I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Vydání nařízení vlády o dalších kontaktních místech pro bydlení a o správních obvodech kontaktních míst pro bydlení předpokládají ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 3 zákona č. 175/2025 Sb., o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení).
Cílem navrhované právní úpravy je
1) stanovit některá další kontaktní místa pro bydlení (dále také jen „kontaktní místa“ nebo „KMB“) nad rámec kontaktních míst vyjmenovaných v příloze č. 5 zákona o podpoře bydlení a
2) stanovit správní obvody všech kontaktních míst tak, aby bylo pokryto celé území České republiky.
Ad 1: V průběhu legislativního procesu došlo k redukci původně navrhovaného počtu kontaktních míst pro bydlení. Zákon o podpoře bydlení předpokládá zřízení nejméně 115 kontaktních míst na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (mimo Prahu, vizte níže). Klíčovým parametrem pro výběr těchto obecních úřadů je místní potřebnost kontaktního místa vzhledem ke statistikám bytové nouze a ohrožení v daném správním obvodu obce s rozšířenou působností (dále také jen „ORP“). Hraniční hodnota byla nastavena zhruba na 100 domácností v bytové nouzi a 1500 ohrožených domácností. Tyto údaje jasně ukazují na vysokou potřebnost kontaktního místa a nástrojů zákona. Zároveň byla zohledněna i dojezdová vzdálenost tak, aby v regionech s nižší hustotou zákonem zřizovaných KMB byla zachována alespoň relativní dostupnost služeb poskytovaných veřejnosti na kontaktních místech pro bydlení.
Zákon o podpoře bydlení dále umožňuje, aby vláda nad rámec 115 kontaktních míst tzv. „ze zákona“ stanovila nařízením další obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které budou kontaktními místy [§ 10 odst. 2 písm. b) zákona o podpoře bydlení]. Na základě politické dohody se předpokládá, že přinejmenším v prvních letech účinnosti zákona budou do nařízení vlády zahrnuty pouze obecní úřady těch obcí s rozšířenou působností, které budou se zařazením souhlasit nebo které o to vládu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj požádají (tzv. „opt-in“ ). Aktuálně navrhované stanovení dalších kontaktních míst nad rámec základní sítě je tedy výsledkem komunikace Ministerstva pro místní rozvoj s těmi ORP, u nichž nebude KMB zřízeno přímo ze zákona.
Ad 2: Návrh zákona v některých lokalitách předpokládá vznik kontaktních míst v původních správních obvodech obcí s rozšířenou působností. V místech s nižším výskytem bytové nouze je však více správních obvodů ORP obsluhováno jedním kontaktním místem dohromady. Navrhovaným nařízením vlády je třeba stanovit správní obvody kontaktních míst pro bydlení takovým způsobem, aby byl zajištěn výkon agendy kontaktního místa pro bydlení na celém území České republiky. Správní obvody kontaktních míst jsou stanoveny pomocí správních obvodů ORP. Skladebnost území je zachována se 3 výjimkami popsanými v odůvodnění § 2 ve zvláštní části této důvodové zprávy. V systematice právní úpravy představuje jisté specifikum hlavní město Praha. Prováděný zákon v § 11 ve spojení s přílohou č. 6 zřizuje kontaktní místa na úřadech městských částí Praha 1 až 22 a stanoví jejich správní obvody. Tato výchozí právní úprava byla zvolena s přihlédnutím k současnému znění Statutu hlavního města Prahy, podle něhož obvykle vykonávají působnost ORP právě tyto úřady městských částí. Zákon o podpoře bydlení však zároveň zmocňuje zastupitelstvo hlavního města Prahy upravit počet a rozložení KMB v Praze právě změnou Statutu hl. m. Prahy. Případná od zákona odchylná úprava počtu a spádových obvodů kontaktních míst na území hl. m. Prahy je tak mimo věcnou působnost tohoto návrhu nařízení vlády.
Ovlivnit soustavu kontaktních míst pro bydlení na svém území však mohou i statutární města. Změnou statutu mohou výkon agendy kontaktního místa pro bydlení přenést z magistrátu na úřady městských částí nebo městských obvodů. Oproti obecné právní úpravě (§ 127a a 129 odst. 2 zákona o obcích a § 178 odst. 1 správního řádu) ale není nadřízeným správním orgánem úřadu městské části nebo městského obvodu magistrát územně členěného statutárního města, nýbrž krajský úřad (§ 10 odst. 4 zákona o podpoře bydlení).
Navrhovanou síť kontaktních míst pro bydlení a jejich správní obvody lze zobrazit pomocí mapy takto:
(Pozn.: Mapa měla být původně uvedena ve zvláštní části důvodové zprávy, ale elektronický systém tvorby právních předpisů neumožňuje vkládání obrázků do zvláštní části důvodové zprávy.)
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Předkládaný návrh nařízení vlády respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění podle § 10 odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 3 zákona o podpoře bydlení.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Co se týče unijní ochrany osobních údajů, tj. zejména souladu navrhované úpravy s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (tzv. GDPR), návrh nařízení vlády nezakládá žádné nové shromažďování osobních údajů ani nevytváří nové způsoby zpracování u stávajících osobních údajů. Navrhovaný předpis pouze specifikuje kontaktní místa, na nichž pověřené osoby pracují s evidencí podpory bydlení. Pro hlubší rozbor rozsahu a způsobu shromažďování osobních údajů pro účely vedení této evidence, jakož i zhodnocení souladu zákona o podpoře bydlení s právními předpisy o ochraně soukromí a osobních údajů, vizte body 5 a 9 obecné části důvodové zprávy zákona o podpoře bydlení.
K souladu navrhované úpravy s unijními předpisy o veřejné podpoře vizte bod 4 obecné části této důvodové zprávy.
Návrh nařízení vlády je tedy plně slučitelný s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů EU jakož i obecnými právními zásadami EU.
4. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
V důsledku zřízení kontaktních míst tímto nařízením vlády vzniká některým obcím s rozšířenou působností zákonný nárok na podporu činnosti v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti. Tato státní podpora však nezakládá nedovolenou veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, neboť příjemce, v tomto případě ORP, není ve vztahu k této činnosti považován za podnik. Činnost ORP, konkrétně obecního úřadu jako orgánu ORP, je výkonem veřejné správy, nemá tudíž ve smyslu předpisů EU hospodářskou povahu. Cílem a obsahem poradenské činnosti obecního úřadu ORP je poskytnutí základní orientace osobám při řešení jejich nepříznivé bytové situace včetně vstupního poradenství při uskutečnění některých vybraných úkonů, resp. právních jednání směřujících k řešení jejich nepříznivé situace; jedná se o obsah a úroveň poradenských úkonů, které jsou obdobně poskytovány jinými orgány veřejné správy při výkonu jejich činnosti a které nezasahují do služeb poskytovaných specializovanými poradenskými subjekty na relevantním trhu. Podrobnější zhodnocení souladu financování s pravidly Evropské unie o veřejné podpoře vizte v kapitole 5 obecné části důvodové zprávy zákona o podpoře bydlení.
5. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava specifikuje síť kontaktních míst pro bydlení. Na nich mohou lidé uplatňovat práva, která jim svědčí ze zákona o podpoře bydlení, typicky právo na poskytnutí poradenství v bydlení (§ 12 odst. 1 zákona o podpoře bydlení), právo na zápis údaje o potřebě podpůrného opatření do evidence za splnění zákonných podmínek (§ 17 odst. 1 zákona o podpoře bydlení) atd. Hustota pokrytí území České republiky kontaktními místy má faktický dopad na uplatnitelnost práv plynoucích z prováděného zákona. Síť kontaktních míst je vytvořena s ohledem na četnost výskytu bytové nouze a dojezdovou vzdálenost tak, aby v regionech s nižší hustotou kontaktních míst byla zachována jejich dostupnost a s ní spojená praktická možnost uplatnění zákonných práv. Podrobněji k mechanismu tvorby sítě kontaktních míst vizte bod 1 obecné části této důvodové zprávy.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh nařízení vlády má dopad na státní rozpočet v podobě nákladů na provoz kontaktních míst pro bydlení. Ta jsou jedním ze souboru opatření zákonem zřizovaného systému podpory bydlení. Činnost kontaktních míst je výkonem státní správy v přenesené působnosti a jejich financování bude zajištěno příspěvkem na výkon státní správy v přenesené působnosti. Adekvátní výše příspěvku pro jednotlivá ORP byla kalkulována v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) k zákonu o podpoře bydlení (dále také jen „zpráva RIA“) na základě indexů zohledňujících míru bytové nouze a počet ohrožených obyvatel, tedy faktické potřebnosti v daném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Zákon o podpoře bydlení a návazně i toto nařízení vlády tedy pracuje s regionálními specifiky tak, aby byly zaváděné nástroje co nejvíce efektivní.
Při plné síti kontaktních míst na všech ORP by nároky na státní rozpočet činily 347 734 464 Kč a nároky na navýšení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti ze strany ORP nemohou tedy tuto částku překročit. Výsledná částka požadovaného navýšení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti požadovaná v návrhu přílohy zákona o státním rozpočtu bude aktualizována a ponížena podle schválené podoby nařízení vlády a výsledného počtu kontaktních míst.
Cílem zákona o podpoře bydlení je snížení rozsahu bytové nouze v České republice, předcházení vzniku bytové nouze a minimalizace doby, po kterou se domácnosti v bytové nouzi nachází. Tím dojde ke snížení celospolečenských nákladů, které bytová nouze generuje (úspory 1,4 miliardy Kč ročně po plném náběhu systému zákona v 5. roce). Nejpozději po 5 letech účinnosti má být zákon rozpočtově neutrální, v dalších letech pak předpokládané úspory převyšují předpokládané náklady.
Jak prokázaly pilotní projekty realizované z Operačního programu Zaměstnanost a Operačního programu Zaměstnanost plus zaměřené na nástroje převzaté do zákona o podpoře bydlení, v delším časovém horizontu má odstraňování bytové nouze pozitivní dopady na podnikatelské prostředí. Osoby ve standardním bydlení se snadněji vracejí na pracovní trh, z důvodu lepšího zdravotního stavu jsou na něm stabilnější. Stabilní bydlení rovněž představuje základní předpoklad pro kvalitní vzdělání dětí a jejich přípravu na budoucí povolání.
7. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nařízení vlády v souladu s prováděným zákonem doplňuje síť kontaktních míst pro bydlení, která podle zprávy RIA ve svém souhrnu poskytnou poradenství ročně více než 120 tisícům domácností přicházejícím s požadavkem řešení energetické chudoby, nadměrných nákladů na bydlení a dalších problémů v bydlení. Vedle poskytování poradenství mají KMB rovněž koordinovat poskytování podpůrných opatření. Předpokládá se, že od třetího roku účinnosti zákona bude systém schopen pomoci necelým 14 tisícům domácností ročně tím, že u nich buď zabrání propadu do bytové nouze, anebo jim pomůže se dostat do standardního bydlení (vyřešit bytovou nouzi).
Původní návrh zákona předpokládal zřízení kontaktních míst na všech obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. V průběhu legislativního procesu došlo ke redukci počtu KMB stanovených přímo zákonem v jeho příloze č. 5 o 40 %. Tím dojde zejména v některých regionech České republiky ke snížení dostupnosti služeb státu poskytovaných prostřednictvím kontaktních míst. Cílovou skupinou těchto služeb je podle zprávy RIA přes 1,6 milionu obyvatel ČR. Ve většině případů se jedná právě o osoby sociálně slabé či bez bydlení, rodiče samoživitele, osoby se zdravotním postižením, osoby diskriminované na trhu s bydlením včetně národnostních menšin a děti žijící v ohrožených domácnostech. Ke snížení dostupnosti služeb dochází jednak v důsledku prodloužení dojezdové doby na nejbližší kontaktní místo, jednak v důsledku možného snížení původního počtu alokovaných úvazků, respektive nižšího navýšení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti. Stanovením dalších kontaktních míst v příloze č. 1 navrhovaného nařízení vlády na základě projevené vůle obcí jsou tyto dopady zmírněny.
Přes popsané snížení dostupnosti kontaktních míst oproti původnímu návrhu zákona však vzhledem k dosavadní absenci takto komplexní právní úpravy zaměřené na problematiku získání a udržení stabilního vyhovujícího bydlení lze předpokládat významné pozitivní sociální dopady. Krom výše zmíněných obecně vymezených cílových skupin zákon o podpoře bydlení v příloze č. 4 stanoví skupiny zvláště zranitelných osob, na které bytová nouze nejvíce dopadá. Vytvoření sítě kontaktních míst umožní uplatnit nástroje zákona zaměřené na získání a udržení vyhovujícího bydlení. V důsledku uplatnění těchto nástrojů prostřednictvím sítě KMB lze předpokládat snížení počtu osob v bytové nouzi, zvýšení kvality života cílové skupiny a s tím spojené pozitivní celospolečenské dopady na sociální smír a veřejné rozpočty.
Návrh nařízení vlády, respektive jím prováděný zákon bude mít oproti současnému stavu významné pozitivní sociální dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny, rodiny a ochranu práv dětí.
Návrh nařízení vlády nemá dopady na životní prostředí.
8. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Bytová nouze disproporčním způsobem dopadá na osoby nebo domácnosti, u kterých se vyskytuje jeden nebo více diskriminačních důvodů, a to v důsledku diskriminujícího jednání některých pronajímatelů bytového fondu. Mezi nejčastější diskriminační důvody při hledání bydlení patří etnicita nebo rodinný stav. Absence uceleného systému opatření pro řešení bytové nouze nyní neumožňuje státu naplňovat právo na bydlení diskriminovaných skupin. Na trhu s bydlením jsou v nevýhodné situaci často ženy, a to zejména v postavení sólo rodičů, dále jako seniorky. Ze sociologických výzkumů vyplývá, že z hlediska zakořeněných strukturálních nerovností jsou chudobou a materiálním nedostatkem ohroženy ve všech věkových kohortách především ženy. Síť kontaktních míst specifikovaná navrhovaným nařízením vlády je jedním z nástrojů k řešení popsaných negativních jevů.
Jednou z cílových skupin vyjmenovaných v příloze č. 4 zákona o podpoře bydlení jsou oběti domácího násilí, těmi jsou častěji rovněž ženy. Síť kontaktních míst pro bydlení umožní státu lépe naplňovat závazek k ochraně osob před domácím násilím, neboť tato kontaktní místa mohou přeživším domácího násilí nabídnout alternativy k bydlení s násilníkem. Ze sociologických průzkumů vyplývá, že absence jiného bydlení je jednou z hlavních překážek odchodu obětí od agresora.
Návrh nařízení vlády není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen. Navrhované nařízení vlády ve spojení s prováděným zákonem má naopak za cíl zmírňovat dopady diskriminace na trhu s bydlením, které čelí např. příslušníci národnostních menšin nebo osoby se zdravotním postižením. Budoucí kontaktní místa budou systematicky připravována na práci s příslušníky menšin. Navrhované nařízení vlády ve spojení s prováděným zákonem bude zároveň napomáhat dosažení faktické rovnosti mužů a žen, neboť bytová nouze disproporčně postihuje právě ženy.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh se netýká soukromí.
10. Zhodnocení korupčních rizik
U navrhovaného nařízení vlády nebyla po jejím vyhodnocení podle vládní metodiky pro hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment ) korupční rizika zjištěna. Potenciální korupční riziko návrhu zákona prováděného tímto nařízením bylo vyhodnoceno jako nízké. Detaily vizte v bodě 10 obecné části důvodové zprávy zákona o podpoře bydlení.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
V bytové nouzi vyrůstá přibližně 60 tisíc dětí, tj. 40 % všech osob v bytové nouzi. Nejvíce, téměř 14 tisíc z nich, se nachází v silně přelidněných bytech, dalších 13 tisíc vyrůstá v rodinách trpících extrémní nejistotou bydlení, protože mají opakovaně nájemní (či podnájemní) smlouvy pouze na 1 až 3 měsíce. Z hlediska počtu osob tvoří rodiny s dětmi největší skupinu osob v bytové nouzi, 70 % z osob v bytové nouzi jsou členové rodin s dětmi. Seniorské domácnosti, kterých je v bytové nouzi přibližně 8 tisíc, tvoří přibližně 12 % ze všech domácností v bytové nouzi. Největší část z nich žije na ubytovnách (přibližně 20 %). Bytová nouze má přímé dopady na rodiny a zdravotní stav jejich členů. U dětí v bytové nouzi je vyšší výskyt astmatu, respiračních chorob, zranění a předčasných úmrtí v důsledku nevyhovujícího bydlení. V rodinách v bytové nouzi hrozí 2,7krát vyšší riziko odebrání dítěte do náhradní péče. Výskyt závažných duševních onemocnění má 4,5krát vyšší pravděpodobnost u osob v bytové nouzi pečujících o děti. Detailní přehled dopadů včetně odkazů na příslušné studie vizte v závěrečné zprávě RIA k zákonu o podpoře bydlení.
Cílem zákona prováděného navrhovaným nařízením vlády, je snížení počtu osob v bytové nouzi nejméně o 30 % za 10 let a zpomalení nárůstu počtu dětí ve státní péči a snížení počtu dětí znevýhodněných ve vzdělávání, protože se jejich rodina nachází v bytové nouzi. Navrhované nařízení vlády dotváří a specifikuje síť kontaktních míst pro bydlení. Při hrozbě ztráty bydlení je klíčová rychlá orientace a přiléhavá reakce na nastalou situaci. Dostupnost míst poskytujících komplexní podporu v řešení vlastní bytové situace je jedním z nástrojů ke snižování výše popsané situace některých rodin s dětmi, seniorů či samoživitelů ohrožených ztrátou bydlení či energetickou chudobou.
13. Zhodnocení dopadu navrhované právní úpravy na regionální rozvoj a územní samosprávu
V případě existence bytové nouze na svém území nesou zejména jednotlivé obce negativní dopady souvisejících jevů v podobě zhoršené kvality veřejných prostor, možnosti existence sekundárního trhu s bydlením, obchodu s chudobou a souvisejících společensky patologických jevů. K jejich řešení má přispět zákon o podpoře bydlení, respektive i tento navrhovaný prováděcí předpis.
Zákon o podpoře bydlení zavádí jednotný systém podpory bydlení na celém území České republiky, neboť řešený problém je v různé míře přítomen ve všech oblastech ČR. Jak je popsáno zejména v bodech 1 a 6 obecné části této důvodové zprávy, oproti původnímu návrhu došlo k redukci základní sítě kontaktních míst s ohledem na míru výskytu bytové nouze a geografickou dostupnost místně příslušného kontaktního místa, avšak se zachováním možnosti obce s rozšířenou působností požádat vládu, aby se stal obecní úřad této obce kontaktním místem pro bydlení na základě nařízení vlády (provést tzv. „opt-in“ ).
Navrhované nařízení vlády zároveň vymezuje správní obvody všech vznikajících KMB tak, aby bylo pokryto celé území státu, aby byl zajištěn výkon agendy KMB na území celé České republiky a žádná domácnost tak nezůstala bez možnosti služby kontaktního místa využít.
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které budou kontaktními místy, ať už přímo na základě zákona, nebo zprostředkovaně na základě navrhovaného nařízení vlády, budou v přenesené působnosti zejména
▶ poskytovat poradenství,
▶ provádět sběr dat a vytvářet podklady o situaci s bydlením,
▶ vyřizovat žádosti o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření do evidence,
▶ vést evidenci bytů zapojených do systému podpory bydlení a kontrolovat jejich stav.
Dále mohou obce, které získají příslušné pověření (vizte část sedmou zákona o podpoře bydlení), podle svého uvážení v samostatné působnosti a za finanční podpory státu
▶ poskytovat asistenci v bydlení,
▶ pronajímat obecní byty cílové skupině podle existujících pravidel obce,
▶ poskytovat bydlení s ručením nebo podnájemní bydlení.
Dopady na územní samosprávu můžeme hodnotit jako pozitivní zejména v případech, kdy obce využijí výše popsané státem zřízené a podporované nástroje k řešení bytové situace cílové skupiny osob. Nástroje zákona o podpoře bydlení včetně vytvoření sítě kontaktních míst mají ve svém souhrnu vést ke zvýšení územní soudržnosti, územní konkurenceschopnosti a k postupnému snižování regionálních nerovností.
Specializovaná místa poskytující svým obyvatelům podporu v bydlení již fungovala před účinností zákona o podpoře bydlení ve 21 obcích a městských částech ČR.
Podrobný rozbor dopadů zákona vizte v bodě 13 obecné části důvodové zprávy zákona o podpoře bydlení a v bodě 1.5 závěrečné zprávy RIA k témuž zákonu.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Zákon prováděný tímto nařízením předpokládá vznik informačního systému podpory bydlení. Jeho součástí je evidence, do které se budou zapisovat některé údaje včetně údajů o žadateli, o potřebě podpůrného opatření, o bytech atd. Po skončení přechodného období budou podání a kompletní komunikace mezi subjekty podpory bydlení probíhat výlučně prostřednictvím informačního systému podpory bydlení. Během přechodného období mohou všechna podání a komunikace probíhat rovněž elektronickou formou stávajícími kanály. Vzhledem k zacílení zákona o podpoře bydlení bude však vždy možnost fyzického podání na pobočkách kontaktních míst s podporou vyškoleného pracovníka. Kontaktní místa tak představují inkluzivní prvek pro osoby, které nemohou či nechtějí s veřejnou správou komunikovat prostřednictvím digitálních technologií.
II. Zvláštní část
K § 1
Zákon o podpoře bydlení umožňuje, aby vláda nad rámec 115 kontaktních míst uvedených v příloze č. 5 k zákonu stanovila nařízením další obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které budou kontaktními místy [§ 10 odst. 2 písm. b) zákona o podpoře bydlení]. Na základě politické dohody byly do nařízení vlády zahrnuty pouze obecní úřady těch obcí s rozšířenou působností, které se zařazením souhlasily nebo které o to vládu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj požádaly. Obsah § 1 návrhu, respektive přílohy č. 1 navrhovaného nařízení je tedy výsledkem komunikace Ministerstva pro místní rozvoj s těmi ORP, u nichž KMB není zřízeno přímo ze zákona.
Vedle kontaktních míst uvedených v příloze č. 5 k zákonu o podpoře bydlení a dalších obecních úřadů ORP stanovených tímto návrhem zřizuje zákon o podpoře bydlení v § 11 ve spojení s přílohou č. 6 kontaktní místa na úřadech městských částí Praha 1 až 22 a stanoví jejich správní obvody. Tato výchozí právní úprava byla zvolena s přihlédnutím k současnému znění Statutu hlavního města Prahy, podle něhož obvykle vykonávají působnost ORP právě tyto úřady městských částí. Zákon o podpoře bydlení však zároveň zmocňuje zastupitelstvo hlavního města Prahy upravit počet a rozložení KMB v Praze právě změnou Statutu hl. m. Prahy. Případná od zákona odchylná úprava počtu a spádových obvodů kontaktních míst na území hl. m. Prahy je tak mimo věcnou působnost tohoto návrhu nařízení vlády.
K § 2
Zákon o podpoře bydlení nestanoví, že bude kontaktní místo pro bydlení zřízeno při každé obci s rozšířenou působností. Je tedy třeba určit správní obvody jednotlivých kontaktních míst spojením správních obvodů ORP, kde budou kontaktní místa zřízena přímo ze zákona nebo prostřednictvím nařízení vlády, s těmi, kde kontaktní místo pro bydlení nevznikne a jejichž území bude obsluhovat kontaktní místo jiné obce s rozšířenou působností. Návrh nařízení vlády se nezabývá kontaktními místy na území hlavního města Prahy a jejich správními obvody, neboť ty jsou dostatečně specifikovány již prováděným zákonem.
Při stanovení správních obvodů kontaktních míst je zachována tzv. skladebnost území, tedy správní obvody kontaktních míst jsou vymezeny pomocí správních obvodů ORP a jejich kombinace a nepřesahují hranice okresů a krajů. Výjimky ve vztahu k hranicím okresů jsou následující:
a) Správní obvod KMB Liberec je tvořen správním obvodem ORP Liberec a na žádost Rady města Turnov také správním obvodem ORP Turnov. Správní obvod ORP Turnov navíc zahrnuje i obce Jenišovice a Malá Skála, které náleží do okresu Jablonec nad Nisou, což vyplývá už z § 15 odst. 1 vyhlášky č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu. Z těchto důvodů se správní obvod KMB Liberec rozkládá na území 3 okresů – okresu Liberec, okresu Semily a okresu Jablonec nad Nisou.
b) Správní obvod KMB Plzeň je tvořen správními obvody ORP Plzeň (okres Plzeň-město), ORP Kralovice (okres Plzeň-sever), ORP Stod a ORP Přeštice (obě okres Plzeň-jih). Správní obvod KMB Plzeň se tak rozkládá na území 3 okresů.
c) Správní obvod KMB Brno je tvořen správním obvodem ORP Brno (okres Brno-město) a správními obvody ORP Tišnov, ORP Kuřim, ORP Rosice, ORP Ivančice a ORP Židlochovice (všechny okres Brno-venkov). Správní obvod KMB Brno se tak rozkládá na území 2 okresů.
Poskytování podpůrných opatření je vždy vázáno na správní obvod obce s rozšířenou působností, aby nedocházelo ke stěhování domácností za podporou.
K § 3
Ustanovení upravuje účinnost nařízení vlády. Nařízení vlády má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2026, kdy nabude účinnosti zákon o podpoře bydlení.
K příloha č. 1
V příloze č. 1 k navrhovanému nařízení vlády se navrhuje stanovit některá další kontaktní místa nad rámec kontaktních míst vyjmenovaných v příloze č. 5 zákona o podpoře bydlení.
Ještě před 2. čtením vládního návrhu zákona o podpoře bydlení v Poslanecké sněmovně byl přijat kompromis, že zákon stanoví „základní“ síť nižšího počtu kontaktních míst zřízených pouze v těch správních obvodech ORP, kde je problém bytové nouze nejintenzivnější, a že tuto síť bude možné doplnit o další KMB prostřednictvím nařízení vlády. Současně bylo dohodnuto, že přinejmenším v prvních letech účinnosti zákona budou do nařízení vlády zahrnuty pouze obecní úřady těch obcí s rozšířenou působností, které budou se zařazením souhlasit nebo o to vládu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj požádají (tzv. „ opt-in “). Obcím s rozšířenou působností, kde nemělo KMB vzniknout na základě přílohy č. 5 zákona o podpoře bydlení, byl zaslán dopis ministra pro místní rozvoj s výzvou, aby rada města projednala otázku zřízení KMB na městském úřadě a aby přijala usnesení, zda souhlasí se zřízením KMB, nebo nikoliv, a výsledné usnesení zaslala ministerstvu. Pokud by rada nesouhlasila se zřízením KMB, měla projednat rovněž to, který z obecních úřadů ORP preferuje pro výkon působnosti KMB ve svém správním obvodu, a tuto preferenci rovněž sdělila Ministerstvu pro místní rozvoj. Pokud obec s rozšířenou působností nedoručila Ministerstvu pro místní rozvoj žádnou reakci, nebyl její obecní úřad zařazen do navrhované sítě kontaktních míst pro bydlení.
V příloze č. 1 k navrhovanému nařízení vlády je uveden výsledný výčet 17 ORP, které nejsou uvedeny v příloze č. 5 zákona v tzv. základní síti kontaktních míst, ale jejichž rada se usnesla na tom, že mají zájem se zapojit do sítě dalších kontaktních míst stanovených nařízením vlády.
K příloha č. 2
V příloze č. 2 k návrhu nařízení vlády se navrhuje stanovit správní obvody všech kontaktních míst, tedy jak těch v „základní síti“ uvedených v příloze č. 5 zákona o podpoře bydlení, tak dalších kontaktních míst, a to tak, aby bylo výkonem přenesené působnosti pokryto celé území České republiky. Správní obvody některých kontaktních míst tedy zahrnují více správních obvodů ORP, přičemž je v návrhu zohledněna preference rad obcí s rozšířenou působností, které se rozhodly do sítě dalších kontaktních míst nezapojit.
Níže jsou popsány základní principy využité při tvorbě výsledných správních obvodů:
1. Absence bývalého okresního města ve správním obvodu: Správní obvody ORP z okresu Plzeň-sever a Plzeň-jih byly zahrnuty do správního obvodu KMB Plzeň. Správní obvody ORP z okresu Brno-venkov byly zahrnuty do správního obvodu KMB Brno.
2. Tam, kde se obec s rozšířenou působností vyjádřila, že KMB nechce, a vyjádřila přání, aby byl její správní obvod zahrnut do správního obvodu KMB podle přílohy č. 5 zákona o podpoře bydlení, bylo přání rady vyhověno. Zachování hranic okresů bylo dodrženo až na jedinou výjimku u správního obvodu ORP Turnov, kdy Rada města Turnova preferovala kontaktní místo Liberec. Zde tedy nebyla zachována bývalá okresní příslušnost.
3. Tam, kde obec s rozšířenou působností sdělila, že KMB nechce, a vyjádřila přání, aby byl její správní obvod zahrnut do správního obvodu KMB, které bylo zařazeno do sítě nařízením vlády na základě souhlasu rady, bylo preferenci ORP vyhověno, ale návrh nařízení vlády byl těmto obcím zaslán k připomínkám v meziresortním připomínkovém řízení. Toto se týká města Nepomuk (jehož kontaktní místo by podle návrhu mělo obsluhovat i správní obvod ORP Blovice) a města Žamberku (jehož kontaktní místo by podle návrhu mělo obsluhovat i správní obvod ORP Králíky).
4. Tam, kde se obec s rozšířenou působností nevyjádřila žádným způsobem, byl její správní obvod podřazen pod kontaktní místo v bývalém okresním městě, s výjimkou případu zohlednění lepší dopravní dostupnosti u správního obvodu ORP Podbořany, který byl zahrnut do správního obvodu KMB Žatec (návrh nařízení vlády byl Podbořanům i Žatci zaslán k připomínkám v meziresortním připomínkovém řízení).