zákon č. 473/2004 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Vstupem České republiky do Evropské unie vznikla České republice kromě jiného povinnost zajistit volný pohyb osob, svobodu podnikání (usazování) a volný pohyb služeb v souladu s úpravou obsaženou mj. v čl. 43, 48, 49 a 55 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy (dále jen „Smlouva o založení ES“), které zakazují omezovat svobodu usazování, podnikání a poskytování služeb pro státní příslušníky a společnosti jednoho členského státu na území státu druhého.

Z tohoto pohledu je třeba hodnotit současné znění § 39 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), které upravuje udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola právnické osobě, která má sídlo na území České republiky a současné znění § 81 odst. 1 téhož zákona, které upravuje udělení akreditace studijního programu společně vysoké škole a právnické osobě zabývající se vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, uměleckou nebo jinou tvůrčí činností, která má sídlo na území České republiky.

Ode dne účinnosti smlouvy o vstupu České republiky do Evropské unie není možné udělovat státní souhlas a akreditaci studijních programů pouze právnickým osobám, které mají sídlo na území České republiky, neboť podle čl. 43, 48, 49 a 55 Smlouvy o založení ES by šlo o nepřípustnou diskriminaci a překážku volného pohybu.

Z uvedených důvodů se navrhuje, aby státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola a  společnou akreditaci studijního programu bylo možné udělit nejenom právnické osobě se sídlem na území České republiky, ale i právnické osobě, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie a právnické osobě zřízené nebo založené podle práva kteréhokoliv členského státu Evropské unie, ať má sídlo kdekoliv.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s Ústavou a ústavním pořádkem České republiky.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství

Navrhované změny zákona o vysokých školách plně respektují mj. čl. 43, 48, 49 a 55 Smlouvy o založení ES, které zakazují omezovat volný pohyb služeb, svobodu podnikání a svobodu usazování pro státní příslušníky a právnické osoby jednoho členského státu na území státu druhého.

Předložený návrh zákona je plně slučitelný s právem Evropského společenství.

Navrhovaná právní úprava rovněž není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, neboť neomezuje užití ustanovení § 106 zákona o vysokých školách, zakotvujícího přednost mezinárodních smluv, vážících Českou republiku, před zákonem o vysokých školách.

Ve vztahu k právnickým osobám dalších zemí, vůči nimž Česká republika je (nebo bude) mezinárodně rovněž zavázána postupovat při aplikaci § 39 odst. 1 a 81 odst. 1 zákona o vysokých školách nediskriminačním způsobem, bude tedy nediskriminační postup aplikován na základě § 106 zákona o vysokých školách.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Přijetí navržené novely zákona o vysokých školách nebude mít bezprostřední finanční dopad.

5. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení

Jak je již uvedeno výše, dnem vstupu České republiky do Evropské unie vznikl České republice mj. mezinárodní závazek nediskriminovat ustanoveními § 39 odst. 1 a § 81 odst. 1 zákona o vysokých školách  právnické osoby ostatních členských států Evropské unie.

Plnění tohoto závazku je již nyní zabezpečeno mj. prostřednictvím ustanovení § 106 zákona o vysokých školách, podle kterého se ustanovení zákona o vysokých školách použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

Protože je však považováno za vhodné usnadnit osobám z jiných členských států Evropské unie orientaci v jejich právech zakotvených právními předpisy České republiky, navrhuje se ustanovení § 39 odst. 1 a 81 odst. 1 zákona o vysokých školách, které se týká udělování státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola a udělování společné akreditace studijního programu, doplnit o výslovnou úpravu zohledňující rovnoprávnost právního postavení právnických osob z jiných členských států Evropské unie.

Jelikož se uvedené změny zákona o vysokých školách fakticky realizují (mj. na základě bezprostřední a přednostní aplikace primárního práva ES) již ode dne vstupu České republiky do Evropské unie (tj. ode dne, kdy smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii vstoupila v platnost, tedy od 1. května 2004) a návrh novely zákona by proto měl nabýt účinnosti co nejdříve, je přijetí navržené novely časově naléhavé.

S přihlédnutím k časové naléhavosti a k tomu, že navrhovanými změnami nedojde k zásadním věcným změnám právního stavu, neboť se pouze formálně do zákona o vysokých školách zapracovávají a přejímají bezprostředně aplikovatelné mezinárodní závazky České republiky, které jsou bez dalšího, bez ohledu na zákonnou úpravu, samy o sobě, bezprostředně aplikovatelné a to i při provádění zákona o vysokých školách, se Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR navrhuje vyslovit s návrhem novely zákona o vysokých školách souhlas již v prvém čtení (v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.).