I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 376/2016 Sb., o položkách dvojího použití v jaderné oblasti (dále jen „návrh vyhlášky“), je předkládán v souvislosti s novelou zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon (dále jen „zákon“), tj. zákonem č. 83/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
K vydání vyhlášky je Státní úřad pro jadernou bezpečnost („SÚJB“) zmocněn ustanovením § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.
Návrh vyhlášky obecně reaguje na změny zavedené novelou zákona v oblasti nešíření jaderných zbraní, tj. zejména na zpřesnění ohlašování činností týkajících se jaderného materiálu a vybraných položek a transferu jaderných položek.
Návrh tak zohledňuje novelizaci zákona odstraňující některé původní povinnosti v oblasti kontroly pohybu položek dvojího použití. V případě položek dvojího použití v jaderné oblasti není ohlášení transferu již ze zákona nutné (§ 11 ve spojení s § 18 zákona).
Návrh novely vyhlášky předkládá pouze minimální dílčí změny původního znění vyhlášky. Zpřesňuje a zpřehledňuje výčet konkrétních variant pohybů položek dvojího použití v jaderné oblasti.
Dalším cílem navrhované změny je přizpůsobení seznamu položek dvojího použití v jaderné oblasti nově aktualizovaným verzím mezinárodních standardů přijímaných v rámci Skupiny jaderných dodavatelů (Nuclear Suppliers Group), jejímž členem je i ČR. Tyto standardy (Nuclear Suppliers Group Guidelines) jsou v oblasti nešíření jaderných zbraní základním praktickým instrumentem, kde jsou zohledňovány nejnovější poznatky.
Návrh vyhlášky je plně v souladu s dosud uzavřenými mezinárodními smlouvami upravujícími oblast položek dvojího použití v jaderné oblasti. Návrh reaguje na aktualizovanou úpravu mezinárodních standardů založených v režimu příslušných mezinárodních smluv, v oblasti regulace nakládání s položkami dvojího použití v jaderné oblasti.
Některá původní ustanovení se odstraňují a v zájmu jednotnosti a větší přehlednosti pro adresáty normy se spojují s jinými. Návrh zkracuje, zjednodušuje a zpřehledňuje text vyhlášky a celkově snižuje regulatorní zátěž a administrativní náročnost v této oblasti. Návrh nijak nemění podstatu regulace v této oblasti.
2. Zhodnocení platného právního stavu
V současné době platná vyhláška č. 376/2016 Sb., o položkách dvojího použití v jaderné oblasti, nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2017 a za dobu své účinnosti doposud nebyla novelizována.
Primárním účelem nové úpravy je navázat na novelu zákona, když návrh zohledňuje odstranění některých původních povinnosti v oblasti kontroly pohybu položek dvojího použití ve formě transferu. V případě položek dvojího použití v jaderné oblasti není ohlášení transferu již ze zákona nutné (§ 11 ve spojení s § 18 zákona).
Zároveň návrh reaguje na vyhodnocení výsledků dosavadní aplikační praxe a v rámci historicky první novelizace vyhlášky má ambici zpřesnit textaci některých ustanovení.
Terminologie užívaná v dané oblasti je sjednocována a zpřesňována, když pojem „transfer“ v dřívějším významu zahrnoval obecněji i ostatní varianty pohybu, zatímco v souladu s aktuální terminologií je transferem pouze pohyb položek v rámci EU.
Současně se zpřesňuje původní termín „k vojenským účelům“ na vhodnější variantu. Tato změna zároveň vhodněji reaguje na současnou geopolitickou situaci a realitu.
Dochází také ke sjednocení výslovných požadavků na údaje v prohlášení o konečném použití položky dvojího použití, kdy text v ustanovení § 1 neodpovídal textaci ve formuláři obsaženém v příloze č. 2 vyhlášky a zároveň je text vyhlášky potřeba přizpůsobit změněnému režimu v zákoně.
Zároveň je třeba v rámci nové úpravy přizpůsobit seznam položek dvojího použití v jaderné oblasti nově aktualizovaným verzím mezinárodních standardů přijímaných v rámci Skupiny jaderných dodavatelů (Nuclear Suppliers Group), jejímž členem je i ČR. Tato skupina mnohostranného režimu kontroly vývozu zavedla soubory pokynů (standardů).
Tyto standardy (Nuclear Suppliers Group Guidelines) jsou v oblasti nešíření jaderných zbraní základním praktickým instrumentem, kde jsou zohledňovány nejnovější poznatky.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh právního předpisu je plně slučitelný s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh právního předpisu nezapracovává právo EU a není s ním v rozporu.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh právního předpisu je plně slučitelný s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj charakter nemá negativní hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Právní úprava nebude mít ani negativní hospodářské a finanční dopady na hospodářské subjekty, včetně malých a středních podnikatelů.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Navrhovaná právní úprava nepodléhá uvedenému postupu.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Účinnost novely vyhlášky je stanovena na 1. dubna 2026.
V souladu s pravidlem zavedeným v § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které umožňuje stanovit jiné datum účinnosti právního předpisu než k tzv. dnům jednotné účinnosti, je využita možnost nastavení zvláštního data nabytí účinnosti.
Důvodem je povinnost notifikace daného vyhlašovaného předpisu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, kdy jsou stanoveny minimální lhůty mezi oznámením technického předpisu a jeho přijetím, resp. nabytím jeho účinnosti.
Vyhláška provádí novelu atomového zákona, která nabyla účinnosti již v roce 2025, a z tohoto důvodu je vhodné stanovit nabytí účinnosti vyhlášky na dřívější datum než by vycházelo podle pravidel dnů jednotné účinnosti. Smysl institutu legisvakance zůstane dodržen, neboť návrh právního předpisu byl od počátků přípravných legislativních prací konzultován s odbornou veřejností, potencionálnimi adresáty předpisu i ve formě veřejných konzultací.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Viz zvláštní část důvodové zprávy.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh právního předpisu je technickým předpisem podle právního předpisu upravující technické požadavky na výrobky, jelikož je právním předpisem, jehož dodržování při používání v členském státě je závazné a může zakazovat výrobu, dovoz, prodej nebo používání určitého výrobku nebo poskytování nebo využívání určité služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535.
Notifikace návrhu jako technického předpisu proběhla a uplynula již i ochranná 3 měsíční lhůla pozastavení legislativních prací ve smyslu § 4 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh právního předpisu nepodléhá takové konzultaci.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhovaná právní úprava pouze zpřesňuje, doplňuje a vyjasňuje již existující povinnosti, tudíž nebude mít dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Nejsou zaváděny žádné nové povinnosti nad rámec původní úpravy. Zároveň bylo zrušeno původní ustanovení § 2 vyhlášky. Do textu novelizovaného § 1 tak byly spojeny vyjmenované požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost spolu s vyjmenováním náležitostí na obsah prohlášení o konečném použití. Tato legislativní úprava představuje zásadní zjednodušení a zkrácení textu předpisu. Zároveň zpřehledňuje seznam požadovaných údajů pro adresáty normy.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné uvedené dopady.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrhovaná právní úprava nemá žádné uvedené dopady.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádná ustanovení, která by měla dopad na problematiku diskriminace a rovněž nepředpokládá žádné dopady na rovné postavení žen a mužů.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné uvedené dopady.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné uvedené dopady.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá založení rizik v oblasti bezpečnosti nebo obrany státu ani jejich nárůst. Naopak předkládaný návrh vyhlášky přispěje ke zvýšení bezpečnosti státu, neboť jeho účelem je zpřesnění procesu kontroly položek dvojího použití v jaderné oblasti spadajícího do oblasti nešíření jaderných zbraní.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Při koncepci návrhu vyhlášky bylo provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Návrh vyhlášky nepřináší žádné změny, které by měly dopad ve vztahu k ochraně soukromí nebo k ochraně osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů. Respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry. Je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Pouze je zpřesňována textace vyhlášky týkající se požadovaných údajů v rámci prohlášení o konečném použití. Již původní text vyhlášky požadoval údaje o identifikačním číslo či datu narození, ale výslovně specifikovány byly tyto údaje pouze v rámci vzoru prohlášení obsaženého v příloze č. 2 vyhlášky. Měla by tak být sjednocena textace požadavků na vyplnění vyjmenovaných údajů v prohlášení o konečném použití stanovené v § 1 vyhlášky a zároveň v příloze č. 2 vyhlášky.
Z hlediska zpracování osobních údajů a požadavků GDPR jde o nezbytné zpracování za účelem výkonu státní moci a plnění úkolu veřejné správy.
Osobní údaje jsou vyžadovány v případě žádosti povolení k vývozu a dovozu položky dvojího použití na základě výslovných požadavků atomového zákona. Konkrétně jsou osobní údaje pak požadovány v rámci vyplňování prohlášení koncového uživatele (fyzické osoby) jako držitele povolení podle přílohy č. 2 vyhlášky.
Vyžadované údaje jsou nezbytné k dostatečné a jednoznačné identifikaci fyzických osob, které nakládají s položkami, které spadají do striktně mezinárodně regulovaného režimu v oblasti nešíření jaderných zbraní.
Osobní údaje vyžadované v režimu této vyhlášky jsou standardně zpracovávány pouze v rámci správního spisu a jejich uchovávání se řídí vnitřními spisovými a skartačními pravidly.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava nevyžaduje navržení případných odchylek v postupu projednání.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem zákona o regulaci lobbování.
II. Zvláštní část
K čl. I (Nadpis)
K úvodní větě
Ruší se zmocňovací odkaz na § 18 odst. 5 zákona, jehož předmět v novelizovaném znění se již nevztahuje na položky dvojího použití, ale pouze na vybrané položky v jaderné oblasti a jaderné materiály.
K § 1
Původní obsah § 1 a § 2 se nyní sjednocuje pouze do textu § 1. Důvodem je snaha o zjednodušení a přehlednost textace vyhlášky a omezení případných duplicit. Zároveň se tak snižuje regulatorní zátěž a administrativní náročnost pro adresáty této normy.
Konkretizují se jednotlivé varianty pohybu položek dvojího použití v jaderné oblasti. Původní termín „transfer“ zahrnoval všeobecně všechny varianty pohybu. Nové znění z důvodu větší přehlednosti a právní jistoty výslovně konkretizuje jednotlivé varianty pohybu (tj. dovoz, vývoz) a reaguje na změnu zákona. Transfer jako jedna varianta pohybu pro položky dvojího použití byl v rámci novely zákona zrušen.
K § 1 písm. c)
Stanovení pouze předpokládaného termínu uskutečnění dovozu nebo vývozu zpřesňuje situaci, kdy se v této fázi jedná o dokument dodávaný před samotným uskutečněním příslušného přesunu položky. Žadatel, resp. ohlašovatel, tak může pouze odhadnout termín uskutečnění. Zpřesnění této textace má vyloučit výklad ustanovení jako příliš striktní povinnosti uvádět konkrétní termín jako pevně stanovené datum bez jakékoli tolerance, což by nedávalo žádnou možnost i jen minimální úpravy termínu v případě jakýchkoli komplikací, nebo naopak možnosti urychlené expedice.
K § 1 písm. f) bodu 2
Nové znění konkrétněji specifikuje a zpřesňuje jednotlivé činnosti, v jejichž rámci mohlo docházet ke zneužití položek dvojího použití v jaderné oblasti s ohledem na mezinárodní závazky týkající se nešíření jaderných zbraní.
K § 1 písm. f) bodu 3
Původní povinnost oznamovat další převod položky dvojího použití v jaderné oblasti nebo její části na území České republiky byla vynechána. Obdobně je zrušena povinnost uvádět předpokládaný termín oznámení informací o uskutečněném transferu. Snižuje se tak regulatorní zátěž a administrativní náročnost pro adresáty normy.
K § 3 odst. 1 písm. c)
Nahrazuje se termín „ostatní obchodní dokumenty“ vhodnějším a obecnějším termínem „jiné dokumenty prokazující vztah mezi dodavatelem a koncovým uživatelem.
Změna rozšiřuje možnosti žadatele předložit více rozličných druhů předávaných dokumentů, které mají za účel prokazovat vztah mezi dodavatelem a koncovým uživatelem. Předmětem tohoto vztahu je veškerý pohyb položky dvojího použití v jaderné oblasti. Vyžádané dokumenty slouží jako podklad při vyžadování záruky přijímajícího státu koncového uživatele.
K označení přílohy č. 1 příloze č. 1
Tento seznam vychází ze zavedených standardů (kontrolní seznamy) vydávaných v rámci mezinárodního kontrolního režimu v oblasti nešíření jaderných zbraní založeného na základě příslušných mezinárodních smluv (Nuclear Suppliers Group Part 2 Guidelines). Tyto kontrolní seznamy jsou následně potvrzeny publikací v oběžnících Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Seznam položek dvojího použití je nyní vydáván v kompletním novém znění, které reflektuje aktualizované verze mezinárodních standardů. Seznam dodržuje tradiční zavedenou strukturu číslování a označování položek mezinárodních standardů.
K příloze č. 2
Vzor prohlášení koncového uživatele se pouze přizpůsobuje zpřesněné terminologii v této novele vyhlášky.
Navíc se výslovně ruší původní písmeno c) prohlášení, které se vztahovalo k oznámení transferu položek dvojího použití, neboť povinnost oznamovat transfer byla v novele zákona vynechána.