Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 434/2025 Sb.

1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající úpravě zavádí

Předložený návrh nařízení vlády byl zpracován v souvislosti se zajištěním surovinové bezpečnosti státu a s ohledem na závěry „Studie dostupnosti kameniva pro plánované stavby železniční infrastruktury a stavby dálnic a silnic I. tříd“, kterou na základě požadavku Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic zpracovala Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou.⁠‌​​​​‌‌‌​​‌​​​‌​⁠

Ze závěrů studie je zřejmé, že z hlediska budoucího vývoje lze očekávat alarmující nedostatek kameniva, neboť zásoby některých ložisek jsou časově krátkodobě omezené. V krátké budoucnosti, v případě pískoven v horizontu 5 až 10 let, bude na území ČR docházet na jednotlivých těžených ložiskách k dotěžení dostupných zásob štěrkopísku, a tudíž k riziku nenaplňování hospodářských potřeb státu.

Z podrobné analýzy potřeby a spotřeby těženého kameniva (štěrkopísků) vyplývá, že z hlediska uspokojení všech plánovaných staveb štěrkopískovými frakcemi 0/4 mm, 4/8 mm, 8/16 mm a 16/32 mm bude v rámci plánovaných staveb do budoucna neuspokojeno minimálně 20‐30 %. Za znepokojující považujeme vysoké procento dotěžovaných ložisek štěrkopísků, která produkují vysoce kvalitní praný betonářský štěrkopísek a zároveň disponují i relativně přijatelnými podíly hrubé frakce 4/8, 8/16, 11/22 mm. Ve všech krajích České republiky z celkových vykazovaných disponibilních zásob a podílu všech vykazovaných frakcí v rámci plánu otvírky, přípravy a dobývání a plánu využívání ložiska nevyhrazeného nerostu převažují objemy prané i neprané frakce 0/2 mm a 0/4 mm. Na trhu velmi žádané prané hrubé frakce 4/8, 8/16, 11/22, 16/22 mm jsou ve většině krajů na území ČR nedostatkové.

Na základě celkových bilancí je nutno zajistit zásobování surovinami i pro jiné standardní či strategické stavby, např. bydlení a energetika. Otvírka nových ložisek je jedinou možností k dosažení dostatečného množství stavebních surovin pro strategické stavby a surovinovou bezpečnost.

Je tedy nezbytné, jako nástroj prevence dostupnosti surovin, využití institutu ložiska strategického významu, kdy vláda svým nařízením určí ložiska nezbytná pro zajištění surovin pro klíčové strategické stavby.

Návrh ložisek strategického významu vychází z materiálu s názvem: „Studie výběru ložisek stavebních surovin pro jejich určení ložisky strategického významu s podrobným odůvodněním ve smyslu liniového zákona č. 416/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů“, který zpracovala Česká geologická služba.

Ložiska navrhovaná do seznamu výhradních ložisek nevyhrazeného nerostu štěrkopísku jako ložiska strategického významu jsou ložiska, která naplňují polohopisná, kvantitativní a kvalitativní kritéria pro zabezpečení potřeby zásobování strategických dopravních staveb surovinami a současně se budou významně podílet na zajištění surovinové bezpečnosti a surovinové soběstačnosti ČR. S ohledem na skutečnost, že vydobytý nerost nebude izolovaně využíván výlučně na dopravní stavby, navrhovaná ložiska mohou významně plnit také úlohu při zabezpečení energetické bezpečnosti (suroviny pro výstavbu výroben energie).

Za zásadní kritéria výběru výhradních ložisek stavebních surovin (stavebního kamene a štěrkopísků) pro jejich určení ložiskem strategického významu byla považována:

Ke každému navrhovanému ložisku strategického významu byl zpracován několikastránkový pasport obsahující základní geografické údaje, údaje o stavu správních procesů týkajících se ložiska, data o stavu zásob, jejich prozkoumanosti a stupně osvojení, základní geologicko-ložisková charakteristika, technologická data ložiska i produktů úpravy a odůvodnění potřeby dobývání výhradního ložiska vzhledem k potřebám vybraných staveb. Dále je uveden i stav z hlediska procesu EIA.

V souvislosti se zásadní připomínkou Ministerstva životního prostředí a po dohodě s Českou geologickou službou jsou vykazovány zásoby geologické a z nich zásoby bilanční volné.

Je třeba zdůraznit, že kromě vykazování geologických zásob a zásob bilančních volných jsou klíčové zásoby vytěžitelné a zásoby povolené v rámci plánu přípravy, otvírky a dobývání (dále jen POPD). Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti, uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby"). Vytěžitelné zásoby jsou to bilanční volné zásoby v některých případech výrazně zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání anebo s vlivem neočekávaných přírodních podmínek.

Reálná životnost zásob se vzhledem k neočekávané proměnlivosti kvality surovin stavebního kamene v rámci báňsko–těžebního postupu u řady kamenolomů výrazně mění, či spíše zkracuje z důvodu neočekávaných přírodních podmínek, např. alterace (přeměny) hornin vlivem tektonického porušení, apod. Vytěžitelné zásoby dle POPD, tzn. ty které lze reálně vydobýt jsou zároveň snížené o objem min. 15-20 % zásob, které odchází do neproduktivních výsyvek a odvalů. Zároveň tyto vytěžitelné zásoby jsou ponížené o cca 10-15 % o výklizy a poruchové partie. V závěrných svazích na obvodové kolmici jámového či stěnového lomu zůstává až někdy 60-70 % nedotěžených zásob z celkových bilančních volných zásob.

Seznam ložisek štěrkopísku navrhovaných za ložiska strategického významu:

Královéhradecký kraj Pořadové číslo 1 Název ložiska Smiřice Číslo ložiska 3046800 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Smiřice Číslo 4680000 Dobývací prostor Lochenice, Smiřice Číslo 71192, 71167 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 2 500 Geologické zásoby tis. m 3 5 763 Bilanční volné zásoby tis. m 3 4 999

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Ložisko Smiřice/Lochenice představuje z hlediska strategického plánování důležitý zdroj nerostných surovin v severovýchodní části České republiky. Lokalita je výhodně situována v blízkosti připravovaných i probíhajících stavebních projektů, především dálnice D11 (zejména úseky Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov – státní hranice), ale také v souvislosti s modernizací silniční sítě I. třídy a železniční infrastruktury v Královéhradeckém kraji. V budoucnu se také předpokládá účast na projektu Vysokorychlostní tratě v části RS 5: Praha – Hradec Králové / Pardubice –Wrocław; úsek VRT Poříčany – Hradec Králové/Pardubice.

Ložisko disponuje vhodnou dopravní dostupností a technickým zázemím stávající těžebny Smiřice, které umožňuje efektivní těžbu a distribuci materiálu. Těžené suroviny lze tak bez zbytečných přepravních nákladů dodávat přímo na stavby v regionu. Díky těmto výhodám může ložisko významně přispět k zajištění potřebné surovinové základny pro rozsáhlé investiční akce.

Významná část produkce je dodávána do betonáren vlastní skupiny Cemex v Královehradeckém kraji to jsou betonárny Dvůr Králové, Hradec Králové – Plačice, Slezské Předměstí a Správčice, dále Jaroměř a Vrchlabí. V Kraji Pardubickém pak Jevíčko, Litomyšl, Ústí n. Orlicí a Pardubice – Semtín a Semtín II.

Vzhledem k dlouhodobě rostoucím nárokům na kvalitu a udržitelnost dopravních staveb je efektivní využití ložiska Smiřice/Lochenice důležitým faktorem pro budoucí rozvoj infrastruktury v regionu. Dostatečná dostupnost stavebních surovin z místních zdrojů navíc snižuje závislost na dálkových dodávkách a přispívá k ekologicky šetrnějšímu provádění stavebních prací.

Realizované nebo připravované projekty ŘSD v letech 2024–2032: název projektu délka rok zahájení rok zprovoznění D35 D35 Úlibice – Hořice 16,3 2025 2028 D35 D35 Úlibice; obchvat 1,6 2026 2029 D35 D35 Sadová –Plotiště; 2.etapa 6,2 2024 2026 D35 D35 Ostrov – Vysoké Mýto; tunel Homole 0,8 2024 2026 D35 D35 Ostrov – Vysoké Mýto 6,2 2024 2026 D35 D35 Džbánov – Litomyšl 7,6 2024 2027 D11 D11 1108 Jaroměř – Trutnov 19,6 2025 2028 D11 D11 1109 Trutnov - st. hranice ČR/PL; 1. etapa 3,3 2024 2026 D11 D11 1109 Trutnov - st. hranice ČR/PL; 2. etapa 17,9 2024 2028 I/33 I/33 Náchod, obchvat 6,5 2025 2028 I/11 I/11 Častolovice; obchvat 3,6 2030 2032 I/35 I/35Valdštejnsko–Čímyšl 12,5 2029 2033 I/14 I/14 Rychnov nad Kněžnou; obchvat 4 2026 2028 I/11 I/11 Severní tangenta; Hradec Králové 14,2 2029 2032 I/11 I/11 Jižní spojka; Hradec Králové 2,8 2029 2031 I/11 I/11 MÚK D11Plotiště– okružní křižovatkaPlotiště 0,8 2026 2027 I/14 I/14 MÚK Solnice 1,2 2026 2027 I/16 I/16 Jičín; zkapacitnění obchvatu 3,8 2030 2032 I/36 I/36 Holice – Čestice 14,6 2029 2032 I/35 I/35Čímyšl– Úlibice 14,5 2029 2032 I/16 I/16 Horka u Staré Paky; obchvat 8 2030 2032 I/2 I/2 Pardubičky – Sezemice 4,9 2027 2029 I/37 I/37 MÚK Medlešice x 2026 2026 I/2 I/2 Pardubice; jihovýchodní obchvat 3,1 2026 2028 I/36 I/36 Pardubice; Globus – Trnová 0,6 2027 2028 I/36 I/36 Sezemice; obchvat 6,9 2024 2026

Moravskoslezský kraj

Pořadové číslo 2 Název ložiska Kravaře-Kouty Číslo ložiska 3012500 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Kravaře Číslo 1250000 Dobývací prostor Kravaře Číslo 71059 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 6 147 Geologické zásoby tis. m 3 8 790 Bilanční volné zásoby tis. m 3 6 106

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Ložisko se nachází v deficitní oblasti Moravskéhoslezského kraje, ve které převážně dotěžované zdroje štěrkopísků nepřesahují svojí životností 10 let.

Ložisko je téměř v plném rozsahu situováno v záplavovém území a v aktivní zóně záplavového území řeky Opavy. Realizace těžby v tomto ložisku je možná za předpokladu, že je nezbytné respektovat § 67 vodního zákona, tj. omezení v záplavových územích.

Jedná se o jediné ložisko s plnou škálou frakcí (0/4, 4/8 8/16 mm) pro okresy Opava, Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek, dodávky na výstavbu silnice I/11 Ostrava-Opava, I/67 Bohumín-Karviná, dodávky na stavbu obchvatu města Opava, výstavba biomasových a plynových zdrojů v Dětmarovicích, výstavba modulárního reaktoru Dětmarovice, výstavba gigafactory v Dolní Lutyni na výrobu baterií proelektrovozy apod.

Surovina z ložiska bude pokrývat potřebyna kvalitu silně deficitního Moravskoslezského kraje, zejména okresu Opava, Nový Jičín, Ostrava ale také oblast Krnovsko apod. Plánované silniční stavby poblíž ložiska v Moravskoslezském kraji jsou stavba - I/11 Ostrava-Opava, I/45 Bruntál, východní obchvat, I. etapa 4,5 km, I/45 Krnov – hraniční přechod 1,7 km, I/11 Opava – Komárov, jižní obchvat 6,0 km, I/45 Krnov – západní obchvat 3,4 km, I/11 Havířov – Třanovice, 1. etapa 6,4 km, I/11 Havířov – Třanovice, 2. etapa 12,7 km, I/45 Nové Heřminovy – Zátor, I. etapa 5,1 km, I/57 Linhartovy 1,9 km, I/57 Opava, jižní obchvat, Olomoucká – Bruntálská 3,5 km, I/46 Opava, jižní obchvat apod. Ložisko je tedy strategicky velmi důležité zejména pro realizaci staveb silnice I/11 Ostrava-Opava, I/67 Bohumín-Karviná a SMO Opava.

Olomoucký kraj Pořadové číslo 3 Název ložiska Tovačov 4 Číslo ložiska 3008500 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Tovačov Číslo 850000 Dobývací prostor Nestanoven Číslo Vytěžitelné zásoby tis. m 3 21 068 Geologické zásoby tis. m 3 43 789 Bilanční volné zásoby tis. m 3 26 334

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Významným rozhodovacím parametrem výběru strategického ložiska je umístění ložiska v ekonomicky dostupné vzdálenosti od plánovaných železničních, silničních, dálničních a energetických staveb, množství a kvalita zásob a jejich využitelnost (podle kvality, přístupnosti k dobývání). Cílem bude na základě výše specifikovaných kritérií návrh výběru ložisek stavebních surovin, které svými parametry splňují požadavky na možné budoucí využití, a tudíž převažuje zájem státu na jejich současném nebo budoucím využití.

Strategické aspekty štěrkopísků z ložiska Tovačov 4:

Dostupnost všech frakcí pro výrobu betonuvčetně vysokopevnostního (tzv. UHPC).

Železniční vlečka s nakládkou v areálu provozovnyumožňující distribuci kameniva drážní dopravou i do větších vzdáleností, vč. jaderné elektrárny Dukovany.

Moderní technologická linkana zpracování štěrkopísků.

Umístění ve východní části České republiky s dosahem i do regionů (Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj), které nedisponují dostatečnými zdroji podobného druhu kameniva.

Štěrkopísek z ložiska Tovačov 4 umožní realizaci následujících strategických infrastrukturních staveb:

Dálnice

Dálnice D55 (délka k výstavbě přes 70 km), zejména v její severní části. Severní část navíc bude opatřena cementobetonovým krytem, do nějž je štěrkopísek z tohoto ložiska vhodný.

Dálnice D49 (délka k výstavbě cca 35 km) v celé délce, které bude navíc opatřena cementobetonovým krytem, do nějž je štěrkopísek z tohoto ložiska vhodný.

Dálnice D48 (délka necelých 18 km) v celé délce, a i přes větší vzdálenost od ložiska. Větší vzdálenost kompenzuje možnost dopravy kameniva z Tovačova do blízkosti budoucí dálnice D48 prostřednictvím nákladní vlakové dopravy (štěrkopískovna Tovačov disponuje vlastní vlečkou).

Dálnice D35 (délka ve výstavbě cca 140 km), zejména v její východní části.

Vysokorychlostní tratě a další železnice

VRT-06 (VRTProsenice - Ostrava-Svinov, I. část, Prosenice - Hranice na Moravě)

VRT-07 (Prosenice - Ostrava-Svinov, II. část, Hranice na Moravě - Ostrava-Svinov)

VRT-12 (Brodek u Přerova – Prosenice)

VRT-14 (Prosenice - Hranicena Moravě)

Modernizace a zkapacitnění železniční tratě Brno-Přerov, vč. napojení na síť VRT

Modernizace, zkapacitnění a elektrifikace železniční tratě Otrokovice-Vizovice

Energetické stavby

Výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany – zásobování drážní nákladní dopravou je základním požadavkem kraje. Pořadové číslo 4 Název ložiska Unčovice-Náklo Číslo ložiska 3007900 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Náklo I Číslo 790001 Dobývací prostor Náklo Číslo 70557 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 2 623 Geologické zásoby tis. m 3 52 789 Bilanční volné zásoby tis. m 3 49 922

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Jedná se o zavedené těžené ložisko štěrkopísku. Je vyřešená doprava kameniva mimo obce na dálnici D35. Pokrytí poptávky po těženém kamenivu v olomoucké aglomeraci Ložisko Náklo disponuje velmi dobře rozvinutým technologickým zázemím, včetně moderní těžební a třídicí techniky, skladovacích kapacit a efektivně řešené logistiky. Významnou výhodou je také výborné dopravní napojení na dálnici D35, která umožňuje rychlý přesun materiálu na stavby v rámci Olomouckého kraje i širšího regionu, včetně výstavby samotné dálnice a navazující silniční sítě.

Díky těmto předpokladům je lokalita připravena na dlouhodobé a stabilní dodávky surovin pro dopravní stavby, jako jsou rozšíření dálnice D35, přeložky silnic I. a II. třídy, obchvaty měst a modernizace železničních tratí v rámci TEN-T koridorů (Transevropská dopravní síť – strategický projekt evropské unie). Tím ložisko Náklo výrazně přispívá kezkrácení dopravních tras, snížení emisí při přepravě a celkovému zefektivnění stavebních procesů. Ložiska těchto surovin v blízkosti stavebních zón hrají klíčovou roli při realizaci infrastrukturních projektů.

Vzhledem kvysoké kvalitě ložiska je kamenivo dodáváno mj. na betonárny Dětmarovice, Frýdek Místek, Litomyšl, Polom, Náklo, Olomouc, Ostrava, Šenov, Šumperk, Třinec a Ústí nad Orlicí.

Připravované projekty ŘSD: kraj název projektu délka rok zahájení rok zprovoznění I/46 OL I/46 Olomouc – východní tangenta 7,4 2028 2030 I/44 OL I/44 Zábřeh – obchvat 6,0 2027 2029 D35 OL/PU D35 Staré Město – Mohelnice 18,2 2026 2029 I/46 OL I/46 Týneček–Šternberk 7,2 2028 2030 I/46 OL I/46 Šternberk obchvat 4,7 2026 2028 D55 OL D55 5502 Kokory–Přerov 6,0 2026 2029 I/44 OL I/44Mohelnice -Vlachov 3,5 2027 2029 D35 PU D35 Opatovec – Staré Město 16,6 2026 2029 I/67 MS I/67Bohumín - Karviná 11,1 2031 2034 D48 MS D48 MÚK Bělotín–Rybí II. etapa 3,8 2026 2029 I/57 MS I/57 Vrchy, obchvat 6,5 2031 2033

Pořadové číslo 5 Název ložiska Žerotín-Liboš Číslo ložiska 3216800 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Žerotín-Liboš Číslo 21680000 Dobývací prostor podána žádost na OBÚ Číslo Vytěžitelné zásoby tis. m 3 37 585 Geologické zásoby tis. m 3 70 795 Bilanční volné zásoby tis. m 3 41 762

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Výhradní ložisko Žerotín–Liboš se rozkládá na severozápadním okraji okresu Olomouc. Olomoucký kraj se dlouhodobě potýká s nedostatečně rozvinutou dopravní sítí, která brzdí jak hospodářský růst, tak efektivní logistiku. Zvláštní pozornost si zasluhuje nedokončený úsek dálnice D35 v Pardubickém kraji mezi Mohelnicí a Ostrovem, který představuje chybějící dálniční spojku Pardubického a Olomouckého kraje. Dokončení této infrastruktury je prioritou státních i krajských investičních plánů na období 2025–2031.

Technické a provozní předpoklady ložiska:

Ložisko Žerotín–Liboš se nachází v rádiusu 15 km od Šternberku, Litovle a Uničova – v přímém zásobovacím dosahu stavebních projektů spolufinancovaných EU. Předpokládaní odběratelé tvoří síť betonáren a zpracovatelů v okruhu do 25 km, kteří aktuálně zásobují především oblast Olomouce, Uničova a Litovle. Jedná se zejména o FRISCHBETON s.r.o. – Troubelice, CemexCzech Republic s.r.o. – Náklo, Olomouc, ZAPA beton a.s. – Olomouc-Holice, SkanskaTransbetons.r.o. – Olomouc. Díky své poloze může ložisko z ekonomického a ekologického pohledu flexibilně zásobovatnejen výše uvedené, ale i další odběratele ve vzdálenosti do 50 km.

Finanční rámec investic do infrastruktury v Olomouckém kraji:

Význam ložiska je posílen jeho přirozeným začleněním do plánované infrastrukturní osy kraje. V okruhu 10–25 km probíhá nebo je připravována řada významných staveb mezi lety 2025-2031:

D35 úsek dálnice mezi Starým Městem a Mohelnicí 18,2km (2026-2029)

II/449 – Uničov, I. Etapa, přeložka silnice (2026-2029) 240 miliony korun fundovaná z IROP 2021+, celkem plánovaný náklad 421 milionů korun

I/46 – obchvat Šternberk 4,7km (2026-2028)

I/46 – úsek Týneček–Šternberk 7,2km (2028-2030)

Ani železniční doprava není opomenuta. Kraj se chce zde zaměřit na rozšíření tratí, kdy výhledové zdvoukolejnění extrémně zatížených regionálních spojů má uspokojit poptávku obyvatel aglomerace. Úseky na trati 290 Olomouc-Uničov, Olomouc – Šternberk jsou blízko ložiska Žerotín-Liboš.

Ložisko Žerotín-Liboš vykazuje optimální mocnost suroviny s velmi dobrou kvalitou a s frakčním složením, které odpovídá nejčastějším požadavkům trhu. V tomto kontextu se ložisko Žerotín–Liboš jeví jako klíčový zdroj, který může efektivně doplnit sortimentní potřeby trhu – jak z hlediska objemu, tak kvality – a přispět k regionální materiálové soběstačnosti při realizaci veřejných stavebních projektů.

Ložisko Žerotín–Liboš představuje klíčový zdroj kameniva v Olomouckém kraji. Na investice do dopravní obslužnosti kraje lze očekávat využití kameniva pro rozvoj průmyslových a obytných zón.V okruhu do 25 km se nachází aktivní a plánované stavby silnic a dálnic, které zvyšují tlak na dostupný stavební materiál. Povodně v září 2024 výrazně zasáhly silniční síť a obnovu nelze zajistit bez dostupného zdroje kvalitního kameniva. Mimo to jsou ložiska Grygov, Mohelnice a Tovačov na hranici vytěžení a jejich rozšíření se neplánuje. Žerotín-Liboš tak přirozeně navazuje na jejich produkci a umožní zásobování staveb v regionu.

Pardubický kraj Pořadové číslo 6 Název ložiska Čeperka-Podůlšany Číslo ložiska 3205810 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Čeperka II Číslo 20580000 Dobývací prostor Nestanoven Číslo Vytěžitelné zásoby tis. m 3 3 675 Geologické zásoby tis. m 3 12 111 Bilanční volné zásoby tis. m 3 6 686

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Realizace významných dopravních projektů, jako jsou dálnice, železniční koridory či mostní stavby, je neoddělitelně spjata s rozsáhlou spotřebou nerostných surovin. Mezi nejdůležitější patří především stavební kámen, písek, štěrk, dále pak suroviny pro výrobu cementu a asfaltové směsi. Tyto suroviny tvoří základní složky konstrukčních vrstev komunikací a jsou nezbytné pro zajištění jejich nosnosti, trvanlivosti a bezpečnosti. Poptávka po kvalitních surovinách tak výrazně ovlivňuje nejen těžební průmysl, ale i regionální plánování a logistiku.

Významným příkladem připravovaného zdroje suroviny je ložisko Čeperka, které disponuje zajištěnou dopravní a technologickou infrastrukturou. Lokalita je napojena na silniční komunikace, což umožňuje efektivní distribuci těženého materiálu. Díky tomu je schopna zajišťovat dodávky surovin pro klíčové dopravní stavby v regionu, jako jsou například dálnice D35 (zejména úseky mezi Opatovicemi a Litomyšlí), připravované úseky dálnice D11 (směr Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov – hranice s Polskem), modernizace železničního uzlu Pardubice nebo plánované přeložky silnic I/36 a I/37.

V budoucnu se také předpokládá účast na projektu Vysokorychlostní tratě v části RS 5: Praha – Hradec Králové / Pardubice –Wrocław; úsek VRT Poříčany – Hradec Králové/Pardubice.

Významná část produkce je dodávána do betonáren vlastní skupiny Cemex, v Královehradeckém kraji to jsou betonárny Dvůr Králové, Hradec Králové – Plačice, Slezské Předměstí a Správčice, dále Jaroměř a Vrchlabí. V Kraji Pardubickém pak Jevíčko, Litomyšl, Ústí n. Orlicí a Pardubice – Semtín a Semtín II.

Realizované nebo připravované projekty ŘSD v letech 2024–2032: kraj název projektu délka rok zahájení rok zprovoznění D35 KH D35 Úlibice – Hořice 16,3 2025 2028 D35 KH D35 Úlibice; obchvat 1,6 2026 2029 D35 KH D35 Sadová –Plotiště; 2.etapa 6,2 2024 2026 D35 P D35 Ostrov – Vysoké Mýto; tunel Homole 0,8 2024 2026 D35 P D35 Ostrov – Vysoké Mýto 6,2 2024 2026 D35 P D35 Džbánov – Litomyšl 7,6 2024 2027 D11 KH D11 1108 Jaroměř – Trutnov 19,6 2025 2028 D11 KH D11 1109 Trutnov - st. hranice ČR/PL; 1. etapa 3,3 2024 2026 D11 KH D11 1109 Trutnov - st. hranice ČR/PL; 2. etapa 17,9 2024 2028 I/33 KH I/33 Náchod, obchvat 6,5 2025 2028 I/11 KH I/11 Častolovice; obchvat 3,6 2030 2032 I/35 KH I/35Valdštejnsko–Čímyšl 12,5 2029 2033 I/14 KH I/14 Rychnov nad Kněžnou; obchvat 4 2026 2028 I/11 KH I/11 Severní tangenta; Hradec Králové 14,2 2029 2032 I/11 KH I/11 Jižní spojka; Hradec Králové 2,8 2029 2031 I/11 KH I/11 MÚK D11Plotiště– okružní křižovatkaPlotiště 0,8 2026 2027 I/14 KH I/14 MÚK Solnice 1,2 2026 2027 I/16 KH I/16 Jičín; zkapacitnění obchvatu 3,8 2030 2032 I/36 KH/P I/36 Holice – Čestice 14,6 2029 2032 I/35 KH I/35Čímyšl– Úlibice 14,5 2029 2032 I/16 KH/L I/16 Horka u Staré Paky; obchvat 8 2030 2032 I/2 P I/2 Pardubičky – Sezemice 4,9 2027 2029 I/37 P I/37 MÚK Medlešice x 2026 2026 I/2 P I/2 Pardubice; jihovýchodní obchvat 3,1 2026 2028 I/36 P I/36 Pardubice; Globus – Trnová 0,6 2027 2028 I/36 P I/36 Sezemice; obchvat 6,9 2024 2026

KH – Královehradecký kraj; P – Pardubický kraj; L – Liberecký kraj

Plzeňský kraj Pořadové číslo 7 Název ložiska Petrovice nad Úhlavou Číslo ložiska 3016000 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Petrovice nad Úhlavou Číslo 1600000 Dobývací prostor Nestanoven Číslo Vytěžitelné zásoby tis. m 3 1 776 Geologické zásoby tis. m 3 6 962 Bilanční volné zásoby tis. m 3 6 962

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Ložisko Petrovice nad Úhlavou je netěženým ložiskem štěrkopísku v Plzeňském kraji. Poptávka po kamenivu v širším okolí Klatov je značná, v budoucnosti lze očekávat její další nárůst. Stávající výrobní kapacity v regionu jsou velmi omezené. Jediným těženým ložiskem štěrkopísku v povodí Úhlavy je ložisko Bezděkov-Beňovy, které je z podstatné části vytěžené. Chybějící zdroje těženého kameniva jsou z části nahrazovány drceným kamenivem.

Ložisko štěrkopísku se nachází v pásmu hygienické ochrany 3. stupně vodního zdroje pro Úpravnu vody Plzeň Homolka. Jedná se o strategický (klíčový) zdroj pro zásobování pitnou vodou Plzeňské aglomerace. Dle rozhodnutí Západočeského krajského národního výboru v Plzni č.j. VLHZ/1838/83-233 ze dne 27.11.1985 části c) bodu 2 jsou v tomto ochranném pásmu vodního zdroje „omezeny průzkumné geologické práce, vrty, sondy, těžba nerostných surovin z povrchu i z podzemí s výjimkou případů, které neovlivní jakost vody a hydrogeologické poměry vodního toku.

Podmínkou pro zahájení správních řízení k otevření ložiska Petrovice nad Úhlavou je zpracování nového posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), které mimo jiné posoudí ovlivnění hydrogeologických poměrů vzhledem k vodnosti a jakosti povrchových vod vodního toku Úhlava, bude reflektovat stávající a budoucí klimatickou situaci, projevující se dlouhodobými obdobími sucha, zhodnotí vliv na stav dotčených vodních útvarů povrchových a podzemních vod a vyloučí ovlivnění množství odebírané povrchové vody, resp. navrhne opatření k neovlivnění množství odebírané povrchové vody, což umožní zachování dalšího strategického rozvoje území.

Otevření ložiska štěrkopísku Petrovice nad Úhlavou představuje strategický a klíčový krok k zabezpečení stabilního a dlouhodobého zásobování regionu nezbytnou stavební surovinou. Tato iniciativa přichází v období, kdy je regionální ekonomika v dynamickém růstu a čelí značným požadavkům na novou infrastrukturu, bytovou výstavbu a průmyslové kapacity.

Současný nedostatek lokálních zdrojůnutí stavební firmy a betonárny dovážet štěrkopísek z často vzdálených lokalit, což přináší nejen zvýšené ekonomické náklady na dopravu, ale i výraznou ekologickou zátěž spojenou s emisemi skleníkových plynů a znečišťujících látek z provozu nákladních vozidel. Typické dodávky v současnosti pokrývají vzdálenosti několika desítek až stovek kilometrů, což vede k vyšším cenám surovin, zvýšenému opotřebení komunikací a celkovému zhoršení dopravní situace v regionu.

Zahájení těžby v lokalitě Petrovice nad Úhlavou přinese značné zlepšení této situace. Redukce přepravních vzdáleností přinese nejen úsporu nákladů na pohonné hmoty a mzdy řidičů, ale výrazně sníží environmentální zátěž regionu emisemi oxidu uhličitého, dusíku, pevných částic a hlučnosti dopravy. Tato změna představuje významný přínos k ochraně životního prostředí, která odpovídá současným prioritám jak regionální, tak i celostátní politiky udržitelného rozvoje.

Strategický význam tohoto projektu podtrhuje rozsáhlýseznam veřejných stavebních záměrůplánovaných na příštích deset let v regionu:

Rekonstrukce silnice II/184 mezi Klatovy a Domažlicemi.

Nová silniční přeložka Klatovy – Železná Ruda.

Výstavba mostu přes Úhlavu v Petrovicích.

Modernizace kanalizací a čistíren odpadních vod v Klatovech, Přešticích a Domažlicích.

Výstavba cyklostezek v Klatovech, Horažďovicích a dalších městech.

Rozšíření parkovacích kapacit v centrech měst.

Rekonstrukce železniční trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda.

Protipovodňová opatření podél Úhlavy a Berounky.

Další plánované projekty na Plzeňsku zahrnují rozsáhlé rekonstrukce krajských komunikací, výstavbu nových obytných souborů a průmyslových zón, cyklostezek, pěších zón a rozšíření vzdělávacích zařízení.

Tento záměr reflektuje veřejný zájem, neboť zabezpečení dostatečných a cenově dostupných zdrojů štěrkopísku umožní realizaci projektů, které jsou důležité pro celkové zvýšení kvality života obyvatel. Podpora místního hospodářství, vznik nových pracovních příležitostí a možnost realizovat infrastrukturní projekty v plánovaných termínech jsou nezpochybnitelnými přínosy otevření ložiska.

Otevření ložiska má rovněž zásadní význam pro soukromý sektor, který se podílí na regionálním rozvoji prostřednictvím investic do obytných komplexů, průmyslových parků a logistických center. Mezi významné projekty patří například rezidenční komplex „Zelená stráň“ v Klatovech, rozvoj průmyslového parku Tachov a výstavba komerčních objektů v průmyslové zóně Přeštice-Jih.

Lokální producenti prefabrikovaných betonových dílců získají významnou konkurenční výhodu, a to díky stabilním dodávkám štěrkopísku za nižší ceny. Pravidelný přísun surovin umožní lepší plánování výrobních kapacit, což pozitivně ovlivní celý dodavatelský řetězec stavebního průmyslu v regionu.

Regionální betonárnyv Klatovech, Přešticích, Plzni, Domažlicích a Tachově získají prostřednictvím tohoto ložiska možnost zvýšit svou výrobní kapacitu a výrazně snížit riziko výpadků v dodávkách materiálu. To přinese jistotu při plánování rozsáhlých stavebních projektů a umožní efektivnější využití investičních prostředků.

Otevření ložiska Petrovice nad Úhlavou je projektem, který nabízí rozsáhlé ekonomické, ekologické a sociální benefity. Zajistí nejen krátkodobé pozitivní efekty, ale především dlouhodobou stabilitu a udržitelnost rozvoje celého regionu. Jeho realizace je nezbytným předpokladem pro efektivní hospodaření s přírodními zdroji, posiluje regionální konkurence schopnost a výrazně přispívá ke zlepšení kvality života všech obyvatel v dotčených oblastech.

Středočeský kraj Pořadové číslo 8 Název ložiska Ledčice Číslo ložiska 3002300 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Ledčice Číslo 230000 Dobývací prostor Ledčice Číslo 70789 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 39 792 Geologické zásoby tis. m 3 65 713 Bilanční volné zásoby tis. m 3 54 261

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Pískovna Ledčice se svým umístěním, výrobní kapacitou, kvalitou suroviny i moderním technologickým zařízením řadí k nejdůležitějším producentům těženého kameniva ve Středočeském kraji, jež zásobuje kamenivem jak vysoké procento přilehlé středočeské oblasti severně od Prahy, tak významnou část pražské metropole.

Ložisko má výbornou dopravní dostupnost, nachází se přímo při kapacitní silnici II/608, v blízkosti silnice I/16 (směr Slaný a Mělník) a nedaleko nájezdu na dálnici D8 spojující Prahu a Ústí nad Labem.

Ložisko Ledčice se vyznačuje surovinou vysoké kvality, která splňuje nejpřísnější technické požadavky pro využití v dálničních stavbách, letištních plochách i při výrobě vysokopevnostních betonů. Pískovna aktuálně zásobuje velkou řadu betonáre na významné stavby včetně infrastrukturních projektů.

Významná je také přímá spotřeba suroviny v místě těžby, ve vytěžené části stávajícího dobývacího prostoru je zbudována výrobna obkladů společnosti SEMMELROCK STEIN + DESIGN Dlažby, a. s., a výrobní závod maltových směsí SIEVERT SE. Tyto společnosti zčásti využívají technickou a dopravní infrastrukturu pískovny Ledčice a zároveň z ní pro svou výrobu odebírají kamenivo, což přispívá ke snížení dopravní zátěže v regionu a efektivnímu využití dostupných zdrojů.

Těžba zde probíhá od roku 1997, provoz tak má dlouholetou tradici a představuje stabilní a spolehlivý zdroj těženého kameniva. Pokračování těžby i v budoucnu umožní hospodárné využití celého ložiska a zároveň efektivně naváže na již vybudovanou infrastrukturu– těžební, úpravárenskou i dopravní. Tím bude zajištěna nejen ekonomická efektivita provozu, ale i jeho ekologická racionalita. V širším okolí se žádné ložisko štěrkopísku, které by svou rozlohou a významem mohlo ložisko Ledčice nahradit, již nenachází.

Pořadové číslo 9 Název ložiska Nové Ouholice Číslo ložiska 3216500 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Nové Ouholice Číslo 21650002 Dobývací prostor Nové Ouholice Číslo 71173 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 4 950 Geologické zásoby tis. m 3 12 234 Bilanční volné zásoby tis. m 3 9 560

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Dobývací prostor Nové Ouholice byl připravován jako náhrada za dnes již vytěžený dobývací prostor Černuc. Jedná se však o významnou lokalitu v blízkosti Prahy, kde jsou požadavky na kvalitní stavební hmoty trvalé. Předpokládáme, že cca 60 % odbytu bude směřovat na Prahu po D8, zbývajících 40 % na silnici I/16 z části na Slaný a Kladno, z části na Mělník.

Předpokládanámísta odbytu jsou pro plánované akce ŘSD např. D8 Zdiby – Nová Ves, zkapacitnění; D0 SOKP 518 Ruzyně – Suchdol; SOKP 519 Suchdol – Březiněves; SOKP 520 Březiněves – Satalice.

Poblíž ložiska se plánují další stavby konvenčních tratí - Zdvoukolejnění trati Hrdlořezy - Praha-Malešice - Praha-Hostivař o délce 5,03 km, zdvoukolejnění trati odb. Spořilov - Praha-Zahradní Město o délce 2,81 km, modernizace trati Praha-Výstaviště (mimo) - Praha-Dejvice (včetně) o délce 2,32 km, modernizace trati Praha-Dejvice (mimo) - Praha-Veleslavín (mimo) o délce 3,95 km, novostavba trati Praha-Ruzyně (mimo) - Praha-Letiště Václava Havla (mimo) o délce 5,07 km, rekonstrukce ŽST Praha-Čakovice o délce 4,96 km, modernizace trati v úseku výhybna Skály - Praha-Čakovice (mimo) o délce 6,9 km, optimalizace traťového úseku Čelákovice (mimo) - Mstětice(včetně) o délce 5,70 km, optimalizace traťového úseku Lysá nad Labem (mimo) - Mělník (mimo) o délce 33,54 km, modernizace trati Kladno (včetně) - Kladno-Ostrovec (včetně) o délce 5,58 km, prostá elektrizace trati Kladno – Kralupy nad Vltavou vč. Jeneč - Středokluky o délce 26,72 km, modernizace žst. Kralupy nad Vltavou o délce 2,94 km, Bezděčínská spojka a ŽST Mladá Boleslav východ o délce 7,92 km, Všejanská spojka o délce 8,79 km a oprava trati v úseku Kralupy - Neratovice o délce 22 km.

Pořadové číslo 10 Název ložiska Horní Bousov Číslo ložiska 3003700 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Obruby I Číslo 370000 Dobývací prostor Dolní Bousov Číslo 71161 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 5 841 Geologické zásoby tis. m 3 9 815 Bilanční volné zásoby tis. m 3 9 258

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Významným rozhodovacím parametrem výběru strategického ložiska je umístění ložiska v ekonomické dostupné vzdálenosti od plánovaných železničních, silničních, dálničních a energetických staveb, množství a kvalita zásob a jejich využitelnost (podle kvality, přístupnosti k dobývání). Cílem bude na základě výše specifikovaných kritérií návrh výběru ložisek stavebních surovin, které svými parametry splňují požadavky na možné budoucí využití, a tudíž převažuje zájem státu na jejich současném nebo budoucím využití.

Ložisko štěrkopísku Horní Bousov je v celé široké oblasti jediným možným zdrojem této suroviny.

Předpokládaná místa odbytu jsou pro plánované akce ŘSD např.: I/16 Mladá Boleslav – Martinovice, D10 modernizace, EXIT 3 – EXIT 46, I/35 Ohrazenice – Čímyšl, D35 Úlibice – Hořice. Poblíž ložiska se plánují další stavby konvenčních tratí - jsou to Bezděčínská spojka a ŽST Mladá Boleslav východ o délce 7,92 km, Všejanská spojka o délce 8,79 km, Oprava kolejí a výhybek v žst. Nymburk seřaďovací nádraží o délce 4,4 km, Oprava staničních kolejí v žst. Kostomlaty o délce 1,9 km apod. Dalšími dopravními stavbami v gesci ŘSD plánovanými poblíž ložiska jsou stavby D10 SSÚD Brodce o délce 37,5 km, D0 SSÚD Říčany 40 km², I/12 Běchovice - Úvaly o délce 12,6 km, I/38 Malín-Kuchyňka, přeložka o délce 1,7 km, I/16 Mladá Boleslav - Martinovice o délce 8,2 km, I/16 Jizerní Vtelno - přeložka o délce 1,3 km, I/16 Byšice, obchvat o délce 4,2 km, I/16 Mělnické Vtelno, obchvat o délce 4,6 km, I/16 Vavřineč, obchvat o délce 3,1 km, I/38 Kosmonosy a křižovatka Průmyslová x TVK o délce 1,2 km.

Území hlavního města Prahy

Pořadové číslo 11 Název ložiska Lahovice Číslo ložiska 3006700 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Zbraslav Číslo 00670000 Dobývací prostor Zbraslav IV Číslo 71168 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 1450 Geologické zásoby tis. m 3 1 829 Bilanční volné zásoby tis. m 3 1 395 Pořadové číslo 12 Název ložiska Lahovice I. Číslo ložiska 3006800 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Zbraslav Číslo 00670000 Dobývací prostor Zbraslav IV Číslo 71168 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 4430 Geologické zásoby tis. m 3 5 050 Bilanční volné zásoby tis. m 3 4 178

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska ​štěrkopísku:

Ložiska Lahovice a Lahovice I. jsou svým strategickým umístěním na území hlavního města Prahy a přímým napojením na dopravní sít– Dálnice D0 (Pražský okruh) a ulice Strakonická ideální pro zásobování betonáren v Praze a Středočeském kraji kvalitním štěrkopískem, což může přispět k pokrytí poptávky po tomto materiálu v době stoupající výstavby (bytová výstavba, důležité dopravní a průmyslové stavby) v těchto významných a neustále rostoucích lokalitách. Krátké dopravní vzdálenosti především na území hlavního města Prahy též minimalizují negativní dopady přepravy (spotřeba pohonných hmot, emise atd.) na životní prostředí. Závěrem je třeba zmínit, že těžba štěrkopísku v posledních 10 letech významně roste a úměrně s tím markantně ubývají disponibilní zásoby na ložiscích štěrkopísku. V současnosti se jedná také ojedinou pískovnu na území hlavního města Prahy. Z výše uvedených důvodů za nás dává smysl zařadit ložiska Lahovice a Lahovice I. mezi strategická ložiska.

Ústecký kraj Pořadové číslo 13 Název ložiska Lukavec Číslo ložiska 3163501 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Bohušovice nad Ohří Číslo 3163500 Dobývací prostor Lukavec Číslo 71187 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 6 686 Geologické zásoby tis. m 3 8 800 Bilanční volné zásoby tis. m 3 8 709⁠‌​​​​‌‌‌​​‌​​​‌​⁠

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s vysokou dopravní a stavební zátěží, spojenou jak s průmyslovými aglomeracemi podél Labe, tak s rozvojem dálniční sítě a přechodem energetiky na nízkouhlíkové technologie. Vzhledem k těmto trendům roste poptávka po dostupném stavebním kamenivu, zejména pro dopravní, vodohospodářské a energetické stavby.

Ložisko Lukavec, které je součástí výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří, má potenciál stát sevýznamným a trvale udržitelným zdrojem štěrkopískupro zásobování Litoměřicka,Lovosicka, Ústí nad Labem a širšího regionu.

Technické a provozní předpoklady ložiska:

Ložisko Lukavec se nachází ve strategické poloze mezi městy Litoměřice, Terezín a Bohušovice nad Ohří. Jeho výhodná poloha v blízkosti železniční tratě Praha–Děčín, rychlostní silniceI/15 a dálnice D8 zajišťuje dobrou dopravní dostupnost jak pro silniční, tak železniční přepravu.

Průměrná mocnost těžitelné suroviny činí cca 11 metrů, celková mocnost štěrkopískové terasy dosahuje až 15 metrů. Ložisko je tvořeno fluviálními štěrkopísky s pozitivní gradací a valouny až do velikosti 20 cm. Výraznou předností je suchý těžební režim– ložisko se nachází nad hladinou podzemní vody, bez potřeby odvodňovacích opatření.

Surovina splňuje požadavky pro využití podle norem ČSN EN 12620, 13242, 13043 a 13139, což ji činí vhodnou pro výrobu betonu, asfaltových směsí i nestmelených podkladních vrstev. Přirozená kvalita a dostupnost materiálu výrazně zkracují přepravní vzdálenosti, čímž snižují uhlíkovou stopu a logistické náklady.

Regionální investice a poptávka po stavebním kamenivu:

Ve střednědobém horizontu (2025–2030) očekává Ústecký kraj a přilehlé obce realizaci řady klíčových infrastrukturních projektů, mezi které patří:

Modernizace železničního uzlu Lovosice a Litoměřice

Obchvaty měst Terezín, Bohušovice n. O., Žitenice

Rekonstrukce silnic II/261, II/247 a přípojek k dálnici D8

Vodohospodářské a kanalizační stavby v rámci programu LIFE – Dolní Poohří

Logistické areály v přístavním terminálu Lovosice – PPL, DHL, ČDCargo

Zásobovací vzdálenost 10–30 km od stavenišť činí Lukavec ideálním zdrojem kameniva pro tyto projekty.

Energetické a průmyslové stavby v regionu

Skupina ČEZ oznámila v květnu 2024 investiční plán ve výši přibližně 100 miliard Kč, který má být realizován do roku 2030 v rámci transformace energetiky v Ústeckém kraji. Tyto prostředky budou směřovat zejména do výstavby nových plynových a biomasových tepláren v klíčových městech regionu, jako jsou Ústí nad Labem, Chomutov nebo Teplice. Předmětem investic je rovněž rozvoj infrastruktury a ekologizace provozů, přičemž pro řadu těchto projektů bude nezbytné zajistit velkoobjemové dodávky štěrkopísku pro výstavbu základů, opěrných systémů a přístupových cest.

Přechod tepláren (např. Teplárna Trmice, Třebívlice) nabezuhlíkové palivo

Stavba transformačních stanic v rámci projektu ČEPS v Litoměřicku

Rekonstrukce nákladních vleček a přepravních koridorů

Dále se počítá s výstavbou skladovacích a výrobních hal v území bývalých cukrovarů a brownfieldů, kde jsou klíčové zásypy, základy a průmyslové podlahy.

Environmentální a územně plánovací kontext:

Zásoby v ochranném pásmu vedení VN jsou vyčleněny jako vázané a hodnoceny samostatně. Předpokládá seplynulé napojení na stávající dopravní síťbez nutnosti významných zásahů do okolního území.

Ložisko Lukavec představuje strategicky významný a technicky připravený zdroj stavebního kameniva pro severní část Ústeckého kraje. Jeho výhodná poloha, kvalitní zásoby, suchý režim těžby a soulad s normovými požadavky umožňují pružnou reakci na rostoucí regionální poptávku po kamenivu. Vzhledem k probíhajícím i plánovaným stavebním projektům v regionuje otevření těžby v Lukavci logickým a udržitelným krokem k posílení surovinové soběstačnosti a k podpoře rozvoje veřejné i soukromé infrastruktury.

Pořadové číslo 14 Název ložiska Straškov Číslo ložiska 3097002 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Straškov Číslo 9700001 Dobývací prostor Straškov Číslo 70133 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 8 077 Geologické zásoby tis. m 3 13 256 Bilanční volné zásoby tis. m 3 11 060

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s nedostatečnou kapacitou a technickým stavem dopravní infrastruktury, a to jak v oblasti silniční, tak železniční dopravy. Mnohé úseky vyžadují rozsáhlou modernizaci, aby mohly plnohodnotně plnit svou funkci v rámci národní i regionální dopravní sítě. V tomto kontextu představuje ložisko Straškov mimořádně výhodně situovaný zdroj stavebního kameniva, nacházející se v přímé blízkosti dálnice D8 a silnice I/16. Jeho poloha umožňuje nejen efektivní zásobování projektů realizovaných v Ústeckém kraji, ale díky napojení na hlavní dopravní tepny i pohodlnou distribuci do Hlavního města Prahy a Středočeského kraje.

Technické a provozní předpoklady ložiska:

Ložisko Straškov se nachází v okrese Litoměřice, v těsné blízkosti dálnice D8, která tvoří klíčovou páteřní komunikaci mezi Prahou a Ústím nad Labem, a zároveň leží nedaleko železniční tratě Praha–Ústí nad Labem–Drážďany. Díky tomu nabízíi flexibilní možnosti kombinované dopravy. Jedná se o výhradní ložisko s ověřenými zásobami kvalitního štěrkopísku, které je vhodné proširoké spektrum stavebních aplikací, včetně podkladních vrstev vozovek, železničních násypů a betonových konstrukcí.

Geologická charakteristika ložiska vykazuje vysokou homogenitu a stabilní parametryz hlediska zrnitosti a čistoty, což je zásadní pro dlouhodobé a spolehlivé zásobování rozsáhlých veřejných zakázek. Díky stávající výrobní infrastruktuře a technologickému zázemí je ložisko připraveno na plynulý provoz v dlouholetém horizontu let.

Finanční rámec investic a veřejné stavby v okolí:

V období 2025–2032 jsouv Ústeckém kraji plánovány významné investice do dopravní infrastruktury. ŘSD plánuje opravy a rekonstrukce na dálnici D8, konkrétně v úsecích mezi MÚK Lovosice aBílinkaa mezi MÚK Trmice a tunelyLibouchec .Tyto projekty vyžadují značné množství stavebního materiálu, již v tomto roce. Z pohledu budoucích potřeb dodávky materiálu pro silniční infrastrukturu se jedná hlavně o stavby:

D0 519 Suchdol–Březiněves, propojení dálnice D7 a D8 6,9 km, 2028 zahájení, 2031 zprovoznění

D8 Zdiby – Nová Ves, zkapacitnění 18 km 2028 zahájení, 2032 zprovoznění

I/9 Zdiby–Líbeznice rozšíření silnice, 2,10 km, 2028 zahájení, 2029 zprovoznění

LožiskoStraškovse rovněž podílí na dodávkách kameniva pro společnost TBG Metrostav, která zajišťujebetonové směsi pro výstavbu trasy metra D v Praze. Konkrétně se jedná o úsek Pankrác–Nové Dvory, jehož zhotovitelem je firmaSubterraa.s., člen koncernu Metrostav.

Energetické a transformační investice v regionu:

Skupina ČEZ oznámila v květnu 2024 investiční plán ve výši přibližně 100 miliard Kč, který má být realizován do roku 2030 v rámci transformace energetiky v Ústeckém kraji. Tyto prostředky budou směřovat zejména do výstavby nových plynových a biomasových tepláren v klíčových městech regionu, jako jsou Ústí nad Labem, Chomutov nebo Teplice. Předmětem investic je rovněž rozvoj infrastruktury a ekologizace provozů, přičemž pro řadu těchto projektů bude nezbytné zajistit velkoobjemové dodávky štěrkopísku pro výstavbu základů, opěrných systémů a přístupových cest.

Ložisko štěrkopísku Straškov představuje strategický zdroj stavebního materiálu pro plánované dopravní a energetické projekty v Ústeckém kraji. Jeho výhodná poloha v blízkosti klíčových dopravních tepen a kvalitní surovinová základna z něj činí ideálního kandidáta pro zařazení mezi strategická ložiska.

Pořadové číslo 15 Název ložiska Cítov 2-Kostomlaty pod Řípem Číslo ložiska 3158300 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Kostomlaty pod Řípem Číslo 15830002 Dobývací prostor Kostomlaty pod Řípem, Kostomlaty pod Řípem I Číslo 71116, 71144 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 2 236 Geologické zásoby tis. m 3 8 469 Bilanční volné zásoby tis. m 3 5 287

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Ložisko Cítov II se svou rozlohou 240 ha se nabízí jako velice významný zdroj štěrkopísku pro zabezpečení surovinové soběstačnosti regionu.

V širším regionu byla v minulosti zastavena těžba na nedalekém ložisku Vliněves (pískovna Baraba), provoz ukončila také pískovna Uhy na ložisku Nelahozeves, zkraje roku 2025 pak byla ukončena těžba i prodej štěrkopísku na pískovně Dobříň, ke konci své životnosti se blíží také ložisko Zálezlice-Chlumín. Ložisko Cítov II tak může být velice významnou stabilní náhradou za tyto chybějící zdrojové lokality.

Ložisko leží strategicky přímo při silnici II/246 spojující Roudnici nad Labem a Mělník, která u Mělníka navazuje na silnici I/16 a zároveň v blízkosti napojení D8. Tato konektivita umožňuje efektivní distribuci surovinynejen pro plánované infrastrukturní projekty v okrese Mělník a Roudnice nad Labem, ale také pro řadu staveb v širším okolí.

Ložisko Cítov II svým rozsahem a umístěním představuje jedinečný zdroj suroviny pro Středočeský a Ústecký kraj a může zásadně přispět k zajištění potřebného materiálu pro strategické stavební projekty na Mělnicku, Roudnicku, ale i v oblasti pražské metropole.

Zlínský kraj Pořadové číslo 16 Název ložiska Nedakonice-Polešovice Číslo ložiska 3011900 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Nedakonice Číslo 1190000 Dobývací prostor Polešovice Číslo 71141 Vytěžitelné zásoby tis. m 3 7 768 Geologické zásoby tis. m 3 17 260 Bilanční volné zásoby tis. m 3 9 710

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Významným rozhodovacím parametrem výběru strategického ložiska je umístění ložiska v ekonomické dostupné vzdálenosti od plánovaných železničních, silničních, dálničních a energetických staveb, množství a kvalita zásob a jejich využitelnost (podle kvality, přístupnosti k dobývání). Cílem bude na základě výše specifikovaných kritérií návrh výběru ložisek stavebních surovin, které svými parametry splňují požadavky na možné budoucí využití, a tudíž převažuje zájem státu na jejich současném nebo budoucím využití.

Za strategické aspekty štěrkopísků z ložiska Nedakonice-Polešovice se považuje dostupnost všech druhů frakcí, vč. hrubého štěrkopísku, vhodné pro výrobu betonu, vč. vysokopevnostního tzv. UHPC, moderní technologická linka na zpracování štěrkopísků a zejména umístění přímo ve Zlínském kraji, který nedisponuje dostatečnými zdroji kvalitních štěrkopísků.

Strategické aspekty štěrkopísků z ložiska Nedakonice-Polešovice:

Dostupnost všech druhů frakcí, vč. hrubého štěrkopísku, vhodné pro výrobu betonu, vč. vysokopevnostního tzv. UHPC.

Moderní technologická linkana zpracování štěrkopísků.

Umístění přímo ve Zlínském kraji, který nedisponuje dostatečnými zdroji kvalitních štěrkopísků. Ve Zlínském kraji se nachází pouze dvě těžená ložiska s praným betonářským pískem. Ložisko Nedakonice-Polešovice disponuje velkým potenciálem pro budoucí rozvoj.

Štěrkopísek z ložiska Nedakonice-Polešovice umožní realizaci následujících strategických infrastrukturních staveb:

Dálnice

Dálnice D55 (délka k výstavbě přes 70 km), zejména v její jižní části

Dálnice D49 (délka k výstavbě cca 35 km) v celé délce, která bude navíc opatřena cementobetonovým krytem, do nějž je štěrkopísek z tohoto ložiska vhodný

Silnice I/49 Vizovice-Pozděchov-Horní Lideč-státní hranice (délka k výstavbě cca 25 km)

Silnice I/57 ValašskéMeziřící-Jarcová(obchvat)-Bystřička-Semetín(délka k výstavbě cca 15 km)

Vysokorychlostní tratě a další železnice

Modernizace, zkapacitnění a elektrifikace železniční tratě Otrokovice-Vizovice

Pořadové číslo 17 Název ložiska Kvasice 2 Číslo ložiska 3011800 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Kvasice Číslo 1180000 Dobývací prostor Nestanoven Číslo Vytěžitelné zásoby tis. m 3 8 189 Geologické zásoby tis. m 3 9 099 Bilanční volné zásoby tis. m 3 9 099

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska ​štěrkopísku:

Ložisko Kvasice se nachází v blízkosti obce Tlumačov ve Zlínském kraji v území s možností napojení na stávající dopravní infrastrukturu, což umožňujeefektivní distribuci suroviny do širšího regionu. Ložisko bude náhradou za dotěžovaná ložiska štěrkopísku Napajedla, Hulín.

Kamenivo splňuje kvalitativní parametry pro použití do betonových a asfaltových směsí. V případě realizace těžby bude možné zásobovat výstavbu úseků dálnice D55 a D49ve Zlínském a přilehlé části Jihomoravského kraje, dále rekonstrukce silnicI/55, I/47 nebo přeložky silnic a obchvaty měst.

Vzhledem k jeho vysoké kvalitě může být kamenivo dodáváno m.j. na betonárny Hodonín, Kunovice, Otrokovice, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vsetín a Zlín.

S ohledem na strategickou polohu ložiska se jedná o významnou rezervu stavebních surovin pro střední a východní část Moravy. Zprovoznění ložiska Kvasice by znamenalo posílení surovinové soběstačnosti regionu, snížení nákladů na přepravu materiálu a zároveň ekologičtější způsob zásobování dopravních staveb v okolí.

Lokalita je strategicky umístěna v dosahu plánovaných a realizovaných dopravních projektů, zejména dálnice D55 a D49 a navazující silniční a železniční sítě.

Připravované projekty ŘSD: kraj název projektu délka rok zahájení rok zprovoznění D55 JM D55 5510 Bzenec – Bzenec Přívoz 3,4 2028 2031 D55 JM D55 5511BzenecPřívoz - Rohatec 10,8 2028 2031 D55 JM D55 5512Rohatec - Lužice 11,5 2028 2032 D55 JM D55 5513Lužice - Břeclav 11,9 2028 2032 I/55 JM I/55 Břeclav, obchvat 8,8 2026 2029 I/57 ZL I/57 Valašské Meziříčí – Jarcová, obchvat 6,6 2028 2031 D49 ZL D49 4902.1 Fryšták – Lípa 1. etapa 1,7 2029 2032 D49 ZL D49 4902.2 Fryšták – Lípa 2. etapa 9,3 2029 2032 D49 ZL D49 4902.2 Fryšták – Lípa 2. etapa 3,7 2031 2034 D49 ZL D49 4903.1Lípa - Vizovice 3,0 2033 2036 D55 ZL D55 5506Napajedla - Babice 7,0 2026 2029 I/49 ZL I/49 4904 Pozděchov – Horní Lideč 8,7 2033 2036 I/49 ZL I/49 4905 Horní Lideč – hranice ČR/SR 5,5 2033 2036

Pořadové číslo 18 Název ložiska Plešovec-Chropyně Číslo ložiska 3008600 Ochrana ložiska Chráněné ložiskové území Chropyně I Číslo 860000 Dobývací prostor Nestanoven Číslo Vytěžitelné zásoby tis. m 3 8 135 Geologické zásoby tis. m 3 9 331 Bilanční volné zásoby tis. m 3 9 039

Odůvodnění potřeby otvírky vybraného výhradního ložiska štěrkopísku:

Ložisko Plešovec se nachází v blízkosti obce Chropyně v severní části Zlínského kraje. Území je s možností napojení na stávající dopravní infrastrukturu, což umožňuje efektivní distribuci suroviny do širšího regionu. Ložisko Plešovec nahradí dotěžovaná ložiska štěrkopísku Spytihněv, Napajedla, Hulín, Polešovice.

Kamenivo splňuje kvalitativní parametry pro použití do betonových a asfaltových směsí. V případě realizace těžby bude možné zásobovat výstavbu úseků dálniceD55 a D49ve Zlínském a přilehlé části Olomouckého a Jihomoravského kraje, dále rekonstrukce silnicI/55, I/47 nebo přeložky silnic a obchvaty měst.

Vzhledem k jeho vysoké kvalitě může být kamenivo dodáváno do betonářských provozů Zlín, Otrokovice, Kunovice, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vsetín, Přerov, Hodonín.

S ohledem na strategickou polohu ložiska se jedná o jednu z nejvýznamnějších rezerv stavebních surovin pro střední a východní část Moravy.

Dobývání ložiska Plešovec bude znamenat zabezpečení surovinové soběstačnosti regionu, snížení nákladů na přepravu materiálu a zároveň ekologičtější způsob zásobování dopravních staveb a ostatních staveb v regionu.

Lokalita je strategicky umístěna v dosahu napojení na dálnici D1 a v dosahu plánovaných a realizovaných dopravních projektů, zejména dálnice D55 a D49a navazující silniční a železniční sítě.

Připravované projekty ŘSD: kraj název projektu délka rok zahájení rok zprovoznění D55 JM D55 5510 Bzenec – Bzenec Přívoz 3,4 2028 2031 D55 JM D55 5511BzenecPřívoz - Rohatec 10,8 2028 2031 D55 JM D55 5512Rohatec - Lužice 11,5 2028 2032 D55 JM D55 5513Lužice - Břeclav 11,9 2028 2032 I/55 JM I/55 Břeclav, obchvat 8,8 2026 2029 I/57 ZL I/57 Valašské Meziříčí – Jarcová, obchvat 6,6 2028 2031 D49 ZL D49 4902.1 Fryšták – Lípa 1. etapa 1,7 2029 2032 D49 ZL D49 4902.2 Fryšták – Lípa 2. etapa 9,3 2029 2032 D49 ZL D49 4902.2 Fryšták – Lípa 2. etapa 3,7 2031 2034 D49 ZL D49 4903.1Lípa - Vizovice 3,0 2033 2036 D55 ZL D55 5506Napajedla - Babice 7,0 2026 2029 I/49 ZL I/49 4904 Pozděchov – Horní Lideč 8,7 2033 2036 I/49 ZL I/49 4905 Horní Lideč – hranice ČR/SR 5,5 2033 2036

Podle dosavadní právní úpravy povolovací procesy na ložiscích uvedených v části I. písm. a) tohoto odůvodnění (stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení staveb těžební infrastruktury) stanoví obecné předpisy (horní zákon, stavební zákon).

Na základě stanovení ložiska vyhrazeného nerostu za ložisko strategického významu dojde k možnosti aplikace zjednodušených povolovacích procesů na tomto ložisku podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, horního zákona a zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o statní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

K vydání nařízení vlády je vláda České republiky zmocněna na základě § 6a odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „horní zákon“), a slouží k provedení § 6a tohoto zákona.

4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Navržené nařízení vlády se právních předpisů Evropské unie ani judikatury soudních orgánů Evropské unie přímo netýká.

Podle dosavadní právní úpravy povolovací procesy na ložiscích uvedených v části I. písm. a) tohoto odůvodnění (stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení staveb těžební infrastruktury) stanoví obecné předpisy (horní zákon, stavební zákon).

Na základě stanovení ložiska vyhrazeného nerostu za ložisko strategického významu dojde k možnosti aplikace zjednodušených povolovacích procesů na tomto ložisku podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, horního zákona a zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o statní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Navrhovaná právní úprava nemá žádné nároky na finanční prostředky ze státního rozpočtu.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní vliv na celkový příjem veřejných rozpočtů. Předpokládá se těžba, úprava a zpracování strategických a kritických surovin a s tím i spojený nárůst příjmů veřejných rozpočtů. V tuto chvíli lze objektivně kvantifikovat pouze úhradu z vydobytých nerostů, při jejímž výpočtu bylo vycházeno ze součtu vytěžitelných zásob jednotlivých ložisek. Celková úhrada činí 1,778 mld. Kč, z toho pro rozpočty obcí 711 mil. Kč, pro rozpočty krajů 177 mil. Kč a pro státní rozpočet 889 mil. Kč. Pasporty ložisek obsahují i předpokládanou roční těžbu, a tak lze dovodit i roční úhradu, která v průměru činí cca 23,08 mil. Kč, z toho pro rozpočty obcí 9,23 mil. Kč, pro rozpočty krajů 2,31 mil. Kč a pro státní rozpočet 11,54 mil. Kč.

Od 1. 1. 2024 je ČBÚ na základě novely zákonů č. 44/1988 Sb. a č. 61/1988 Sb., prvoinstančním správním orgánem pro vedení správních řízení o stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti na výhradních ložiskách strategického významu.

V současné době je řešena v rámci adaptačního zákona k nařízení EP a Rady (EU) 2024/1252 novela výše zmíněných zákonů, do níž bude zahrnuto mimo jiné i předání daných agend jako první instanci obvodním báňským úřadům.

Po přechodnou dobu bude v případě většího počtu žádostí nutné zajistit tuto činnost v rámci ČBÚ. Na základě odborného odhadu byl dopad agendy na rozpočet kapitoly 348 (ČBÚ) vyhodnocen na 4 služební místa ústředních báňských inspektorů, kdy roční platové výdaje (včetně příslušenství a FKSP) na tato služební místa v souhrnu činí 3 992 496 Kč, ostatní související výdaje (výpočetní technika, náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, služební cesty ad.) ročně 435 000 Kč.

Očekávají se pozitivní dopady na podnikatelské prostředí v souvislosti s budoucím rozšířením těžby a úpravy štěrkopísku. Zajištěním dostupnosti štěrkopísku lze předpokládat i zvýšení zaměstnanosti v regionech v oblasti těžby.

Určení ložiska ložiskem strategického významu nemá dopad na rozsah a kvalitu hodnocení záměru ve vztahu k jiným veřejným zájmům v území ve správních řízeních směřujících k získání veřejnoprávních povolení k těžbě bude postupováno dle podmínek jednotlivých právních předpisů na ochranu životního prostředí. Nařízení vlády vymezuje „prostorovou působnost“ některých zákonů, např. zákona č. 44/1988 Sb., zákona č. 61/1988 Sb. a zákona č. 416/2009 Sb. ve vztahu k ložiskům strategického významu.

Ložiska štěrkopísku jsou velmi často svým výskytem vázána na geologické oblasti totožné s výskytem vodních zdrojů, vodních toků a oblastí přirozené akumulace vod. Dle nařízení vlády č. 85/1981 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod se zákonná omezení nevztahují na těžbu štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska. Řada z navrhovaných ložisek jsou ložisky, na kterých je již dlouhodobě realizována hornická činnost dobývání za konsenzuálně a odborně stanovených podmínek, přičemž ochranná pásma vodních zdrojů v některých případech vznikla jako důsledek těžební činnosti a naplnění shora citované podmínky nařízení vlády č. 85/1981 Sb. Plochy těžby některých ložisek jsou součástí vodárenských soustav. Procesu stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti bude (v zákonem stanovených případech) předcházet proces dle zákona č. 100/2001 Sb., který mimo jiné hodnotí přípustnost záměru ve vztahu k vodním zdrojům. V zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon, stanovených případech pak bude postupováno podle tohoto zákona, prováděcích předpisů a případně nařízení vlády č. 85/1981 Sb., za účelem získání podkladových závazných stanovisek, vyjádření, případně rozhodnutí pro realizaci záměru hornické činnosti.

Při hodnocení možných dopadů těžby na životní prostředí je nezbytné vyhodnotit i případná potenciální rizika kontaminace, nachází-li se ložisko v oblasti potenciálně kontaminovaných lokalit.

U navržených ložisek Tovačov 4 pod č. 3008500, Unčovice – Náklo pod č. 3007900, Žerotín – Liboš pod č. 3216800 Nedakonice – Polešovice pod č. 3011900, Plešovec – Chropyně pod č. 3008600 jsou zpřísněné podmínky otvírky těžby štěrkopísků pro snížení negativního vlivu na vodohospodářské využití a stav útvarů podzemních vod.

7.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob

U ložiska strategického významu, na němž byl stanoven dobývací prostor, lze podle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění otvírky, přípravy a dobývání ložiska.

7.2 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora

Navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu.

7.3 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Předkládaný návrh nařízení vlády nevyvolává žádné sociální dopady.

7.4 Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Předkládaný návrh nařízení vlády nevyvolává žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

7.5 Dopad na životní prostředí

Stanovení ložisek strategického významu jako takové nemá vliv na životní prostředí. Vliv na životní prostředí, případně jiné imisní vlivy však lze předpokládat při samotné těžbě ložiska. Jejich pojmenování a hodnocení bude součástí povolovacích procesů vedených za účelem získání veřejnoprávních povolení k otvírce a těžbě ložiska, případně úpravě nerostu. Institut ložiska strategického významu předpokládá řádné a kvalitní provedení poměřování veřejných zájmů s veřejným zájmem na těžbě ložiska. V žádném případě však neznamená vyloučení nebo zúžení procesů k posouzení vlivů záměru, potřeby získání podkladových stanovisek a vyjádření. Správní řízení, která jsou dle právního řádu povinností, budou v celé šíři provedena.

7.6 Zhodnocení dopadů na rodiny zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

S ohledem na předmět navrhované právní úpravy nejsou spatřovány žádné dopady v této oblasti.

7.7 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu

Předkládaný návrh nařízení vlády se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu.

7.8 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Předkládaný návrh nařízení vlády nevyvolává žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť navržený návrh nařízení vlády neupravuje vedení/zpracování evidencí osobních údajů.

Předkládaný návrh nařízení vlády nevyvolává žádné dopady ve vztahu ke korupčním rizikům, neboť navržený návrh nařízení vlády neupravuje žádný povolovací režim.

Při tvorbě návrhu nařízení vlády nedošlo ke kontaktu s lobbistou.

Předkládaný návrh nařízení vlády může podpořit zaměstnanost v regionu. Předpokládaný nárůst těžby bude také znamenat zajištění větší dostupnosti štěrkopísku i v regionech, kam se dosud dováží. Tato skutečnost (náklady na dopravu) by se mohla promítnout i do celkové ceny této stavební suroviny.

Předkládaný návrh nařízení vlády nemá vazbu na digitální agendu.