Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 427/2025 Sb.

Navrhovaná právní úprava navazuje na zmocnění podle § 3 odst. 4 a § 4 odst. 10 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 267/2025 Sb. a čl. VI bodu 4 zákona č. 267/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon č. 267/2025 Sb.“). Navrhovanou právní úpravu lze rozdělit do dvou hlavních principů.

Prvním principem je určit, jakým způsobem se mezi jednotlivé kraje a mezi jednotlivé obce rozdělí část daňového výnosu, která je navázána na oblast vzdělávání, jež je samostatnou působností krajů a obcí. Základní předpoklady a omezení jsou stanoveny zákonem o rozpočtovém určení daní. Nařízení vlády tak musí vycházet z počtu dětí, žáků a studentů ve školách, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, počtu dětí, žáků a studentů ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních zajišťujících celodenní výchovu, ubytování a stravování a ve střediscích volného času a dětí v dětských domovech zřizovaných krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, přičemž do počtu dětí, žáků a studentů se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, individuálně vzdělávaní žáci, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol.⁠​‌‌‌​​‌‌​​​‌​​‌​⁠

V rámci výše uvedeného se navrhuje stanovit koeficienty co nejvíce odrážející skutečné rozdíly v jednotkové nákladovosti jednotlivých „typů“ vzdělávání a školských služeb. V zájmu přehlednosti je vhodné stanovit pouze omezený počet koeficientů, sledující hlavní výdajové „školské“ oblasti krajů a obcí.

Druhým hlavním principem je na přechodnou dobu, do konce roku 2026, v návaznosti na přechodné ustanovení uvedené v čl. VI bodu 4 zákona č. 267/2025 Sb., stanovit konkrétní hodnoty pro zvýšení daňového výnosu některých obcí. Tento hlavní princip následuje nastavení systému financování nepedagogické práce ze státního rozpočtu, kdy relativně vyšší výdaje byly ze státního rozpočtu vynakládány na malé školy a školská zařízení. Navrhuje se, aby prahová hodnota byla stanovena na 500 dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřízených příslušnou obcí. Těmto obcím se pak navrhuje za jimi zřizované školy a školská zařízení přičíst hodnotu 10 („žáků“). To znamená, že relativně nejvíce se toto přechodné ustanovení promítne do daňového výnosu obcí s nejnižšími počty dětí nebo žáků, přičemž u řady obcí toto bude znamenat i více než zdvojnásobení daňového výnosu „na žáka“. Navrhovaná právní úprava (oba hlavní principy) se týká krajů a těch obcí, které zřizují školu nebo příslušné školské zařízení. Zde je třeba uvést, že navrhovaná právní úprava se netýká městských částí hl. m. Prahy, na které hl. m. Praha svým statutem (obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů) přeneslo zřizování těch škol a školských zařízení, za jejichž zřizování je jinak zodpovědná obec. Městské části hl. m. Prahy však nejsou obcí (jsou součástí obce), tedy ani příjemcem daňových výnosů podle zákona o rozpočtovém určení daní.

Navrhovaná právní úprava navazuje na zmocnění podle § 3 odst. 4 a § 4 odst. 10 zákona o rozpočtovém určení daní, ve znění zákona č. 267/2025 Sb. a čl. VI bodu 4 zákona č. 267/2025 Sb. Navazuje na zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon o rozpočtovém určení daní a po jejich novelizaci bude s nimi plně v souladu.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie (čl. 2 odst. 1 písm. a), f) a g) metodických pokynů), pokud se na vztahy, jež mají být předmětem právní úpravy, vztahují, s uvedením těchto předpisů Evropské unie, judikatury soudních orgánů Evropské unie a obecných právních zásad práva Evropské unie a jejich základní charakteristiky

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Navrhovaná úprava právo EU nezapracovává a není s právem EU v rozporu.

Na nepedagogickou práci a ostatní neinvestiční výdaje (dále jen „ONIV“) ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí jsou finanční prostředky rozepisovány a poskytovány normativní metodou. V případě škol stanovuje normativy MŠMT dle § 161 odst. 1 školského zákona. U nepedagogické práce to jsou normativy na ředitelství, další pracoviště, třídu, případně žáka a studenta. U ONIV jsou normativy na dítě, žáka a studenta. V případě školských zařízení stanovují normativy krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy na základě vyhlášky č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů, na příslušnou jednotku výkonu.

Poskytování provozních prostředků na činnost škol a školských zařízení zřizovaných dobrovolnými svazky obcí upravuje § 163 odst. 2 školského zákona.

Daňové příjmy rozpočtů krajů stanovuje § 3 zákona o rozpočtovém určení daní, daňové příjmy rozpočtů obcí stanovuje § 4 zákona o rozpočtovém určení daní, přičemž v případě krajů žádným způsobem do stanovení podílu jednotlivých krajů na sdílených daních nevstupuje počet zřizovaných škol a školských zařízení, dětí, žáků nebo studentů. Tzn. kraje nejsou finančně motivovány ke zřizování škol a školských zařízení. V případě obcí je 9 % daňového výnosu na převážné části sdílených daní rozdělováno dle poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce. Mezi děti a žáky se však započítávají pouze děti v předškolním vzdělávání a žáci plnící povinnou školní docházku.

Daňové příjmy obcí a krajů (v absolutním vyjádření) dlouhodobě rostou, mj. v důsledku růstu ekonomiky a cenové hladiny.

Míra participace samospráv na sdílených daních na úkor daňových podílů státu během posledních 20 let vzrostla – růst daňových podílů samospráv, tedy pokles daňových podílů státu, přitom již nedoprovázel žádný systémový přesun organizací ze státu do působnosti samospráv (poslední přesun tohoto typu se uskutečnil s účinností od roku 2005, a to u krajů).

Stávající systém financování nepedagogické práce se ukázal pro státní rozpočet jako obtížně udržitelný, nesystémový a dlouhodobě neefektivní. Trpí přílišnou centralizací, resp. především nedostatkem samostatnosti v rozhodování zřizovatele (kraje a obce). Zachování centrálního financování práce nepedagogických zaměstnanců nesměřuje k efektivním formám využití těchto zdrojů daňových poplatníků.

Přesun odpovědnosti za financování nepedagogických zaměstnanců a větší části ONIV je ze strany státu finančně kompenzován, a to úpravou zákona o rozpočtovém určení daní (navýšením daňových podílů krajů a obcí na sdílených daních na úkor státu). Je doprovázen vznikem kritéria pro „školství“ v rozpočtovém určení daní (dále jen „RUD“) krajů a úpravou již existujícího kritéria pro školství v RUD obcí. K přerozdělení převáděných prostředků do RUD krajů a obcí bude podle návrhu nařízení vlády vycházet z počtu dětí, žáků a studentů ve vymezené skupině škol a školských zařízení a tyto se budou upravovat pomocí koeficientů odrážející reálné rozdíly v jednotkové nákladovosti jednotlivých „typů“ vzdělávání a školských služeb a priority vlády. Takto získaný a rozdělený výnos ze sdílených daní vytvoří důležité předpoklady pro financování provozních výdajů, nepedagogické práce, větší části ONIV a provozních výdajů škol a školských zařízení v jejich působnosti.

Navrhovaná právní úprava určuje způsob rozdělení sdílených daňových výnosů mezi jednotlivé kraje a jednotlivé obce zřizující školu. Z toho vyplývá, že nemá dopad na státní rozpočet.

V roce 2026 se na základě navrhované úpravy mezi jednotlivé kraje rozdělí částka v předpokládané výši 10,2 mld. Kč, mezi jednotlivé obce pak částka 50 mld. Kč, z toho zvýšený podíl představuje částku 22,2 mld. Kč.

Na podnikatelské prostředí se navrhovanou právní úpravou žádný přímý dopad nepředpokládá.

Navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob. Předmětem právní úpravy je toliko určit konkrétní způsob rozdělení sdíleného daňového výnosu mezi jednotlivé kraje a obce zřizující školu.

Navrhovaná úprava nemá žádný negativní dopad na specifické skupiny obyvatel (osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny apod.), ani dopady na ochranu práv dětí nebo na životní prostředí.⁠​‌‌‌​​‌‌​​​‌​​‌​⁠

9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických a jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.

10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Navrhovaná právní úprava se netýká soukromí.

Předkladateli nejsou známa rizika korupčního charakteru k navrhované právní úpravě.

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na rodiny s ohledem na plnění její funkce, ani na další výše uvedené okolnosti.

Navrhovaná právní úprava se dotkne pouze těch územních samosprávných celků, které zřizují školu nebo školské zařízení přímo (více než 3,4 tis.), či má na jejich území sídlo právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zřizovaná dobrovolnými svazky obcí.

V delším časovém horizontu lze očekávat pozitivní ekonomické dopady na všechny dotčené územní samosprávné celky v důsledku růstu daňových výnosů, zvyšování daňového výnosu na jednu jednotku v důsledku celkového poklesu počtu dětí, žáků a studentů a předpokládané racionalizace vykonávaných činností dosahováním úspor z rozsahu.

Navrhovaná právní úprava vytváří předpoklady k naplňování Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ v oblasti vzdělávání (Specifický cíl 1.3, 2.3, 5.3 a 5.4).

V roce 2026 se prostřednictvím navrhované právní úpravy rozdělí mezi jednotlivé kraje 10,2 mld. Kč a mezi jednotlivé obce 50 mld. Kč (z toho 22,2 mld. Kč v důsledku zvýšení podílu obcí na sdílených daních).

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh úpravy překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.