nařízení vlády zrušují, úprava částek životního a existenčního minima v mimořádném termínu na základě valorizační podmínky uvedené v § 9 odst. 2 navrhovaným nařízením je pouze technickým řešením, které zajistí plynulý přechod mezi 1. říjnem 2025, kdy dochází k účinnosti zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, a 1. květnem 2026, kdy nabývá účinnosti změna zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, založená zákonem č. 152/2025 Sb., která bude upravovat výši částek životního minima u některých osob v domácnosti.
Toto nařízení nemění aktuální výši částek životního a existenčního minima platnou do 30. září 2025, pouze prodlužuje zachování jejich současné výše do data účinnosti změny zákona, tzn. od 1. října 2025 do 1. května 2026. Částky životního minima a částku existenčního minima se proto navrhuje zvýšit v mimořádném termínu od 1. října 2025 o úroveň skutečného nárůstu spotřebitelských cen na výživu a základní osobní potřeby za rozhodné období od 1. ledna 2007 do 30. září 2022, který odpovídá cca 55 % (vlivem zaokrouhlování se přesná úroveň zvýšení u jednotlivých částek může nepatrně lišit).
Navrhované zvýšení částek životního a existenčního minima
Životní minimum Částky stanovené zákonem k 1. 1. 2007 Současně platné částky do 30. 9. 2025 Navrhované částky od 1. 10. 2025 (v Kč za měsíc) Jednotlivec 3 126 4 860 4 860 První osoba v domácnosti 2 880 4 470 4 470 Druhá a další osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2 600 4 040 4 040 Dítě od 15 do 26 let *) 2 250 3 490 3 490 Dítě od 6 do 15 let 1 960 3 050 3 050 Dítě do 6 let 1 600 2 480 2 480 Existenční minimum 2 020 3 130 3 130 *) nezaopatřené
Počátek rozhodného období pro následnou valorizaci částek životního a existenčního minima bude 1. října 2022, což koresponduje s počátkem prvního rozhodného období pro valorizaci částek životního a existenčního minima, který je stanoven přechodným ustanovením novelizovaného zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, platným od 1. května 2026. Navrhované řešení povede k zachování současné úrovně částek životního a existenčního minima platné do 30. září 2025 a zajistí, aby příslušné instituty i nadále plnily svou funkci definovanou zákonem.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Předložený návrh nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima je v souladu se zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonným zmocněním uvedeným v § 9 odst. 2 tohoto zákona.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh nařízení vlády není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
D. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty, dopad na podnikatelské prostředí České republiky
Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o technické řešení a v souvislosti s tímto nařízením zůstávají zachovány současné výše částek životního a existenčního minima platné do 30. září 2025, nedojde k dalším dopadům na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí České republiky.
E. Zhodnocení, zda návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora
Návrhem není zakládána veřejná podpora.
F. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o technické řešení a v souvislosti s tímto nařízením zůstávají zachovány současné výše částek životního a existenčního minima platné do 30. září 2025, nedochází k žádným dalším dopadům na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
G. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí, dopadů na rodiny a dopadů na životní prostředí
Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o technické řešení a v souvislosti s tímto nařízením zůstávají zachovány současné výše částek životního a existenčního minima platné do 30. září 2025, nedochází k žádným sociálním dopadům, resp. dopadům na rodiny a specifické skupiny obyvatel.
Návrh nařízení vlády o stanovení částek životního a existenčního minima nesouvisí s problematikou ochrany životního prostředí a nemá na něj žádný vliv.
H. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhované zvýšení částek životního a existenčního minima nařízením vlády je ve vztahu k zákazu diskriminace a z hlediska principu rovnosti mužů a žen neutrální.
I . Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nebude mít dopad na ochranu soukromí ani ochranu osobních údajů, neboť jde pouze o změny technického charakteru.
J . Zhodnocení korupčních rizik
V navrhované právní úpravě nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.
K . Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost a obranu státu, neboť se této oblasti nijak nedotýká.
L . Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nemá dopad na územní samosprávné celky.
M . Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Návrh je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.
N . Hodnocení dopadů regulace - RIA
K návrhu nařízení vlády nebylo zpracováno hodnocení dopadů regulace (RIA) na základě výjimky, která byla udělena dne 25. srpna 2025, pod č. j.: 32231-2025-UVCR, předsedkyní Legislativní rady vlády v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.5 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace. Navrhovaný právní předpis obsahuje pouze parametrické změny technického charakteru a nemění věcně žádný jiný právní předpis.
O . Informace podle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem nařízení vlády neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
II. Zvláštní část
K § 1 až 3
Předloženým nařízením vlády se navrhuje valorizovat částky životního a existenčního minima v mimořádném termínu o cca 55 %. Toto zvýšení odpovídá nárůstu skutečných nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby za rozhodné období od 1. 1. 2007 do 30. září 2022.
Částku životního minima se navrhuje zvýšit u jednotlivce z 3 126 Kč (o 1 734 Kč) na 4 860 Kč, u první osoby v domácnosti z 2 880 Kč (o 1 590 Kč) na 4 470 Kč a u druhé a další osoby v domácnosti (která není nezaopatřeným dítětem) z 2 600 Kč (o 1 440 Kč) na 4 040 Kč. Částku životního minima pro nezaopatřené děti se navrhuje valorizovat u dětí ve věku do 6 let z 1 600 Kč (o 880 Kč) na 2 480 Kč, od 6 do 15 let z 1 960 Kč (o 1 090 Kč) na 3 050 Kč a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 2 250 Kč (o 1 240 Kč) 3 490 Kč.
Částku existenčního minima se navrhuje zvýšit o 1 110 Kč, tj. z 2 200 Kč na 3 130 Kč.
K § 4
Částky životního minima a částku existenčního minima se navrhuje zvýšit s účinností od 1. října 2025. Návrh je předkládán v souladu s platnou zákonnou valorizační podmínkou.
K valorizaci částek životního a existenčního minima se navrhuje přistoupit z technických důvodů tak, aby byl vyřešen plynulý přechod mezi 1. říjnem 2025, kdy dochází k účinnosti zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, a 1. květnem 2026, kdy nabývá účinnosti změna zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Vzhledem k tomu, že od 1. května 2026 budou dále zvýšeny částky životního minima a existenčního minima přímo v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, je třeba omezit platnost tohoto nařízení uplynutím dne 30. dubna 2026.