Důvodová zpráva k vyhlášce č. 465/2025 Sb.

Dne 3.6. 2025 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 223/2025 Sb., kterým se mění zákon č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon nabyl ve většině svých ustanovení účinnosti dnem 1. 8. 2025. Výše uvedená novela nazývaná též „Lex plyn“ obsahuje i změnu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění. V rámci legislativního procesu při schvalování Lex plyn v Poslanecké sněmovně bylo do zákona č. 406/2000 Sb. doplněno ustanovení zakazující používání tzv. mařičů při poskytování podpůrných služeb a flexibility.

Mařičem se rozumí elektrické zařízení, které spotřebovává elektřinu, jíž kromě poskytování výše uvedených služeb efektivně dále nevyužívá. Jedná se většinou o zařízení přeměňující elektřinu na teplo a od elektrického tepelného spotřebiče se liší pouze tím, že cílem není efektivní využití tepla vyrobeného přeměnou z elektřiny, ale pouze „zmaření“ elektřiny. Teplo z takového zařízení tedy není účelně a efektivně využito, ale obvykle je vypuštěno přímo do atmosféry, což ve svém důsledku může přispívat k nežádoucí změně klimatu.⁠‌‌​‌‌​​​‌​‌​‌‌​​⁠

V rámci novely zákona č. 406/2000 Sb. byl do zákona vložen zákonný základ pro Ministerstvo průmyslu a obchodu k vydání vyhlášky, která má stanovit způsoby efektivního dalšího využití spotřebované elektřiny. Za účelem naplnění tohoto ustanovení je předkládán návrh vyhlášky o způsobech efektivního dalšího využití spotřebované elektřiny.

Vyhláška vychází z principu, že pokud elektrické zařízení, jehož prostřednictvím jsou poskytovány podpůrné služby nebo flexibilita, nevyrábí nebo při spotřebě elektřiny tímto zařízením nevzniká využitelná tepelná energie, pak se dále pro účely poskytování podpůrných služeb nebo flexibility neposuzuje, zda je spotřebovaná elektřina dále efektivně využita. Ve většině případů se bude jednat nikoli o cílenou výrobu tepelné energie ve zdroji tepelné energie nebo v zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla. Spíše půjde o elektrická zařízení spotřebovávající elektřinu, přičemž v tomto procesu zákonitě dochází ke vzniku určitého množství tepelné energie, kterou lze označit též za odpadní teplo. Takové odpadní teplo je pak potřeba využít, pokud je racionálně využitelné.

Vyhláška proto rovněž stanoví, kdy se jedná o využitelnou tepelnou energii. Jak je výše uvedeno, při spotřebě elektřiny je prakticky nemožné zabránit tomu, aby nějaká tepelná energie vznikala. V případě, že množství tepelné energie takto vznikající dosáhne stanoveného limitu, jedná se o teplo, jež je využitelné a je proto nutné hledat cesty k jeho využití. Množství využitelné tepelné energie je stanoveno pomocí jednoduchého vzorce, jehož prostřednictvím se z množství spotřebované elektřiny v elektrickém zařízení spočte množství využitelné tepelné energie. V případě, že množství využitelné tepelné energie přesáhne stanovený limit, který se navrhuje ve výši 80 % energie obsažené ve spotřebované elektřině, jedná se o využitelnou tepelnou energii.

Hodnota 80 % vychází z praxe a odvíjí se od účinnosti přeměny elektrické energie na energii tepelnou, kdy cílem takto stanovené hodnoty je umožnit provoz zařízeni, které nebudou muset mít zajištěn odběr tepla, neboť jejich primárním účelem není výroba tepla z elektřiny. Nižší hodnota by mohla klást nepřiměřené požadavky na poskytovatele SVR, naopak vyšší hodnota by vedla v praxi o obcházeni právní úpravy. Zařízení, která však při přeměně elektřiny primárně vyrábí teplo (tj. ta která z 1 MWh vyrobí 2,88 a vice GJ tepla) musí zajistit ekonomicky odůvodnitelný odběr tepla.

Pokud při spotřebě elektřiny v elektrickém zařízení dochází k výrobě nebo vzniku využitelné tepelné energie, pak je nutné takovou tepelnou energii racionálně využít. Avšak i podmínku racionálního využití tepelné energie je nutné specifikovat, a z toho důvodu vyhláška stanoví podmínku uplatnění takové tepelné energie na základě ekonomicky odůvodnitelné poptávky po tepelné energii. Ekonomicky odůvodnitelná poptávka po tepelné energii je splněna v případě, že existuje reálná potřeba po dodávce tepelné energie a odběratel (může se jednat i o stejnou osobu, která provozuje elektrické zařízení) by takovou potřebu i bez využití tepelné energie z elektrického zařízení uspokojoval jinými procesy výroby nebo vzniku tepelné energie, a to za tržních podmínek. Navíc poptávka po tepelné energii (vyrobené nebo vzniklé v elektrickém zařízení viz výše) nesmí překračovat potřeby tepelné energie toho, kdo tuto tepelnou energii využívá, nebo odkládá její využití v čase (např. v SZT).

Další požadavky na poskytovatele flexibility pak budou upraveny v souladu s § 24 odst. 3 energetického zákona v rámci stanovených technických požadavků a podmínek obstarávání podpůrných služeb.

Navrhovaná právní úprava je realizací zmocnění Ministerstva průmyslu a obchodu k vydání vyhlášky upravující způsoby efektivního dalšího využití spotřebované elektřiny, jak je obsaženo v ustanovení § 14 odst.4 zákona o hospodaření energií k provedení § 6 odst. 5 téhož zákona.

Navrhovaná právní úprava neimplementuje právo Evropské unie a není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh vyhlášky je tedy plně slučitelný s právem Evropské unie.

Do doby přijetí zákona č. 223/2025 Sb. zahrnujícího novelu zákona o hospodaření energií nebyla oblast „mařičů“ při poskytování podpůrných služeb a flexibility nijak upravena.

Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu potřeby naplnění zákonného zmocnění. Hlavním věcným důvodem pro existenci vyhlášky je stanovení případů, kdy poskytování podpůrných služeb a flexibility je smysluplné, racionální, ekonomické a taky environmentálně udržitelné z hlediska hospodárného využívání energetických zdrojů a dopadů výroby energie na životní prostředí.

Bez stanovení způsobů efektivního dalšího využití spotřebované elektřiny by nemohl být realizován zákonný zákaz provozu „mařičů“ pro poskytování podpůrných služeb a flexibility.

Navrhovaná právní úprava nebude mít na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty žádný dopad. Zákaz „mařičů“ je obsažen přímo v zákoně o hospodaření energií a s ním rovněž rozšíření působnosti Státní energetické inspekce (SEI). Vyhláška přináší naplnění zmocnění obsaženého v zákoně a umožňuje SEI postupovat podle jasně stanovených pravidel.

Na podnikatelské prostředí České republiky má rovněž dopad již samotná novela zákona o hospodaření energií, která zakazuje využívat mařiče pro poskytování podpůrných služeb a flexibility, kdy tyto služby a výnosy z nich jsou v současnosti hlavním důvodem pro instalaci takových zařízení. Podle přechodného ustanovení k novele zákona č. 223/2025 Sb. lze dosavadní elektrická zařízení, jež lze označit za mařiče, používat pro výše uvedený účel (s ohledem na existující smluvní vztahy) do konce roku 2025. Od 1. ledna 2026 musí veškerá elektrická zařízení používaná při poskytování podpůrných služeb nebo flexibility splňovat požadavek na efektivní další využití elektřiny spotřebované v tomto zařízení.

Navrhovanou právní úpravou není nově zakládána veřejná podpora.

Navrhovanou právní úpravou nejsou zakládána žádná nová práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

S ohledem na předmět navrhované právní úpravy se nepředpokládají negativní sociální dopady na uvedené specifické skupiny obyvatel ani dopady na ochranu práv dětí.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopady na životní prostředí. Stanovení způsobů efektivního dalšího využití spotřebované elektřiny při poskytování podpůrných služeb a flexibility zamezuje nehospodárnému využívání energetických zdrojů, jež je spojené s negativními dopady na ovzduší a klima.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na oblast zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost a obranu státu.

Nelze shledat žádný dopad navrhované právní úpravy na ochranu osobních údajů ani na soukromí, jelikož navrhovaná vyhláška stávající právní úpravu v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů nikterak nemění, tudíž se dopady na problematiku ochrany soukromí a osobních údajů nepředpokládají.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na problematiku rodiny.

Navrhovaná právní úprava se oblasti digitálně přívětivé legislativy nijak nedotýká.⁠‌‌​‌‌​​​‌​‌​‌‌​​⁠

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na územní samosprávné celky.

Navrhovaná právní úprava nepřináší zvýšená nebo typově nová korupční rizika.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) nebyla vypracována.

Při tvorbě návrhu nedošlo ke kontaktu s lobbistou.

V předmětu úpravy je stanoven obsah vyhlášky v souladu se zmocněním obsaženým v § 14 odst. 4 k provedení § 6 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 223/2025 Sb.

Při vymezení tzv. mařičů v odstavci 1 se vychází z principu, že pokud elektrické zařízení, jehož prostřednictvím jsou poskytovány podpůrné služby nebo flexibilita, nevyrábí nebo při spotřebě elektřiny tímto zařízením nevzniká tzv. využitelná tepelná energie (tedy vzniklé teplo je v zásadě pouze ztrátové, dále nijak nevyužitelné), pro účely poskytování podpůrných služeb se neposuzuje, zda je spotřebovaná elektřina dále efektivně využita. Naopak je zásadní zajistit, aby od určitého objemu vzniklé/vyrobené tepelné energie docházelo k jejímu efektivnímu využití a nebyla tato energie zmařena pouhým uvolněním do okolního prostředí.

Základním předpokladem pro označení tepelné energie za efektivně využitou je její smysluplné využití v podmínkách České republiky, které je charakterizováno především ekonomicky odůvodnitelnou poptávkou po teple a chlazení. Ekonomicky odůvodnitelnou poptávkou je v souladu s Evropskou směrnicí 2004/8/ES a směrnicí 2012/27/EU myšlena poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za tržních podmínek jinak uspokojována jinými procesy výroby energie. Množství uplatněné tepelné energie nesmí překročit požadavky na potřebu tepla nebo chlazení, která je v České republice pro daný druh potřeby tepla nebo chlazení obvyklá, případně normativně, či jinak stanovená.

Provozovatel elektrického zařízení, v němž dochází k výrobě nebo vzniku tepelné energie, musí být schopen nezpochybnitelně a prokazatelně doložit, že jím vyrobená využitelná tepelná energie je subjektem využívajícím nebo odebírajícím teplo spotřebováno v souladu s vyhláškou. Odpovědnost za prokázání množství efektivně využitého tepla nese vždy provozovatel elektrického zařízení, a to i v případě, že povinnost postupovat v souladu s vyhláškou přenesl na následujícího odběratele tepla.

Za splnění požadavku ekonomicky odůvodnitelné poptávky po tepelné energii se považuje zejména uplatnění tepelné energie za dále uvedenými účely:

Vytápění budov a příprava teplé vody (TV), tedy dodávka tepla konečnému spotřebiteli nebo odběrateli tepelné energie použitá pro vytápění budov nebo k přípravě teplé vody (TV), kde spotřeba tepla nepřekračuje z hlediska celoročního tepelného komfortu potřebu tepla, která by byla za tržních podmínek uspokojena nákupem tepla z jiného zdroje. Měrné ukazatele pro množství tepla potřebného pro vytápění budov a pro přípravu teplé vody jsou uvedeny ve vyhlášce č. 78/2013 Sb. a vyhlášce č. 194/2007 Sb.

Dodávka tepla do soustavy zásobování tepelnou energií při dodržení podmínek pro držitele licence na výrobu tepelné energie a případně licence na rozvod tepelné energie dle ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. Množství dodaného tepla je stanovené měřením v místě dodávky do soustavy zásobování teplem. Umístění měřícího zařízení vychází z ustanovení § 78 zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 505/1990 Sb.

Sušení, jímž se rozumí proces, jehož cílem je vyšší ekonomické zhodnocení vstupních produktů nebo materiálů. Dodané teplo slouží ke snížení obsahu vody v sušeném produktu nebo materiálu a k tomuto procesu dochází v prostorách k tomu určených a příslušnými orgány schválených. Jedná se zejména o teplo, které je využito při těchto procesech:

I. Sušení dřeva v surovém stavu pro následné materiálové využití - tedy úprava dřeva snížením jeho vlhkosti, jejíž hodnota vyhovuje obvyklým standardům pro jeho další využití (například v nábytkářském průmyslu nebo stavebnictví).

II. Sušení agrárních komodit - sušení obilovin, olejnin, trav, léčivých rostlin, koření, sena atd., které je prováděno především za účelem zvýšení jejich ekonomického zhodnocení a dále za účelem zlepšení skladovatelnosti těchto zemědělských produktů, kdy je potřeba docílit požadovaného obsahu vody v produktu.

III. Sušení dřeva použitého pro výrobu paliva – sušení dřeva ze surového stavu do stavu s nižším obsahem vody a vyšší výhřevností. Množství tepla účelně využitého pro sušení je dáno hranicí obvyklého množství vody, které je nutné z daného materiálu sušením odstranit, a mezní účinností sušení. Účinnost sušení je vyjádřena množstvím tepla potřebného pro odpaření 1 tuny odpařené vody.

Vytápění objektů pro chov hospodářských zvířat, které z hlediska tepelného komfortu vytápění objektů vyžadují. K vytápění objektů pro chov hospodářských zvířat dochází v prostorách k tomu určených a příslušnými orgány schválených. Maximální množství dodaného tepla je závislé na počtu a hmotnosti chovaných zvířat a obvyklé potřebě tepla v různých stádiích životního cyklu chovaných zvířat.

Dodávka tepla pro akvakultury, tedy teplo dodané k zajištění tepelných podmínek pro intenzivní chov vodní fauny nebo flory v zařízeních k tomu určených a příslušnými úřady schválených. Intenzivním chovem vodní fauny nebo flory, neboli akvakulturou, se rozumí obhospodařování vodních ploch s cílem dosažení dlouhodobě stálých výnosů vodní fauny a flory (např. ryb, humrů, raků, krabů, krevet, mušlí, řas a jiných vodních organismů) za předpokladu, že produkce těchto intenzivních chovů je určena především k následnému prodeji.

Pěstování rostlin ve sklenících, tedy teplo sloužící pro podnikatelskou činnost spojenou s pěstováním a šlechtěním rostlin v prostorách k tomu určených a příslušnými orgány schválených. V tomto případě se za ekonomicky odůvodnitelnou poptávku po teple rozumí spotřeba tepla pro zajištění vhodných podmínek pro pěstování těchto rostlin, jejichž produkce je určena především k následnému prodeji.

Hygienizace/pasterizace složek substrátu vstupujícího do fermentoru, v případě tepla použitého pro hygienizaci/pasterizaci složek substrátu vstupujících do fermentoru, u kterých to je vyžadováno platnými právními předpisy.

Chlazení, tedy tepelná energie dodaná pro výrobu chladu, pokud je chlad následně využíván pro klimatizování budov, chlazení prostor pro skladování potravin, chlazení potravin, chlazení stájových objektů pro chov vybraných hospodářských zvířat.

Provozovatel elektrického zařízení, které vyrábí nebo ve kterém vzniká tepelná energie je povinen prokázat, že jím uplatněná tepelná energie splňuje obecné předpoklady uvedené ve vyhlášce a nese odpovědnost za stanovení jejího množství. U stávajících spotřeb tepla lze pro prokázání ekonomicky odůvodnitelné poptávky využít doklady o spotřebě tepla v posledních letech. Ke stanovení množství spotřebované tepelné energie lze využít metody přímé (vytápění budov) nebo nepřímé (sušení). Přímá metoda spočívá ve využití měřidel v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 505/1990 Sb. (měřidlo – kalorimetr). Nepřímá metoda stanovení vychází z fyzikálních veličin, jejichž prostřednictvím lze množství užitečného tepla určit. Tyto fyzikální veličiny musí být věrohodně zjištěné a doložené (vstupní a výstupní hodnoty objemů, hmotností a vlhkostí materiálů a produktů). Jako hodnověrné podklady pro určení množství užitečného tepla nepřímou metodou mohou být použity rovněž účetní doklady (dodací listy, objednávky, vydané a přijaté faktury, příjmové a výdajové doklady).⁠‌‌​‌‌​​​‌​‌​‌‌​​⁠

Datum nabytí účinnosti se v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, navrhuje patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Tato účinnost se navrhuje s ohledem na skutečnost, že zákonná úprava v oblasti zákazu poskytování podpůrných služeb a flexibility v případě elektrického zařízení, pokud není zajištěno efektivní další využití elektřiny spotřebované v tomto zařízení, nabyla účinnosti již 1. srpna 2025 a je tak nezbytné co nejdříve zajistit odpovídající související prováděcí právní úpravu. Zároveň se ponechává lhůta 14 dní pro seznámení se s touto úpravou před nabytím její účinnosti.