I. Obecná část
A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění hlavních principů
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí.
Dne 7.11. 2024 byla v Úředním věstníku Evropské unie publikována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2839, kterou se mění směrnice 1999/2/ES, 2000/14/ES, 2011/24/EU a 2014/53/EU, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv v oblasti potravin a složek potravin, hluku ve venkovním prostoru, práv pacientů a rádiových zařízení. Novela směrnice 2000/14/ES je konkrétně obsažena v článku 2.
Změnu je třeba odpovídajícím způsobem promítnout do transpozičního nařízení vlády č. 9/2002 Sb.
Důvodem pro předložení návrhu novely nařízení vlády je tak potřeba zajistit implementaci článku 2 směrnice 2024/2839. Jeho obsahem je zrušení povinnosti výrobců zařízení v působnosti směrnice (nebo jejich zplnomocněných zástupců) zasílat vnitrostátním orgánům i přímo Evropské komisi kopii prohlášení o shodě. Komise má na základě zaslaných prohlášení shromažďovat a zveřejňovat informace o emisích hluku daných zařízení. Tyto informace však mohou spotřebitelé nalézt přímo na zařízení, neboť z jiného ustanovení směrnice vyplývá povinnost je uvádět. Povinnost zasílat prohlášení se tedy zrušuje jakožto nadbytečná, za účelem snížení administrativní zátěže pro podnikatele i orgány.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Předkládaný návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 22/1997Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k jehož provedení je navržen, včetně zákonného zmocnění k jeho vydání.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánu Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie. Návrh představuje čistě implementaci právních předpisů Evropské unie, bez rozšiřování obsahu implementovaných norem.
D. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění nezbytnosti změny
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 342/2003 Sb., č.198/2006 Sb. a č. 29/2025 Sb., neobsahuje změny vyplývající z článku 2 směrnice 2024/2839. Je tedy třeba jej novelizovat a splnit tak legislativní závazek vyplývající z členství ČR v Evropské unii.
E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Dopady na veřejné rozpočty oproti platné právní úpravě nebyly identifikovány. Pro podnikatele znamená úprava přínos ve formě odpadnutí drobných nákladů spojených se zasíláním požadovaných dokumentů Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Evropské komisi.
F. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadu na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nepředpokládá žádné sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopady na životní prostředí.
G. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
H. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
I. Zhodnocení korupčních rizik
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), zveřejněné na webové stránce Odboru hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky, oddělení boje s korupcí. Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání.
Kritérium Zhodnocení naplnění kritéria definovaného v Metodice CIA ve vztahu k návrhu právního předpisu Poznámka či vysvětlení ke zhodnocení naplnění kritéria přiměřenost návrh předpisu nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy, předpis je přiměřený množině vztahů, které má upravovat návrh předpisu zasahuje do současně platného právního stavu co možná nejmenší měrou efektivita předmětné právní předpisy umožňují kontrolovat a vynucovat dodržování stanovených povinností; cílem návrhu předpisu je přímo podpořit možnosti efektivní implementace postupů stanovených v zákoně předmětem návrhu předpisu nebyly úpravy, které by měly vliv na změnu možnosti kontrolovat nebo vynucovat dodržování stanovených povinností odpovědnost hodnocení tohoto kritéria není relevantní návrh předpisu nijak nově neupravuje odpovědnosti, tyto zůstávají zachovány opravné prostředky hodnocení tohoto kritéria není relevantní návrh předpisu nemění možnosti obrany proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy, problematika opravných prostředků není předmětem úpravy novely kontrolní mechanizmy hodnocení tohoto kritéria není relevantní návrhem předpisu nedochází k rozšíření kontrolních mechanizmů
J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
K. Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrh nepředpokládá žádné dopady na rodiny, neboť upravovaná materie se rodin přímo nedotýká.
L. Zhodnocení dopadů na územní samosprávu (dopady na obce a kraje)
Návrh nepředpokládá žádné dopady na územní samosprávu (dopady na obce a kraje), neboť upravovaná materie se územní samosprávy přímo nedotýká.
M. Zhodnocení dopadu na digitálně přívětivou legislativu
Návrh nemá vazbu na digitální agendu.
N. Informace dle zákona o regulaci lobování
Při tvorbě návrhu nařízení vlády nedošlo ke kontaktu s lobbistou.
O. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Návrh nařízení vlády není způsobilý založit veřejnou podporu.
P. Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrhem nařízení vlády se zrušuje povinnost výrobců (případně zplnomocněných zástupců) zasílat Evropské komise a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a stání zkušebnictví ES prohlášení o shodě. Jiné dopady na práva fyzických nebo právnických osob návrh nemá.
Q. Odůvodnění neprovedení Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Dopisem ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády Evy Decroix ze dne 23. června 2025, čj. 25117-2025-UVCR, byla materiálu v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.5 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace udělena výjimka ze zpracování hodnocení dopadů regulace (RIA). O tuto výjimku bylo zažádáno z toho důvodu, že návrh nařízení vlády zajišťuje transpozici právního předpisu Evropské unie , která neumožňuje diskreci, a tedy není možné variantní řešení, které by bylo možné hodnotit z hlediska jeho dopadů.
II. Zvláštní část
K Čl. I
K bodu 1
V § 8 se zrušuje odstavec 3, což odpovídá zrušení čl. 16. směrnice 2000/14/ES. Podle platného znění výrobce (popřípadě jeho zplnomocněný zástupce) zasílá kopii ES prohlášení o shodě ke každému typu zařízení Evropské komisi a příslušnému vnitrostátnímu úřadu; tím je v ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
K bodu 2
Úvodní ustanovení se doplňuje v souladu s čl. 48 odst. 4 Legislativních pravidel vlády o nově promítnutou směrnici 2024/2839.Zároveň je plněn požadavek čl. 5 odst. 1 směrnice na uvedení odkazu na směrnici.
K Čl. II
Účinnost je navrhována v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2024/2839, tedy dnem 29. listopadu 2025. Vzhledem k tomu, že datum účinnosti se řídí požadavkem směrnice 2024/2839, nelze stanovit datum účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci, jak vyžaduje zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, v § 9 odst. 2. S ohledem na závazky, které pro ČR plynou z členství v Evropské unie, které mimo jiné spočívají i v povinnosti implementovat do svého právního řádu příslušné předpisy Evropské unie, nelze v tomto případě při stanovení účinnosti vycházet z § 9 odst. 2 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ale je nutné datum účinnosti stanovit s ohledem na směrnici 2024/2839 dle § 9 odst. 3 tohoto zákona. Odlišný postup by pak představoval porušení práva Evropské unie.