I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých byl připraven podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2025. Předložený návrh nařízení vlády reaguje na vládou schválenou valorizaci důchodů pro rok 2026 (usnesení č. 701 ze dne 24. září 2025, kterým schválila návrh nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2026, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2026, nejnižších částek procentních výměr důchodů pro rok 2026 a o zvýšení důchodů v roce 2026). Podle schváleného nařízení (doposud nebylo poblikováno ve Sbírce zákonů) se důchody od 1. ledna 2026 zvyšují o 2.6 % a 240 Kč.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkovi nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, se upravuje tak, že průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, upravený podle dřívějších nařízení vlády, se zvyšuje o 2,6 % a 240 Kč.
Předložený návrh nařízení vlády je tedy v souladu s obecnou právní úpravou.
Valorizace náhrad byla do 31. prosince 2006 zabezpečena přímými zmocněními k úpravě pracovněprávní (§ 96 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, § 110 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě), tedy na základě nařízení vlády, která byla primárně určená pro zaměstnance a pozůstalé odškodňované podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Ode dne nabytí účinnosti zákona o služebním poměru, tj. od 1. ledna 2007 se však již přistupuje k samostatné právní úpravě a valorizace průměrného služebního příjmu je uskutečňována v návaznosti na valorizaci průměrného výdělku pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle zákoníku práce, která je zabezpečována ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Tímto postupem jsou nastoleny rovné podmínky při odškodňování služebních úrazů příslušníků a pozůstalých podle zákona o služebním poměru a pracovních úrazů zaměstnanců a pozůstalých podle zákoníku práce.
Úprava byla dosud provedena:
• Nařízením vlády č. 368/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
• Nařízením vlády č. 347/2008 Sb., o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých po příslušnících bezpečnostních sborů.
• Nařízením vlády č. 466/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 412/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 377/2011 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 484/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 454/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 314/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a na zřízení pomníku nebo desky.
• Nařízením vlády č. 397/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 424/2016 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 432/2017 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 291/2018 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 317/2019 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 546/2020 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízením vlády č. 457/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízení vlády č. 140/2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízení vlády č. 257/2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízení vlády č. 414/2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízení vlády č. 344/2023 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
• Nařízení vlády č. 348/2024 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
K valorizaci průměrného služebního příjmu pro účely odškodňování služebních úrazů a nemocí z povolání dochází zpravidla se stejnou časovou účinností jako k valorizaci důchodů. Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2026 se předpokládá zvýšení výměry důchodů o 2,6 % a základní výměry důchodu o 240 Kč měsíčně, bylo přistoupeno k přípravě tohoto návrhu nařízení vlády zvyšujícího průměrný služební příjem pro výpočet náhrad ve shodné výši. V roce 2025 se jedná o první valorizaci důchodů a na ni navazující valorizaci průměrného služebního příjmu pro výpočet náhrad. Valorizace bude provedena u všech náhrad, na které vznikl nárok před 1. lednem 2026.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Předkládaný návrh nařízení vlády je souladu se zmocněním § 103 odst. 9 a § 111 odst. 3 zákona o služebním poměru. Je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a ostatními součástni právního řádu České republiky. Jak již bylo uvedeno výše, je plně v souladu s obecnou právní úpravou.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Předložený návrh nařízení vlády je plně v souladu se závazky vyplývajícím pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Předložený návrh nařízení vlády je plně v souladu s mezinárodními smlouvami.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Předložený návrh nařízení vlády bude mít dopad na státní rozpočet České republiky.
Zvýšení průměrného služebního příjmu pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě a náhrady nákladů na výživu pozůstalých v procentním výměru o 2,6 % a základním výměru o 240 Kč měsíčně, si 4 vyžádá náklady na státní rozpočet v roce 2026 přibližně ve výši 1.800.000 Kč na cca 300 osob, přičemž půjde převážně o kapitolu rozpočtu Ministerstva vnitra; u ostatních kapitol rozpočtu půjde o náklady nepatrné. Navýšení pro rok 2026 bude pokryto v rámci přidělených rozpočtových prostředků. Předmětné zvýšení nebude mít dopad do ostatních veřejných rozpočtů ani na podnikatelské prostředí České republiky.
Zvýšení uvedených náhrad bude mít pozitivní dopad na příslušníky se zdravotním postižením, kteří v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání pobírají invalidní důchod a také na pozůstalé po příslušníkovi, kteří pobírají pozůstalostní důchod. Pokud by ke zvýšení průměrného služebního příjmu, do kterého jsou jim tyto náhrady poskytovány, nedošlo, nedošlo by u nich ani k reálnému zvýšení pobíraných částek. A to z toho důvodu, že výše invalidního a pozůstalostního důchodu je zohledněna při výpočtu těchto náhrad a jejich zvýšení by vedlo k faktickému snížení pobírané náhrady.
S navrhovanou právní úpravou dojde ke zvýšení poskytovaných náhrad, což značí pozitivní sociální dopad na poškozené příslušníky, pozůstalé i členy jejich rodin.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Návrh právního předpisu nebude projednáván Poslaneckou sněmovnou.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Předpokládané nabytí účinnosti je dne 1. ledna 2026.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Ke zvýšení (valorizaci) náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých dojde automaticky bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Nejedná se svojí povahou o technický předpis.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
U předkládaného návrhu nařízení vlády neexistuje povinnost konzultace s Evropskou centální bankou.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
(Nepředpokládá se dopad do povinností právnických nebo fyzických osob, avšak dojde k navýšení již vyplácených náhrad příslušníků nebo pozůstalých.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Nepředpokládá se dopad na podnikatelské prostředí v České republice.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Předkládaným návrhem není zakládána veřejná podpora.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Nepředpokládá se sociální dopad.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Dopad ve vztahu k zákazu diskriminace není žádný, neboť zvýšení průměrného služebního příjmu před vznikem škody se týká všech příslušníků a pozůstalých, kteří splňují podmínky nároku na náhradu stanovené zákonem o služebním poměru. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Navržená úprava nebude mít dopad na životní prostředí.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Navržená úprava nebude mít dopad na ochranu práv dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná právní úprava není úpravou, která má přímý dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh nařízení vlády nemá dopad na ochranu soukromí ani na osobní údaje.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Možnost korupčních rizik je nulová, neboť zvýšení náhrad je prováděno na základě právního předpisu, který taxativně stanoví výši, o kterou je odpovědný subjekt povinen uvedenou náhradu zvýšit.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Návrh nebyl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení na základě čl. 13 odst. 5 Legislativních pravidel vlády.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Nejedná se o právní akt podléhající uvedené právní úpravě,
II. Zvláštní část
K Celé Nařízení vlády
Nařízení vlády je v souladu s obecnou právní úpravou.
K § 1
Dřívějším právním předpisem se pro účely tohoto nařízení rozumí:
• zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů; • zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhuje se zvýšit průměrný služební příjem pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu a průměrný služební příjem pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých příslušejících podle zákona o služebním poměru o 2,6 % a 240 Kč měsíčně, a to ve shodě s pracovněprávní úpravou.
K § 2
Navrhuje se, aby se náhrada za ztrátu na služebním příjmu a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, na kterou vnikl příslušníku nebo pozůstalým nárok před 1. lednem 2026, zvýšila od 1. ledna 2026.
K § 3
Úprava náhrady se provede bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých.
K § 4
Navrhuje se datum nabytí účinnosti standardně od 1. ledna 2026.