I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Vládě České republiky se předkládá ke schválení návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 215/2017 Sb., o stanovení výjimek z vízové povinnosti a z osvobození od vízové povinnosti, kterým vláda České republiky v souladu s § 181 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“), stanovila jednak okruh osob, jejichž pobyt na území České republiky je podmíněn udělením víza, a jednak okruh osob, jejichž pobyt na území České republiky není podmíněn udělením víza.
Účelem navrženého kroku je zavedení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů Gruzie pro krátkodobé cesty do České republiky nepřesahující 90 dnů ve 180 denním období, a to v důsledku nerespektování demokratických principů a základních lidských práv, násilného potlačování demonstrací a represí namířených vůči občanské společnosti ze strany gruzínských státních a vládních úřadů.
Tento politický vývoj v Gruzii posoudila Rada EU jako neslučitelný s principy, na základě kterých byla uzavřena Dohoda mezi EU a Gruzií o usnadnění udělování víz ze dne 25. února 2011 (dále „Dohoda“). Dne 27. ledna 2025 Rada EU rozhodla o částečném pozastavení Dohody pro držitele diplomatických pasů vydaných Gruzií a oficiální představitele Gruzie (ustanovení čl. 4, 5, 6, 7 a 10 Dohody) a přijala rozhodnutí Rady (EU) 2025/170 o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz (dále jen „rozhodnutí Rady (EU) 2025/170“). Rada tak dospěla k závěru, že opatření přijatá Gruzií porušují základní principy, na nichž byla Dohoda uzavřena, a je tak v rozporu se zájmy Unie a členských států. Tato opatření především nerespektují lidská práva a demokratické zásady, a jsou tudíž v rozporu s hodnotami Unie a brání stálému rozvoji hospodářských, humanitárních, kulturních, vědeckých a dalších vztahů mezi Unií a Gruzií. Částečné pozastavení Dohody tak zakládá prostor pro přijetí národních opatření členských států EU k využití možnosti dané členským státům pro zavedení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů vydaných Gruzií podle čl. 6 odst. 1 a) nařízení (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (dále také „nařízení (EU) 2018/1806“).
Vzhledem k absenci konsensu mezi členskými státy Evropské unie v rámci jednání pracovních skupin nebyl aktivován článek 8 nařízení (EU) 2018/1806, který upravuje mechanismus pozastavení vízové výjimky (tzv. vízový suspenzivní mechanismus). Členské státy se proto rozhodly využít možností národních opatření dle čl. 6 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Do konce června 2025 již řada členských států zavedla vízovou povinnost pro držitele diplomatických a služebních pasů Gruzie na národní úrovni, přičemž ostatní státy (s výjimkou Maďarska, které takové opatření odmítá zavést) se nacházejí v různých fázích vnitrostátního legislativního procesu směřujícího k implementaci obdobného opatření. V současné době se jedná především o symbolické gesto, které nemá za cíl plošně zasáhnout všechny gruzínské občany. Nelze však vyloučit budoucí aktivaci vízového suspenzivního mechanismu, která by znamenala plošné obnovení vízové povinnosti pro všechny občany Gruzie, což v dané fázi není považováno za žádoucí.
V rámci úpravy nařízení vlády dojde tedy k aktualizaci názvu příslušného nařízení Evropské unie, jemuž se právní řád České republiky, právě prostřednictvím nařízení vlády, přizpůsobuje. Ve stávajícím znění nařízení vlády se totiž odkazuje na nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 539/2001“). Toto nařízení však bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) 2018/1806.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Stávající nařízení vlády s účinností od 18. července 2017 nahradilo 4 nařízení vlády, která upravovala jednostranné zrušení vízové povinnosti ve vztahu k v nich uvedeným státům (jednalo se o nařízení vlády č. 272/2004 Sb., nařízení vlády č. 273/2004 Sb., nařízení vlády č. 421/2006 Sb. a nařízení vlády č. 436/2006 Sb., včetně jejich novel). Nařízení vlády č. 272/2004 Sb. a nařízení vlády č. 273/2004 Sb., která v době svého přijetí upravovala všechna jednostranná zrušení vízové povinnosti pro všechny druhy pasů, včetně pasů cestovních, však obsahovala i ustanovení o zrušení vízové povinnosti, která byla výslovně upravena nařízením (ES) č. 539/2001. Při každé změně tohoto nařízení tak bylo nutné provést korespondující změny v příslušném nařízení vlády. Nařízení vlády č. 215/2017 Sb. proto zavedlo flexibilní model, kdy se výjimka z osvobození od vízové povinnosti ve vztahu k státním příslušníkům třetí země nově zařazené na seznam v příloze II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 použije ode dne nabytí účinnosti takového zařazení.
Stávající nařízení vlády též zajistilo, že v rozsahu stanoveném čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 539/2001 je v českém právním řádu zakotvena výjimka z vízové povinnosti ve vztahu ke krátkodobým pobytům na území České republiky držitelů diplomatických, služebních, úředních nebo zvláštních pasů, byl-li takový pas vydán zemí uvedenou v seznamu v příloze II nařízení Rady (ES) č. 539/2001, ačkoliv jeho držitel není státním příslušníkem této země.
Nařízení vlády č. 215/2017 Sb. rovněž zajistilo, že v rozsahu stanoveném čl. 4 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 539/2001 je v českém právním řádu upravena výjimka z osvobození od vízové povinnosti pro osoby, které vykonávají během svého pobytu výdělečnou činnost. Tato výjimka z osvobození od vízové povinnosti se vztahuje na všechny státní příslušníky třetích zemí uvedených v seznamu v příloze II k tomuto nařízení, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 pro krátkodobé pobyty na území České republiky.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ve smyslu čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky ani s ostatními součástmi právního řádu České republiky. Pravomoc vlády k vydání navrhovaného nařízení vlády vychází z čl. 78 Ústavy České republiky, podle něhož je vláda oprávněna vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích.
Návrh změny nařízení vlády byl zpracován na základě zmocnění daného v § 181 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 428/2005 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb. Ve smyslu citovaného ustanovení může vláda svým nařízením v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropské unie stanovit, že se na cizince zrušení vízové povinnosti nevztahuje. V nařízení vláda musí stanovit okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
V návaznosti na předchozí právní úpravu v nařízení (ES) č. 539/2001 se tak právním základem nařízení (EU) 2018/1806 stal čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU upravující politiku kontrol na hranicích a který umožňuje přijetí opatření v oblasti společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu. Nařízení (EU) 2018/1806 je na základě čl. 288 Smlouvy o fungování obecně závazné a bezprostředně použitelné v členských státech EU, aniž by jej musely tyto promítat do vlastních vnitrostátních právních řádů formou adaptace. Nicméně některá ustanovení nařízení (EU) 2018/1806, která dávají členským státům možnost uvážení, mohou adaptaci vyžadovat, jako tomu je v případě čl. 6 odst. 1 a) tohoto nařízení.
Nařízení Rady (EU) 2018/1806 má dvě přílohy. V příloze I jsou vyjmenovány státy, jejichž občané musí mít při překračování vnějších hranic Unie vízum v souladu s čl. 3 nařízení (EU) 2018/1806, a v příloze II státy, jejichž občané vízum mít nemusí za předpokladu, že se na území členského státu EU budou zdržovat nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů v souladu s čl. 4 nařízení (EU) 2018/1806.
Gruzie je uvedena v příloze II nařízení Rady (EU) 2018/1806. Občané Gruzie, držitelé všech druhů pasů, tedy mohou cestovat do všech zemí schengenského prostoru bez víz.
Článek 6 odst. 1 písmeno a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 stanoví, že členský stát může stanovit výjimky z osvobození od vízové povinnosti dle čl. 4 tohoto nařízení, pokud jde o držitele diplomatických pasů, služebních pasů a jiných úředních pasů. Předkládaným návrhem nařízení vlády se navrhuje této možnosti využít.
V souladu s čl. 12 nařízení (EU) 2018/1806 bude opatření přijaté na základě jeho článku 6 do pěti pracovních dnů od přijetí navrhované úpravy sděleno ostatním členským státům EU a Evropské komisi.
S ohledem na výše uvedené je navrhované nařízení vlády v souladu s právem Evropské unie. Návrh nařízení vlády není ani v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ani obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh předkládaného nařízení vlády je v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z platných mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu České republiky.
6. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky
Návrh není technickým předpisem ve výše uvedeném smyslu.
7. Informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu (ve vztahu k ne/obsaženým ustanovením, která by byla svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky)
Jelikož předkládaný návrh není technickým předpisem, nevzniká oznamovací povinnost.
8. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci
Návrh nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.
9. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhované nařízení vlády nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, a to ani v negativním, ani pozitivním smyslu. Agenda udělování víz držitelům diplomatických pasů Gruzie bude zajištěna v rámci stávajícího personálního obsazení MZV, bez jakéhokoliv požadavku na navýšení rozpočtové kapitoly MZV. Navrhované nařízení vlády nebude mít ani vliv na příjmy do státního rozpočtu plynoucí z poplatků za udělení víz, jelikož víza pro držitele diplomatických a služebních pasů jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech a na základě principu reciprocity udělována zpravidla zdarma. Navrhované opatření nebude mít ani žádný finanční dopad na další veřejné rozpočty.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Novela nařízení vlády se dotkne pouze fyzických osob, držitelů diplomatických a služebních pasů vydaných Gruzií, jejichž pobyt na území České republiky bude podmíněn udělením krátkodobého schengenského víza.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí.
12. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Návrh nepředpokládá dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Návrh se nedotýká problematiky rovnosti mužů a žen. Návrh nařízení ani neobsahuje žádný požadavek, kvůli kterému by mohl být konstatován rozpor se zásadou zákazu diskriminace.
14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Návrh nařízení vlády nemá dopad na životní prostředí.
15. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Návrh nemá žádné dopady na ochranu práv dětí.
16. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
17. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava nezakládá žádné nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů.
18. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrh nezakládá veřejnou podporu.
19. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst a neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.
20. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení (pokud se navrhuje)
Jedná se o návrh nařízení vlády, tj. právní předpis, který Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky neprojednává.
21. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému než k 1. lednu nebo 1. červenci kalendářního roku
S ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2025/170 o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz ze dne 27. ledna 2025 je navrhováno stanovit účinnost předkládaného legislativního návrhu patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, a to v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), jelikož zde existuje naléhavý obecný zájem na implementaci v souvislosti s rozhodnutím Rady (EU) 2025/170. Navrhovaná účinnost tedy zohledňuje nutnost zavést dané opatření co nejdříve tak, aby byla zvýšena jeho efektivita a aby tak byly naplněny výše popsané mezinárodní závazky České republiky.
22. Odůvodnění odchylek v postupu projednání návrhu právního předpisu (pokud se navrhují a jsou odlišné od předchozích) (jsou-li navrhovány, může být konzumováno předchozími kapitolami)
Na základě žádosti ministra zahraničních věcí č. j. 119662/2025-MZV/OPL ze dne 8. července 2025 o udělení výjimky z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA) a o udělení výjimky z připomínkového řízení ve smyslu zkrácení jeho délky a zúžení okruhu připomínkových míst ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády svým dopisem čj. 27469-2025-UVCR ze dne 8. července 2025 tyto výjimky udělila. Předkládaný návrh nařízení vlády se tak k připomínkám zasílá pouze Ministerstvu vnitra a odboru kompatibility Úřadu vlády.
II. Zvláštní část
K Celé Nařízení vlády
K čl. I (Změna nařízení vlády o stanovení výjimek z vízové povinnosti a z osvobození od vízové povinnosti)
K Celé Nařízení vlády
K § 2 písm. a)
V ust. § 2 písm. a) se navrhuje aktualizovat název přímo použitelného platného předpisu Evropské unie, tj. místo ve stávajícím nařízení vlády uvedeného nařízení (ES) č. 539/2001 uvést nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
Aktualizace názvu nařízení a legislativnětechnická úprava textu jsou jedinými změnami oproti stávajícímu znění ust. § 2 písm. a). K nahrazení celého písmene bylo přistoupeno vzhledem k omezením daným systémem e-Legislativa a z důvodu zachování přehlednosti výsledného normativního textu.
K § 4 odst. 1
V ust. § 4 odst. 1 se rovněž navrhuje aktualizovat název přímo použitelného platného předpisu Evropské unie, tj. místo ve stávajícím nařízení vlády uvedeného nařízení (ES) č. 539/2001 uvést nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
Aktualizace názvu nařízení a legislativnětechnická úprava textu jsou jedinými změnami oproti stávajícímu znění ust. § 4 odst. 1. K nahrazení celého odstavce bylo přistoupeno vzhledem k omezením daným systémem e-Legislativa a z důvodu zachování přehlednosti výsledného normativního textu.
K § 4 odst. 3
V ust. § 4 odst. 3 se také navrhuje aktualizovat název přímo použitelného platného předpisu Evropské unie, tj. místo ve stávajícím nařízení vlády uvedeného nařízení (ES) č. 539/2001 uvést nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
Vedle aktualizace názvu nařízení se však rovněž zakotvuje výjimka, a to odkazem na nově vkládané ustanovení § 4a, z osvobození od vízové povinnosti držitelů diplomatických a služebních pasů vydaných zemí uvedenou v příloze II výše citovaného nařízení.
K § 4 odst. 4
V ust. § 4 odst. 4 se rovněž navrhuje aktualizovat název platného přímo použitelného předpisu Evropské unie.
Aktualizace názvu je jedinou změnou oproti stávajícímu znění ust. § 4 odst. 4. K nahrazení celého písmene bylo přistoupeno s ohledem na omezení daná systémem e-Legislativa a z důvodu zachování přehlednosti výsledného normativního textu.
K § 4a
V souladu se zmocněním obsaženým v ust. § 181 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb. a v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/1806 a v návaznosti na v obecné části důvodové zprávy popsaný vývoj v oblasti vztahů EU a Gruzie se navrhuje vložit nový § 4a, který stanoví, že na krátkodobé pobyty držitelů diplomatických a služebních pasů vydaných Gruzií, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů, se vztahuje vízová povinnost.
K poznámka pod čarou 1 )
Navrhuje se změnit obsah poznámky pod čarou, na niž odkazuje ust. § 1, a to ve smyslu aktualizace názvu platného přímo použitelného nařízení Evropského unie, jemuž se právní řád České republiky prostřednictvím předmětného nařízení vlády přizpůsobuje. Citace nařízení (ES) č. 539/2001 se tak nahrazuje citací nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018.