I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, je prováděcím právním předpisem k § 116 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Z § 116 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. vyplývá, že v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze tohoto zákona stanoví vláda nařízením katalog činností v bezpečnostních sborech zařazených do jednotlivých tarifních tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, není-li dále uvedeno jinak.
Aktualizace nařízení vlády č. 104/2005 Sb. je nezbytná z důvodu potřebnosti plného provedení zákona č. 361/2003 Sb. Navrhovaná změna reaguje na změnu povahy výkonu specifických policejních činností, zavádí nově identifikované nejnáročnější činnosti a současně upravuje znění některých příkladů pro umožnění optimalizace organizační struktury Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Návrh nařízení vlády vytváří podmínky pro realizaci Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2027, která byla schválena usnesením vlády č. 262/2021.
Navrhuje se provedení změn výhradně v příloze k nařízení vlády č. 104/2005 Sb.
Konzervativní přístup :
Při přípravě návrhu byla v maximální možné míře respektována integrita nařízení vlády č. 104/2005 Sb. a návrh byl tvořen tak, aby rozsah navrhované úpravy byl s ohledem na požadovaný cílový stav vždy minimální. Sjednocováním přístupu mezi bezpečnostními sbory tuto integritu posiluje. Návrh obsahuje jen malé množství změn. Jde o dílčí úpravy, které zásadně nezasahují do systematiky nařízení vlády č. 104/2005 Sb., resp. do jeho přílohy, avšak vlivem použitého systému, ve kterém nelze provádět drobné změny fragmentů, se jeví změny rozsáhlejší, než ve skutečnosti jsou.
Jednoznačnost stanovených požadavků:
- zásadní důraz při přípravě návrhu novely nařízení vlády č. 104/2005 Sb. byl kladen na jednoznačnost, konkrétnost a komplexitu stanovených příkladů nejnáročnějších činností.
Důraz na poznatky z praxe:
- návrh změn nařízení vlády č. 104/2005 Sb. vychází striktně z dosavadních poznatků o potřebách výkonu policejních činností. Nově identifikované činnosti a stejně tak navrhované změny, vycházejí z podnětů útvarů Policie České republiky a jednotlivých služeb.
Zvyšování dostupnosti služeb Policie České republiky :
- navrhované změny jsou prováděny s ohledem na zajištění dostupnosti služeb Policie České republiky při ochraně veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v teritoriu, v potřebných příkladech ruší omezení typu teritoriálního útvaru pro využití příkladu.
Zvyšování kvality plnění úkolů Policie České republiky a bezpečí občanů České republiky :
- navrhované změny jsou prováděny s ohledem na udržitelnost a zvyšování kvality plnění úkolů Policie České republiky a bezpečí občanů České republiky.
Obdobně je třeba nahlížet na navrhované změny prováděné v částech týkajících se Generální inspekce bezpečnostních sborů, kde je cílem ujednotit termnolgii, doplnit ustanovení pro méně kvalifikovaný personál a zrušit nevyužitelná ustanovení.
U ostatních bezpečnostních sborů, se kterými byl návrh na změnu katalogu také projednáván, nedochází k žádným zásadním změnám katalogu činností. U Generální inspekce bezpečnostních sborů dochází k zavedení nejnižších tarifních tříd 1. – 4., na které by bylo možno přijmou uchazeče s neúplným vzděláním. Ostatní navrhované změny jsou víceméně formulační, kdy jde o zpřesnění popisované činnosti. Obdobné drobné změny jsou provedeny v dílu Hasičského záchranného sboru a rovněž v dílu týkajícím se činností Celní správy České republiky. V dílu týkajícím se Vězeňské služby k žádným změnám nedochází.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Návrh změn nařízení vlády č. 104/2005 Sb. je v souladu se zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a s ústavním pořádkem České republiky.
Zákonné zmocnění vlády pro vydání této podzákonné normy plyne z § 116 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.
Současně platná právní úprava neumožňuje Policii České republiky využívat katalog činností v bezpečnostních sborech stejně, jako je využíván např. Hasičským záchranným sborem. Dále neobsahuje některé činnosti nově Policií České republiky vykonávané. Stávající definice nejnáročnějších činností také neumožňují provedení optimalizace organizace Policie České republiky podle záměru reflektujícího usnesení vlády č. 262/2021.
Obdobně stávající právní úprava neumožňuje Generální inspekci bezpečnostních sborů přijímat pracovníky do nižších tarifních tříd, neboť nejsou vytvořeny. Dosavadní praxí v rámci plnění úkolů GIBS byla identifikována potřeba zařazení příslušníků do nižších tarifních tříd, než tomu umožňovala dosavadní právní úprava.
Drobné zpřesňující úpravy katalogu činností jsou pak po vzoru Policie České republiky provedeny v částech věnovaných Celní správě České republiky a drobná zpřesnění jsou provedena také v částech specifikující činnosti Hasičského záchranného sboru České republiky.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Předkládáný návrh nařízení vlády není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a nezakládá rozpor s ostatními součástmi právního řádu České republiky. V případě přijetí předloženého návrhu vládou bude nutná drobná úprava vyhlášky č. 226/2019 Sb., o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů, neboť bude nutné reagovat na nově zřizované funkce a stanovit pro ně odpovídající zdravotní kvalifikaci.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Návrh nařízení vlády není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předkládaný návrh nařízení vlády je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázaná.
6. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky
Předkládaný návrh nařízení vlády není svojí povahou technickým předpisem a nepoužije se ustanovení o notifikaci technického předpisu.
7. Informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu (ve vztahu k ne/obsaženým ustanovením, která by byla svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky)
Na předkládaný návrh nařízení vlády se nevztahuje oznamovací povinost, neboť nejde povahou o technický předpis.
8. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci
Předkládaný návrh nařízení vlády nepodléhá povinné konzultaci s Evropskou centrální bankou.
9. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná právní úprava sama o sobě žádný hospodářský ani finanční dopad nemá. Nedochází ke změně systemizace Policie České republiky ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., stejně tak nedochází ke změnám normativních úprav stanovujících základní tarify pro příslušníky bezpečnostních sborů. Schválení návrhu ve svých důsledcích neintervenuje do státního rozpočtu, ostatních veřejných rozpočtů ani podnikatelského prostředí České republiky.
Smyslem a účelem navrhované novely nařízení vlády č. 104/2005 Sb. je sladění podmínek mezi bezpečnostními sbory, podchycení nově identifikovaných činností v Policii České republiky a umožnění využití stávajících příkladů nejnáročnější činnosti při optimalizaci organizace Policie České republiky ve stávajícím rozpočtovém rámci.
Obdobně se nepředpokládá navyšování rozpočtu Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Lze tedy uzavřít, že předkládaný návrh nařízení vlády je rozpočtově neutrální.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Předkládaný návrh nařízení vlády se žádným způsobem nedotýká podnikatelského prostředí v České republice a nebude mít na podnikatelské prostředí žádné dopady
12. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Předkládaný návrh nařízení vlády, kterým se mění katalog činností v bezpečnostních sborech, je vydán cíleně pro příslušníky bezpečnostních sborů a nebude mít dopad na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením nebo na národnostní menšiny.
13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na diskriminaci ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen, problematiky se netýká.
14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.
15. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopad na ochranu práv dětí.
16. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na bezpečnost nebo obranu státu v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, umožňuje racionálnější využití sil a prostředků Celní správy České republiky, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů pro plnění jejích úkolů.
17. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předkládaný návrh nařízení vlády nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
18. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Předkládaný návrh nařízení vlády nezakládá veřejnou podporu.
19. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Předkládaný návrh nařízení vlády nezakládá žádná korupční rizika.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády č. 104/2005 Sb.)
Navrhované změny se týkají výhradně přílohy k nařízení vlády č. 104/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Provádění změn přílohy k nařízení vlády v systému e-Legislativa je extrémně náročné a vyžaduje zapnutí všech možných výjimek.
Systém e-Legislativa popírá léty zavedenou legislativní praxi.
K novelizačnímu bodu č. 1 (příloha část 1. díl 1.3, 3. tarifní třída bod 4)
Doplňuje se příklad nejnáročnější činnosti odpovídající stávající právní úpravě v prostředí Hasičského záchranného sboru České republiky za účelem umožnit jeho využití v obdobných případech i v Policii České republiky.
K novelizačnímu bodu č. 2 (příloha část 1. díl 1.3, 5. tarifní třída)
Vypuštění části věty v bodě 5. umožní využití příkladu i v případě optimalizace organizační struktury teritoriálních útvarů Policie České republiky.
Současně se doplňuje bod 9. jako příklad pro činnosti velitelů zásahů Policie České republiky v rámci složek integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí nebo jiných událostí a zajišťování trvalé akceschopnosti.
Body 1.-8. jsou prakticky původním textem předchozí přílohy, vynucená systémem.
K novelizačnímu bodu č. 3 (příloha část 1. díl 1.3, 6. tarifní třída bod 7)
Vypuštění části věty umožní využití příkladu i v případě optimalizace organizační struktury teritoriálních útvarů Policie České republiky.
K novelizačnímu bodu č. 4 (příloha část 1. díl 1.3, 6. tarifní třída bod 17)
Vypuštění části věty umožní využití příkladu i v případě optimalizace organizační struktury teritoriálních útvarů Policie České republiky.
K novelizačnímu bodu č. 5 (příloha část 1. díl 1.3, 6. tarifní třída bod 19)
Doplňuje se text příkladu pro výkon činností v rámci služby cizinecké policie v oblasti odhalování nelegální migrace o nově definované kriminalisticko-technické činnosti v oboru technického zkoumání dokladů a písemností. Vypuštění části věty dále umožní využití příkladu i v případě optimalizace organizační struktury teritoriálních útvarů Policie České republiky.
K novelizačnímu bodu č. 6 (příloha část 1. díl 1.3, 6. tarifní třída bod 21)
Doplňuje se příklad nejnáročnější činnosti odpovídající stávající právní úpravě v prostředí Hasičského záchranného sboru České republiky za účelem umožnit jeho využití v obdobných případech.
K novelizačnímu bodu č. 7 (příloha část 1. díl 1.3, 7. tarifní třída bod 15)
Doplňuje se příklad nejnáročnější činnosti odpovídající stávající právní úpravě v prostředí Hasičského záchranného sboru České republiky za účelem umožnit jeho využití v obdobných případech i v Policii České republiky.
K novelizačnímu bodu č. 8 (příloha část 1. díl 1.4, 5. tarifní třída bod 4)
Jedná se o legislativně technickou změnu související s níže uvedenou změnou (novelizační bod č. 9). Cílem je zařadit činnost příslušníků vykonávajících službu v Národním operačním a informačním středisku, kteří jsou zařazeni na systemizovaném místě operační technik a vykonávají operační činnost na operačním a informačním středisku s republikovou působností, do vyšší tarifní třídy.
K novelizačnímu bodu č. 9 (příloha část 1. díl 1.4, 6. tarifní třída bod 8)
Cílem navrhované změny je zvýšení tarifní třídy u příslušníků vykonávajících službu v Národním operačním a informačním středisku, kteří jsou zařazeni na systemizovaném místě operační technik a vykonávají operační činnost na operačním a informačním středisku s republikovou působností. Tato změna by se reálně týkala 8 systemizovaných míst (dopady v úhrnné výši cca 288 tis. Kč za rok).
K novelizačnímu bodu č. 10 (příloha část 1. díl 1.5)
Navrhuje se doplnit do části 1 dílu 5.1. nově zřízené funkce v tarifních třídách 1 až 4, neboť dosavadní praxí v rámci plnění úkolů GIBS byla identifikována potřeba zařazení příslušníků do nižších tarifních tříd, než tomu umožňovala dosavadní právní úprava.
V části 1 dílu 5.1. se zřizuje nová funkce v 1. tarifní třídě s názvem referent s popisem činnosti spočívající v asistenci při provádění podpůrných a doplňkových činností v souvislosti se základními úkoly Generální inspekce bezpečnostních sborů pod odborným vedením do doby úspěšného ukončení základní odborné přípravy a dokončení předepsaného vzdělání – složení maturitní zkoušky.
V části 1 dílu 5.1. se zřizuje nová funkce ve 2. tarifní třídě s názvem vrchní referent s popisem činnosti uvedeném v bodu 1 spočívající v provádění podpůrných a doplňkových činností v souvislosti se základními úkoly Generální inspekce bezpečnostních sborů pod odborným vedením do doby úspěšného ukončení základní odborné přípravy a dále popisem činnosti uvedeném v bodu 2 spočívající v provádění podpůrných a doplňkových činností v souvislosti se základními úkoly Generální inspekce bezpečnostních sborů.
V části 1 dílu 5.1. se zřizuje nová funkce ve 3. tarifní třídě s názvem asistent s popisem činnosti uvedeném v bodu 1 spočívající ve výkonu podpůrných a doplňkových administrativních činností v souvislosti se základními úkoly Generální inspekce bezpečnostních sborů a dále popisem činnosti uvedeném v bodu 2 spočívající v zajišťování přepravy a ozbrojené asistence v rámci činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.
V části 1 dílu 5.1. se zřizuje nová funkce ve 4. tarifní třídě s názvem vrchní asistent s popisem činnosti spočívající v zajišťování podpůrných a doplňkových administrativních činností v souvislosti se základními úkoly Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Zbývající tarifní třídy zůstávají zachovány podle stávající přílohy s dále uvedenými výjimkami.
Systém neumožnil provedení dílčích změn, jak bývalo obvyklé.
Navrhuje se v celém textu týkajícím se Generální inspekce bezpečnostních sborů nahradit slovo „útvar“ slovem „organizační článek“. Navrhovaná úprava reflektuje současnou terminologii odpovídající členění Generální inspekce bezpečnostních sborů upraveném v organizačním řádu.
Navrhuje se vypuštění bodu 4 v rámci 6. tarifní třídy, neboť s ohledem na dosavadní praxi při plnění základních úkolů GIBS se možnost zařazení příslušníků pod tuto činnost v rámci GIBS jeví jako nepotřebné a nadbytečné, neboť zařazení příslušníků pod tuto činnost není u GIBS využitelné.
Navrhuje se vypuštění bodu 4 v rámci 7. tarifní třídy, neboť s ohledem na dosavadní praxi při plnění základních úkolů GIBS se možnost zařazení příslušníků pod tuto činnost v rámci GIBS jeví jako nepotřebné a nadbytečné, neboť zařazení příslušníků pod tuto činnost není u GIBS využitelné.
Navrhuje se vypuštění bodu 5 v rámci 7. tarifní třídy, neboť s ohledem na dosavadní praxi při plnění základních úkolů GIBS se možnost zařazení příslušníků pod tuto činnost v rámci GIBS jeví jako nepotřebné a nadbytečné, neboť zařazení příslušníků pod tuto činnost není u GIBS využitelné.
Navrhuje se vypuštění bodu 4 v rámci 8. tarifní třídy, neboť s ohledem na dosavadní praxi při plnění základních úkolů GIBS se možnost zařazení příslušníků pod tuto činnost v rámci GIBS jeví jako nepotřebné a nadbytečné, neboť zařazení příslušníků pod tuto činnost není u GIBS využitelné.
Do části 1 dílu 5.1. se navrhuje v bodu 1 tarifní třídy 10 doplnit konkrétnější specifikaci činnosti vztahující se k výkonu činnosti příslušníky zařazenými do 10. tarifní třídy.
K novelizačnímu bodu č. 11 (příloha část 2, díl 2.1 oddíl 2.1.1, 6. tarifní třída bod 5)
Služební činnosti tzv. „tiskových mluvčích“ máme v části 2.1.1. katalogu činností taxativně uvedeny pouze na vrcholné úrovni pro 7. tarifní třídu, přičemž pro zabezpečování těchto činností na regionální úrovní není v současném platném katalogu činností žádná opora. Tyto činnosti jsou na regionální úrovni nezřídka ad hoc kumulovány u dotčených referentů s výkonem dalších jiných odborných a náročnějších agend, což často obousměrně vzájemně negativně ovlivňuje výkon všech jimi zabezpečovaných činností. Jedná se o obdobu služební činnosti PČR uvedené v bodu 2.3.1. Činnosti ve správě pro 6. tarifní třídu v bodu 1. katalogu činností.
K novelizačnímu bodu č. 12 (příloha část 2, díl 2.1 oddíl 2.1.1 6. tarifní třída bod 6)
Služební činnosti z této tarifní třídy v oblasti ochrany utajovaných informací jsou v CS rovněž vykonávány, ovšem bez zřejmé opory v katalogu činností. Jedná se o obdobu služebních činností PČR v těchto oblastech, které jsou uvedené v bodu 2.3.1. Činnosti ve správě pro 6. tarifní třídu v bodu 5. katalogu činností
K novelizačnímu bodu č. 13 (příloha část 2, díl 2.1 oddíl 2.1.1 7. tarifní třída bod 3)
Služební činnosti v oblasti vnitřního kontrolního systému jsou v podmínkách CS vykonávány v rozsahu od 5. tarifní třídy po 9. tarifní třídu, přičemž všechny činnosti, s výjimkou 7. tarifní třídy, jsou do příslušných tarifních tříd zařazovány podle odpovídajících příkladů činností právě z této části katalogu prací. Pro zařazování služebních činností z oblasti vnitřního kontrolního systému ze 7. tarifní třídy je z důvodu absence odpovídajícího příkladu služební činností používán nejblíže podobný příklad služební činnosti uvedený v části 1.1. katalogu prací, který však ne zcela přesně vystihuje jejich charakter pro tuto tarifní třídu.
K novelizačnímu bodu č. 14 (příloha část 2. díl 2.1 oddíl 2.1.1, 8. tarifní třída bod 3)
Služební činnosti z této tarifní třídy v oblasti mediální politiky a mediálních strategií jsou v podmínkách CS vykonávány, avšak odpovídající příklad služební činností v této části katalogu činností chybí. Jedná se o obdobu služebních činností PČR v této oblasti, která je uvedená v bodu 2.3.1. Činnosti ve správě pro 8. tarifní třídu v bodu 3. katalogu činností.
K novelizačnímu bodu č. 15 (příloha část 2. díl 2.1 oddíl 2.1.1, 8. tarifní třída bod 4)
Služební činnosti z této tarifní třídy v oblasti mezinárodní spolupráce a působení CS v rámci Evropské unie, zejména pokud se týče nejen samotné oblasti správy cel, ale i jiných dalších významných oblastí působnosti CS, tvoři jednu z nejvýznamnějších částí její působnosti, přičemž v katalogu činností právě tato koncepční a koordinační činnost není nikde explicitně uvedena. Jedná se o obdobu služebních činností PČR v této oblasti, která je uvedená v bodu 2.3.1. Činnosti ve správě pro 8. tarifní třídu v bodu 1. katalogu činností.
K novelizačnímu bodu č. 16 (příloha část 2. díl 2.1 oddíl 2.1.3, 7. tarifní třída bod 2)
V tomto případě se jedná o doplnění doposud chybějícího příkladu služebních činností lektorů vzdělávacího zařízení do příslušného ustanovení katalogu činností. Jedná se o obdobu služebních činností PČR v této oblasti, která je uvedená v bodu 2.3.9. Činnosti ve výchově a vzdělávání pro 7. tarifní třídu v bodu 1. katalogu činností.
K novelizačnímu bodu č. 17 (příloha část 2. díl 2.1 oddíl 2.1.4 7. tarifní třída)
Jedná se o doplnění doposud chybějícího příkladu služební činnosti, která je v podmínkách CS vykonávána v rámci kynologických činností a která je obdobou služební činnosti PČR uvedené v bodu 2.3.10. Činnosti v chovu a výcviku služebních zvířat pro 7. tarifní třídu v bodu 1. katalogu činností.
K novelizačnímu bodu č. 18 (příloha část 2. díl 2.1 oddíl 2.1.5, 7. tarifní třída)
Služební činnosti z této tarifní třídy v oboru informačních a komunikačních technologií jsou v podmínkách CS vykonávány, avšak odpovídající příklad služební činností v této části katalogu činností chybí. Jedná se o obdobu služebních činností PČR v této oblasti, která je uvedená v bodu 2.3.2. Činnosti v oboru informačních a komunikačních technologií pro 7. tarifní třídu v bodu 1. katalogu činností.
K novelizačnímu bodu č. 19 (příloha část 2. díl 2.1 oddíl 2.1.5, 8. tarifní třída)
Tento návrh v daném oboru představuje pouhé formální rozšíření možnosti výkonu služebních činností při provádění specializovaných prací spojených s vývojem a projekčním řízením na doposud poněkud nesystémově zúženém okruhu výhradně analytických informačních systémů, sloužících k podpoře výkonu služby.
K novelizačnímu bodu č. 20 (příloha část 2. díl 2.1 oddíl 2.1.6)
Jedná se o služební činnosti, které jsou v podmínkách CS předmětem činností vykonávaných v působnosti CTL, a které jsou obdobu služebních činností PČR uvedených v části 2.3.8., Činnosti výzkumné a vývojové.
K novelizačnímu bodu č. 21 (příloha část 2. díl 2.3 oddíl 2.3.1)
Do oddílu 2.3.1. - Činnosti ve správě se doplňuje 5. tarifní třída – inspektor s příklady nejnáročnější činnosti 1 až 5 pro zajištění kontrolních činností, rozpočtování, správy majetku a normotvorby pro sladění se stávající právní úpravou v prostředí Hasičského záchranného sboru České republiky za účelem umožnit jejich využití v obdobných případech i v Policii České republiky.
Ostatní tarifní třídy 6. až 9. tarifní třída zůstávají v podstatě nezměněny, nicméně systém generuje tuto celkovou úpravu. S výjimkou 6. tarifní třídy, kde došlo k doplnění bodů 9. až 11., 7. tarifní třídy, kde došlo k doplnění bodů 6. až 9., 8. tarifní třídě, kde došlo k doplnění bodů 7. až 14. a 9. tarifní třídě, kde došlo k doplnění bodu 5. až 8. Tyto zněny jsou pouze drobnou úpravou popisu činností.
Systém neumožňuje dílčí provedení změny.
K novelizačnímu bodu č. 22 (příloha část 2. dél 2.3 oddíl 2.3.3)
Do oddílu 2.3.3. Provozně technické činnosti se doplňuje 7. a 8. tarifní třída – komisař s příklady nejnáročnějších činností 1 až 3 ( v 7. TT) resp. 1 (v 8. TT) pro zajištění správy majetku a investic ve specifických oblastech činnosti Policie České republiky pro sladění se stávající právní úpravou v prostředí Hasičského záchranného sboru České republiky za účelem umožnit jejich využití v obdobných případech i v Policii České republiky.
Tarifní třídy 5. a 6. jsou v původním znění bez jakýchkoliv změn
K novelizačnímu bodu č. 23 (příloha část 2. díl 2.3 oddíl 2.3.4, 5. tarifní třída)
Do oddílu 2.3.4. Správní činnosti se doplňuje 5. tarifní třída - inspektor s příkladem nejnáročnější činnosti 1 pro podporu výkonu odborných specializovaných operativně pátracích činností v útvarech Policie České republiky – jedná se o nově definovanou policejní činnost.
Ostatní tarifní třídy zůstávají beze změn.
K novelizačnímu bodu č. 24 (příloha část 2. díl 2.3 oddíl 2.3.6)
Do oddílu 2.3.6. Další specializované činnosti se vkládá 5. tarifní třída - inspektor s příkladem nejnáročnější činnosti 1 pro provádění bezpečnostních prověrek fyzických osob pro stupeň utajení VYHRAZENÉ pro sladění se stávající právní úpravou v prostředí Hasičského záchranného sboru České republiky za účelem umožnit jejich využití v obdobných případech i v Policii České republiky.
Ostatní tarifní třídy 6. až 9. zůstávají úpravou nedotčeny.
K novelizačnímu bodu č. 25 (příloha část 2. díl 2.4 oddíl 2.4.1, 8. tarifní třída bod 5)
Cílem navrhované změny je rozšířit uvedenou činnost o problematiku kontrolního systému služby hasičského záchranného sboru s celostátní působností. Dosavadní znění umožňuje v rámci 8. tarifní třídy zařadit pouze příslušníky, kteří v rámci služební činnosti stanovují hlavní směry rozvoje kontrolního systému výkonu služby hasičského záchranného sboru s územně vymezenou působností vyššího stupně (krajská úroveň). Oproti tomu 9. tarifní třída již počítá s komplexním stanovováním směrů rozvoje kontrolního systému výkonu služby Hasičského záchranného sboru České republiky jako celku (bez ohledu na územní působnost). Je proto žádoucí v rámci 8. tarifní třídy upravit i výše uvedený chybějící mezičlánek, kdy náplní činnosti příslušníka je stanovování hlavních směrů rozvoje kontrolního systému výkonu služby hasičského záchranného sboru s celostátní působností (např. generální ředitelství HZS ČR, Záchranný útvar HZS ČR, SOŠ PO a VOŠ PO), avšak nikoliv v komplexitě celého bezpečnostního sboru. S tímto návrhem nejsou spojeny žádné finanční dopady.
K novelizačnímu bodu č. 26 (příloha část 2. díl 2.5 oddíl 2.5.1, 8. tarifní třída bod 2)
V části 2. přílohy v díle 2.5.1. se v 8. tarifní třídě navrhuje vypustit slova „a podobně“, neboť předchozí činnosti jednoznačně definují činností tiskového mluvčího a použití rušených slov je vyloženě matoucí.
K novelizačnímu bodu č. 27 (příloha část 2. díl 2.5 oddíl 2.5.5, 6. tarifní třída bod 1)
Navrhujeme v celém textu týkajícím se Generální inspekce bezpečnostních sborů nahradit slovo „útvar“ slovem „organizační článek“.
Navrhovaná úprava reflektuje současnou terminologii odpovídající členění Generální inspekce bezpečnostních sborů upraveném v organizačním řádu.
K novelizačnímu bodu č. 28 (příloha část 2. díl 2.5 oddíl 2.5.6, 6. tarifní třída bod 1)
Navrhujeme v celém textu týkajícím se Generální inspekce bezpečnostních sborů nahradit slovo „útvar“ slovem „organizační článek“.
Navrhovaná úprava reflektuje současnou terminologii odpovídající členění Generální inspekce bezpečnostních sborů upraveném v organizačním řádu.
K novelizačnímu bodu č. 29 (příloha část 2. díl 2.5 oddíl 2.5.6, 7. tarifní třída bod 1)
Navrhujeme v celém textu týkajícím se Generální inspekce bezpečnostních sborů nahradit slovo „útvar“ slovem „organizační článek“.
Navrhovaná úprava reflektuje současnou terminologii odpovídající členění Generální inspekce bezpečnostních sborů upraveném v organizačním řádu.
K novelizačnímu bodu č. 30 (příloha část 2. díl 2.5 oddíl 2.5.6, 8. tarifní třída bod 1)
Navrhujeme v celém textu týkajícím se Generální inspekce bezpečnostních sborů nahradit slovo „útvar“ slovem „organizační článek“.
Navrhovaná úprava reflektuje současnou terminologii odpovídající členění Generální inspekce bezpečnostních sborů upraveném v organizačním řádu.
K novelizačnímu bodu č. 31 (příloha část 2. díl 2.5 oddíl 2.5.7)
Navrhuje se vypuštění oddílu 2.5.7. Činnosti zdravotnické, neboť s ohledem na dosavadní praxi při plnění základních úkolů GIBS se možnost zařazení příslušníků pod tuto činnost v rámci GIBS jeví jako nepotřebné a nadbytečné, neboť zařazení příslušníků pod tuto činnost není u GIBS využitelné.
K novelizačnímu bodu č. 32 (příloha část 2. díl 2.5 oddíl 2.5.8)
Navrhuje se vypuštění oddílu 2.5.8. Další činnosti, neboť s ohledem na dosavadní praxi při plnění základních úkolů GIBS se možnost zařazení příslušníků pod tuto činnost v rámci GIBS jeví jako nepotřebné a nadbytečné, neboť zařazení příslušníků pod tuto činnost není u GIBS využitelné.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
K čl. II
Účinnost nařízení vlády je stanovena k 1. lednu 2026.