I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále také „nařízení vlády č. 290/1995 Sb.“ nebo „Seznam nemocí z povolání“) je prováděcím právním předpisem k provedení ustanovení v § 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“). Předmětné nařízení zapracovává zároveň příslušné předpisy Evropské unie.
Zákon č. 155/1995 Sb. v § 25 odst. 2 větě druhé uvádí, že prováděcí předpis stanoví, které nemoci se považují za nemoci z povolání. Tomu tak je v § 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kde je stanoveno, že nemocemi z povolání jsou ty nemoci, které vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu tohoto nařízení.
Aktualizace nařízení vlády č. 290/1995 Sb. je nutná za účelem implementování požadavků vyplývajících ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (dále jen „Směrnice 2023/2668“). Azbest je prokázaný karcinogen, který může způsobit různé typy rakoviny. Dle předmětné směrnice je potřebné rozšíření spektra nemocí z povolání o novou nemoc způsobenou expozicí azbestu, a to o rakovinu trávicího ústrojí. Pouze nemoci, které jsou explicitně vyjmenovány v tomto seznamu, mohou být uznány za nemoc z povolání a následně odškodněny. Cílem návrhu je transpozice požadavků vyplývajících ze Směrnice 2023/2668, jejíž jednou z částí je rozšíření nemocí, které dle současných znalostí jsou vyvolány expozicí volným azbestovým vláknům.
Zařazením rakoviny trávicího ústrojí do seznamu nemocí z povolání se napravuje pochybení, neboť toto onemocnění je poprvé uvedeno již ve Směrnici Rady č. 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, která měla být transponována již v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie.
Pro Českou republiku toto rozšíření znamená zapracování do Seznamu nemocí z povolání karcinomu trávicího traktu, avšak vzhledem ke koncepci nařízení vlády č. 290/1995 Sb. bude nutné uvést položky dle jednotlivých částí gastrointestinálního traktu (konkrétně karcinom žaludku, tlustého střeva a rekta), a to i vzhledem k tomu, že tyto konkrétní rakoviny jednotlivých částí GIT jsou nejvíce podloženy vědeckými studiemi.
Zároveň dojde k precizaci položky pro chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, jež bylo přidáno předchozí novelou. Uplatněny jsou zjištěné nedostatky z praxe, neboť bylo zjištěno, že byť i přes přísná klinická kritéria, kdy má posuzovaná osoba objektivní poškození zdraví z práce, není splněno jedno z klinických či hygienických kritérií.
Důležitým důvodem je i uvedení klinických kritérií pro onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2, neboť dle současného znění jsou tyto nemoci uznávány jako nemoc z povolání pouze na základě kauzální spojitosti s prací (je řešeno riziko nákazy dle hygienických kritériích), aniž by v klinické části byly stanoveny některé klinické podmínky, respektive jakou zdravotní tíži způsobenou předmětným onemocněním je možné uznat jako nemoc z povolání.
V případě nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 276/2015 Sb.“), změnou dochází pouze ke sjednocení textu, jež je novelizován v Seznamu nemocí z povolání, a to pro chronické onemocnění bederní páteře (kde dochází k zjednodušení textu klinických kritérií), pro rozšíření nemocí způsobených působením azbestovým prachem (karcinom žaludku, tlustého střeva a konečníku) a zpřesnění, že zdravotní potíže/bodové ohodnocení jsou u nemocí přenosných a parazitárních stejné i pro onemocnění covid-19. Bodové hodnocení se nemění, dochází pouze k rozšíření nemocí o uvedené karcinomy v již existujících položkách. Žádná jiná oblast návrhem novely není dotčena.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Nařízení vlády č. 290/1997 Sb. je prováděcím právním předpisem, kterým se provádí § 107 odst. 1 písm. b) zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějšcích předpisů. Dané předpisy tvoří právní základ pro stanovení nemocí z povolání v České republice. Výskyt profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek.
Seznam reflektuje vzorové seznamy nemocí z povolání Mezinárodní organizace práce a Evropské unie, které byly přizpůsobeny českým národním podmínkám a tradici.
Seznam nemocí z povolání se člení na 6 kapitol, které obsahují různý počet položek. Tato koncepce není návrhem změny dotčena.
Kapitola I: Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami
Kapitola II: Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory
Kapitola III: Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice
Kapitola IV: Nemoci z povolání kožní
Kapitola V: Nemoci z povolání přenosné a parazitární
Kapitola VI: Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli
Hlavním důvodem předkládaného návrhu novely je nutné implementování požadavků vyplývajících ze Směrnice 2023/2668.
Poslední novelizace nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, (účinná od 1. 1. 2023) byla provedena v roce 2021, kdy došlo k ukotvení nové položky č. 11 do kapitoly II přílohy nařízení vlády, a to pro nemoc - chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let za splnění klinických kritériích uvedených v této položce. Stejně tak byla stanovena i hygienická kritéria. Nemoci vznikají při těžké fyzické práci, při které jsou příslušné struktury dlouhodobě přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci, tj. jestliže při této práci vykonávané nejméně 3 roky alespoň 60 směn ročně kompresní tlak na ploténku L4/L5 překračuje hodnotu vycházející z limitu NIOSH US 3400 N a zohledňující relevantní antropometrické znaky osoby a ergonomické, časové a frekvenční parametry práce.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o novou položku, za tu dobu bylo zjištěno, že současná kritéria pro uznání nemoci z povolání pro toto onemocnění se jeví až příliš přísně nastavená, a mnohým žadatelům (posuzovaným osobám) není status nemoci z povolání přiznán, byť faktické poškození středního stupně závažnosti z práce mají.
V současné době, tedy již mimo období pandemie, se nacházíme v situaci, kdy opakovaně stovky zdravotníků žádají o uznání a odškodnění nemoci z povolání pro covid-19, většinově s lehkým průběhem, dokladovaným často pouze pozitivním antigenním testem ve zdravotnické dokumentaci s uvedenými klinickými příznaky. Zároveň průběh při onemocnění covid-19 nemá takové fatální důsledky jako za období pandemie, kdy smrtnost na toto onemocnění byla značně vyšší.
Ministerstvo zdravotnictví v tomto směru vyvinulo značné úsilí a v roce 2024 vydalo dva metodické návody k zajištění jednotného postupu při posuzování a uznávání covid-19 jako nemoci z povolání – klinická část a hygienická část. Zájmem je i stanovit klinická kritéria pro předmětné onemocnění, a proto ke komplexnosti pojetí přístupu uznávání onemocnění covid-19 jako nemoci z povolání je nutné zároveň stanovit bližší klinická kritéria i do přílohy novelizovaného nařízení.
Nárůst počtu hlášených nemocí z povolání od roku 2021 je způsoben uznáváním covid-19 jako nemoci z povolání zejména u zdravotníků a pracovníků sociálních služeb poskytujících pečovatelskou péči. V “předcovidovém” období byl počet hlášených nemocí z povolání bez výraznějších změn, respektive spíše mírně klesající tendencí, ročně bylo hlášeno cca 1 000 – 1 200 případů.
Nemoci z povolání hlášené v České republice v letech 2019–2023 dle odvětví ekonomických činností s nejčastějším uznáním nemoci z povolání – covid-19
CZ – NACE Počet 2019 Počet 2020 Počet 2021 Počet 2022 Počet 2023 Zdravotní péče 121 227 5 011 5 893 5 321 Pobytové služby sociální péče 45 58 380 833 833 Vzdělávání 8 5 18 28 179 Ambulantní nebo terénní sociální služby 3 3 11 28 42 Zdroj: vlastní
V uvedené tabulce lze vidět enormní nárůst počtu hlášených případů nemocí z povolání (u vybraných odvětví), a to od roku 2021. Vzhledem k tomu, že nemoci z povolání představují nejen zdravotně, ale i společensky a ekonomicky závažný důsledek, je nutné zpřísnit kritéria pro uznání této nemoci za nemoc z povolání, neboť současná situace je z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Vypláceny jsou pojišťovnami značné náklady v případě uznání nemocí z povolání, tak i kapacity středisek nemocí z povolání a orgánů ochrany veřejného zdraví jsou omezené, neboť proces posuzování a ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely uznání nemoci z povolání jsou administrativně i časově náročné.
Nutno podotknout, že zaměstnanec, který opakovaně onemocněl covid-19, má právo opakovaně žádat o uznání nemoci z povolání.
Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. je prováděcím předpisem k § 271c odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb. Nařízení stanovuje výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku (o ohodnocení bolesti nebo lékařský posudek o ztížení společenského uplatnění) včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnost.
V případě nařízení vlády č. 276/2015 Sb. změnou dochází pouze ke sjednocení textu, a to pro chronické onemocnění bederní páteře (kde dochází k zjednodušení textu klinických kritérií) a pro rozšíření nemocí způsobených působením azbestovým prachem (karcinom žaludku, tlustého střeva a konečníku), včetně upřesnění u nemocí přenosných a parazitárních ve věci onemocnění covid-19. Bodové hodnocení se nemění, dochází pouze k rozšíření nemocí o uvedené karcinomy v již existujících položkách. Žádná jiná oblast návrhem novely není dotčena.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Předložený návrh nařízení vlády č. 290/1995 Sb. respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění podle zákona č. 155/1995 Sb.
Předložený návrh nařízení vlády č. 276/2015 Sb. respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění podle zákona č. 262/2006 Sb.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Některé navrhované změny nařízení vlády jsou prováděny v ustanoveních, která byla dříve vykázána jako transpoziční vůči některým ustanovením předpisů EU, aniž by došlo ke změnám způsobu transpozice dotčených předpisů EU. V tomto ohledu se návrh nařízení vlády dotýká těchto ustanovení předpisů EU:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2398 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci,
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Předložené návrhy novel nařízení vlády jsou v souladu s obecnými právními zásadami práva EU. Návrh novely nařízení vlády je s právem EU plně slučitelný. Navrhovaných úprav se judikatura soudních orgánů EU nedotýká.
Rovněž poukazujeme na to, že zatímco směrnice 2009/148/ES, ve znění směrnice 2023/2668, nově uvádí ve výčtu nemocí uvedeném v bodě 1 přílohy I „nemaligní pleurální onemocnění“ , návrh ve shodě s již stávajícím zněním uvádí „hyalinózu pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu“ . Nemaligní pleurální onemocnění je širší pojem zahrnující i hyalinózu. V tomto směru je postupováno stejně jako u GIT, kde novelou nejsou ukotveny všechny části GIT, ale jen ty, u kterých dle studií je možný vznik karcinomu z expozice azbest. K tomu, aby byla nemoc uznána jako nemoc z povolání, je vzhledem ke klinickým kritériím dosáhnout alespoň střední zdravotní tíže, tj poškození. Všechna ostatní nemaligní pleurální onemocnění by však zahrnovala i reverzibilní onemocnění, a proto stanovení hyalinózy je k transpozici do českého právního řádu dostačující, a to i vzhledem k dlouhodobým možným účinkům od expozice azbestu na zdraví.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předkládané návrhy novel nařízení vlády jsou rovněž v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky
Návrhy novel neobsahují ustanovení, jež jsou svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
7. Informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu (ve vztahu k ne/obsaženým ustanovením, která by byla svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky)
Návrhy novel neobsahují ustanovení, jež jsou svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
8. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci
Návrhy novel nepodléhají konzultaci s Evropskou centrální bankou.
9. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
U obou návrhů novel nařízení lze očekávat významněji tyto dopady:
Co se týče karcinomu gastrointestinálního traktu, celkové finanční dopady jsou v současné době obtížně kvantifikovatelné, neboť nelze uspokojivě odhadnout vývoj počtu nemocí z povolání způsobený vložením nové položky. Předpokládá se, že případné výdaje budou pokryty z pojistného, které hradí zaměstnavatel na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
U onemocnění covid-19 dojde k rapidnímu snížení uznaní nemocí z povolání, neboť předkládanou změnou dojde k zpřísnění klinických kritérií. Lze předpokládat úsporu v této oblasti pro vynakládání nákladů spojených s výdaji pro nemoci, jež byly uznány jako nemoc z povolání.
Návrhy novel nemají dopad na výdaje ze státního rozpočtu.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Pro fyzické a právnické osoby nejsou návrhem novel zakládány nové povinnosti, pouze se rozšiřuje seznam nemocí, jež mohou být uznány jako nemoc z povolání.
Fyzické osoby budou nově mít právo v případě rakoviny gastrointestinálního traktu (karcinom žaludku, tlustého střeva) nově žádat o uznání nemoci z povolání. Naopak u osob, jež prodělaly onemocnění covid-19, nebude možné uznávat lehké a velmi lehké formy nemoci, čímž k žádoucímu poklesu počtu uznávaných nemocí, jež mají lehký průběh bez komplikací.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Návrhy novel nařízení vlády nemají dopad na podnikatelské prostředí (výdaje jsou hrazeny pojišťovnami; zaměstnavatelé jsou povinni mít ze zákona pro tyto případy pojištění).
Pojišťovny případně zvýšené náklady by mohly promítnout do výše pojistného, které zaměstnavatel hradí, což by mohlo mít vliv na další podnikatelské subjekty, případně i veřejné rozpočty, pokud jde o veřejnoprávní zaměstnavatele. Avšak vzhledem k tomu, že se uvedených úprav lze předpokládat pouze jednotky uznaných nemocí z povolání (více ve zvláštní části), není předpoklad významného růstu nákladů pro zaměstnavatele.
Navržená řešení pro úpravu položky č. 11 v kapitole II přílohy nařízení (chronické onemocnění bederní páteře) vychází především z dosavadní praxe a problémů vzniklých při aplikaci nařízení vlády (např. součet délky dočasné pracovní neschopnosti za dobu posledních 3 let a počet odpracovaných směn ročně, kdy tyto počty nerozlišují, zda posuzovaná osoba prováděla 8hodinové směny nebo 12hodinové, čímž došlo k jejich znevýhodnění). Návrhy změn nepřinesou žádné zvýšené náklady pro státní rozpočet či na podnikatelské prostředí. Avšak lze předpokládat zvýšené náklady na výdaje spojené s odškodňováním u osob, jimž by byla nemoc z povolání přiznána, tyto výdaje by i tak měly být kryty z pojištění hrazeného zaměstnavatelem.
Naopak je tomu se zpřísněním kritérií u onemocnění covid-19, kdy dojde k rapidnímu snížení uznání nemocí z povolání.
12. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Návrhy novel nařízení vlády nemají negativní sociální dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny.
13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Návrhy novel nemají dopad na rovnost mužů a žen. Návrhy novel nařízení vlády nezakládají nerovnost mezi pohlavími.
14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Návrhy novel nemají dopad na životní prostředí.
15. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Návrhy novel nemají dopad na ochranu práv dětí.
16. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Návrhy novel nemají dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
17. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrhy novel nařízení vlády se nevztahují k ochraně osobních údajů, neobsahují nové návrhy zpracování osobních údajů ani nenavazují na stávající nebo připravovaná zpracování osobních údajů.
Nově navrhovaná právní úprava nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly v této oblasti identifikovány žádné negativní dopady.
Podstatou návrhu je rozšíření spektra nemocí z povolání. V rámci postupů pro uznávání nemoci z povolání nedochází k žádnému rozšíření parametrů osobních údajů. Osobní údaje jsou standardně vedeny ve zdravotnické dokumentaci. Rozsah poskytovaných osobních údajů v lékařských posudcích o uznání či neuznání nemoci jako nemoci z povolání je stejný jako dosud.
Poskytovatelé (tzv. střediska nemoci z povolání, což jsou poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání), vedou o posuzovaných osobách záznamy pouze ve zdravotnické dokumentaci. Tito poskytovatelé zdravotních služeb vystupují jako zpracovatelé osobních údajů pacientů. Novelou nedochází k navýšení středisek nemocí z povolání. Vzhledem k návrhu novel je odhadováno navýšení počtu posuzovaných osob v řádu jednotek, kdy lze předpokládat uznání nemoci z povolání.
18. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrhem novel nařízení vlády není zakládána veřejná podpora.
19. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Navrhovaná právní úprava obou novel nařízení vlády nepřináší s sebou zvýšení korupčního rizika.
20. Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrhy novel nemají dopady na rodiny.
21. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na samosprávné celky
Návrhy novel nemají územní dopady ani dopady na samosprávné celky.
22. Zhodnocení souladu návrhu předpisu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava se oblasti digitálně přívětivé legislativy nijak nedotýká.
II. Zvláštní část
K části první (Změna nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání)
K čl. I
K označení přílohy příloha
Položka 6 kapitoly II (Raynaudův syndrom)
V případě, že je důvodné podezření, že nemoc je nemocí z povolání, středisko nemocí z povolání (tj. poskytovatel v oboru pracovní lékařství, kterému Ministerstvo zdravotnictví udělilo v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, povolení k uznávání nemocí z povolání) podá žádost na příslušný orgán ochrany veřejného zdraví k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání, jak je tomu i u diagnózy – Raynaudův syndrom.
Orgán ochrany veřejného zdraví, zpravidla krajské hygienické stanice (dále také „KHS“), provedou místní šetření za účelem tohoto ověření. Závěrem KHS vydává závěrečné vyjádření, v němž konstatuje, zda byly/nebyly splněny podmínky pro vznik nemoci z povolání, či nebylo možno provést objektivní posouzení. V rámci předmětného vyjádření je i zhodnocení (dle výsledků měření) expozice rizikovému faktoru pracovních podmínek (vibrace přenášené na ruce) pro pravou či levou horní končetinu. Hodnotí se každá horní končetina samostatně.
Avšak klinické podmínky dle současného znění nařízení vlády č. 290/1995 Sb. jsou stanoveny pro obě ruce souhrnně. Jedná se tedy o nerovnováhu v hodnotících kritériích, a proto je tato změna potřebná, a to i pro lepší srozumitelnost stanovených podmínek.
Dle dokumentu Nemoci z povolání v České republice v roce 2023 (SZÚ, Praha, duben 2024) byl Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z práce s vibrujícími nástroji (evidenční kód II.6) diagnostikován v roce 2023 celkem 4krát. Uvedená změna dle zkušeností z praxe nepředpokládá rapidní nárůst počtu uznaných nemocí z povolání pro uvedenou diagnózu (předpoklad je v řádu jednotek).
Položka 11 kapitoly II (chronické onemocnění bederní páteře)
Poslední novelizace nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, (účinná od 1. 1. 2023) byla provedena v roce 2021, kdy došlo k ukotvení nové položky č. 11 do kapitoly II přílohy nařízení vlády, a to pro nemoc - chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let za splnění klinických kritériích uvedených v této položce. Stejně tak byla stanovena i hygienická kritéria. Nemoci vznikají při těžké fyzické práci, při které jsou příslušné struktury dlouhodobě přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci, tj. jestliže při této práci vykonávané nejméně 3 roky alespoň 60 směn ročně kompresní tlak na ploténku L4/L5 překračuje hodnotu vycházející z limitu NIOSH US 3400 N a zohledňující relevantní antropometrické znaky osoby a ergonomické, časové a frekvenční parametry práce.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o novou položku, za tu dobu bylo zjištěno, že současná kritéria pro uznání nemoci z povolání pro toto onemocnění se jeví až příliš přísně nastavená, a mnohým žadatelům (posuzovaným osobám) není status nemoci z povolání přiznán, byť faktické poškození určitého stupně závažnosti z práce mají. Tomu odpovídá množství uznaných nemocí z povolání od zavedení této položky do seznamu nemocí z povolání. Jak je uvedeno i v každoroční zprávě zveřejněné v roce 2025 a týkající se vývoje výskytu nemocí z povolání v České republice, .kde je uvedeno: „ Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací (evidenční kód II.11) bylo uznáno poprvé od přidání této položky do seznamu, a to u stavebního dělníka… Přestože od 1. ledna 2023 je v platnosti nová položka 11, kapitoly II Seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, byl první (a jediný) případ tohoto onemocnění uznán teprve v roce 2024. V současné době je několik málo případů ve stadiu ověřování a posuzování expozice krajskými hygienickými stanicemi, proto se počet případů tohoto onemocnění může v budoucnu zvýšit. V současné době se zdá, že klinická kritéria pro uznávání tohoto onemocnění jsou velmi přísná. Naopak klinická i hygienická kritéria pro uznávání covidového onemocnění za nemoc z povolání jsou velmi mírná ve srovnání s kritériemi, podle kterých se v současné době uznává za nemoc z povolání chřipkové onemocnění. “ 1 .
Z toho důvodu bylo přistoupeno k následujícím změnám.
1. Odstranění slova „dočasná“ pracovní neschopnost a ustoupení od toho, že pracovní neschopnost pro tuto diagnózu je pouze 3 roky zpětně
Co se týče délky pracovní neschopnosti, tento parametr nemá charakter medicíny založené na důkazu. Co se týče délky pracovní neschopnosti, tento parametr nemá charakter medicíny založené na důkazu. V původním návrhu, který vycházel z vědeckého grantu (IGA MZ ČR č. NT/14471-3/2013 s názvem Vývoj metody ke kvantitativnímu hodnocení podílu rizikových faktorů práce na etiologii chronických onemocnění bederní páteře a formulace klinických a hygienických kritérií pro posuzování těchto onemocnění jako nemoci z povolání) byla podmínka ročního trvání potíží během posledních 3 let dokumentovaných ve zdravotnické dokumentaci. Pracovní neschopnost není objektivním ukazatelem, který by umožňoval vždy přiměřeně validní vyhodnocení závažnosti obtíží.
Podmínka roční pracovní neschopnosti se podle tohoto návrhu považuje za splněnou i tehdy, navazuje-li na dočasnou pracovní neschopnost trvající méně než 12 měsíců po přiznání invalidity či dlouhodobého pozbytí pracovní způsobilosti k dosavadní práci, je-li rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti právě chronické onemocnění bederní páteře nejméně takové tíže, jaká je uvedena v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Tzn., že se nebude případně účelově protahovat dočasná pracovní neschopnost, jen proto, aby byla splněna podmínka pro uznání nemoci z povolání a zdravotní nezpůsobilost k práci bude řešena standardně jako u jiných zdravotních příčin.
Úpravou dochází i k vypuštění kritéria, že pracovní neschopnost pro tuto diagnózu bude „v posledních třech letech“. U nemoci z povolání půjde o stavy trvalé, kdy postižené osoby prostě nebudou k původní vyvolávající práci zdravotně způsobilé.
2. Odstranění upřesnění hygienické částí vycházející z jiného právního předpisu
Zároveň z hygienické části došlo k odstranění konkrétních limitů, jež vycházejí z jiného právního předpisu (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů). Uvedení přímo do tohoto nařízení se jeví jako nedostatečně pružné, když velmi často dochází k novele předmětného nařízení.
Rovněž je postupováno i u jiných nemocí z povolání, kdy je jako prokazatelné splnění podmínek vzniku nemoci jako nemoci z povolání překročení hygienických limitů uvedených v tomto nařízení.
1 Stání zdravotní ústav (kolektiv autorů). Nemoci z povolání v České republice v roce 2024. 2025 Dostupné z: V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2024
Položka I kapitoly III přílohy (silikóza)
Návrhem novely je nově uvedeno písm. d), neboť akutní a subakutní (akcelerované) formy silikózy jsou svou podstatou jiná, resp. specifická a závažnější onemocnění, než chronické formy či forma uvedená pod písmenem c) v této položce. Nelze je tedy zařadit pod stávající dosud uvedené formy nemoci a ani je hodnotit podle rentgenové klasifikace Mezinárodního úřadu práce. U akutní formy se fibrotické uzlíky patrné na rentgenu jako okrouhlé opacity nevytvoří, jedná se histologicky o lipoproteinózu. U subakutní silikózy bývá kombinace lipoproteinózy a fibrózy, rentgenový obraz je však jiný než u samostatné fibrózy. Písmeno c), tzv. silikóza, dle dynamiky má v podmínkách vzniku uvedenou podmínku věku, dá se tedy uznat jen u osob do 40 let věku, což u akutních a subakutních forem není vhodné omezení. V praxi tato potřeba změny vyvstává, neboť tyto případy se, i když ojediněle, vyskytují. Jedná se o velmi závažné formy, které vznikají po masivní expozici volnému krystalického oxidu křemičitého (SiO 2 ), mohou vznikat např. při pískování, při výrobě a zpracování umělého kamene. Příčinná souvislost onemocnění s rizikovou činností (prach s obsahem volného SiO 2 ) je jednoznačná.
Položka II kapitoly III přílohy (GIT)
Vzhledem k požadavkům vyplývajícím ze směrnice 2009/148/ES (nově ve znění směrnice 2023/2668) je nutno rozšířit Seznam nemocí z povolání o nádorová onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT), jež jsou způsobena pracovní expozicí z azbestu. Jak je uvedeno i v důvodové zprávě předmětné směrnice. Nádorová onemocnění z povolání jsou nejvýznamnější příčinou úmrtí souvisejících s výkonem povolání v EU. Jsou způsobena především expozicí karcinogenním látkám, jako je i azbest.
V této směrnici je uveden orientační seznam nemocí, které může expozice volným azbestovým vláknům přinejmenším vyvolávat, jsou to: azbestóza, mezoteliom, rakovina plic, trávicího ústrojí, hrtanu nebo vaječníků a nemaligní pleurální onemocnění.
Expozice azbestu může také vést k rakovině žaludku, tlustého střeva nebo kolorektálnímu karcinomu. Avšak stále existují pochybnosti, zda zvýšená rizika pozorovaná v některých studiích u těchto druhů rakoviny jsou výsledkem příčinné souvislosti mezi expozicí azbestu a těmito druhy rakoviny. I z toho důvodu je přistoupeno k tomu, že výskyt těchto karcinomů je podmíněn (aby se jednalo o nemoc z povolání), současným výskytem azbestózy od četnosti znaků s 1/1, t 1/1, u 1/1 dle klasifikace Mezinárodní organizace práce nebo s hyalinózou pleury.
K tomuto závěru se dospělo i vzhledem k tomu, jak je uvedeno i v článku: „ Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) lze pro všechny formy azbestu považovat za prokázané tzv. cílové orgány plíce, hrtan, mezotelium (pleura, peritoneum aj.) a vaječníky, zatímco tlusté střevo, konečník, hltan a žaludek jsou považovány za lokalizace s omezeným důkazem karcinogeneze u člověka. IARC je mezinárodní agentura, která je součástí Světové zdravotnické organizace a koordinuje výzkum příčin nádorových onemocnění. Vede oficiální databázi kategorizující karcinogeny a vydává monografie věnované jednotlivým činidlům. Nicméně nevydává právní předpisy závazné pro Českou republiku, jako to činí např. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA).
U maligních onemocnění bylo na základě dosud praktikovaných posudkových kritérií postupováno tak, že za profesionální mohla být uznána onemocnění v lokalizaci, pro kterou je karcinogeneze pro člověka dle IARC dostatečně prokázána. Navíc u rakoviny plic, hrtanu i ovaria je k uznání profesionality požadováno v ČR i další poškození plic ve smyslu azbestózy či hyalinózy pleury. V Polsku či Německu je k této podmínce dalšího poškození vlivem azbestu přidána expoziční podmínka vyplývající z kumulativní expozice volným azbestovým vláknům. Otázkou je, jak by se u těchto onemocnění mělo přistupovat k ověřování podmínek vzniku těchto onemocnění, respektive zda by mělo v těchto případech hrát roli i ověření míry expozice volným azbestovým vláknům .“ 1
Položka 1, 2, 3 a nová 4 kapitoly V přílohy (covid-19)
Nárůst počtu hlášených nemocí z povolání od roku 2021 je způsoben uznáváním covid-19 jako nemoci z povolání zejména u zdravotníků a pracovníků sociálních služeb poskytujících pečovatelskou péči. V “předcovidovém” období byl počet hlášených nemocí z povolání bez výraznějších změn, ročně bylo hlášeno cca 1 000 – 1 200 případů. Avšak od vzniku pandemie způsobené onemocněním covid-19 došlo k extrémnímu nárůstu předmětných nemocí jako nemoc z povolání (přes 5 000 tisíc uznaných nemocí jako nemoc z povolání pro covid-19/rok). Což je i v porovnání s např. se Slovenskem extrémně vysoké číslo (na Slovensku jsou uznávány tyto nemoci v řádu jednotek).
K tomu, aby mohla být uznána nemoc z povolání pro předmětné onemocnění, musí být kromě klinických kritériích splněna i ta hygienická, jež jsou, že nemoc musí vzniknout při práci, u níž je prokázáno riziko nákazy; stejně jako je tomu i u položek 1 této kapitoly.
Nově úpravou nařízení vlády jsou ukotvena klinická kritéria, jež stanovují, že nemocí z povolání je ta nemoc, jež je způsobená koronavirem SARS-CoV-2 přenosná z člověka na člověka a dalšími způsoby přenosu; jež byla objektivně prokázána a závažnost byla vyhodnocena nejméně jako středně těžká nebo onemocnění probíhalo s komplikacemi. Společnost infekčního lékařství ČLS JEP vydala aktualizaci doporučených postupů diagnostik a léčby onemocnění covid-19, ve které uvádí, že středně závažná forma je: přítomnost jednoho a více klinických příznaků covid-19 (horečka, únava, bolesti svalů a kloubů, poruchy čichu, kašel, nauzea, zvracení, průjem a další plus klinické či radiologické známky postižení dolních dýchacích cest (pneumonie); Sp02 je ≥ 94 % na vzduchu, stav pacienta nevyžaduje oxygenoterapie 2 . Mezi komplikace lze zařadit např. trombózu.
Závažnost i komplikace by vždy měly odpovídat poslednímu vědeckému poznání.
V případě položek 1 až 3 dochází pouze k upřesnění, že kritéria jsou pro nemoci kromě nemoci způsobené koronavirem SARS-CoV-2.
1 Nakládalová M., Tuček M., Příspěvek k návrhu aktualizace českého seznamu nemocí z povolání, Pracovní lékařství 2024, roč. 79, č. 3-4.
2 Společnost infekčního lékařství ČLS JEP. Diagnostika a léčba covidu-19 mimo nemocnice . Aktualizace 6.11.2024. Dostupné
na www: https://infektologie.cz/dokument1.htm#Stanoviska.
K části druhé (Změna nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání)
K čl. II
K označení přílohy č. 2 příloha č. 2
Položka 2.11 přílohy č. 2 a položka 2.11 přílohy č. 4 nařízení vlády
Vzhledem k úpravám definice položky u chronického onemocnění bederní páteře (klinické části) je nutné tyto změny promítnout i do přílohy č. 2 (Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání) a přílohy č. 4 (Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání), aby znění bylo shodné. Úprava nikterak nemění výši bodového ohodnocení.
Položky 3.2 a 3.2.8 přílohy č. 2 a položka 3.2 a nadpis pro 3.2.7. a 3.2.8 přílohy č. 4 nařízení vlády
Do nařízení vlády č. 290/1995 Sb. bylo vzhledem k povinnosti České republiky vůči Evropské Unii nutno implementovat novou azbestovou směrnici (2023/2668), čímž došlo k rozšíření rakovin způsobených expozicí azbestu, jež mohou být uznávány jako nemoci z povolání. Vzhledem k uvedenému bylo zapotřebí tuto změnu promítnout i do přílohy č. 2 a 4 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Úprava nikterak nemění výši bodového ohodnocení, pouze doplňuje a sjednocuje v návaznosti na změny provedené v Seznamu nemocí z povolání další karcinomy, jež mohou být uznány jako nemoci z povolání.
Položky 5.1 a 5.3 přílohy č. 2 a položka 3.2 a položky 5.1 a 5.3 přílohy č. 4 nařízení vlády
V návrhu novely nařízení vlády č. 290/1995 Sb. dochází k vyčlenění (zpřísnění klinických kritérií) pro Nemoci způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Tato změna je reflektována i do příloh nařízení vlády č. 276/2015 Sb., kde je upřesněno, že bodové hodnocení, včetně poškození zdraví, jsou stejné pro onemocnění covid-19 jako u ostatních nemocí přenosných a parazitárních, byť tak vyplývá již ze současného platného znění, úprava text pouze sjednocuje s novou dikcí platného znění Seznamu nemocí z povolání. Úprava nikterak nemění výši bodového ohodnocení.
K příloha č. 2 označení přílohy č. 2 tabulka
Položka 3.1.4 přílohy č. 2 a položka č. 3.1.8 přílohy č. 4 nařízení vlády
Vzhledem k tomu, že v seznamu nemocí z povolání došlo k ukotvení nové formy silikózy (akutní a subakutní), bylo nutno pro ni stanovit ohodnocení i v přílohách č. 2 a 4. nařízení vlády č. 276/2015 Sb.
Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání jsou stanoveny 600-1000 (příloha č. 2).
Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání pro akutní a subakutní silikózu je stanoven 6000 (příloha č. 4)
Výše uvedené vyplývá z několika skutečností. Silikóza je druh plicního onemocnění, které je způsobené vdechováním prachu, obsahující krystalický oxid křemičitý (křemen). Akutní a subakutní formy mají výrazné potíže (např. hubnutí, dušnost, hemoptýzu, bolesti na hrudi, potíže progredují a léčba není dosud příliš úspěšná). Prognózy onemocnění nejsou dobré (někdy jde o smrtící onemocnění). Možností vyléčení pro pacienta je transplantace plic. Avšak dočká-li se ji a proběhne-li úspěšně, představuje mnohá omezení, proto je hodnocení podobné jako u maligních onemocnění a je zde větší rozmezí, aby se mohl zohlednit případ individuálně. Akutní a subakutní formy silikózy jsou pro pacienta více náročné, tj. přinášejí více tělesného strádání. (oproti komplikované silikóze, byť ve spojení s aktivní tuberkulózou).
Změnou nedochází k úpravě hodnoty body. Body jsou pouze stanoveny k odpovídající závažnosti onemocnění. Nutno podotknout, že je počítáno s minimálním nárůstem nemocí z povolání pro tuto formu silikózy (v řádech jednotek).
K části třetí (Účinnostní ustanovení)
K čl. III
Vzhledem k nutnosti transpozice Směrnice 2023/2668 do 21. 12. 2025, je navržena účinnost návrhu novel 15. dnem od jeho vyhlášení.