Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 466/2025 Sb.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, obsahuje i úpravu povinnosti zaměstnavatele nahradit poškozenému zaměstnanci nebo pozůstalému škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Mezi druhy náhrady škody patří i náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrada nákladů na výživu pozůstalých.

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.⁠​‌​​‌‌​​‌​​​​​​‌⁠

Obdobnou úpravu obsahuje zákoník práce i pro pozůstalé po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí s tím, že pokud zemřelý před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, pak náhrada nákladů na výživu pozůstalých činí 50 % uvedeného průměrného výdělku, pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku.

Aby z důvodu výše uvedeného výpočtu předmětných náhrad nedošlo k neodůvodněnému rozdílu mezi poškozenými a ostatními zaměstnanci nebo důchodci ve výši pobíraných částek, obsahuje zákoník práce (konkrétně § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 205/2015 Sb.) zmocnění pro vládu, aby vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upravila nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnanci po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku. To se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

V prvním období vydávání nařízení vlády se zvyšování provádělo v zásadě tak, že se průměrný výdělek před vznikem škody zvyšoval v závislosti na zvýšení průměrné mzdy v národním hospodářství v daném období. Protože se však ukázalo, že tento systém není objektivní, neboť v průměrné mzdě v národním hospodářství byly zohledňovány i vysokopříjmové kategorie zaměstnanců, avšak většině zaměstnanců o tak vysoké procento výdělky nevzrůstaly, bylo zvoleno zvýšení podle procentní výměry důchodů (usnesení vlády č. 302/2005). Důvodem byla skutečnost, že alespoň o toto procento musí být zvýšení provedeno, neboť kdyby tomu tak nebylo, poškození a pozůstalí, kteří pobírají z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání invalidní důchod nebo pozůstalostní důchod, a kterým by se tento důchod zvýšil jako ostatním důchodcům, by zvýšení vlastně neobdrželi, neboť o částku, o kterou se jim zvýší důchod, se jim sníží poskytovaná náhrada. Faktického zvýšení tedy lze dosáhnout pouze zvýšením průměrného výdělku, do kterého se jim náhrada poskytuje.

Podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb. od 1. ledna 2026 dojde ke zvýšení procentní výměry důchodů o 2,6 % a ke zvýšení základní výměry důchodů o 240 Kč. V případě, že by se poškozeným, kteří pobírají invalidní důchod a pozůstalým, kteří pobírají vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, nezvýšil průměrný výdělek před vznikem škody o 2,6 % a 240 Kč, jejich náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých by se o tuto částku snížila, takže fakticky by se u nich zvýšení důchodů vůbec neprojevilo (jako by nebylo). Proto je třeba, aby se průměrný výdělek před vznikem škody zvýšil stejně jako důchody, tedy o 2,6 % a 240 Kč.

Nařízení vlády jsou na základě zmocnění zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, i zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, vydávána pravidelně každý rok. Jedná se o tyto právní předpisy:

Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 557/2006 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 417/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 9/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 483/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 439/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 306/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 433/2016 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 406/2017 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 321/2018 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 321/2019 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 517/2020 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 508/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 138/2022 Sb., úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).⁠​‌​​‌‌​​‌​​​​​​‌⁠

Nařízení vlády č. 256/2022 Sb., úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Na řízení vlády č. 413/2022 Sb., úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 131/2023 Sb., úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 338/2023 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Nařízení vlády č. 349/2024 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Z výše uvedeného vyplývá, že cílem navrhované úpravy je zvýšit náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých zákonem předepsanou formou, tj. nařízením vlády, a to v závislosti na zvýšení důchodů, kdy podle výše citovaného nařízení vlády č. 365/2025 Sb. dojde od 1. ledna 2026 ke zvýšení procentní výměry důchodů o 2,6 % a základní výměry důchodů o 240 Kč.

Návrh nařízení vlády se předkládá v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2025 podle zmocnění § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.

Návrh právní úpravy nezapracovává do právního řádu České republiky právo Evropské unie a není s ním ani v rozporu. Návrh není rovněž v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Nařízení vlády se vydává každoročně na základě zmocnění § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění zákona č. 205/2015 Sb., které ukládá vládě povinnost, aby vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upravila nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnanci po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemoci z povolání. To se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Vzhledem k tomu, že s účinností od 1. ledna 2026 dochází ke zvýšení důchodů v roce 2026 podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb., je třeba na tuto situaci reagovat i zvýšením náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti příslušející poškozeným zaměstnancům z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých příslušející pozůstalým po zaměstnancích, kteří v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřeli. Kdyby zvýšení náhrad provedeno nebylo, nedošlo by u poškozených a pozůstalých k reálnému zvýšení poskytovaných částek, naopak, u poškozených, kteří pobírají invalidní důchod a pozůstalých, kteří pobírají pozůstalostní důchod, by jeho zvýšením došlo ke snížení poskytované náhrady.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty je vázán na to, zda nárok na předmětnou náhradu vznikl před 1. lednem 1993, nebo po tomto datu. Do 31. prosince 1992 hradil náhradu škody poškozenému zaměstnanci v zásadě zaměstnavatel bez toho, že by mu byla ze zákona tato náhrada refundována ze zákonného pojištění. Od 1. ledna 1993 bylo zavedeno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, podle něhož každý zaměstnavatel odvádí buď Generali České pojišťovně a. s. nebo Kooperativě pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, pojistné, a v případě, že zaměstnavateli vznikne povinnost poskytovat zaměstnanci nebo pozůstalému náhradu škody nebo nemajetkové újmy, pak mu výši takovéto škody nebo nemajetkové újmy příslušná pojišťovna refunduje. Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na státní rozpočet v případě, že se jedná o nároky poškozených nebo pozůstalých vzniklé před vznikem zákonného pojištění, za které převzal odpovědnost stát (zákon č. 154/2002 Sb., o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků) a dále v případě, že se jedná o nárok zaměstnance organizační složky státu vzniklý před i po 1. lednu 1993, neboť organizační složky státu nejsou jako zaměstnavatelé ze zákona pojištěny. Nepřímý dopad na státní rozpočet lze dovodit z výše přebytku pojistného, který každoročně odvádějí uvedené pojišťovny do státního rozpočtu. Podle oslovených subjektů, které jsou napojeny na státní rozpočet, a které dopad sdělily, bude při navrhovaném zvýšení procentní výměry náhrad o 2,6 % a základní výměry o 240 Kč pro kalendářní rok 2026 odhad dopadu cca 471 971 Kč (dopad bude fakticky nižší, neboť ve výpočtu bude třeba zohlednit i zvýšení uvedených důchodů, o něž se sníží poskytovaná náhrada). Tyto náklady však budou pokryty z rozpočtových kapitol předmětných subjektů. U pojišťoven, které od 1. ledna 1993 provádějí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, činí odhad cca 165 105 665 Kč. Navržené zvýšení nebude mít vliv na navýšení prostředků, neboť bude pokryto z vybraného pojistného. I zde bude dopad valorizace fakticky nižší, neboť pro výpočet náhrad je rozhodné i zvýšení důchodů (o částku, o kterou se zvýší důchod, se sníží poskytovaná náhrada). Dopad na podnikatelské prostředí České republiky, resp. na malé a střední podnikatele, kteří poskytují jako zaměstnavatelé náhradu škody poškozeným a pozůstalým, kterým vznikl nárok po 31. prosinci 1992, není žádný, neboť je jim tato náhrada refundována příslušnou pojišťovnou z titulu jejich zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pokud nárok na uvedenou náhradu vznikl poškozenému nebo pozůstalému před 1. lednem 1993, tedy před vznikem uvedeného zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele a kdy náhradu škody poskytují zaměstnavatelé poškozeným a pozůstalým bez refundace příslušné pojišťovny, nelze náklady zvýšení náhrad vyčíslit, neboť nejsou známy statistiky všech těchto odpovědných subjektů.

Návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora.

Fyzických osob se návrh dotkne pozitivním způsobem, neboť se bude jednat o poškozené a pozůstalé, kterým budou poskytovány zvýšené (resp. valorizované) náhrady. K tomu podrobněji dopad na rodiny pod písm. m). Nové povinnosti fyzickým osobám nevznikají. Co se týče právnických osob, ti, z pozice zaměstnavatelů budou (obvykle zprostředkovaně skrze pojišťovny vyplácející náhrady) vyplácet vyšší náhrady, tj. náhrady zvýšené o předmětnou částku. Zaměstnavatel může být i fyzickou osobou, v tomto případě se odkazuje na zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí pod písm. e).

Vzhledem k tomu, že předmětnou úpravou dojde ke zvýšení poskytovaných náhrad, nemělo by dojít v jejím důsledku k negativním sociálním dopadům. Naopak, zvýšení náhrad bude mít pozitivní sociální dopad, nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin, kterým poskytují výživu nebo se na jejich výživě podílejí. Pozitivní dopad bude zřejmý zejména u osob se zdravotním postižením, kterým toto postižení vzniklo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a u kterých je v mnoha případech náhrada za ztrátu na výdělku jediným zdrojem příjmu. Zvýšení uvedených náhrad se pozitivně dotkne osob se zdravotním postižením, které v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání pobírají některý z invalidních důchodů nebo pozůstalých, kteří pobírají pozůstalostní důchod z důvodu smrti zaměstnance na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Kdyby totiž nedošlo ke zvýšení průměrného výdělku, do kterého jsou jim výše uvedené náhrady poskytovány, nedošlo by u nich ani ke zvýšení reálně pobíraných částek, a to na rozdíl od poživatelů důchodů z obecných příčin, u nichž podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb., ke zvýšení důchodů, a tedy i reálně pobíraných částek, dojde. Důvodem je skutečnost, že výpočet výše uvedených náhrad je takový, že o částku, o kterou se zvýší invalidní nebo pozůstalostní důchod, se sníží poskytovaná náhrada. Navržená úprava nebude mít dopad na životní prostředí, ani na národnostní menšiny.

9. ​Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických a jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Dopad ve vztahu k zákazu diskriminace není žádný, neboť procentní zvýšení se týká průměrného výdělku před vznikem škody a je stejné pro všechny poškozené a pozůstalé, kteří splňují podmínky nároku stanovené právním předpisem. Mezi poškozenými a pozůstalými návrh respektuje zákaz diskriminace stanovený zákonem č. 198/2009 Sb. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná

10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná 17 zpracování osobních údajů , posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Návrh nařízení vlády nemá dopad na ochranu soukromí ani na osobní údaje.

Možnost korupčních rizik je nulová, neboť zvýšení náhrad je prováděno na základě právního předpisu, který taxativně stanoví výši, o kterou je odpovědný subjekt povinen uvedenou náhradu zvýšit.

Navrhovaná právní úprava není úpravou, která má přímý dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Navrhovanou úpravou dojde ke zvýšení poskytovaných náhrad, negativní dopady na rodiny tak lze vyloučit. Naopak, zvýšení náhrad bude mít pozitivní dopad, a to nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin, kterým poskytují výživu nebo se na jejich výživě podílejí. Rodiny tak budou mít fakticky vyšší příjem, jestliže členovi rodiny bude poskytována náhrada za ztrátu na výdělku, popř. jestliže je pozůstalým, kterému se tato náhrada rovněž poskytuje.

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na dynamický, vyvážený a udržitelný rozvoj území. Nemá rovněž dopad na hospodářsky a sociálně ohrožená území a strukturálně postižené regiony, na územní samosprávné celky (kraje, obce).

Navrhovanou legislativou nedochází k věcné změně právní úpravy, který by zasáhla do oblasti digitalizace; lze konstatovat, že navrhované je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy; navrhovaným řešením nedojde k digitálnímu vyloučení specifických skupin osob k navrhovaným službám v důsledku digitalizace.

Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem nařízení vlády neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování ​vykonávaly lobbistickou činnost.