Důvodová zpráva k zákon č. 39/2025 Sb.

První věta odstavce 1 charakterizuje objekty důležité pro obranu státu. Tyto objekty mají význam pro zajišťování obrany státu z hlediska politického, vojenského nebo hospodářského a jsou nezbytné k zabezpečení základních funkcí a zabezpečení ozbrojených sil. Druhá věta pak vyjmenovává objekty, které jsou objekty důležitými pro obranu státu vždy. V ustanovení § 29 jsou nově zahrnuty i vojenské objekty, které byly doposud upraveny zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. K vojenskému objektu více v odůvodnění § 29a.

Je zachována možnost z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu bezpečnosti omezit nebo zakázat vstup do objektů důležitých pro obranu státu.

Vojenské objekty slouží k výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, udržování a opravám vojenského materiálu. Primárně se pak jedná o pozemky a stavby, které k uvedeným účelům slouží přímo, ale také pozemky a stavby, které s nimi tvoří funkční celek anebo jinak slouží k zabezpečení úkolů Ministerstva obrany, Armády České republiky nebo Hradní stráži. Co jsou úkoly Ministerstva obrany, AČR a Hradní stráže definují právní předpisy a konkretizují je prováděcí právní předpisy. Jedná se např. o zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Mezi nejvýznamnější vojenské objekty se v současné době řadí muniční sklady, které uskladňují materiál, který má sloužit k  obraně České republiky. Tyto vojenské objekty jsou z hlediska zajišťování obrany státu naprosto klíčové. Bez nich nelze vůbec hovořit o obranyschopnosti ve smyslu zajištění svrchovanosti, územní celistvosti a ústavního zřízení před jakýmkoliv vojenským ohrožením.

V areálech muničních skladů je uložená munice k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil ČR, zároveň i munice připravená k okamžité aktivaci pro nasazení aktivních úkolových uskupení Armády České republiky, zásobování organizačních celků rezortu obrany výcvikovou municí a pro potřeby zahraničních misí. Muniční sklady tak zabezpečují potřeby celé společnosti, které spočívají v zajištění obrany České republiky. Zajišťování obrany České republiky je veřejným zájmem, který bez munice nelze účinně chránit.

Článek 11 odst. 2 Listiny dovoluje, aby byl určitý majetek z důvodu zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu svěřen výlučně do vlastnictví státu. Na zajištění obrany státu je nepochybně dán veřejný zájem, přičemž zajišťování obrany státu je současně i celospolečenskou potřebou. Vybrané vojenské objekty, konkrétně muniční sklady jsou nepochybně majetkem, který musí vlastnit pouze Česká republika. Svojí důležitostí se tyto vojenské objekty blíží vojenským újezdům, ve kterých pozemky a stavby může také vlastnit pouze Česká republika. Konkrétně pak tyto vojenské objekty – v současnosti muniční sklady jsou stanoveny v příloze zákona, stejně, jak tomu bylo kdysi v případě zřízení vojenských újezdů. V této příloze jsou uvedeny informace o názvu, dílčích částech, umístění vojenského objektu a jeho hranice, včetně jejich grafického znázornění. Nelze vyloučit, že v budoucnu by mohly být součástí přílohy i jiné vojenské objekty, než jsou muniční sklady, pokud budou splňovat podmínky dané Listinou základních práv a svobod.

Ustanovení umožní Ministerstvu obrany běžně nakupovat pozemky a stavby pro zajišťování obrany státu až do výše obvyklé ceny. V případech hodných zvláštního zřetele bude moci Ministerstvo obrany sjednat cenu až do výše jejího čtyřnásobku. Zákon výslovně stanoví, že se nepoužije ustanovení § 12 odst. 4 zákona o majetku České republiky, podle kterého stát může sjednat cenu pouze do výše ceny určené podle zákona o oceňování majetku, tedy u nemovitostí do výše zjištěné ceny podle cenového předpisu. Tato cena není s ohledem na významnost pozemků jejich vlastníky v praxi akceptována. Ve veřejném zájmu pak může dát Ministerstvo financí souhlas ke sjednání ceny vyšší, což znamená, že ve strategických objektech, u nichž si je vlastník vědom důležitosti objektu pro stát, by takřka každý výkup ve prospěch státu mělo schvalovat Ministerstvo financí.

Nově je možnost sjednání vyšší ceny vázána na případy hodného zvláštního zřetele (např. půjde o situace, kdy se nakupují pozemky v již stávajících vojenských objektech a vybudování obdobných jinde by bylo příliš nákladné nebo by byla výstavba vzhledem k délce jejího trvání skoro nemožná, nebo situace, kdy bude nutné vojenský objekt vybudovat velmi rychle či pozemky nebo stavby Ministerstvo obrany nutně potřebuje k užívání s ohledem na zabezpečování veřejného zájmu na zajišťování obrany státu. Dále bude možné v těchto případech vyplácet jen maximálně čtyřnásobek obvyklé ceny. Dosud maximální cena totiž nebyla zákonem explicitně omezena. Čtyřnásobek obvyklé ceny byl zvolen na základě poznatků z praxe, kdy se požadované ceny často blížily právě zvolenému násobku. Tato cena je dostatečně motivující a odrážející kvalitu a význam pozemků a na druhé straně nepředstavuje nepřiměřenou finanční zátěž pro Ministerstvo obrany, resp. státní rozpočet. Čtyřnásobek obvyklé ceny se nebude nabízet automaticky, ale počítá se s tím, že obě strany budou o ceně rozumně vyjednávat.

Pokud by se nepodařilo daný pozemek či stavbu vykoupit ani za zvýšenou cenu, muselo by ministerstvo obrany postupovat podle zákona o vyvlastnění (v případech, že by šlo o realizaci nových záměrů) nebo by se muselo obrátit na soud se žádostí o zřízení věcného břemene dle § 29c.

Cílem tohoto ustanovení je pomocí soudem zřízeného věcného břemene ve prospěch státu, resp. Ministerstva obrany zajistit funkčnost existujících vojenských objektů, které nesplňují podmínky § 29a odst. 3. V současné situaci je možné, aby soukromí vlastníci pozemků nacházejících se ve stávajících vojenských objektech po státu požadovali nepřiměřeně vysoké nájemné nebo např. nájemní smlouvu vypověděli. Taková situace přímo ohrožuje veřejný zájem na zajišťování obrany státu. Většina vojenských objektů není jednoduše nahraditelná novou výstavbou (nákupy pozemků, stavební řízení, výstavba) nebo se nacházejí na strategickém místě.

Návrh vyjma vojenských objektů uvedených v § 29a odst. 3 nepřipouští odejmutí vlastnického práva tam, kde vojenské objekty již stojí. Pouze navrhuje možné omezení tohoto vlastnického práva ve formě soudem zřízeného věcného břemene (služebnosti), jsou-li naplněny Listinou základních práv a svobod stanovené podmínky pro omezení vlastnického práva dle čl. 11 odst. 4. Tedy, že omezit vlastnické právo lze pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu. Soud byl zvolen jako subjekt, který v tomto případě může vlastnické právo omezit, s ohledem na jednotu právního řádu, viz zákon o civilním letectví.

Náhradu pak soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. V tomto případě se neuplatní cenové limity dle zákona č. 219/1999 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Na návrh ministerstva nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo soudem zřízeno věcné břemeno, se bude možné obrátit na soud ohledně změny výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti (např. se zvedne obvyklé nájemné apod.), za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána.

Nově je účel vyvlastnění pro zajišťování obrany státu upraven speciálním zákonem č. 222/1999 Sb. a nikoliv zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon (§ 170 odst. 1 písm. c)) tak, jak je tomu v mnoha jiných případech. Jednotlivé speciální zákony upravují účely vyvlastnění s ohledem na veřejný zájem, které tyto speciální zákony chrání (horní zákon, lázeňský zákon, zákon o státní památkové péči, vodní zákon, zákon o pozemních komunikacích, síťové zákony apod.). Zákon č. 222/1999 Sb. chrání veřejný zájem na zajišťování obrany státu, a proto by měl být účel vyvlastnění pro tyto účely upraven v něm.

Realizace záměru (budoucího) pro zajišťování obrany státu je nově chápána šířeji, než tomu bylo doposud ve stavebním zákoně. Záměr pro obranu státu typicky nebude spočívat pouze v realizaci stavby a opatření tak, jak počítá ustanovení § 170 odst. 1 písm. c). Často spočívá v realizaci vojenského areálu, který se skládá ze staveb a pozemků kolem nich, které dohromady tvoří jeden funkční celek. Může se jednat např. o areál muničního skladu, který se skládá z jednotlivých budov a pozemků kolem nich, přičemž pozemky budou co do rozlohy převažovat. Stejně tomu bude např. i u střelnic, kasárna. Zákon z těchto důvodů musí umožňovat vyvlastnit i tyto pozemky, bez kterých by vojenský objekt nemohl sloužit svému zamýšlenému účelu. Záměrem pro zajišťování obrany státu je třeba rozumět i opatření stejně tak, jako tomu bylo doposud dle stavebního zákona.

Zákon upravuje pouze účel vyvlastnění, přičemž při samotném odnětí nebo omezení vlastnického práva se bude postupovat podle zákona o vyvlastnění, který je obecným vyvlastňovacím předpisem. Podle tohoto zákona je vyvlastnění přípustné pouze pro daný účel vyvlastnění, existuje-li veřejný zájem na naplnění účelu vyvlastnění, přičemž musí převažovat nad zájmem na zachování dosavadních práv vlastníka. Dále nelze-li účel vyvlastnění naplnit jiným způsobem než vyvlastněním, nelze-li požadovat uzavření smlouvy o získání práv, v rozsahu, který je nezbytný k naplnění účelu vyvlastnění a není-li v rozporu s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování. Přípustnost vyvlastnění pak musí vyvlastnitel prokázat ve vyvlastňovacím řízení.

(29e)

Navrhuje se, aby příslušné osoby (zejména vlastníci a uživatelé pozemků) byli povinni strpět provádění přípravných prací (zejména měření, průzkum půdy a podzemních vod), které jsou zcela nezbytné pro adekvátní přípravu některých staveb, které mají sloužit jako vojenské objekty, a to po předchozím oznámení. Jedná se o obdobné ustanovení, jaké nalezneme v § 2f zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon). Odpovídající oprávnění bude náležet pouze ministerstvem zmocněným osobám. Po skončení prací má ministerstvo povinnost uvést pozemky a stavby do předchozího stavu, a pokud to nebude možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo využívání pozemků a staveb. Pokud byl vlastník nebo uživatel omezen v obvyklém užívání pozemku nebo stavby nebo pokud vlastníku nebo uživateli pozemku nebo stavby vznikne v důsledku průzkumných činností škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku (z důvodu motivace vlastníků pozemků) částky stanovené dle zákona o oceňování majetku.

Příloha obsahuje vojenské objekty – muniční sklady, které plní podmínky dané čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (viz více v odůvodnění § 29a). Vlastnictví státu  v těchto muničních skladech bylo narušeno restitucemi po roce 1990.

Funkční celek vojenského objektu muničního skladu se typicky skládá z technického prostoru, který tvoří soubor staveb a pozemků určených k samotnému uskladnění munice, a hospodářského prostoru, který tvoří např. kasárna, administrativní budovy, další skladové budovy, čistírna odpadních vod, čerpací stanice, trafostanice aj. Dále se skládá z nezbytných příjezdových komunikací, případně železniční vlečky. Všechny tyto dílčí části jsou nutné k tomu, aby samotný muniční sklad mohl plnit svou základní funkci – zajistit obranyschopnost České republiky.

Muniční sklad Čermná nad Orlicí

Muniční sklad Čermná nad Orlicí je situován v k.ú. Dolní Jelení a Malá Čermná nad Orlicí. Vojenský objekt muničního skladu Čermná nad Orlicí je tvořen technickým a hospodářským prostorem. Technický prostor představuje oplocený objekt samotného muničního skladu (se stavbami jednotlivých muničních skladů) a související železniční vlečka. Hospodářský prostor představují kasárna Čermná nad Orlicí s příjezdovou komunikací, která propojuje kasárna se samotným muničním skladem. Tato komunikace začíná za železničním přejezdem, kde je napojena na místní komunikaci. Všechny uvedené objekty jsou provozně úzce spjaty s funkcí muničního skladu, resp. samotný muniční sklad by bez vlečky, hospodářského prostoru a příjezdové komunikace nemohl plnit svoji funkci, a proto je nutné na celý tento komplex pohlížet jako na jeden funkční celek ve smyslu § 29a odst. 1 návrhu zákona.

Česká republika vlastní v technickém prostoru muničního skladu stavby a z pozemků pouze pozemky pod sklady, pozemky mezi dvojitým oplocením a pozemky v prostoru vlečky. Všechny ostatní pozemky jsou ve vlastnictví soukromé osoby. V hospodářském prostoru není stát vlastníkem převážné většiny lesních pozemků.

Muniční sklad Dobronín

Muniční sklad Dobronín se rozkládá na 3 katastrálních územích - k.ú. Štoky, Střelecká a Dobronín. Vojenský objekt muničního skladu Dobronín je tvořen samotným muničním skladem a provozně a funkčně souvisejícími kasárnami, čerpací stanicí vody, která je hlavní zásobárnou vody pro kasárna, dalšími skladištními budovami, komunikací propojující místní komunikaci s kasárnami a samotným muničním skladem, komunikací propojující kasárny s železniční vlečkou, která spojuje muniční sklad s železniční tratí. Uvedené objekty jsou s muničním skladem provozně úzce spjaty, resp. samotný muniční sklad by bez vlečky, kasáren, čerpací stanice vody, komunikací nebo dalších skladových prostor nemohl sloužit k zajišťování obrany ČR, proto je nutné na celý tento komplex pohlížet jako na jeden funkční celek ve smyslu § 29a odst. 1 návrhu zákona.

Samotný muniční sklad je vybudován pouze na pozemcích nestátních vlastníků - městyse Štoky, obce Dobronín, soukromých osob a na pozemcích ve spoluvlastnictví 25 obcí, které tyto pozemky pronajímají Lesnímu družstvu Štoky. Objekt kasáren je vybudován z poloviny na pozemcích soukromých osob, obce Dobronín a pozemku ve spoluvlastnictví 25 obcí, polovina pozemků v objektu kasáren je ve vlastnictví České republiky. Železniční vlečka a čerpací stanice vody jsou vybudovány na pozemcích ve vlastnictví obce Dobronín.

Muniční sklad Travčice

Muniční sklad Travčice je umístěn ve 4 katastrálních územích, k.ú. Travčice, Nučničky, Hrdly, a Oleško u Rohatců. Vojenský objekt muničního skladu tvoří systém skladových budov, technické prostory se zázemím pro obsluhu a příjezdová komunikace, která se napojuje na pozemní komunikaci 1. třídy. Dohromady tvoří jeden funkční celek.

V k.ú. Travčice a k.ú. Hrdly jsou veškeré pozemky ve vlastnictví České republiky nebo VLS ČR, s.p. V k.ú. Oleško u Rohatců je z celkového počtu 24 stavebních parcel 9 z ½ ve vlastnictví soukromé osoby a z ½ ve vlastnictví České republiky a 1 stavební parcela celá ve vlastnictví soukromé osoby. Ostatní stavební parcely jsou vlastnictvím České republiky. Ostatní plochy a lesní pozemky jsou ve spoluvlastnictví soukromých osob, České republiky a VLS ČR, s.p. V k.ú. Nučničky je z celkového počtu 10 stavebních parcel 4 ve vlastnictví soukromých osob. Ostatní stavební parcely jsou vlastnictvím České republiky. Ostatní plochy a lesní pozemky pak vlastní soukromí vlastníci, Česká republika a VLS ČR, s.p.

Muniční sklad Týniště nad Orlicí

Muniční sklad Týniště nad Orlicí se nachází v k.ú. Týniště nad Orlicí a v k.ú. Bolehošť. Muniční sklad tvoří skladové a technické prostory a funkčně související objekt čistírny odpadních vod (slouží pouze pro tento objekt, vzhledem ke strategickému umístění muničního skladu uprostřed lesa daleko od zastavěného území) a vlečky (byla vybudována pro obslužnost muničního skladu). Dále je funkční součástí muničního skladu komunikace, která napojuje muniční sklad na místní komunikaci. Uvedené objekty jsou úzce spjaty s  muničním skladem, proto je nutné na celý tento komplex pohlížet jako na jeden funkční celek ve smyslu § 29a odst. 1 návrhu zákona.

Muniční sklad je umístěn na pozemcích ve vlastnictví České Republiky a na pozemcích soukromých vlastníků. Lesní pozemky jsou ve vlastnictví soukromých osob.

Ustanovení určuje, že po dobu 3 let je dán prostor pro uzavření dohody mezi státem a vlastníky vojenských objektů tak, aby byla splněna zákonem daná podmínka, že vojenské objekty uvedené v příloze zákona smí být jen ve vlastnictví státu. Až pokud do 3 let nebudou vlastnická práva k vojenským objektům převedena na stát, zahájí Ministerstvo obrany postupy podle zákona o vyvlastnění, protože legitimním postupem k dosažení toho, aby vojenské objekty uvedené v příloze zákona byly ve vlastnictví státu, je jeho vyvlastnění provedené v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a ustanovení zákona o vyvlastnění.

V případech, kdy s vojenskými objekty ve vlastnictví státu uvedenými v příloze nehospodaří subjekty uvedené v § 29a odst. 2, příslušné subjekty ve spolupráci s ministerstvem do 1 roku od účinnosti tohoto zákona zajistí změnu v příslušnosti nebo práva s nimi hospodařit. Nejčastěji půjde o pozemky, se kterými hospodaří Lesy České republiky, s. p. Pokud se tak nestane, pak s těmito vojenskými objekty bude příslušné hospodařit Ministerstvo obrany.

Zákon zrušuje ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a to s ohledem na jeho systematiku a především s ohledem na předmět úpravy zákona č. 119/1999 Sb. a zákona č. 222/1999 Sb. S ohledem na zrušení odstavce 1 se zavádí příslušné legislativní zkratky.

Zákon zrušuje účel vyvlastnění pro účely zajišťování obrany ve stavebním zákoně, protože tam s ohledem na předmět úpravy stavebního zákona nepatří.

V souladu s § 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, a § 9, 10 a 20 odst. 1 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), se navrhuje účinnost zákona na 1. ledna 2025.