Obecná část
A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy
V současné době je podle § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“) organizační uspořádání sociálního zabezpečení tvořeno orgány sociálního zabezpečení, jimiž jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) v resortu práce a sociálních věcí a dále Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo obrany.
ČSSZ je dále (na základě svého interního rozhodnutí) organizačně rozdělena na ústředí ČSSZ sídlící v Praze a na šest regionálních pracovišť ČSSZ sídlících v Praze (pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje), Plzni (pro území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Karlovarského kraje), Ústí nad Labem (pro Ústecký kraj a Liberecký kraj), Hradci Králové (pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj), Brně (pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj) a Ostravě (pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj). ČSSZ je řízena MPSV. Z hlediska zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“) ústředí ČSSZ a jednotlivá regionální pracoviště ČSSZ spolu tvoří jeden služební úřad. ČSSZ je účetní jednotkou. ČSSZ řídí a kontroluje činnost OSSZ.
OSSZ jsou zřízeny pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů vymezené zákonem č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu). S ohledem na počet okresů tedy existuje 77 OSSZ, přičemž na území hlavního města Prahy vykonává působnost OSSZ Pražská správa sociálního zabezpečení a na území města Brna vykonává působnost OSSZ Městská správa sociálního zabezpečení Brno. OSSZ jsou řízeny a kontrolovány ČSSZ, přičemž pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů mají OSSZ postavení vnitřních organizačních jednotek ČSSZ. Na interní úrovni je vztah ČSSZ a jednotlivých OSSZ konkretizován interním aktem řízení (vnitřní organizační směrnicí) ČSSZ, kterým je Rozhodnutí ústředního ředitele ČSSZ, kterým se vydává Organizační řád České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení. Z hlediska zákona o státní službě je každá OSSZ služebním úřadem.
Obecně do věcné působnosti ČSSZ a jednotlivých OSSZ náleží provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění a výběr pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, a to včetně mezinárodní agendy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. ČSSZ a jednotlivé OSSZ vykonávají působnost rovněž v oblasti lékařské posudkové služby (dále jen „LPS“), v rámci níž posuzuje zdravotní stav klientů pro potřeby systému pojistných i nepojistných sociálních dávek. ČSSZ a jednotlivé OSSZ při zajišťování svých úkolů spolupracují s ostatními orgány státní správy, organizacemi a dalšími subjekty, například s orgány sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti a dále zejména s Úřadem práce ČR, Českou národní bankou a jinými peněžními ústavy, Českou poštou, s. p., poskytovateli zdravotních služeb a ústavy sociální péče (výplata důchodů do těchto ústavů).
Trvalou snahou je zlepšovat proklientský přístup a zvyšovat efektivitu při výkonu působnosti ČSSZ a působnosti jednotlivých OSSZ a zároveň ve svém důsledku tak umožnit úspory ve státním rozpočtu. V současné době ČSSZ již naráží na hranice svého zákonem určeného organizačního uspořádání spočívajícím především ve značném počtu a složité organizaci a řízení jednotlivých OSSZ, které ČSSZ v souladu se ZOPSZ řídí a kontroluje, popř. jsou jejími vnitřními organizačními jednotkami.
V souvislosti s působností jednotlivých OSSZ, kterou vymezuje ZOPSZ a další právní předpisy, je na úrovni jednotlivých OSSZ udržována značná provozní autonomie, což brání synergickým efektům, kterých by bylo možné dosahovat poskytováním služeb v rámci větších organizačních celků, než jsou jednotlivé autonomní OSSZ. Tyto okolnosti se v praxi projevují ve stále problematičtějším hledání požadovaných úspor a vedou k neefektivnímu využití personálních zdrojů. Lze tak očekávat, že s každým takovým budoucím požadavkem budou tyto problémy nadále růst. Rovněž značný počet autonomních OSSZ přináší vyšší administrativní náročnost v oblasti metodické a řídící, a dále z hlediska fungování státní služby, kdy každá OSSZ je vedena jakožto služební úřad a plní povinnosti k tomu náležející podle zákona o státní službě. V neposlední řadě značná autonomie ve spojení s vyšším počtem OSSZ omezuje možnosti optimalizačních opatření spočívající ve vyšší flexibilitě, a to jak v oblasti poskytování služeb klientům a jejich odpovídajícím zacílením, tak v oblasti vyřizování agendy zejména při vyšším množství této agendy.
V současné době je proto již nevyhovující značný počet takto autonomních OSSZ, které ČSSZ řídí a kontroluje. Tento počet rovněž komplikuje provádění té agendy vůči OSSZ, ve kterých jsou vůči ČSSZ v postavení vnitřní organizační jednotky. To s sebou přináší některé negativní jevy jako je, obecně řečeno, vysoká administrativní náročnost, omezení možnosti synergických efektů v provozu jednotlivých OSSZ a omezené možnosti optimalizace služeb, což ve výsledku vede ke zvýšeným nákladům (resp. k omezené možnosti hledání úspor) a k neefektivnímu využití personálních zdrojů.
Cílem návrhu je proto nové uspořádání organizační struktury správ sociálního zabezpečení při zachování současných parametrů dostupnosti tak, aby bylo možné efektivně vykonávat působnosti v oblasti sociálního zabezpečení (důchodového pojištění a nemocenského pojištění, výběru pojistného a provádění exekučních srážek) a lékařské posudkové služby s optimálním využitím moderních informačních a komunikačních technologií a lidského potenciálu zaměstnanců ČSSZ k zajištění maximální spokojenosti klientů (pojištěnců i zaměstnavatelů).
Nově uspořádaná organizační struktura vytvořením větších celků umožní splnění následujících specifických cílů:
Úspora nákladů
Jedná se především o úspory v personální oblasti, a to jak v krátkém období optimalizací organizační struktury a s tím spojenou především redukcí počtu pozic vedoucích zaměstnanců v provozních agendách (tzn. úsporu ve vyplácených příplatcích za vedení), tak v dlouhém období vytvořením vhodných podmínek pro provedení dalších optimalizačních opatření s cílem efektivního výkonu agend.
Vyšší flexibilita
Nová organizační struktura zformuje podmínky pro úsporu nákladů vytvořením větších celků, ve kterých bude možné snadněji provádět optimalizační opatření ve využití personálních zdrojů (např. slučování organizačních útvarů se stejnou věcnou náplní). Rovněž taková struktura umožní flexibilněji reagovat na případné vyšší množství agendy organizačně snadnějším a rychlejším přesunutím agendy tam, kde jsou aktuálně k dispozici volné pracovní kapacity. V neposlední řadě je cílem prostřednictvím většího obsluhovaného území adekvátněji reagovat na požadované služby klientů na daném území co nejefektivnějším způsobem.
Nižší administrativní náročnost
Díky snížení počtu služebních úřadů (ze současných 78 na 6), příp. počtu pracovišť ČSSZ, a celkovému zjednodušení organizačního uspořádání bude možné zjednodušit běžný chod organizace, zejména v metodické a řídící oblasti.
Navrhovanou změnou se nijak nezmění dostupnost orgánů sociálního zabezpečení, neboť v rámci jednotlivých okresů budou v obdobných parametrech působit kontaktní pracoviště územní správy sociálního zabezpečení jako vnitřní organizační jednotky. Naopak se tato dostupnost zlepší, neboť podle dosavadního stavu je místně příslušná OSSZ podle bydliště nebo sídla, zatímco podle navrhované úpravy by byla místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení, včetně všech jejích pracovišť majících podobu jejích vnitřních organizačních jednotek. Tato skutečnost též pozitivně ovlivňuje současný trend rušení místní příslušnosti. Aby bylo na první pohled zřejmé, jaký je územní obvod dané územní správy sociálního zabezpečení, obsahuje název územní správy sociálního zabezpečení výčet příslušných krajů tvořících její územní správní obvod.
Dostupnost územních správ sociálního zabezpečení včetně jejich pracovišť majících podobu jejich vnitřních organizačních jednotek v obdobných parametrech, jako je tomu doposud, garantuje nejen MPSV jako orgán nadřízený ČSSZ, ale přímo zákon stanovující plnění výčtu úkolů v oblasti sociálního zabezpečení (nemocenského a důchodového pojištění, výběr pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, včetně mezinárodní agendy a lékařské posudkové služby) pracovišti územních správ sociálního zabezpečení povinně zřizovaných v každém okrese. Uvedený výčet úkolů poskytovaných pracovišti územních správ sociálního zabezpečení bude z pohledu klienta (pojištěnců, zaměstnavatelů, OSVČ) kopírovat současné služby poskytované současnými OSSZ, které vyžadují přímou součinnost klienta nebo jeho osobní přítomnost. Dostupnost těchto služeb tak zůstane zachována, i když trendem je přecházet na digitalizaci a elektronický způsob komunikace.
Dopady navrhovaných změn jsou podrobněji popsány v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA). V návaznosti na připomínkové řízení a další projednávání návrhu zákona byl změněn původně uvažovaný název (v RIA a návrhu zákona rozeslaném do připomínkového řízení) oblastní správa sociálního zabezpečení na územní správa sociálního zabezpečení s uvedením jednotlivých krajů, které budou tvořit územní obvod příslušné územní správy sociálního zabezpečení.
B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava nepřináší žádnou věcnou změnu, její význam spočívá v organizačně-prováděcím řešení struktury v oboru působnosti ČSSZ. Návrh zákona respektuje čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky, podle něhož ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem; územní správy sociálního zabezpečení budou správními úřady, a proto se zřizují a jejich působnost se vymezuje navrhovaným zákonem.
S ústavním pořádkem je navrhovaná úprava v souladu.
C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie
Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení. Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh zákona není s právem EU v rozporu. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice není.
Postavení českých občanů a občanů jiných členských států EU je rovnoprávné.
D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Česká republika je v oblasti nemocenského a důchodového pojištění vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení nebo Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření jsou opatřeními organizačně-prováděcího charakteru, a proto nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.
E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dopad na státní rozpočet
Navrhované změny organizačního uspořádání sociálního zabezpečení nebudou mít dopad na navýšení počtu systemizovaných míst a na navýšení objemu prostředků na platy, naopak v dalších letech je očekávána úspora jak systemizovaných míst, tak i prostředků na platy. Veškeré výdaje na úpravu aplikačního programového vybavení a změny názvu orgánu sociálního zabezpečení (v podobě nových tiskopisů, razítek, frankovaček apod.) související s navrhovanými změnami organizačního uspořádání sociálního zabezpečení budou hrazeny v rámci přidělené výše státního rozpočtu.
S požadovanou změnou organizační struktury ČSSZ souvisí i snížení počtu služebních úřadů ze 77 na 5 (tj. redukce počtu úřadů o 72). Na základě interní úpravy organizační struktury ke dni účinnosti nové právní úpravy budou přijata optimalizační opatření ze strany ČSSZ, a to ve svém důsledku povede k okamžité úspoře personálních nákladů v souvislosti se zrušením pozic vedoucích zaměstnanců/představených u optimalizovaných organizačních útvarů. Konkrétní finální výše úspory bude dána novou systemizací služebních a pracovních míst, kde bude mj. zohledněna tato organizační změna. Předběžně se počítá s tím, že by se touto organizační změnou zejména na příplatcích za vedení (v důsledku rušení služebních míst představených) ušetřilo přibližně 3 700 000 Kč ročně a že by počet služebních míst představených klesl přibližně o 100, přičemž v rámci státní služby se odbytné nepředpokládá a v rámci pracovních poměrů odstupné pravděpodobně také ne. Stejně tak služební místa představených budou rušena s náhradou v podobě „řadových“ služebních míst, na která se plánuje dosavadní představené z rušených služebních míst představených převést.
Dopady navrhované změny zákona jsou podrobněji popsány v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Dopad na ostatní veřejné rozpočty
Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv.
F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Jedinou změnou oproti stávajícímu stavu bude změna formálního statusu jednotlivých OSSZ, které nově nebudou samostatnými správními úřady, ale stanou se organizačními jednotkami vyšších celků, tj. územních správ sociálního zabezpečení, a tedy zůstanou z hlediska klientů (pojištěnců, zaměstnavatelů, OSVČ) fakticky beze změny, přičemž budou dislokovány ve stejných budovách a budou zajišťovat příslušný okruh a rozsah služeb (garance rozsahu poskytovaných služeb viz výše). Navržená právní úprava nijak nemění pravomoci ani působnosti, prakticky je pouze rozšířena místní příslušnost z okresu na úroveň definovaného území, což může být z hlediska klientů naopak vítáno, neboť si budou moci v rámci územní správy sociálního zabezpečení určit (např. se zřetelem na lepší dostupnost), kde (tj. u které organizační jednotky územní správy sociálního zabezpečení) svou záležitost vyřídí. Přehled o tom, které území je územní správou sociálního zabezpečení obsluhováno, bude patrný přímo z názvu územní správy sociálního zabezpečení. S ohledem na výše uvedené návrh zákona nepřináší žádné negativní sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Dopady navrhované změny zákona jsou podrobněji popsány v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
G. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Současná právní úprava obsažená v ZOPSZ neobsahuje ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Předmětem navrhovaného zákona je zavedení nové organizační struktury, přičemž nová organizační struktura podle navrhovaného zákona nijak nenarušuje právo na rovné zacházení a nevede k diskriminaci.
H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhované změny budou mít určitý vliv na podnikatelské prostředí, a to v počátečním období účinnosti zákona, kdy dojde ke změně komunikace, neboť místo s OSSZ budou podnikatelé a OSVČ komunikovat s novým správním úřadem s jiným názvem, tj. s územní správou sociálního zabezpečení. Problémy v tomto směru se však neočekávají a návrh zákona má tak neutrální dopad na podnikatelské prostředí, neboť práva a povinnosti ani způsob komunikace se nemění a současní zaměstnanci správ sociálního zabezpečení budou působit tam, kde dosud působí, a budou vykonávat stejný objem agend (garance rozsahu poskytovaných služeb viz výše). Přehled o tom, které území je územní správou sociálního zabezpečení obsluhováno, bude patrné přímo z názvu územní správy sociálního zabezpečení. V delším období se naopak předpokládá pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť bude možné, s ohledem na vyšší flexibilitu organizace, lépe přizpůsobit dostupnost a výkon agend aktuálním podmínkám a v neposlední řadě rovněž vytvářet vhodné podmínky pro další elektronizaci a digitalizaci poskytovaných služeb.
Dopady navrhované změny zákona jsou podrobněji popsány v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
I. Zhodnocení dopadů na životní prostředí
Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí.
J. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona se netýká úpravy ochrany soukromí ani nezasahuje do úpravy ochrany osobních údajů.
K. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.
L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
M. Zhodnocení souladu se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Návrh zákona je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Již současný stav právní úpravy zaručuje předávání informací elektronickou cestou. Navrhovaný zákon v tomto směru nepřináší žádnou změnu; předávání informací bude nadále probíhat prostřednictvím elektronického rozhraní ČSSZ. Naopak v dlouhém období návrh zákona vytváří vhodné podmínky pro další rozvoj elektronizace a digitalizace poskytovaných služeb.
Zvláštní část
K části první (Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)
K čl. I
K bodům 1, 2, 5, 8 a 11
V celém zákoně se nahrazují okresní správy sociálního zabezpečení územními správami sociálního zabezpečení. Územní správy sociálního zabezpečení budou mít tu samou věcnou působnost, jako měly dosud okresní správy sociálního zabezpečení.
K bodu 3
V § 3a odst. 3 se stanoví, že v čele České správy sociálního zabezpečení je ústřední ředitel; navrhuje se stanovit, že v čele nově zřízených územních správ sociálního zabezpečení bude ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se bude řídit zákonem o státní službě.
K bodu 4
Jedná se o legislativně-technickou úpravu reagující na přeznačení odstavců v § 6 podle bodu 7.
K bodům 6, 7, 10 a 12
V návaznosti na zřízení územních správ sociálního zabezpečení splynutím jednotlivých OSSZ a zrušením stávajících OSSZ podle čl. II bodu 1 se vymezují názvy, sídla a správní obvody územních správ sociálního zabezpečení v příloze k zákonu. Správní obvody územních správ sociálního zabezpečení budou vymezeny prostřednictvím správních obvodů jednotlivých krajů a hl. m. Prahy, přičemž správní obvod územní správy sociálního zabezpečení bude zahrnovat správní obvody více krajů; při stanovení správních obvodů územních správ se vycházelo z počtu obyvatel daného území. „Území“ jsou „vystavěna odspodu“ ze současně ČSSZ a OSSZ využívaných správních jednotek, tj. okresů a krajů (hl. m. Prahy), které předpokládá zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu); díky tomu bude možné zajistit sledování statistických údajů za NUTS 2 (regiony soudržnosti), NUTS 3 (kraje) a LAU 1 (okresy). Na území okresů, ve kterých se v současné době nachází OSSZ, budou zřízena kontaktní pracoviště, která budou mít povahu vnitřních organizačních jednotek, čímž bude zajištěna místní dostupnost služeb na úrovni okresů v současných parametrech (v případě okresů Prahazápad, Praha-východ, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Brno-venkov budou zachovány současné parametry dostupnosti, kdy služby pro tyto okresy jsou poskytovány z území hl. m. Prahy, resp. z okresu Plzeň-město, či okresu Brno-město). Tyto vnitřní organizační jednotky by vůči právnickým a fyzickým osobám vystupovaly jako příslušná územní správa sociálního zabezpečení, přičemž každý by se mohl obrátit na jakoukoliv tuto vnitřní organizační jednotku v rámci správního obvodu příslušné územní správy sociálního zabezpečení. Místní a věcná příslušnost bude tedy vztažena jen k územní správě sociálního zabezpečení, nicméně bude stanoven minimální rozsah služeb poskytovaných okresními pracovišti územních správ sociálního zabezpečení tak, aby byla garantována současná úroveň a dostupnost poskytovaných služeb.
K bodu 9
Zakládá se povinnost poskytovat odbornou pomoc občanům a zaměstnavatelům též v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; výslovně je tato povinnost dosud upravena jen ve vztahu k oblasti důchodového pojištění, i když zákon upravuje též otázky tohoto pojistného. V praxi však OSSZ tuto pomoc stejně poskytují, takže se nebude jednat o nové úkoly.
K čl. II
K bodu 1
Dnem nabytí účinnosti zákona se zřizují územní správy sociálního zabezpečení, které budou správními úřady (srov. též čl. I body 6 a 12); tyto územní správy budou mít stejnou věcnou působnost, jakou dosud mají okresní správy sociálního zabezpečení. Jedná se o 5 územních správ, které nahradí 77 dosavadních okresních správ sociálního zabezpečení (včetně Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno).
Dosavadní okresní správy sociálního zabezpečení (včetně Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno) podle vymezení v bodě 1 splývají a tímto splynutím vzniká nový správní úřad, tj. příslušná územní správa sociálního zabezpečení, a zároveň tímto splynutím OSSZ zanikají. Z hlediska služebních vztahů státních zaměstnanců se bude jednat o přechod práv a povinností ze služebního poměru podle § 170 zákona o státní službě (podle tohoto ustanovení stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká sloučením s jiným služebním úřadem, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru v plném rozsahu na přejímající služební úřad); z hlediska pracovněprávních vztahů mají již dnes okresní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení, přičemž toto postavení pro oblast služebních a pracovněprávních vztahů bude platit i v případě nově zřizovaných územních správ sociálního zabezpečení (tyto územní správy budou mít postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení též pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, a účetnictví). Fakticky se bude jednat pouze o „přesun“ služebního či pracovního místa (beze změny jiných atributů daného místa, včetně výkonu práce, platové třídy) do jiného služebního úřadu.
K bodům 2, 4 a 5
Řízení, kontroly a další uvedené činnosti, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona okresní správou sociálního zabezpečení, dokončí příslušná územní správa sociálního zabezpečení, tj. ta územní správa sociálního zabezpečení, která vznikla splynutím podle bodu 1.
K bodu 3
Řízení ve věcech státní služby neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v návaznosti na nové organizační uspořádání dokončí ředitel příslušné územní správy sociálního zabezpečení.
K bodu 6
Podání učiněná přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona vůči okresní správě sociálního zabezpečení se budou považovat za podání učiněná vůči příslušné územní správě sociálního zabezpečení, která bude v řízení a dalších činnostech na základě těchto podání pokračovat. Z tohoto ustanovení též vyplývá, že příslušné lhůty budou přitom zachovány, a to jak lhůty pro podání, tak lhůty pro vyřízení podání.
K bodu 7
Rozhodnutí a jiná opatření učiněná přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona okresní správou sociálního zabezpečení se budou ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona považovat za rozhodnutí a jiná opatření příslušné územní správy sociálního zabezpečení; účinky těchto rozhodnutí a jiných opatření tak budou zachovány.
K bodu 8
V ustanovení se stanoví obecné právní nástupnictví příslušných územních správ sociálního zabezpečení, na které přecházejí všechny pohledávky, závazky a práva a povinnosti, které dosud měly okresní správy sociálního zabezpečení.
K bodu 9
Při výkonu kontrolní činnosti v oblasti sociálního zabezpečení, tj. při kontrole plnění povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných uložených zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákonem o nemocenském pojištění a při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců, se pověření zaměstnanci okresních správ sociálního zabezpečení prokazovali průkazem, který obsahuje též kontrolní oprávnění. Náležitosti těchto průkazů stanoví prováděcí právní předpisy, tj. vyhláška č. 481/2006 Sb. a vyhláška č. 78/2014 Sb.; jednou z těchto náležitostí je též název orgánu, který průkaz vydal. Do doby vydání nových průkazů s novým názvem příslušného orgánu, tj. územní správy sociálního zabezpečení, budou po přechodnou dobu v platnosti dosavadní průkazy; navrhuje se tuto přechodnou dobu stanovit v délce tří měsíců ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona, což je dostatečná doba k bezproblémové výměně průkazů.
K bodu 10
V návaznosti na stávající strukturu České správy sociálního zabezpečení se upravuje převod dosavadních regionálních pracovišť ČSSZ (majících povahu sekce) do jednotlivých nově vzniklých územních správ sociálního zabezpečení, a to v zájmu přechodu výkonu práv a povinností ze služebního poměru ve smyslu § 171 zákona o státní službě, resp. v případě pracovněprávních vztahů ve smyslu § 344 zákoníku práce. Tento přechod se však nebude týkat těch zaměstnanců, k jejich služebním nebo pracovním úkolům patří vyřizování agendy opravných prostředků, neboť tato agenda zůstává nadále v působnosti ČSSZ beze změny.
K bodu 11
V návaznosti na úpravu datových schránek orgánu veřejné moci v zákoně o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (zejm. § 6 zákona č. 300/2008 Sb.) se upravuje problematika datových schránek, kdy se zajišťuje, aby se dosavadní datové schránky OSSZ a regionálních pracovišť (sekcí) ČSSZ staly ze zákona, tj. bez žádosti, dalšími datovými schránkami nově vzniklých územních správ sociálního zabezpečení, tj. aby již od počátku byly funkční datové schránky těchto územních správ. Cílem ustanovení je zachovat existenci v současné době používaných datových schránek (resp. jejich identifikátorů) jednotlivými OSSZ a vnitřními územními organizačními jednotkami ČSSZ (regionálními pracovišti ČSSZ). Kontinuita datových schránek má výrazný pozitivní vliv jak na klienty ČSSZ, kteří nebudou nuceni reagovat na změnu identifikátorů datových schránek, tak na provoz ČSSZ a jednotlivých územních správ sociálního zabezpečení při zpracování tisíců datových zpráv doručených denně. Navrhované řešení rovněž eliminuje možné riziko dočasného přerušení komunikace klientů se správou sociálního zabezpečení prostřednictvím datových schránek a ePortálu ČSSZ.
K bodu 12
Nová struktura soustavy správ sociálního zabezpečení, tj. zrušení OSSZ a vznik územních správ sociálního zabezpečení, nastane od 1. ledna 2024 a tato nová soustava orgánů musí být od začátku plně funkční, a to včetně činnosti představených. Za tím účelem se navrhuje opatření k rychlému zajištění obsazení služebních míst představených v územních správách sociálního zabezpečení, a to s využitím principů přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů a ze služebního poměru ve smyslu příslušných zákonů.
K bodu 13
Stanoví se pravidla pro předložení návrhu systemizace služebních míst a pracovních míst územních správ sociálního zabezpečení, který předloží ve stanoveném termínu ústřední ředitel ČSSZ, aby mohla být včas schválena nová systemizace. Zároveň se upravuje postup pro případ, že by nová systemizace nebyla schválena vzhledem k legislativnímu procesu včas, tj. do dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona.
K bodu 14
Výběrová řízení na obsazení služebních míst ředitelů územních správ sociálního zabezpečení vyhlásí ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě v návaznosti na schválení první systemizace územních správ sociálního zabezpečení.
K bodu 15
Stanoví se pravidla obsazení služebních míst ředitele odboru nebo ředitele sekce územní správy sociálního zabezpečení formou převedení, aby byla zajištěna funkčnost i kontinuita na těchto služebních místech hned od účinnosti zákona.
K částem druhé až dvacáté třetí
K čl. III až XXIV
Součástí návrhu zákona jsou změny v dalších zákonech, které dosud upravovaly působnost okresních správ sociálního zabezpečení; v těchto zákonech se okresní správy nahrazují novým názvem zřizovaných správních úřadů, tj. územními správami sociálního zabezpečení (v příslušných pádech).
K části dvacáté čtvrté (Účinnost)
K čl. XXV
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2024, což též koresponduje s pravidlem o účinnosti stanoveným v zákoně o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Ustanovení čl. II bodů 13 a 14 nabývají účinnosti v určitém předstihu v zájmu schválení nové systemizace a obsazení uvedených funkcí.