Důvodová zpráva k vyhlášce č. 457/2025 Sb.

Návrh vyhlášky mění vyhlášku č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu (dále také „vyhláška“), která je prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu na úseku územního plánování, a která nabyla účinnosti 1. července 2024. Vyhláška řeší:

2. náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu a náležitosti obsahu zadání změny územně plánovací dokumentace (dále také jen „ÚPD“),⁠‌​​‌​‌​​‌‌​​‌‌​‌⁠

3. obsah jednotného standardu územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územních opatření a požadavky na strojově čitelný formát územní studie.

Předkládaný návrh vyhlášky směřuje ke změně požadavků na obsah jednotného standardu územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územních opatření a požadavků na strojově čitelný formát územní studie řešených vyhláškou č. 157/2024 Sb. Předmětem změny vyhlášky jsou tři oblasti, přičemž všechny se primárně týkají jednotného standardu nástrojů územního plánování.

Navrhovanou vyhlášku připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu se zmocněním podle § 333 odst. 1 k provedení § 59 odst. 4 stavebního zákona.

Vypuštěné přílohy s tabulkovými požadavky na grafické zobrazení standardizovaných jevů jsou ve vyhlášce nahrazeny obecnější a jednoznačnou úpravou v souladu se zmocněním § 59 odst. 3 stavebního zákona.

První oblastí je významná redukce nadměrně podrobných požadavků na grafické vyjádření standardizovaných jevů zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územních opatření. Rozsah datově standardizovaných jevů se nemění.

Jednotný grafický standard bude nově stanoven metodicky, aniž by byl vymahatelný na úrovni právního předpisu. Metodicky MMR i nadále doporučuje využití grafického standardu s tím, že se od něj bude možné odchýlit, pokud to bude přínosné např. pro čitelnost výkresů za předpokladu, že budou dodržena základní pravidla pro grafické vyjádření standardizovaných jevů uvedená ve vyhlášce. Grafický standard bude v souladu s metodikou využit pro nastavení zobrazení standardizovaných jevů v Národním geoportálu územního plánování (dále také jen „NGÚP“).

Jednotlivé obce, které zpracovávají územní plány jsou natolik různorodé svou velikostí, polohou i svým charakterem i svou potřebou řešit rozdílné problémy, že tuto rozdílnost nedokázal jednotně nastavený grafický standard pojmout. Reálně je grafický standard jen prázdnou slupkou, protože každá obec si pod direktivně určenou barvičkou může stanovit velmi rozdílné charakteristiky a regulativy. Novela vyhlášky je prvním krokem ke skutečně digitálním územním plánům.

Druhou oblastí, kterou řeší návrh vyhlášky, je ukončení podpory prostředí CAD, ve formátu dxf (který je vhodný primárně pro technické kreslení, návrh staveb a strojních součástí, nikoliv pro práci s prostorovými daty propojenými s mapami a integraci s webovými aplikacemi), a tím sjednocení předání na formát ESRI Shapefile (prostředí GIS, vhodný pro územní plánování, v souladu s doporučením DIA dle formální normy pro prostorová data). Důvodem je výrazně komplikovanější a pracnější zpracování územních plánů v prostředí CAD proti prostředí GIS. Z důvodu ukončení možnosti odevzdávat standardizované jevy územního plánu, včetně územního plánu s prvky regulačního plánu, v prostředí CAD se zcela odstraňuje příloha č. 11 k vyhlášce. Přestože nemalá část projektantů doposud zpracování v prostředí CAD v případě územních plánů využívá, je k dispozici široké spektrum programů v prostředí GIS. Vyhláška nepředepisuje konkrétní program, ve kterém by musel být územní plán zpracován. Pro usnadnění aplikace je navrženo přechodné ustanovení, které umožňuje pro územní plány, které jsou aktuálně zpracovávány v prostředí CAD a bylo zahájeno projednávání jejich návrhů, aby bylo možné je dokončit bez nutné změny technologie zpracování. Dlouhodobá údržba kontrolních nástrojů pro dva odlišné systémy a paralelní existence dvou různých systémů je neefektivní, stejně jako dlouhodobé zajišťování konverze dat mezi těmito odlišnými systémy. Z důvodu usnadnění přechodu na prostředí GIS je stanoveno přechodné období, které bylo po MPŘ prodlouženo do 31.12.2029 (prodloužení z jednoho na čtyři roky) s tím, že podmínkou aplikace přechodného ustanovení je zveřejnění návrhu podle § 93 odst. 5 zákona ve stanovené lhůtě (lhůta pro zveřejnění byla po MPŘ prodloužena na rok po nabytí účinnosti vyhlášky, tj. z konce roku 2025 do konce roku 2026). Data z územních plánů zpracovaných v jednotném standardu technologií CAD a nahraná do NGÚP budou mít obce možnost následně z tohoto systému získat ve formátu vhodném pro zpracování v technologii GIS, nebudou tedy muset zajišťovat převod dat do GISu na vlastní náklady (s výjimkou nestandardizovaných jevů).

I nadále zůstává možnost odevzdání standardizovaných jevů regulačního plánu (nikoliv územního plánu s prvky regulačního plánu) v prostředí CAD, protože pro tvorbu regulačních plánů je prostředí CAD v některých případech vhodnější než prostředí GIS.

Třetí a poslední navrhovanou oblastí jsou dílčí úpravy požadavků na předávaná data, zejména úpravy v datových modelech jednotlivých nástrojů územního plánování. Navrhuje se doplnění metadat o seznam textů a verzi výměnného formátu a metadat. Upravují se názvy několika atributů v datovém modelu zásad územního rozvoje a doplňují se výčty hodnot, kterých některé atributy mohou nabývat. Upravují se názvy předávaných souborů datové části tak, aby přímo z názvu souboru bylo identifikovatelné, zda se jedná o novou územně plánovací dokumentaci, její změnu či úplné znění. V případě územního plánu se připouští, že textová část odůvodnění nemusí být v jednom souboru, ale lze ji odevzdat ve více souborech, např. vypořádání připomínek samostatně. Důvodem jsou příliš velké soubory, které v některých případech vznikaly, a ztěžovaly práci dlouhou dobou otevírání či nemožností být otevřeny na méně výkonných počítačích. Textová část územního plánu musí být nadále v jednom souboru. V případě schémat se upouští od vyžadování odevzdávání jejich georeferencovaných rastrových ekvivalentů, postačuje odevzdání ve formátu pdf. U některých schémat, např. u řezů uličními profily u regulačních plánů, nemá georeferencování smysl a odevzdané rastrové obrázky nejsou dále v národním geoportálu územního plánování využívány.

Dne 1. 8. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) a v této souvislosti byl po MPŘ doplněn do § 11 odst. 1 písm. b) text „akcelerační oblast“ a v tomto smyslu byly doplněny přílohy č. 7, 10, 22 a 24.

Navrhovanou vyhlášku připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu se zmocněním podle § 333 odst. 1 k provedení § 59 odst. 4 stavebního zákona.

Vypuštěné přílohy s tabulkovými požadavky na grafické zobrazení standardizovaných jevů jsou ve vyhlášce nahrazeny obecnější a jednoznačnou úpravou v souladu se zmocněním § 59 odst. 3 stavebního zákona.

Na oblast, pro kterou je navrhovaná právní úprava zpracována, se předpisy Evropské unie a judikatura soudních orgánů Evropské unie nevztahují. Návrh tedy není v rozporu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Standardizace územně plánovacích dokumentací, zejména územních plánů, je postupně uplatňována již více než 10 let. Nejprve jednotný standard upravovaly jednotlivé kraje, k metodickému sjednocení přistoupilo Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2019, kdy vydalo metodiku na jednotný datový i grafický standard vybraných jevů územního plánu. Právním předpisem – vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a částečně vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, byl jednotný standard upraven od počátku roku 2023. Na tuto úpravu navázala vyhláška č. 157/2024 Sb., účinná od 1. července 2024.

Smyslem zavedení jednotného standardu, tj. standardizované struktury výměnného formátu všech územně plánovacích dokumentací, bylo zejména zajištění efektivního, na konkrétním technologickém řešení nezávislého předání dat. Datová struktura musí být standardizována tak, aby především odpovídala logické struktuře a věcné povaze regulativů a umožnila efektivní sběr a ukládání údajů o regulaci území a zpracovávání dat a jejich analýzy napříč obcemi. S ohledem na postupující digitalizaci a závazky plynoucí z ostatní legislativy je NGÚP připravován tak, aby bylo umožněno ukládání, zveřejňování a vyhodnocování originálních předávaných dat. Jednotný standard grafického zobrazení standardizovaných jevů směřoval k deklarované jednoznačné čitelnosti územně plánovacích nástrojů a k možnosti vytvořit bezešvý obraz těchto nástrojů v celém státě při respektu k různorodosti obcí, které se vzájemně liší svou velikostí, polohou i svým charakterem i svou potřebou řešit rozdílné problémy. To bude umožněno i nadále v Národním geoportálu územního plánování prostřednictvím unifikovaného zobrazení vkládaných prostorových dat. A současně v souvislosti s platným právem budou pro rozhodování primárně určena a zobrazována grafická a textová data vkládaná do Národního geoportálu územního plánování tak, jak byla vydána schvalujícími orgány.

Jednotný standard dosud nebyl připravován jako povinný podklad definující postup zpracování územně plánovacích dokumentací pro jednotlivé obce a kraje, ale byla vytvořena převodní matrice pro naplnění zákonných povinností. Územně plánovací dokumentace se pořizují a projednávají náročným a dlouhým procesem a smyslem nebylo pořídit všechny dokumentace zcela novým způsobem od začátku.

Dříve, v době, kdy nebylo jak propojit informace s mapou, byla hlavním zdrojem informací mapa (obraz) kreslená ručně a k tomu kniha s odkazy psaná na psacím stroji. Tomuto přístupu odpovídalo vzdělávání a školení celé generace zpracovatelů územních plánů i úředníků. Analogové dědictví se následně přeneslo do jednotného grafického standardu a vznikla paradoxní situace, kdy se za digitalizaci vydávala analogová metoda prezentovaná v elektronickém formátu (například PDF). Mezitím, v průběhu přípravy jednotného standardu, pokročily digitální technologie v územním plánování a závazky plynoucí z ostatní legislativy natolik, že již není nezbytné mít povinný grafický standard, a to s ohledem na obrovské množství digitálních informací z propojených databází a jednotný digitální formát dat. Jednotný grafický standard v platné vyhlášce je přežívajícím hybridem, který ve svém důsledku neguje možnost plánování v digitálním formátu a znepřehledňuje užívání geografických databází sestavovaných v jednotném datovém standardu. Tím závazný grafický standard eliminuje základní výhodu digitálního územního plánování. U digitálních územních plánů roste význam obsahu na úkor vzhledu. S nastaveným datovým modelem a pravidly předávání dat je povinné grafické vyjádření definované jako tloušťky čar a RGB kódy již zbytné.

Pro potřebný postupný úplný přechod k digitálnímu plánování, který bude trvat řadu let a vyžaduje rekodifikaci systému územního plánování, platí i nadále metodická doporučení jednotného grafického standardu na stránkách MMR. V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že proces pořizování a předávání územních plánů zpracovávaných dle dosavadních předpisů se touto úpravou nemění.

K novele vyhlášky vedla mj. dosavadní zkušenost s územně analytickými podklady (dále ÚAP), kde se ukázalo efektivním (v souvislosti s jejich zavedením zákonem č. 183/2006 Sb.), vedení databáze ÚAP v jednotném datovém standardu v jednotlivých krajích a v letošním roce se ministerstvu podařilo dokončit jednotný datový standard centrální databáze ÚAP pro celou ČR v Národním geoportálu územního plánování. Výkresová část ÚAP napříč ČR není graficky standardizována a pro rozhodovací praxi není tato rozdílnost na překážku, grafická standardizace výkresů ÚAP tak dosud nebyla potřebná. V rozhodovací praxi se používají vektorová data databáze ÚAP, nikoliv výkresy. Předpokladem je však vždy správná interpretace digitálních dat (tj. např. přesnost dat, měřítko mapového podkladu, nad nímž byly zpracovány apod.).

Jednotné znázornění obsahu standardizovaných prvků ÚPD v mapové části Národního geoportálu nevyžaduje, aby vyhláška obsahovala jednotný grafický standard ÚPD, protože vizualizace mapové části je plně v kompetenci správce NGÚP. Naopak, správce NGÚP může mapový obsah a jeho grafické vyjádření optimalizovat pro potřeby konkrétních agend (územní plánování, stavební řízení). Pro potřeby zpracování ÚPD dostačuje vydání doporučující metodiky pro grafické zpracování výkresové části ÚPD. V podmínkách informačních systémů veřejné správy je tento postup běžný, příkladem může být např. Digitální technická mapa nebo Katastrální mapa. Přestože se jedná, stejně jako v případě ÚPD, o rozsáhlé sady geografických dat, jejichž výstupy jsou kartograficky jednotné, není grafická legenda těchto výstupů standardizována prostřednictvím zákona nebo vyhlášky, ale pouze metodickými materiály správců jednotlivých informačních systémů.

Vyhláška zároveň rozdílně stanovuje požadavky na jednotlivé druhy územně plánovací dokumentace, kdy s pokročilejším způsobem předávaných dat (zcela nezávislým na grafickém zobrazení) dochází k situaci, kdy požadované informace není možné graficky vyjádřit. Toto je zřejmé zejména na rozdílu požadavků na výměnný formát dat územních plánů a zásad územního rozvoje, kdy pokročilejší model zásad v dosavadních požadavcích na grafické vyjádření popisuje pouze část předávaných vlastností dat. S ohledem na výše popsaný vývoj NGÚP lze předpokládat aktualizaci datového modelu i pro územní plány a sjednocení technologie se zásadami územního rozvoje. Grafické zobrazení je pouze jedním z možných přístupů ke schvalovaným a předávaným datům a je možné předjímat, že z datové základny územně plánovacích dokumentací budou připravovány různé výstupy a různá zobrazení. Požadavek na grafické vyjádření standardizovaných jevů, definovaný § 59 odst. 4 stavebního zákona je nově vyjádřen obecně, bez konkrétního předpisu zobrazení. Výkresy musí být zpracovány v souladu s přílohami stavebního zákona a smyslem a účelností jednotlivých dokumentací, přitom musí logikou zobrazení vždy vycházet z datové struktury. Samotným zobrazením nesmí být doplňovány další regulativy a informace nad rámec dat. Zároveň v souvislosti s dosavadní právní úpravou platí, že samotné grafické zobrazení regulaci obvykle nenese a ta je samostatně definována v textové části, pro různé obce individuálně, tj. souladně s principy subsidiarity a ústavního práva územně samosprávných celků na samosprávu (jednotlivé obce, které zpracovávají územní plány jsou různorodé svou velikostí, polohou i svým charakterem i svou potřebou řešit rozdílné problémy).

Ukazuje se totiž, že jednotné grafické zobrazení vyšší srozumitelnost nezajišťuje, a naopak vyvolá v uživatelích územně plánovací dokumentace mylné očekávání konkrétní regulace, která ale platit vůbec nemusí (například obec může na svém území v konkrétní ploše jedno specifické využití vyloučit a uživatel se tuto informaci z grafiky nemůže dozvědět). Ze zkušenosti s projednáním územních plánů dle vyhlášky vyplývá, že povinně předepsané grafické zobrazení snižuje čitelnost a nutí zpracovatele řešit již zaběhlé regulativy a pojmy zcela jiným, odlišným způsobem tak, aby povinnost použít předepsanou grafiku obešli.

Dalším důvodem pro přesunutí požadavků na konkrétní grafické zobrazení do metodik je měřítko zpracování přizpůsobené měřítku 1:5 000 a nepočítá se s měřítkem 1:10 000, které využívá řada měst a obcí. Právě práce s měřítkem je jedním z důvodů vzniku nečitelných územních plánů, ačkoliv jsou zpracovány datově čistě a korektně. Při digitalizaci a práci s webovými systémy a aplikacemi (i v NGÚP) nadefinované měřítko postrádá smysl. Každý z územních plánů je zpracován v měřítku katastrální mapy, pouze samotný akt vydání jej převádí do měřítek 1:5 000 či 1:1 0000, na což mají obce v souladu se zákonem právo.

Dosavadní poskytování standardizovaných jevů jak v prostředí GIS, tak CAD, mělo za cíl zpracování převodu územních plánů do jednotného standardu v technologické platformě, na kterou jsou projektanti zvyklí. Zkušenosti z aplikační praxe ukazují, že zpracování v CAD je v případě územních plánů komplikovanější a náročnější než v GIS a rovněž pro stát je udržování dvou paralelních, ale systémově odlišných technologických platforem komplikovanější a náročnější. Z těchto důvodů je navrhováno, aby bylo nadále možné územní plány odevzdávat pouze ve formátu ESRI Shapefile, tedy v prostředí GIS. Pro snazší přechod projektantů doposud využívajících CAD je navrženo přechodné období, které bylo po MPŘ prodlouženo z jednoho roku na čtyři roky.

V aktuálním návrhu nejsou zahrnuty sjednocující úpravy datových modelů jednotlivých nástrojů územního plánování. Do konce roku 2025 plánuje Ministerstvo pro místní rozvoj zadat zpracování analýzy uplatňování jednotného standardu, včetně identifikace problematických ustanovení (nevhodné výměnné formáty, nevhodné nastavení atributů vybraných jevů, špatně čitelný grafický standard některých prvků, nekompatibilita datových modelů jednotlivých nástrojů). Následně budou velmi pravděpodobně navrženy další úpravy jednotného standardu.

Návrh předmětné vyhlášky nepředpokládá zásadní hospodářský ani finanční dopad na podnikatelské prostředí.

Předpokládá se pozitivní vliv na veřejné rozpočty vzhledem ke zjednodušení požadavků na jednotný standard a z toho vyplývající snížení nároků, a tedy i nákladů na pořízení standardizační změny, a to přitom při zachování maxima přínosů standardizace.

Úprava požadavků na jednotný standard grafického zobrazení standardizovaných prvků sice umožní větší volnost projektantům ve zpracování zásad územního rozvoje a územních plánů, zároveň však bude nadále oblast upravena metodicky, bude tedy možné (a doporučené) využít standardizovaných řešení. Tato standardizovaná řešení mají plnou podporu Ministerstva pro místní rozvoj, které projektantům poskytuje vzorové struktury a další podklady v souladu s jednotným standardem, které mohou využít.

Pro úpravu územních plánů do jednotného standardu vypisuje Ministerstvo pro místní rozvoj dotační podporu. Dotace jsou financovány jak z IROP, tak z národních programů. Dotace do jednotného standardu (alokované nebo již vyplacené) činí zatím celkově cca 800 mil. Kč a do jednotného standardu, včetně jednotného standardu grafického, byly upraveny stovky územních plánů. Úprava požadavků na grafické vyjádření standardizovaných prvků nebude znamenat zhoršení efektivity využití prostředků, které byly či budou na standardizaci vynaloženy, jelikož stát nadále bude povinně vyžadovat klíčové náležitosti jednotného standardu, a to standardizované jevy v požadované struktuře.

Navrhovaná vyhláška bude mít vliv na investory působící na více správních územích tím, že se více soustředí na podrobnější znění regulativů a tím předejdou zbytným omylům způsobeným zjednodušeným a neúplným čtením územních plánů a z toho vyplývajícími následnými chybami a budou motivováni začít využívat digitální data územních plánů, což významně urychlí a usnadní přístup ke konkrétním regulativům, aniž by byli uváděni v omyl dojmem, že stejná grafika znamená stejné regulativy.

Navržená úprava bude mít pozitivní vliv na veřejné rozpočty, tj. rozpočty samospráv i podpůrné dotační programy, neboť územně plánovací dokumentace, které nebyly dosud zpracovávány podle požadavků na grafický standard dle vyhlášky č. 157/2024 Sb. a bylo zahájeno jejich projednání, nebude nutné graficky upravovat (i nadále však bude nutná úprava datového modelu).

Jednotný grafický standard měl za cíl zvýšit čitelnost ÚPD – ale výklad a určení souladu s územním plánem je pouze drobná práce v porovnání s tím, jaké problémy takto pojatá grafická unifikace způsobuje obcím a zejména městům snažícím se pružně reagovat na dynamiku vývoje v území.

Vypuštění paralelní technologie CAD bude mít negativní vliv na projektanty, kteří v tomto prostředí pracují tím, že budou navíc využívat buď konverzní nástroje do prostředí GIS, nebo územní plány v prostředí GIS rovnou zpracují. Pro usnadnění přechodu na platformu GIS je navrženo přechodné ustanovení, které bylo po MPŘ výrazně prodlouženo (z jednoho roku na čtyři roky). Na druhou stranu lze očekávat, že přechodem na platformu GIS bude zvýšena efektivita územního plánování, jelikož zpracování územních plánů v prostředí GIS je obecně efektivnější než v prostředí CAD.

Na úrovni státní správy dojde k snížení nákladů, jelikož nebude nutné spravovat a udržovat kontrolní nástroje a úložiště pro dva paralelní systémy.

Návrh neobsahuje žádné finanční nástroje, včetně nástrojů dotačních, nemůže tedy zakládat veřejnou podporu.

Vypuštění závaznosti požadavků na grafickou část jednotného standardu bude znamenat mírné rozvolnění povinností projektantů územně plánovacích dokumentací, na druhou stranu se zvýší odpovědnost projektantů za správnost a čitelnost územních plánů. Projektanti nebudou nově muset v mnoha případech zbytečně a opakovaně převádět územní plány do povinné grafické podoby.

Návrh nemá negativní sociální dopady (včetně dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na specifické skupiny obyvatel). Návrh nemá negativní dopady na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a nikterak se nedotýká otázek rovnosti mužů a žen, resp. je z hlediska rovnosti mužů a žen indiferentní.

Navrhovaná právní úprava se netýká soukromí.

Návrh plně respektuje zavedené standardy veřejné správy v České republice. Obecně je nutné konstatovat, že tam, kde je nezbytné správní uvážení, není možné korupční riziko zcela vyloučit, a územní plánování se bez správního uvážení neobejde. Minimalizace rizik byla sledována už při přípravě stavebního zákona. Navrhovaná vyhláška nemá vliv na procesy územního plánování, a proto je z hlediska možného korupčního rizika neutrální, nemění jej.

Navrhovaná právní úprava nemá žádný vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, nemá na ně tedy žádné dopady.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na rodiny.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady.

Dopady na výkon samostatné i přenesené působnosti orgány územních samosprávných celků jsou nepřímé. Procesy upravuje a povinnosti ukládá stavební zákon. Povinnost zpracovat dokumentaci v jednotném standardu je stanovena stavebním zákonem, vyhláška pouze specifikuje podrobnosti jednotného standardu, které spíše rozvolňuje.

Navrhovaná vyhláška bude mít vliv na stavební úřady s více územně samosprávnýmí celky (obcemi) tím, že se více soustředí na podrobnější znění regulativů a tím předejdou zbytným omylům způsobeným zjednodušeným a neúplným čtením územních plánů a z toho vyplývajícími následnými chybami při rozhodování a budou motivovány začít využívat digitální data územních plánů. To ve svém důsledku významně urychlí a usnadní přístup ke konkrétním regulativům, aniž by docházelo k omylům pod dojmem, že stejná grafika znamená stejné regulativy.

Z pohledu samospráv tato úprava naopak přinese určité zjednodušení při pořízení územně plánovacích dokumentací. Starší územní plány bude možné rychleji předávat do NGÚP a sníží se požadavky na opakované změny dokumentací.

Navrhovaná právní úprava vychází ze zásad tvorby digitálně přívětivé legislativy a je s nimi v souladu.

V souladu s částí I čl. 5. 7. Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace předkladatel rozhodl, že s ohledem na povahu a rozsah novely nebude RIA zpracována.

Návrh vyhlášky byl zpracován na základě konzultací a projednání v Pracovní skupině ministra pro místní rozvoj pro rekodifikaci územní plánování (seznam členů je dostupný na:< https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/pracovni-skupiny/pracovni-skupina-pro-rekodifikaci-uzemniho-planova>). Návrh byl dále konzultován s iniciativou CityDeal dne 13. prosince 2024, Asociací pro urbanismus a územní plánování dne 18. prosince 2024, a na průběžných jednáních se Svazem měst a obcí České republiky. Dále byl návrh Ministerstvem pro místní rozvoj konzultován dne 16. dubna 2025 na jednání se zástupci Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a zástupce Svazu měst a obcí České republiky. Ze strany Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy byly Ministerstvu pro místní rozvoj předány podklady pro zpracování návrhu vyhlášky dne 23. 6. 2025. Na samotném textu vyhlášky se nepodílel žádný třetí subjekt. Ve vztahu k zákonu č. 168/2025 Sb., o regulaci lobování, lze tedy deklarovat, že při přípravě návrhu vyhlášky nedošlo k lobbování.