k důvodové zprávě
Platné
znění částí zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn
* * *
Oddíl třetí
Peněžité dávky
Nemocenské
§ 15
(1)
Nemocenské náleží zaměstnanci, který je podle zvláštního
předpisu11)
uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního
zaměstnání (dále jen „pracovní neschopnost“). Nemocenské
nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které náleží
zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající
účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské
poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží
i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto
činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem; nemocenské
dále nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které po
stanovenou dobu náleží zaměstnanci podle zvláštního právního
předpisu11a)
místo nemocenského započitatelný příjem. Započitatelným
příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se
zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na
sociální zabezpečení (dále
jen „vyměřovací základ“) podle
zvláštního zákona.1)
(2)
Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny.
(3)
Nemocenské se poskytuje od prvního kalendářního dne pracovní
neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání
invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však
poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní
neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).
(4)
Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí
doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají
do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato
období se však nezapočtou:
a) jestliže
zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední
pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo
b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním
úrazem; pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání
podle předpisů o důchodovém pojištění.
Do
podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období
pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z
povolání).
(5)
Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby,
jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu
očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní
schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po
dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.
§ 16
Nemocenské
náleží zaměstnanci po dobu karantény nařízené podle předpisů
o opatřeních proti přenosným nemocem; § 15 odst. 1 věta
druhá platí zde obdobně.
§ 17
(1)
Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu
zjištěného podle § 18.
(2)
Výše nemocenského za kalendářní den činí 69% denního
vyměřovacího základu. Za první tři kalendářní dny pracovní
neschopnosti nebo karantény nařízené podle zvláštního právního
předpisu činí však výše nemocenského 50 25 % denního
vyměřovacího základu.
(3)
Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé
koruny nahoru.
§ 18
(1)
Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací
základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem
kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto
počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností
zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu,
včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora
při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství,
dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v
ozbrojených silách a civilní služby3)
a kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po skončení
zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b)
se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo;
to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s
ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného
v § 2 odst. 1 písm. c).
(2)
Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází
kalendářnímu čtvrtletí, v němž období 12 kalendářních
měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní
neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.
(3)
Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním
čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je
rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce
zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího
zúčtovacímu období, v němž vznikla pracovní neschopnost.
(3) Jestliže
pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu
zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce,
který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní
neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců,
je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do
konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu
měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla.
(4)
Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci,
v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným
obdobím doba období od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně
předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti konce tohoto
kalendářního měsíce.
(5) Za
vstup do zaměstnání se pro účely rozhodného období považuje i
změna činnosti zaměstnance, která zakládá nemocenské
pojištění, jde-li o téhož zaměstnavatele.
(6)
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle
odstavců 2 až 4 neměl započitatelný příjem, ačkoliv byl
pojištěn, je rozhodným obdobím první zpětné kalendářní
čtvrtletí, v němž měl započitatelný příjem; jestliže není
takové čtvrtletí nebo nelze-li zjistit rozhodné období podle
odstavců 2 a 4, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu,
kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den
v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní
neschopnost.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném
období stanoveném podle odstavců 2 až 4 započitatelný příjem
nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den,
jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné
období vždy o 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto
prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a
alespoň 1 kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ;
toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu
zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období
stanoveném podle odstavců 2 až 4 nebo podle věty první nemá
zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném
období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací
základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu,
kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den
v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost
vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem
za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ.
(7) U
zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu
těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích
odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke
dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější.
U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává
zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní
sociální podpoře,8)
se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době
takového zaměstnání, pokud o to požádá.
(8)
Převyšuje-li denní vyměřovací základ vypočtený podle
předchozích odstavců částku 480 Kč, počítá se částka 480
Kč v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč
se počítá 60 % a k částce přesahující 690 Kč se
nepřihlíží.
(8) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle
odstavců 1 až 7 se upraví tak, že
za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní
neschopnosti se z částky do 480 Kč počítá 90%, z částky
nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60% a k částce nad 690 Kč
se nepřihlíží,
od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti se
částka do 480 Kč počítá v plné výši, z částky
nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60% a k částce nad 690 Kč
se nepřihlíží.
(9)
Částka denního vyměřovacího základu upravená podle odstavce 8
se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Přesahuje-li denní
vyměřovací základ 480 Kč, zaokrouhluje se až po úpravě podle
odstavce 8.
(10)
Denní vyměřovací základ zjištěný podle předchozích odstavců
pro stanovení nemocenského při první pracovní neschopnosti v
kalendářním čtvrtletí se použije pro stanovení nemocenského
při všech dalších pracovních neschopnostech zaměstnance
vzniklých do konce tohoto kalendářního čtvrtletí.
(11)
Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní
neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy,
přechází-li tato neschopnost do následujících kalendářních
čtvrtletí.
(1210)
Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení
nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných
předpisů.
§ 19 a 20
zrušeny
§ 21
Poživateli starobního nebo plného
invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní
neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více
pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom
kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní
neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).
§ 22 a 23
zrušeny
§ 24
(1)
Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost
a) v úmyslu vylákat nemocenské, nebo
b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo
c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití
omamných prostředků, nebo
d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon
stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje
jeden rok.
(2)
Má-li zaměstnanec rodinné příslušníky, může jim být v
těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří
čtvrtin; zaměstnanci bez rodinných příslušníků může být
v případech uvedených v předcházejícím odstavci pod písm.
b), c) a d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.
§ 25
Podpora při ošetřování člena
rodiny
(1) Podpora při ošetřování člena
rodiny náleží za podmínek dále stanovených zaměstnanci (muži
nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí
1. ošetřovat
nemocné dítě mladší než 10 let, nebo
2. pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že
a) dětské
výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola,
do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných
orgánů, nebo
b) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského
výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo
c) osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla
nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o
dítě pečovat, nebo
3. ošetřovat
jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav
vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.
(2)
Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena
rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije se
zaměstnancem v domácnosti; splnění podmínky domácnosti se
nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10
let rodičem.
(3)
Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po
dobu prvních devíti kalendářních dnů, pokud potřeba ošetřování
(péče) v nich trvá.
(4)
Zaměstnanci, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku
do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se
podpora při ošetřování člena rodiny poskytuje nejvýše po dobu
prvních 16 kalendářních dnů, pokud potřeba ošetřování
(péče)
v nich trvá.
(5) Podpora při
ošetřování člena rodiny se stanoví stejným způsobem jako
nemocenské. Výše podpory za kalendářní den činí 69% denního
vyměřovacího základu.
(6) V
témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen
jednou a jen jednomu oprávněnému.
* * *
Část čtvrtá
Zvýšení vyměřovacího základu
§ 40
(1) Vláda zvýší nařízením od 1.
ledna částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9 nebo částky uvedené v
§ 18 odst. 8 a 9 nebo částky uvedené v § 18 odst. 8 naposledy
zvýšené nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro
úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely
důchodového pojištění12)
stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než
1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí
koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a výsledné
částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru.
(2)
Výše dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok
před 1. lednem kalendářního roku, od něhož byly naposledy
zvýšeny částky uvedené v § 18 odst. 8 a 9, a tento nárok
trvá aspoň v tomto dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne
podle nové výše těchto částek.
§ 40a
Ustanovení § 40 se pro roky 2004 a 2005
nepoužije.
* * *
Platné
znění částí zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské
dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti
z nemocenského pojištění., s vyznačením navrhovaných změn
* * *
Vyrovnávací příspěvek v
těhotenství a mateřství
§ 4
(1)
Zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám
zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její
těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na
jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího
započitatelného příjmu než na dosavadní práci, náleží
vyrovnávací příspěvek z prostředků nemocenského pojištění.
K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku
kratšího pracovního úvazku po převedení zaměstnankyně na
jinou práci, se však nepřihlíží.
(2)
Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do
konce devátého měsíce po porodu.
§ 5
(1)
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen
„vyrovnávací příspěvek“) se poskytuje za kalendářní dny,
v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci, s
výjimkou dnů, po které trvaly důvody uvedené v odstavci 4 písm.
a) až d). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v
těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení
mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
(2)
Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního
vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího
převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných
příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých
kalendářních měsících po tomto převedení. Ustanovení § 4
odst. 1 věty druhé platí i zde.
(3)
Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako se
stanoví při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního
dne pracovní neschopnosti s tím, že se zjišťuje ke dni převedení
zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a
mateřstvím.
(4)
Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající
na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících
po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její
započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem
kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které
a) trvala její
pracovní neschopnost nebo karanténa nařízená podle zvláštních
právních předpisů
b) ošetřovala (pečovala) o člena rodiny,
c) měla omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou jí nenáleží
náhrada příjmu,
d) měla neomluvenou nepřítomnost v práci.
(5)
Pokud k převedení zaměstnankyně na jinou práci anebo ke skončení
tohoto převedení došlo v průběhu kalendářního měsíce,
postupuje se obdobně podle odstavce 4 s tím, že se přihlíží k
započitatelnému příjmu za celý takový kalendářní měsíc a
tento příjem se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci
s výjimkou dnů uvedených v odstavci 4 písm. a) až d).
(6)
Započitatelný příjem se zjišťuje stejným způsobem jako se
zjišťuje při stanovení nemocenského.
Peněžitá pomoc v mateřství
§ 6
Podmínky nároku
(1) Peněžitá pomoc v mateřství
náleží zaměstnankyni, jestliže byla v posledních dvou letech
před porodem účastna aspoň 270 dnů nemocenského pojištění (§
3 odst. 1).
(2) Do
doby 270 dnů se započítávají také dřívější období, v
nichž zaměstnankyně v posledních dvou letech před porodem
a) byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách,
b) byla poživatelkou důchodu ze sociálního zabezpečení,
c) byla účastna zabezpečení podle předpisů o zabezpečení
družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte,
anebo nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně
činných,
d) pobírala po zániku pojištění, popřípadě jiného
zabezpečení (péče) nemocenské nebo peněžitou pomoc v
mateřství,
e) byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
(3)
Pro nároky na peněžitou pomoc v mateřství z několika
zaměstnání se započítává do doby 270 dnů v každém
zaměstnání jen doba účasti na nemocenském pojištění
z takového zaměstnání. Dobu účasti na nemocenském
pojištění z jiných zaměstnání lze započítat jen jednou, a to
v tom rozsahu, v jakém toto nemocenské pojištění trvalo před
vznikem nemocenského pojištění, z něhož je nárok na peněžitou
pomoc v mateřství uplatňován. Jestliže se doby účasti na
nemocenském pojištění z jiných zaměstnání navzájem kryjí,
lze překrývající se doby započítat též do doby 270 dnů pro
nárok na peněžitou pomoc v mateřství v dalších zaměstnáních;
v takovém případě lze však dobu účasti na jednom
nemocenském pojištění započítat jen jednou. Předchozí věty
platí obdobně pro zápočet dob uvedených v odstavci 2 do doby 270
dnů. Do doby 270 dnů se započte doba účasti na nemocenském
pojištění z jiného zaměstnání, popřípadě doby uvedené
v odstavci 2, pokud jsou podle předchozích vět započitatelné
do doby 270 dnů, v tom zaměstnání, z něhož náleží
peněžitá pomoc v mateřství ve vyšší denní částce (§ 8
odst. 2).
(4)
Peněžitá pomoc v mateřství náleží také ženě, která byla v
posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů
pojištění (péče, zabezpečení) podle předchozích odstavců,
jestliže jí trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího
nemocenského pojištění4)
ještě počátkem šestého týdne před očekávaným nebo
skutečným dnem porodu, nebo jestliže až do počátku tohoto týdne
pobírá nemocenské z dřívějšího nemocenského pojištění.
§ 7
Doba poskytování peněžité
pomoci v mateřství
(1)
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů
mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před
očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého
týdne před tímto dnem, pokud se dále nestanoví jinak. Peněžitá
pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží
zaměstnankyni započitatelný příjem (§ 5 odst. 6) z činnosti
zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je
peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch
příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské
dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnost, za kterou
jí náleží započitatelný příjem.
(2)
Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem
méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil
lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí
doby stanovené v předchozím odstavci nebo v § 10. Vyčerpá-li
však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než
šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v
mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li
o zaměstnankyni uvedenou v § 10, jen do uplynutí 31 týdnů
ode dne porodu.
(3)
Poskytuje-li se zaměstnankyni, která má nárok na peněžitou
pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého
týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku
tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství.
(4) V
případech uvedených v § 6 odst. 4 se peněžitá pomoc v
mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným
dnem porodu.
Výše peněžité pomoci v
mateřství a způsob jejího
stanovení a poskytování
§ 8
(1) Peněžitá pomoc
v mateřství se stanoví stejným způsobem jako nemocenské od
patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti s tím,
že denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na
mateřskou dovolenou; u zaměstnankyně převedené na jinou
práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se zjišťuje ke dni
jejího převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější.
(2)
Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí
69 % denního vyměřovacího základu.
* * *
Platné
znění části zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči
v ozbrojených silách, s vyznačením navrhovaných změn
* * *
§ 17
(1)
Nemocenské se stanoví z průměrné částky připadající na
kalendářní den z měsíčního platu, který náleží v době
vzniku neschopnosti k službě. Převyšuje-li částka uvedená
v předchozí větě částku 480 Kč, počítá se částka 480
Kč v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá
60 % a k částce přesahující 690 Kč se nepřihlíží; výsledná
částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru s tím, že
přesahuje-li částka uvedená v prvé větě částku 480 Kč,
zaokrouhluje se až po úpravě podle části věty před středníkem.
(2)
Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v odstavci
1 nebo částky uvedené v odstavci 1 naposledy zvýšené nařízením
vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného
vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění1)
stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než
1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí
koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a výsledné
částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru.
(3)
Výše dávek nemocenské péče, na které vznikl nárok před 1.
lednem kalendářního roku, od něhož byly naposledy zvýšeny
částky uvedené v odstavci 1, a tento nárok trvá aspoň v tomto
dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto
částek.
(4)
Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé
koruny nahoru.
§ 17a
Ustanovení § 17 odst. 2 a 3 se pro roky 2004 a
2005 nepoužije.
* * *
