Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Důvodová zpráva k vyhlášce č. 440/2025 Sb.

Návrh vyhlášky o stanovení nejvyšší výměry půdy obhospodařované rodinným zemědělským hospodářstvím

Původ dokumentu

Zákon
č. 440/2025 Sb.
0
Navrhovatel
Ministerstvo zemědělství

I. Obecná část

1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.

Návrh vyhlášky o stanovení nejvyšší výměry půdy obhospodařované rodinným zemědělským hospodářstvím je předkládán v návaznosti na novelu zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“), schválenou dne 23. 7. 2025 Senátem v rámci senátního tisku č. 165 (sněmovní tisk č. 876). Dne 11. 8. 2025 byl schválený zákon, kterým se mění zákon o zemědělství a další související zákony, doručen k podpisu prezidentovi.

Novela zákona o zemědělství zavádí do českého právního řádu rodinná zemědělská hospodářství. Předmětná novela definuje rodinné zemědělské hospodářství jako zemědělského podnikatele, který je právnickou osobou a po splnění zákonem stanovených podmínek je mu přiznán status rodinného zemědělského hospodářství, nebo jako společnost podle občanského zákoníku, jejímiž společníky jsou za účelem provozování zemědělské výroby sdružení zemědělští podnikatelé, kteří jsou fyzickými osobami, jimž je po splnění zákonem stanovených podmínek přiznán status člena rodinného zemědělského hospodářství.⁠‌​​‌‌​‌‌‌​‌‌​‌​‌⁠

Společným znakem obou typů rodinného zemědělského hospodářství jsou pak další podmínky, a to vedle rodinných vazeb především plnění definice mikropodniku podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, dále vazba k území obce, v němž rodinné zemědělské hospodářství spravuje zemědělskou půdu evidovanou na obchodní korporaci se statusem rodinného zemědělského hospodářství nebo na fyzické osoby se statusem rodinného zemědělského hospodářství sdružené ve společnosti podle občanského zákoníku, a dále dodržení maximální rozlohy půdy obhospodařované rodinným zemědělským hospodářstvím, která má být podle § 2j odst. 2 písm. b) zákona o zemědělství určena vyhláškou Ministerstva zemědělství.

Návrh vyhlášky stanoví v souladu se zákonným zmocněním nejvyšší povolenou výměru půdy evidované v evidenci využití půdy, která může být obhospodařována rodinným zemědělským hospodářstvím, aby byla splněna podmínka pro přiznání statusu rodinného zemědělského hospodářství nebo statusu člena rodinného zemědělského hospodářství. U prvního typu rodinného zemědělského hospodářství jde podle § 2j odst. 2 písm. b) zákona o zemědělství o maximální výměru půdy obhospodařovanou obchodní korporací nebo v souhrnu prostřednictvím jejích společníků (akcionářů či členů družstva) evidovanou na ni v evidenci využití půdy. U druhého typu rodinného zemědělského hospodářství jde pak podle § 2j odst. 4 písm. c) zákona o zemědělství o maximální výměru půdy obhospodařovanou v souhrnu fyzickými osobami sdruženými za účelem provozování zemědělské výroby ve společnosti podle občanského zákoníku, která je na ně evidována v evidenci využití půdy.

Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, známá také jako LPIS ( Land Parcel Identification System ), je klíčový nástroj pro správu a monitorování zemědělské půdy v České republice. Tento systém slouží k evidenci a sledování využívání půdy, identifikaci jednotlivých zemědělských parcel a zajištění souladu s legislativními požadavky a pravidly pro čerpání dotací. LPIS je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo zemědělství, aktualizaci této evidence provádí Státní zemědělský intervenční fond (jde o pravidelnou aktualizaci informací o půdních blocích, dílech půdních bloků, ekologicky významných prvcích a dalších souvisejících údajích), který bude též rozhodovat o přiznání statusu rodinného zemědělského hospodářství.

Rodinná zemědělská hospodářství (rodinné farmy) hrají nezastupitelnou roli v zemědělské výrobě v Česku, ať už z pohledu zajištění zemědělské produkce, tvorby pracovních míst či inovativnosti. Vedle ekonomického hlediska však mají rodinná zemědělská hospodářství značný kulturní a sociální význam na regionální úrovni. Pomáhají formovat prostředí na lokální úrovni, přispívají k budování komunitní soudržnosti a upevňování mezilidských vztahů, neboť jejich majitelé bydlí převážně v místě působení svého podniku. Proto je podpora jejich fungování v jakékoli podobě, včetně té institucionální, mimořádně důležitá a je jednou ze strategických priorit nejen České republiky, ale také Evropské unie.

V rámci Evropské unie se rodinné farmy běžně pohybují v rozmezí desítek až stovek hektarů. Navrhovaný limit 1 000 ha je tedy poměrně štědrý, ale reflektuje specifika českého zemědělství, kde jsou některé rodinné podniky historicky větší.

Pro odvození maximální výměry, podle které je rodinné zemědělské hospodářství vhodné definovat, byly pro účely této vyhlášky použity mimo jiné statistické údaje Českého statistického úřadu. Z velikostní struktury podniků právnických a fyzických osob (viz tabulka níže) je zřejmé, že podíl všech zemědělských podniků obhospodařujících do 1 000 ha je více než 98 %. Zároveň podíl celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy těchto podniků činí přes 55 %. Je zřejmé, že hranice 1 000 ha vytváří dobrý základ pro identifikaci zemědělských hospodářství tak, aby byla dostatečně selektivní pro naplnění účelu tohoto institutu a zároveň aby – i s přihlédnutím na specifickou velikostní strukturu zemědělských podniků ovlivněnou historickým vývojem - vytvářela podmínky pro zahrnutí významné části zemědělské výroby.

Velikostní struktura podniků fyzických a právnických osob obhospodařujících zemědělskou půdu, stav koncem roku 2024 Velikostní skupiny podniků podle výměry obhospodařované z. p. (ha) Podniky celkem 1) Podniky fyzických osob 1) Podniky právnických osob 1) počet výměra obhospodařované z. p. počet výměra obhospodařované z. p. počet výměra obhospodařované z. p. abs. % ha % abs. % ha % abs. % ha % >0-<5 21 053 46,53 37 398 1,05 19 809 50,42 34 931 3,20 1 244 20,88 2 467 0,10 5-<10 5 357 11,84 38 872 1,10 4 901 12,47 35 553 3,26 456 7,65 3 320 0,14 10-<50 9 754 21,56 229 953 6,48 8 814 22,43 207 152 18,97 940 15,78 22 801 0,93 50-<100 3 285 7,26 235 679 6,64 2 885 7,34 206 175 18,88 400 6,71 29 504 1,20 100-<500 4 168 9,21 843 871 23,79 2 736 6,96 487 589 44,66 1 432 24,03 356 282 14,51 500-<1000 804 1,78 580 860 16,38 116 0,30 80 566 7,38 688 11,55 500 294 20,38 1000-<2000 571 1,26 805 926 22,72 28 0,07 34 195 3,13 543 9,11 771 731 31,43 2000 a více 257 0,57 774 435 21,83 2 0,01 5 603 0,51 255 4,28 768 832 31,31 Celkem 45 249 100,00 3 546 994 100,00 39 291 100,00 1 091 764 100,00 5 958 100,00 2 455 231 100,00 Pramen: ČSÚ - Zemědělský registr 1) Bez podniků neobhospodařujících zemědělskou půdu.

Jak vyplývá z údajů shromážděných z jednotných žádostí za roky 2021 až 2023 předložených zemědělskými podniky Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF), z celkového počtu žádajících podniků bylo přes 97 % s výměrou do 1 000 ha zemědělské půdy, přičemž tyto podniky obhospodařovaly přes 55 % zemědělské půdy. I v tomto případě statistické údaje potvrzují, že stanovení této velikostní hranice (ačkoli tato výměra sama o sobě není jediným kritériem pro možnost přiznání statusu rodinného zemědělského hospodářství) odpovídá principiálně požadavku vytvoření potenciálu pro pokrytí významného počtu zemědělských podniků a přitom vytvořit předpoklady pro pozitivní ovlivnění hospodaření rodinných zemědělských hospodářství.

Rozsah Jednotné žádosti podle SZIF (oprávněná plocha BISS + Malý zemědělec v ha 2024) Velikostní skupiny podniků podle výměry obhospodařované z. p. Četnosti absolutní Četnosti relativní Výměra celkem ha Podíl výměry % od 1 do 5 ha 6 900 23,4% 19 593 0,6% od 5 do 10 ha 4 316 14,6% 32 074 0,9% od 10 do 50 ha 9 207 31,2% 220 506 6,3% od 50 do 100 ha 3 275 11,1% 235 027 6,7% od 100 do 500 ha 4 201 14,2% 848 401 24,1% od 500 do 1 000 ha 806 2,7% 583 118 16,6% od 1 000 do 2 000 ha 568 1,9% 801 726 22,8% od 2 000 do 15 000 ha 258 0,9% 775 294 22,1% Pramen: SZIF data z Jednotné žádosti za roky 2021–2023

2. Zhodnocení platného právního stavu

Návrh vyhlášky byl připraven v reakci na novelu zákona o zemědělství, která zavádí do českého právního řádu nový pojem rodinných zemědělských hospodářství. Problematika maximální povolené výměry půdy obhospodařované rodinným zemědělským hospodářstvím dosud nebyla upravena.

Návrh vyhlášky je v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v § 2j odst. 2 písm. b) zákona o zemědělství.

3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.

Předložený návrh vyhlášky je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.

4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.

Navrhovaná právní úprava neimplementuje právo EU. Návrh vyhlášky je plně slučitelný s předpisy a obecnými právními zásadami Evropské unie.

5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Návrh vyhlášky není v rozporu s mezinárodnímu smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

Návrh vyhlášky s ohledem na svůj charakter nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Povinnost stanovit maximální povolenou výměru půdy evidovanou na obchodní korporaci se statusem rodinného zemědělského hospodářství (a osoby s ní propojené) nebo v souhrnu na fyzické osoby se statusem rodinného zemědělského hospodářství sdružené ve společnosti podle občanského zákoníku, vyplývá ze zákonného zmocnění a její určení nemá vliv na státní ani jiné veřejné rozpočty. Případné technické a administrativní náklady vzniklé v souvislosti s evidencí rodinných zemědělských hospodářství a prováděním kontrol splnění podmínek udělení statusu rodinného zemědělského hospodářství nebo statusu člena rodinného zemědělského hospodářství, vyplývají ze zákona a budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství.

7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.

-

8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.

​-

9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.

-

10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.

Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.⁠‌​​‌‌​‌‌‌​‌‌​‌​‌⁠

11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.

Návrh vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.

12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména:

12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

Návrh vyhlášky nemá dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

Návrh vyhlášky nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.

Bez dopadu, návrh vyhlášky nezakládá veřejnou podporu.

12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

Návrh vyhlášky nemá sociální dopad, a to ani na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením nebo na národnostní menšiny.

12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.

Návrh vyhlášky nemá dopady na rovnost mužů a žen.

12.6 Dopad na životní prostředí.

Návrh vyhlášky nemá negativní vliv na životní prostředí. Stanovením limitu výměry půdy obhospodařované rodinným zemědělským hospodářstvím je podporována rozmanitost forem zemědělského hospodaření. S ohledem na rodinné vazby a generační předávání rodinných zemědělských hospodářství je předpokládán pozitivní vliv na životní prostředí z důvodu citlivějšího přístupu k environmentálním problémům a ochraně půdy a krajiny.

12.7 Dopad na ochranu práv dětí.

Návrh vyhlášky nemá dopady na ochranu práv dětí.

12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh vyhlášky nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh vyhlášky nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.

Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.

​-

15. Informace dle zákona o regulaci lobbování

Ve věci návrhu nedošlo k žádnému lobbování podle zákona č. 168/2025 Sb.

II. Zvláštní část

K Celá Vyhláška

K § 1

Stanovuje se podle § 2j odst. 2 písm. b) zákona o zemědělství, na který je odkazováno též v § 2j odst. 4 písm. c) zákona o zemědělství, maximální povolená výměra půdy evidované v evidenci půdy LPIS, která může být obhospodařována rodinným zemědělským hospodářstvím, resp. propojenými osobami, aby byla splněna podmínka pro přiznání statusu rodinného zemědělského hospodářství nebo statusu člena rodinného zemědělského hospodářství.

U prvního typu rodinného zemědělského hospodářství jde podle § 2j odst. 2 písm. b) zákona o zemědělství o maximální výměru půdy obhospodařovanou obchodní korporací nebo v souhrnu prostřednictvím jejích společníků (akcionářů či členů družstva) evidovanou na ni v evidenci využití půdy. U druhého typu rodinného zemědělského hospodářství jde pak podle § 2j odst. 4 písm. c) zákona o zemědělství o maximální výměru půdy obhospodařovanou v souhrnu fyzickými osobami sdruženými za účelem provozování zemědělské výroby ve společnosti podle občanského zákoníku, která je na ně evidována v evidenci využití půdy.

Určení hranice 1 000 ha vychází z potřeby respektovat specifika rodinných zemědělských hospodářství, která mají odlišnou strukturu řízení, vlastnictví a hospodaření než větší zemědělské podniky. Klíčovými jsou pro rodinná zemědělská hospodářství rodinné vazby (kvalifikovaná míra zastoupení členů jedné rodiny podle zákonné definice), a dále plnění požadavků na mikropodnik, což znamená mimo jiné požadavek na maximální počet 10 zaměstnanců. V těchto souvislostech byla výměra 1 000 ha vyhodnocena jako maximální pro možné a zodpovědné obhospodařování. Limit 1 000 ha poskytuje dostatečný prostor pro diverzifikaci bez toho, aby se ztratil osobní a komunitní charakter hospodaření.

K § 2⁠‌​​‌‌​‌‌‌​‌‌​‌​‌⁠

Účinnost se stanovuje v souladu s účinností přijaté novely zákona o zemědělství, a to dnem 1. ledna 2026.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací