Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 471/2025 Sb.

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, provádí změnu nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 341/2017 Sb.“).

Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. obsahuje v přílohách č. 1 až 4 stupnice platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Zaměstnavatel z příslušné stupnice určí platový tarif zaměstnance na základě jeho zařazení do platové třídy a do platového stupně. Ustanovení § 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. vymezuje okruhy zaměstnanců a stanovuje, podle které ze stupnic platových tarifů, resp. podle které z příloh č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., ​ se určí jejich platový tarif.⁠​​‌​‌‌​‌‌​‌​‌‌​‌⁠

Podstatou navrženého nařízení vlády je provedení valorizace (navýšení) platových tarifů pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol , pro které jsou platové tarify stanoveny stupnicí platových tarifů uvedenou v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., a to tím způsobem, že platové tarify do 7. platové třídy včetně se valorizují o 2 000 Kč, kdežto platové tarify od 8. do 16. platové třídy se navyšují o 7 %. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2026.

Cílem je zlepšení hospodářského postavení pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol, s ohledem na to, že reálné platy, mimo jiné, této profesní skupiny v posledních letech v důsledku výrazného nárůstu spotřebitelských cen reálně poklesly. Existující zákonná úprava totiž garantuje navýšení zdrojů státního rozpočtu na platy pedagogických pracovníků, aby byla zachována relace objemu prostředků a výše průměrné mzdy, což v důsledku umožňuje valorizovat platové tarify pro tuto skupinu zaměstnanců i v případě, že prostředky pro ostatní zaměstnance navýšeny nejsou. Za dílčí cíl tak lze považovat i konkrétnější strukturování přiděleného objemu prostředků tím, že konkrétní část je použita na valorizaci platových tarifů. Návrh byl zpracován po jednání zástupců vlády České republiky se zástupci zaměstnanců v platové sféře a zaměstnavatelských subjektů z oblasti samosprávy, v jehož rámci došlo k nalezení shody pouze o konkrétní výši valorizace platových tarifů pouze v případě pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol. Na zajištění přiměřeného odměňování učitelů garantuje školský zákon celkový objem finančních prostředků ve výši odpovídající v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.

Návrhem je též nutné reagovat na předpokládaný vývoj minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručeného platu, s ohledem na trvající růst průměrné mzdy v národním hospodářství, kdy navrhovaná podoba valorizace umožní, aby alespoň v rámci stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. nepokračoval pokles dalších platových tarifů pod částku minimální mzdy a příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu platné od 1. ledna 2026.

Platové tarify pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol uvedené v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. byly k 1. lednu 2025 valorizovány o 7 %.

Konkretizuje se podoba odměňování pedagogických pracovníků zachováním významu platového tarifu se zřetelem k automatickému, zákonem garantovanému, navýšení rozpočtových prostředků tak, aby v průměru odpovídaly na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství. Navrženou změnou se zachovává stávající struktura platů pedagogických pracovníků, kdy platový tarif tvoří přibližně 80 % platu.

Významné množství platových tarifů dlouhodobě nedosahuje úrovně minimální mzdy a příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu. Ve 4. stupnici platových tarifů se v roce 2025 jedná o 9, tj. 9,9 %, platových tarifů, které se nacházejí pod minimální mzdou; a 29, tj. 31,9 %, platových tarifů, které se nacházejí pod příslušnými nejnižšími úrovněmi zaručeného platu. Jde o problém, který se postupně prohlubuje, pokud by nedošlo k valorizaci platových tarifů tak by se v roce 2026 v této stupnici platových tarifů nacházelo 14 platových tarifů, tj. 15 %, pod úrovní minimální mzdy a 41 platových tarifů, tedy 45 %, pod příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu. V dané souvislosti je nutné podotknout, že existence platových tarifů pod úrovní zaručeného platu nepředstavuje ani úsporu nákladů veřejných rozpočtů, neboť zaměstnancům je bez dalšího nutné poskytovat doplatky.

Povinnost poskytovat doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu ve stávajícím rozsahu zasahuje do platového systému, jehož některé prvky jsou degradovány. Jedná se zejména o osobní příplatek a odměnu, které mají motivační, výkonnostní a zásluhovou funkci. Obdobná situace nastává při poskytování odměn. Valorizací stupnice platových tarifů pedagogických pracovníků se alespoň zčásti zabrání zvýšení počtu tarifů pod úrovní minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručeného platu po 31. prosinci 2025, (ve 4. stupnici platových tarifů bude nadále 9 platových tarifů pod minimální mzdou, a 29 platových tarifů pod nejnižšími úrovněmi zaručeného platu).

Základ všech výše uvedených problémů spočívá v příliš nízké úrovni platových tarifů. Předložený návrh alespoň zmírňuje dopady navýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručeného platu u zaměstnanců odměňovaných podle stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., a zmírňuje prohlubování uvedených problémů a přispěje ke snížení počtu platových tarifů, které by se pod úroveň minimální mzdy nebo příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu dostaly od 1. ledna 2026, pokud by k žádné valorizaci platových tarifů nedošlo.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, a je vedena snahou reálně zajistit právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci. Návrh je rovněž v souladu se zmocněním obsaženým v § 123 odst. 6 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

V obecné rovině je třeba uvést článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který stanoví, že cílem Unie a členských států je mimo jiné i zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, a zejména pak článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti) o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. Odměňování ve státní správě by tudíž vždy mělo být upraveno tak, aby nebyly zakládány neospravedlnitelné rozdíly ve výši platů mezi osobami odměňovanými ze státního rozpočtu, které vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci.

Navrhované změny týkající se zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců jsou zcela v souladu s cíli článku 8 SFEU, neboť jejich účelem je zajistit, aby odměňování zaměstnanců bylo spravedlivé, což je zvýrazněno i zřetelem ke zvyšování služebních platů a služebních příjmů příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků, které jsou rovněž financovány z veřejných rozpočtů (státního rozpočtu). Návrh v tomto kontextu respektuje zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a není v rozporu s právem Evropské unie, tj. ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou jejích soudních orgánů.

Širší práva zaměstnanců v oblasti odměňování zaručují i mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána. Jsou jimi především Mezinárodní pakt o politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech, Listina základních práv Evropské unie a Evropská sociální charta. Všechny dokumenty zaručují pracovníkům spravedlivou odměnu bez jakéhokoli rozlišování. Spravedlivou odměnou je chápán jak absolutní požadavek na ekvivalenci vykonané práce a odměny, která za ni přísluší, tak relativně v rámci porovnání odměny za stejnou práci s odměnou jiného zaměstnance. S uvedenými mezinárodními smlouvami je návrh rovněž v souladu.

​Žádné z navrhovaných ustanovení není technickým předpisem.

​Žádné z navrhovaných ustanovení není technickým předpisem.

Návrh právního předpisu nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.

Roční náklady navýšení platových tarifů pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol od 1. ledna 2026 (v mld. Kč, včetně příslušenství):

Valorizace Státní rozpočet Rozpočty územních samosprávných celků Rozpočty veřejného zdravotního pojištění Náklady celkem všechny zdroje platových tarifů pedagogů o částku 2 000 Kč, resp. o 7 % 11,86 0,01 0,00 11,87 *)

Zdroj: výpočet MPSV

*) Podle návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026, který pro účely kvantifikace rozpočtových dopadů používá údaj na přepočtené počty zaměstnanců, jsou roční náklady navýšení platových tarifů pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol cca o 1 mld. Kč nižší.

Výše uvedené údaje představují navýšení nákladů oproti roku 2025 při růstu platových tarifů ze současných hodnot na nově navrhované hodnoty. V této souvislosti je však nutné brát v potaz, že již v letošním roce je velké množství platových tarifů pod úrovní minimální mzdy, resp. příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu. Již nyní jsou tedy z veřejných rozpočtů vynakládány náklady na doplatky do minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručeného platu. Při zohlednění těchto již nyní vynakládaných nákladů budou náklady předloženého návrhu následující (náklady na valorizaci platových tarifů, které jsou nad současnou úrovní minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručeného platu). Jsou uvedeny roční náklady v mld. Kč, včetně příslušenství.

Valorizace Státní rozpočet Rozpočty územních samosprávných celků Rozpočty veřejného zdravotního pojištění Náklady celkem všechny zdroje platových tarifů pedagogů o částku 2 000 Kč, resp. o 7 % 10,98 0,01 0,00 10,99 *)⁠​​‌​‌‌​‌‌​‌​‌‌​‌⁠

Zdroj: výpočet MPSV

*) Podle návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026, který pro účely kvantifikace rozpočtových dopadů používá údaj na přepočtené počty zaměstnanců, jsou roční náklady navýšení platových tarifů pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol cca o 1 mld. ​ Kč nižší.

Právní úprava má dopad na právo pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol na plat. Cílem valorizace platových tarifů je zvýšení platů dotčené kategorie zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Právní úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

Vlivem zvýšení platových tarifů dojde ke zvýšení příjmů domácností pedagogických a akademických pracovníků státních vysokých škol.

Návrh rovnoměrně zvyšuje platové tarify pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol. Návrh neovlivní rovnost mužů a žen.

Návrh nemá dopady na životní prostředí.

Návrh nemá dopady na problematiku ochrany práv dětí.

Návrh nemá dopady na ​bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

Návrhem není zakládána veřejná podpora.

S ohledem na to, že nedochází ke systémovým změnám způsobu určení platových tarifů uvedených skupin zaměstnanců, nelze zvýšení korupčních rizik předpokládat.

O návrhu nařízení vlády bude rozhodovat vláda, nikoliv Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

Není navrhováno.

Není navrhováno.

Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem nařízení vlády neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování ​vykonávaly lobbistickou činnost.