I. Obecná část
Pozn.: Export důvodové zprávy ze systému e-Legislativa je orientován na šířku kvůli potřebě čitelného zobrazení některých tabulek a omezeným technickým možnostem systému e-Legislativa.
Podle schváleného Plánu legislativních prací vlády na rok 2025 se k tomuto materiálu nezpracovává hodnocení dopadů regulace (RIA).
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Vydání nařízení vlády o výši příspěvků podle zákona o podpoře bydlení předpokládají zmocňovací ustanovení § 76 odst. 1 a § 77 odst. 1 zákona č. 175/2025 Sb., o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení). Ustanovení § 76 odst. 2 až 5 a § 77 odst. 2 a 3 zákona o podpoře bydlení (dále jen „zákon“) pak stanoví meze tohoto zákonného zmocnění.
Cílem navrhované právní úpravy je stanovit výši příspěvků podle zákona, který má nabýt účinnosti 1. ledna 2026. Těmito příspěvky jsou
● příspěvek na správu bytu,
● příspěvek na poskytování bydlení s ručením,
● příspěvek na poskytování podnájemního bydlení,
● příspěvek na poskytování podporovaného obecního bydlení a
● příspěvek na poskytování asistence v bydlení.
Dále se v souladu se zákonem navrhuje stanovit částku navýšení příspěvku na správu bytu pro případy, kdy je příspěvek na správu bytu přiznáván v souvislosti s určitým bytem a vlastníkem bytu poprvé.
Výše uvedené státní příspěvky mají být podle zákona přiznávány krajskými úřady a vypláceny z tzv. prostředků na financování. Tyto prostředky na financování budou Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí s předstihem vyplácet na účet kraje vedený u České národní banky. Jelikož se prostředky na financování nestanou součástí rozpočtu kraje, nebudou volené orgány kraje zasahovat do rozhodování o přiznání příspěvků a do jejich následné výplaty. (K podrobnostem o prostředcích na financování vizte část osmou zákona.)
Návrh stanovuje částky pro jednotlivé druhy podpůrných opatření pro rok 2026 a oproti vstupním údajům uvažovaným v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace k vládnímu návrhu zákona o podpoře bydlení (dále jen „zpráva RIA“) zohledňuje inflaci, zvyšování platů, zvyšování nájemného, zvyšování cen energií a skutečnost, že přijetím poslaneckého pozměňovacího návrhu došlo k doplnění testu reziduálního příjmu do vládního návrhu zákona, který významně proměnil cílovou skupinu směrem k rizikovějším domácnostem s minimálními příjmy. Příspěvky, jejichž výše se odvíjí od obvyklého nájemného, byly nově stanoveny na základě dat z cenových map nájemného zpracovaných Ministerstvem financí.
Rozmezí pro stanovení výše příspěvků a pro stanovení částky navýšení příspěvku na správu bytu jsou stanovena v zákoně. Tato rozmezí vycházejí z výpočtů ve zprávě RIA, provedených v roce 2022. Návrh nařízení vlády vychází ze stejného modelu a obsahuje částky pro rok 2026 na základě dat pro rok 2025.
Po dobu přípravy a projednávání vládního návrhu zákona byly jednotlivé parametry průběžně analyzovány a vyhodnocovány, aby bylo možné dojít k výsledné výši příspěvku pro rok 2026, kdy zákon nabude účinnosti.
V rámci posuzování dopadů regulace bylo provedeno vícekriteriální vyhodnocení tří základních možných variant stanovení výše příspěvků:
1) Varianty 1: na datech založená
2) Varianty 2: částky dle RIA
3) Varianty 3: minimální možné částky.
Popis variant
Varianta 1: na datech založená
Jedná se o variantu stanovující výši příspěvků, která aktualizuje v závěrečné zprávě RIA uváděné na datech založené částky na základě dostupných dat o změnách v ceně vstupů (práce, nájemného, energií) mezi lety 2023 a 2026. Současně tato varianta zohledňuje změnu cílové skupiny zákona, k níž došlo v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně, v jejímž důsledku budou většinu z domácností čerpajících podpůrná opatření podle zákona představovat velmi rizikové domácnosti s minimálními příjmy.
Varianta 2: částky dle RIA
Jedná se o variantu, pokud by byly stanoveny příspěvky ve stejné výši, jaká je uvedena v závěrečné zprávě RIA k zákonu. Je do porovnání je zahrnuta primárně kvůli tomu, aby bylo zřejmé, jaký je rozdíl v dopadech na státní rozpočet Varianty 1 oproti původnímu dopadu kalkulovanému v závěrečné zprávě RIA.
Varianta 3: minimální možné částky
Jedná se o variantu stanovení částek příspěvků v minimální možné zákonem přípustné výši.
Hodnotící kritéria aplikovaná pro vícekriteriální vyhodnocení variant
Kritérium 1: Účinnost v řešení bytové nouze a riziko selhání zabydlování
Účinností v řešení bytové nouze je míněna účinnost jednotlivých variant v získání a udržení (více než 2 roky) standardního vyhovujícího bydlení domácnostmi v bytové nouzi. Účinnost v řešení bytové nouze a minimalizace případů selhání zabydlování není podstatná jen kvůli osudu jednotlivých zabydlovaných domácností, ale kvůli fungování systému podpory bydlení jako celku. S ohledem na to, že celý systém podpory bydlení je založený na dobrovolném zapojení soukromých i obecních bytů (nestanovuje žádnou povinnost vyčlenit byty pro účely řešení bytové nouze), pro efektivní fungování systému je zásadní, aby byl počet případů selhání zabydlování omezen na minimum, protože každý případ selhání kvůli nedostatečné asistenci, garančnímu plnění či jiným nedostatkům v poskytování podpůrných opatření snižuje šance na to, že do systému budou vloženy další soukromé i obecní byty.
Kritérium 2: Zájem poskytovatelů podpůrných opatření o poskytování podpory podle zákona
Kritérium 2 zahrnuje zájem poskytovatelů bydlení s ručením (či podnájemního bydlení), podporovaného obecního bydlení i asistence v bydlení o poskytování podpůrných opatření podle zákona.
Kritérium 3: Bezprostřední náklady pro státní rozpočet
Jedná se o bezprostřední náklad pro státní rozpočet na příspěvky na poskytování podpůrných opatření podle zákona.
Kritérium 4: Poměr přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty
Náklady pro veřejné rozpočty jsou míněny primárně náklady pro státní rozpočet na poskytování podpůrných opatření.
Přínosy pro veřejné rozpočty zahrnují jednak úspory pro veřejné rozpočty (v největší míře státní, sekundárně krajské a obecní) spojené s ukončováním bytové nouze. Některé typy úspor vznikají v krátkodobém horizontu. To se týká veřejných služeb, které jsou výkonově financované, a díky snižování bytové nouze budou veřejné rozpočty financovat méně výkonu. Příkladem takové služby je pěstounská péče o děti odebírané z rodiny v bytové nouzi, která je financovaná formou odměn a příspěvků za každé dítě (či pěstouna). Dále jsou výkonově financovány zdravotní služby.
Další typy přínosů pro veřejné rozpočty, které jsou spojené s ukončováním bytové nouze, vznikají ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Může se jednat také o úspory na veřejných službách (např. psychiatrické lůžkové péči či vězenství), nebo o vyšší příjmy pro veřejné rozpočty (na daních).
Vícekriteriální vyhodnocení variant
Pro vyhodnocení variant byla využita (napříč kritérii) pětibodová škála, která se jeví v daném případě jako optimální vzhledem k tomu, že jemnější rozlišování mezi jednotlivými variantami (např. s pomocí desetibodové škály) není s ohledem na limity v datech možné.
Kritérium 1: Účinnost v řešení bytové nouze (riziko selhání zabydlování)
Řešení bytové nouze, resp. zabydlování domácností z různých forem bytové nouze do standardního vyhovujícího bydlení, může být vysoce úspěšné, a to i v případě vysoce rizikových domácností. Jak vyplývá z evaluací mnoha českých i zahraničních projektů, úspěšnost zabydlování, nejčastěji měřená udržením vyhovujícího bydlení dva roky po zabydlení, dosahuje často 80 % nebo i více. Předpokladem vysoké míry úspěšnosti je nicméně adekvátní finanční zajištění podpory v bydlení umožňující zajišťovat podporu v nezbytné kvalitě.
Hodnocení Varianty 1: účinnost v řešení bytové nouze
Varianta 1 by umožnila zachovat účinnost zabydlování blížící se úrovni v projektech. Nicméně v případě asistence v bydlení při využití horní hranice (tedy stanovení příspěvku na úrovni přibližně 110 % částky adekvátní v roce 2023) dojde v podstatě pouze ke zohlednění inflace a růst nákladů pro poskytovatele podpůrných opatření (především mezd a platů) mezi lety 2022 a 2026. Respektive, z dat prezentovaných v důvodové zprávě je zřejmé, že konkrétně v případě asistence v bydlení zákonné zmocnění (ani v případě využití horní hranice), neumožňuje stanovit ani takovou výši státní příspěvku, která by byla adekvátní v roce 2025 (99 000 Kč), natožpak částku, která by byla adekvátní v roce 2026, kdy zákon nabude účinnosti (viz zvláštní část důvodové zprávy pro odůvodnění).
Proto není z hlediska účinnosti Varianta 1 hodnocena 5, ale 4 body.
Hodnocení Varianty 2: účinnost v řešení bytové nouze
V případě Varianty 2 by došlo ke snížení účinnosti v řešení bytové nouze a zvýšení rizika selhávání domácností s ohledem na to, že ceny vstupů pro poskytování podpůrných opatření mezi lety 2023 a 2026 významně stouply (viz níže). Současně lze předpokládat, že do určité míry by účinnost byla zachována s ohledem na to, že adekvátní částky pro rok 2026 (zpravidla na úrovni horní hranice zákonného rozmezí) nejsou zásadně vyšší než částky uváděné v RIA.
Proto je Varianta 2 z hlediska účinnosti v řešení bytové nouze hodnocena 3 body.
Hodnocení Varianty 3: účinnost v řešení bytové nouze
Při hodnocení Varianty 3 spočívající v stanovení minimálních částek je třeba vzít v potaz následující skutečnosti:
1. V případě příspěvku na poskytování asistence spodní hranice zákonného rozmezí (68 000 Kč) činí pouze 81 % z adekvátní částky v roce 2023 a horní hranice (92 000 Kč) činí pouze 110% adekvátní částky v roce 2023. Zákonné rozmezí tak nemá charakter rozmezí, kde spodní hranice představuje -10 % a horní hranice +10 % oproti adekvátní částce, ale spodní hranice je téměř -20 % pod adekvátní částkou. Z toho vyplývá následující: pokud by byla výše příspěvku stanovena na úrovni spodní hranice zákonného zmocnění, jednalo by se o částku významně pod úrovní adekvátní v roce 2023 a o částku zcela neadekvátní pro rok 2026.
Z uvedeného vyplývá, že v případě využití spodní hranice by například v případě asistence v bydlení bylo jedinou možností, jak poskytovat asistenci (s finanční podporou na tak nízké úrovni), zvýšení počtu jedním pracovníkem podporovaných domácností o 30 až 40 %, tedy na 13 až 14 domácností. Ze zkušeností z poskytování asistence v bydlení z desítek projektů zabydlujících stovky domácností přitom vyplývá, že maximální průměrná hodnota pro to, aby nezačala neúměrně vzrůstat míra selhávání zabydlování, je 10 domácností na pracovníka. Stanovením státního příspěvku na poskytování asistence na úrovni spodní hranice zákonného rozmezí by tedy významně vzrostlo riziko selhávání zabydlování, vzniku dluhů, poškození bytů, problematických situací v rámci sousedského soužití a dalších problémů a ve výsledku i zmaření prostředků vynaložených ve prospěch ukončení bytové nouze domácnosti využívající podpůrná opatření poskytovaná podle zákona, neboť kvůli nedostatečná asistenci by domácnost opět skončila v bytové nouzi.
S ohledem na uvedené je odůvodněné předpokládat, že účinnost zákona v řešení bytové nouze by byla v případě Varianty 3 významně nižší než v případě Varianty 1 a proto je Varianta 3 z hlediska účinnosti v řešení bytové nouze hodnocena 2 body.
Kritérium 2: zájem poskytovatelů podpůrných opatření
Při posuzování zájmu potenciálních poskytovatelů podpůrných opatření o poskytování podpory podle zákona je třeba vzít v potaz následující skutečnosti:
1. V Poslanecké sněmovně došlo k zásadní úpravě zákona o podpoře bydlení, který významně zužuje cílovou skupinu podpůrných opatření poskytovaných podle zákona na domácnosti, které nejsou pracovně aktivní nebo mají velmi nízké pracovní příjmy (zhruba do poloviny minimální mzdy) a tudíž domácnosti, u kterých je vyšší riziko vzniku obtížné finanční situace a neschopnosti hradit náklady na bydlení v plné výši. S tím budou spojena vyšší míra rizika pro poskytovatele bytových podpůrných opatření, než bylo původně předpokládáno, když zákon nezahrnoval takto striktní příjmový test a cílová skupina zákona zahrnovala taktéž pracovně aktivní domácnosti, které jsou v bytové nouzi kvůli diskriminaci na trhu s bydlením.
2. Kromě výše popsaného růstu cen práce, mezi lety 2022 a 2026 došlo (dojde) ke zvýšení ceny nájemného i cen energií a služeb. Programy bydlení s ručením není udržitelné realizovat bez adekvátního objemu prostředků, který reflektuje aktuální ceny nájmů a energií.
Hodnocení Varianty 1: zájem poskytovatelů podpůrných opatření
Varianta 1 zohledňuje na základě dostupných dat zvýšení cen vstupů pro poskytovatele podpůrných opatření (viz zvláštní část důvodové zprávy pro podrobný popis, jakým způsobem). Současně Varianta 1 zohledňuje i zvýšení podílu vysoce rizikových domácností v rámci cílové skupiny skrze navýšení koeficientu pro výpočet příspěvků na poskytování bytových podpůrných opatření na hodnotu 1,75 (viz zvláštní část důvodové zprávy pro podrobný popis).
Zároveň nicméně není jisté, zda bude úprava výše příspěvků adekvátní zvýšení rizik pro poskytovatele, z toho důvodu není hodnocena Varianta 1 z hlediska zájmu poskytovatelů 5 body, ale 4 body.
Hodnocení Varianty 2: zájem poskytovatelů podpůrných opatření
Varianta 2 je z hlediska zájmu poskytovatelů podpůrných opatření hodnocena 3 body s ohledem na to, že částky nejsou významně nižší než v případě Varianty 1.
Hodnocení Varianty 3: zájem poskytovatelů podpůrných opatření
Jak vyplývá z výše uvedeného, v případě Varianty 3, tj. stanovení příspěvků na minimální možné úrovni, vážně hrozí nízký zájem poskytovatelů podpůrných opatření s ohledem na to, že příspěvky na úrovni spodních hranice zákonného rozmezí nebudou vůbec postačovat na pokrytí jejich nákladů a rizik. Z toho důvodu je Varianta 3 z hlediska zájmu poskytovatelů podpůrných opatření hodnocena 2 body.
Kritérium 3: bezprostřední náklady pro státní rozpočet
Porovnání jednotlivých variant z hlediska bezprostředních nákladů pro státní rozpočet je obsaženo v Tabulce 1, která zahrnuje jak náklady na bytová podpůrná opatření (tj. příspěvky pro poskytovatele bydlení s ručením, podnájemního bydlení a podporovaného obecního bydlení) tak na asistenci v bydlení, tak celkové náklady v souvislosti s přijetím zákona včetně navýšení státního příspěvku na výkon přenesené působnosti v souvislosti se zřízením kontaktních míst bydlení některých obcích s rozšířenou působností.
Jak je vidět z Tabulky 1, v prvních letech účinnosti zákona by se pravděpodobně pohyboval rozdíl mezi jednotlivými variantami v řádu desítek milionů Kč ročně. Při plném náběhu systému v pátém roce účinnost zákona by mohl dosáhnout rozdíl mezi nejnákladnější Variantou 1 a nejlevnější Variantou 3 přibližně 300 mil. Kč ročně, což je rozdíl 24 %.
Jedná se o maximální možný rozdíl mezi jednotlivými variantami. Modelování rozpočtových dopadů totiž zohledňovalo taktéž bonifikace uplatňované v případě poskytování podpůrných opatření nejvíce zranitelným domácnostem. Model předpokládá, že tyto bonifikace, tj. 20 % navýšení příspěvků v případě nejvíce zranitelných domácností (respektive 40 % v případě asistence v bydlení poskytované lidem s duševním onemocněním a dlouhodobě bez střechy), budou využívány poměrně často (20 % bonifikace u 30 % domácností). To zvyšuje rozdíl v rozpočtovém dopadu mezi jednotlivými variantami. Například u asistence v bydlení činí rozdíl ve výši příspěvku mezi Variantou 1 a Variantou 3 v případě bonifikací navýšeného příspěvku téměř 30 tis. kč (v případě základní částky je nižší).
Tabulka 1: Porovnání bezprostředních dopadů na státní rozpočet jednotlivých variant Celkový náklad v souvislosti s přijetím zákona (mil. Kč) Bytová podpůrná opatření (mil. Kč) Asistence v bydlení (mil. Kč) Rok V1: na datech založená V2: částky dle RIA V3: minimální částky V1: na datech založená V2: částky dle RIA V3: minimální částky V1: na datech založená V2: částky dle RIA V3: minimální částky 2026 610 592 563 55 47 40 123 113 91 2027 1 060 997 895 212 180 156 416 384 308 2028 1 462 1355 1191 379 322 278 651 601 481 2029 1 598 1475 1291 462 392 339 704 650 520 2030 1 608 1483 1298 481 409 352 695 642 514
Hodnocení Varianty 1: bezprostřední náklady pro státní rozpočet
Varianta 1 je z hlediska bezprostředních nákladů hodnocena 3 body s ohledem na to, že náklady jsou vyšší, ovšem ne zásadním způsobem (o 25 %) vyšší než v případě Varianty 3.
Hodnocení Varianty 2: bezprostřední náklady pro státní rozpočet
Varianta 2 je z hlediska bezprostředních nákladů hodnocena 4 body s ohledem na to, že náklady jsou vyšší než v případě Varianty 3, ale nižší než v případě Varianty 1.
Hodnocení Varianty 3: bezprostřední náklady pro státní rozpočet
Varianta 3 je z hlediska bezprostředních nákladů hodnocena 5 body s ohledem na to, že náklady nejnižší z porovnávaných variant.
Kritérium 4: Střednědobý a dlouhodobý poměr přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty
Hodnocení Varianty 1: Střednědobý a dlouhodobý poměr přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty
Střednědobý a dlouhodobý poměr přínosů a nákladů zákona byl detailně a komplexně vyhodnocen ve zprávě RIA v rámci modelu zpracovaného vládním analytickým útvarem. Model navazoval na studii věnující se problematice Vyhodnocení nákladů vyvolaných bytovou nouzí a logický rámec jejího systémového řešení .
Výsledky těchto analýz, podle nichž je odůvodněné předpokládat, pozitivní poměr přínosů a nákladů v případě rozvoje účinného systému podpory bydlení s adekvátně nastavenými příspěvky pro poskytovatele podpůrných opatření, jsou stále platné. A to z následujících důvodů:
1. Byť v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně došlo k mnoha úpravám zákona o podpoře bydlení, vliv na náklady a přínosy zákona má pouze (a) zrušení povinnosti zřizovat kontaktní místo pro bydlení na všech obcích s rozšířenou působností (vzniká tím určitá úspora, byť ne vysoká) a (b) zúžení cílové skupiny zákona na domácnosti s minimální příjmy skrze příjmový test. Pokud jde o dopady této úpravy na náklady systému a úspory jím generované, není odůvodněné předpokládat, že dojde ke změně poměru nákladů a přínosů.
2. Přestože se v návaznosti na zúžení cílové skupiny na rizikovější domácnosti se navrhuje mírné zvýšení (o 17 %) podpory pro realizátory bydlení s ručením a podnájemního bydlení (zvýšení koeficientu z 1,5 na 1,75), s touto úpravou je spojen jen omezený rozpočtový dopad.
3. Zúžením cílové skupiny na rizikovější domácnosti pravděpodobně dojde k tomu, že zákon bude generovat vyšší úspory, než bylo původně předpokládáno, protože bytová nouze těchto domácností generuje nejvyšší náklady pro veřejné rozpočty. V rámci zúžené cílové skupiny budou například vyšší podíl představovat ohrožené rodiny v bytové nouzi, z kterých jsou velmi často umísťovány děti do vysoce nákladné státem hrazené náhradní péče (pěstounské či ústavní).
4. Jak je zřejmé z dat prezentovaných výše (a také ve zvláštní části důvodové zprávy), stanovení částek na úrovni horní hranice zákonného rozmezí (Varianta 1), představuje víceméně jen zohlednění zvýšení v cenách vstupů pro poskytovatele podpůrných opatření (nákladů na práci, nájemné, energie) mezi lety 2023 a 2026. Ve stejném období současně dochází ke zvýšení nákladů pro veřejné rozpočty, které jsou spojené s neřešením bytové nouze. Například pro ústavní péči o děti platí dle MŠMT, že zatímco v letech 2022-2023 se náklady pro veřejné rozpočty na každou tříčlennou sourozeneckou skupinu, která je umístěna do dětského domova kvůli bytové nouzi, pohybovaly kolem 1,8 mil. Kč, v roce 2025 již to je 2,2 mil. Kč ročně. Obdobně rostou náklady na pěstounskou péči, pro kterou platí, že odměny nepříbuzenských pěstounů jsou navázány na zvyšování minimální mzdy a pěstounů příbuzných na zvyšování životního minima (které bylo zvýšeno v roce 2025).
Poměr nákladů a přínosů (úspor) prezentovaný v závěrečné zprávě RIA k ZPB tedy musí být platný i když, budou nastaveny příspěvky pro poskytovatele podpůrných opatření na úrovní blížící se horní hranici zákonného rozmezí dle Varianty 1, vzhledem k tomu, že veškeré úspory generované zákonem, se kterými bylo kalkulováno, budou v roce 2026 (a později) taktéž vyšší. S ohledem na výše uvedené je Varianta 1 hodnocena z hlediska střednědobého a dlouhodobého poměru přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty 4 body.
Hodnocení Varianty 2: Střednědobý a dlouhodobý poměr přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty
Varianta 2 je z hlediska střednědobého a dlouhodobého poměru přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty hodnocena 3 body. Lze předpokládat, že i v případě Varianty 2 by vznikaly přínosy (úspory) ve výše uvedených oblastech, efekt by byl nicméně slabší s ohledem na nedostatečnou výši příspěvků a s tím spojenou sníženou účinnost zabydlování a zájem poskytovatelů podporných opatření.
Hodnocení Varianty 3: Střednědobý a dlouhodobý poměr přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty
Varianta 3 je z hlediska střednědobého a dlouhodobého poměru přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty hodnocena 2 body. Přestože by bezprostřední náklady pro státní rozpočet spojené s realizací zákona byly v případě Varianty 3 přibližně o 24 % nižší, došlo by současně kvůli neadekvátní výši příspěvků k významnému snížení účinnosti zákona a zájmu poskytovatelů podpůrných opatření (viz výše), tím by se významně snížil efekt systému v podpory bydlení jako nástroje pro snižování vysokých nákladů neřešení bytové nouze, které už v roce 2021 činily celkem 11 miliard Kč ročně podle studie Vyhodnocení nákladů vyvolaných bytovou nouzí a logický rámec jejího systémového řešení . Dle propočtů uvedených ve Zprávě o vyloučení z bydlení 2024 , činí náklad na péči v dětském domově na každou tříčlennou sourozeneckou skupinu dětí ohrožených kvůli tomu, že vyrůstají na ubytovně (či v jiné formě bytové nouze) 15 mil. Kč ročně, pokud setrvají v zařízení 7 let, zatímco podpora v bydlení a intenzivní podpora rodiny 1,3 mil. Kč. Je zřejmé, že ze snížené účinnost zákona v řešení bytové nouze vysoce rizikových rodin s komplexními potřebami vyplývá významné zhoršení střednědobého a dlouhodobého poměru přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty.
Souhrnné vyhodnocení variant
Souhrnné vyhodnocení porovnávaných variant je obsaženo v Tabulce 2. Jak je vidět z Tabulky 2, jako nejlepší vychází Varianta 1 dosahují 15 bodů (tj. 75 % z 20 možných). Je to dáno vyšší účinností Varianty 1 v řešení bytové nouze, vyššímu zájmu poskytovatelů a s tím souvisejícím lepším střednědobým poměrem přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty než jakého mohou dosáhnout další porovnávané varianty. V případě Varianty 3 by sice bylo možné dosáhnout přibližně o 24 % nižších nákladů pro státní rozpočet v souvislosti s implementací zákona, ovšem za cenu výrazně nižší účinnosti v řešení bytové nouze a s tím spojených úspor ve výdajích na veřejné služby způsobovaných bytovou nouzí (náhradní péče o děti, zdravotní péče ad.).
Proto se v návrhu nařízení vlády předloženém do meziresortního připomínkového řízení navrhovalo stanovit nařízení příspěvky v částkách dle Varianty 1, tj. na základě dat (která jsou prezentovaná ve zvláštní části důvodové zprávy).
Tabulka 2: Souhrnné vyhodnocení porovnávaných variant Hodnotící kritérium (škála 1 až 5 bodů u všech kritérií) Varianta výše příspěvku V1: na datech založená V2: částky dle RIA V3: minimální částky Kritérium 1: Účinnost v řešení bytové nouze (riziko selhání zabydlování) 4 3 2 Kritérium 2: Zájem poskytovatelů podpůrných opatření 4 3 2 Kritérium 3: Bezprostřední náklady pro státní rozpočet 3 4 5 Kritérium 4: Střednědobý a dlouhodobý poměr přínosů a nákladů pro veřejné rozpočty 4 3 2 Celkové bodové hodnocení 15 13 11 Celkové bodové hodnocení jako % z maximálního bodového hodnocení 75% 65% 55% Pořadí 1. 2. 3.
Částky příspěvků stanovené na základě mechanismů výpočtu výše příspěvků uvedených v zákoně o podpoře bydlení byly v principu nastaveny správně, a proto nebylo třeba je zásadním způsobem měnit, ale pouze zohledňovat faktory, jako jsou inflace, zvyšování platů, zvyšování nájemného, zvyšování cen energií a výše zmíněnou proměnou cílové skupiny. Datové odůvodnění výše příspěvků tedy tyto faktory zohledňuje a je uvedeno vždy v první části odůvodnění jednotlivých ustanovení.
Na základě požadavků Ministerstva financí v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu tohoto nařízení vlády došlo k úpravám (snížení) navrhované výše příspěvků, a to z důvodu probíhající konsolidace státního rozpočtu. V návaznosti na tyto úpravy jsou tak v závěru odůvodnění uvedeny výsledné částky, případně vyhodnoceny dopady těchto redukcí na implementaci zákona o podpoře bydlení.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Předkládaný návrh nařízení vlády respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění podle § 76 a 77 zákona.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh nařízení vlády neimplementuje právo Evropské unie a není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh nařízení vlády je tedy plně slučitelný s právem Evropské unie. Ke zhodnocení souladu s pravidly Evropské unie o veřejné podpoře vizte kapitolu 5 obecné části důvodové zprávy.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh nařízení vlády vytváří nároky na státní rozpočet z důvodu, že se jedná o náklady na nově zavedený systém podpory bydlení. V rámci hodnocení dopadů regulace vládního návrhu zákona o podpoře bydlení se ukázalo, že se po 5 letech účinnosti stane zákon rozpočtově neutrálním. V dalších letech pak zejména úspory státního rozpočtu související se zákonem převýší náklady státního rozpočtu související se zákonem.
Predikce dopadů na státní rozpočet v prvních 10 letech účinnosti zákona byly uvedené v závěrečné zprávě RIA k ZPB v Příloze 6. V souvislosti s tím, že v nařízení navrhované částky pro rok 2026 jsou mírně vyšší, než s jakými byla provedena kalkulace v RIA, byla data v Příloze 6 aktualizována. Tabulky T.1 a T.2 obsahují kvantifikaci nákladů v prvních pěti letech, jelikož je očekáván postupný náběh systému v prvních třech letech a již stabilizované fungování systému podpory bydlení (a stabilní rozpočtové dopady) od čtvrtého roku dále. Tabulka U uvádí počty podpořených domácností v prvních pěti letech účinnosti zákona.
Tabulka T.1: Náklady na fungování systému podpory bydlení (na datech založená Varianta 1) rok 2026 2027 2028 2029 2030 I. NÁKLADY NA PROVOZ SYSTÉMU Celkový náklad (mil. Kč) 610 1060 1462 1598 1608 z toho Kontaktní místa bydlení na ORP 348 348 348 348 348 Krajská úroveň veřejné správy 52 52 52 52 52 Personální výdaje ministerstva 12 12 12 12 12 Bydlení s ručením / podnájemní bydlení 37 142 238 268 268 Podporované obecní bydlení 18 70 141 194 213 Asistence v bydlení 123 416 651 704 695 IT systém 20 20 20 20 20
Celkový náklad na fungování systému podpory bydlení v prvním roce předpokládané účinnosti, tj. v roce 2026 by měl být 610 mil. Kč. Po rozběhnutí systému (v roce 2029) by měl být 1,6 mld. Kč.
Po redukci požadované Ministerstvem financí v rámci meziresortního připomínkového řízení budou náklady systému podpory bydlení následující:
Tabulka T.2: Náklady na fungování systému podpory bydlení (částky po redukci požadované Ministerstvem financí)
rok 2026 2027 2028 2029 2030 I. NÁKLADY NA PROVOZ SYSTÉMU Celkový náklad (mil. Kč) 601 1029 1409 1534 1542 z toho Kontaktní místa bydlení na ORP 348 348 348 348 348 Krajská úroveň veřejné správy 52 52 52 52 52 Personální výdaje ministerstva 12 12 12 12 12 Bydlení s ručením / podnájemní bydlení 36 136 230 258 258 Podporované obecní bydlení 15 59 118 163 179 Asistence v bydlení 119 403 630 681 673 IT systém 20 20 20 20 20
Celkový náklad na fungování systému podpory bydlení v prvním roce předpokládané účinnosti, tj. v roce 2026, bude po redukci požadované Ministerstvem financí 601 mil. Kč. Po rozběhnutí systému (v roce 2029) bude 1,534 mld. Kč.
Redukce požadovaná Ministerstvem financí povede k ročním úsporám v roce 2026 ve výši maximálně 9 mil. Kč, po plném náběhu k úsporám 66 mil. Kč ročně.
Lze očekávat, že od 3. roku (2028) dále by měl být systém schopný zabránit propadu do bytové nouze anebo dostat do standardního bydlení (vyřešit bytovou nouzi) přibližně 12 tisíc domácností ročně. A dalším přibližně 122 tisícům domácností ročně poskytnout poradenství při řešení energetické chudoby, nadměrných nákladů na bydlení a dalších problémů v bydlení.
Tabulka U: Počty podpořených domácností v prvních pěti letech účinnosti zákona rok 2026 2027 2028 2029 2030 II. POČET ROČNĚ PODPOŘENÝCH DOMÁCNOSTÍ A. Prevence či řešení bytové nouze domácností 5 139 11 031 13 702 12 767 12 182 z toho Udržení bydlení skrze poradenství 2 178 2 893 3 519 3 205 3 007 Udržení bydlení a nebo zabydlení skrze mimořádnou okamžitou pomoc 2 178 5 786 7 039 6 410 6 015 Bydlení s ručením / podnájemní bydlení jako nástroj zabydlení 500 1 500 2 000 2 000 2 000 Podporované obecní bydlení jako nástroj zabydlení 284 852 1 144 1 153 1 160 B: Celkem čerpá asistenci v bydlení (včetně čerpajících od předešlého roku) 1 211 4 112 6 431 6 955 6 870
Cílem zákona o podpoře bydlení je snížení rozsahu bytové nouze v ČR, předcházení vzniku bytové nouze a minimalizace doby, po kterou se domácnosti v bytové nouzi nachází. Tím dojde ke snížení celospolečenských nákladů, které existence bytové nouze generuje, a to až ve výši 1,4 miliardy Kč ročně. Implementace zákona povede k tomu, že náklady zákona, které byly zmíněny výše, se již v pátém roce účinnosti vyrovnají úsporám, které zákon přinese.
Jak prokázaly pilotní projekty realizované z Operačního programu Zaměstnanost a Operačního programu Zaměstnanost plus zaměřené na nástroje převzaté do zákona o podpoře bydlení, v delším časovém horizontu má odstraňování bytové nouze pozitivní dopady na podnikatelské prostředí. Osoby ve standardním bydlení se snadněji vracejí na pracovní trh, z důvodu lepšího zdravotního stavu jsou na něm stabilnější. Stabilní bydlení rovněž představuje základní předpoklad pro kvalitní vzdělání dětí a jejich přípravu na budoucí povolání.
Náklady na státní příspěvky byly podrobně analyzovány v rámci zprávy RIA a následně aktualizovány jako podklad k tomuto návrhu (vizte zvláštní část odůvodnění tohoto nařízení vlády). Následně byla provedena redukce požadovaná Ministerstvem financí.
5. Zhodnocení, zda návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora
Navrhuje se stanovit nařízením vlády výši příspěvků na poskytování podpůrných opatření v bydlení, příspěvku na správu bytu a částku navýšení příspěvku na správu bytu.
U všech čtyř typů podpůrných opatření, tedy bydlení s ručením zajišťované pověřenými poskytovateli bydlení s ručením, podnájemní bydlení zajišťované pověřenými poskytovateli podnájemního bydlení, podporované obecní bydlení zajišťované pověřenými poskytovateli podporovaného obecního bydlení a asistence v bydlení zajišťovaná pověřenými poskytovateli asistence, je dána existence veřejného zájmu a tržního selhání zajištění jejich dostupnosti, neboť bez systémové státní intervence není existující volný trh služeb schopen reálně zajistit dané činnosti pro předmětné cílové skupiny v nepříznivé situaci. Z uvedeného důvodu lze podpůrná opatření považovat za veřejnou podporu služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, která je při splnění určitých podmínek považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem bez nutnosti předchozí notifikace podle pravidel EU (rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu č. 2012/21/EU, Úř. věst. L 7, 11. 1. 2012), nebo za podporu malého rozsahu ( de minimis ) podle přímo použitelného předpisu EU (nařízení Komise č. 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, zveřejněno v Úředním věstníku L 2832, 15. 12. 2023).
K zajištění podmínek podpory navrhovaných podpůrných opatření coby služeb obecného hospodářského zájmu přináší zákon koncepci zákonného pověřovacího aktu (vizte část sedmou zákona), který spolu s jednotlivými správními úkony typu rozhodnutí o přiznání příspěvku, zakládajícími právní nárok na poskytnutí příslušné podpory na služby obecného hospodářského zájmu podle § 108 odst. 7, naplní obligatorní podmínky pověření ve smyslu příslušných pravidel EU v oblasti veřejné podpory (článek 4 rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu č. 2012/21/EU, zveřejněno v Úředním věstníku L 7, 11. 1. 2012).
6. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh nařízení vlády stanovuje výši příspěvků podle zákona, a má tedy přímé dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob, které budou podle části sedmé zákona o podpoře bydlení pověřeny k poskytování podpůrných opatření v bydlení. Příspěvky podle zákona o podpoře bydlení budou za předpokladu splnění zákonných podmínek přiznány a vyplaceny ve výši, kterou stanoví navrhované nařízení vlády, případně v poměrné výši, budou-li přiznávány na jiné období, než období jednoho roku.
7. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nařízení vlády nemá negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nařízení vlády nepředpokládá negativní dopady na rodiny ani na ochranu práv dětí.
Návrh nařízení vlády nemá dopady na životní prostředí.
Návrh nařízení vlády má naopak pozitivní dopady na výše jmenované specifické skupiny obyvatel. Zákon o podpoře bydlení bude v oblasti poradenství v bydlení cílit na širokou skupinu obyvatel, ale v oblasti zabydlování pomůže zejména osobám sociálně slabým, bez bydlení, rodičům samoživitelům, osobám diskriminovaným na trhu s bydlením, mezi které patří i příslušníci národnostních menšin a osoby se zdravotním postižením apod. Zákon zároveň v příloze č. 4 stanoví skupiny zvláště zranitelných osob, na které bytová nouze nejvíce dopadá. Poskytnutí státních příspěvků poskytovatelům podpůrných opatření ve výši stanovené navrhovaným nařízením vlády umožní realizovat nástroje zákona zaměřené na získání a udržení vyhovujícího bydlení, což bude mít pozitivní dopad na dostupnost vyhovujícího bydlení pro osoby v bytové nouzi včetně zástupců specifických skupin obyvatel.
8. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh nařízení vlády není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen. Navrhované nařízení vlády naopak ve spojení s prováděným zákonem pomůže zmírňovat dopady diskriminace na trhu s bydlením, které čelí např. příslušníci národnostních menšin nebo osoby se zdravotním postižením. Navrhované nařízení vlády ve spojení s prováděným zákonem bude zároveň napomáhat dosažení faktické rovnosti mužů a žen, neboť bytová nouze disproporčně postihuje právě ženy.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Posouzení dopadů na ochranu soukromí a osobních údajů (DPIA) bylo provedeno již k návrhu zákona o podpoře bydlení. Tento návrh nařízení představuje pouze technickou konkretizaci finančních parametrů, které byly již posouzeny v rámci návrhu zákona o podpoře bydlení. Posouzení dopadů včetně nepřímých (DPIA) zpracované k návrhu zákona zůstává v plném rozsahu použitelné i pro toto prováděcí nařízení.
10. Zhodnocení korupčních rizik
U navrhovaného nařízení vlády nebyla po jejím vyhodnocení podle vládní metodiky pro hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment ) korupční rizika zjištěna.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh nařízení vlády není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
U navrhovaného nařízení vlády nebyla zjištěna rizika vyloučení ani omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování, neboť návrh vyhlášky neupravuje poskytování žádné služby.
13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Podobně jako u dopadů na specifické skupiny můžeme sledovat pozitivní dopady příspěvků pro zvýšení nabídky podpůrných opatření vedoucí k získání vyhovujícího bydlení u vyššího počtu rodin, a tím zmírnění celospolečenských dopadů bytové nouze.
V bytové nouzi vyrůstá přibližně 60 tisíc dětí do 18 let. Nejvíce, téměř 14 000 (23 %) z nich se nachází v silně přelidněných bytech, dalších 13 000 vyrůstá v rodinách trpících extrémní nejistotou bydlení, protože mají opakovaně nájemní (či podnájemní) smlouvy pouze na 1 až 3 měsíce. Ve funkčně nevyhovujícím bydlení (které není přelidněné) se nachází dalších přibližně 6 tisíc dětí. V azylových domech žije přibližně 2 tisíce dětí.
Z hlediska počtu osob tvoří rodiny s dětmi největší skupinu osob v bytové nouzi, 70 % osob v bytové nouzi jsou členové rodin s dětmi. Děti samotné představují téměř 40 % všech osob v bytové nouzi.
Seniorské domácnosti, kterých je v bytové nouzi přibližně 8 tisíc, tvoří přibližně 12 % ze všech domácností v bytové nouzi. Největší část z nich žije na ubytovnách (přibližně 20 %). Značná část z nich se do bytové nouze dostává až ve stáří, když dříve bydleli v běžném bydlení.
Bytová nouze má přímé dopady na rodiny, zdravotní stav jejich členů aj. U dětí v bytové nouzi je vyšší výskyt astmatu, respiračních chorob, zranění a předčasných úmrtí v důsledku nevyhovujícího bydlení.
Z reprezentativního průzkumu mezi populací v bytové nouzi vyplynulo, že mimo svou rodinu (ve státní péči) vyrůstá 22 % dětí z rodin v bytové nouzi, což je třináctkrát více, než je obvyklé mezi všeobecnou populací. Výskyt závažných duševních onemocnění má 4,5krát vyšší pravděpodobnost u osob v bytové nouzi pečujících o děti. Detailní přehled dopadů včetně odkazů na příslušné studie je popsán ve zprávě RIA.
Aplikace nástrojů zákona o podpoře bydlení pomůže mimo jiné ochraně až stovek tisíc osob, například seniorů či samoživitelů ohrožených ztrátou bydlení či energetickou chudobou díky rychlé orientaci a pomoci kontaktního místa pro bydlení. Dalším cílem je snížení počtu osob v bytové nouzi nejméně o 30 % za 10 let a zpomalení nárůstu počtu dětí ve státní péči. Úprava pomůže tomu, aby oběti domácího násilí měly alternativy k bydlení s násilníkem (absence bydlení je jednou z hlavních překážek odchodu obětí od agresora). Zákon pomůže snížení počtu dětí znevýhodněných ve vzdělávání, protože se jejich rodina nachází v bytové nouzi.
14. Zhodnocení dopadu navrhované právní úpravy na regionální rozvoj a územní samosprávu
Zákon zavádí jednotný systém podpory bydlení na celém území České republiky, neboť řešený problém je přítomný na celém území, s kapacitami odpovídajícími zatížení území bytovou nouzí tak, aby více zatížené regiony získaly dostatek finančních prostředků a kapacit pro řešení bytové nouze na svém území.
Dopady právní úpravy povedou ke zvýšení územní soudržnosti a územní konkurenceschopnosti a k postupnému snižování regionálních disparit (spíše v dlouhodobém horizontu). Zákon, který je navrhovaným nařízením vlády prováděn, cílí na sociální situaci zejména hospodářsky a sociálně ohrožených území, avšak nikoliv výlučně na tato území, neboť má celostátní působnost.
Obce jsou dotčeným subjektem v několika směrech. V případě existence bytové nouze nebo koncentrace bytové nouze do určitých oblastí nesou obce negativní dopady těchto jevů ve formě zhoršené kvality veřejných prostor, možnosti existence sekundárního trhu s bydlením a souvisejících společensky patologických jevů.
Dopady na územní samosprávu můžeme hodnotit jako pozitivní dále v případech, kdy územní samospráva bude poskytovatelem podpůrných opatření a bude pobírat státní příspěvek. Rozdíly ve výši příspěvků reflektují regionální rozdíly ve výši nájemného.
II. Zvláštní část
K § 1
Státní příspěvky podle zákona o podpoře bydlení není vždy možné stanovit v adekvátní výši pro rok 2026 v rámci rozmezí uvedených v § 76 odst. 2 až 4 a v § 77 odst. 2 zákona. Pro území Prahy a Brna nelze stanovit adekvátní výši příspěvků na poskytování bydlení s ručením, na poskytování podnájemního bydlení a na poskytování podporovaného obecního bydlení. Pro území celé České republiky pak není možné stanovit adekvátní výši příspěvku na poskytování asistence v bydlení. Také částku navýšení příspěvku na správu bytu podle § 77 odst. 1 zákona nelze stanovit v adekvátní výši, neboť přesahuje horní hranici zákonného zmocnění. Zákonné rozmezí totiž bylo stanoveno příliš nízko, resp. zůstalo nízko kvůli posunu účinnosti zákona a nerealizované valorizaci rozmezí uvedeného v zákoně. Zákonné rozmezí také nebylo upraveno v návaznosti na proměnu cílové skupiny v důsledku pozměňovacího návrhu doplňujícího test reziduálního příjmu domácnosti do vládního návrhu zákona. Výše těchto příspěvků se proto v podobě předložené do meziresortního připomínkového řízení navrhovala stanovit na horní hranici zákonného zmocnění. Horní hranici zákonného rozmezí se blížil také příspěvek na správu bytu. Vypočet hodnot výše příspěvků v návrhu nařízení vycházel z modelů vypočítaných pro zprávu RIA v roce 2022 a zohledňoval vývoj jednotlivých položek vstupujících do výpočtu (zejména inflaci, zvyšování platů, zvyšování nájemného, zvyšování cen energií, atd.) do roku 2025 a skutečnost, že přijetím poslaneckého pozměňovacího návrhu došlo k doplnění testu reziduálního příjmu do vládního návrhu zákona, který významně proměnil cílovou skupinu směrem k rizikovějším domácnostem s minimálními příjmy.
Tabulka 3.1: Shrnutí státních příspěvků na poskytování podpůrných opatření v bydlení a příspěvků na správu bytu v původním návrhu nařízení založeném na datech Zákonné rozmezí Účel příspěvku Zákonné rozmezí (tisíc Kč /rok) Návrh částky stanovené v nařízení vlády pro rok 2026 (tis. Kč / rok) Praha a Brno ostatní místa ČR do 50 bytů 51 a více bytů § 76 odst. 3 písm. c) a § 76 odst. 4 písm. c) asistence v bydlení 68 až 92 92 není rozhodné § 76 odst. 2 správa bytu do 50 bytů: 17 až 21 51 a více bytů: 10 až 14 není rozhodné 21 13 § 76 odst. 3 písm. a) a § 76 odst. 4 písm. a) bydlení s ručením nebo podnájemní bydlení Praha a Brno: 34 až 46 ostatní místa ČR: 25,5 až 40,5 46 36 není rozhodné § 76 odst. 3 písm. b) a § 76 odst. 4 písm. b) podporované obecní bydlení Praha a Brno: 49 až 67 ostatní místa ČR: 41 až 62 67 57 § 77 odst. 2 navýšení příspěvku na správu (získání bytu) Praha a Brno: 17 až 23 ostatní místa ČR: 11 až 15 23 15
Na základě požadavků Ministerstva financí došlo k redukci u všech typů příspěvků, u sedmi částek z 9.
Tabulka 3.2: Shrnutí státních příspěvků na poskytování podpůrných opatření v bydlení a příspěvků na správu bytu po redukci požadované Ministerstvem financí Zákonné rozmezí Účel příspěvku Zákonné rozmezí (tisíc Kč /rok) Návrh částky stanovené v nařízení vlády pro rok 2026 vč. vyčíslení provedené redukce (tis. Kč / rok) Praha a Brno ostatní místa ČR do 50 bytů 51 a více bytů § 76 odst. 3 písm. c) a § 76 odst. 4 písm. c) asistence v bydlení 68 až 92 89 (redukce o 3) není rozhodné § 76 odst. 2 správa bytu do 50 bytů: 17 až 21 51 a více bytů: 10 až 14 není rozhodné 20 (redukce o 1) 13 § 76 odst. 3 písm. a) a § 76 odst. 4 písm. a) bydlení s ručením nebo podnájemní bydlení Praha a Brno: 34 až 46 ostatní místa ČR: 25,5 až 40,5 42 (redukce o 4) 36 není rozhodné § 76 odst. 3 písm. b) a § 76 odst. 4 písm. b) podporované obecní bydlení Praha a Brno: 49 až 67 ostatní místa ČR: 41 až 62 54 (redukce o 13) 48 (redukce o 9) § 77 odst. 2 navýšení příspěvku na správu (získání bytu) Praha a Brno: 17 až 23 ostatní místa ČR: 11 až 15 20 (redukce o 3) 13 (redukce o 2)
K § 1 odst. 1
Zákonné rozmezí výše příspěvku na správu bytu je pro všechny správní obvody obcí s rozšířenou působností a pro území hlavního města Prahy stanoveno na
a) 17 000 Kč až 21 000 Kč ročně v případě, že ke dni rozhodnutí o přiznání příspěvku žadatel o přiznání příspěvku poskytuje podpůrné opatření v souvislosti s méně než 51 byty, a
b) 10 000 Kč až 14 000 Kč ročně v případě, že ke dni rozhodnutí o přiznání příspěvku žadatel o přiznání příspěvku poskytuje podpůrné opatření v souvislosti s 51 nebo více byty.
Aby byly vhodně zohledněny úspory z rozsahu, bylo navrženo u příspěvku na správu stanovit rozdílné rozmezí pro příspěvek, o který žádá poskytovatel spravující méně než 51 bytů, a pro příspěvek, o který žádá poskytovatel spravující 51 nebo více bytů.
Navrhovaná výše příspěvku pro rok 2026 činila v podobě návrhu připravené do meziresortního připomínkového řízení
a) 21 000 Kč ročně v případě, že ke dni rozhodnutí o přiznání příspěvku žadatel o přiznání příspěvku poskytuje podpůrné opatření v souvislosti s méně než 51 byty, a
b) 13 000 Kč ročně v případě, že ke dni rozhodnutí o přiznání příspěvku žadatel o přiznání příspěvku poskytuje podpůrné opatření v souvislosti s 51 nebo více byty.
Odůvodnění částek pro rok 2026 (zvolená na datech založená Varianta 1) :
Z portálu Informace a statistiky o průměrném výdělku (dále jen „ISPV“) vyplývá, že mezi lety 2022 a 2024 došlo i v případě pracovní pozice 33431 Odborní asistenti v administrativě k růstu platu. V prvním pololetí roku 2024 činil medián hrubého platu asistentů v administrativě 40 652 Kč měsíčně.
Mezi prvním pololetím roku 2023 a prvním pololetím roku 2024 došlo k nárůstu platu na pracovní pozici 33431 z 39 390 Kč měsíčně na 40 652 Kč měsíčně, tedy o 3 %. Pokud budeme počítat s tím, že meziroční růst platu mezi lety 2024 a 2025 bude obdobný, tedy ve výši 3 %, bude hrubý příjem pracovníka správy bytů v roce 2025 činit 41 955 Kč měsíčně.
Celkový náklad na 1 úvazek i s režijními náklady ve výši 25 % tedy bude činit přibližně 842 000 Kč ročně.
Konkrétní výše příspěvku pak byla stanovena po zohlednění vyčíslení množství úvazků nezbytných pro zajištění správy 10 bytů, které je odlišné u správy 50 a méně bytů a 51 a více bytů:
● 0,25 úvazku na 10 bytů pro správu 50 a méně bytů (jeden úvazek zajistí správu 40 bytů),
● 0,15 úvazku na 10 bytů pro správu 51 a více bytů (jeden úvazek zajistí správu 67 bytů).
Tyto hodnoty vycházejí ze šetření provedeného v roce 2022 mezi realizátory projektů bydlení s garancí (Blažek, Jan. Šetření MPSV mezi realizátory programů bydlení s garancí, 2022 ) v rámci přípravy zprávy RIA. Ze šetření dále vyplynulo, že počet úvazků na administrativu a správu je relativně konzistentní napříč realizátory projektů bydlení s garancí (pohybuje se kolem 0,25 úvazků na 10 bytů), dochází k úsporám v rozsahu v případě více než 50 bytů v programu (v tom případě postačuje 0,15 úvazků na každých 10 bytů). Tyto hodnoty jsou založené na datech od 8 různých poskytovatelů bydlení s garancí působících napříč Českou republikou, kteří měli v garančních programech celkem 1086 bytů.
Tabulka 4: Nezbytné personální zajištění pro administrativu a správu v programech bydlení s garancí Počty bytů v programu Průměrný počet úvazků na administrativu a správu na 10 bytů Průměrný počet bytů v programu Podpořených úvazků na každých 10 bytů podle počtu bytů v programu Do 50 bytů 0,25 24 0,25 51 a více bytů 0,14 73 0,15 Zdroj: Šetření MPSV mezi realizátory programů bydlení s garancí v roce 2022 (8 realizátorů) (Blažek, 2022).
Tomu odpovídá adekvátní výše státního příspěvku na správu 1 bytu:
a) 21 051 Kč ročně (21 000 Kč zaokrouhleno) při méně než 50 bytech,
b) 12 630 Kč ročně (13 000 Kč zaokrouhleno) při 51 a více bytech.
Příspěvek na správu bytu při 50 a méně bytech ve výši 21 000 Kč ročně se rovná celkovému nákladu na 1 úvazek (842 000 Kč) děleno 40, neboť jeden úvazek zajistí správu 40 bytů. Příspěvek na správu bytu při 51 a více bytech ve výši 13 000 Kč se rovná celkovému nákladu na 1 úvazek (842 000 Kč) děleno 67, neboť 1 úvazek zajistí správu 67 bytů (při zohlednění úspor z rozsahu).
Tabulka 5: Podkladová data pro stanovení výše státního příspěvku na správu pro rok 2026 Položka Kč ročně Kč měsíčně Hrubý příjem pracovníka správy (v roce 2025) 503 457 41 955 Celkový osobní náklad 673 626 56 135 Režijní náklady (25 %) 168 407 14 034 Celkový náklad na 1 úvazek 842 033 70 169 Státní příspěvek na správu na 1 byt – do 50 bytů v programu 21 051 1 754 Státní příspěvek na správu na 1 byt – nad 50 bytů v programu 12 630 1 053
Na základě požadavku Ministerstva financí v meziresortním připomínkovém řízení došlo k redukci navrhovaných částek následujícím způsobem:
a) 20 000 Kč ročně v případě, že ke dni rozhodnutí o přiznání příspěvku žadatel o přiznání příspěvku poskytuje podpůrné opatření v souvislosti s méně než 51 byty, a
b) 13 000 Kč ročně v případě, že ke dni rozhodnutí o přiznání příspěvku žadatel o přiznání příspěvku poskytuje podpůrné opatření v souvislosti s 51 nebo více byty.
U příspěvku na správu nebylo po analýze rozpočtů u stávajících garantů provést větší než výše uvedenou redukci, neboť by to již znamenalo selhání celého systému garancí, neboť by je nikdo nemohl realisticky poskytovat, protože by příspěvek vůbec nepostačoval na výdaje těchto poskytovatelů (při stanovení na horní hranici rozmezí příspěvek pokrývá max. 66 % nákladů těchto poskytovatelů, při výši příspěvků po redukci pokrývá nejvýše 61 % jejich nákladů). U tohoto příspěvku by tedy vyšší než navrhovaná redukce byla již zcela likvidační pro snahu o zapojení soukromých bytů do systému podpory bydlení.
Pozn.: Ministr financí prosadil na jednání vlády dne 15. října 2025 další redukci příspěvku na správu bytu (do 50 bytů) z navrhovaných 20 000 Kč ročně na 17 000 Kč ročně.
K § 1 odst. 2
Zákonné rozmezí výše příspěvku na poskytování bydlení s ručením a příspěvku na poskytování podnájemního bydlení je stanoveno na
a) 34 000 Kč až 46 000 Kč ročně pro Prahu a pro Brno a
b) 25 500 Kč až 40 500 Kč ročně pro území mimo Prahu a Brno.
Navrhovaná výše příspěvku pro rok 2026 činila v podobě návrhu připravené do meziresortního připomínkového řízení
a) 46 000 Kč ročně pro Prahu a pro Brno a
b) 36 000 Kč ročně pro území mimo Prahu a Brno.
Odůvodnění navrhované výše příspěvků pro rok 2026 (zvolená na datech založená Varianta 1) :
Odůvodnění koeficientu 1,75
Z dat od 8 různých poskytovatelů bydlení s garancí působících napříč Českou republikou, kteří měli v garančních programech celkem 1086 bytů, vyplynulo, že nezbytná částka na poskytování garancí činí v průměru 1,5násobek ceny nájemného a dalších nákladů spojených s užíváním bytu a energií (dále „služby“) (Blažek, Jan. Šetření MPSV mezi realizátory programů bydlení s garancí, 2022 ) . Tato hodnota (1,5násobek) představuje minimální nezbytnou částku na 1 byt v případech, kdy se bydlení s garancí poskytuje mixu domácností uvnitř cílové skupiny, který zahrnuje jak vysoce rizikové domácnosti bez pracovních příjmů nacházející se v hmotné nouzi, tak domácnosti s nenulovými pracovními příjmy (pracující na částečné úvazky, za minimální mzdu), které jsou vylučované z trhu se standardním nájemním bydlením, protože jsou vnímané jako rizikové (pracující samoživitelky s vícero dětmi, pracující Romové ad.).
Dodatečným (skrze poslanecký pozměňovací návrh) zavedením testu reziduálního příjmu do vládního návrhu zákona o podpoře bydlení, který vylučuje z nároku na zápis údaje o potřebě podpůrného opatření všechny domácnosti, kterým zbývá po uhrazení nákladů na bydlení více než 1,43násobek (resp. po korekci nařízením vlády 1,6násobek) částky životního minima, došlo k tomu, že budou podpůrná opatření poskytována prakticky výhradně jen domácnostem v hmotné nouzi s minimálními příjmy. Domácnosti, v jejichž případě bude využíváno bytové podpůrné opatření, tedy budou rizikovější než cílová skupina pilotních programů bydlení s garancí, se kterou pracovali poskytovatelé, kteří se účastnili výše popsaného šetření a kteří byli schopní realizovat programy bydlení s garancí s průměrnou minimální částkou ve výši 1,5násobku nájemného a služeb.
Jak je patrné z Tabulky 6, v důsledku přijetí poslaneckého pozměňovacího návrhu bude možné zapsat údaj o potřebě podpůrného opatření prakticky výhradně jen vysoce rizikovým domácnostem s minimálními příjmy, zpravidla do hodnoty poloviny minimální mzdy. (Příjmový test nevylučuje z nároku na zápis údaje pouze úplné rodiny, ve kterých jeden z rodičů pracuje za minimální mzdu a druhý nepracuje).
Současně příjmový test vyřazuje ze systému podpory bydlení 95 % důchodců v ČR, kteří mají důchod vyšší než 10 tisíc ČR, a umožňuje poskytování bydlení s garancí jen vysoce rizikovým seniorům s minimálními důchody.
Dále test vylučuje z cílové skupiny bydlení s garancí osoby se zdravotním postižením (vyjma osob s lehkým zdravotním postižením), které pobírají invalidní důchod a příspěvek na péči. Tedy původní cílovou skupinu bydlení s garancí, která není riziková pro poskytovatele garancí (protože má stabilní a oproti jiným cílovým skupinám bydlení s garancí relativně vysoké příjmy z invalidního důchodu a příspěvku na péči), ale bydlení s garancí potřebuje, protože je soukromými pronajímateli vnímána jako riziková.
Oproti původnímu znění návrhu zákona budou tedy podporované domácnosti rizikovější a velmi pravděpodobně bude častěji nezbytné přistupovat ke garančními plnění. Příspěvky na poskytování bydlení s ručením a poskytování podnájemního bydlení by tedy měly být stanoveny minimálně ve výši 1,75násobku měsíční výše nájemného a služeb (nikoliv 1,5násobku).
Tabulka 6: Přehled cílových skupin původního návrhu zákona a jejich reziduálního příjmu
Výše reziduálního příjmu pro účely posuzování nároku na podpůrná opatření (testovány pracovní příjmy všech členů domácnosti dohromady, příjmy včetně DSSP). Velikostní kategorie obce Typ domácnosti d1 d2 d3 d4 d5 d6 Pracovní příjmy - hrubá mzda - pouze C1, C2, C3, C4 - příjmy důchodce (C5) a člověka se zdravotním postižením (C6) v dalších sloupcích Samoživitelka s 1 školním dítětem (nezranitelná), výživné 2500 Zranitelná samoživitelka se 2 dětmi, 1 předškolním, výživné 5000 Úplná rodina se 2 školními dětmi (nezranitelná) Pracující jednotlivec (nezranitelný) Starobní důchod Důchodce (zranitelný) Stupeň invalidity Mladý dospělý se zdravotním postižením (zranitelný) Jihlava (obce do 70 tis. obyvatel) bez příjmu 0,63 1,03 0,80 0,40 0 0,92 II. stupeň 1,02 5 000 (DPP) 0,84 1,19 0,90 0,71 5 000 0,92 II. stupeň 1,02 10 000 (DPP) 1,05 1,36 1,03 1,02 10 000 1,11 III. stupeň 1,69 11 400 (polovina minimální mzdy) 1,48 1,80 1,34 1,33 15 000 1,67 III. stupeň (PnP IV.) 1,69 22 800 (minimální mzda v roce 2026) 1,71 2,13 1,50 1,69 20 000 2,21 25 000 1,74 2,15 1,58 1,80 30 000 1,87 2,21 1,73 2,20 Praha (a Brno) bez příjmu 0,49 0,97 0,69 0,19 0 0,76 II. stupeň 0,87 5 000 (DPP) 0,70 1,13 0,80 0,49 5 000 0,76 II. stupeň 0,87 10 000 (DPP) 0,91 1,30 0,92 0,80 10 000 0,95 III. stupeň 1,596 11 400 (polovina minimální mzdy) 1,34 1,74 1,23 1,11 15 000 1,51 III. stupeň (PnP IV.) 1,596 22 800 (minimální mzda v roce 2026) 1,58 2,10 1,39 1,47 20 000 2,06 25 000 1,60 2,12 1,47 1,58 30 000 1,73 2,18 1,62 1,98 Pardubice (obce nad 70 tis. obyvatel) bez příjmu 0,54 0,97 0,72 0,36 0 0,82 II. stupeň 0,90 5 000 (DPP) 0,75 1,13 0,84 0,67 5 000 0,82 II. stupeň 0,90 10 000 (DPP) 0,96 1,30 0,95 0,97 10 000 1,01 III. stupeň 1,596 11 400 (polovina minimální mzdy) 1,39 1,56 1,26 1,28 15 000 1,57 III. stupeň (PnP IV.) 1,596 22 800 (minimální mzda v roce 2026) 1,62 1,92 1,42 1,65 20 000 2,12 25 000 1,65 1,95 1,51 1,76 30 000 1,78 2,00 1,66 2,16
Legenda k tabulce 6:
prochází stropem 1,43 násobku ŽM => má nárok na podpůrná opatření dle původního návrhu prochází stropem 1,6 násobku ŽM => má nárok na podpůrná opatření při navýšení stropu na 1,6 násobek neprochází ani stropem 1,6 násobku ŽM => nebude mít nárok na podporu v žádném případě
Odůvodnění podkladových částek
Výše popsané původně navržené (a ve zprávě RIA prezentované) částky státních příspěvků byly navrženy na základě dat o nabídkových cenách nájemného dle Deloitte Rent Index a ze serveru Sreality.cz pro nedostupnost jiných dat. V mezičase připravilo Ministerstvo financí cenovou mapu nájemného, výpočty tedy bylo možné aktualizovat s jejím využitím.
Cenová mapa nájemného Ministerstva financí (dále jen „cenová mapa“) obsahuje cenu nájemného u bytů bez výtahu, vybavení a garáže a obsahuje cenu na m 2 pro čtyři velikostní kategorie bytů (od 1+kk po 4+kk). Pro účely kalkulace státních příspěvků bylo pracováno s cenou za nájem bytu 2+kk, protože to je obvykle dispozice bytů s podlahovou plochou 50 až 60 m², do jakých bude zabydlována největší část domácností v bytové nouzi.
Cenová mapa obsahuje ceny za územní jednotky, kterými jsou v případě hlavního města Prahy a obcí s rozšířenou působností katastrální území a v případě ostatních obcí celé území obce. Pro stanovení ceny za území pokrývající celou Prahu a celé Brno a i za ostatní obce v České republice bylo tedy nezbytné z cenové mapy vygenerovat agregované hodnoty. Pracováno bylo s váženým průměrem, kdy hodnoty za jednotlivé územní jednotky byly váženy podle počtu obydlených bytů v bytových domech v dané územní jednotce podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021.
Na základě výpočtu ve zprávě RIA bylo vyhodnoceno, že rozdíl v hodnotě jak samotného nájemného pro 60m² byt, tak 1,75násobku nájemného a služeb mezi krajskými městy a bývalými okresními městy je minimální, je tedy relevantní stanovit jednotnou výši státních příspěvků pro byty v krajských a okresních městech. Naopak v případě Prahy a Brna je hodnota 1,75násobku nájemného a služeb o více než 10 tisíc Kč vyšší než u krajských a okresních měst. Zároveň vzájemně nejsou částky natolik rozdílné, proto jsou státní příspěvky stanoveny společně pro Prahu a Brno.
Jak vyplývá z Tabulky 7, vážený průměr nájemného podle cenové mapy pro byt o dispozici 2+kk je v Praze 346 Kč/m 2 , v Brně 289 Kč/m 2 a na ostatních místech České republiky 204 Kč/m 2 (jedná se o částky dle cenové mapy zveřejněné na počátku roku 2025 zachycující primárně ceny v roce 2024).
Pro stanovení adekvátní výše příspěvku pro druhou polovinu roku 2026 (bytová podpůrná opatření bude možné poskytovat až od 1. 7. 2026 je nicméně nezbytné vzít v potaz růst cen nájemného mezi rokem 2024 a druhou polovinou roku 2026. Jak je uvedeno v Tabulce 7, ceny nájemného podle Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) rostly mezi v lety 2022 až 2024 o 5 % až 8 % ročně. Pokud bychom předpokládali pokračování dosavadních trendů (predikce založená na lineární regresi vycházející z dat za roky 2018 až 2024), nájemné by bylo v roce 2025 přibližně o 7,5 % vyšší oproti hodnotám z cenové mapy za rok 2024 (vizte druhý sloupec Tabulky 6 pro predikované hodnoty nájemného) a v druhé polovině roku 2026 by bylo o 10 % vyšší. Dle informace poskytnuté Ministerstvem financí vyplývající z analýzy dat o nájemném, které sbírá v rámci přípravy cenové mapy, by nicméně růst nájemného v roce 2025 neměl překročit 5 %. Pokud vyjdeme z konzervativní predikce 4 % růstu nájemného v letech 2025 a 2026, můžeme předpokládat, že ceny nájemného v druhé polovině roku 2026, kdy se začnou realizovat podpůrná opatření, budou v průměru přibližně o 6 % vyšší než ceny v roce 2024.
Kromě nájemného musí výše státního příspěvku zohledňovat i náklady na energie a ostatní služby spojené s užíváním bytu. Zpráva RIA pracovala s hodnotami z dat z Výběrového šetření příjmů a životních podmínek domácností (dále pouze „SILC“) z roku 2021 navýšenými o předpokládaný růst cen energií spojený s energetickou krizí (výsledkem byla souhrnná částka 8 461 Kč měsíčně na energie a služby na byt). Aktualizovanou výši státního příspěvku je možné založit na datech SILC 2024, která již obsahují „skutečné“ náklady domácností na energie pro proběhlém zdražování mezi lety 2021 a 2023. Pokud z dat SILC 2024 vygenerujeme obvyklé náklady (tj. medián) na energie a další služby u nájemních domácností se dvěma, ukáže se, že obvyklý náklad na energie činil na jaře 2024 (kdy probíhá sběr dat) 5 800 Kč měsíčně a obvyklý náklad na další služby činil 1 450 Kč měsíčně, v úhrnu se tedy jednalo o 7 250 Kč měsíčně. S mediánem nákladů u dvoučlenných domácností je pracováno z toho důvodu, že 2 osoby bude průměrná obvyklá velikost domácnosti (a taktéž odpovídá předpokládané velikosti bytu). Mezi lety 2023 a 2024 došlo k nárůstu cen o 4,4 % u položky „E04.5 Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva,“ jak se uvádí v Tabulce 8. Na rozdíl od nájemného nicméně nebylo předpokládáno, že mezi lety 2024 a 2026 bude pokračovat růst cen energií a dalších služeb (z nichž největší část vodné a stočné). Bylo předpokládáno, že mezi lety 2024 a 2026 zpomalí růst cen energií a služeb na 3 %, obvyklý úhrnný náklad na energie a služby dvoučlenných domácností nájemníků tedy bude činit v druhé polovině roku 104,5 % hodnoty v roce 2024, tedy 7 576 Kč (jedná se spíše o konzervativní odhad, růst může být vyšší, protože uváděné hodnoty z šetření SILC 2024 zachycují stav na jaře 2024, tedy více než 2 roky před počátkem poskytování podpůrných opatření, a případné mírné snížení cen plynu a elektřiny pro domácnosti se většiny nájemníků nedotkne, protože využívají jako primární zdroj vytápění i ohřevu vody systémy dálkového vytápění (dle dat SILC dvě třetiny) a pokračovat bude pravděpodobně poměrně vysoký růst cen vody v posledních letech).
Navrhovaná výše státních příspěvků pro rok 2026 by měla činit (při zaokrouhlení) 46 000 Kč ročně v Praze a Brně a 36 000 Kč ročně v ostatních částech České republiky (Tabulka 3). Adekvátní částka pro Prahu a Brno by činila po zaokrouhlení 50 000 Kč ročně, zákonné rozmezí uvedené v § 76 odst. 3 písm. a) však umožňuje stanovit částku příspěvku maximálně ve výši 46 000 Kč, proto je navrhovaná nejvyšší možná částka v rámci zákonného rozmezí.
Tabulka 7: Hodnoty nájemného a služeb a navržené státní příspěvky pro poskytovatele podpůrného opatření bydlení s ručením a podpůrného opatření podnájemního bydlení v Praze, Brně a na ostatních místech v České republice Místo Nájemné (byt 2+kk) dle cenové mapy MF (Kč/m²) (vážený průměr počtem obydlených bytů v byt. domech v obci/kat. území; data za rok 2024) Predikce nájemného (kč/m²) v druhé polovině roku 2026 (růst 6 % za 18 měsíců od roku 2024) Nájemné pro byt o 60 m² v roce 2025 (Kč) Měsíční nájemné a energie a další služby (Kč) 1,75násobek měsíčního nájemného a služeb (Kč) Výše příspěvku na poskytování bydlení s ručením a příspěvku na poskytování podnájemního bydlení (Kč/rok) Praha 346 367 22 006 29 582 51 768 46 000* Brno 289 306 18 380 25 957 45 424 46 000* Ostatní místa ČR 204 216 12 974 20 551 35 964 36 000 *Vážený průměr hodnoty za Prahu a Brno (Praha váha 3, Brno váha 1, jelikož lze předpokládat, že v Praze bude přibližně třikrát více vyplacených příspěvků než v Brně) vychází na 50 000 Kč, částka 46 000 Kč odpovídá horní hranici zákonného rozmezí podle § 76 odst. 3 písm. a).
Tabulka 8: Růst nájemného a energií dle ČSÚ (položka E04.1 Indexu spotřebitelských cen) Meziroční růst položky E04.1 Nájemné z bytu dle Indexu spotřebitelských cen podle klasifikace ECOICOP (ČSÚ) (data vždy za září) Meziroční růst položky E04.5 Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva dle Indexu spotřebitelských cen podle klasifikace ECOICOP (ČSÚ) (data vždy za září) 2018 3,5 % 2,7 % 2019 3,8 % 6,8 % 2020 2 % 3,5 % 2021 3,3 % -2,3 % 2022 5,2 % 48,8 % 2023 7,9 % 17,5 % 2024 6,4 % 4,4 %
Na základě požadavku Ministerstva financí v meziresortním připomínkovém řízení došlo k redukci navrhovaných částek následujícím způsobem:
a) 42 000 Kč ročně pro Prahu a pro Brno a
b) 36 000 Kč ročně pro území mimo Prahu a Brno.
K § 1 odst. 3
Zákonné rozmezí výše příspěvku na poskytování podporovaného obecního bydlení je stanoveno na
a) 49 000 Kč až 67 000 Kč ročně pro Prahu a pro Brno a
b) 41 000 Kč až 62 000 Kč ročně pro území mimo Prahu a Brno.
Navrhovaná výše příspěvku pro rok 2026 činila v podobě návrhu připravené do meziresortního připomínkového řízení
a) 67 000 Kč ročně pro Prahu a pro Brno a
b) 57 000 Kč ročně pro území mimo Prahu a Brno.
Odůvodnění navrhované výše příspěvku pro rok 2026 (zvolená na datech založená Varianta 1) :
Výše příspěvku na poskytování podporovaného obecního bydlení by měla být součtem částky adekvátní výše příspěvku na poskytování bydlení s ručením (resp. příspěvku na poskytování podnájemního bydlení) a adekvátní výše příspěvku na správu bytu ve výši, která odpovídá poskytování podpůrných opatření v souvislosti s méně než 51 byty. (Naprostá většina obcí bude totiž poskytovat podporované obecní bydlení v souvislosti s méně než 51 byty.)
Pro území mimo Prahu a Brno vychází tento součet po zaokrouhlení na 57 000 Kč ročně. Pro Prahu a Brno pak vychází tento součet po zaokrouhlení na 71 000 Kč ročně, což je však nad horní hranicí zákonného zmocnění pro stanovení výše příspěvku nařízením vlády. Proto se v podobě návrhu připraveného do meziresortního připomínkového řízení navrhovalo pro Prahu a Brno stanovit výši příspěvků na horní hranici zákonného zmocnění, tedy na 67 000 Kč ročně.
Na základě požadavku Ministerstva financí v meziresortním připomínkovém řízení došlo k redukci navrhovaných částek následujícím způsobem:
a) 54 000 Kč ročně pro Prahu a pro Brno a
b) 48 000 Kč ročně pro území mimo Prahu a Brno.
U tohoto typu příspěvku tak byla provedena redukce nejvýznamnější. Z provedených kalkulací nevyplynulo, že by obce tyto náklady neměly, redukce je však založena na předpokladu, že obce na rozdíl od ostatních poskytovatelů pravděpodobně budou schopny sanovat část nákladů na realizaci podpůrných opatření z vlastních zdrojů, resp. pokrýt prací stávajících zaměstnanců v rámci samostatné působnosti.
K § 1 odst. 4
Zákonné rozmezí výše příspěvku na poskytování asistence je stanoveno na 68 000 až 92 000 Kč ročně.
Navrhovaná výše příspěvku pro rok 2026 činila v podobě návrhu připravené do meziresortního připomínkového řízení 92 000 Kč ročně (adekvátní částka by činila 99 000 Kč ročně, zákonné rozmezí uvedené v § 76 odst. 4 zákona umožňuje stanovit maximálně 92 000 Kč ročně, proto byla navrhována nejvyšší možná částka v rámci zákonného rozmezí).
Odůvodnění výše příspěvku pro rok 2026 (zvolená na datech založená Varianta 1) :
Medián hrubého platu pro pozici 34121 Sociální pracovníci a ostatní odborní prac. v sociální oblasti činil v prvním pololetí 2024 podle ISPV 44 487 Kč měsíčně. Medián platu pro pozici 34121 v prvním pololetí roku 2023 činil 41 695 Kč, mezi prvním pololetím roku 2023 a roku 2024 tedy došlo k meziročnímu nárůstu o 7 %. V předchozích letech byl meziroční nárůst vyšší (mezi lety 2022 a 2023 činil 11 %, mezi lety 2021 a 2022 činil 8 %), v těchto letech nicméně byla vyšší míra inflace, proto se primárně vychází z meziročního nárůstu mezi lety 2023 a 2024, kdy již došlo ke stabilizaci inflace. Pokud budeme předpokládat, že meziroční růst platu mezi lety 2024 a 2025 bude stejný, jaký byl mezi lety 2023 a 2024, kdy činil 7 %, bude medián platu pro pozici 34121 v prvním pololetí roku 2026 činit 47 466 Kč. Z toho vyplývá celkový osobní náklad ve výši 762 000 Kč ročně. Celkový náklad na 1 úvazek i s režijními náklady ve výši 30 % tedy bude činit přibližně 991 000 Kč ročně. Z toho pak vyplývají náklady na 1 případ poskytování asistence ve výši přibližně 99 000 Kč rok.
Tabulka 9: Podkladová data pro stanovení příspěvku na asistenci v bydlení v roce 2026 Položka Částka (Kč) Odůvodnění Hrubý měsíční plat v prvním pololetí 2025 47 466 Medián platu pro pozici 34121 Sociální pracovníci a ostatní odborní prac. v sociální oblasti ve veřejné správě v prvním pololetí roku 2024 podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV – Platová sféra, 2024), činil 44 487 Kč. Při 7% nárůstu jako v předchozím období bude v prvním pololetí roku 2025 činit 47 466 Kč. Roční celkový osobní náklad 762 114 Náklad pro zaměstnavatele včetně povinných odvodů. Režijní náklady (30 %) 228 634 Jde o standardní režijní náklady ve výši 30 %, které běžně uplatňují kraje při financování terénních služeb sociální prevence obdobných asistenci v bydlení (např. sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi). Celkové náklady na 1 úvazek 990 748 Součet osobních a režijních nákladů. Celkový roční náklad na 1 případ při 10 případech na 1 úvazek 99 075 Hodnota 10 případů na 1 úvazek vychází jako adekvátní ze zkušeností z poskytování asistence v bydlení v rámci projektů obcí i registrovaných poskytovatelů sociálních služeb dostávajících domácnosti z bytové nouze do standardního bydlení.
Na základě požadavku Ministerstva financí v meziresortním připomínkovém řízení došlo k redukci navrhované částky na 89 tis. Kč ročně.
Toto snížení však představuje maximální možnou úsporu tak, aby byla zachována kvalita poskytované služby asistence v bydlení. Pod tuto hranici již není možné garantovat ani kvalitu, ani dostupnost asistence v bydlení, včetně personální stability. Zajištění asistence pro zabydlené domácnosti je zcela nezbytné pro stabilitu a efektivitu celého systému. Navrhovaná výše příspěvku neznamená nadstandardní ohodnocení pracovníka vykonávajícího asistenci – v rámci kalkulace celkových nákladů na 1 pracovní úvazek je hrubý měsíční plat pracovníka asistence stále pod průměrnou částkou uvedenou Informačním systémem práce a sociálních věcí. Navíc je důležité zdůraznit, že na základě schválených pozměňovacích návrhů dochází k výrazné změně ve skladbě domácností, kterým budou poskytována podpůrná opatření v oblasti asistence v bydlení. Tato opatření budou zaměřena především na zranitelné domácnosti s nejnižšími příjmy, půjde tedy o náročnou práci s klientem, která zahrnuje nespočet úkonů, často vysoce individuálních a časově náročných.
K § 2
Ustanovení upravuje výši částky, o kterou se příspěvek na správu bytu jednorázově navyšuje, pokud je přiznáván v souvislosti s určitým bytem a vlastníkem bytu poprvé.
Zákonné rozmezí výše jednorázového navýšení příspěvku na správu bytu je stanoveno na
a) 17 000 Kč až 23 000 Kč pro Prahu a pro Brno a
b) 11 000 Kč až 15 000 Kč pro území mimo Prahu a Brno.
Navrhovaná výše jednorázového navýšení příspěvku pro rok 2026 činila v podobě návrhu připravené do meziresortního připomínkového řízení
a) 23 000 Kč ročně pro Prahu a pro Brno a
b) 15 000 Kč ročně pro území mimo Prahu a Brno.
Výše jednorázového navýšení příspěvku na správu je váženým průměrem (Praha váha 3, Brno váha 1) odhadovaného nájemného v bytě o 60 m² za jeden měsíc vynásobeného koeficientem 1,25. Stejně jako u předchozích příspěvků byla částka přepočítána pro hodnoty v roce 2026 se zohledněním inflace. Výsledek váženého průměru příspěvku pro Prahu a Brno činí 21 400 Kč ročně, po zaokrouhlení 21 000 Kč ročně, a pro ostatní území České republiky 13 000 Kč ročně. Koeficientem 1,25 vynásobené hodnoty pro Prahu a Brno činí 26 750 Kč ročně, a pro ostatní území České republiky 16 425 Kč ročně. Jedná se tedy o částky vyšší než je horní hranice zákonného rozmezí, proto byla navrhována výše jednorázového navýšení příspěvku stanovena na úrovni horní hranice zákonného rozmezí.
Odůvodnění uplatnění koeficientu 1,25
Podle 8 různých poskytovatelů bydlení s garancí působících napříč Českou republikou, kteří měli v garančních programech celkem 1086 bytů, činí obvykle jejich náklady na získání bytu do programu v průměru částku místního nájemného za měsíc (Blažek, Jan. Šetření MPSV mezi realizátory programů bydlení s garancí, 2022 ) . Jednalo se ovšem o hodnotu, která platila pro garanční programy zahrnující mix domácností uvnitř cílové skupiny, nejen vysoce rizikové domácnosti bez příjmů (vizte odůvodnění částky příspěvku na poskytování bydlení s ručením výše). Vzhledem k tomu, že doplněním příjmového testu v důsledku přijetí poslaneckého pozměňovacího návrhu dochází k proměně cílové skupiny směrem k rizikovějším domácnostem (zákonné podmínky pro zápis údaje o potřebě podpůrného opatření splní jen vysoce rizikové domácnosti s minimálním příjmy, vizte výše), mělo by jednorázové navýšení příspěvku činit minimálně 1,25 násobek obvyklé ceny nájemného, jelikož získat byt pro rizikovější cílovou skupinu bude pro poskytovatele časově náročnější, než bylo získávání bytů pro původně zamýšlený mix domácností.
Na základě požadavku Ministerstva financí v meziresortním připomínkovém řízení došlo k redukci navrhovaných částek následujícím způsobem:
a) 20 000 Kč ročně pro Prahu a pro Brno a
b) 13 000 Kč ročně pro území mimo Prahu a Brno.
K § 3
Navrhuje se, aby nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2026, kdy nabude účinnosti zákon o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení).